{"id":6743,"date":"2012-03-28T15:00:00","date_gmt":"2012-03-28T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6725"},"modified":"2012-03-28T15:00:00","modified_gmt":"2012-03-28T14:00:00","slug":"one-night-that-changes-everything-12","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/03\/28\/one-night-that-changes-everything-12\/","title":{"rendered":"One night that changes everything 12."},"content":{"rendered":"
autor: Diana<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Bill:<\/p>\n

„D\u011bje se n\u011bco?“ zept\u00e1 se Tom zmaten\u011b, kdy\u017e z m\u00e9 strany nezaznamen\u00e1 spolupr\u00e1ci. Nev\u00edm, co se d\u011bje, ale prost\u011b mu nedok\u00e1\u017eu polibky op\u011btovat. Dokonce m\u00e1m k tomu kontaktu jak\u00fdsi… odpor. U\u017e to nevydr\u017e\u00edm a odt\u00e1hnu se.<\/div>\n

<\/div>\n
„Bille… Co se stalo?“ zept\u00e1 se Tom a\u017e zoufal\u00fdm t\u00f3nem. Pevn\u011b m\u011b chytne za ramena a lehou\u010dce se mnou zat\u0159ese.<\/div>\n
<\/div>\n
„Co se d\u011bje, brou\u010dku?“ nal\u00e9h\u00e1 st\u00e1le, ale j\u00e1 nejsem schopn\u00fd ani nic \u0159\u00edct. Za\u010d\u00edn\u00e1m si znovu vybavovat doteky toho hajzla. Op\u011bt c\u00edt\u00edm jeho star\u00e9 ruce na sv\u00e9m t\u011ble a op\u011bt se m\u00fdm t\u011blem rozb\u00edh\u00e1 ta neuv\u011b\u0159iteln\u00e1 bolest, kter\u00e1 m\u011b hnala a\u017e do mdlob. Zachv\u011bju se a trochu se od Toma odt\u00e1hnu. Jako by to nebyl m\u016fj cop\u00e1nkat\u00fd zachr\u00e1nce, ale ten hnusn\u00fd, slizk\u00fd, star\u00fd Joop.<\/div>\n
<\/div>\n
„Bille, tak \u0159ekni n\u011bco!“ zv\u00fd\u0161\u00ed trochu hlas.<\/div>\n
<\/div>\n
„J-j\u00e1… Nem\u016f\u017eu, Tome. Promi\u0148,“ zaj\u00edknu se pl\u00e1\u010dem. Znovu se hlasit\u011b rozvzlyk\u00e1m. Tom si okam\u017eit\u011b klekne ke mn\u011b.
„Bille, Bille l\u00e1sko. Neboj se. Bude to dobr\u00fd,“ za\u010dne m\u011b ut\u011b\u0161ovat a n\u00e1sil\u00edm si m\u011b p\u0159it\u00e1hne k sob\u011b. Stul\u00edm se mu do n\u00e1ru\u010de a vzlyk\u00e1m do jeho tri\u010dka.<\/p>\n

Tom:<\/p>\n

\u00dapln\u011b ho ch\u00e1pu. M\u00e1 ty posttraumatick\u00e9… No…. Nev\u00edm, co to je, ale ur\u010dit\u011b je to ono. Nad ni\u010d\u00edm nep\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm, automaticky ho za\u010dnu ut\u011b\u0161ovat.<\/div>\n

