{"id":6718,"date":"2012-04-02T16:00:00","date_gmt":"2012-04-02T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6700"},"modified":"2012-04-02T16:00:00","modified_gmt":"2012-04-02T15:00:00","slug":"mask-of-the-phantom-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/04\/02\/mask-of-the-phantom-2\/","title":{"rendered":"Mask of the Phantom 2."},"content":{"rendered":"
autor: Helie<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\" <\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
Tom:<\/p>\n

<\/strong> T\u00e1hlo k ve\u010deru a j\u00e1 jsem se kone\u010dn\u011b vracel dom\u016f. M\u00fdm snem v\u017edycky bylo vlastn\u011bn\u00ed motorky. K \u010demu v\u0161ak motorku, kdy\u017e jsem si v devaten\u00e1cti ud\u011blal \u0159idi\u010d\u00e1k a ke dvac\u00edtin\u00e1m dostal auto? Auta jsou hez\u010d\u00ed, prostorn\u011bj\u0161\u00ed, a kdy\u017e v nich cestujete v zim\u011b, jsou tak\u00e9 daleko bezpe\u010dn\u011bj\u0161\u00ed a teplej\u0161\u00ed. Rodi\u010de se p\u0159i v\u00fdb\u011bru auta pl\u00e1cli p\u0159es kapsu a j\u00e1 dostal n\u00e1dhern\u00e9 Audi, za kter\u00fdm se ka\u017ed\u00fd ohl\u00ed\u017eel, kdy\u017e jsem proj\u00ed\u017ed\u011bl m\u011bstem. A j\u00e1 se mohl naz\u00fdvat jeho hrd\u00fdm majitelem. Moje aut\u00ed\u010dko se spolu s hudbou stalo druhou nejpodstatn\u011bj\u0161\u00ed v\u011bc\u00ed v m\u00e9m \u017eivot\u011b.<\/p>\n

Jako v\u017edycky jsem zpomalil v ulici, ve kter\u00e9 st\u00e1l panel\u00e1k s Billov\u00fdm bytem. Byl to u\u017e takov\u00fd ritu\u00e1l, kter\u00fd jsem v\u0161ak nikdy nedot\u00e1hl do konce. M\u016fj strach z vlastn\u00edho bratra byl k sm\u00edchu, ale j\u00e1 v\u016fbec nev\u011bd\u011bl, jak\u00e9 reakce bych se do\u010dkal, kdybych si jednou skute\u010dn\u011b dodal tolik odvahy, abych sv\u00e9 pl\u00e1ny dot\u00e1hl a\u017e tam, kde jsem je cht\u011bl m\u00edt. Jako u\u017e tolikr\u00e1t jsem pouze zakroutil hlavou a znovu nabral na rychlosti. M\u00e1ma u\u017e ur\u010dit\u011b \u010dekala s ve\u010de\u0159\u00ed\u2026<\/p>\n<\/div>\n

\n
Bill:<\/p>\n

<\/strong> Sotva p\u0159ed hodinou ode\u0161la m\u00e1ma. Pravideln\u011b m\u011b chodila kontrolovat. Jestli se jej\u00ed chlape\u010dek dob\u0159e stravuje, jestli m\u00e1 uklizeno a jestli nepot\u0159ebuje vyprat. Jej\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bvy m\u011b v prvn\u00edm roce \u010dinily \u0161\u0165astn\u00fdm. Bylo hezk\u00e9 vid\u011bt jeden z d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00edch z\u00e1chytn\u00fdch bod\u016f. Jen\u017ee te\u010f se jej\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bvy st\u00e1valy\u2026 m\u00edrn\u011b \u0159e\u010deno otravn\u00fdmi. Vykl\u00e1dala neust\u00e1le pouze o n\u011bm<\/em> a nikdy nerespektovala to, \u017ee j\u00e1 chci zapomenout. P\u0159estat vzpom\u00ednat na sv\u00e9ho bratra, kter\u00fd m\u011b k sob\u011b d\u0159\u00edv p\u0159itahoval v\u00edc ne\u017e zemsk\u00e1 gravitace. Sna\u017eil jsem si vsugerovat, \u017ee m\u016fj \u017eivot m\u016f\u017ee b\u00fdt n\u011b\u010d\u00edm jin\u00fdm ne\u017e pouh\u00fdm p\u0159e\u017e\u00edv\u00e1n\u00edm i bez n\u011bj. Jen\u017ee m\u00e1ma mi ho neust\u00e1le p\u0159ipom\u00ednala a j\u00e1 dost\u00e1val vztek, kdykoliv mi p\u0159edhodila jeho jm\u00e9no. Kdykoliv \u0159ekla, jak se mu da\u0159\u00ed a jak\u00e9 m\u00e1 v posledn\u00ed dob\u011b \u00fasp\u011bchy. Popravd\u011b dost m\u011b p\u0159ekvapilo, \u017ee z\u016fstal v Ope\u0159e. Myslel jsem, \u017ee po m\u00e9m v\u00fdlevu ji opust\u00ed t\u00e9m\u011b\u0159 okam\u017eit\u011b stejn\u011b jako j\u00e1. Z\u0159ejm\u011b si ji v\u0161ak zamiloval. Ostatn\u011b kouzlo Opery je neodolateln\u00e9.<\/p>\n

