{"id":6727,"date":"2012-03-31T17:00:00","date_gmt":"2012-03-31T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6709"},"modified":"2012-03-31T17:00:00","modified_gmt":"2012-03-31T16:00:00","slug":"one-night-that-changes-everything-13","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/03\/31\/one-night-that-changes-everything-13\/","title":{"rendered":"One night that changes everything 13."},"content":{"rendered":"
autor: Diana<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Bill:<\/p>\n

„Ne zlato. Nikdo si nezaslou\u017e\u00ed smrt. Ale pros\u00edm, nezanev\u0159i. Uvid\u00ed\u0161, my to spolu zvl\u00e1dneme,“ konej\u0161\u00ed m\u011b Tom. Je to s n\u00edm v\u0161echno leh\u010d\u00ed.<\/div>\n

„Nezanev\u0159u. M\u011blo se to tak st\u00e1t. B\u016fh v\u00ed, pro\u010d to tak za\u0159\u00eddil,“ \u0159eknu. Zn\u00ed to a\u017e chladn\u011b, ale j\u00e1 si za t\u00edm n\u00e1zorem stoj\u00edm. Ne, \u017ee bych byl v\u011b\u0159\u00edc\u00ed nebo tak, ale ur\u010dit\u011b se v\u0161echno ned\u011bje jen tak.<\/div>\n
„Bille,“ \u0161eptne a prudce si m\u011b strhne do sv\u00e9 n\u00e1ru\u010de. „Tolik t\u011b miluju,“ \u0161ept\u00e1 mezi polibky, kter\u00e9 pokl\u00e1d\u00e1 na mou tv\u00e1\u0159 a krk.<\/div>\n
„J\u00e1 tebe taky, Tomi, tak moc,“ \u0159eknu potichu a ruce mu pevn\u011b obmot\u00e1m kolem krku. C\u00edt\u00edm pot\u0159ebu b\u00fdt u n\u011bj co nejbl\u00ed\u017ee. Tom m\u011b jemn\u011b hlad\u00ed po z\u00e1dech, p\u0159i tom rty lehounce p\u0159ej\u00ed\u017ed\u00ed po m\u00e9 k\u016f\u017ei na krku. Spokojen\u011b p\u0159iv\u0159u v\u00ed\u010dka a odd\u00e1v\u00e1m se pocitu bezpe\u010d\u00ed.<\/div>\n
„U\u017e nikdy nikomu nedovol\u00edm, aby ti ubl\u00ed\u017eil. V\u00edm, \u017ee jsem to zvoral, ale p\u0159\u00edsah\u00e1m, \u017ee u\u017e se ti nikdy nic nestane,“ \u0161pit\u00e1 Tom. Jeho slova jsou prokl\u00e1d\u00e1na polibky, kter\u00e9 n\u011b\u017en\u011b s\u00e1z\u00ed na mou tv\u00e1\u0159, krk a odhalenou hru\u010f.<\/div>\n
„Nebyla to tvoje chyba,“ vydechnu a je\u0161t\u011b v\u00edc se p\u0159itisknu k jeho t\u011blu. „Nemohl jsi nic d\u011blat.“<\/div>\n
\n
Tom:<\/p>\n

„Bille, zlat\u00ed\u010dko. Mo\u017en\u00e1 by sis m\u011bl j\u00edt vz\u00edt svoje v\u011bci z toho domu,“ navrhnu. Chci, aby to m\u011bl co nejd\u0159\u00edv za sebou a nikdy se tam nemusel vr\u00e1tit. I proto, aby tu u\u017e mohl bydlet se mnou.<\/div>\n