<\/div>\n
„Bille, Bille, l\u00e1sko, neboj se. Bude to dobr\u00e9,“ ubezpe\u010duju ho. Chci, aby se u m\u011b c\u00edtil v bezpe\u010d\u00ed. Aby se ni\u010deho neb\u00e1l.<\/div>\n
<\/div>\n
„J\u00e1 nejsem on. U\u017e ti nikdo neubl\u00ed\u017e\u00ed. Slibuju, “ p\u0159it\u00e1hnu si ho k sob\u011b, jemn\u011b se pohupujeme.<\/div>\n
<\/div>\n
„J\u00e1, j\u00e1 v\u00edm, \u017ee ty nejsi on. Ale…“ rozvzlyk\u00e1 se je\u0161t\u011b v\u00edc.<\/div>\n
<\/div>\n
„P\u0161\u0161t. U\u017e nemluv.“<\/div>\n
\n
<\/div>\n
<\/div>\n
*** *** ***<\/div>\n
<\/div>\n
„Ne, ne! Pros\u00edm, nech, nech m\u011b! Pros\u00edm, ne, ne, ne, ne, ne!“ usly\u0161\u00edm v\u00fdk\u0159iky z m\u00e9 lo\u017enice, kde pr\u00e1v\u011b te\u010f Bill sp\u00ed. Vlastn\u011b asi nesp\u00ed. Okam\u017eit\u011b vyst\u0159el\u00edm z gau\u010de jako \u0159\u00edzen\u00e1 st\u0159ela a b\u011b\u017e\u00edm za n\u00edm.<\/div>\n
<\/div>\n
„Oh,“ povzdechnu si, kdy\u017e uvid\u00edm, jak tam sebou cel\u00fd zpocen\u00fd mele ze snu, zcela ur\u010dit\u011b stra\u0161n\u00e9ho. Nedok\u00e1\u017eu si ani p\u0159edstavit, co ten chlapec mus\u00ed nyn\u00ed pro\u017e\u00edvat. Nemluv\u011b o tom, kdy\u017e se mu vracej\u00ed \u00fatr\u017eky minulosti.<\/div>\n
<\/div>\n
„Bille, Bille, zlato,“ p\u0159ib\u011bhnu k n\u011bmu, vezmu si ho do n\u00e1ru\u010de. Pevn\u011b \u200b\u200bho k sob\u011b p\u0159itisknu. St\u00e1le se v\u0161ak neprobouz\u00ed, proto se toho mus\u00edm v\u00edce ujmout. „Vzbu\u010f se, no tak vzbu\u010f se,“ navzdory m\u00fdm pokus\u016fm se Bill st\u00e1le mele. Teprve po n\u011bkolika sekund\u00e1ch se kone\u010dn\u011b jeho mysl dostane do skute\u010dn\u00e9 reality. Hned na to zav\u0159e o\u010di, jen tak se polo\u017e\u00ed do m\u00e9 n\u00e1ru\u010de. Chud\u00e1\u010dek, je tak vy\u010derpan\u00fd, tak mimo. Kdybych si toto jeho tr\u00e1pen\u00ed rad\u011bji mohl vz\u00edt na sebe j\u00e1.<\/p>\n

Drobn\u00e9 kapky potu se mu lesknou na t\u011ble a mn\u011b nezb\u00fdv\u00e1, jen ho vz\u00edt do sprchy. Mysl\u00edm, \u017ee je to nejvhodn\u011bj\u0161\u00ed, co m\u016f\u017eu ud\u011blat. Jsem bezradn\u00fd, nikdy jsem n\u011bco takov\u00e9ho neza\u017eil, proto se mus\u00edm nau\u010dit improvizovat.<\/div>\n

<\/div>\n
Vezmu ho z postele, Bill se mi bezmocn\u011b pov\u011bs\u00ed kolem krku. Kr\u00e1\u010d\u00edm s n\u00edm do koupelny. Zkus\u00edm ho postavit, ale na nohou vydr\u017e\u00ed asi p\u011bt vte\u0159in.<\/div>\n
<\/div>\n
„Je\u017ei\u0161imaria,“ okam\u017eit\u011b se ho pokus\u00edm zachytit, i tak ale spadneme oba na zem.<\/div>\n
<\/div>\n
„Tome,“ se slzami v o\u010d\u00edch promluv\u00ed m\u00e9 jm\u00e9no, jeho hlas je zna\u010dn\u011b oslaben bolest\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
„No tak, jsem tady. Byl to jen sen, neboj se, jen sen. U\u017e nikdy se ti nic zl\u00e9ho nestane, to ti p\u0159\u00edsah\u00e1m.“<\/div>\n
<\/div>\n
„Tome, j\u00e1 chci zem\u0159\u00edt, j\u00e1 chci zem\u0159\u00edt,“ naplno se mi rozvzlykal, ach Bo\u017ee m\u016fj.<\/div>\n
<\/div>\n
„Nechce\u0161 zem\u0159\u00edt, nedovol\u00edm to.“<\/p>\n

Bill u\u017e v\u00edc nic ne\u0159\u00edk\u00e1, jen tak tam smutn\u011b le\u017e\u00ed, o\u010di zav\u0159en\u00e9. Bol\u00ed m\u011b to v\u0161e i za n\u011bj, i kdy\u017e asi nikdy nepochop\u00edm ani zlomek z toho, jak se te\u010f c\u00edt\u00ed.<\/div>\n

