{"id":6753,"date":"2012-03-26T15:00:00","date_gmt":"2012-03-26T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6735"},"modified":"2012-03-26T15:00:00","modified_gmt":"2012-03-26T14:00:00","slug":"zeiten-andern-dich-53","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/03\/26\/zeiten-andern-dich-53\/","title":{"rendered":"Zeiten \u00e4ndern dich 53."},"content":{"rendered":"
autor: Mintam<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
V\u00edm, \u017ee u\u017e m\u011b asi zast\u0159el\u00edte, ale slibuju, \u017ee se t\u00e9 intimn\u00ed chvilky do\u010dk\u00e1te ji\u017e brzy (je t\u00e9m\u011b\u0159 na dva d\u00edly! :)). Mus\u00edte jen vydr\u017eet je\u0161t\u011b o chv\u00edli d\u00e9le, a\u017e to bude m\u00edt v hlav\u011b Bill (ne)srovnan\u00fd (alkoholem). Pak bude t\u011bch chvilek tolik, \u017ee m\u011b budete je\u0161t\u011b prosit, abych psala o n\u011b\u010dem jin\u00e9m ;D<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
\"\"
<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n

<\/em> Kdy\u017e se jeho rty p\u0159esunou na m\u016fj krk, c\u00edt\u00edm, \u017ee se m\u00e9 t\u011blo, u\u017e takhle chv\u011bj\u00edc\u00ed, znateln\u011b rozt\u0159ese. Co kdy\u017e se t\u00edmhle v\u0161echno zm\u011bn\u00ed? Co kdy\u017e se zm\u011bn\u00ed n\u00e1\u0161 vztah? Co kdy\u017e? Sna\u017e\u00edm se to v\u0161echno odehnat v\u00fddechem, a p\u0159iv\u0159en\u00e9 o\u010di zav\u0159u \u00fapln\u011b.
„Ty se t\u0159ese\u0161…“ \u0161eptne Tom jemn\u011b, a jako by se toho zalekl, pol\u00edb\u00ed mne jen na rty a nech\u00e1 sv\u00e9 ruce na m\u00fdch boc\u00edch klidn\u011b le\u017eet.
Chv\u00edli se ml\u010dky modl\u00edm, abych se pr\u00e1v\u011b mohl propadnout p\u00e1r set kilometr\u016f hluboko, ale kdy\u017e se to nepoda\u0159\u00ed, jen s v\u00fddechem jemn\u011b otev\u0159u o\u010di. „To jen\u2026“ vypust\u00edm ze sebe a pokus\u00edm se polknout sv\u00fdm vyprahl\u00fdm hrdlem, „jsem nerv\u00f3zn\u00ed.“
„To je p\u0159ece v po\u0159\u00e1dku,“ znateln\u011b se Tom usm\u011bje, \u010d\u00edm mi nedod\u00e1 moc podpory, tak\u017ee se pokus\u00edm s\u00e1m sv\u00e9 t\u011blo p\u0159esv\u011bd\u010dit, \u017ee by se m\u011blo trochu uklidnit. Sakra!<\/p>\n