„No… J\u00e1 nev\u00edm… Ale asi m\u00e1\u0161 pravdu. A Tome?“ p\u0159itul\u00ed se bl\u00ed\u017e ke mn\u011b. Ka\u017ed\u00fdm okam\u017eikem si mysl\u00edm, \u017ee v\u00edc u\u017e se to prost\u011b ned\u00e1. A ono p\u0159ece. Pro sebe se usm\u011bju.<\/div>\n
„No?“ d\u00e1m mu pusu na tv\u00e1\u0159 a \u010dek\u00e1m, a\u017e z n\u011bj n\u011bco vypadne.<\/div>\n
„M-m\u016f\u017eu tu b\u00fdt?“ nesm\u011ble mi pohl\u00e9dne do o\u010d\u00ed. Je stra\u0161n\u011b roztomil\u00e9, jak se b\u00e1l zeptat.<\/div>\n
„Zlat\u00ed\u010dko,“ v\u011bnuju mu ne\u017enou pusinku na nos, „samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee ano. Po\u010d\u00edt\u00e1m s t\u00edm,“ p\u0159iv\u0159u o\u010di a naklon\u00edm se nad jeho krk. Jemn\u011b ot\u00edr\u00e1m rty o alabastrovou poko\u017eku.<\/div>\n
„Budeme m\u00edt kr\u00e1sn\u00fd \u017eivot. Slib mi to,“ p\u0159iv\u0159e o\u010di a hlavu tro\u0161ku zaklon\u00ed, abych k n\u011bmu m\u011bl lep\u0161\u00ed p\u0159\u00edstup.<\/div>\n
„Slibuju,“ vydechnu mu hork\u00fd dech na krk, c\u00edt\u00edm, jak se zachv\u011bl. V\u011bnuju mu je\u0161t\u011b p\u00e1r polibk\u016f a potom se mu znovu zad\u00edv\u00e1m do t\u011bch neskute\u010dn\u011b n\u00e1dhern\u00fdch o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Miluju t\u011b,“ za\u0161ept\u00e1, o\u010dn\u00ed kontakt st\u00e1le neztr\u00e1c\u00edme. Je to moc romantick\u00e1 chvilka, i p\u0159es to, co se pr\u00e1v\u011b stalo.<\/div>\n
„J\u00e1 tebe v\u00edc. Nejv\u00edc,“ usm\u011bju se, pohl\u00e9dnu ven z okna.<\/p>\n

Bill:<\/p>\n

Pozoruju Tomovu tv\u00e1\u0159, jak se s lehce ustaran\u00fdm v\u00fdrazem d\u00edv\u00e1 z okna.<\/div>\n

„D\u011bje se n\u011bco?“ zept\u00e1m se a jemn\u011b si oto\u010d\u00edm jeho hlavu tak, abych mu vid\u011bl do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Ne, ne, jen… S tebou ut\u00edk\u00e1 \u010das tak stra\u0161n\u011b rychle,“ zasm\u011bje se a vyhled\u00e1 moje rty. Oba si u\u017e\u00edv\u00e1me ten n\u011b\u017en\u00fd polibek. Po chvilce se od sebe odt\u00e1hneme. Stul\u00edm se mu do n\u00e1ru\u010de, hlavu zabo\u0159\u00edm do jeho tri\u010dka, kter\u00e9 tak kr\u00e1sn\u011b von\u00ed.<\/div>\n
„Jsi unaven\u00fd?“ zept\u00e1 se a hlad\u00ed m\u011b ve vlasech. Je tak n\u011b\u017en\u00fd.<\/div>\n
„Ano, trochu,“ \u0159eknu a vz\u00e1p\u011bt\u00ed si dlouze z\u00edvnu.<\/div>\n
„Tak trochu, jo?“ zasm\u011bje se a pol\u00edb\u00ed m\u011b na \u010delo. Potom se za\u010dne zvedat.<\/div>\n
„Tomi, kam jde\u0161?“ zept\u00e1m se trochu vypla\u0161en\u011b. Nechci, aby ode m\u011b odch\u00e1zel. Pot\u0159ebuju ho m\u00edt u sebe.<\/div>\n
„Jdu t\u011b d\u00e1t spinkat,“ \u0159ekne, a potom se ke mn\u011b sklon\u00ed. Potom c\u00edt\u00edm, jak m\u011b jeho siln\u00e9 pa\u017ee uchop\u00ed a zvednou m\u011b.<\/div>\n
„\u00c1\u00e1\u00e1\u00e1!!! Tom\u00e9\u00e9\u00e9,“ zapi\u0161t\u00edm a pevn\u011b se ho chytnu kolem krku. V\u00edm, \u017ee jsem u n\u011bj v bezpe\u010d\u00ed, \u017ee on m\u011b nepust\u00ed, ale i p\u0159esto mu chci b\u00fdt co nejbl\u00ed\u017ee.<\/div>\n
„Kam m\u011b to nese\u0161?“ zept\u00e1m se, jako bych to s\u00e1m nev\u011bd\u011bl.<\/div>\n
„No p\u0159ece do post\u00fdlky, ty moje mal\u00e9 miminko,“ zacul\u00ed se na m\u011b a hrav\u011b m\u011b kousne do nosu. Potom u\u017e m\u011b nese do jeho lo\u017enice, kde m\u011b opatrn\u011b polo\u017e\u00ed na jeho velikou postel. Okam\u017eit\u011b m\u011b zabal\u00ed do tepl\u00fdch p\u0159ikr\u00fdvek a sedne si vedle m\u011b na postel.<\/div>\n
„Neodch\u00e1zej, pros\u00edm,“ \u0161eptnu a prosebn\u011b se mu zad\u00edv\u00e1m do jeho \u010dokol\u00e1dov\u00fdch duhovek. Chci ho m\u00edt u sebe. Pot\u0159ebuju c\u00edtit jeho bl\u00edzkost.<\/div>\n
„Nechce\u0161, abych ode\u0161el?“ zept\u00e1 se, jako by mu to nebylo jasn\u00e9.<\/div>\n
„Nechci. Pot\u0159ebuju t\u011b tady,“ \u0159eknu a rukama se po n\u011bm za\u010dnu natahovat.<\/div>\n
„Tak dob\u0159e,“ p\u0159ik\u00fdvne a j\u00e1 nadzvednu pe\u0159inu tak, aby si pod ni mohl vl\u00e9zt. Jakmile ho uc\u00edt\u00edm vedle sebe, nev\u00e1h\u00e1m a pevn\u011b se k n\u011bmu p\u0159itul\u00edm. Tom m\u011b obejme kolem pasu a hlad\u00ed m\u011b po z\u00e1dech. Do ucha mi \u0161ept\u00e1 sl\u016fvka l\u00e1sky.<\/p>\n

