{"id":6758,"date":"2012-03-25T16:00:00","date_gmt":"2012-03-25T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6740"},"modified":"2012-03-25T16:00:00","modified_gmt":"2012-03-25T15:00:00","slug":"one-night-that-changes-everything-11","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/03\/25\/one-night-that-changes-everything-11\/","title":{"rendered":"One night that changes everything\u200b 11."},"content":{"rendered":"
autor: Diana<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Tom:<\/p>\n

Nadr\u017een\u011b si ho prohl\u00e9dnu. Mus\u00edm uznat, \u017ee m\u00e1m co d\u011blat, abych se na n\u011bj hned te\u010f nevrhl. Takov\u00e9hle stavy mi u\u017e dlouho nikdo nep\u0159ivodil. Bill si v\u0161imne m\u00e9ho la\u010dn\u00e9ho pohledu a rozhodne se m\u011b -dr\u00e1\u017edit? Pomalu se ke mn\u011b p\u0159ibli\u017euje a polo\u017e\u00ed mi dla\u0148 na hru\u010f. Odsouv\u00e1 m\u011b dozadu, dokud nenaraz\u00edm na st\u011bnu. P\u0159ilo\u017e\u00ed \u00fasta k m\u00e9mu uchu a za\u0161ept\u00e1: „Jsi n\u011bjak\u00fd nerv\u00f3zn\u00ed,“<\/div>\n

a m\u00e1 pravdu. Ovl\u00e1d\u00e1 moji touhu a\u017e nep\u0159\u00edjemn\u011b intenzivn\u011b. C\u00edt\u00edm, jak se moje vzru\u0161en\u00e9 j\u00e1 probouz\u00ed k \u017eivotu. D\u00edky bohu za tak velk\u00e9 kalhoty. Na Billovu ot\u00e1zku neodpov\u00edd\u00e1m. Pokl\u00e1d\u00e1m to za zbyte\u010dn\u00e9. M\u00edsto toho ho chyt\u00edm za boky a p\u0159itisknu k sob\u011b. Na nic ne\u010dek\u00e1 a za\u010dne m\u011b n\u011b\u017en\u011b l\u00edbat. Oba jsme tak\u0159\u00edkaj\u00edc je\u0161t\u011b dost nesm\u011bl\u00ed, nev\u00edme, co si m\u016f\u017eeme dovolit. Jsem si jist\u00fd jen jedn\u00edm. Chci ho, ale ne te\u010f. Nedovol\u00ed mi to moje z\u00e1brany. Bill se za\u010dne rozkrokem tou\u017eebn\u011b ot\u00edrat o ten m\u016fj. V t\u00e9hle situaci je n\u00e1ramn\u011b t\u011b\u017ek\u00e9 ho odm\u00edtnout. Ale i tak…<\/p>\n

„Bille, j\u00e1, nejde o to, \u017ee bych t\u011b necht\u011bl. Pr\u00e1v\u011b naopak. Tou\u017e\u00edm po tob\u011b. Ale prost\u011b, je\u0161t\u011b nem\u016f\u017eu.“ Odsunu ho od sebe a chyt\u00edm ho za ramena.<\/div>\n

„Promi\u0148. Nejsem zvykl\u00fd sp\u00e1t s ka\u017edou osobou, kterou uvid\u00edm,“ toto vyzn\u011blo tro\u0161ku tvrd\u011b. Ale podstata je takov\u00e1, jakou jsem j\u00ed cht\u011bl. Bill smutn\u011b zabodne o\u010di do zem\u011b.<\/div>\n
„Nar\u00e1\u017e\u00ed\u0161 t\u00edm na m\u011b, \u017ee?“<\/div>\n
Oh, tak to ne! To jsem absolutn\u011b necht\u011bl. Na takovou souvislost jsem ani nepomyslel. Kdy\u017e uvid\u00edm, jak mu jedna slza spadne na m\u016fj koberec a rozpije se tam, p\u0159ijde mi to l\u00edto.<\/div>\n
„Ne, Bille! J\u00e1 jsem to tak v\u016fbec nemyslel! Ani by m\u011b to nenapadlo, p\u0159\u00edsah\u00e1m!“ chci ho chytit za ruku, ale on se mi vytrhne a s pl\u00e1\u010dem ute\u010de, pravd\u011bpodobn\u011b do koupelny.<\/div>\n
\n
Bill:<\/p>\n

Tomova slova m\u011b dost ranila. Mo\u017en\u00e1 to nemyslel tak, jak to vyzn\u011blo, ale vyzn\u011blo to tak.<\/div>\n

