{"id":6742,"date":"2012-03-28T16:00:00","date_gmt":"2012-03-28T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6724"},"modified":"2012-03-28T16:00:00","modified_gmt":"2012-03-28T15:00:00","slug":"kdyz-se-dva-svety-spoji-14","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/03\/28\/kdyz-se-dva-svety-spoji-14\/","title":{"rendered":"Kdy\u017e se dva sv\u011bty spoj\u00ed 14."},"content":{"rendered":"
autor: Rose<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
Bill<\/p>\n

Netrp\u011bliv\u011b jsem stepoval u sv\u00e9 sk\u0159\u00edn\u011b s oble\u010den\u00edm, d\u00edval jsem se na sebe do zrcadla a hledal jsem ka\u017edou, by\u0165 sebemen\u0161\u00ed chybi\u010dku. U dve\u0159\u00ed jsem m\u011bl polo\u017eenou kabelu s oble\u010den\u00edm na cel\u00fd v\u00edkend. Ka\u017edou vte\u0159inu se m\u00e9 o\u010di st\u00e1\u010dely k hodin\u00e1m na zdi. Je\u0161t\u011b m\u00e1 dv\u011b minuty.<\/em><\/p>\n

Najednou zazvonil zvonek a j\u00e1 jsem vypla\u0161en\u011b nadsko\u010dil, ale ne a ne se vydat dol\u016f ke dve\u0159\u00edm. Jen jsem se na sebe d\u00e1l d\u00edval do zrcadla.<\/p>\n

„Bille! N\u00e1v\u0161t\u011bva!“ ozvala se zezdola mamka. Zhluboka jsem se nadechl, vzal jsem si do ruky ta\u0161ku a rozeb\u011bhl se ze schod\u016f dol\u016f. Tam st\u00e1l u dve\u0159\u00ed Tom a mamka se na m\u011b i jeho z\u00e1\u0159iv\u011b usm\u00edvala.<\/p>\n

„Ehm,“ odka\u0161lal jsem si, „mami… tohle je Tom. Tome, moje mamka.“<\/div>\n

„Moc m\u011b t\u011b\u0161\u00ed, pan\u00ed Tr\u00fcmperov\u00e1,“ pot\u0159\u00e1sl si s n\u00ed Tom rukou.<\/div>\n
„To m\u011b taky, Tome. Tak ty jsi Bill\u016fv… p\u0159\u00edtel?“ Hned po mamin\u010din\u00fdch slovech se na m\u011b Tom t\u00e1zav\u011b pod\u00edval a j\u00e1 jsem nejist\u011b pronesl: „Toti\u017e, mamka u\u017e to v\u00ed.“<\/div>\n
Tomova reakce m\u011b docela zasko\u010dila. S \u00fasm\u011bvem se na mamku pod\u00edval a docela sebev\u011bdom\u011b \u0159ekl: „V tom p\u0159\u00edpad\u011b, ano. Jsem Bill\u016fv p\u0159\u00edtel.“<\/div>\n
\n
„No,“ prohl\u00e9dla si ho mamka a j\u00e1 jsem se modlil, aby z n\u00ed vypadlo n\u011bco solidn\u00edho, „mus\u00edm \u0159\u00edct – Bill m\u00e1 dobr\u00fd vkus po mn\u011b.“ Bo\u017ee… No, ale mohlo to dopadnout i h\u016f\u0159. Tom se polichocen\u011b usm\u00e1l, \u0159ekl bych, \u017ee mo\u017en\u00e1 i nepatrn\u011b z\u010dervenal, a pak se s rozpaky podrbal na hlav\u011b: „Tak… d\u011bkuju, ale mysl\u00edm, \u017ee Bill m\u00e1 na lep\u0161\u00edho, ne\u017e jsem j\u00e1.“<\/div>\n
„Sp\u00ed\u0161 naopak,“ rozesm\u00e1l jsem se. Takovouhle kravinu snad z \u00fast je\u0161t\u011b nikdy nevypustil.<\/div>\n
„Mami, tak my jdem,“ chytil jsem se Toma za ruku, na\u010de\u017e jsme propletli prsty.<\/p>\n

„Moment,“ zastavila n\u00e1s mamka. „Tome, kdy mi Billa vr\u00e1t\u00ed\u0161?“ Bezva, bavte se o mn\u011b, jako bych tu nebyl.<\/em><\/div>\n

