{"id":676,"date":"2018-03-20T16:00:00","date_gmt":"2018-03-20T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=670"},"modified":"2018-03-20T16:00:00","modified_gmt":"2018-03-20T15:00:00","slug":"scar-tissue-7-2-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2018\/03\/20\/scar-tissue-7-2-2\/","title":{"rendered":"Scar Tissue 7. (2\/2)"},"content":{"rendered":"
autor: Chayenne7<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Tom vstal a v\u00e1hav\u011b vykro\u010dil. M\u011bl daleko k tomu, aby byl v po\u0159\u00e1dku, nevolnost p\u0159etrv\u00e1vala, jak v\u011bd\u011bl, \u017ee bude, ale posb\u00edral v\u0161echny sv\u00e9 s\u00edly a vydal se Billa hledat. Tom m\u011bl tu\u0161en\u00ed, kde by jej na\u0161el, a nohy jej dovedly p\u0159\u00edmo ke dve\u0159\u00edm man\u017eelova soukrom\u00e9ho pokoje. St\u00e1le je\u0161t\u011b trochu vr\u00e1voral a byl dezorientovan\u00fd, tak\u017ee bylo mo\u017en\u00e9, \u017ee zapomn\u011bl zaklepat, ne\u017e zm\u00e1\u010dkl kliku a vstoupil.<\/em><\/div>\n
\n

„Bille?“<\/p><\/div>\n

To osloven\u00ed p\u0159i\u0161lo tak ne\u010dekan\u011b, \u017ee Bill reagoval \u010dist\u011b reflexivn\u011b, kdy\u017e pohnul hlavou sm\u011brem ke zdroji toho zn\u00e1m\u00e9ho hlasu. V\u0161e, co Tom mohl vid\u011bt, byl z\u00e1blesk \u010dehosi nezn\u00e1m\u00e9ho a n\u00e1dhern\u00e9ho doprov\u00e1zen\u00fd polekan\u00fdm vyjeknut\u00edm, ne\u017e si Bill zabo\u0159il obli\u010dej do dlan\u00ed a znovu se odvr\u00e1til, \u010d\u00edm\u017e Tomovi nastavil pouze sv\u00e1 chv\u011bj\u00edc\u00ed se z\u00e1da.<\/div>\n
„Bille\u2026“ Zopakoval Tom pokusn\u011b. „Jsi v po\u0159\u00e1dku?“<\/div>\n
Bill si p\u0159\u00e1l, aby se pod n\u00edm otev\u0159ela zem\u011b a na m\u00edst\u011b jej spolkla. Co tady Tom d\u011blal? M\u011bl tvrd\u011b sp\u00e1t, tak jak jej Bill zanechal. A pro\u010d nezamkl dve\u0159e? Jako prvn\u00ed m\u011bl zamknout dve\u0159e, ne\u017e se\u2026<\/div>\n
\n

„Pro\u010d se schov\u00e1v\u00e1\u0161?“ Tom\u016fv hlas byl tak slab\u00fd ve sv\u00e9m zmaten\u00ed, a\u017e to Billovi trochu l\u00e1malo srdce a on v\u011bd\u011bl, \u017ee pokud by druh\u00e9ho chlapce v\u00fdslovn\u011b po\u017e\u00e1dal, aby pokoj opustil, Tom by to prost\u011b ud\u011blal a neptal by se na \u017e\u00e1dn\u00e9 dal\u0161\u00ed ot\u00e1zky. Ale u\u017e Billa vid\u011bl, a tak \u0161koda u\u017e byla zp\u016fsobena. P\u0159esto se Bill nedok\u00e1zal p\u0159im\u011bt sv\u011bsit ruce a oto\u010dil se k Tomovi. V t\u00e9 zkroucen\u00e9 poloze zamrzl a prost\u011b \u010dekal se zadr\u017een\u00fdm dechem.<\/p><\/div>\n

\n

Tomovy o\u010di p\u0159el\u00e9tly po povrchu toaletn\u00edho stolku, na kter\u00e9m byly roztrou\u0161eny r\u016fzn\u00e9 druhy make-upu, a \u010delo se mu nakr\u010dilo v \u00fa\u017easu, jak ten z\u00e1blesk \u010dern\u00e9 a t\u0159pytiv\u00e9 z d\u0159\u00edv\u011bj\u0161ka pomalu za\u010d\u00ednal d\u00e1vat smysl. Kdy\u017e jemn\u011b polo\u017eil ruku na Billovo shrben\u00e9 rameno, Bill vzdychl. A\u0165 u\u017e se jakkoliv moc b\u00e1l, nemohl pop\u0159\u00edt to, jak moc cht\u011bl, aby jej Tom takhle vid\u011bl. Jak moc cht\u011bl s\u00e1m sebe uk\u00e1zat. S\u00e1m od sebe by takto ke druh\u00e9mu chlapci nep\u0159istoupil, nem\u011bl by k tomu odvahu, ale v tomto p\u0159\u00edpad\u011b Bill nem\u011bl na v\u00fdb\u011br\u2026<\/p><\/div>\n

„To je v po\u0159\u00e1dku,“ \u0159ekl Tom. „Pros\u00edm, Bille\u2026 dovol mi se pod\u00edvat\u2026“<\/div>\n
Tom jej nenechal vej\u00edt do koupelny, kdy\u017e o to Bill \u017e\u00e1dal, ale Bill nebyl Tom, a tak se zhluboka nadechl a poslechl.<\/div>\n
\n