Proj\u00ed\u017ed\u011bl mnou hn\u011bv. Neb\u00fdt jeho, nikdy bych se sice nerozhoupal k tomu, abych napsal n\u011bco pro Operu, ale z\u00e1rove\u0148 bych o ni nikdy nep\u0159i\u0161el. Neb\u00fdt jeho, mohl jsem svoji tv\u00e1\u0159 odhalit za jin\u00fdch okolnost\u00ed a mohl jsem b\u00fdt slavn\u00fd. M\u00edsto toho se ze m\u011b stal \u010dlov\u011bk pracuj\u00edc\u00ed v z\u00e1pachu fast foodu. Nikdy nebudu nic v\u00edc ne\u017e ukl\u00edze\u010d hranolek popadan\u00fdch pod kovov\u00fdmi stolky. Takov\u00fd \u010dlov\u011bk bohu\u017eel nem\u00e1 \u0161anci se prosadit, i kdy\u017e bych se r\u00e1d posunul n\u011bkam d\u00e1l a za\u010dal znovu studovat. Bral bych n\u011bco jako hereckou konzervato\u0159. Jen\u017ee na to jsou pot\u0159eba pen\u00edze a ty taky zrovna nem\u00e1m.<\/p>\n

Zvedl jsem se z odrban\u00e9 seda\u010dky, kterou jsem po\u0159\u00eddil v bazaru, a p\u0159e\u0161el k oknu. Ned\u00e1 se \u0159\u00edct, \u017ee bych bydlel zrovna v t\u00e9 nejlep\u0161\u00ed \u010dtvrti, ale aspo\u0148 to nem\u00e1m daleko do pr\u00e1ce. Proto mi do toho v\u0161eho nesed\u011blo luxusn\u00ed Audi, kter\u00e9 p\u0159ibrzdilo p\u0159ed vchodem do m\u00e9ho domu. Zni\u010dehonic v\u0161ak op\u011bt nabralo na rychlosti a zmizelo v nedohlednu. Jen jsem nad t\u00edm zavrt\u011bl hlavou. Ob\u010das sem jezd\u00ed zbohatl\u00edci, jen aby si dodali je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed sebev\u011bdom\u00ed a p\u00fdchu. Jen tak se tu proj\u00ed\u017ed\u00ed ve sv\u00fdch vymakan\u00fdch autech, aby se pochlubili p\u0159ed tou nejni\u017e\u0161\u00ed vrstvou, kter\u00e1 tu bydl\u00ed\u2026<\/p>\n

Tom:<\/p>\n

<\/strong> S ponurou n\u00e1ladou jsem se vracel dom\u016f. Jako v\u017edy jsem v sob\u011b nena\u0161el odvahu zastavit. P\u0159itom sta\u010dilo tak m\u00e1lo! Zaparkovat, vyb\u011bhnout p\u00e1r schod\u016f a zazvonit. Zazvonit a stanout tv\u00e1\u0159\u00ed v tv\u00e1\u0159 bratrovi, kter\u00fd mi ve\u0159ejn\u011b vyznal svoji l\u00e1sku, i kdy\u017e m\u011bl p\u0159edt\u00edm osmn\u00e1ct let k tomu, aby mi to \u0159ekl. Kdo v\u00ed, jak dlouho jeho l\u00e1ska ke mn\u011b trvala. J\u00e1 s\u00e1m to netu\u0161\u00edm. Mo\u017en\u00e1 je na\u010dase zapomenout na Billa a \u017e\u00edt. Jen\u017ee jak? Kde? Kdy? Ob\u010das mi p\u0159ipad\u00e1, \u017ee jsem bez n\u011bj naprosto ztracen\u00fd.<\/p>\n