Vysmeknu se mu a b\u011b\u017e\u00edm do koupelny. Prudce za sebou zav\u0159u dve\u0159e, a vz\u00e1p\u011bt\u00ed se po nich svezu na zem. Nezapomenu se zamknout. Po tv\u00e1\u0159\u00edch se mi spust\u00ed slzy. Tolik m\u011b to mrz\u00ed. Ale… Vlastn\u011b se ani nediv\u00edm, \u017ee m\u011b ka\u017ed\u00fd bere jako d\u011bvku. V\u017edy\u0165 vlastn\u011b ani nic jin\u00e9ho nejsem.<\/div>\n
„Bille! Otev\u0159i pros\u00edm. Nemyslel jsem to tak. Promi\u0148 mi to!“ usly\u0161\u00edm. Hned na to se ozve lehk\u00e9 zabouch\u00e1n\u00ed na dve\u0159e, o kter\u00e9 jsem op\u0159en\u00fd.<\/div>\n
„J-jdi pry\u010d, T-tome,“ vzlyknu, ale i p\u0159es to se p\u0159itisknu na dve\u0159e je\u0161t\u011b v\u00edc. Cht\u011bl bych, aby m\u011b Tom objal a ut\u011b\u0161il m\u011b, ale moje hrdost mi nedovol\u00ed dve\u0159e otev\u0159\u00edt a vrhnout se mu kolem krku.<\/div>\n
„Bille, no tak, odpust mi to, brou\u010dku,“ \u0159ekne docela ti\u0161e, ale j\u00e1 to sly\u0161\u00edm. Je\u0161t\u011b v\u00edc se rozvzlyk\u00e1m, kdy\u017e usly\u0161\u00edm to osloven\u00ed. Brou\u010dku. On mi \u0159ekl brou\u010dku. U\u017e to nevydr\u017e\u00edm. Rychlost\u00ed blesku dve\u0159e odemknu a otev\u0159u je. Vrhnu se Tomovi do n\u00e1ru\u010de a hlasit\u011b se rozvzlyk\u00e1m. Tom m\u011b k sob\u011b p\u0159itiskne a konej\u0161iv\u011b m\u011b hlad\u00ed po z\u00e1dech. Sed\u00ed se mnou na zemi a pohupuje n\u00e1mi zep\u0159edu dozadu.
„D\u011bkuju,“ \u0161eptnu, kdy\u017e se trochu uklidn\u00edm.<\/div>\n
„Za co?“ zept\u00e1 se Tom a trochu se poodt\u00e1hne, aby mi vid\u011bl do tv\u00e1\u0159e.<\/div>\n
„Za to, co pro m\u011b d\u011bl\u00e1\u0161,“ \u0159eknu a obli\u010dej zabo\u0159\u00edm do jeho vo\u0148av\u00e9ho tri\u010dka. Je mi s n\u00edm tak dob\u0159e.<\/p>\n

Tom:<\/p>\n

„Bille, no t\u00e1k,“ \u0161ept\u00e1m mu do vlas\u016f a p\u0159i tom nas\u00e1v\u00e1m tu kr\u00e1snou malinovou v\u016fni.<\/div>\n

„Nem\u00e1\u0161 za co d\u011bkovat. A promi\u0148 mi to. J\u00e1, p\u0159\u00edsah\u00e1m, \u017ee jsem to tak nemyslel,“ odt\u00e1hnu si ho od sebe a pohl\u00e9dnu mu do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„V\u00edm, \u017ee takov\u00fd nejsi,“ p\u0159it\u00e1hnu si ho zase k sob\u011b. Hlad\u00edm ho po vlasech.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, co je nejhor\u0161\u00ed?“<\/div>\n
„Ne, co?“ nech\u00e1pav\u011b se zept\u00e1m. To by m\u011b zaj\u00edmalo.<\/div>\n
„\u017de j\u00e1 takov\u00fd jsem. Jsem d\u011bvka, jsem. Nestoj\u00edm za nic. Ani za pohled,“ odt\u00e1hne se ode m\u011b a kr\u00e1\u010d\u00ed sm\u011brem ke gau\u010di, kam si n\u00e1sledn\u011b sedne. P\u0159ijdu za n\u00edm.<\/div>\n
„To nen\u00ed pravda! Nejsi \u017e\u00e1dn\u00e1 d\u011bvka. A stoj\u00ed\u0161 za hodn\u011b. Stoj\u00ed\u0161 mi za ob\u011btov\u00e1n\u00ed m\u00e9ho \u017eivota. Nemluv tak. Mrz\u00ed m\u011b, kdy\u017e si to o sob\u011b mysl\u00ed\u0161.“<\/div>\n
Rozpl\u00e1\u010de se. Ale pro\u010d? Ud\u011blal jsem n\u011bco \u0161patn\u011b?<\/div>\n
„Bille, zlato. Pro\u010d pl\u00e1\u010de\u0161?“ pozvednu mu bradu a palcem mu pout\u00edr\u00e1m slzy.<\/div>\n
„Nikdy m\u011b nikdo nem\u011bl r\u00e1d. J\u00e1 prost\u011b. Neum\u00ed\u0161 si p\u0159edstavit, jak se te\u010f c\u00edt\u00edm. Jak lituju cel\u00e9ho sv\u00e9ho promrhan\u00e9ho \u017eivota s n\u00edm. Kdy\u017e si p\u0159edstav\u00edm, \u017ee jsem\u2026 Ach…“ nedopov\u011bd\u011bl. Velmi, velmi m\u011b mrzela tahle situace.<\/div>\n
„\u017de co?“ chci, aby to dopov\u011bd\u011bl.<\/div>\n
„\u017de bych t\u011b nikdy nepotkal. A te\u010f bych musel b\u00fdt n\u011bkde tam,“ rozvzlykal se je\u0161t\u011b v\u00edc. Nechci, aby plakal. U\u017e ne.<\/p>\n