Po dlouhou chv\u00edli jen jeden na druh\u00e9ho z\u00edrali, Bill obez\u0159etn\u011b hledal v Tomov\u011b tv\u00e1\u0159i jakoukoliv zn\u00e1mku znechucen\u00ed nebo pohor\u0161en\u00ed, a Tom nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b hled\u011bl na n\u011bco tak nadpozemsky n\u00e1dhern\u00e9ho, a\u017e to hrani\u010dilo s nepochopitelnost\u00ed. Pot\u00e9 blon\u010fat\u00fd mlad\u00edk jednodu\u0161e poklesl na koleno a zvedl ruku, aby se ze strany dotkl jemn\u00e9 \u010delisti sv\u00e9ho chot\u011b. Byl to ten druh kr\u00e1sy. Takov\u00fd druh, kter\u00fd nutil pozorovatele pokleknout v \u00fa\u017easu a \u00fact\u011b. Tomovi v nev\u011b\u0159\u00edcnosti poklesla brada. Byl to opravdu Bill? Jeho Bill? V t\u00e9to ciz\u00ed kr\u00e1se byla moc a triumf. Celistvost. Tom nem\u011bl ani tu\u0161en\u00ed, \u017ee Bill mohl b\u00fdt i takov\u00fdhle. Byla to p\u0159em\u011bna ze sedmikr\u00e1sky do orchideje.<\/p><\/div>\n

\n

„Bille, to je\u2026 n\u00e1dhern\u00e9,“ zamumlal nakonec.<\/p><\/div>\n

<\/div>\n
\n
Druh\u00e9mu chlapci se divoce zat\u0159epetalo srdce v hrudi. Ten pohled na Tomov\u011b tv\u00e1\u0159i\u2026 t\u00edmhle zp\u016fsobem se na Billa je\u0161t\u011b nikdo d\u0159\u00edve nikdy nepod\u00edval. Nikdy. Cel\u00e9 ty roky byl vystaven\u00fd z\u00edraj\u00edc\u00edm pohled\u016fm lid\u00ed kolem sebe a ani jednou se nec\u00edtil pohodln\u011b s t\u00edm, \u017ee byl st\u0159edem pozornosti – a\u017e dote\u010f. Poprv\u00e9 ve sv\u00e9m \u017eivot\u011b si Bill pohled zam\u011b\u0159en\u00fd na sebe vychutn\u00e1val, proto\u017ee se d\u00edky n\u011bmu c\u00edtil opravdu, opravdu n\u00e1dhern\u00fd, ani\u017e by po\u017eadoval cokoliv na opl\u00e1tku. Posiloval jej, nam\u00edsto toho, aby jej zn\u00e1sil\u0148oval t\u00edm, \u017ee si z n\u011bj bez jeho souhlasu kousek uzme.<\/div>\n
„Tob\u011b\u2026 tob\u011b se to l\u00edb\u00ed?“ Za\u0161eptal pla\u0161e, a jeho \u00fasta se zkroutila do drobn\u00e9ho, av\u0161ak nad\u011bjn\u00e9ho \u00fasm\u011bvu. Ta \u00faleva byla ohromuj\u00edc\u00ed.<\/div>\n
Tom musel naj\u00edt sv\u016fj hlas, ne\u017e dok\u00e1zal odpov\u011bd\u011bt.<\/div>\n
„D\u011bl\u00e1\u0161\u2026 d\u011bl\u00e1\u0161 si ze m\u011b legraci?“ Zask\u0159ehotal nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b. „Je to absolutn\u011b \u00fa\u017easn\u00e9. Jsi to\u2026 ty\u2026 a z\u00e1rove\u0148\u2026 nejsi\u2026“ Pot\u0159\u00e1sl hlavou. „Jsem zmaten\u00fd\u2026“ p\u0159ipustil.<\/div>\n
Bill se ost\u00fdchav\u011b zasm\u00e1l.<\/div>\n
\n

„Mysl\u00edm, \u017ee v\u00edm, co t\u00edm mysl\u00ed\u0161. Vid\u00ed\u0161\u2026“ zatahal lehce za Tomovo z\u00e1p\u011bst\u00ed, a kdy\u017e druh\u00fd mlad\u00edk vstal, Bill se oto\u010dil k zrcadlu, aby prozkoumal sv\u016fj odraz. „To jsem taky j\u00e1. Ale m\u00e1m ho rad\u011bji.“<\/p><\/div>\n

Tom se p\u0159esunul za n\u011bj a polo\u017eil dlan\u011b na Billova ramena. Jejich o\u010di se v zrcadle setkaly a Tom se st\u00e1le c\u00edtil, jako by byl pod vlivem mocn\u00e9ho kouzla, kter\u00e9 prost\u011b nedok\u00e1zal set\u0159\u00e1st.<\/div>\n
„Pro\u010d?“ Zeptal se. „Mysl\u00edm, \u017ee jsi stejn\u011b tak kr\u00e1sn\u00fd i bez make-upu.“<\/div>\n
Bill na okam\u017eik sklopil pohled. Ten kompliment jej p\u0159ekvapil, dokonce i kdy\u017e mu Tom p\u0159i mnoha p\u0159\u00edle\u017eitostech \u0159ekl, \u017ee ho shled\u00e1v\u00e1 kr\u00e1sn\u00fdm.<\/div>\n
„O tom to nen\u00ed,“ zamumlal a jeho tv\u00e1\u0159e nabraly r\u016f\u017eov\u00fd n\u00e1dech. „Nestar\u00e1m se o to, jestli jsem kr\u00e1sn\u00fd, nebo ne. Lid\u00e9 mi to \u0159\u00edkaj\u00ed v jednom kuse. Tak trochu to\u2026 nen\u00e1vid\u00edm.“<\/div>\n
Vykoukl na Toma, aby spat\u0159il, zda jeho man\u017eel s jeho slovy nesouhlas\u00ed, nebo jej pova\u017euje za nevd\u011b\u010dn\u00e9ho, ale Tom pouze \u010dekal, a\u017e bude pokra\u010dovat, s obo\u010d\u00edm lehce nakr\u010den\u00fdm zv\u011bdavost\u00ed.<\/div>\n
\n

„Tato takzvan\u00e1 kr\u00e1sa mi mnoho \u0161t\u011bst\u00ed nep\u0159inesla, v\u00ed\u0161,“ vysv\u011btlil Bill se smutn\u00fdm \u00fasm\u011bvem, a pot\u00e9 pokr\u010dil rameny t\u00e9m\u011b\u0159 omluvn\u011b.<\/p><\/div>\n