<\/div>\n
Posvl\u00e9k\u00e1m mu v\u011bci a n\u011bjak ho nasouk\u00e1m do sprchy, op\u0159u ho o st\u011bnu, aby nespadl. Zapnu horkou vodu. Te\u010f mu ur\u010dit\u011b pom\u016f\u017ee. V\u00edm, \u017ee s\u00e1m by to zvl\u00e1dl jen t\u011b\u017eko, a proto ho za\u010dnu om\u00fdvat j\u00e1. Je jen op\u0159en\u00fd o st\u011bnu, o\u010di m\u00e1 zav\u0159en\u00e9. Trochu se za\u010dne chv\u011bt pod hork\u00fdmi kapkami, ale c\u00edt\u00edm, jak se uvol\u0148uje. Vezmu houbi\u010dku a naliju na ni p\u0159\u00edjemn\u00fd sv\u011b\u017e\u00ed sprchov\u00fd gel. Namydl\u00edm mu cel\u00e9 t\u011blo, p\u011bnu pozd\u011bji smyju. Mysl\u00edm, \u017ee Bill usnul. Vypnu vodu, p\u0159inesu m\u011bkkou osu\u0161ku a zabal\u00edm ho do n\u00ed. Pol\u00edb\u00edm ho na \u010delo, m\u00edrn\u011b se zavrt\u00ed p\u0159i dotyku m\u00fdch rt\u016f. Sna\u017e\u00edm se vz\u00edt ho do n\u00e1ru\u010de tak, aby se nevzbudil. Jako mal\u00e9 d\u011b\u0165\u00e1tko. Je dost obt\u00ed\u017en\u00e9 ho zvednout, ale dok\u00e1\u017eu to. P\u0159ivinu si ho k hrudi a opatrn\u011b s n\u00edm kr\u00e1\u010d\u00edm do moj\u00ed postele, kde ho n\u00e1sledn\u011b ulo\u017e\u00edm. Zad\u00edv\u00e1m se na n\u011bj, je tak moc roztomil\u00fd, i kdy\u017e m\u011b bol\u00ed, jak se te\u010f c\u00edt\u00ed.<\/p>\n

Bill:<\/p>\n

Kdy\u017e c\u00edt\u00edm jeho jemn\u00e9 doteky, je mi kone\u010dn\u011b trochu l\u00edp. Sna\u017e\u00edm se si po\u0159\u00e1d opakovat, \u017ee je to Tom. \u017de mi neubl\u00ed\u017e\u00ed. \u017de jsem s n\u00edm v bezpe\u010d\u00ed. Pomalu za\u010d\u00edn\u00e1m us\u00ednat. Stoj\u00edm op\u0159en\u00fd o st\u011bnu sprchov\u00e9ho koutu a nech\u00e1v\u00e1m se un\u00e1\u0161et Tomovou p\u00e9\u010d\u00ed. Kdy\u017e u\u017e skoro sp\u00edm, usly\u0161\u00edm, jak se voda vypne a Tom m\u011b okam\u017eit\u011b zabal\u00ed do tepl\u00e9 m\u011bkk\u00e9 osu\u0161ky. Potom m\u011b vezme do n\u00e1ru\u010de a odnese m\u011b do lo\u017enice, kde m\u011b opatrn\u011b polo\u017e\u00ed do postele. Vn\u00edm\u00e1m po\u0159\u00e1d m\u00ed\u0148 a m\u00ed\u0148, ale je\u0161t\u011b si v\u0161imnu, \u017ee Tom chce po n\u011bjak\u00e9 dob\u011b odej\u00edt.<\/div>\n

<\/div>\n
„Bu\u010f tu se mnou, pros\u00edm,“ zamuml\u00e1m do ztichl\u00e9ho pokoje. Tom p\u0159ijde znovu k posteli a posad\u00ed se na jej\u00ed kraj, hned vedle m\u011b.<\/div>\n
<\/div>\n
„Opravdu chce\u0161, abych z\u016fstal?“ zept\u00e1 se. Zn\u00ed dost nejist\u011b, jako by se b\u00e1l, \u017ee ho v dal\u0161\u00ed chv\u00edli po\u0161lu pry\u010d. Pry\u010d z jeho vlastn\u00ed lo\u017enice.<\/div>\n
<\/div>\n
„Ano,“ \u0161pitnu ti\u0161e, skoro nesly\u0161n\u011b. Ov\u0161em Tom to sly\u0161el. C\u00edt\u00edm, jak se pe\u0159ina, kterou m\u011b p\u0159ikryl, nadzvedne a on pod n\u00ed ti\u0161e vklouzne. Okam\u017eit\u011b se k n\u011bmu p\u0159itisknu a vn\u00edm\u00e1m pouze horkost jeho t\u011bla na tom sv\u00e9m. Uv\u011bdomuji si, jak stra\u0161n\u011b moc ho miluju.<\/p>\n

