{"id":6764,"date":"2012-03-24T16:00:00","date_gmt":"2012-03-24T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6746"},"modified":"2012-03-24T16:00:00","modified_gmt":"2012-03-24T15:00:00","slug":"prayers-to-stars-20","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/03\/24\/prayers-to-stars-20\/","title":{"rendered":"Prayers to Stars 20."},"content":{"rendered":"
autor: xoxo_Lady<\/p>\n

<\/strong> Zdrav\u00edm sv\u00e9 v\u011brn\u00e9 i nev\u011brn\u00e9 \u010dten\u00e1\u0159e s dal\u0161\u00edm d\u00edlem – tentokr\u00e1t p\u0159edposledn\u00edm. \u010cek\u00e1 n\u00e1s u\u017e jen kr\u00e1tk\u00fd z\u00e1v\u011br tohoto p\u0159\u00edb\u011bhu o nekone\u010dn\u00e9 l\u00e1sce a v\u00ed\u0159e. U\u017eijte si p\u0159edposledn\u00ed d\u00edl, nebu\u010fte smutn\u00ed a p\u0159edem d\u011bkuji za v\u0161echny koment\u00e1\u0159e!:-*<\/em><\/div>\n


<\/em><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Op\u011bt se odhodlal a vydal se dol\u016f do boje. Nemohl se svrchu jen d\u00edvat na k\u00e1cej\u00edc\u00ed se t\u011bla jeho vesni\u010dan\u016f a poslouchat vyd\u011b\u0161en\u00e9 a bolestiv\u00e9 v\u00fdk\u0159iky. Odpo\u010dinul si a nabral nov\u00e9 s\u00edly, aby byl dole prosp\u011b\u0161n\u00fd. R\u00e1nu na rameni si ut\u00e1hl utr\u017een\u00fdm kusem l\u00e1tky ze sv\u00e9ho tri\u010dka, je\u017e si bez v\u00e1h\u00e1n\u00ed p\u0159et\u00e1hl p\u0159es hlavu. Bylo \u0161pinav\u00e9 od krve a prachu, a on u\u017e v n\u011bm d\u00e9le nedok\u00e1zal vydr\u017eet, bylo mu takov\u00e9 horko!<\/p>\n

Bylo utrpen\u00edm bojovat v takov\u00e9m po\u010das\u00ed, ale u\u017e si docela zvykl, stejn\u011b jako byli zvykl\u00ed ostatn\u00ed obyvatel\u00e9. Jeho op\u00e1len\u00e1 k\u016f\u017ee se leskla potem, slunce na n\u011bj nep\u0159\u00edjemn\u011b pra\u017eilo a on vypadal se v\u0161emi t\u011bmi nap\u00ednaj\u00edc\u00edmi se svaly a \u0161lachami je\u0161t\u011b siln\u011bj\u0161\u00edm, ne\u017e ve skute\u010dnosti doopravdy byl. Svaly na rukou m\u011bl vztekem a agresivitou napnut\u00e9 a v \u017eil\u00e1ch mu t\u011bkalo, jak se v nich hromadil adrenalin. Ot\u00e1\u010del se dokola sv\u00e9 osy, odr\u00e1\u017eel v\u0161echny \u00fatoky del\u0161\u00ed d\u00fdkou, jej\u00ed\u017e ost\u0159\u00ed se lesklo \u010derstvou krv\u00ed. \u00dasp\u011b\u0161n\u011b uh\u00fdbal st\u0159el\u00e1m z pistol\u00ed a s\u00e1m se na d\u00e1lku br\u00e1nil tou svou. Mu\u017ei, co po n\u011bm \u0161li, odpadali b\u011bhem setiny sekundy na zem, bu\u010f smrteln\u011b zran\u011bni anebo u\u017e d\u00e1vno mrtv\u00ed. Nesta\u010dil je po\u010d\u00edtat, ale v\u011bd\u011bl, \u017ee jich bylo hodn\u011b a d\u011blal mu a\u017e d\u011bsivou radost dal\u0161\u00ed mrtv\u00fd. Ne proto, \u017ee by si zab\u00edjen\u00ed u\u017e\u00edval. Ale v\u011bd\u011bl, \u017ee \u010d\u00edm v\u00edce mu\u017e\u016f pobije, t\u00edm je ve vesnici bezpe\u010dn\u011bji a t\u00edm v\u00edce se bl\u00ed\u017e\u00ed k v\u00edt\u011bzstv\u00ed.<\/p>\n