Tom:<\/p>\n

„Budeme nav\u017edy spolu. Budeme se milovat, dokud n\u00e1s smrt nerozd\u011bl\u00ed. Aspo\u0148 j\u00e1 t\u011b budu milovat, i kdyby se stalo cokoliv,“ \u0161ept\u00e1m mu do vlas\u016f v\u0161echno, co m\u011b pr\u00e1v\u011b napad\u00e1. Bill se vedle mn\u011b tro\u0161ku zavrt\u00ed a p\u0159ehod\u00ed nohu p\u0159es moji.<\/div>\n

„L\u00e1sko?“ \u0159ekne, oba m\u00e1me u\u017e zav\u0159en\u00e9 o\u010di. Jsem si jist\u00fd, \u017ee n\u00e1s ka\u017edou chvilku p\u0159em\u016f\u017ee sp\u00e1nek.<\/div>\n
„Sl\u00edb\u00ed\u0161 mi n\u011bco?“<\/div>\n
„A co?“ otev\u0159u o\u010di, abych vid\u011bl jeho v\u00fdraz. Ten je ale a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 neutr\u00e1ln\u00ed.<\/div>\n
„\u017de m\u011b nezneu\u017eije\u0161, a potom neodkopne\u0161 jako kus hadru.“<\/div>\n
Kdy\u017e sly\u0161\u00edm jeho trpk\u00e1 slova, je mi do pl\u00e1\u010de. V\u00edm, co si Bill dote\u010f musel pro\u017e\u00edt. J\u00e1 bych mu to nikdy nedok\u00e1zal ud\u011blat. Chud\u00e1\u010dek, m\u016f\u017eu mu to sl\u00edbit i tis\u00edckr\u00e1t, stejn\u011b ho to bude st\u00e1le tr\u00e1pit.<\/div>\n
„To se nestane, ani kdybys cht\u011bl. M\u016f\u017ee\u0161 mi i ty n\u011bco sl\u00edbit?“ pohlad\u00edm ho po tv\u00e1\u0159i\u010dce, palcem p\u0159ejedu po sametov\u00fdch rtech.<\/div>\n
„Cokoliv, l\u00e1sko,“ usm\u011bje se, \u00fasta smysln\u011b pootev\u0159e.<\/div>\n
„Nikdy m\u011b nepodve\u010f, pros\u00edm,“ za\u0161ept\u00e1m. V\u00e1\u017en\u011b mi je \u0161patn\u011b u\u017e jen p\u0159i t\u00e9 p\u0159edstav\u011b.<\/p>\n

Bill:<\/p>\n

„Nikdy m\u011b nepodve\u010f, pros\u00edm,“ za\u0161ept\u00e1 Tom. Podv\u011bdom\u011b si m\u011b p\u0159itiskne bl\u00ed\u017e k sob\u011b a j\u00e1 k n\u011bmu.<\/div>\n