„J\u00e1 v\u00edm, \u017ee \u00b4jsem to byl j\u00e1, kdo \u0159ekl, \u017ee by to cht\u011bl… ale vlastn\u011b si t\u00edm nejsem tak jist\u00fd. Ne te\u010f.“ Vysypu ze sebe pak up\u0159\u00edmn\u011b v\u0161echno, co mi v\u011bz\u00ed na jazyku. Tom si mne jen prohl\u00e9dne a s t\u011b\u017e\u0161\u00edm v\u00fddechem zaklon\u00ed hlavu o dve\u0159e. „Nechci, abys myslel, \u017ee je to\u2026 kv\u016fli tob\u011b\u2026“
Nucen\u011b umlknu, kdy\u017e mi p\u0159ilo\u017e\u00ed prsty na rty. „To je v pohod\u011b. J\u00e1 to ch\u00e1pu. Neud\u011blal bych nic, co bys s\u00e1m necht\u011bl.“
„Billeee! Kluciii!“ Ozve se vesel\u00fd k\u0159ik Nelly od vchodov\u00fdch dve\u0159\u00ed a j\u00e1 jen s v\u00fddechem sklop\u00edm pohled.
„Sko\u010d\u00edm tam, jo? Ur\u010dit\u011b to nebude nic, co by vy\u017eadovalo nadlidsk\u00e9 schopnosti. Zat\u00edm si m\u016f\u017ee\u0161 d\u00e1t tu sprchu,“ l\u00edpne mi polibek t\u011bsn\u011b p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e se za n\u00edm zav\u0159ou dve\u0159e, o kter\u00e9 se hned na to op\u0159u \u010delem a pevn\u011b zav\u0159u o\u010di. Jsem takovej idiot! V\u0161echno pod\u011bl\u00e1m, v\u0161echno!
„Doh\u00e1je!“ proced\u00edm mezi zuby a vzteky ze sebe st\u00e1hnu kalhoty. Kdy\u017e to ale ud\u011bl\u00e1m, dojde mi podstatn\u00e1 v\u011bc: „Au,“ kouknu na sv\u016fj ji\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 napnut\u00fd rozkrok a s lehk\u00fdm syknut\u00edm op\u011bt zav\u0159u o\u010di a sna\u017e\u00edm se uklidnit nejen sv\u016fj dech, ale hlavn\u011b my\u0161lenky, abych nem\u011bl chu\u0165 pra\u0161tit hlavou o ze\u010f.<\/div>\n

\n
Snad po p\u016flhodin\u011b, kdy u\u017e se trochu c\u00edt\u00edm zklidn\u011bn sprchou, se po \u0161pi\u010dk\u00e1ch vyd\u00e1m za zvukem kytary. S pousm\u00e1n\u00edm nakouknu do ob\u00fdv\u00e1ku, a pak se p\u0159ikradu a\u017e k Tomovi, kde se usad\u00edm. Ten se narovn\u00e1 a s \u00fasm\u011bvem ke mne sto\u010d\u00ed pohled, ani\u017e by p\u0159estal hr\u00e1t.
„Co… Nelly cht\u011bla?“ pouk\u00e1\u017eu na jej\u00ed vol\u00e1n\u00ed p\u0159edt\u00edm a m\u00edrn\u011b nerv\u00f3zn\u011b si za\u010dnu hr\u00e1t se sv\u00fdmi prsty. C\u00edt\u00edm se te\u010f v\u016f\u010di Tomovi fakt hloup\u011b. A\u010d nev\u00edm, zda je to to nejlep\u0161\u00ed vyj\u00e1d\u0159en\u00ed v tuhle chv\u00edli.
„P\u016fvodn\u011b na\u0161ly ve stanu n\u011bjak\u00fdho brouka, ale pak se uk\u00e1zalo, \u017ee cht\u011bly jen do stanu n\u011bkoho dostat, aby jim vymyslel stra\u0161idelnou story.“
„Chud\u00e1\u010dku,“ pohlad\u00edm ho po ruce a pak se usm\u011bju.
„Co nad\u011bl\u00e1\u0161. Ale \u0159ekl bych, \u017ee jsem to zvl\u00e1dl. Skon\u010dil jsem s p\u0159\u00edb\u011bhem asi v p\u016flce, proto\u017ee zbytek u\u017e sly\u0161et necht\u011bly a schovaly se pod deky. Mysl\u00edm, \u017ee to splnilo sv\u016fj \u00fa\u010del, a u\u017e jen tak do r\u00e1na ze stanu nevylezou.“
„Douf\u00e1m, \u017ees je trochu \u0161et\u0159il na jejich v\u011bk,“ \u0159eknu s ironick\u00fdm podt\u00f3nem.
„No\u2026 abych \u0159ekl pravdu\u2026“ rozesm\u011bje se a nahod\u00ed nevinn\u00fd v\u00fdraz.<\/p>\n