„No tak, zlat\u00ed\u010dko,“ p\u0159itisknu si ho k sob\u011b a v\u011bnuju mu n\u011b\u017en\u00fd polibek. Chci, aby v\u011bd\u011bl, \u017ee ho miluju. „Potkal jsi m\u011b, a te\u010f jsi se mnou. U\u017e t\u011b nikdy nepust\u00edm. Slibuju. Nevzd\u00e1m se t\u011b, nikdy.“<\/div>\n

St\u00e1le se jen pohupujeme nahoru a dol\u016f v dokonal\u00e9m rytmu. Je to uklid\u0148uj\u00edc\u00ed.<\/div>\n
„Miluju t\u011b,“ p\u0159i t\u011bch slovech mi posko\u010d\u00ed srdce. Je\u0161t\u011b nikdy jsem ta slova nesly\u0161el. Teda, sly\u0161el. Ale nepat\u0159ila mn\u011b.<\/div>\n
„Opravdu?“ pod\u00edv\u00e1m se mu do o\u010d\u00ed, oba tam sed\u00edme bez jedin\u00e9ho pohybu. Na tv\u00e1\u0159i m\u00e1 v\u00fdraz, jako kdyby ta slova je\u0161t\u011b zva\u017eoval. Jako kdyby si nebyl jist\u00fd. Znerv\u00f3z\u0148uje m\u011b to, nervozita pomali\u010dku p\u0159er\u016fst\u00e1 do zklam\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
„Opravdu. Poprv\u00e9, kdy n\u011bkoho miluju. Jsem si jist\u00fd.“<\/div>\n
Cel\u00fd ten \u0161patn\u00fd pocit ze m\u011b opadne, vrhnu se mu do n\u00e1ru\u010de. Nejsem sice zvykl\u00fd b\u00fdt v pozici slab\u0161\u00edho, ale budu si muset asi zvyknout. P\u0159ece jen je i o kousek vy\u0161\u0161\u00ed.<\/div>\n
„I j\u00e1 tebe. Moc t\u011b miluju. Moc.“<\/p>\n

Bill:<\/p>\n

„Miluju t\u011b,“ \u0161pitnu. Mysl\u00edm to te\u010f opravdu up\u0159\u00edmn\u011b. Netu\u0161\u00edm, kde se to najednou ve mn\u011b bere, ale m\u00e1m prost\u011b pot\u0159ebu mu to \u0159\u00edct.<\/div>\n

