{"id":670,"date":"2018-03-24T16:00:00","date_gmt":"2018-03-24T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=664"},"modified":"2018-03-24T16:00:00","modified_gmt":"2018-03-24T15:00:00","slug":"scar-tissue-8","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2018\/03\/24\/scar-tissue-8\/","title":{"rendered":"Scar Tissue 8."},"content":{"rendered":"
autor: Chaynne7<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Mezihra<\/strong><\/div>\n
\n

Bill m\u011bl na pr\u00e1ci n\u011bco velmi d\u016fle\u017eit\u00e9ho. Sl\u00edbil s\u00e1m sob\u011b, \u017ee to ud\u011bl\u00e1, a\u0165 se stane cokoliv, bez ohledu na to, jak trapn\u011b jej to nutilo se c\u00edtit, bez ohledu na to, jak obt\u00ed\u017en\u00e9 bude pod\u00edvat se pozd\u011bji sv\u00e9mu otci do o\u010d\u00ed. Ale muselo to b\u00fdt provedeno. M\u011blo to b\u00fdt provedeno ji\u017e d\u00e1vno. Bylo na \u010dase set\u0159\u00e1st ze sebe b\u0159\u00edm\u011b, kter\u00e9 nosil u\u017e od d\u011btstv\u00ed.<\/p><\/div>\n

Telefon byl dole na kulat\u00e9m stolku v bo\u010dn\u00edm pokoji, vhodn\u011b v \u00fastran\u00ed, aby si \u010dlov\u011bk mohl vy\u0159\u00eddit sv\u00e9 z\u00e1le\u017eitosti v soukrom\u00ed. To bylo m\u00edsto, kam m\u011bl Bill nam\u00ed\u0159eno. Byl hluboce zamy\u0161len\u00fd, roztr\u017eit\u011b si dloubal nehty, zat\u00edmco se sna\u017eil rozhodnout, jak na tuto delik\u00e1tn\u00ed konverzaci s Gordonem nav\u00e1zat. Kdy\u017e se sklon\u011bnou hlavou ve\u0161el do m\u00edstnosti, neuv\u011bdomil si, \u017ee u\u017e tam n\u011bkdo byl. Jakmile vzhl\u00e9dl a setkal se tv\u00e1\u0159\u00ed v tv\u00e1\u0159 s J\u00f6rgem, mimod\u011bk zalapal po dechu a na m\u00edst\u011b se zastavil.<\/div>\n
Star\u0161\u00ed mu\u017e sed\u011bl u kulat\u00e9ho stolku, apaticky poku\u0159oval doutn\u00edk, a volnou rukou nata\u017eenou na stole si pohr\u00e1val se \u0161\u0148\u016frou od sluch\u00e1tka. Jeho mohutn\u00fd zlat\u00fd pe\u010detn\u00ed prsten z\u00e1\u0159il ve sv\u011btle plynov\u00fdch lamp.<\/div>\n
\n

„P\u0159i\u0161el jsi pou\u017e\u00edt telefon, Bille?“ Zeptal se J\u00f6rg t\u00e9m\u011b\u0159 mile, ale Bill dok\u00e1zal prohl\u00e9dnout skrz tu vl\u00eddnou fas\u00e1du a v\u011bd\u011bl, \u017ee n\u011bco bylo definitivn\u011b \u0161patn\u011b. Ud\u011blal v\u00e1hav\u00fd krok kup\u0159edu.<\/p><\/div>\n

„Ano\u2026 j\u00e1\u2026 r\u00e1d bych si zavolal,“ \u0159ekl, a nen\u00e1vid\u011bl, jak slab\u011b jeho hlas zn\u011bl. Ale zp\u016fsob, jak\u00fdm tam ten star\u0161\u00ed mu\u017e sed\u011bl, mu p\u0159ipom\u00ednal hov\u00edc\u00edho si pantera, pohazuj\u00edc\u00edho si ocasem ze strany na stranu, zat\u00edmco se sna\u017eil rozhodnout, zda je Bill dostate\u010dn\u011b \u0161\u0165avnat\u00fd na to, aby se na n\u011bj vrhnul. Tihle mu\u017ei byli v\u0161ichni ze stejn\u00e9ho t\u011bsta. Pred\u00e1to\u0159i. Ten nemravn\u00fd druh. R\u00e1di si se svou potravou hr\u00e1li.<\/div>\n
„Ehm\u2026 mohu?“ Bill uk\u00e1zal rukou k telefonu, jeliko\u017e nedok\u00e1zal p\u0159ij\u00edt na nic jin\u00e9ho, co by mohl \u0159\u00edct.<\/div>\n
„Ne,“ \u0159ekl J\u00f6rg jednodu\u0161e.<\/div>\n
Bill zamrkal.<\/div>\n
„Ne?“<\/div>\n
J\u00f6rg zavrt\u011bl hlavou a usm\u00e1l se.<\/div>\n
„Ne. Nebude\u0161 volat sv\u00e9mu tat\u00ed\u010dkovi, aby sis mohl vyplakat o\u010di kv\u016fli tomu, co ti ten Velk\u00fd Zl\u00fd Vlk ud\u011blal.“<\/div>\n
Bill zatnul \u010delist. Cel\u00e9 t\u011blo mu ztuhlo rozho\u0159\u010den\u00edm, ale dle pobaven\u00e9ho uchechtnut\u00ed, kter\u00e9 zabublalo J\u00f6rgovi v hrdle, Bill p\u0159edpokl\u00e1dal, \u017ee vypadal v\u0161elijak, jen ne v\u00fdhru\u017en\u011b.<\/div>\n
\n

„Jak se opova\u017eujete\u2026?“ vybreptl. „Nem\u016f\u017eete mi br\u00e1nit kontaktovat sv\u00e9 rodi\u010de. Nejsem tady v\u011bzn\u011bm a\u2026“<\/p><\/div>\n