Sleduji s \u00fasm\u011bvem jeho ruce, kdy\u017e odkl\u00e1daj\u00ed kytaru, a pak s v\u00fddechem m\u00edrn\u011b zv\u00e1\u017en\u00edm. My\u0161lenkama se z podv\u011bdom\u00ed vr\u00e1t\u00edm do koupelny. „Promi\u0148.“
Jeho \u00fasm\u011bv se mali\u010dko st\u00e1hne, na rozd\u00edl od jeho pohledu. „Bille, no tak. Nelam si s t\u00edm hlavu.“
„Ale kdy\u017e m\u011b to mrz\u00ed.“
„Mysl\u00edm, \u017ee jsou podstatn\u011bj\u0161\u00ed v\u011bci, kter\u00e9 by \u010dlov\u011bka m\u011bly mrzet. Zato tohle se prost\u011b st\u00e1v\u00e1, j\u00e1 to ch\u00e1pu, j\u00e1 to respektuju. V\u00edcem\u00e9n\u011b, respekt je ve vztahu dost podstatnej,“ pousm\u011bje se a jemn\u011b mne pohlad\u00ed po tv\u00e1\u0159i.
Fascinov\u00e1n jeho slovy se mi na tv\u00e1\u0159i vytvo\u0159\u00ed \u00fasm\u011bv, a op\u011bt za\u010dnu mluvit d\u0159\u00edv, ne\u017e m\u016fj mozek stihne zareagovat a promyslet to! „My m\u00e1me vztah?“
„J\u00e1 nev\u00edm, my jenom spole\u010dn\u011b chov\u00e1me slony, nebo…?“ Nech\u00e1pav\u011b si mne prohl\u00e9dne.
Se sm\u00edchem si schov\u00e1m obli\u010dej do dlan\u00ed a rychle zavrt\u00edm hlavou. „Promi\u0148, tak jsem to nemyslel, jen \u017ee od tebe to zn\u00ed hrozn\u011b hezky.“
Na to se rozesm\u011bje i Tom, a ruce mi z obli\u010deje st\u00e1hne, aby si mohl ukradnout polibek. „N\u011bco pro tebe m\u00e1m,“ podotkne a z op\u011bradla gau\u010de mi pod\u00e1 triko, kter\u00e9 ze mne p\u0159ed sprchou sundal.
S m\u00edrn\u00fdm \u00fa\u0161klebkem kouknu na sv\u00e9 \u010dist\u00e9 triko na sob\u011b. „D\u00edky,“ se zasm\u00e1n\u00edm si ho od n\u011bho vezmu, ale nepust\u00edm mu u\u017e ruku. Nech\u00e1m propl\u00e9st na\u0161e prsty, obejmu ho a spokojen\u011b si op\u0159u hlavu o jeho rameno. Sta\u010d\u00ed mi, \u017ee sly\u0161\u00edm jeho dech a c\u00edt\u00edm jeho samotn\u00e9ho, nic v\u00edc mi v tuhle chv\u00edli u\u017e nechyb\u00ed.<\/p>\n

Kdy\u017e se hodiny p\u0159ibl\u00ed\u017eily k p\u016flnoci, a my jsme usoudili, \u017ee bychom mohli do postele, abychom byli schopni vst\u00e1vat a aby n\u00e1s holky tud\u00ed\u017e mohly nen\u00e1siln\u011b vzbudit r\u00e1no, se p\u0159itul\u00edm k Tomovi, kter\u00fd p\u0159ed malou chv\u00edl\u00ed vylezl z koupelny, a jen se nadechnu. Jeho k\u016f\u017ee je tak hebou\u010dk\u00e1 a u\u017e jen ta p\u0159edstava, \u017ee tohle t\u011blo tady pro mne bude celou noc, je naprosto nep\u0159ekonateln\u00e1. Dob\u0159e, u\u017e p\u0159edt\u00edm, kdy\u017e jsem spal u Toma, jsem m\u011bl tu mo\u017enost vid\u011bt jeho dokonal\u00e9 t\u011blo, kdy\u017e se tam promen\u00e1doval jen v ru\u010dn\u00edku, ale nem\u011bl jsem je\u0161t\u011b tolik odvahy si ho p\u0159ivlastnit. Dnes je to jin\u00e9. Dnes m\u00e1m chu\u0165 sledovat jeho nadzdvihuj\u00edc\u00ed se hrudn\u00edk celou noc! Dokonce p\u0159ed p\u00e1r vte\u0159inama mi po t\u011ble nasko\u010dila hus\u00ed k\u016f\u017ee, kdy\u017e jsem se omylem a zlehka kolenem dotknul jeho rozkroku p\u0159es l\u00e1tku trenek. Pousm\u011bju se nad sv\u00fdmi my\u0161lenkami, co\u017e upout\u00e1 jeho pozornost.<\/p>\n