Skoro nevid\u011bl sv\u00e9 ob\u011bti padaj\u00edc\u00ed k zemi, av\u0161ak \u010deho si v\u0161iml, kdy\u017e se sklonil nad jednoho z mu\u017e\u016f a kv\u016fli sv\u011bdom\u00ed mu uleh\u010dil smrt d\u00fdkou do srdce, jeho pohled si v\u0161iml le\u017e\u00edc\u00edho mu\u017ee opod\u00e1l. M\u011bl obli\u010dej oto\u010den\u00fd k n\u011bmu a vyschl\u00fdmi rty volal jeho jm\u00e9no, kter\u00e9 zanikalo v ohlu\u0161uj\u00edc\u00edm r\u00e1musu. Popadl svou ostrou zbra\u0148 a n\u011bkolika skoky se dostal k n\u011bmu. Poklekl k jeho t\u011blu a p\u0159ijal ruku, kterou po n\u011bm natahoval.<\/p>\n<\/div>\n

\n
Byl to jeho otec, kdo pr\u00e1v\u011b um\u00edral pod n\u011bkolika bodn\u00fdmi ranami na b\u0159i\u0161e. A i kdy\u017e jej Tom z cel\u00e9ho srdce nen\u00e1vid\u011bl, z o\u010d\u00ed se mu spustilo n\u011bkolik slan\u00fdch slz. Jeho otec nebyl dobr\u00fdm \u010dlov\u011bkem, byl zl\u00fdm, necitliv\u00fdm, trestu hodn\u00fdm a zbab\u011bl\u00fdm \u010dlov\u011bkem, p\u0159esto to byl Tom\u016fv otec<\/em>, kter\u00fd jej vychoval, vzal pod sv\u00e1 ochrann\u00e1 k\u0159\u00eddla a ud\u011blal z n\u011bj state\u010dn\u00e9ho mu\u017ee, jak\u00fdm byl te\u010f. Jen d\u00edky n\u011bmu mohl za svou vesnici bojovat, to on mu d\u00e1val lekce boje a dok\u00e1zal v n\u011bm vzbudit pot\u0159ebnou agresi. Nen\u00e1vid\u011bl jej za to, co d\u011blal jin\u00fdm lidem, jak se k nim choval. P\u0159esto jej nemohl nechat zem\u0159\u00edt osam\u011bl\u00e9ho. V minulosti mu prok\u00e1zal p\u00e1r zbo\u017en\u00fdch chvil, kdy Tomovi dal nad\u011bji, \u017ee mo\u017en\u00e1 v hloubi srdce m\u011bl n\u011bjakou jisk\u0159i\u010dku citu. Tom ho mohl nen\u00e1vid\u011bt sebev\u00edc, v\u011b\u0159il v\u0161ak, \u017ee ka\u017ed\u00fd \u010dlov\u011bk je takov\u00fdm, jak\u00fdm b\u00fdt mus\u00ed, a nikdy takov\u00fdm nen\u00ed nadarmo. Mo\u017en\u00e1 takov\u00fdm b\u00fdt necht\u011bl, mo\u017en\u00e1 se n\u011bkdy ve sv\u00e9 minulosti sna\u017eil b\u00fdt lep\u0161\u00edm. A mo\u017en\u00e1 by se mu to i povedlo, ale okolnosti a zem\u011b, ve kter\u00e9 \u017eil, mu to nedovolily. A v tom jej ujistilo tak\u00e9 to, \u017ee jej vid\u011bl um\u00edrat v prachu a horku, v boji za sv\u00e9 ob\u010dany. Nikdy se \u017e\u00e1dn\u00e9ho boje nez\u00fa\u010dastnil, ctil svou osobu a v\u017edy za sebe vys\u00edlal jen ozbrojen\u00e9 jednotky. Ale dnes um\u00edral za svou vesnici, bojoval za to, o co se nikdy moc nezaj\u00edmal – alespo\u0148 to tak podle jeho chov\u00e1n\u00ed vypadalo. Z\u0159ejm\u011b m\u011bl v\u0161ak v sob\u011b n\u011bco mnohem v\u00edc.<\/p>\n