Zmlkl, kdy\u017e J\u00f6rg ne\u010dekan\u011b nechal telefon b\u00fdt a jedn\u00edm ze sv\u00fdch protivn\u011b teatr\u00e1ln\u00edch gest postr\u010dil za\u0159\u00edzen\u00ed sm\u011brem k Billovi.<\/div>\n
„Volej tedy,“ \u0159ekl le\u017e\u00e9rn\u011b. Pokud by Bill nebyl zcela zmaten\u00fd, tak by toho mu\u017ee cht\u011bl ude\u0159it za ten roz\u010diluj\u00edc\u00ed, zdvo\u0159il\u00fd t\u00f3n, kter\u00fd p\u0159itom pou\u017e\u00edval. Byl to hlas \u010dlov\u011bka, kter\u00fd dr\u017eel v\u0161echny trumfy a v\u011bd\u011bl o tom. Bill nem\u011bl tu\u0161en\u00ed, na co si to J\u00f6rg hr\u00e1l, v\u0161e, co v\u011bd\u011bl, bylo, \u017ee on prohr\u00e1v\u00e1.<\/div>\n
Bill dr\u017eel sv\u016fj pohled na star\u0161\u00edm mu\u017ei a p\u0159istoupil ke stolu. Pomalu se nat\u00e1hl pro sluch\u00e1tko, zvedl jej z dr\u017eadla ke sv\u00e9mu uchu, ale nedostal se k tomu, aby \u0159ekl spojovatelce sv\u00e9 \u010d\u00edslo, proto\u017ee J\u00f6rg poklepal nehtem sv\u00e9ho ukazov\u00e1\u010dku o st\u016fl a \u0159ekl:<\/div>\n
„Ov\u0161em, pokud bych byl tebou, mo\u017en\u00e1 bych cht\u011bl p\u0159ehodnotit zni\u010den\u00ed reputace presti\u017en\u00edho obchodn\u00edka.“<\/div>\n
Billovi se roz\u0161\u00ed\u0159ilo ch\u0159\u00edp\u00ed nad nestydatost\u00ed t\u00e9 skryt\u00e9 v\u00fdhru\u017eky.<\/div>\n
„A pro\u010d bych to m\u011bl cht\u00edt ud\u011blat?“<\/div>\n
\n

„Tak se na to pod\u00edvejme\u2026“ zauva\u017eoval J\u00f6rg. „Je to jeden z m\u00fdch nejstar\u0161\u00edch a nejbli\u017e\u0161\u00edch obchodn\u00edch spole\u010dn\u00edk\u016f a j\u00e1 bych nerad p\u0159i\u0161el o cel\u00e9 jm\u011bn\u00ed jen proto, \u017ee n\u011bjak\u00fd z\u017een\u0161til\u00fd kluk nedovede sn\u00e9st p\u00e1r chm\u00e1tnut\u00ed.“<\/p><\/div>\n

„P\u00e1r chm\u00e1tnut\u00ed?!“ Vyk\u0159ikl Bill a odhodil sluch\u00e1tko na st\u016fl. P\u0159ist\u00e1lo s hlasit\u00fdm za\u0159in\u010den\u00edm a pouze \u0161\u0148\u016fra mu zabr\u00e1nila ve spadnut\u00ed na zem. „Za\u00fato\u010dil na m\u011b ve va\u0161em dom\u011b a vy nad t\u00edm zav\u00edr\u00e1te o\u010di? Cht\u011bl m\u011b zn\u00e1silnit!“<\/div>\n
J\u00f6rg odhalil zuby.<\/div>\n
„Zn\u00e1silnit?“ Vy\u0161t\u011bkl. „Zn\u00e1silnit! Od kdy je zvl\u00e1dnut\u00ed n\u011bkolika dotek\u016f zn\u00e1siln\u011bn\u00ed? Mo\u017en\u00e1 v knize mal\u00e9ho chlapce. Nafukuje\u0161 to do ob\u0159\u00edch rozm\u011br\u016f, ale j\u00e1 ti nedovol\u00edm, abys mi zni\u010dil m\u00e9 obez\u0159etn\u011b vybudovan\u00e9 pl\u00e1ny. Pot\u0159ebuju Meyera a pot\u0159ebuju jej s neporu\u0161enou bez\u00fahonnost\u00ed.“<\/div>\n
„Pro\u010d bych se m\u011bl, k\u010dertu, starat o v\u00e1s?“ Zak\u0159i\u010del Bill. Cht\u011blo se mu rv\u00e1t si vlasy nad absurditou cel\u00e9 t\u00e9 situace. U\u017e v\u016fbec ni\u010demu nerozum\u011bl. Za ka\u017ed\u00fdm slovem, kter\u00e9 bylo \u0159e\u010deno, se nach\u00e1zel skryt\u00fd v\u00fdznam, zjevn\u00e1 v\u00fdhru\u017eka, p\u0159esto to nedok\u00e1zal rozlu\u0161tit.<\/div>\n
J\u00f6rg se usm\u00e1l. Po tom mal\u00e9m uklouznut\u00ed byla jeho n\u00e1lada zase pod kontrolou.<\/div>\n
<\/div>\n
\n
„Pokl\u00e1d\u00e1\u0161 mi tady \u0161patn\u00e9 ot\u00e1zky, m\u016fj chlap\u010de,“ zamlaskal jazykem. „Nen\u00ed to o tom, jestli by ses m\u011bl starat o m\u011b. Ta ot\u00e1zka je\u2026“ naklonil se kup\u0159edu a sv\u00e9 o\u010di zavrtal do Billov\u00fdch, „jestli ti dostate\u010dn\u011b z\u00e1le\u017e\u00ed na Tomovi.“<\/div>\n
Bill na okam\u017eik zapomn\u011bl d\u00fdchat.<\/div>\n
Tom.<\/div>\n
„O \u010dem to mluv\u00edte?“ Za\u0161eptal. „Tom s t\u00edm nem\u00e1 nic spole\u010dn\u00e9ho\u2026“<\/div>\n
„P\u0159esn\u011b tak,“ p\u0159ik\u00fdvl J\u00f6rg. „A pokud chce\u0161, aby to tak z\u016fstalo, bude\u0161 hodn\u00fd chlapec a bude\u0161 o tom nejne\u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00edm incidentu dr\u017eet svou pusu zav\u0159enou.“<\/div>\n
„Co\u017ee? Nem\u00e1te \u017e\u00e1dn\u00e9 pr\u00e1vo k\u2026“<\/div>\n
J\u00f6rgova p\u011bst se setkala s deskou stolu a slova uv\u00edzla v Billov\u011b krku.<\/div>\n
„Te\u010f m\u011b velmi pe\u010dliv\u011b poslouchej,“ zasy\u010del star\u0161\u00ed mu\u017e. „Vid\u00edm to, jak se na n\u011bj d\u00edv\u00e1\u0161\u2026 je pro tebe d\u016fle\u017eit\u00fd, z\u00e1le\u017e\u00ed ti na n\u011bm a v\u00ed\u0161, \u017ee mu um\u00edm ubl\u00ed\u017eit. Vid\u011bl jsi to u ob\u011bda.“ Bylo \u0161okuj\u00edc\u00ed, jak se ani nepokou\u0161el pop\u00edrat, co ud\u011blal. Bill na n\u011bj jen nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b hled\u011bl. „Tak\u017ee, pokud v nejbli\u017e\u0161\u00ed dob\u011b nechce\u0161 zopakovat to p\u0159edstaven\u00ed v koupeln\u011b, vykr\u00e1\u010d\u00ed\u0161 odsud a zapomene\u0161, \u017ee jsi v\u016fbec n\u011bkdy cht\u011bl sv\u00e9mu otci volat. Rozum\u00edme si?“<\/div>\n
„Jste odporn\u00fd,“ \u0159ekl Bill s nekrytou nen\u00e1vist\u00ed v hlase. „Mluv\u00edte o ubli\u017eov\u00e1n\u00ed sv\u00e9mu vlastn\u00edmu synovi. Jak\u00fd otec by tohle ud\u011blal?“<\/div>\n
„Jsem si jist\u00fd, \u017ee tv\u016fj ne,“ J\u00f6rg ud\u011blal vzdu\u0161n\u00e9 gesto, zat\u00edmco vstal od stolu. „Proto\u017ee je tak dokonal\u00fd. Te\u010f k\u0161\u00e1. Tato konverzace je u konce.“ Obe\u0161el st\u016fl a m\u011bl v \u00famyslu proj\u00edt kolem Billa, ale chlapec mu zatarasil cestu.<\/div>\n
\n