Tom na dlouhou chv\u00edli zav\u0159el o\u010di a zhluboka se nadechl. Kdy\u017e vydechl, sklonil se a rukama Billa objal kolem krku, p\u0159itiskl k sob\u011b jejich tv\u00e1\u0159e.<\/div>\n
„Bo\u017ee, Bille, je mi to tak moc l\u00edto, \u017ee jsem tam pro tebe nemohl b\u00fdt pot\u00e9, co\u2026“<\/div>\n
„Ne, to je v po\u0159\u00e1dku,“ Bill pohladil sv\u00e9ho chot\u011b po pa\u017ei. „Byl jsi v mnohem hor\u0161\u00edm stavu ne\u017e j\u00e1. Pot\u0159eboval jsi odpo\u010dinek. Mn\u011b bylo fajn. Je mi fajn, v\u011b\u0159 mi.“ Odsunul se na stranu mal\u00e9ho sed\u00e1tka, aby ud\u011blal m\u00edsto pro Toma. „Poj\u010f, posa\u010f se ke mn\u011b. Jsi st\u00e1le tak bled\u00fd. C\u00edt\u00ed\u0161 se l\u00e9pe?“<\/div>\n
Jakmile se Tom posadil, jeho pa\u017ee sklouzly dol\u016f kolem Billova pasu, a stiskly. Takto sed\u011bt p\u0159itulen\u00ed jeden ke druh\u00e9mu bylo opravdu pohodln\u00e9 a h\u0159ejiv\u00e9. Bylo to p\u0159esn\u011b to, co oba v tu chv\u00edli pot\u0159ebovali. Prohl\u00ed\u017eeli si jejich spojen\u00e9 odrazy v zrcadle: blon\u010fat\u00e1 hlava vedle \u010dernovlas\u00e9; st\u00e1le nemocn\u011b vypadaj\u00edc\u00ed, vy\u010derpan\u00e1 tv\u00e1\u0159 vedle oslniv\u00e9 dokonalosti t\u00e9 druh\u00e9. Ale bez ohledu na to, jak bezchybn\u011b Bill vypadal, jeho o\u010di vypov\u00eddaly zcela jin\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh.<\/div>\n
\n

„Jsi si jist\u00fd, \u017ee jsi v po\u0159\u00e1dku?“ Nal\u00e9hal Tom. „Chci \u0159\u00edct, \u017ee to, co se tam dole stalo, bylo na m\u00e9 standardy p\u011bkn\u011b divok\u00e9\u2026“<\/p><\/div>\n

„V\u011b\u0159 mi, na m\u00e9 standardy taky,“ Bill ze sebe vydal posm\u011b\u0161n\u00e9 odfrknut\u00ed a za\u010dal si pohr\u00e1vat s Tomov\u00fdmi zlat\u00fdmi man\u017eetov\u00fdmi knofl\u00edky. „Norm\u00e1ln\u011b se m\u011b nepokou\u0161ej\u00ed bou\u0159liv\u00ed \u0161\u00edlenci zn\u00e1silnit na n\u00e1hodn\u00fdch m\u00edstech.“<\/div>\n
Tom jej konej\u0161iv\u011b pol\u00edbil na sp\u00e1nek.<\/div>\n
„Tak jsem to nemyslel, promi\u0148\u2026“<\/div>\n
„Ne, j\u00e1 tak\u00e9 ne. Vypad\u00e1 to, \u017ee nejsem tak v po\u0159\u00e1dku, jak bych si r\u00e1d myslel.“<\/div>\n
Bill vzal do ruky jednu ze sv\u00fdch mal\u00fdch krabi\u010dek \u010dern\u00fdch o\u010dn\u00edch st\u00edn\u016f, roztr\u017eit\u011b si s n\u00ed pohr\u00e1val, a pak ji odhodil zp\u00e1tky na st\u016fl. Tom jej pozoroval, ani\u017e by cokoliv \u0159ekl. Ticho kolem nich bylo napln\u011bno slovy, kter\u00e1 se chystala brzy vybouchnout.<\/div>\n
„Je to p\u0159\u00edb\u011bh m\u00e9ho \u017eivota, v\u00ed\u0161,“ promluvil Bill nakonec. „V\u0161ichni ti mu\u017ei\u2026 a j\u00e1 jsem nikdy neud\u011blal nic, \u010d\u00edm bych je podn\u011bcoval. Ne v\u0161ichni byli jako Meyer. On byl po n\u011bjakou dobu ten \u00fapln\u011b nejhor\u0161\u00ed. Ale ob\u010das pohledy mohou b\u00fdt stejn\u011b tak \u0161patn\u00e9 jako doteky. Nebo slova\u2026“<\/div>\n
Tom mohl c\u00edtit, jak se mu v n\u00e1ru\u010di zachv\u011bl, a stiskl jej pevn\u011bji. Bill se okam\u017eit\u011b zavrtal do objet\u00ed sv\u00e9ho man\u017eela hloub\u011bji, jako mal\u00fd krtek, a polo\u017eil si hlavu na Tomovo rameno.<\/div>\n
\n

„Nev\u011b\u0159il bys polovin\u011b t\u011bch oplzl\u00fdch v\u011bc\u00ed, kter\u00e9 mi byly b\u011bhem t\u011bch let \u0161ept\u00e1ny to ucha. Zvl\u00e1\u0161t\u011b kdy\u017e jsem byl d\u00edt\u011b\u2026 Posadili si m\u011b na kolena, zcela nevinn\u011b, a pak se jejich prsty za\u010daly toulat. R\u00e1di m\u011b vid\u011bli se sv\u00edjet a kroutit, a j\u00e1 to d\u011blal. Nem\u011bl jsem v\u016fbec tu\u0161en\u00ed, co se to d\u011bje. Bylo to tak matouc\u00ed\u2026 nutilo m\u011b to c\u00edtit se ne\u010dist\u011b, a\u010dkoliv jsem nerozum\u011bl pro\u010d.“<\/p><\/div>\n