„Ot\u010de… je mi to l\u00edto,“ za\u0161eptal po dlouh\u00e9 dob\u011b, kdy mu hled\u011bl do st\u00e1le odhodlan\u00fdch o\u010d\u00ed. Ani p\u0159i sv\u00e9 smrti nezapomn\u011bl na svou hrdost.<\/div>\n

„To nemus\u00ed, nestoj\u00edm o ni\u010d\u00ed l\u00edtost, synu… Chci pouze tv\u016fj slib… P\u0159ijmi… p\u0159ijmi mou nab\u00edzenou n\u00e1slednost. Pokra\u010duj v m\u00e9 vl\u00e1d\u011b, ujmi se v\u0161eho, co jsem kdy dok\u00e1zal.“ Mluvil s nezast\u00edranou bolest\u00ed, sv\u00edjel se p\u0159i tom v k\u0159e\u010di a ka\u017ed\u00fd n\u00e1dech mu d\u011blal probl\u00e9my. P\u0159esto v\u0161ak dok\u00e1zal \u0159\u00edci to, na \u010dem mu nejv\u00edce z\u00e1le\u017eelo.<\/p>\n

Tom jen sed\u011bl u jeho t\u011bla, d\u00edval se do jeho tmav\u00fdch o\u010d\u00ed. A\u010d cht\u011bl, pl\u00e1noval si to, nedok\u00e1zal jen tak odm\u00edtnout. Nemohl mu te\u010f \u0159\u00edct, \u017ee to v\u0161e byla z jeho strany pouh\u00e1 maska a \u017ee o jeho tr\u016fn<\/em> nestoj\u00ed. Nebylo to tak, cht\u011bl t\u00e9to vesnici pomoci, cht\u011bl pomoci lidem v n\u00ed. Cht\u011bl jim uk\u00e1zat, jak\u00fdm ve skute\u010dnosti je, a to po otcov\u011b smrti mohl. Cht\u011bl zajistit bezpe\u010dn\u011bj\u0161\u00ed a sepjat\u011bj\u0161\u00ed komunitu, cht\u011bl zdej\u0161\u00edm lidem uk\u00e1zat jin\u00fd \u017eivot. Cht\u011bl vl\u00e1dnout spravedliv\u011b, moud\u0159e a se ct\u00ed ke sv\u00e9mu kmeni.<\/p>\n

To by v\u0161ak nesm\u011bl ut\u00e9ct. Musel by z\u016fstat tady, co\u017e by znamenalo, \u017ee by musel opustit jak Billa, tak Ashu. A\u010d si p\u0159\u00e1l vl\u00e1dnout spravedliv\u011b a zdej\u0161\u00edm ob\u010dan\u016fm uk\u00e1zat prav\u00fd opak jeho otce – tu krutost, necitelnost a zbab\u011blstv\u00ed, co se t\u00fd\u010de ochrany kmene, Ashu zde necht\u011bl. Cht\u011bl j\u00ed zajistit jistotu, bezpe\u010d\u00ed, prav\u00fd domov, vzd\u011bl\u00e1n\u00ed, \u017eivot norm\u00e1ln\u00edho d\u00edt\u011bte.<\/div>\n

Nedok\u00e1zal se tak rychle rozhodnout. Jeho srdce se rozd\u011blilo na dv\u011b poloviny a ka\u017ed\u00e1 \u0161la jin\u00fdm sm\u011brem. Ale kdy\u017e se zad\u00edval do otcov\u00fdch prosebn\u00fdch, pomalu vyhas\u00ednaj\u00edc\u00edch o\u010d\u00ed, nemohl jinak, ne\u017e p\u0159ijmout jeho nat\u00e1hnutou dla\u0148. T\u0159\u00e1sla se tak siln\u011b, p\u0159esto byl jej\u00ed stisk pevn\u00fd.<\/div>\n
„P\u0159ij\u00edm\u00e1m tvou nab\u00eddku,“ vypustil z \u00fast sv\u00e1 nerozhodn\u00e1 slova.<\/div>\n
„Jsem ti vd\u011b\u010dn\u00fd, synu, v\u011bd\u011bl jsem, \u017ee m\u011b nezklame\u0161.“ A to byla posledn\u00ed slova jeho otce p\u0159edt\u00edm, ne\u017e mu v\u011bnoval sv\u016fj posledn\u00ed pohled a sv\u00e9 o\u010di zav\u0159el u\u017e nav\u011bky.<\/p>\n