„Ne, tohle nen\u00ed konec,“ \u0159ekl Bill, a muselo tam b\u00fdt n\u011bco v jeho o\u010d\u00edch, n\u011bco temn\u00e9ho, co J\u00f6rga p\u0159inutilo mu skute\u010dn\u011b naslouchat. „Tohle kolo jste vyhr\u00e1l. Z\u00e1le\u017e\u00ed mi na Tomovi a nechci, aby mu bylo ubl\u00ed\u017eeno.“<\/p><\/div>\n

„To nen\u00ed nic nov\u00e9ho. Te\u010f mi jdi z cesty.“<\/div>\n
Bill se nepohnul. Mo\u017en\u00e1, \u017ee jeho dr\u00e1pky byly mr\u0148av\u00e9 ve srovn\u00e1n\u00ed s J\u00f6rgov\u00fdmi, ale st\u00e1le to byly dr\u00e1pky. A tak je vytasil.<\/div>\n
„Tohle je dvojse\u010dn\u00fd n\u016f\u017e, J\u00f6rgu. Vy n\u011bco chcete, ale je tady n\u011bco dal\u0161\u00edho, co nechcete. A j\u00e1 v\u00edm, co nechcete. Tak\u017ee pokud Toma nenech\u00e1te b\u00fdt, st\u00e1hnu toho zkurvysyna Meyera dol\u016f a v\u00e1s spole\u010dn\u011b s n\u00edm. Co vy na to?“<\/div>\n
St\u00e1li sotva t\u0159i centimetry od sebe, a bylo to poprv\u00e9, kdy Bill c\u00edtil, \u017ee jsou na stejn\u00e9 \u00farovni. I kdyby jen na p\u00e1r minut.<\/div>\n
„Ty mal\u00e1 sra\u010dko\u2026“ Star\u0161\u00ed mu\u017e vypadal, jako by cht\u011bl Billovi zakroutit krkem. „Ty si mysl\u00ed\u0161, \u017ee m\u016f\u017ee\u0161\u2026“<\/div>\n
„Jsem ochoten podstoupit mal\u00e9 ob\u011bti,“ p\u0159eru\u0161il jej Bill hladce. „Pro v\u011bt\u0161\u00ed dobro. Pro ty, kter\u00e9 miluji. V jejich vlastn\u00edm z\u00e1jmu.“<\/div>\n
„Jo, to jsem vid\u011bl u ob\u011bda. To, jak jsi tla\u010dil na p\u0159edm\u011bt hovoru, navzdory skute\u010dnosti, \u017ee mal\u00fd Tomi byl ka\u017edou vte\u0159inou \u010d\u00edm d\u00e1l zelen\u011bj\u0161\u00ed. Nepochybn\u011b jsi odoln\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e na co vypad\u00e1\u0161, ale doporu\u010duji ti nezapomenout, s k\u00fdm to tady jedn\u00e1\u0161, chlap\u010de.“ Bill se p\u0159inutil klidn\u011b d\u00fdchat, dokonce i kdy\u017e se star\u0161\u00ed mu\u017e naklonil je\u0161t\u011b bl\u00ed\u017ee. „Nechce\u0161 se dostat na mou \u0161patnou stranu, v\u011b\u0159 mi. Tv\u016fj man\u017eel t\u011b nedok\u00e1\u017ee ochr\u00e1nit. Nedok\u00e1\u017ee ochr\u00e1nit ani s\u00e1m sebe. Je to uboh\u00fd slaboch, loutka v m\u00fdch ruk\u00e1ch. D\u011bl\u00e1 to, co mu \u0159eknu. Tak\u017ee si ned\u011blej p\u0159\u00edli\u0161 velk\u00e9 nad\u011bje. Jedin\u00e1 v\u011bc, kter\u00e1 je od tebe vy\u017eadov\u00e1na, je lehnout si na z\u00e1da, rozt\u00e1hnout nohy a myslet p\u0159itom na N\u011bmecko.“ Po dlouhou chv\u00edli dr\u017eel Bill\u016fv pohled, a pak dodal, t\u00e9m\u011b\u0159 nesly\u0161n\u011b: „Nemysli si, \u017ee ti tohle projde.“<\/div>\n
Narazil ramenem do Billova a opustil m\u00edstnost.<\/div>\n
\n

\u010cernovlas\u00fd mlad\u00edk pomalu dosedl na k\u0159eslo a vydechl. Cel\u00fd se t\u0159\u00e1sl, nebyl zvykl\u00fd na takov\u00e9 konfrontace, a v mysli m\u011bl zmatek. Co to ud\u011blal? Co si myslel, \u017ee se J\u00f6rgovi takto otev\u0159en\u011b postavil? A nyn\u00ed mohl s jistotou o\u010dek\u00e1vat n\u011bjak\u00fd druh odplaty. P\u0159esto to bylo n\u011bjak\u00fdm zp\u016fsobem tak\u00e9 osv\u011b\u017euj\u00edc\u00ed. Bill nic takov\u00e9ho nikdy v \u017eivot\u011b neud\u011blal a ponau\u010den\u00ed, kter\u00e9 si z toho odnesl, bylo: nikdy se nepou\u0161t\u011bjte do riskov\u00e1n\u00ed, pokud nejste schopni ten risk un\u00e9st. Byl on p\u0159ipraven\u00fd riskovat? Pro Toma?<\/p><\/div>\n