„Copak?“ \u0161eptne do ticha a j\u00e1 se naschv\u00e1l p\u0159eto\u010d\u00edm, abych zhasl.
„Nic.“
„Nee, po\u010dkej.“ Nev\u00edm p\u0159esn\u011b jak, ale poda\u0159\u00ed se mu p\u0159ese m\u011b dostat tak, aby rozsv\u00edtil, v \u010dem\u017e se mu marn\u011b sna\u017e\u00edm zabr\u00e1nit. Kdy\u017e se op\u011bt po m\u00edstnosti rozlije sv\u011btlo z lampi\u010dky, jeho ruce okam\u017eit\u011b \u010dapnou r\u00e1me\u010dek s fotkou m\u011b a mamky. „Kouzeln\u00fd,“ pousm\u011bje se vesele a koukne na m\u011b.
„Pff, bylo mi osm,“ s \u00fasm\u011bvem mu chci r\u00e1me\u010dek vz\u00edt, ale na to se za\u010dne br\u00e1nit on. Nakonec se mi to ale poda\u0159\u00ed, dokonce ho i um\u00edstit na p\u016fvodn\u00ed m\u00edsto, a je\u0161t\u011b rychle vypnout sv\u011btlo.
„No taaak! Jak t\u011b budu pozorovat celou noc?“ prohl\u00e1s\u00ed r\u00e1doby zoufale.
„Nem\u00e1m r\u00e1d, kdy\u017e m\u011b n\u011bkdo pozoruje, kdy\u017e sp\u00edm.“
„Ale \u017ee si nikdy neprotestoval.“
„Tys\u2026“ pak mi dojde, \u017ee m\u011bl minim\u00e1ln\u011b u\u017e t\u0159ikr\u00e1t \u0161anci m\u011b vid\u011bt sp\u00e1t, a usm\u011bju se.
„Bl\u00e1z\u00ednku,“ l\u00edpne mi pusu na \u010delo a j\u00e1 si dovol\u00edm pohladit jeho vypracovan\u00e9 b\u0159\u00ed\u0161ko. Hmmm, tak tohohle se asi nenaba\u017e\u00edm ani do r\u00e1na!<\/p>\n

„Tome, nen\u00ed to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed?“ zept\u00e1m se po chvilce.
„M\u011blo by b\u00fdt?“
„Nechci se vracet do minulosti, ani n\u011bjak nem\u00e1m u\u017e d\u016fvod, jen tak p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm, jak bych t\u011b byl b\u00fdval u\u0161krtil, a te\u010f jsi tady a\u2026“ nadechnu se, ale pak jen lehce zavrt\u00edm hlavou, „jsi tady.“
„Uzn\u00e1v\u00e1m, z tohodle pohledu to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed b\u00fdt m\u016f\u017ee.“
„Promi\u0148, necht\u011bl jsem o tom u\u017e mluvit,“ vzhl\u00e9dnu k n\u011bmu s omluvn\u00fdm pohledem, kdy\u017e mi dojde jeho t\u00f3n v hlase. „A pak, nez\u00e1le\u017e\u00ed na tom, k\u00fdm jsi byl, kdy\u017e v\u00edm, kdo b\u00fdt um\u00ed\u0161,“ \u0159eknu pak je\u0161t\u011b opatrn\u011b, a jemn\u011b mu pohlad\u00edm ruku. On si mne ale nam\u00edsto odpov\u011bdi jen pevn\u011bji p\u0159it\u00e1hne k sob\u011b a zav\u0159e o\u010di. Nadechnu se v\u016fn\u011b jeho k\u016f\u017ee a spokojen\u011b zav\u0159u o\u010di taky. Nedok\u00e1\u017eu si n\u011bjak uv\u011bdomit, zda je tohle pravda, realita, ale tajn\u011b se modl\u00edm, aby to tak skute\u010dn\u011b bylo, a\u017e zase o\u010di otev\u0159u.<\/p>\n