Z hlubok\u00e9ho zamy\u0161len\u00ed, ve kter\u00e9m se dnes nach\u00e1z\u00edm tak n\u011bjak cel\u00fd den, m\u011b vytrhne vibrov\u00e1n\u00ed mobilu ve velk\u00e9 kapse je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00edch kalhot. P\u0159ibrzd\u00edm u krajnice a vyt\u00e1hnu mobil z kapsy. Kdy\u017e na displeji uvid\u00edm Christinino jm\u00e9no, zahod\u00edm ho na sedadlo spolujezdce a nech\u00e1m d\u00e1l hr\u00e1t. Je to t\u00fdden, co mi dala kopa\u010dky. Nechci s n\u00ed mluvit, i kdy\u017e mi neust\u00e1le zahlcuje mobil smskami a po\u0159\u00e1d mi vol\u00e1. Nejsp\u00ed\u0161 se chce omluvit nebo tak n\u011bco. Stejn\u011b si mysl\u00edm, \u017ee jej\u00ed odchod za vy\u0161\u0161\u00edm vzd\u011bl\u00e1n\u00edm, proto\u017ee Opera pro ni nen\u00ed dosta\u010duj\u00edc\u00ed,<\/em> byl jedna velk\u00e1 kravina. Kdy\u017e Bill objevil jej\u00ed talent, kter\u00fd nikdy nikdo nebral na velkou v\u00e1hu, zpychla. Rozhodla se, \u017ee Opera pro ni nen\u00ed dost, \u017ee se chce d\u00e1t na kari\u00e9ru profesion\u00e1ln\u00ed zp\u011bva\u010dky. No budi\u017e, na jej\u00edm koncertu se mo\u017en\u00e1 stav\u00edm, abych se mohl sm\u00e1t, jak holka z prken Opery neusp\u011bla jinde. Kdo v\u00ed, t\u0159eba ji podce\u0148uji, ale to je stejn\u011b jedno. Na\u0161tvala m\u011b a v\u00edc d\u016fle\u017eit\u00e9 nen\u00ed.<\/p>\n

Zajel jsem do gar\u00e1\u017ee, kde kdysi st\u00e1vala hlavn\u011b Billova kr\u00e1sn\u00e1 motorka. Te\u010f byla gar\u00e1\u017e p\u0159id\u011blena m\u00e9mu milovan\u00e9mu aut\u00ed\u010dku. Podstavec pro ni tu v\u0161ak st\u00e1le st\u00e1l, jako by vy\u010dk\u00e1val, dokud ho Billova kr\u00e1ska znovu nezapln\u00ed. No, ob\u00e1v\u00e1m se, \u017ee u\u017e se chud\u00e1k nedo\u010dk\u00e1. Prvn\u00ed dojem z p\u0159\u00edchodu dom\u016f byla omamn\u00e1 v\u016fn\u011b \u010derstv\u00fdch buchet. Jeden z mnoha d\u016fkaz\u016f, \u017ee m\u00e1ma byla na n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b u Billa. V\u017edycky mu nos\u00edvala buchty, a to, co nesn\u011bdl, jsem mohl dorazit j\u00e1. Stejn\u011b jsem podez\u00edral Gordona, \u017ee uj\u00eddal, kdy\u017e m\u00e1ma dopekla.<\/p>\n

V\u016fn\u011b buchet m\u011b dot\u00e1hla a\u017e do kuchyn\u011b, kde jsem si jako tr\u00e9novan\u00fd pejsek sedl na \u017eidli.<\/div>\n