Vzdychl, nat\u00e1hl se pro odhozen\u00e9 sluch\u00e1tko a polo\u017eil ho zp\u00e1tky na dr\u017eadlo.<\/div>\n
Gordon mohl po\u010dkat. \u010cekal t\u00e9m\u011b\u0159 deset let. K \u010dertu, Bill \u010dekal t\u00e9m\u011b\u0159 deset let.<\/div>\n
N\u00e1hle poc\u00edtil hlad. V \u017ealudku mu hlasit\u011b zakru\u010delo, a Bill si na n\u011bj p\u0159ilo\u017eil ruce, aby tu pr\u00e1zdnotu mnut\u00edm odstranil. U ob\u011bda nesn\u011bdl prakticky nic a nyn\u00ed toho z n\u011bj ten incident s J\u00f6rgem hodn\u011b vys\u00e1l. Bylo na \u010dase nabrat n\u011bjakou energii.<\/div>\n
Vstal a zam\u00ed\u0159il do kuchyn\u011b.<\/div>\n
\n

~~~(*)~~~<\/strong><\/div>\n

\n

„M\u011bl jsi sn\u00edst k ve\u010de\u0159i alespo\u0148 n\u011bjak\u00e9 ovoce\u2026“ vzdychl Bill, ale za jeho slovy nebylo p\u0159\u00edli\u0161 velk\u00e9 p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed. Sed\u011bli na posteli oble\u010deni v py\u017eamech a p\u0159ipraveni ke sp\u00e1nku. Bill kle\u010del za Tomem na m\u011bkk\u00e9 matraci, vlasy jeho man\u017eela byly rozpu\u0161t\u011bn\u00e9 z obvykl\u00e9ho cul\u00edku a Bill pro\u010des\u00e1val lehce zvln\u011bn\u00e9 prameny s \u00fazkostlivou p\u00e9\u010d\u00ed.<\/p><\/div>\n

„P\u0159esta\u0148 remcat, Bille,“ zamumlal Tom ti\u0161e. „Ty v\u00ed\u0161, \u017ee nem\u016f\u017eu\u2026 ne na podr\u00e1\u017ed\u011bn\u00fd \u017ealudek.“<\/div>\n
Bill zabru\u010del a zam\u011b\u0159il svou pozornost zp\u00e1tky na h\u0159eben. Tom m\u011bl n\u00e1dhern\u00e9 vlasy a m\u011bl jich hodn\u011b. Kdy\u017e je Bill st\u00e1hl do cul\u00edku, jen sotva je dok\u00e1zal udr\u017eet, ne\u017e kolem nich obto\u010dil gumi\u010dku. Ale r\u00e1d se jich dot\u00fdkal, r\u00e1d tr\u00e1vil \u010das p\u00e9\u010d\u00ed o n\u011b, proto\u017ee opravdu hezky von\u011bly a na dotek p\u0159ipom\u00ednaly hedv\u00e1b\u00ed. A co bylo nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed, byla to vysoce uklid\u0148uj\u00edc\u00ed \u010dinnost, ne nepodobn\u00e1 tomu, kdy\u017e Bill marnil \u010das se sv\u00fdm make-upem. Mo\u017en\u00e1 to bylo dokonce je\u0161t\u011b prosp\u011b\u0161n\u011bj\u0161\u00ed, uva\u017eoval Bill ti\u0161e, zat\u00edmco Tom pod jeho rukama p\u0159edl, jeliko\u017e to nebylo pro jeho vlastn\u00ed dobro – c\u00edtil se d\u00edky tomu dob\u0159e n\u011bkdo jin\u00fd.<\/div>\n
\n

Zat\u00edmco byl zam\u011bstn\u00e1n prac\u00ed s h\u0159ebenem, Billovy my\u0161lenky tan\u010dily kolem jeho odpoledn\u00ed konfrontace s J\u00f6rgem v telefonn\u00ed m\u00edstnosti. Nejprve Meyer, pot\u00e9 J\u00f6rg\u2026 na jeden den toho bylo trochu p\u0159\u00edli\u0161, ale zat\u00edmco Meyer byl z domu vypuzen – pokud se to tak dalo v\u016fbec br\u00e1t, jeliko\u017e se mohl kdykoliv vr\u00e1tit zp\u00e1tky – J\u00f6rg tam z\u016fst\u00e1val a Bill si byl jist\u00fd, \u017ee jeho tch\u00e1n si brzy najde zp\u016fsob, jak oto\u010dit svou neskr\u00fdvanou v\u00fdhru\u017eku do akce.<\/p><\/div>\n

„Uskute\u010dnil jsi ten hovor?“ Zeptal se Tom.<\/div>\n
„Ano,“ odpov\u011bd\u011bl Bill. „Zavolal jsem Andymu.“ A skute\u010dn\u011b to ud\u011blal. Pot\u00e9, co si v kuchyni naplnil tal\u00ed\u0159 n\u011bkolika r\u016fzn\u00fdmi sva\u010dinkami. Bylo chytr\u00e9 ne\u0159\u00edct Tomovi o sv\u00fdch p\u016fvodn\u00edch z\u00e1m\u011brech. V opa\u010dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b by nyn\u00ed m\u011bl spousty vysv\u011btlov\u00e1n\u00ed. „Jdou n\u011bkam ven, p\u0159esn\u011b jak jsem \u0159\u00edkal,“ pokra\u010doval, ale jeho my\u0161lenky se nach\u00e1zely n\u011bkde jinde. \u2026 lehnout si na z\u00e1da, rozt\u00e1hnout nohy a myslet p\u0159itom na N\u011bmecko\u2026<\/em> Opravdu by to bylo tak jednoduch\u00e9? Ostatn\u00ed to zvl\u00e1dali, proto\u017ee se to od nich o\u010dek\u00e1valo. A Bill by to musel ud\u011blat, kdyby k n\u011bmu Tom nebyl tak ohledupln\u00fd. Ale jak dlouho to vydr\u017e\u00ed? Jak dlouho to mohlo vydr\u017eet? Jak dlouho bude trvat, ne\u017e se J\u00f6rg rozhodne se t\u00edm zab\u00fdvat? Bill v\u011bd\u011bl, \u017ee to je v tomto okam\u017eiku jeho nejslab\u0161\u00ed m\u00edsto, a t\u00edm p\u00e1dem i perfektn\u00ed p\u0159\u00edle\u017eitost pro J\u00f6rga a jeho odplatu\u2026<\/div>\n
\n

Tom vyc\u00edtil, \u017ee se Bill nach\u00e1z\u00ed v hloubav\u00e9 n\u00e1lad\u011b, a nem\u011bl mu to za zl\u00e9. Tom s\u00e1m byl tak trochu v\u011bzn\u011bm sv\u00e9 vlastn\u00ed mysli. C\u00edtil se nebezpe\u010dn\u011b slab\u00fd, jako pavu\u010dinka, kter\u00e1 m\u011bla n\u011bjakou odolnost, ale neopatrn\u00e1 ruka ji mohla neopraviteln\u011b potrhat na jednotliv\u00e1 vl\u00e1kna. Ta vzpom\u00ednka na slunn\u00fd den u jezera s Kaiem byla pro jeho du\u0161i jako imagin\u00e1rn\u00ed ladi\u010dka a od t\u00e9 chv\u00edle v n\u011bm neust\u00e1le slab\u011b rezonovala. Jedna jeho \u010d\u00e1st necht\u011bla nic jin\u00e9ho, ne\u017e ji ze sv\u00e9ho t\u011bla vypudit, dal\u0161\u00ed v\u0161ak se k n\u00ed zoufale up\u00ednala.<\/p><\/div>\n

„Jsi v po\u0159\u00e1dku?“ Zeptal se Billa, kdy\u017e jeho man\u017eel odlo\u017eil h\u0159eben a jen za n\u00edm v tichosti sed\u011bl.<\/div>\n