Tom:<\/p>\n

Ml\u010dky se na n\u011bj d\u00edv\u00e1m. Sleduju jeho n\u00e1dhernou porcel\u00e1novou tv\u00e1\u0159. Tak dokonalou. Nikdy jsem nevid\u011bl n\u011bkoho tak dokonal\u00e9ho, jako je on. Je zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, \u017ee n\u011bkdo jako on miluje pr\u00e1v\u011b m\u011b. Nat\u00e1hnu k n\u011bmu ruku, ukazov\u00e1\u010dkem p\u0159ech\u00e1z\u00edm po linii jeho u\u017e na pohled absolutn\u011b sladk\u00fdch rt\u016f. Bill n\u011b\u017en\u011b pootev\u0159e \u00fasta, j\u00e1 se sv\u00fdmi doteky nep\u0159est\u00e1v\u00e1m. N\u011b\u017en\u011b sv\u00fdm jaz\u00fd\u010dkem obl\u00edzne \u0161pi\u010dku m\u00e9ho prstu, o\u010di m\u00e1 st\u00e1le zav\u0159en\u00e9. Vsaje ho do pusy a jen dr\u00e1\u017ediv\u011b cuml\u00e1. P\u0159ekvapuje m\u011b jeho reakce, neud\u011bl\u00e1m v\u0161ak nic, co by naru\u0161ilo to ticho a dokonalou chvilku. Bill si vynd\u00e1 m\u016fj prst z pusy a romanticky se mnou proplete prsty. Ruce m\u00e1me jen voln\u011b polo\u017een\u00e9 na posteli v jemn\u00e9m stisku.<\/div>\n

<\/div>\n
„Tomi. Kdybys jen v\u011bd\u011bl, jak t\u011b miluju,“ za\u0161ept\u00e1 a kone\u010dn\u011b se mi pod\u00edv\u00e1 do o\u010d\u00ed. Zalap\u00e1m po dechu, jako bych se v nich topil.<\/div>\n
<\/div>\n
„Kdybys v\u011bd\u011bl, jak moc miluju j\u00e1 tebe. Zamiloval jsem se u\u017e na prvn\u00ed pohled. U\u017e kdy\u017e jsem t\u011b vid\u011bl v t\u00e9 hale. Nemohl jsem od tebe odtrhnout o\u010di.“<\/div>\n
<\/div>\n
Mile se na m\u011b usm\u00e1l. Je to jako pohlazen\u00ed na du\u0161i. Je to kr\u00e1sn\u00e9, kdy\u017e se na m\u011b tak sladce d\u00edv\u00e1.<\/div>\n
<\/div>\n
„J\u00e1 taky. Neum\u00ed\u0161 si p\u0159edstavit, jak moc moje podv\u011bdom\u00ed cht\u011blo odej\u00edt. Hned, jak jsi mi dal tu mo\u017enost. Ale j\u00e1 ne. Jen jsem tam jako idiot z\u016fstal.“<\/p>\n

Bill:<\/p>\n

„J\u00e1 taky. Neum\u00ed\u0161 si p\u0159edstavit, jak moje podv\u011bdom\u00ed cht\u011blo odej\u00edt. Hned, jak jsi mi dal tu mo\u017enost. Ale j\u00e1 ne. Jen jsem tam jako idiot z\u016fstal,“ vy\u010d\u00edt\u00e1m s\u00e1m sob\u011b. Nech\u00e1pu s\u00e1m sebe. Jak jsem mohl b\u00fdt tak naivn\u00ed. Jak jsem si mohl myslet, \u017ee pen\u00edze a luxus mi nahrad\u00ed opravdovou l\u00e1sku? P\u0159ipad\u00e1m si jak nejv\u011bt\u0161\u00ed debil pod sluncem. A nech\u00e1pu, jak m\u011b m\u016f\u017ee Tom milovat. Takovou d\u011bvku, jako jsem j\u00e1.<\/div>\n