„Opravdu?“ zept\u00e1 se a zad\u00edv\u00e1 se mi do o\u010d\u00ed. Ani se mu nediv\u00edm, \u017ee se pt\u00e1. Taky bych si zrovna dvakr\u00e1t nev\u011b\u0159il.<\/div>\n
Chv\u00edli ml\u010d\u00edm, je\u0161t\u011b si ta slova p\u0159eb\u00edr\u00e1m v hlav\u011b. C\u00edt\u00edm, \u017ee je nerv\u00f3zn\u00ed.<\/div>\n
„Opravdu. Je to poprv\u00e9, co n\u011bkoho miluju. Jsem si jist\u00fd,“ ujist\u00edm ho a \u00fapln\u011b vid\u00edm, jak mu spadl k\u00e1men ze srdce. Vrhne se mi do n\u00e1ru\u010de.<\/div>\n
„I j\u00e1 tebe. Moc t\u011b miluju. Moc,“ \u0161ept\u00e1 a tiskne se ke mn\u011b. Trochu se od n\u011bj poodt\u00e1hnu, abych mu mohl v\u011bnovat n\u011b\u017en\u00fd polibek. Tom m\u011b za st\u00e1l\u00e9ho l\u00edb\u00e1n\u00ed lehce popostr\u010d\u00ed k pohovce. Potom do m\u011b znovu str\u010d\u00ed a j\u00e1 na n\u00ed s \u017euchnut\u00edm dopadnu. Pousm\u011bju se na n\u011bj, a hned k n\u011bmu natahuju ruce. On si sedne ke mn\u011b a j\u00e1 se mu okam\u017eit\u011b vy\u0161plh\u00e1m na kl\u00edn. Znovu spoj\u00edm na\u0161e rty. Tom m\u011b jemn\u011b hlad\u00ed po z\u00e1dech a oba si vychutn\u00e1v\u00e1me polibky toho druh\u00e9ho.<\/p>\n

Venku u\u017e za\u010dala \u0159\u00e1dit po\u0159\u00e1dn\u011b hlubok\u00e1 tma a na mn\u011b se to za\u010dalo pat\u0159i\u010dn\u011b projevovat. Nejen to, \u017ee ud\u00e1losti uplynul\u00e9ho dne byly pro mne po\u0159\u00e1dn\u011b vy\u010derp\u00e1vaj\u00edc\u00ed, ale k sp\u00e1nku m\u011b nutily i o\u0161kliv\u00e9 my\u0161lenky z n\u011bj<\/em>. Toho odporn\u00e9ho monstra, se kter\u00fdm jsem a\u017e dosud \u017eil.<\/div>\n

„Tome?“ tro\u0161ku se od n\u011bj odt\u00e1hnu, ruce mu v\u0161ak st\u00e1le nech\u00e1v\u00e1m na krku.<\/div>\n
„Hm?“<\/div>\n
„Jsem hrozn\u011b unaven\u00fd. Mysl\u00ed\u0161, \u017ee bych mohl z\u016fstat na gau\u010di?“ nevinn\u011b zamrk\u00e1m, douf\u00e1m, \u017ee p\u0159itvrd\u00ed.<\/div>\n
„V \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b,“ zam\u00edtne m\u016fj n\u00e1vrh jako \u017e\u00e1dost na byt od nezam\u011bstnan\u00e9 osoby.<\/div>\n
„Aha, tak…“<\/div>\n
„Bude\u0161 sp\u00e1t v m\u00e9 posteli, dob\u0159e? J\u00e1 z\u016fstanu tady, pot\u0159ebuje\u0161 nyn\u00ed mnohem v\u011bt\u0161\u00ed pohodl\u00ed ne\u017e j\u00e1. Konec konc\u016f, ten hajzl ti po\u0159\u00e1dn\u011b ubl\u00ed\u017eil a…“ d\u00e1le mi jeho slova jaksi vyprch\u00e1vaj\u00ed z vn\u00edm\u00e1n\u00ed, nam\u00edsto toho si vzpomenu na ka\u017ed\u00fd nesnesiteln\u00fd pocit, kdy\u017e si m\u011b bral n\u00e1sil\u00edm. A to m\u011b absolutn\u011b snadno svazuje. Mihotav\u00e9 obrazy r\u00fdsuj\u00edc\u00ed se v m\u00e9 hlav\u011b spojen\u00e9 s pal\u010divou bolest\u00ed, pronikaj\u00edc\u00ed cel\u00fdm t\u011blem, ve mn\u011b vyvolala neidentifikovateln\u00fd pocit pr\u00e1zdnoty.<\/p>\n

autor: Diana<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Diana Tom: Nadr\u017een\u011b si ho prohl\u00e9dnu. Mus\u00edm uznat, \u017ee m\u00e1m co d\u011blat, abych se na n\u011bj hned te\u010f nevrhl. Takov\u00e9hle stavy mi u\u017e dlouho nikdo nep\u0159ivodil. Bill si v\u0161imne m\u00e9ho la\u010dn\u00e9ho pohledu a rozhodne se m\u011b -dr\u00e1\u017edit? Pomalu se ke mn\u011b<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[486],"tags":[],"class_list":["post-6758","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-one-night-that-changes-everything"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6758","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6758"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6758\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6758"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6758"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6758"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}