„Co\u017ee? Jist\u011b.“ Postel zavrzala, jak druh\u00fd chlapec po kolenou dolezl k jej\u00edmu \u010delu.<\/div>\n
Tom vstal a sledoval pobaven\u011b, jak Bill z\u00e1pas\u00ed s p\u0159ikr\u00fdvkou, aby ji zvedl, a z\u00e1rove\u0148 z n\u00ed nemusel s\u00e1m sl\u00e9zt. M\u011bl na sob\u011b \u010dern\u00e9, hedv\u00e1bn\u00e9 py\u017eamo a spolu s jeho havran\u00edmi vlasy a bledou poko\u017ekou vypadal rozhodn\u011b p\u016fvabn\u011b. Jak to, \u017ee si toho Tom nikdy opravdu nev\u0161iml? Byl si jist\u00fd, \u017ee to m\u011blo co do\u010din\u011bn\u00ed s t\u00edm, jak to odpoledne spat\u0159il Billa s make-upem. Ten pohled se mu vyp\u00e1lil do s\u00edtnice. V\u011bd\u011bl, \u017ee u\u017e nikdy nebude schopen se na druh\u00e9ho chlapce d\u00edvat stejn\u00fdm zp\u016fsobem, a skute\u010dn\u011b, jak si Bill vyt\u00e1hl p\u0159ikr\u00fdvku k hrudi, p\u0159ipadal Tomovi skute\u010dn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e kdy\u017e d\u0159\u00edv.<\/div>\n
\n

„Nejsem si jist\u00fd, jestli budu moct usnout\u2026“ Zamumlal Bill smutn\u011b, kdy\u017e se oto\u010dil na bok a sna\u017eil se naj\u00edt pohodlnou polohu.<\/p><\/div>\n

„P\u0159\u00edli\u0161 mnoho my\u0161lenek?“ Kdy\u017e Bill souhlasn\u011b zabroukal, Tomovy o\u010di p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bly po jeho le\u017e\u00edc\u00edm t\u011ble a p\u00e1traly v jeho bled\u00e9m, k\u0159ehk\u00e9m obli\u010deji. Ty \u010dern\u00e9 vlasy Tomovi nikdy nep\u0159estaly p\u0159ipom\u00ednat Kaie. A\u010dkoliv Kaiovy vlasy byly dokonale rovn\u00e9 a ne tak hedv\u00e1bn\u00e9 jako Billovy. Kai, samoz\u0159ejm\u011b, byl obecn\u011b zdrsn\u011blej\u0161\u00ed ne\u017e Bill, dlan\u011b m\u011bl mozolnat\u00e9, t\u011blo op\u00e1len\u011bj\u0161\u00ed\u2026 ale navzdory tomu v\u0161emu v n\u011bm byla t\u00e9m\u011b\u0159 nevysv\u011btliteln\u00e1 delik\u00e1tnost, kter\u00e1 Toma nutila b\u00fdt p\u0159\u00ed\u0161ern\u011b ochran\u00e1\u0159sk\u00fd a z\u00e1rove\u0148 nap\u016fl \u0161\u00edlen\u00fd cht\u00ed\u010dem. Nebyla to t\u011blesn\u00e1 delik\u00e1tnost. Kai byl mlad\u0161\u00ed ne\u017e on, tak\u017ee byl zjevn\u011b i men\u0161\u00ed, ale pr\u00e1ce ve st\u00e1j\u00edch jeho t\u011blo zpevnila, tak\u017ee bylo \u0161lachovit\u00e9 a siln\u00e9. Pokud nikdo jin\u00fd, pak Tom v\u011bd\u011bl p\u0159esn\u011b, kolik dok\u00e1zalo sn\u00e9st, ale a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 \u010dasto mu to bylo p\u0159ipom\u00edn\u00e1no samotn\u00fdm Kaiem.<\/div>\n
Tom si neuv\u011bdomil, jak intenzivn\u011b Billa pozoruje, pouze a\u017e kdy\u017e druh\u00fd chlapec sklopil pohled a rozpa\u010dit\u011b si zastr\u010dil vlasy za ucho.<\/div>\n
„Jde\u0161 do postele?“<\/div>\n
\n

Vl\u00e9zt si vedle n\u011bj bylo nebesk\u00e9. Bylo to takov\u00e9 u\u017e od jejich svatebn\u00ed noci a Tomovi to p\u0159ipadalo t\u00e9m\u011b\u0159 absurdn\u00ed, jak mohl m\u00edt cel\u00e9 balen\u00ed bez skute\u010dn\u00e9 dohody – to teplo a komfort dal\u0161\u00edho t\u011bla, tu konej\u0161ivou realitu partnersk\u00e9 spole\u010dnosti bez t\u011blesn\u00fdch intimnost\u00ed. Po dvou letech naprost\u00e9 emocion\u00e1ln\u00ed a t\u011blesn\u00e9 deprivace tohle znovu-p\u0159edstaven\u00ed n\u011bhy v jeho \u017eivot\u011b bylo jako jemn\u00fd d\u00e9\u0161\u0165 na tu pustinu v jeho du\u0161i. Vst\u0159eb\u00e1val tu drahocennou tekutinu, ale zda zap\u0159\u00ed\u010din\u00ed nov\u00e9 jaro, to st\u00e1le z\u016fst\u00e1valo ot\u00e1zkou.<\/p><\/div>\n

Bill le\u017eel hlavou na Tomov\u011b rameni a prsty kreslil ost\u00fdchav\u00e9 obrazce na jeho tri\u010dko – to teplo vych\u00e1zej\u00edc\u00ed z jeho \u0161t\u00edhl\u00e9ho t\u011bla m\u011blo tendence se n\u011bjak\u00fdm zp\u016fsobem zavrt\u00e1vat dovnit\u0159 Toma a nutilo jej c\u00edtit se \u017eiv\u011bji a napojen\u011bj\u0161\u00ed s\u00e1m na sebe ne\u017e za b\u016fhv\u00edjak dlouhou dobu. Ve vzduchu bylo c\u00edtit nap\u011bt\u00ed a Tom si byl t\u00e9m\u011b\u0159 jist\u00fd, \u017ee Bill vedl vnit\u0159n\u00ed boj ohledn\u011b vysloven\u00ed n\u011bjak\u00e9 ot\u00e1zky.<\/div>\n
\n

Kdy\u017e druh\u00fd mlad\u00edk nakonec promluvil, Tom st\u00e1le je\u0161t\u011b nev\u011bd\u011bl, jestli Bill tu bitvu vyhr\u00e1l, nebo prohr\u00e1l.<\/p><\/div>\n

„M\u016f\u017eu se t\u011b na n\u011bco zeptat?“<\/div>\n
Tomovy prsty se zabo\u0159ily hloub\u011bji do Billovy \u010dern\u00e9 h\u0159\u00edvy.<\/div>\n
„Jist\u011b. Jen se ptej.“<\/div>\n
Bill ze sebe vydal rozechv\u011bl\u00fd povzdech.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161\u2026 no\u2026 uva\u017eoval jsem,“ za\u010dal Bill pomalu, v\u00e1hav\u011b. „M\u00e1m na mysli, kdy\u017e n\u011bkdo, kdy\u017e poprv\u00e9\u2026 kdy\u017e je to poprv\u00e9, kdy\u2026“<\/div>\n
„Kdy\u017e je to n\u011b\u010d\u00ed poprv\u00e9?“ Pom\u00e1hal mu Tom jemn\u011b, \u00fasp\u011b\u0161n\u011b p\u0159itom ze sv\u00e9ho hlasu vylou\u010dil p\u0159ekvapen\u00ed. Okay, nebylo to tak \u00fapln\u011b nahodil\u00e9 t\u00e9ma, ale p\u0159esto\u2026<\/div>\n
„Ano. Poprv\u00e9\u2026“ Bill polkl kolem knedl\u00edku ve sv\u00e9m krku. „Je to opravdu bolestiv\u00e9, nebo ne? Mysl\u00edm pro ty, kte\u0159\u00ed p\u0159ij\u00edmaj\u00ed. No\u2026 tedy pro m\u011b. Velmi zl\u00e9, nebo snad ne?“<\/div>\n