U\u017e ani neb\u011b\u017eel, jeho kroky byly plaziv\u00e9 a vratk\u00e9. Jeho tv\u00e1\u0159 pln\u00e1 bolesti a \u00fanavy, av\u0161ak tak\u00e9 v n\u00ed bylo odhodl\u00e1n\u00ed, se kter\u00fdm postupoval st\u00e1le d\u00e1l a d\u00e1l. Nezastavoval, pokud jej samy nohy nezradily. Celou dobu si p\u0159edstavoval, jak\u00e9 to bude, a\u017e dojde do sv\u00e9ho c\u00edle, p\u0159edstavoval si, jak se sval\u00ed na zem a bude si moct kone\u010dn\u011b po\u0159\u00e1dn\u011b oddechnout.<\/div>\n

Ani tomu nev\u011b\u0159il, kdy\u017e p\u0159ed sebou spat\u0159il poklidn\u00e9, t\u0159pytiv\u00e9 vlny oce\u00e1nu. Nedok\u00e1zal ur\u010dit, jestli je to skute\u010dn\u00e9, anebo mu p\u0159ed o\u010dima pluje jen dal\u0161\u00ed p\u0159edstava, kter\u00e1 se zanedlouho vypa\u0159\u00ed jako p\u00e1ra nad hrncem. Ale kdy\u017e poklekl do mokr\u00e9ho p\u00edsku a nechal vysokou vlnu, aby zaplavila jeho t\u011blo, uv\u011b\u0159il. C\u00edtil se tak neuv\u011b\u0159iteln\u011b kr\u00e1sn\u011b! Dok\u00e1zal to! Zachr\u00e1nil svou a Tomovu hol\u010di\u010dku, splnil jeho p\u0159\u00e1n\u00ed a sv\u016fj slib. Dostal se na samotn\u00fd v\u00fdchod, do\u0161el k mo\u0159i, kter\u00e9 je ponese do d\u00e1li, pry\u010d od tohoto sv\u011bta, zp\u00e1tky dom\u016f.<\/div>\n
P\u016fsobilo to na n\u011bj a\u017e neskute\u010dn\u011b, ta p\u0159edstava, \u017ee se vrac\u00ed dom\u016f. Je\u0161t\u011b se nedok\u00e1zali dostat ze v\u0161ech sp\u00e1r\u016f, ale utekli p\u0159ed t\u00edm nejhor\u0161\u00edm, a to bylo d\u016fle\u017eit\u00e9 a v tu chv\u00edli jej to povzbudilo a uklidnilo. Jeho modlitby byly vysly\u0161eny, p\u0159\u00e1n\u00ed vypln\u011bna, douf\u00e1n\u00ed uplatn\u011bno. \u017d\u00e1dn\u00e1 snaha nebyla zbyte\u010dn\u00e1. Zvl\u00e1dnul to.<\/p>\n

Uvoln\u011bn\u011b polo\u017eil hlavu do p\u00edsku. Nechal si obli\u010dej om\u00fdvat p\u0159\u00edlivem a t\u011b\u0161il se z objet\u00ed, kter\u00e9 mu v\u011bnovala Asha. C\u00edtil se \u0161\u0165astn\u00fd, i kdy\u017e je\u0161t\u011b nem\u011bl vyhr\u00e1no v\u0161e. A pak – ne\u017e si vzpomn\u011bl na to, \u017ee Tom mohl b\u00fdt v nebezpe\u010d\u00ed, ne\u017e si v\u016fbec uv\u011bdomil, co mu je\u0161t\u011b sch\u00e1z\u00ed – v d\u00e1li post\u0159ehl st\u00edn, a p\u0159esto, \u017ee jej na tu d\u00e1lku nemohl poznat, v\u011bd\u011bl, \u017ee je to on. Jeho Tom.<\/p>\n