\n

Nam\u00edsto oslepuj\u00edc\u00edho hn\u011bvu, o kter\u00e9m m\u011bl Tom pocit, \u017ee by bylo vhodn\u00e9 ho c\u00edtit p\u0159i poslechu Billova \u0161okuj\u00edc\u00edho l\u00ed\u010den\u00ed sv\u00e9 minulosti, cel\u00e9 jeho byt\u00ed naplnil hlubok\u00fd smutek. Nem\u011bl ani tu\u0161en\u00ed. Bill se nikdy ani nezm\u00ednil, \u017ee by byl takto obt\u011b\u017eov\u00e1n. A tak si jej Tom p\u0159it\u00e1hl tak bl\u00edzko, jak jen mohl, zabo\u0159il tv\u00e1\u0159 do jeho vo\u0148av\u00fdch, havran\u00edch vlas\u016f a jen se sna\u017eil dop\u0159\u00e1t mu komfort t\u00edm, \u017ee jej velmi pozorn\u011b poslouchal.<\/p><\/div>\n

\n

„Samoz\u0159ejm\u011b to byl Andy, kdo mi otev\u0159el o\u010di,“ pokra\u010doval Bill. „Z n\u011bjak\u00e9ho d\u016fvodu m\u011bl Andy pov\u011bdom\u00ed o t\u011bchto v\u011bcech velmi brzy\u2026 Nev\u00edm odkud\u2026 Jednou m\u011b p\u0159istihl s chl\u00e1pkem, kter\u00fd si polo\u017eil mou ruku na rozkrok a cht\u011bl, abych jej p\u0159es kalhoty hladil. Po\u0159\u00e1d si pamatuji, jak jsem byl ve stejnou chv\u00edli vyd\u011b\u0161en\u00fd i fascinovan\u00fd. P\u0159ipadal mi v m\u00e9 mal\u00e9 ruce tak neuv\u011b\u0159iteln\u011b velk\u00fd. Bylo mi sotva dvan\u00e1ct. P\u0159ivedl bych ho k vrcholu, ani\u017e bych si uv\u011bdomil tu hr\u016fznost toho, co jsem ud\u011blal, kdyby s k\u0159ikem nep\u0159ib\u011bhl Andy a nenakopl toho chl\u00e1pka do holen\u011b. V\u017edycky jsem byl v t\u011bchto v\u011bcech tak marn\u00fd\u2026 na tom se nic nezm\u011bnilo. St\u00e1le si se mnou mohou d\u011blat, cokoliv jen cht\u011bj\u00ed\u2026“<\/p><\/div>\n

„To ne\u0159\u00edkej, Bille\u2026“<\/div>\n
„Pro\u010d ne, kdy\u017e je to pravda?“ Bill pozvedl hlavu a pod\u00edval se na sv\u016fj odraz. Na to n\u00e1dhern\u00e9, ohniv\u00e9 stvo\u0159en\u00ed, kter\u00fdm si p\u0159\u00e1l b\u00fdt. „Pod\u00edvej se na m\u011b. Pod\u00edvej.“<\/div>\n
Tom poslechl.<\/div>\n
„Ty v\u00ed\u0161, \u017ee takov\u00fdhle nejsem. Mohu si na sebe nan\u00e9st, kolik barvy jen chci, ale kdybych takhle vy\u0161el ven mezi n\u011b, bylo by to jako posl\u00e1n\u00ed ovce mezi vlky, pouze by ta ovce byla l\u00e1kav\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e p\u0159edt\u00edm. Roztrhali by m\u011b na kousky. Ne, ta s\u00edla mus\u00ed p\u0159ich\u00e1zet zevnit\u0159. A j\u00e1 jsem p\u0159\u00edli\u0161 slab\u00fd, p\u0159\u00edli\u0161 b\u00e1zliv\u00fd.“<\/div>\n
\n

„Ale\u2026 ale\u2026“ Tom zavrt\u011bl hlavou. T\u00edm to nemohlo skon\u010dit. V Billovi bylo daleko v\u00edce. „Nejsi na sebe p\u0159\u00edli\u0161 tvrd\u00fd? Toti\u017e, ty v\u011bci, kter\u00fdmi sis musel proj\u00edt\u2026 Ty se za nic nepo\u010d\u00edtaj\u00ed? Mysl\u00edm, \u017ee je naprosto pochopiteln\u00e9, \u017ee jsi takov\u00fd, jak\u00fd jsi. Tv\u00e1 minulost je tvoj\u00ed sou\u010d\u00e1st\u00ed a do ur\u010dit\u00e9ho rozsahu t\u011b bude definovat bez ohledu na to\u2026“<\/p><\/div>\n

„J\u00e1 nechci, aby m\u011b definovala!“ Vyk\u0159ikl Bill vzdorovit\u011b, a dlan\u011b se mu vzteky sev\u0159ely v p\u011bst. „U\u017e m\u00e1m tohohle v\u0161eho a\u017e po krk! Pros\u00edm, ne\u0159\u00edkej mi, \u017ee takov\u00fdhle budu nav\u017edy!“<\/div>\n
„\u0160\u0161\u0161\u0161\u2026“ Tom zasypal \u010delo sv\u00e9ho chot\u011b mal\u00fdmi polibky. „Pouze \u0159\u00edk\u00e1m, \u017ee v\u011bci na sebe logicky navazuj\u00ed. \u0160patn\u00e9 vzpom\u00ednky z tebe vys\u00e1vaj\u00ed tvou s\u00edlu, zat\u00edmco ty dobr\u00e9 ti s\u00edlu i sebev\u011bdom\u00ed dod\u00e1vaj\u00ed. V\u0161e, co pot\u0159ebuje\u0161 ud\u011blat, je shroma\u017e\u010fovat\u2026“<\/div>\n
Zmlkl, kdy\u017e jej zas\u00e1hlo uv\u011bdom\u011bn\u00ed. V\u00e1\u017en\u011b Billa pou\u010doval o sv\u00e9m vlastn\u00edm probl\u00e9mu? A nebylo to pokryteck\u00e9, ukazovat \u0159e\u0161en\u00ed jako tak jednoduch\u00e9 a samoz\u0159ejm\u00e9, kdy\u017e on s\u00e1m nebyl schopn\u00fd se vypo\u0159\u00e1dat se sv\u00fdmi p\u0159\u00edzraky po cel\u00e1 l\u00e9ta? Jak mohl o\u010dek\u00e1vat, \u017ee Bill s\u00e1m sebe zm\u011bn\u00ed jen proto, \u017ee mu to Tom \u0159ekl?<\/div>\n
„To je to, co se stalo i tob\u011b, \u017ee?“<\/div>\n
\n