Kdy\u017e ale o\u010di skute\u010dn\u011b otev\u0159u, nep\u0159ekvap\u00ed mne tolik to, \u017ee je Tom vedle mne, jako to, \u017ee je osm r\u00e1no. Nem\u00e1m r\u00e1d takhle brzk\u00e9 vst\u00e1v\u00e1n\u00ed. Ne\u017e se ale rozkouk\u00e1m, rozhodnu se, \u017ee bych se m\u011bl j\u00edt kouknout aspo\u0148 na holky, jestli je\u0161t\u011b sp\u00ed, nebo n\u011bco nepot\u0159ebuj\u00ed. Sto\u010d\u00edm pohled k Tomovi. Le\u017e\u00ed na b\u0159i\u0161e a s v\u00fdrazem miminka jen lehce dr\u017e\u00ed mou ruku v t\u00e9 sv\u00e9. Pousm\u011bju se a opatrn\u011b jeho ruku pust\u00edm, abych mohl nesly\u0161n\u011b opustit pokoj.
V kuchyni se se z\u00edvnut\u00edm rozhl\u00e9dnu, a zaznamen\u00e1m sp\u00edc\u00ed Malou d\u00e1mu v ko\u0161\u00edku. Mus\u00ed tam sp\u00e1t u\u017e celou noc, jinak nech\u00e1pu, jak to, \u017ee se k\u0148u\u010den\u00edm pod schody nesna\u017eila o pozornost, abych si ji vzal do postele. Nech\u00e1m ji sp\u00e1t a ne\u017e se vyd\u00e1m kouknout na holky, zapnu vodu, abych jim do velk\u00e9 konvice ud\u011blal \u010daj.<\/p>\n

U stanu, kde je zat\u00edm ticho, mne napadne ale st\u0159elenost. Aby m\u011bly holky i po r\u00e1nu n\u011bjakou z\u00e1bavu, vymysl\u00edm jim po zahrad\u011b poschov\u00e1vat boty s malou n\u00e1pov\u011bdou v podob\u011b p\u00e1r barevn\u00fdch l\u00edste\u010dk\u016f se \u0161ipkama, vis\u00edc\u00edch dosud na lednici t\u00e9m\u011b\u0159 zbyte\u010dn\u011b jako vzkazn\u00edk. Nejsem sice po r\u00e1nu a\u017e tak ak\u010dn\u00ed, a mus\u00edm si d\u00e1vat bacha, abych je neschov\u00e1val do n\u011bjak\u00fdch v\u00fd\u0161ek, proto\u017ee bych nerad, aby holky n\u011bkam lezly a n\u011bco se jim stalo, ale i tak si d\u00e1v\u00e1m z\u00e1le\u017eet na proveden\u00ed. Spokojen\u011b si promnu ruce, kdy\u017e je po v\u0161em, a vr\u00e1t\u00edm se do kuchyn\u011b, abych jim tam dod\u011blal sn\u00eddani.<\/p>\n