Je\u0161t\u011b p\u0159ed chv\u00edl\u00ed se mu zd\u00e1lo, \u017ee u\u017e neud\u011bl\u00e1 ani kr\u016f\u010dek. Je\u0161t\u011b p\u0159ed n\u011bkolika vte\u0159inami se zap\u0159is\u00e1hl, \u017ee u\u017e se nikdy nezvedne. Te\u010f vysko\u010dil na nohy, jako by zrovna p\u0159e momentem neu\u0161el n\u011bkolik kilometr\u016f, a rozb\u011bhl se za n\u00edm. P\u00edsek se mu sypal z bot, zanech\u00e1val za n\u00edm prachovou stopu. On se sm\u00e1l, sm\u00e1l se nahlas a b\u011b\u017eel za sv\u00fdm Tomem. Vzduch mu svi\u0161t\u011bl kolem u\u0161\u00ed, slunce p\u00e1lilo do o\u010d\u00ed, ale on nevn\u00edmal nic ne\u017e jeho postavu, jak se k n\u011bmu \u0159\u00edt\u00ed stejnou rychlost\u00ed a sv\u00e9 dlouh\u00e9 \u010dern\u00e9 vlasy, vlaj\u00edc\u00ed v jemn\u00e9m v\u011btru.<\/p>\n

Na ni\u010dem nez\u00e1le\u017eelo, sko\u010dil mu p\u0159\u00edmo do n\u00e1ru\u010de, ji\u017e mu Tom s l\u00e1skou nastavil a \u010dekal, a\u017e jej v n\u00ed bude moct dr\u017eet a u\u017e nikdy nepustit – alespo\u0148 po tom tou\u017eil. Billovy ruce se omotaly kolem Tomova krku, p\u0159itiskl se na n\u011bj, jako by jej m\u011bl pr\u00e1v\u011b ztratit. Polo\u017eil mu hlavu na rameno, zabo\u0159il svou tv\u00e1\u0159 do jeho krku a rty jemn\u011b ochutn\u00e1val jeho k\u016f\u017ei p\u0159es slan\u00e9 slzy, je\u017e mu skap\u00e1valy p\u0159es \u017e\u00e1dostiv\u00e9 rty. C\u00edtil, jak jeho nohy ztr\u00e1cej\u00ed p\u016fdu pod nohama a vz\u00e1p\u011bt\u00ed je obmotal kolem Tomova pasu, jak jej jeho ruce vyzvedly a jednou z nich jej objal kolem \u0161t\u00edhl\u00e9ho pasu. Druhou ruku zabo\u0159il do dlouh\u00fdch havran\u00edch vlas\u016f, tmav\u00fdch jako samotn\u00e1 noc. Prsty okusil jejich hebkost, neodolal, musel si jej p\u0159it\u00e1hnout je\u0161t\u011b bl\u00ed\u017e, aby uc\u00edtil jejich v\u016fni. U\u017e\u00edval si ten pocit, dr\u017eet jej ve sv\u00e9 n\u00e1ru\u010di. \u017dil jen pro tuto chv\u00edli, sna\u017eil si ji uchovat ve vzpom\u00ednk\u00e1ch. P\u0159iv\u0159el v\u00ed\u010dka a \u0159asy se mu lehce t\u0159\u00e1sly, jak se sna\u017eil nepustit \u017e\u00e1dnou z t\u011bch slz ven. Byl \u0161\u0165astn\u00fd, a p\u0159itom c\u00edtil, jak se jeho srdce lom\u00ed nap\u016fl. Byl \u0161\u0165astn\u00fd pro tuto chv\u00edli, a byl zlomen\u00fd pro to, co m\u011blo p\u0159ij\u00edt. Necht\u011bl se tomu postavit \u010delem, necht\u011bl opustit osobu, kterou tak miloval. Te\u010f u\u017e si to dok\u00e1zal p\u0159iznat, u\u017e nem\u011bl nic, co by ho v tom zastavilo. M\u011bl jen p\u00e1r vte\u0159in na rozlou\u010den\u00ed a u\u017e nem\u011bl s\u00edlu sv\u00e9 city d\u00e1l potla\u010dovat, schov\u00e1vat se p\u0159ed nimi. Miloval jej. Miloval jej k ze\u0161\u00edlen\u00ed.<\/p>\n