Ta ot\u00e1zka zas\u00e1hla sv\u011btlovlas\u00e9ho mlad\u00edka zcela nep\u0159ipraven\u00e9ho, a kdy\u017e ta slova vst\u0159ebal, zd\u00e1lo se, jako by se m\u00edstnost kolem n\u011bj smr\u0161tila. Bill jej obez\u0159etn\u011b pozoroval v zrcadle, jeho kr\u00e1sn\u00e1 hlava zastr\u010den\u00e1 pod Tomovou bradou, a v jeho o\u010d\u00edch byla takov\u00e1 bystrost a vn\u00edmavost, se kter\u00fdmi se Tom pr\u00e1v\u011b v tu chv\u00edli nedok\u00e1zal vypo\u0159\u00e1d\u00e1vat. Ty inteligentn\u00ed, o\u0159\u00ed\u0161kov\u00e9 o\u010di jej nutily c\u00edtit se b\u00fdt pr\u016fhledn\u00fd a zahn\u00e1n do kouta, a\u010dkoliv byly tak\u00e9 pln\u00e9 laskavosti a porozum\u011bn\u00ed.<\/p><\/div>\n

„J\u00e1 v\u00edm, \u017ee o tom nechce\u0161 mluvit,“ pokra\u010doval Bill ti\u0161e, kdy\u017e Tom nic ne\u0159\u00edkal a jen tam sed\u011bl, bled\u0161\u00ed ne\u017e p\u0159edt\u00edm. „A j\u00e1 nechci, aby ses tak znepokojil jako u ob\u011bda, ale\u2026“ Musel se zeptat. Te\u010f nebo nikdy. „Tv\u016fj otec\u2026 o tom jeze\u0159e ne\u0159\u00edkal pravdu, \u017ee ano? Nen\u00ed to kv\u016fli tv\u00e9 matce, \u017ee u\u017e tam nikdo nechod\u00ed.“<\/div>\n
To jezero\u2026 Tom na to necht\u011bl myslet. Ta vzpom\u00ednka na n\u011bj \u00fato\u010dila, zat\u00edmco le\u017eel v posteli, a hodn\u011b jej to sebralo. U\u017e t\u00edm prost\u011b nemohl proch\u00e1zet znovu. Bylo to tak \u017eiv\u00e9, t\u00e9m\u011b\u0159 hmatateln\u00e9\u2026 P\u0159\u00edli\u0161 mnoho bolesti. P\u0159\u00edli\u0161 mnoho znesv\u011bcen\u00e9 kr\u00e1sy a moment\u016f bezstarostn\u00e9 radosti poskvrn\u011bn\u00e9 odporn\u00fdm dotekem smrti.<\/div>\n
\n

„M\u00e1 matka\u2026“ za\u010dal, a musel sly\u0161iteln\u011b polknout kolem knedl\u00edku ve sv\u00e9m krku. O Anit\u011b dok\u00e1zal mluvit. To bylo bezpe\u010dn\u00e9 \u00fazem\u00ed. „Byla v tomto dom\u011b hluboce ne\u0161\u0165astn\u00e1. Kdy\u017e m\u016fj otec \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee ji miloval, mysl\u00ed t\u00edm, \u017ee miloval ji vlastnit. On nezn\u00e1 l\u00e1sku.“<\/p><\/div>\n

„T\u00edm, \u017ee \u0159\u00edkal tyhle v\u011bci, ti cht\u011bl ubl\u00ed\u017eit,“ odv\u00e1\u017eil se Bill pomalu. V\u011bd\u011bl, \u017ee kr\u00e1\u010d\u00ed po nejist\u00e9 p\u016fd\u011b, ale Tom se u\u017e zd\u00e1l b\u00fdt a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 odevzdan\u00fd na to, aby odolal ot\u00e1zk\u00e1m, a Bill musel lapit svou \u0161anci, dokud byl druh\u00fd chlapec ochoten mluvit. „Pro\u010d t\u011b tak stra\u0161n\u011b moc nen\u00e1vid\u00ed?“<\/div>\n
Kdy\u017e se jejich o\u010di znovu setkaly v zrcadle, Tom v \u00fa\u017easu zamrkal. Byla to tak jednoduch\u00e1 ot\u00e1zka, a p\u0159esto se na ni s\u00e1m sebe nikdy nezeptal. Pro\u010d ho J\u00f6rg tak stra\u0161n\u011b moc nen\u00e1vid\u011bl? Co Tom ud\u011blal, \u017ee si zaslou\u017eil tak krutou odplatu?<\/div>\n
„J\u00e1 nev\u00edm\u2026“ p\u0159iznal \u0161eptem.<\/div>\n
Bill se vyvl\u00e9kl z uvoln\u011bn\u00e9ho objet\u00ed a oto\u010dil se ke druh\u00e9mu mlad\u00edkovi \u010delem.<\/div>\n
„Ty nev\u00ed\u0161? On byl k tob\u011b v\u017edycky takov\u00fd?“<\/div>\n
\n