Tom hled\u011bl pr\u00e1zdn\u00fdm pohledem na strop. Cht\u011bl d\u00e1t smysluplnou odpov\u011b\u010f, takovou, je\u017e by mohla Billovi pomoci.<\/div>\n
„To z\u00e1le\u017e\u00ed na tom, jestli to chce\u0161, nebo ne,“ \u0159ekl nakonec. „Nejprve je to v hlav\u011b. Proto\u017ee tv\u00e1 hlava m\u00e1 kontrolu nad tv\u00fdm t\u011blem. Pokud to nechce\u0161, tv\u00e9 t\u011blo bude napjat\u00e9, a pak to bude bolet.“<\/div>\n
„Ale\u2026 neboj\u00ed se snad ka\u017ed\u00fd?“ Za\u0161eptal Bill v \u00fa\u017easu.<\/div>\n
\n

Tom se zachv\u011bl, jak neviditeln\u00fd pramen jemn\u00fdch \u010dern\u00fdch vlas\u016f pohladil stranu jeho tv\u00e1\u0159e. Dalo mu spoustu pr\u00e1ce nezvednout ruku a neodhrnout ho pry\u010d.<\/p><\/div>\n

„Ne ka\u017ed\u00fd\u2026“ poda\u0159ilo se mu ze sebe vym\u00e1\u010dknout ochrapt\u011bl\u00fdm hlasem, vzpom\u00ednky u\u017e plnily jeho mysl, nesm\u00edrn\u00fd smutek proud\u00edc\u00ed ve sv\u00e9m probuzen\u00ed a nut\u00edc\u00ed Toma c\u00edtit se t\u011b\u017ece a bez \u017eivota jako kus sk\u00e1ly. Tohle necht\u011bl. Ne te\u010f. Ne, kdy\u017e pr\u00e1v\u011b jen sotva p\u0159e\u017eil dne\u0161n\u00ed odpoledne.<\/div>\n
Bill si povzdechl.<\/div>\n
„Mus\u00ed b\u00fdt opravdu state\u010dn\u00ed\u2026“<\/div>\n
Pros\u00edm, ne\u2026<\/div>\n
„Nebo velmi zamilovan\u00ed,“ za\u0161eptal Tom t\u00e9m\u011b\u0159 a\u017e nesly\u0161n\u011b. Nyn\u00ed u\u017e byl daleko, v zapr\u00e1\u0161en\u00e9 m\u00edstnosti mal\u00e9ho domku u jezera spole\u010dn\u011b s n\u00e1bytkem a z\u00e1v\u011bsy pro\u017eran\u00fdmi od mol\u016f a dlouh\u00fdmi kon\u010detinami omotan\u00fdmi sv\u00e1div\u011b kolem n\u011bj, a jeho u\u0161i byly pln\u00e9 sladk\u00fdch zvuk\u016f zad\u00fdchan\u00fdch sten\u016f\u2026 Ne, nebyla tam \u017e\u00e1dn\u00e1 bolest. Pouze druh pom\u00edjiv\u00e9 ned\u016fv\u011b\u0159ivosti nad n\u011b\u010d\u00edm, co nikdy d\u0159\u00edve nebylo pro\u017eito. Kaiovo t\u011blo jej okam\u017eit\u011b p\u0159ijalo, v\u00edtalo jej – bylo to jako n\u00e1vrat dom\u016f.<\/div>\n
\n

Dal\u0161\u00ed v\u011bc, kterou si Tom uv\u011bdomil, byly slzy kanouc\u00ed voln\u011b z jeho o\u010d\u00ed a to, \u017ee jej Bill pozoruje, nakl\u00e1n\u011bje se nad n\u011bj zap\u0159en\u00fd o loket.<\/p><\/div>\n

„Co je to?“ Zeptal se druh\u00fd chlapec. O\u010dividn\u011b si d\u011blal obavy a mo\u017en\u00e1 byl i trochu vyd\u011b\u0161en\u00fd.<\/div>\n
Tom zvedl ruku a zabo\u0159il prst do jednoho slzav\u00e9ho pot\u016f\u010dku. Tak dlouho\u2026 nestalo se mu to u\u017e neskute\u010dn\u011b dlouho, aby se takto zhroutil bez toho, aby to ur\u010dit\u00fdm zp\u016fsobem nevyvolal J\u00f6rg. Byla tu p\u0159\u00edsn\u00e1 pravidla o dnech, kdy pl\u00e1\u010d byl povolen, nikdy mimo n\u011b, nikdy takto spont\u00e1nn\u011b. Tom byl ot\u0159esen a\u017e do morku kost\u00ed nevysv\u011btlitelnost\u00ed toho v\u0161eho a Bill se na n\u011bj jen d\u00edval, d\u00edval se pozorn\u011b, tak pln\u00fd soucitu. Bylo to t\u00e9m\u011b\u0159 nesnesiteln\u00e9. Pot\u00e9 ud\u011blal ten chlapec n\u011bco je\u0161t\u011b pozoruhodn\u011bj\u0161\u00edho. Zvedl ruku k Tomov\u011b hrudi a polo\u017eil ji nad jeho srdce.<\/div>\n
„Tady\u2026“ \u0159ekl zamy\u0161len\u011b, \u010delo m\u011bl nakr\u010den\u00e9 s \u00fasil\u00edm naj\u00edt ta spr\u00e1vn\u00e1 slova, „tady\u2026 m\u00e1\u0161 ohromnou, velikou r\u00e1nu.“<\/div>\n
Tom byl a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 ohromen\u00fd na n\u011bjak\u00e1 slova.<\/div>\n
„Velkou bolest,“ p\u0159ik\u00fdvl Bill s\u00e1m pro sebe. „Nejprve jsem si myslel, \u017ee jsem si to jen p\u0159edstavoval, ale ob\u010das\u2026 to nem\u016f\u017ee b\u00fdt ignorov\u00e1no. D\u00edv\u00e1m se ti do o\u010d\u00ed a vid\u00edm to tak jasn\u011b. Nezn\u00e1m p\u0159\u00ed\u010dinu, ale ty st\u00e1le krv\u00e1c\u00ed\u0161. Je\u0161t\u011b se to nezahojilo.“<\/div>\n
„Bille\u2026“ zachrapt\u011bl Tom, v krku m\u011bl sucho jako na pou\u0161ti. Bill mu v\u011bnoval smutn\u00fd mal\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
„Nemus\u00ed\u0161 o tom mluvit. Ale j\u00e1 p\u0159esto douf\u00e1m, \u017ee n\u011bjak najdu zp\u016fsob, jak ti to ud\u011blat leh\u010d\u00ed. Abys nebyl po\u0159\u00e1d tak smutn\u00fd.“ Na moment zadr\u017eel dech, kdy\u017e mu hlavou probleskla my\u0161lenka. „A\u010dkoliv to mo\u017en\u00e1 d\u011bl\u00e1m jen hor\u0161\u00ed\u2026“ dodal pomalu. „D\u00edv\u00e1\u0161 se na m\u011b a j\u00e1 vid\u00edm, jak t\u011b to zra\u0148uje. N\u011bco ti p\u0159ipom\u00edn\u00e1m, nebo n\u011bkoho. Je mi to l\u00edto.“<\/div>\n
\n

A n\u00e1hle, jako by mu n\u011bkdo strhl z o\u010d\u00ed z\u00e1voj, poprv\u00e9 od chv\u00edle, kdy se setkali, Tom spat\u0159il Billa, opravdu jej uvid\u011bl. St\u00e1lo to za to odhalen\u00ed a tak dokonale to zachytilo jeho pozornost, \u017ee z jeho mysli zmizel ve\u0161ker\u00fd smutek a bolest. V\u00e1\u017en\u011b si myslel, \u017ee m\u011bl tu\u0161en\u00ed, jak u\u0161lechtil\u00fd v srdci, jak inteligentn\u00ed, jak soucitn\u00fd Bill je? Nev\u011bd\u011bl zhola nic, uv\u011bdomil si nyn\u00ed, pot\u00e9, co za\u017eil chlapcovu dobrosrde\u010dnost v jej\u00ed \u00faplnosti.<\/p><\/div>\n