„Tomi, u\u017e jen my t\u0159i. U\u017e nic n\u00e1s nerozd\u011bl\u00ed. Budeme nav\u017edy spolu, sly\u0161\u00ed\u0161? Nav\u017edy,“ \u0161eptal do jeho k\u016f\u017ee. Plakal, a p\u0159itom se usm\u00edval. Byl tak \u0161\u0165astn\u00fd. Nic to nemohlo p\u0159ekonat. To si alespo\u0148 myslel.<\/div>\n

Tom jej opatrn\u011b polo\u017eil na zem. Povzdychl si a Bill poznal, \u017ee n\u011bco nen\u00ed v po\u0159\u00e1dku. Zvedl pohled k jeho o\u0159\u00ed\u0161kov\u00fdm o\u010d\u00edm. Byly mokr\u00e9, slan\u00e9, stejn\u011b jako ty jeho, a\u017e na mal\u00fd rozd\u00edl, kter\u00fd rozeznal v n\u011bkolika vte\u0159in\u00e1ch. Byly smutn\u00e9.<\/div>\n
Pohladil jej po tv\u00e1\u0159i, kone\u010dky prst\u016f sjel k jeho pros\u00e1kl\u00e9 r\u00e1n\u011b na rameni. „Jsi zran\u011bn\u00fd, Tomi. Ale to nevad\u00ed, o\u0161et\u0159\u00edm t\u011b, poj\u010f si na chv\u00edli odpo\u010dinout.“<\/div>\n
Tom zachytil jeho ruku d\u0159\u00edv, ne\u017e jej sta\u010dila uchopit a odt\u00e1hnout k p\u0159\u00edlivu. Zadr\u017eel jej v dal\u0161\u00edch kroc\u00edch a p\u0159it\u00e1hl si jej jako k\u0159ehkou porcel\u00e1novou panenku zp\u00e1tky do sv\u00e9 n\u00e1ru\u010de.<\/p>\n

Billy…“ Sv\u00fdmi slovy jej pohladil ve vlasech. Netu\u0161il, jak mu pov\u011bd\u011bt sv\u00e9 rozhodnut\u00ed, jak jej ut\u011b\u0161it, dodat mu s\u00edlu. Nemohl se mu d\u00e9le d\u00edvat do o\u010d\u00ed, jak moc jej ten zmatek v nich bolel. A v\u011bd\u011bl, \u017ee za moment v nich uvid\u00ed bolest, a to ho nep\u0159edstaviteln\u011b zra\u0148ovalo. „Billy… v\u00edm, \u017ee… \u017ee ti te\u010f ubl\u00ed\u017e\u00edm. Ale j\u00e1 nechci… opravdu. Ani nev\u00ed\u0161, jak moc bych si p\u0159\u00e1l t\u011b ud\u011blat \u0161\u0165astn\u00fdm a jak moc bych cht\u011bl odjet s tebou a b\u00fdt s tebou po zbytek sv\u00e9ho \u017eivota. Nic jsem nikdy necht\u011bl v\u00edce… ale nem\u016f\u017eu. Omlouv\u00e1m se…“ A\u017e te\u010f si dodal odvahu pod\u00edvat se do jeho o\u0159\u00ed\u0161k\u016f. A spat\u0159il to, \u010deho se nejv\u00edce ob\u00e1val. Zlomilo jej to, m\u00e1lem se neudr\u017eel na nohou. Vid\u011bt jeho bolest, bolest, kterou mu zp\u016fsobil on s\u00e1m – to bylo to nejhor\u0161\u00ed, co mohl ve sv\u00e9m \u017eivot\u011b spat\u0159it. „Je mi to tak l\u00edto, Billy…“<\/div>\n