„Mami!“ sykl jsem r\u00e1zn\u011b, ale Tom j\u00ed klidn\u011b a se sm\u00edchem odpov\u011bd\u011bl: „N\u011bkdy v ned\u011bli odpoledne.“ Dva dny… Jsem tak nerv\u00f3zn\u00ed, ale p\u0159itom se neuv\u011b\u0159iteln\u011b t\u011b\u0161\u00edm.<\/em><\/div>\n
„\u010cau,“ vyhrkl jsem hned a vyt\u00e1hl jsem Toma ze dve\u0159\u00ed.<\/div>\n
„Nashle,“ oto\u010dil je\u0161t\u011b na moji mamku hlavu s pozdravem na rtech.<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
Po chvilce tich\u00e9 ch\u016fze, kdy jsme se ani nedr\u017eeli za ruku, jsem vyc\u00edtil, \u017ee je n\u011bco \u0161patn\u011b. Nejist\u011b jsem se na Toma pod\u00edval a zeptal jsem se: „Tome… d\u011bje se n\u011bco?“ On mi, ale neodpov\u011bd\u011bl. D\u00e1l se d\u00edval p\u0159ed sebe. Vypadal skoro a\u017e… ura\u017een\u011b? „Tomi, odpov\u011bz mi. Co se d\u011bje? Ud\u011blal jsem n\u011bco \u0161patn\u011b?“ zastavil jsem se. Zmoc\u0148ovala se m\u011b nervozita a polilo m\u011b takov\u00e9 to nep\u0159\u00edjemn\u00e9 horko.<\/p>\n

Nic. Prost\u011b mi neodpov\u00eddal a svou ch\u016fzi je\u0161t\u011b zrychlil. Proto jsem ho musel dob\u011bhnout a zastavil jsem ho a\u017e tak, \u017ee jsem ho pevn\u011b chytil za ruku. „Mluv\u00edm na tebe!“<\/div>\n

Po\u0159\u00e1d nic. Sev\u0159el se mi \u017ealudek. Je na\u0161tvan\u00fd, \u017ee jsem to mamce \u0159ekl? V tom p\u0159\u00edpad\u011b to zkus\u00edm zachr\u00e1nit hned.<\/p>\n

Postavil jsem se proti Tomovi, kabelu s v\u011bcmi jsem si zav\u011bsil na rameno a sev\u0159el jsem jeho ruce ve sv\u00fdch. „Pod\u00edvej se mi, alespo\u0148 do o\u010d\u00ed.“ A on to skute\u010dn\u011b ud\u011blal. „D\u011bkuju. A te\u010f… jsi na\u0161tvan\u00fd, \u017ee jsem to mamce \u0159ekl? Jestli se za m\u011b styd\u00ed\u0161, tak mi to \u0159ekni na rovinu. Pochop\u00edm to. J\u00e1-„<\/div>\n

„Ne, Bille. V\u00e1\u017en\u011b se za tebe nestyd\u00edm,“ p\u0159eru\u0161il m\u011b n\u00e1hle.<\/p>\n

Tak o co jde?<\/p>\n

<\/em> „Tak co jsem ti ud\u011blal?“ \u0161pitl jsem. Tom je\u0161t\u011b ura\u017een\u011bji na\u0161pulil pusinku, a kdybych nem\u011bl strachy sev\u0159en\u00fd \u017ealudek, p\u0159ipadal by mi neuv\u011b\u0159iteln\u011b roztomil\u00fd.<\/div>\n

„Nedal jsi mi p\u0159ed tvoj\u00ed mamkou pusu,“ vypadlo z n\u011bj t\u00edm nejura\u017een\u011bj\u0161\u00edm t\u00f3nem, jak\u00fd jsem nesly\u0161el ani od t\u00e9 nejv\u011bt\u0161\u00ed st\u00edha\u010dky.<\/div>\n
„Jak pros\u00edm?“ To je vtip? J\u00e1 se tady div \u017ee nehrout\u00edm strachy, a on mi \u0159ekne tohle? Pak jsem se, ale rozesm\u00e1l: „Bo\u017ee, tys mi dal. A p\u0159itom jde jen o takovouhle kravinu?“<\/div>\n
„Kdy\u017e ti to p\u0159ipad\u00e1 jako kravina…“ pokr\u010dil rameny, „nemus\u00ed\u0161 tedy \u017e\u00e1dnou pusu dostat cel\u00fd v\u00edkend.“<\/div>\n
„To neud\u011bl\u00e1\u0161!“ vyd\u011bsil jsem se.<\/div>\n
„Ale ud\u011bl\u00e1m,“ obe\u0161el m\u011b a vydal se d\u00e1l. Op\u011bt jsem ho dob\u011bhl s hlasit\u00fdm: „N\u00e9\u00e9\u00e9! To bych nep\u0159e\u017eil!“<\/div>\n
„V\u017edy\u0165 je l\u00edb\u00e1n\u00ed jen kravina<\/em>, ne\u0159ekl jsi to n\u00e1hodou?“ zalo\u017eil si ruce na prsou a zastavil se. Zase jsme byli v t\u00e9 sam\u00e9 pozici jako p\u0159edt\u00edm, tud\u00ed\u017e jsem st\u00e1l p\u0159ed n\u00edm.<\/p>\n