<\/div>\n
„Bille, ty za to nem\u016f\u017ee\u0161. To on. To v\u0161echno on,“ sna\u017e\u00ed se m\u011b Tom p\u0159esv\u011bd\u010dit, ale nezab\u00edr\u00e1 to. C\u00edt\u00edm se jako kurva a je\u0161t\u011b to asi chv\u00edli bude trvat, ne\u017e se toho pocitu zbav\u00edm.<\/div>\n
<\/div>\n
„Ne, Tome, za v\u0161echno tohle si m\u016f\u017eu s\u00e1m. \u00dapln\u011b s\u00e1m,“ hlesnu. Zase se mi slzy derou ven, ale j\u00e1 je nechci pustit. Bohu\u017eel se mi to nepoda\u0159\u00ed a p\u00e1r jich ste\u010de po m\u00fdch tv\u00e1\u0159\u00edch. Tom si m\u011b okam\u017eit\u011b p\u0159itiskne v\u00edc k sob\u011b a schov\u00e1 m\u011b do sv\u00e9 h\u0159ejiv\u00e9 n\u00e1ru\u010de. Stra\u0161n\u011b m\u011b \u0161tve, \u017ee neust\u00e1le bre\u010d\u00edm. Tomovi to u\u017e mus\u00ed l\u00e9zt po\u0159\u00e1dn\u011b na nervy, minim\u00e1ln\u011b tak jako mn\u011b sam\u00e9mu. V nejbli\u017e\u0161\u00ed dob\u011b bych mn\u011bl vyhledat n\u011bjakou odbornou pomoc. Pane Bo\u017ee, kam jsem se to svou chamtivost\u00ed dostal, \u017ee mus\u00edm nav\u0161t\u00edvit cvoka\u0159e. Jsem jako o\u0161ukan\u00e1 troska, co neust\u00e1le bre\u010d\u00ed a vyl\u00e9v\u00e1 sv\u00e9 bolav\u00e9 srdce ciz\u00edmu \u010dlov\u011bku. Chud\u00e1k Tom. Div\u00edm se mu, \u017ee tohle dok\u00e1\u017ee se mnou vydr\u017eet.<\/p>\n

Tom:<\/p>\n

„No tak, l\u00e1sko. Neplakej,“ pevn\u011bji ho stisknu. Chci, aby u\u017e se netr\u00e1pil. Aby tohle u\u017e nikdy v \u017eivot\u011b nemusel absolvovat.<\/div>\n

<\/div>\n
„Kdy\u017e mn\u011b to v\u0161echno tak moc mrz\u00ed,“ prudce se nadechne.<\/div>\n
<\/div>\n
„Tome?“ jen ho pohlad\u00edm po mokr\u00fdch \u010dern\u00fdch vlasech.<\/div>\n
<\/div>\n
„Ano?“<\/div>\n
<\/div>\n
„Slib mi, \u017ee u\u017e m\u011b nikdy v \u017eivot\u011b neopust\u00ed\u0161. Nedovol\u00ed\u0161, aby si m\u011b zase odvedl pry\u010d. A pros\u00edm t\u011b, odpus\u0165 mi, \u017ee po\u0159\u00e1d jen bre\u010d\u00edm, ale je to pro m\u011b hrozn\u011b t\u011b\u017ek\u00e9, “ vyronil dal\u0161\u00ed slzu. Mus\u00ed to pro n\u011bj b\u00fdt fakt stra\u0161n\u00e9. Mn\u011b je z toho \u0161patn\u011b, a to se m\u011b on ani nedotkl. Chud\u00e1\u010dek Bill.<\/div>\n
<\/div>\n
„Jen se vybre\u010d, l\u00e1sko, bude ti l\u00edp. V\u011b\u0159 mi. V\u00edm, \u017ee je to pro tebe t\u011b\u017ek\u00e9 a\u2026 Slibuju. Nikdy se k n\u011bmu u\u017e nedostane\u0161, p\u0159\u00edsah\u00e1m. Budeme u\u017e nav\u017edy spolu, a\u0165 se stane cokoliv. I kdybych m\u011bl zem\u0159\u00edt.“<\/div>\n
<\/div>\n
„P\u0161\u0161\u0161\u0161t,“ p\u0159ilo\u017e\u00ed mi prst na rty.<\/div>\n
<\/div>\n
„My budeme \u017e\u00edt v\u011b\u010dn\u011b,“ usm\u011bje se a v\u011bnuje mi povzbuzuj\u00edc\u00ed n\u011b\u017en\u00fd polibek. Je neoby\u010dejn\u011b dlouh\u00fd, ale to se mi opravdu moc l\u00edb\u00ed. Palcem mu set\u0159u zbyl\u00e9 slzy a vklouznu mu rukou za z\u00e1da. Je tak hork\u00fd. Dlan\u011b na jeho t\u011ble m\u011b a\u017e p\u00e1l\u00ed.<\/p>\n