„T- Tomi… to p\u0159ece… j\u00e1 myslel, \u017ee…“ nedok\u00e1zal se soust\u0159edit na sv\u00e9 my\u0161lenky, p\u0159ed o\u010dima se mu zatm\u00edvalo, vid\u011bl jen jeho karamelov\u00e9 o\u010di, tak smutn\u00e9 a pln\u00e9 omluv. Musel si dla\u0148 p\u0159itisknout na hru\u010f, jak bolestiv\u011b mu bilo srdce. Dech r\u00e1zem popadal, jako by ub\u011bhl celou tu cestu z vesnice znovu. Odml\u010del se, zmaten\u00fd a zlomen\u00fd, rty nechal pootev\u0159en\u00e9, ani na to, aby je zav\u0159el, najednou nem\u011bl s\u00edlu. P\u0159ilo\u017eil si k rozt\u0159esen\u00fd pol\u0161t\u00e1\u0159k\u016fm druhou ruku, prsty se sna\u017eil ot\u0159\u00edt obrovsk\u00e9 slzy, je\u017e mu zast\u00ednily o\u010di.<\/p>\n

„Brou\u010dku, no tak, pros\u00edm, nepla\u010d. Jen to ne!“ Tom\u016fv hlas byl pln\u00fd proseb. Tak moc mu necht\u011bl ubl\u00ed\u017eit! „J\u00e1 prost\u011b nem\u016f\u017eu odjet. Otec… zem\u0159el. Sl\u00edbil jsem mu, \u017ee se postar\u00e1m o jeho kmen. Ch\u00e1pe\u0161 to? M\u016f\u017eu v\u0161em t\u011bm lidem uk\u00e1zat, \u017ee nemus\u00ed \u017e\u00edt ve strachu, \u017ee se nemusej\u00ed klan\u011bt k zemi, b\u00fdt trest\u00e1ni za nic… Je to m\u016fj lid, Bille. Nem\u016f\u017eu odej\u00edt, rozhodn\u011b ne te\u010f.“<\/div>\n

„J\u00e1 to ch\u00e1pu… nejsem pro tebe tak d\u016fle\u017eit\u00fd…“ U\u017e se nedok\u00e1zal na n\u011bj jen tak d\u00edvat. Tv\u00e1\u0159 si skryl do rozklepan\u00fdch dlan\u00ed.<\/div>\n
„Ne! Ne, to si nem\u016f\u017ee\u0161 myslet! Jsi pro m\u011b d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e kdokoli jin\u00fd. Ty a Asha, vy jste m\u00e1 rodina, cht\u011bl bych s v\u00e1mi b\u00fdt u\u017e napo\u0159\u00e1d. Ale nejd\u0159\u00edve to mus\u00edm d\u00e1t do po\u0159\u00e1dku tady, ano? Bille…“ P\u0159istoupil k n\u011bmu, pomalu, nejist\u011b, pln\u00fd strachu, \u017ee jeho n\u00e1ru\u010d odm\u00edtne. N\u011b\u017en\u011b si svou porcel\u00e1novou panenku p\u0159itiskl k hrudi, hladil ji po vlasech, plakal spole\u010dn\u011b s n\u00ed. „Bille, j\u00e1 si v\u00e1s najdu. Slibuju. A\u017e ud\u011bl\u00e1m lidem tady \u017eivot lep\u0161\u00ed, a\u017e za sebe najdu vyhovuj\u00edc\u00ed n\u00e1hradu, pak… si v\u00e1s najdu!!“<\/p>\n

„Ne, \u0159\u00edk\u00e1\u0161 to jen proto, abych nebre\u010del. Abys nem\u011bl v\u00fd\u010ditky sv\u011bdom\u00ed. L\u017ee\u0161, s\u00e1m moc dob\u0159e v\u00ed\u0161, \u017ee pokud m\u011b te\u010f nech\u00e1\u0161 j\u00edt, u\u017e nikdy se neuvid\u00edme. D\u00e1v\u00e1\u0161 mi planou nad\u011bji, ale j\u00e1 tohle nechci, Tomi.“ Vrt\u011bl hlavou, st\u00e1le tv\u00e1\u0159 schovanou v dlan\u00edch. Naplno se rozplakal, obejmul jej kolem pasu a nechal se ut\u011b\u0161it houpav\u00fdmi pohyby a jeho n\u011b\u017en\u00fdmi dotyky na z\u00e1dech.<\/div>\n