„To bych nedok\u00e1zal. Nedok\u00e1zal bych podv\u00e9st tak hodn\u00e9ho \u010dlov\u011bka, jako jsi ty, l\u00e1sko,“ \u0159eknu. Mysl\u00edm to up\u0159\u00edmn\u011b, od srdce. V\u00e1\u017en\u011b bych to nedok\u00e1zal. Tom si nezaslou\u017e\u00ed nic zl\u00e9ho. Ani se mu nediv\u00edm, \u017ee m\u011b o to \u017e\u00e1d\u00e1. \u017de m\u00e1 obavy. Taky bych je m\u011bl, kdyby se choval jako j\u00e1. Ale on se tak nechov\u00e1. To jenom j\u00e1 jsem lacin\u00e1 d\u011bvka. A on m\u016fj zachr\u00e1nce, kter\u00e9mu budu zav\u00e1zan\u00fd do konce sv\u00e9ho \u017eivota.<\/div>\n
„Nikdy ti nebudu moct dostate\u010dn\u011b pod\u011bkovat za to, co jsi pro m\u011b ud\u011blal,“ zamuml\u00e1m do jeho tepl\u00e9 k\u016f\u017ee na krku. Zhluboka nas\u00e1v\u00e1m jeho v\u016fni. Je tak uklid\u0148uj\u00edc\u00ed. C\u00edt\u00edm se v jeho n\u00e1ru\u010di uvoln\u011bn\u011b.<\/div>\n
„Bille, to je p\u0159ece samoz\u0159ejmost. U\u017e jsi mi pod\u011bkoval. Nav\u00edc, nedok\u00e1zal jsem pro tebe ud\u011blat to, co jsem cht\u011bl. Pouh\u00e9 minimum z toho, co by sis zaslou\u017eil,“ \u0159ekne Tom. Prudce rozlep\u00edm v\u00ed\u010dka od sebe a zad\u00edv\u00e1m se na n\u011bj. Jeho tv\u00e1\u0159 je bolestn\u011b sta\u017een\u00e1, d\u00edv\u00e1 se do pr\u00e1zdna.<\/div>\n
„To ne\u0159\u00edkej,“ hlesnu.<\/div>\n
„Ud\u011blal jsi toho pro m\u011b v\u00edc ne\u017e dost, nic z toho si nezaslou\u017e\u00edm,“ pod\u00edv\u00e1 se na m\u011b.<\/div>\n
„J\u00e1 t\u011b miluju,“ ujist\u00edm ho.<\/div>\n
„J\u00e1 tebe taky, brou\u010dku. A te\u010f u\u017e spinkej.“<\/div>\n
Tiskne m\u011b k sob\u011b pevn\u011b. Te\u010f by mi nikdo nebyl schopn\u00fd ubl\u00ed\u017eit. Tom by m\u011b ochr\u00e1nil.<\/p>\n

Tom:<\/p>\n

„J\u00e1 tebe taky, brou\u010dku. A te\u010f u\u017e spinkej,“ pol\u00edb\u00edm ho do vlas\u016f, jemn\u00fd polibek na \u00fasta jsem si ale nedok\u00e1zal odpustit. „Dobrou noc,“ \u0159eknu a p\u0159esunu ruku na jeho bedra. Bill se za\u010dne vrt\u011bt a sm\u00e1t.<\/div>\n

„Aaa, to lecht\u00e1,“ st\u00e1le se sm\u011bje. Je tak kr\u00e1sn\u00fd.<\/div>\n
„Mmm… Tak\u017ee Bill\u00ed n\u00e1m tu je lechtiv\u00fd,“ zasm\u011bju se a vyu\u017eiju p\u0159\u00edle\u017eitosti. Rukama p\u0159ej\u00ed\u017ed\u00edm po jeho podb\u0159i\u0161ku a v\u0161ech lechtiv\u00fdch parti\u00edch. Bill se jen se sm\u00edchem krout\u00ed a sv\u00edj\u00ed na posteli.<\/div>\n
„Tomeeee! J\u00e1 se po\u010d\u016fr\u00e1m, nech toho!“ jeho radost st\u00e1le nep\u0159est\u00e1v\u00e1.<\/div>\n
„Ale m\u011b to sakramensky bav\u00ed,“ zazub\u00edm se a pokra\u010duju v lechtav\u00e9m t\u00fdr\u00e1n\u00ed sv\u00e9 l\u00e1sky.<\/div>\n
„Tomeeeeee!!!“ zapi\u0161t\u00ed a cht\u011b necht\u011b spadne z postele. V\u00edm, \u017ee p\u00e1d nen\u00ed nic moc, ale mus\u00edm se nad t\u00edm z chut\u00ed sm\u00e1t.<\/div>\n
„Ha-ha… Moc vtipn\u00e9,“ naoko se uraz\u00ed, ale vz\u00e1p\u011bt\u00ed se za\u010dne op\u011bt \u0159ehtat. Pod\u00e1m mu ruku, aby se postavil. Vyt\u00e1hnu ho v\u0161ak tak prudce, \u017ee skon\u010d\u00ed na mn\u011b.<\/p>\n