„Ty v\u00ed\u0161, \u017ee jsem to tak nemyslel,“ br\u00e1nil jsem se, ale za\u010d\u00ednalo mi doch\u00e1zet, \u017ee si ze m\u011b jen d\u011bl\u00e1 legraci.<\/div>\n

„V\u00edm?“ u\u0161kl\u00edbl se.<\/div>\n
„Jo,“ pok\u00fdval jsem horliv\u011b hlavou, na\u010de\u017e jsem mu sko\u010dil kolem krku a vl\u00edpl jsem mu malou pusinku. Sev\u0159el mi ruce kolem pasu a s lehk\u00fdm \u00fa\u0161klebkem \u0161eptl: „Tohle si jen tak nevy\u017eehl\u00ed\u0161.“<\/p>\n

Tom<\/p>\n

On je tak roztomil\u00fd… Moc dlouho jsem to nevydr\u017eel a musel jsem ho taky pol\u00edbit. Dr\u017eeli jsme se tak pevn\u011b, jako by to m\u011blo b\u00fdt naposledy. P\u0159ejel jsem mu dlan\u00ed po z\u00e1dech, na\u010de\u017e jsem jednu ruku zabo\u0159il do jeho vo\u0148av\u00fdch vlas\u016f. Byl prost\u011b tak okouzluj\u00edc\u00ed…<\/p>\n

A \u010das s n\u00edm b\u011b\u017eel neuv\u011b\u0159iteln\u011b rychle. Ani jsem se nenad\u00e1l a l\u00edbali jsme se u\u017e tak 10 minut. Vtiskl jsem mu posledn\u00ed dlouh\u00fd polibek a \u0161eptl jsem: „M\u011bli bychom j\u00edt. Mamka u\u017e asi \u010dek\u00e1 s ve\u010de\u0159\u00ed.“<\/div>\n

Bill se zarazil. „Tvoje mamka?“<\/div>\n
„Jist\u011b,“ usm\u00e1l jsem se. „U\u017e se na tebe moc t\u011b\u0161\u00ed. Dlouho t\u011b nevid\u011bla.“<\/div>\n
„Ale, ale, j\u00e1 nem\u00e1m nic slavnostn\u00edho. A nem\u00e1m pro ni ani \u017e\u00e1dn\u00fd d\u00e1rek. To p\u0159eci nejde!“ za\u010dal jan\u010dit.<\/div>\n
„Klid, Bille, klid.“ Objal jsem ho a pevn\u011b p\u0159ivinul k sob\u011b. „Vypad\u00e1\u0161 absolutn\u011b dokonale a mysl\u00edm si, \u017ee d\u00e1rek je to posledn\u00ed, co bude mamku zaj\u00edmat.“ Sice to nevypadalo, \u017ee bych ho n\u011bjak extra p\u0159esv\u011bd\u010dil, ale nakonec se s povzdechem vydal d\u00e1l. Kdy\u017e jsem s n\u00edm srovnal krok, chytil jsem ho za ruku a povzbudiv\u011b jsem se na n\u011bj usm\u00e1l. On mi ale nebyl schopn\u00fd \u00fasm\u011bv op\u011btovat.<\/p>\n

Kdy\u017e jsme o n\u011bco pozd\u011bji u\u017e st\u00e1li u dve\u0159\u00ed, kter\u00e9 vedly do m\u00e9ho domu, po\u0161eptal jsem Billovi do ucha: „Jen bu\u010f s\u00e1m sebou, hm?“ A pak u\u017e jsem dve\u0159e otev\u0159el. Jen, co jsme ve\u0161li, st\u00e1la u\u017e mamka na chodb\u011b a vesele k n\u00e1m do\u0161la.<\/div>\n