A v tu chv\u00edli Bill p\u0159estal b\u00fdt t\u00edm man\u017eelem vybran\u00fdm pro n\u011bj n\u011bk\u00fdm jin\u00fdm, nebo osobou jej\u00ed\u017e vzhled, a\u010dkoliv to ani zdaleka nebyla jeho chyba, znovu a znovu rozd\u00edral Tomovy tajn\u00e9 r\u00e1ny jako brusn\u00fd pap\u00edr t\u00edm, \u017ee mu p\u0159ipom\u00ednal jeho. Ne, Bill kone\u010dn\u011b vystoupil na sv\u011btlo jako osoba sob\u011b vlastn\u00ed. Sedmn\u00e1ctilet\u00fd mlad\u00edk s jantarov\u00fdma o\u010dima a \u010dern\u00fdmi leskl\u00fdmi vlasy; n\u011bkdo, kdo mohl b\u00fdt \u010d\u00edmkoliv, \u010d\u00edmkoliv pro Toma, jen pokud by Tom byl trochu m\u00e9n\u011b nete\u010dn\u00fd a dostate\u010dn\u011b otev\u0159en\u00fd, aby to p\u0159ijal.<\/div>\n
Sev\u0159el Billovu elf\u00ed tv\u00e1\u0159 do dlan\u011b sv\u00e9 ruky.<\/div>\n
„Nen\u00ed to tvoje vina,“ \u0159ekl nahlas v\u011btu, kter\u00e1 se v posledn\u00edch m\u011bs\u00edc\u00edch p\u0159em\u011bnila v jeho osobn\u00ed mantru. „Pros\u00edm, nikdy ani na chv\u00edli si nemysli, \u017ee je to tvoje vina.“<\/div>\n
\n

Bill p\u00e1tral v jeho tv\u00e1\u0159i sv\u00fdma inteligentn\u00edma o\u010dima, a pak kr\u00e1tce p\u0159ik\u00fdvnul, co\u017e znamenalo spoustu dal\u0161\u00edch v\u011bc\u00ed krom\u011b porozum\u011bn\u00ed. Bylo to jako balz\u00e1m na Tomovu rozedranou du\u0161i. Bill p\u0159ilo\u017eil svou ruku na Tomovu na sv\u00e9 tv\u00e1\u0159i a lehk\u00fdm \u010derven\u00e1n\u00edm sklopil pohled.<\/p><\/div>\n

„M\u00e1\u0161 ve zvyku d\u011blat\u2026 tohle,“ za\u0161eptal. Tomovi se sev\u0159elo hrdlo.<\/div>\n
„Tak perfektn\u011b to pasuje,“ odpov\u011bd\u011bl chraplav\u011b.<\/div>\n
Bylo to o\u010dividn\u00e9 pro n\u011b oba, \u017ee se mezi nimi pr\u00e1v\u011b n\u011bco stalo, n\u011bco nov\u00e9ho a ne\u010dekan\u00e9ho. Byl to \u010dist\u011b pud sebez\u00e1chovy zkusit to a vyhr\u00e1t toho druh\u00e9ho jako spojence jeliko\u017e to byla jejich jedin\u00e1 nad\u011bje na p\u0159e\u017eit\u00ed v situaci, do kter\u00e9 byli p\u0159inuceni, ani\u017e by p\u0159i\u0161li o svou p\u0159\u00ed\u010detnost. Pot\u0159ebovali b\u00fdt na stejn\u00e9 stran\u011b, a to znamenalo ka\u017edodenn\u00ed kompromisy jednodu\u0161e proto, aby se vyhnuli konflikt\u016fm. Tento syst\u00e9m se a\u017e doposud uk\u00e1zal b\u00fdt u\u017eite\u010dn\u00fd a provediteln\u00fd. Ale zni\u010dehonic se setkali tv\u00e1\u0159\u00ed v tv\u00e1\u0159 jako pouh\u00fd Bill a Tom a ve vzduchu mezi nimi visela ot\u00e1zka: Tohle jsem j\u00e1. Je to pro tebe okay?<\/div>\n
\n

Bill chytil roztomil\u00fd odst\u00edn r\u016f\u017eov\u00e9 a sklopil pohled. Byl zjevn\u011b p\u0159iveden do rozpak\u016f a pla\u0161e se pokou\u0161el odt\u00e1hnout od Tomovy dlan\u011b, ale blon\u010fat\u00fd mlad\u00edk oto\u010dil jeho tv\u00e1\u0159 zp\u00e1tky k sob\u011b a p\u0159ekvapiv\u011b pro n\u011b oba se dotkl sv\u00fdmi rty Billov\u00fdch na ten nejkrat\u0161\u00ed moment v polibku tak cudn\u00e9m a hol\u00e9m, \u017ee se dal jen sotva pova\u017eovat za polibek. Bill na n\u011bj jen s roz\u0161\u00ed\u0159en\u00fdma o\u010dima hled\u011bl, zat\u00edmco Tomova hlava dopadla zp\u00e1tky na pol\u0161t\u00e1\u0159.<\/p><\/div>\n

„Nemus\u00edme hr\u00e1t podle jejich pravidel, v\u00ed\u0161,“ \u0159ekl Tom klidn\u011b. Ozv\u011bna dlouho ztracen\u00e9ho stavu bezt\u00ed\u017ee zahalila ze v\u0161ech stran. V tuto chv\u00edli se nic nezd\u00e1lo b\u00fdt nemo\u017en\u00e9. Kdyby mu zb\u00fdvaly n\u011bjak\u00e9 slzy, tak by n\u011bjak\u00e9 vyplakal, jak to bylo podivn\u011b hezk\u00e9. „M\u016f\u017eeme si d\u011blat sv\u00e1 vlastn\u00ed rozhodnut\u00ed.“<\/div>\n
A skute\u010dn\u011b tomu v\u011b\u0159il. Nad\u011bje vzdouvaj\u00edc\u00ed se n\u011bkde uvnit\u0159 n\u011bj oh\u0159\u00edvala jeho du\u0161i, jako tan\u010d\u00edc\u00ed plameny oh\u0159\u00edvaly vzduch v pr\u00e1zdn\u00e9 jeskyni. Mo\u017en\u00e1 m\u011bl co \u0159\u00edct ke sv\u00e9mu vlastn\u00edmu osudu. Mo\u017en\u00e1 zde st\u00e1le byla pointa v \u017eit\u00ed. Mo\u017en\u00e1, \u017ee nebyl pouhou loutkou v otcov\u00fdch ruk\u00e1ch, vykonavatel jeho v\u016fle, automat neschopn\u00fd postavit se s\u00e1m za sebe. Mo\u017en\u00e1, \u017ee se mohl znovu zrodit ze sv\u00e9ho vlastn\u00edho popela.<\/div>\n
Ten div trval jen kr\u00e1tkou chv\u00edli. Vzpl\u00e1l a pot\u00e9 za\u010dal okam\u017eit\u011b um\u00edrat, zp\u016fsoboval p\u0159itom paniku a rezignaci, a Tom by to prost\u011b nechal j\u00edt bez boje, p\u0159esn\u011b tak, jako u\u017e nikdy v\u00edce za nic nebojoval, ale pak se do jeho o\u010d\u00ed zavrtaly ty Billovy a nenechaly to j\u00edt. Navzdory zjevn\u00e9 plachosti v nich byl tak\u00e9 \u017e\u00e1r, ten sam\u00fd \u017e\u00e1r nad\u011bje a mnohem v\u00edce odhodl\u00e1n\u00ed, ne\u017e kolik v sob\u011b pr\u00e1v\u011b v tu chv\u00edli dok\u00e1zal naj\u00edt Tom.<\/div>\n
„J\u00e1\u2026“ za\u0161eptal Bill, „\u2026 jsem otev\u0159en\u00fd \u010demukoliv.“<\/div>\n
A v tu chv\u00edli Tom v\u011bd\u011bl s jistotou, \u017ee i kdyby on to nechal j\u00edt, pak Bill ne.<\/div>\n
<\/p>\n