Tom v tu chv\u00edli vypadal neuv\u011b\u0159iteln\u011b mlad\u011b a zmaten\u011b, jak hledal v Billov\u011b tv\u00e1\u0159i odpov\u011bdi, kter\u00e9 mu druh\u00fd chlapec rozhodn\u011b nemohl d\u00e1t. Oni oba byli tak mlad\u00ed, p\u0159ipomn\u011bl si Bill. Tom byl od n\u011bj star\u0161\u00ed o dva roky, ale oba dva byli st\u00e1le ml\u00e1\u010fata, kdy\u017e p\u0159i\u0161lo na velk\u00e9 \u017eivotn\u00ed ot\u00e1zky. Se sv\u011btem bylo n\u011bco v nepo\u0159\u00e1dku, pokud d\u011bti byly zanech\u00e1ny starat se o sebe samy bez kohokoliv, na n\u011bj\u017e by se mohly obr\u00e1tit pro radu, pouze mezi sebou. V\u0161e, co od nich bylo o\u010dek\u00e1v\u00e1no, bylo plozen\u00ed d\u011bt\u00ed. Byli pouh\u00fdmi n\u00e1dobami v t\u00e9to krut\u00e9 h\u0159e pen\u011bz a moci. N\u00e1dobami se spermiemi a vaj\u00ed\u010dky.<\/p><\/div>\n

\n

„Nikdy jsme si nebyli bl\u00edzc\u00ed, kdy\u017e jsem byl d\u00edt\u011b,“ zamumlal Tom. „V\u017edy se ke mn\u011b choval trochu chladn\u011b. Ale m\u00e1 matka st\u00e1la mezi n\u00e1mi a d\u00e1vala mi tolik l\u00e1sky\u2026 Pot\u00e9, co zem\u0159ela, \u0161lo v\u0161echno z kopce. Kdy\u017e u\u017e tady nebyla, aby n\u00e1s mohla dr\u017eet od sebe, otec se za\u010dal chovat jinak\u2026 v tu chv\u00edli se v\u011bci mezi n\u00e1mi obr\u00e1tily k hor\u0161\u00edmu.“<\/p><\/div>\n

„Ale nikdy ti ne\u0159ekl pro\u010d,“ nal\u00e9hal Bill d\u00e1l.<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00fd d\u016fvod. Prost\u011b m\u011b nen\u00e1vid\u00ed,“ Tom bezmocn\u011b pokr\u010dil rameny, ale pro Billa to nebylo dostate\u010dn\u00e9. Zvedl ruku a jemn\u011b uchopil Tomovu unavenou tv\u00e1\u0159 do dlan\u011b.<\/div>\n
„Otcov\u00e9 nemohou sv\u00e9 d\u011bti bezd\u016fvodn\u011b nen\u00e1vid\u011bt, Tome. J\u00f6rg mo\u017en\u00e1 je chladn\u00fd, necitliv\u00fd mu\u017e, ale to nevysv\u011btluje, pro\u010d byl k tob\u011b u ob\u011bda z\u00e1m\u011brn\u011b krut\u00fd. Nem\u00e1m \u017e\u00e1dn\u00fd zp\u016fsob, jak bych mohl v\u011bd\u011bt, o co p\u0159esn\u011b \u0161lo, ale nejsem slep\u00fd a vid\u011bl jsem, \u017ee to bylo \u00famysln\u00e9. Tak\u017ee to muselo m\u00edt velmi dobr\u00fd d\u016fvod.“<\/div>\n
\n

Po dlouhou chv\u00edli na n\u011bj Tom pouze hled\u011bl, fascinov\u00e1n kr\u00e1sou jeho delik\u00e1tn\u00edho obli\u010deje a inteligenc\u00ed v jeho o\u010d\u00edch. Kdy\u017e se Bill nach\u00e1zel po jeho boku, Tom mohl c\u00edtit, jak se ten permanentn\u00ed chaos a zmatek, kter\u00fd naz\u00fdval \u017eivot, m\u011bn\u00ed do jednodu\u0161eji srozumiteln\u00e9ho a logi\u010dt\u011bj\u0161\u00edho vzorce. Ta s\u00edla, kterou mu Bill dod\u00e1val, p\u0159ich\u00e1zela k Tomovi ve form\u011b dlouho ztracen\u00e9ho vnit\u0159n\u00edho m\u00edru, a to konej\u0161ilo jeho bolavou du\u0161i jako balz\u00e1m.<\/p><\/div>\n

„Ach, Bille\u2026!“ Tom vzdychl, a k p\u0159ekvapen\u00ed druh\u00e9ho chlapce si Billa p\u0159itiskl k hrudi v zoufal\u00e9m objet\u00ed. „Ty jsi tak chytr\u00fd, m\u016fj drah\u00fd\u2026 tak, tak chytr\u00fd.“<\/div>\n
Vlasy mu pos\u00e9val mal\u00fdmi n\u011b\u017en\u00fdmi polibky a z n\u011bjak\u00e9ho d\u016fvodu ta up\u0159\u00edmn\u00e1 l\u00e1skyplnost za ka\u017ed\u00fdm jeho dotekem Billa opravdu dojala. Po tom v\u0161em, co se toho dne stalo, se Bill nach\u00e1zel ve velmi k\u0159ehk\u00e9m stavu mysli, tak\u017ee sev\u0159el Tomovo tri\u010dko a sna\u017eil se mrk\u00e1n\u00edm potla\u010dit n\u011bkolik toulav\u00fdch slz, vlhk\u00e9 o\u010di si ot\u00edral do vlhk\u00e9 k\u016f\u017ee na krku sv\u00e9ho man\u017eela.<\/div>\n
\n