„Ahoj Bille, moc r\u00e1da t\u011b zase vid\u00edm.“ A j\u00e1 jsem jako vzduch?<\/em><\/div>\n
„J\u00e1… taky v\u00e1s r\u00e1d vid\u00edm pan\u00ed Kaulitzov\u00e1,“ usm\u00e1l se na ni Bill a ona ho hned na to objala.<\/div>\n
„Zrovna jsem vyndala j\u00eddlo. M\u00e1\u0161 r\u00e1d francouzsk\u00e9 brambory?“ drmolila d\u00e1l.<\/div>\n
„Jo, jo, m\u00e1m,“ pok\u00fdval Bill s \u00fasm\u011bvem hlavou.<\/div>\n
„V\u00fdborn\u011b! P\u0159ijde\u0161 mi hodn\u011b pohubl\u00fd. Mus\u00ed\u0161 se po\u0159\u00e1dn\u011b naj\u00edst,“ odt\u00e1hla n\u00e1s mamka do j\u00eddelny. Bo\u017ee, ta mi zase d\u011bl\u00e1 ostudu.<\/p>\n

<\/em> „M\u00e1\u0161 v\u00fddr\u017e, \u017ee jsi je\u0161t\u011b neutekl,“ po\u0161eptal jsem Billovi do ucha, kdy\u017e jsem se posadili ke stolu.<\/div>\n

„Nech toho,“ zasm\u00e1l se. „Simone je moc mil\u00e1,“ pohladil m\u011b po stehnu a jemn\u011b vyjel a\u017e k t\u0159\u00edslu. P\u0159iv\u0159el jsem o\u010di a musel jsem se kousnout do rtu, abych nevydal \u017e\u00e1dn\u00fd zvuk, kter\u00fd by m\u011b mohl prozradit.<\/div>\n
„Tak,“ posadila se mamka naproti n\u00e1m se svou porc\u00ed, kdy\u017e n\u00e1m nandala ty na\u0161e, „cht\u011bla bych v\u011bd\u011bt, jak to v\u0161echno vlastn\u011b bylo.“<\/div>\n
„M\u00e1m to \u0159\u00edct j\u00e1?“ pod\u00edval se na m\u011b Bill.<\/div>\n
„Jo,“ k\u00fdvl jsem. Docela m\u011b zaj\u00edmalo, jak to v\u0161echno vyl\u00ed\u010d\u00ed.<\/p>\n

„No… toti\u017e, Toma jsem poprv\u00e9 uvid\u011bl na p\u00e1rty u jedn\u00e9 holky, kde jsme byli oba. No a pak, jak v\u00edte, mi s jeho kamar\u00e1dy pomohl, kdy\u017e m\u011b p\u0159epadli, a s\u00e1m kv\u016fli tomu skon\u010dil v nemocnici. Pak, kdy\u017e nepo\u010d\u00edt\u00e1m to, jak jsem v\u00e1m to p\u0159i\u0161el tehdy \u0159\u00edct, jsme se potkali a\u017e po dvou t\u00fddnech na pl\u00e1\u017eov\u00e9 p\u00e1rty. To bylo p\u0159ed t\u00fddnem. A tehdy to… no… za\u010dalo.“<\/div>\n

„Prost\u011b jste se jen znovu vid\u011bli a… hotovo?“ Pro\u010d chce po\u0159\u00e1d v\u0161echno rozeb\u00edrat do detail\u016f?<\/em><\/div>\n
„No,“ chopil jsem se slova, „na t\u00fd pl\u00e1\u017ei jsem se Billa zeptal, jestli by si se mnou nezatancoval, no a pak jsem ho doprovodil dom\u016f.“ Douf\u00e1m, \u017ee takhle j\u00ed to bude sta\u010dit.<\/em><\/p>\n

„J\u00e9,“ zasnila se mamka, „kr\u00e1sa…“ Pak se na chvilku odml\u010dela, a kdy\u017e jsme se v\u0161ichni najedli, zvedla se, polo\u017eila tal\u00ed\u0159e na linku a pronesla: „No, r\u00e1da bych tu s v\u00e1mi je\u0161t\u011b pobyla, ale mus\u00edm si j\u00edt zabalit.“<\/div>\n