~~~(*)~~~<\/strong><\/div>\n

\n

Tu noc, kdy\u017e se dostavily no\u010dn\u00ed m\u016fry, Bill le\u017eel bd\u00edc\u00ed ve tm\u011b a minutu nebo dv\u011b Toma pozoroval, poslouchal mumlan\u00e9 \u00fatr\u017eky slov sv\u00e9ho chot\u011b, kter\u00e9 se m\u00edsily se slzami. Pot\u00e9 si p\u0159it\u00e1hnul Toma bl\u00ed\u017ee ke sv\u00e9mu t\u011blu a rukou m\u00edrnil vr\u00e1sky na jeho \u010dele, dokud se jeho d\u00fdch\u00e1n\u00ed nezklidnilo a jeho slzy neuschly.<\/p><\/div>\n

Po dlouhou chv\u00edli pot\u00e9 sp\u00e1nek k Billovi nep\u0159ich\u00e1zel. V hlav\u011b mu neust\u00e1le zn\u011bla Tomova utr\u00e1pen\u00e1, zoufal\u00e1 slova:<\/div>\n
Pros\u00edm, ot\u010de, ne\u2026<\/p>\n

<\/em> autor: Chayenne7<\/span><\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/span><\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/span><\/strong><\/div>\n
<\/p>\n

<\/span> original<\/span><\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Chaynne7 Mezihra Bill m\u011bl na pr\u00e1ci n\u011bco velmi d\u016fle\u017eit\u00e9ho. Sl\u00edbil s\u00e1m sob\u011b, \u017ee to ud\u011bl\u00e1, a\u0165 se stane cokoliv, bez ohledu na to, jak trapn\u011b jej to nutilo se c\u00edtit, bez ohledu na to, jak obt\u00ed\u017en\u00e9 bude pod\u00edvat se pozd\u011bji sv\u00e9mu<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[694],"tags":[],"class_list":["post-670","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-scar-tissue"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/670","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=670"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/670\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=670"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=670"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=670"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}