„P\u0159\u00e1l bych si, abys o sob\u011b sm\u00fd\u0161lel l\u00e9pe,“ Tom\u016fv hlas byl ochrapt\u011bl\u00fd, jak se mu kolem t\u011bch slov sv\u00edralo hrdlo, „proto\u017ee\u2026 proto\u017ee jsi tak siln\u00fd. J\u00e1 v\u00edm, \u017ee jsi. A d\u00edky tob\u011b jsem i j\u00e1 trochu siln\u011bj\u0161\u00ed. Je mi to tak l\u00edto\u2026 Zaslou\u017e\u00ed\u0161 si n\u011bco lep\u0161\u00edho ne\u017e m\u011b. Zaslou\u017e\u00ed\u0161 si tak stra\u0161n\u011b moc\u2026“<\/p><\/div>\n

„To ne\u0159\u00edkej, Tome\u2026“ Bill k n\u011bmu smutn\u011b vzhl\u00e9dl. Make-up se mu v koutc\u00edch o\u010d\u00ed za\u010dal rozt\u00e9kat a Tom se mu jej pokou\u0161el chv\u011bj\u00edc\u00edmi se prsty ot\u0159\u00edt. „J\u00e1 bych si p\u0159\u00e1l, abys mi dovolil ti pomoci\u2026“<\/div>\n
Tom zav\u0159el o\u010di a dotkl se sv\u00fdm \u010delem Billova. Z\u016fstali v t\u00e9to poloze t\u00e9m\u011b\u0159 minutu, naslouchali dechu toho druh\u00e9ho, a pak se Tom pokusn\u011b zeptal:<\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161 si\u2026 v\u011b\u0159\u00ed\u0161 tomu, \u017ee ka\u017ed\u00fd m\u00e1 \u0161anci za\u010d\u00edt znovu? Zanechat svou minulost za sebou?“<\/div>\n
Billovy jemn\u00e9 prsty pohladily Tom\u016fv zvln\u011bn\u00fd cul\u00edk, p\u0159it\u00e1hl mu jej na rameno a prsty do n\u011bj zapletl.<\/div>\n
„\u0158ekl jsi to, pamatuje\u0161?“ Lehk\u00fd, ale nad\u011bjn\u00fd \u00fasm\u011bv pohr\u00e1val na jeho rtech. „Shroma\u017e\u010fov\u00e1n\u00ed dobr\u00fdch vzpom\u00ednek nam\u00edsto t\u011bch \u0161patn\u00fdch.“<\/div>\n
Jejich pohledy se pla\u0161e setkaly.<\/div>\n
„Dal jsi mi u\u017e spousty dobr\u00fdch vzpom\u00ednek od chv\u00edle, co jsem tady,“ \u0159ekl Bill s mal\u00fdm pokr\u010den\u00edm ramen. „Jen bych si p\u0159\u00e1l, abych ti mohl d\u00e1t to sam\u00e9.“<\/div>\n
„Tys mi to dal,“ \u0159ekl Tom tak p\u0159esv\u011bd\u010div\u011b, a\u017e jej to samotn\u00e9ho p\u0159ekvapilo. Ale byla to pravda.<\/div>\n
\n

Bill roztomile zr\u016f\u017eov\u011bl.<\/p><\/div>\n

„Opravdu?“ vydechl.<\/div>\n
Bylo to tak zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, znovu se sm\u00e1t, kdy\u017e ani ne p\u0159ed hodinou si byl Tom jist, \u017ee na sv\u011bt\u011b nez\u016fstal \u017e\u00e1dn\u00fd d\u016fvod ke sm\u00edchu.<\/div>\n
„Opravdu,“ p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
Bill ost\u00fdchav\u011b sklopil pohled a za\u0161eptal.<\/div>\n
„Je to lep\u0161\u00ed, kdy\u017e se usm\u00edv\u00e1\u0161\u2026“<\/div>\n
„Usm\u00edv\u00e1m se, proto\u017ee jsem d\u00edky tob\u011b \u0161\u0165astn\u00fd,“ \u0159ekl Tom a pol\u00edbil Billa na \u0161pi\u010dku nosu, d\u00edky \u010demu\u017e se Billovi zat\u0159epetalo srdce.<\/div>\n
Byli si tak d\u016fv\u011brn\u011b bl\u00edzko, uv\u011bdomil si a\u017e nyn\u00ed, dle toho, jak byla jejich stehna p\u0159itisknut\u00e1 k sob\u011b, Tomovy pa\u017ee sv\u00edraly jeho pas a jeho dech ov\u00edval Billovy rty. A cel\u00e9 se to zd\u00e1lo b\u00fdt tak p\u0159irozen\u00e9. Bill si byl takhle bl\u00edzko s jinou osobou, pouze kdy\u017e obdr\u017eel sv\u016fj prvn\u00ed polibek, ale to bylo p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b sp\u011b\u0161n\u00e9 a neohraban\u00e9 t\u00e1p\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 si nezaslou\u017eilo opakov\u00e1n\u00ed. S Tomem to v\u0161ak nebylo poprv\u00e9 a Bill si nedok\u00e1zal vzpomenout, kdy se pro n\u011bj stalo tak jednoduch\u00e9 pustit si druh\u00e9ho chlapce do sv\u00e9ho osobn\u00edho prostoru. O\u010di mu sklouzly na Tomovy lehce pootev\u0159en\u00e9, pln\u00e9 rty a uva\u017eoval\u2026<\/div>\n
\n

Zrovna kdy\u017e se om\u00e1men\u011b chystal k t\u011bm l\u00e1kav\u00fdm rt\u016fm naklonit, Tom se odt\u00e1hl a vstal.<\/p><\/div>\n