Bill:<\/p>\n

„Ha-ha… Moc vtipn\u00e9,“ hran\u011b jsem se urazil, ale moc dlouho mi to nevydr\u017eelo. Hned na to se zase rozesm\u011bju. Tom mi pom\u016f\u017ee vst\u00e1t ze zem\u011b, ale op\u0159e se do toho a\u017e moc a j\u00e1 skon\u010d\u00edm rozvalen\u00fd na n\u011bm. Oba znovu chytneme z\u00e1chvat sm\u00edchu.<\/div>\n

„Tome, ty se\u0161 moje mal\u00fd pako, vi\u010f?“ zept\u00e1m se ho a roztomile mu brnknu ukazov\u00e1\u010dkem o nos\u00edk.<\/div>\n
„Jsem,“ p\u0159ik\u00fdvne a tv\u00e1\u0159\u00ed se, jako mal\u00e9 d\u011bcko. Neodol\u00e1m a pol\u00edb\u00edm jeho m\u011bkk\u00e9 poddajn\u00e9 rt\u00edky. S v\u00e1\u0161n\u00ed se do nich vpiju a vychutn\u00e1v\u00e1m si jejich p\u0159esladkou chu\u0165. Tom se mnou propl\u00e9t\u00e1 jazyk a za t\u00fdl si m\u011b p\u0159it\u00e1hne v\u00edc k sob\u011b. Jemn\u011b mi zaklon\u00ed hlavu, \u010d\u00edm\u017e se dost\u00e1v\u00e1 hloub\u011bji do m\u00fdch \u00fast. Oba \u00fapln\u011b zapomeneme na to, \u017ee jsme je\u0161t\u011b p\u0159ed p\u00e1r minutami cht\u011bli j\u00edt sp\u00e1t. N\u00e1\u0161 dlouh\u00fd polibek je \u010d\u00edm d\u00e1l v\u00edc v\u00e1\u0161niv\u011bj\u0161\u00ed. Vzru\u0161en\u011b mu vydechnu do \u00fast a Tom se prudce p\u0159eto\u010d\u00ed na m\u011b. Na chvilku rozpoj\u00ed na\u0161e rty a zad\u00edv\u00e1 se mi do o\u010d\u00ed. Ty jeho jsou ztmavl\u00e9 v\u00e1\u0161n\u00ed. Znovu se pono\u0159\u00ed do m\u00fdch rt\u016f, rukou p\u0159i tom bloud\u00ed pod m\u00fdm tri\u010dkem.<\/div>\n
„Tomi,“ vydechnu, kdy\u017e se jeho rozkrok ot\u0159e o ten m\u016fj. V tu chv\u00edli se Tom prudce odtrhne. Oba spla\u0161en\u011b d\u00fdch\u00e1me a hled\u00edme si do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Co se stalo?“ zept\u00e1m se s obavami.<\/div>\n
„Nic jen… Nejde to, Bille. Bolelo by t\u011b to,“ \u0159ekne. Ach… On je takov\u00fd brou\u010dek. J\u00e1 s\u00e1m jsem na to \u00fapln\u011b zapomn\u011bl a on m\u011b tak starostliv\u011b hl\u00edd\u00e1.<\/div>\n
„D\u011bkuju, brou\u010dku,“ usm\u011bju se na n\u011bj a p\u0159it\u00e1hnu si ho k sob\u011b, tentokr\u00e1t pro \u00fapln\u011b n\u011b\u017en\u00fd a nevinn\u00fd polibek.<\/p>\n

autor: Diana<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Diana Bill: „Ne zlato. Nikdo si nezaslou\u017e\u00ed smrt. Ale pros\u00edm, nezanev\u0159i. Uvid\u00ed\u0161, my to spolu zvl\u00e1dneme,“ konej\u0161\u00ed m\u011b Tom. Je to s n\u00edm v\u0161echno leh\u010d\u00ed. „Nezanev\u0159u. M\u011blo se to tak st\u00e1t. B\u016fh v\u00ed, pro\u010d to tak za\u0159\u00eddil,“ \u0159eknu. Zn\u00ed to a\u017e<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[486],"tags":[],"class_list":["post-6727","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-one-night-that-changes-everything"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6727","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6727"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6727\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6727"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6727"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6727"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}