Bill:<\/p>\n

Nech\u00e1v\u00e1m se Tomem l\u00edbat a pomalu se uvol\u0148uji. C\u00edt\u00edm jeho hork\u00e9 dlan\u011b na sv\u00fdch z\u00e1dech, jak m\u011b n\u011b\u017en\u011b hlad\u00ed a h\u00fd\u010dkaj\u00ed. Spokojen\u011b si vydechnu do na\u0161eho polibku, kter\u00fd st\u00e1le nekon\u010d\u00ed. P\u0159eju si, aby trval v\u011b\u010dn\u011b. M\u00e1m pocit, \u017ee kdy\u017e m\u011b Tom l\u00edb\u00e1, nehroz\u00ed mi \u017e\u00e1dn\u00e9 nebezpe\u010d\u00ed. C\u00edt\u00edm se s Tomem bezpe\u010dn\u011b. N\u00e1\u0161 polibek je ale bohu\u017eel p\u0159eru\u0161en zvonkem u dve\u0159\u00ed. Trhnu sebou, \u010d\u00edm\u017e rozpoj\u00edm na\u0161e rty. Ve vte\u0159in\u011b se rozklepu strachem. Tom se zamra\u010den\u011b pod\u00edv\u00e1 ke dve\u0159\u00edm. Kdo m\u016f\u017ee co cht\u00edt takhle pozd\u011b? V\u017edy\u0165 je hlubok\u00e1 noc.<\/div>\n

<\/div>\n
„Bille, neboj,“ \u0159ekne a p\u0159itiskne m\u011b k sob\u011b.<\/div>\n
<\/div>\n
„Necho\u010f tam, Tomi,“ \u0161pitnu rozt\u0159esen\u011b a pov\u011bs\u00edm se mu okolo krku. Nechci ho nikam pustit. Ur\u010dit\u011b je to zase Joop nebo jeho chlapi.<\/div>\n
<\/div>\n
„Bille, neboj se. Nebudu otev\u00edrat, jen se pod\u00edv\u00e1m, kdo to je. Hned budu zp\u00e1tky. Slibuju, zlat\u00ed\u010dko,“ ut\u011b\u0161uje m\u011b, ale j\u00e1 ho st\u00e1le nepou\u0161t\u00edm. Naopak se k n\u011bmu je\u0161t\u011b v\u00edc p\u0159imknu.<\/div>\n
<\/div>\n
„No tak, Bille, pus\u0165 m\u011b, brou\u010dku,“ nal\u00e9h\u00e1.<\/div>\n
<\/div>\n
„Nechci, aby ti ubl\u00ed\u017eil,“ \u0161eptnu.<\/div>\n
<\/div>\n
„Neubl\u00ed\u017e\u00ed mi,“ ujist\u00ed m\u011b Tom, a potom se vyman\u00ed z m\u00e9ho objet\u00ed. Srdce mi spla\u0161en\u011b bu\u0161\u00ed, jak ho sleduju, kdy\u017e jde chodbou ke dve\u0159\u00edm do jeho bytu. Se zatajen\u00fdm dechem sleduju, jak se d\u00edv\u00e1 do kuk\u00e1tka na dve\u0159\u00edch.<\/div>\n
<\/div>\n
„Je to policie,“ \u0159ekne nech\u00e1pav\u011b a na \u010dele se mu vytvo\u0159\u00ed zamy\u0161len\u00e1 vr\u00e1ska.<\/p>\n

Tom:<\/p>\n

V\u016fbec nech\u00e1pu, co se mohlo st\u00e1t, \u017ee je tu policie. V\u016fbec z toho v\u0161ak nem\u00e1m dobr\u00fd pocit. Ba naopak, m\u00e1m strach otev\u0159\u00edt, ale mus\u00edm…<\/div>\n