„Billy, l\u00e1sko… pod\u00edvej se na m\u011b… Pod\u00edvej se mi do o\u010d\u00ed, hned,“ \u0159ekl pevn\u011b, odt\u00e1hl jej tak, aby se mu mohl zad\u00edvat do vlhk\u00fdch o\u010d\u00ed. Zabo\u0159il se do nich sv\u00fdm pohledem, hluboko, s ve\u0161kerou l\u00e1skou, kterou v sob\u011b na\u0161el. „J\u00e1 ti slibuju, \u017ee si v\u00e1s najdu! Slibuju to na svou l\u00e1sku k tob\u011b. Miluju t\u011b, miluju t\u011b tak stra\u0161n\u011b moc. Ani nev\u00ed\u0161, jak to bol\u00ed, nechat t\u011b jen tak j\u00edt. Ale ty to dok\u00e1\u017ee\u0161, jsi siln\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e kdokoli, koho zn\u00e1m. Miluju t\u011b, ano?“<\/div>\n
Plakal, p\u0159i\u010dem\u017e mu opl\u00e1cel hlubok\u00fd pohled. Hledal v jeho o\u010d\u00edch alespo\u0148 \u017edibec l\u017ei. Nena\u0161el nic, krom\u011b prav\u00e9ho citu, l\u00e1sky, kterou tak v\u00e1\u0161niv\u011b hledal, po kter\u00e9 tak moc tou\u017eil, kterou si tak p\u0159\u00e1l, snil o n\u00ed. A te\u010f ji kone\u010dn\u011b na\u0161el a m\u011bl ji hned opustit? To p\u0159eci nebylo f\u00e9r!<\/p>\n

„Taky t\u011b miluju, Tomi. Ale nev\u00edm, jestli t\u011b dok\u00e1\u017eu opustit.“ Prosil jej sv\u00fdm pohledem, uji\u0161\u0165oval jej, \u017ee to bez n\u011bj nezvl\u00e1dne, ale on z\u016fstal neoblomn\u00fd.<\/div>\n

„Zvl\u00e1dne\u0161, proto\u017ee v\u00ed\u0161, \u017ee si v\u00e1s najdu. Budu to opakovat tak dlouho, dokud tomu neuv\u011b\u0159\u00ed\u0161. Nikdy t\u011b doopravdy neopust\u00edm. Budu t\u011b m\u00edt ve sv\u00e9m srdci, p\u0159\u00edmo tady.“ Vzal jeho ruku do sv\u00fdch dlan\u00ed a p\u0159ilo\u017eil ji na svou hru\u010f. Jeho srdce bilo jako spla\u0161en\u00e9. „Sly\u0161\u00ed\u0161 to? Bije jen pro tebe a pro Ashu.“<\/div>\n
Bill p\u0159ik\u00fdvl, h\u0159betem ruky si ot\u0159el o\u010di, aby odstranil mlhavou clonu a vid\u011bl mu do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Najde\u0161 si n\u00e1s? P\u0159\u00edsah\u00e1\u0161?“<\/div>\n
„Ano. P\u0159\u00edsah\u00e1m na hv\u011bzdy, p\u0159\u00edsah\u00e1m na tebe, Bille, na Ashu, na Elizabeth. P\u0159\u00edsah\u00e1m na sebe. Najdu si v\u00e1s, a pak u\u017e budeme nav\u011bky spolu. Jen my t\u0159i, l\u00e1sko.“<\/p>\n

<\/em> autor: xoxo_Lady<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: xoxo_Lady Zdrav\u00edm sv\u00e9 v\u011brn\u00e9 i nev\u011brn\u00e9 \u010dten\u00e1\u0159e s dal\u0161\u00edm d\u00edlem – tentokr\u00e1t p\u0159edposledn\u00edm. \u010cek\u00e1 n\u00e1s u\u017e jen kr\u00e1tk\u00fd z\u00e1v\u011br tohoto p\u0159\u00edb\u011bhu o nekone\u010dn\u00e9 l\u00e1sce a v\u00ed\u0159e. U\u017eijte si p\u0159edposledn\u00ed d\u00edl, nebu\u010fte smutn\u00ed a p\u0159edem d\u011bkuji za v\u0161echny koment\u00e1\u0159e!:-* Op\u011bt se odhodlal<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[433],"tags":[],"class_list":["post-6764","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-prayers-to-stars"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6764","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6764"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6764\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6764"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6764"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6764"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}