„Sakra\u2026 To byl teda den!“ Prot\u00e1hl si cel\u00e9 t\u011blo, spojil ruce nad hlavou a pochvaln\u011b zast\u00e9nal. „A to je\u0161t\u011b neskon\u010dil.“<\/div>\n
Bill pot\u0159eboval chv\u00edli, aby se dal dohromady. Nebyl si zcela jist\u00fd, co to bylo, co m\u00e1lem ud\u011blal, nebo co to cht\u011bl ud\u011blat, nebo jestli to v\u016fbec myslel v\u00e1\u017en\u011b, ale nem\u011bl p\u0159\u00edli\u0161 \u010dasu nad t\u00edm p\u0159em\u00fd\u0161let, jeliko\u017e ten okam\u017eik u\u017e skon\u010dil a on musel odpov\u00eddat na Tomovy ot\u00e1zky:<\/div>\n
„Je Georg po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b tady? A Andy? Co se stalo pot\u00e9, co jsem\u2026 v\u0161ak v\u00ed\u0161\u2026“<\/div>\n
Nyn\u00ed byl u\u017e v definitivn\u011b lep\u0161\u00edm stavu, kdy\u017e bledost jeho tv\u00e1\u0159e pominula a o\u010di pomalu z\u00edsk\u00e1valy zp\u00e1tky svou jiskru. Bill za n\u011bj byl r\u00e1d. Bolelo jej vid\u011bt Toma nemocn\u00e9ho.<\/div>\n
„Andy odjel s Georgem a Benjaminem, jakmile jsem t\u011b ulo\u017eil do postele,“ vysv\u011btlil jemn\u011b. „Tak trochu jsem ho poslal pry\u010d. Ke Georgovi.“<\/div>\n
„Pro\u010d?“ Zeptal se Tom trochu zmaten\u011b. „M\u011bl z\u016fstat po cel\u00fd t\u00fdden\u2026“<\/div>\n
„Jen na dne\u0161n\u00ed noc. Pot\u0159eboval jsem n\u011bjak\u00fd \u010das o samot\u011b a nem\u011bl jsem tu\u0161en\u00ed, jestli bude\u0161 pozd\u011bji vy\u017eadovat n\u011bjak\u00fd dohled, tak\u017ee jsem myslel, \u017ee to tak bude nejlep\u0161\u00ed.“ Oto\u010dil se zp\u00e1tky k toaletn\u00edmu stolku a otev\u0159el bal\u00ed\u010dek vaty. Utrhl si plnou hrst a zaroloval ji do chom\u00e1\u010dku.<\/p>\n

„Georg \u0159\u00edkal, \u017ee vezmou Andyho do m\u011bsta, tak\u017ee se rozhodn\u011b nebude nudit.“<\/div>\n

„A on prost\u011b\u2026 odjel?“ Pokud tam byla jedna v\u011bc, kterou se Tom o Andym nau\u010dil, pak to byla jeho intenzivn\u00ed loajalita k Billovi. A byl dostate\u010dn\u011b tvrdohlav\u00fd na to, aby se nenechal p\u0159emluvit k n\u011b\u010demu, s \u010d\u00edm nesouhlasil.<\/div>\n
Bill si za\u010d\u00ednal ot\u00edrat barvu kolem o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„On v\u00ed, jak se s t\u011bmito v\u011bcmi obvykle vyrovn\u00e1v\u00e1m, Tome,“ ujistil rychle sv\u00e9ho man\u017eela. „V\u00ed o m\u00e9 tajn\u00e9 z\u00e1lib\u011b. Nebyl \u017e\u00e1dn\u00fd d\u016fvod, aby cel\u00fd ve\u010der posed\u00e1val ve sv\u00e9m pokoji.“ Bill se rozhodl vynechat ty \u010d\u00e1sti, kdy se Andy zatvrdil a kategoricky odm\u00edtal opustit d\u016fm, proto\u017ee dle Billa byly nyn\u00ed irelevantn\u00ed. „Nejpozd\u011bji z\u00edtra odpoledne bude zp\u00e1tky.“<\/div>\n
„Pokud jej Georg dnes ve\u010der alkoholem tak nezni\u010d\u00ed, \u017ee nabyde v\u011bdom\u00ed a\u017e za t\u00fdden\u2026“ Tom mrkl a Billovi se nad t\u00edm nezvykl\u00fdm pohledem na hrav\u00e9ho Toma zachv\u011blo srdce. Pot\u00e9 k n\u011bmu Tom p\u0159istoupil a roztr\u017eit\u011b pohladil Billovy leskl\u00e9, \u010dern\u00e9 vlasy, zat\u00edmco jeho laskav\u00e9, jantarov\u00e9 o\u010di vyhledaly v zrcadle jeho tv\u00e1\u0159. Billovi s o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed zamrzla ruka ve vzduchu s chom\u00e1\u010dkem vaty mezi prsty.<\/div>\n
„P\u0159\u00e1l bych si, aby sis to nechal o trochu d\u00e9le,“ vzdychl Tom. „Vypadalo to na tob\u011b opravdu \u00fa\u017easn\u011b.“<\/div>\n
Pot\u00e9 se s h\u0159ejiv\u00fdm \u00fasm\u011bvem oto\u010dil a vy\u0161el z m\u00edstnosti, p\u0159i\u010dem\u017e za sebou zanechal Billa s t\u00edm nej\u0161ir\u0161\u00edm a nejzasn\u011bn\u011bj\u0161\u00edm \u00fasm\u011bvem na jeho bled\u00e9m obli\u010deji.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Chayenne7<\/span><\/strong><\/div>\n
p\u0159eklad: Zuzu<\/span><\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/span><\/strong><\/div>\n
<\/p>\n

<\/span> original<\/span><\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Chayenne7 Tom vstal a v\u00e1hav\u011b vykro\u010dil. M\u011bl daleko k tomu, aby byl v po\u0159\u00e1dku, nevolnost p\u0159etrv\u00e1vala, jak v\u011bd\u011bl, \u017ee bude, ale posb\u00edral v\u0161echny sv\u00e9 s\u00edly a vydal se Billa hledat. Tom m\u011bl tu\u0161en\u00ed, kde by jej na\u0161el, a nohy jej dovedly<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[694],"tags":[],"class_list":["post-676","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-scar-tissue"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/676","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=676"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/676\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=676"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=676"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=676"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}