<\/div>\n
„Pane Kaulitzi?“ zept\u00e1 se m\u011b policajt s karamelovou poko\u017ekou. Kaulitz?<\/div>\n
<\/div>\n
„Ne. Co od n\u011bj pot\u0159ebujete?“ Boj\u00edm se o Billa. Co od n\u011bj m\u016f\u017eou cht\u00edt policajti?<\/div>\n
<\/div>\n
„Mus\u00edme mu to ozn\u00e1mit osobn\u011b. Je tu? M\u016f\u017eete ho zavolat?“ zd\u00e1 se mi, \u017ee ti policajti ho pravd\u011bpodobn\u011b necht\u011bj\u00ed un\u00e9st, a tak povol\u00edm.<\/div>\n
<\/div>\n
„Vte\u0159inku,“ uk\u00e1\u017eu prstem, aby na moment po\u010dkali a jdu za Billem.<\/div>\n
<\/div>\n
„Billi, l\u00e1sko? M\u016f\u017ee\u0161 na chvili\u010dku?“ zak\u0159i\u010d\u00edm na n\u011bj z ob\u00fdv\u00e1ku do lo\u017enice.<\/div>\n
<\/div>\n
„Co se d\u011bje?“ p\u0159ijde za mnou v m\u00e9m tri\u010dku. N\u011bjak jsem zapomn\u011bl, \u017ee je nah\u00fd. Je to rozko\u0161n\u00e9. Mus\u00edm se pousm\u00e1t.<\/div>\n
<\/div>\n
„No, to je\u0161t\u011b nev\u00edm,“ pohlad\u00edm ho po jemn\u00e9 tv\u00e1\u0159i a kr\u00e1\u010d\u00edme spolu za policajty.<\/div>\n
<\/div>\n
„Dobr\u00fd den, pane Kaulitzi.“<\/div>\n
<\/div>\n
Bill se p\u0159i pozdravu jen ot\u0159\u00e1sl.<\/div>\n
<\/div>\n
„M\u00e1me pro v\u00e1s \u0161patnou zpr\u00e1vu,“ m\u00edrn\u00e9 ot\u0159esen\u00ed jeho t\u011bla se zm\u011bnilo na neust\u00e1l\u00e9 chv\u011bn\u00ed. Dr\u017e\u00edm ho okolo pasu, proto c\u00edt\u00edm v\u0161echny jeho emoce.<\/div>\n
<\/div>\n
„O co jde?“ zept\u00e1 se nejist\u011b a stiskne mi ruku.<\/div>\n
<\/div>\n
„V\u00edte. V\u00e1\u0161 p\u0159\u00edtel Wolfgang havaroval v aut\u011b, kdy\u017e byl na cest\u011b pr\u00e1v\u011b sem. Byl na m\u00edst\u011b mrtv\u00fd.“<\/div>\n
<\/div>\n
„Oh bo\u017ee…“ zavzlyk\u00e1 a chyt\u00ed se za \u00fasta. Nevyron\u00ed v\u0161ak ani jednu jedinou slzu.<\/p>\n

Bill:<\/p>\n

„O co jde?“ zept\u00e1m se nejist\u011b a siln\u011b Tomovi stisknu ruku. Dod\u00e1v\u00e1m si tak odvahu.<\/div>\n

<\/div>\n
„V\u00edte. V\u00e1\u0161 p\u0159\u00edtel Wolfgang havaroval s autem, kdy\u017e byl na cest\u011b pr\u00e1v\u011b sem. Byl na m\u00edst\u011b mrtv\u00fd.“<\/div>\n
<\/div>\n
„Oh bo\u017ee…“ zalknu se a ruku si p\u0159itisknu na \u00fasta. To nen\u00ed mo\u017en\u00e9. Jsem z toho docela v \u0161oku. Ne, \u017ee bych ho n\u011bjak litoval, za to, co mi ud\u011blal. Ale p\u0159ece jen se ve mn\u011b oz\u00fdv\u00e1 sv\u011bdom\u00ed. Jako bych za to mohl j\u00e1.<\/div>\n
<\/div>\n
„Nech\u00e1me v\u00e1s te\u010f o samot\u011b,“ \u0159ekne jeden z policist\u016f a oba taktn\u011b odejdou. Tom m\u011b chytne za ruku a vede m\u011b do ob\u00fdv\u00e1ku. Jako bez \u017eivota jdu za n\u00edm, nech\u00e1v\u00e1m se j\u00edm t\u00e1hnout. Zaplavuj\u00ed m\u011b hrozn\u00e9 v\u00fd\u010ditky. On vlastn\u011b um\u0159el kv\u016fli mn\u011b. Um\u0159el moj\u00ed z\u00e1sluhou. Je mi mizern\u011b, ale o\u010dek\u00e1van\u00e9 slzy ne a ne se dostavit.<\/div>\n
<\/div>\n
„Bille,“ za\u0161ept\u00e1 Tom a jemn\u011b stiskne moje rameno. Nereaguji, i kdy\u017e ho sly\u0161\u00edm. Nem\u016f\u017eu se z toho vzpamatovat.<\/div>\n
<\/div>\n
„No tak, Bille,“ \u0159ekne r\u00e1zn\u011bji a lehce se mnou zat\u0159ese.<\/div>\n
<\/div>\n
„Tome, j\u00e1 ho zabil?“ hlesnu a vyd\u011b\u0161en\u011b se mu zad\u00edv\u00e1m do o\u010d\u00ed.<\/p>\n