Po p\u0159\u00edprav\u011b honosn\u00e9 sn\u00eddan\u011b, dle m\u00e9ho, jim p\u00e1r l\u00edste\u010dk\u016f se \u0161ipkama nalep\u00edm je\u0161t\u011b od vchodu sm\u011brem do kuchyn\u011b, ps\u00edm mimink\u016fm nasypu do misek krmen\u00ed a spokojen\u011b se odeberu zase zp\u00e1tky do sv\u00e9ho pokoje. Holk\u00e1m to snad d\u00e1 trochu zabrat a nebudou n\u00e1s hned budit, a s pocitem zadostiu\u010din\u011bn\u00ed si s \u00fasm\u011bvem zalezu zase pod deku vedle Toma. V\u0161echno mi to trvalo skoro p\u016fl hodiny, ale b\u011bhem t\u00e9 doby se tady nic nezm\u011bnilo. Z\u016fstal mu ten kr\u00e1sn\u00fd nevinn\u00fd v\u00fdraz, a j\u00e1 m\u00e1m nutk\u00e1n\u00ed ho pol\u00edbit.<\/p>\n

Opatrn\u011b propletu nazp\u011bt na\u0161e prsty a usm\u011bju se s\u00e1m nad sebou, kdy\u017e se p\u0159isunu a\u017e do jeho t\u011bsn\u00e9 bl\u00edzkosti. Jeho t\u011blo s\u00e1l\u00e1 teplem, a d\u00edky tomu se taky c\u00edt\u00edm pln\u011b pod ochranou, v tepl\u00e9 n\u00e1ru\u010di. R\u00e1d bych zav\u0159el je\u0161t\u011b na chv\u00edli o\u010di, ale nedok\u00e1\u017eu na n\u011bho p\u0159estat z\u00edrat. Dohodnu se s\u00e1m se sebou na kompromisu, a o\u010di nakonec jen p\u0159iv\u0159u. Nikdy bych nev\u011b\u0159il tomu, \u017ee jednou budu takhle koukat Tomovi do tv\u00e1\u0159e. Je to neskute\u010dn\u00fd pocit.<\/p>\n

Vyru\u0161\u00edm se ze sv\u00fdch my\u0161lenek slab\u00fdm leknut\u00edm, kdy\u017e se Tom p\u0159eto\u010d\u00ed m\u00edrn\u011b na bok a na jeho tv\u00e1\u0159i se vytvo\u0159\u00ed slab\u00fd \u00fasm\u011bv. Nedok\u00e1\u017eu udr\u017eet sv\u00e9 koutky, a tud\u00ed\u017e se mi na tv\u00e1\u0159i objev\u00ed \u00fasm\u011bv taky, a\u010d si mysl\u00edm, \u017ee Tom se usm\u00edv\u00e1 je\u0161t\u011b ze span\u00ed. Ale kdy\u017e po chvilce na\u0161e prsty rozplete a obmot\u00e1 ruku kolem m\u00e9ho pasu, abych byl nucen\u00fd se k n\u011bmu p\u0159itulit, rozbije m\u00e9 domn\u011bnky. I p\u0159esto ho ml\u010dky obejmu t\u00e9\u017e a zav\u0159u sv\u00e9 o\u010di. Bo\u017ee, ob\u010das d\u011bl\u00e1 takov\u00e1 gesta, \u017ee \u00fapln\u011b c\u00edt\u00edm, jak taju. Neskute\u010dn\u00e9, jak mne tenhle kluk dok\u00e1\u017ee ovlivnit jak\u00fdmkoliv jedn\u00edm dotykem, pohledem nebo slovem. Miluji to.<\/p>\n

autor: Mintam<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Mintam V\u00edm, \u017ee u\u017e m\u011b asi zast\u0159el\u00edte, ale slibuju, \u017ee se t\u00e9 intimn\u00ed chvilky do\u010dk\u00e1te ji\u017e brzy (je t\u00e9m\u011b\u0159 na dva d\u00edly! :)). Mus\u00edte jen vydr\u017eet je\u0161t\u011b o chv\u00edli d\u00e9le, a\u017e to bude m\u00edt v hlav\u011b Bill (ne)srovnan\u00fd (alkoholem). Pak bude<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[462],"tags":[],"class_list":["post-6753","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-zeiten-andern-dich"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6753","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6753"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6753\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6753"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6753"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6753"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}