„Ahoj, Tome,“ \u0159ekla m\u00e1ma a zle se na m\u011b pod\u00edvala takov\u00fdm t\u00edm k\u00e1rav\u00fdm pohledem, kter\u00fd jasn\u011b \u0159\u00edk\u00e1: „Je ti u\u017e dvacet, ale vychov\u00e1n\u00ed m\u00e1\u0161 st\u00e1le na nule. Kde jsem jenom ud\u011blala chybu?“<\/em><\/div>\n
„Jak se m\u00e1 Bill?“ zeptal jsem se m\u00edsto pozdravu a uk\u00e1zal na buchty, kter\u00e9 st\u00e1ly naaran\u017eovan\u00e9 na tal\u00ed\u0159ku na kuchy\u0148sk\u00e9 lince.<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ odpov\u011bd\u011bla m\u00e1ma a podala mi tal\u00ed\u0159 s buchtami, kter\u00e9 stejn\u011b \u010dekaly jenom na to, a\u017e si je vychutn\u00e1 n\u011bkdo, kdo to skute\u010dn\u011b dok\u00e1\u017ee ocenit. No v\u00e1\u017en\u011b, kdykoliv m\u00e1ma pekla, mohl jsem ochutnat, a\u017e kdy\u017e si Bill\u00ed\u0161ek poslou\u017eil. Ch\u00e1pu, \u017ee fast foodov\u00e9 j\u00eddlo se kulin\u00e1\u0159sk\u00e9mu um\u011bn\u00ed na\u0161\u00ed m\u00e1my nem\u016f\u017ee ani v nejmen\u0161\u00edm rovnat, ale i tak by toho ob\u010das mohl nechat alespo\u0148 trochu v\u00edc\u2026<\/div>\n
„A o \u010dem jste si pov\u00eddali?“ zeptal jsem se s plnou pusou. N\u011bkolik drobk\u016f jsem vyprskl na zem. M\u00e1ma m\u011b zpra\u017eila v\u00fdhru\u017en\u00fdm pohledem. Dal\u0161\u00edm z mnoha.<\/div>\n
„Sv\u011b\u0159il se mi, \u017ee by se r\u00e1d posunul od pr\u00e1ce ve fast foodu d\u00e1l, bohu\u017eel na to ale nem\u00e1 finance, a kdy\u017e jsem mu nab\u00edzela, \u017ee nen\u00ed probl\u00e9m, abychom mu s Gordonem pen\u00edze na studium dali, odm\u00edtal s t\u00edm, \u017ee kdy\u017e u\u017e se jednou postavil na vlastn\u00ed nohy, nechce, aby se o n\u011bj rodi\u010de museli nad\u00e1le starat.“<\/div>\n
„Tak\u017ee vlastn\u011b nic moc nov\u00e9ho,“ pokr\u010dil jsem rameny. Tahle p\u0159edstava o konzervato\u0159i tu byla u\u017e d\u0159\u00edv, ale Bill jednodu\u0161e nedok\u00e1zal j\u00edt za sv\u00fdmi sny a spolknout je\u0161itnost, kter\u00e1 mu br\u00e1nila nechat si \u0161kolu zaplatit od rodi\u010d\u016f.<\/p>\n

„Vlastn\u011b je to nov\u00e9, proto\u017ee dnes poprv\u00e9 jsem m\u011bla pocit, \u017ee to Bill za\u010d\u00edn\u00e1 br\u00e1t v\u00e1\u017en\u011b. Nav\u00edc mi prozradil, \u017ee by se r\u00e1d p\u0159est\u011bhoval. Tomi, j\u00e1 sice nech\u00e1pu, co jste si ud\u011blali, ale d\u011bs\u00ed m\u011b, kam a\u017e je Bill ochoten zaj\u00edt. Nebylo by p\u0159ece sympati\u010dt\u011bj\u0161\u00ed, kdybyste se zase usm\u00ed\u0159ili a my byli zase jedna velk\u00e1 spokojen\u00e1 rodina? Dvacet je je\u0161t\u011b p\u0159\u00edli\u0161 n\u00edzk\u00fd v\u011bk na to, abyste opou\u0161t\u011bli svoje rodi\u010de.“<\/div>\n

„On je pry\u010d u\u017e od osmn\u00e1cti,“ zavr\u010del jsem. „A j\u00e1 tu snad z\u016fstanu do smrti.“<\/div>\n
„Taky jsi byl pry\u010d, kdy\u017e jsi sp\u00e1val u Christine v centru, tak si nehraj na chud\u00e1\u010dka. Nav\u00edc mi nep\u0159ipad\u00e1, \u017ee bys byl rodinn\u00fdm \u017eivotem n\u011bjak znechucen\u00fd. A my jsme r\u00e1di, \u017ee t\u011b tu m\u00e1me, kdy\u017e Bill ode\u0161el u\u017e tak brzo.“ Jen jsem si odfrkl a i s tal\u00ed\u0159em se zvedl od stolu. M\u00e1ma sice nesn\u00e1\u0161\u00ed, kdy\u017e j\u00edm u sebe v pokoji, ale vyprovokovat ji zrovna te\u010f, je v podstat\u011b i m\u016fj z\u00e1m\u011br.<\/p>\n