Tom:<\/p>\n

„Tome, j\u00e1 ho zabil?“<\/div>\n

<\/div>\n
Jeho v\u00fdraz v o\u010d\u00edch m\u011b d\u011bs\u00ed. To ne. On je v \u0161oku. Mus\u00edm ho z toho dostat, ne\u017e ho to pohlt\u00ed cel\u00e9ho.<\/div>\n
<\/div>\n
„Ne, Billi… L\u00e1sko, tys ho nezabil. Ty za to v \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b nem\u016f\u017ee\u0161! Nikdo za to nem\u016f\u017ee! Je to jen n\u00e1hoda. Je to jeho vina. Nic jin\u00e9ho! J\u00e1 v\u00edm, \u017ee je to pro tebe t\u011b\u017ek\u00e9, ale Billi, pros\u00edm nezanev\u0159i na to. My, my to n\u011bjak zvl\u00e1dneme. Slibuju,“ sna\u017e\u00edm se ho podpo\u0159it, tohle bude je\u0161t\u011b t\u011b\u017ek\u00e9. Obejmu ho, on kone\u010dn\u011b zareaguje a padne mi do n\u00e1ru\u010de. C\u00edt\u00edm slzy. Pl\u00e1\u010de. Vyt\u00e1hnu si ho na kl\u00edn, pevn\u011b si ho p\u0159itul\u00edm k sob\u011b a jemn\u011b ho houp\u00e1m. Je mi to tak moc l\u00edto.<\/div>\n
<\/div>\n
„Bille, bude dob\u0159e, bude dob\u0159e,“ \u0161ept\u00e1m mu do vlas\u016f. Wolfa jsem nem\u011bl r\u00e1d, ale te\u010f je mi to opravdu l\u00edto. Hlavn\u011b kv\u016fli Billovi.<\/div>\n
<\/div>\n
„Tome,“ vzlyk\u00e1, „\u017eil jsem s n\u00edm hodn\u011b dlouho. Ale,“ vzhl\u00e9dne ke mn\u011b, „asi si to zaslou\u017eil,“ ut\u0159e si slzy. Zni\u010dehonic p\u0159estane plakat. V\u00e1\u017en\u011b m\u00e1m z toho v\u0161eho obavy.<\/div>\n
<\/div>\n
„Ne, zlato. Nikdo si nezaslou\u017e\u00ed smrt. Ale pros\u00edm t\u011b\u2026 Ono to… Uvid\u00ed\u0161, my to spolu zvl\u00e1dneme,“ pohlad\u00edm ho po tv\u00e1\u0159i. Zd\u00e1 se mi jak\u00fdsi p\u0159\u00edli\u0161… Studen\u00fd.<\/div>\n
<\/div>\n
„Nezanev\u0159u. M\u011blo se to tak st\u00e1t. B\u016fh v\u00ed, pro\u010d to tak za\u0159\u00eddil.“<\/p>\n

autor: Diana<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Diana Bill: „D\u011bje se n\u011bco?“ zept\u00e1 se Tom zmaten\u011b, kdy\u017e z m\u00e9 strany nezaznamen\u00e1 spolupr\u00e1ci. Nev\u00edm, co se d\u011bje, ale prost\u011b mu nedok\u00e1\u017eu polibky op\u011btovat. Dokonce m\u00e1m k tomu kontaktu jak\u00fdsi… odpor. U\u017e to nevydr\u017e\u00edm a odt\u00e1hnu se. „Bille… Co se<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[486],"tags":[],"class_list":["post-6743","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-one-night-that-changes-everything"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6743","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6743"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6743\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6743"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6743"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6743"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}