„Ty n\u011bkam jede\u0161?“ zeptal jsem se.<\/div>\n
„Ano. Z\u00edtra r\u00e1no jedu ke kamar\u00e1dce a vr\u00e1t\u00edm se v ned\u011bli ve\u010der. Je\u0161t\u011b se s v\u00e1mi p\u0159ijdu rozlou\u010dit.“ A na schodech se na m\u011b je\u0161t\u011b oto\u010dila: „Jo a Tome, dej, pros\u00edm, n\u00e1dob\u00ed do my\u010dky.“<\/div>\n
„Ale mami,“ zaskuhral jsem.<\/div>\n
„Probl\u00e9m?“ nadzvedla obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
Zatnul jsem zuby a p\u0159es n\u011b jsem procedil: „Ale v\u016fbec ne.“ Asi bych se j\u00ed za to v\u0161echno m\u011bl n\u011bjak odvd\u011b\u010dit.<\/div>\n
„No proto,“ \u0159ekla, a pak se je\u0161t\u011b usm\u00e1la na Billa se slovy: „Ne, abys mu pom\u00e1hal.“<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ rozesm\u00e1l se Bill, ale jen co mamka zmizela v horn\u00edm pat\u0159e, postavil se ke mn\u011b s nab\u00eddkou: „J\u00e1 tu ud\u011bl\u00e1m, jestli chce\u0161.“ J\u00e1 jsem, ale jen zavrt\u011bl hlavou a objal jsem ho kolem pasu. P\u0159it\u00e1hl jsem si ho t\u011bsn\u011b k sob\u011b, abych ho mohl pol\u00edbit. Spojili jsme rty a chvilku jsme si jen jemn\u011b pohr\u00e1vali s jazyky, ale kdy\u017e jsem sjel Billovi nev\u011bdomky na zadek a v\u00edce jsme na sebe p\u0159itiskli \u00fasta, zm\u011bnila se na\u0161e hra ve v\u00e1\u0161nivou.<\/p>\n

Po p\u00e1r minutk\u00e1ch jsem ho od sebe odd\u00e1lil a mazliv\u011b jsem se ot\u0159el o jeho nos t\u00edm sv\u00fdm. „J\u00e1 to tady ud\u011bl\u00e1m. Mezit\u00edm si zajdi vybalit. Mamka ti \u0159ekne, kde m\u00e1m pokoj.“<\/p>\n

„Fajn,“ pohladil m\u011b po tv\u00e1\u0159i. Vr\u00e1til se do p\u0159eds\u00edn\u011b pro svoji kabelu a vydal se po schodech nahoru. J\u00e1 jsem mezit\u00edm s trochou pr\u00e1ce a nad\u00e1v\u00e1n\u00edm, \u017ee tohle je \u017eensk\u00e1 pr\u00e1ce, naskl\u00e1dal n\u00e1dob\u00ed do my\u010dky a pak jsem se prot\u00e1hl, jako bych pr\u00e1v\u011b ud\u011blal n\u011bco sv\u011btoborn\u00e9ho. Za\u0161el jsem do koupelny, kde jsem se prohl\u00e9dl v zrcadle, jestli svou viz\u00e1\u017e\u00ed dosahuji Billovi alespo\u0148 po kotn\u00edky. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee ne… Ale na to si budu muset zvyknout, proto\u017ee on je prost\u011b to nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed stvo\u0159en\u00ed na sv\u011bt\u011b.<\/div>\n

Pak u\u017e jsem se vydal za m\u00fdm and\u00edlkem do pokoje.<\/p>\n

autor: Rose<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Rose Bill Netrp\u011bliv\u011b jsem stepoval u sv\u00e9 sk\u0159\u00edn\u011b s oble\u010den\u00edm, d\u00edval jsem se na sebe do zrcadla a hledal jsem ka\u017edou, by\u0165 sebemen\u0161\u00ed chybi\u010dku. U dve\u0159\u00ed jsem m\u011bl polo\u017eenou kabelu s oble\u010den\u00edm na cel\u00fd v\u00edkend. Ka\u017edou vte\u0159inu se m\u00e9 o\u010di st\u00e1\u010dely<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[484],"tags":[],"class_list":["post-6742","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-kdyz-se-dva-svety-spoji"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6742","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6742"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6742\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6742"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6742"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6742"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}