Vypot\u00e1cel jsem se z kuchyn\u011b a po schodech se do\u0161oural a\u017e do patra, kde byly jedin\u00e9 dva pokoje a koupelna. M\u016fj a Bill\u016fv pokoj. Dva pokoje, jejich\u017e dve\u0159e byly p\u0159\u00edmo naproti sob\u011b. M\u00edsto k sob\u011b, jsem zam\u00ed\u0159il do pokoje na druh\u00e9 stran\u011b chodby. Vklouzl jsem do pokoje, ve kter\u00e9m se je\u0161t\u011b p\u0159ed rokem dala zachytit v\u016fn\u011b Billova parf\u00e9mu, kdy\u017e jste bez hnut\u00ed st\u00e1li a nechali pokoj, aby v\u00e1s pojal za svoji sou\u010d\u00e1st. V\u00edm to, zkou\u0161el jsem to. \u010casto jsem p\u0159ich\u00e1zel do jeho pokoje, v\u011bt\u0161inou kdy\u017e nikdo nebyl doma, a stoupl jsem si do jeho p\u0159esn\u00e9ho st\u0159edu. Nic jsem ne\u0159\u00edkal, neh\u00fdbal jsem se, jen tak jsem tam st\u00e1l se zav\u0159en\u00fdma o\u010dima a nech\u00e1val pokoj prosycen\u00fd skrz na skrz bratrov\u00fdm kouzlem, aby mi p\u0159ipomn\u011bl, jak kr\u00e1sn\u00e9 to bylo, kdy\u017e sta\u010dilo p\u0159eb\u011bhnout chodbu a b\u00fdt v jeho bl\u00edzkosti.<\/p>\n

Stejn\u011b jako tolikr\u00e1t p\u0159edt\u00edm jsem se posadil na koberec, kter\u00fd jsem si je\u0161t\u011b te\u010f \u017eiv\u011b pamatoval skryt\u00fd pod vrstvou pap\u00edr\u016f. Bill byl odjak\u017eiva perfekcionista a v jeho pokoji byste nena\u0161li ani jedin\u00e9 sm\u00edtko. Mo\u017en\u00e1 proto, \u017ee v\u0161echna sm\u00edtka se ukr\u00fdvala pod vrstvou po\u010dm\u00e1ran\u00fdch pap\u00edr\u016f. Tehdy jsem nech\u00e1pal, co na n\u011b Bill po\u0159\u00e1d tak vytrvale smol\u00ed, dnes ch\u00e1pu dokonale a postr\u00e1d\u00e1m koberec z \u0161ustiv\u00e9ho pap\u00edru. V\u017edycky kdy\u017e se mi po br\u00e1\u0161kovi zastesklo, uch\u00fdlil jsem se do jeho pokoje, proto\u017ee byl prost\u011b a jednodu\u0161e jeho. Ka\u017ed\u00fd coul pokoje d\u00fdchal Billov\u00fdm osobn\u00edm kouzlem, i kdy\u017e tu bratr nebyl. Jen\u017ee v\u0161echno, co d\u0159\u00edv pojalo jeho kouzlo, ho tak\u00e9 pomalu ale jist\u011b pou\u0161t\u011blo zase o d\u016fm d\u00e1l. V\u011bci, kter\u00e9 mi ho d\u0159\u00edv p\u0159ipom\u00ednaly, ztr\u00e1cely na v\u00fdznamu a j\u00e1 zapom\u00ednal vzpom\u00ednky, kter\u00e9 se s nimi pojily. H\u00e1d\u00e1m, \u017ee Bill si p\u0159\u00e1l, aby nav\u017edycky zapomn\u011bl. J\u00e1 jsem o to v\u0161ak absolutn\u011b nest\u00e1l\u2026<\/p>\n

autor: Helie<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Helie Tom: T\u00e1hlo k ve\u010deru a j\u00e1 jsem se kone\u010dn\u011b vracel dom\u016f. M\u00fdm snem v\u017edycky bylo vlastn\u011bn\u00ed motorky. K \u010demu v\u0161ak motorku, kdy\u017e jsem si v devaten\u00e1cti ud\u011blal \u0159idi\u010d\u00e1k a ke dvac\u00edtin\u00e1m dostal auto? Auta jsou hez\u010d\u00ed, prostorn\u011bj\u0161\u00ed, a kdy\u017e v<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[491],"tags":[],"class_list":["post-6718","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-mask-of-the-phantom"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6718","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6718"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6718\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6718"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6718"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6718"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}