{"id":6775,"date":"2012-03-21T18:00:00","date_gmt":"2012-03-21T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6757"},"modified":"2012-03-21T18:00:00","modified_gmt":"2012-03-21T17:00:00","slug":"the-movie-on-your-eyelids-16-4-4","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/03\/21\/the-movie-on-your-eyelids-16-4-4\/","title":{"rendered":"The Movie On Your Eyelids 16. (4\/4)"},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
autor: Fee<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
pairing: Bill\/Brian Molko<\/p>\n

Bill<\/p>\n

<\/strong> Na\u0161e dovolen\u00e1 se pomalu bl\u00ed\u017eila ke konci. Nastal jej\u00ed p\u0159edposledn\u00ed den. U\u017e jsme proch\u00e1zeli zahradou s \u00famyslem pokra\u010dovat v pozn\u00e1v\u00e1n\u00ed Pa\u0159\u00ed\u017ee, kdy\u017e tu mi za\u010dal zvonit telefon. Byl to Tom.<\/div>\n

„Ahoj Tomi,“ pozdravil jsem ho se slun\u00ed\u010dkovou n\u00e1ladou.<\/div>\n
„Posly\u0161, Bille, kde te\u010f jsi?“ zadrmolil roz\u010dilen\u00fdm hlasem. V okam\u017een\u00ed jsem znejist\u011bl, c\u00edt\u00edc jeho emoce.<\/div>\n
„Stalo se n\u011bco?“<\/div>\n
„Ano, a pr\u00e1v\u011b proto t\u011b pot\u0159ebuju na skypu.“<\/div>\n
„Jsi v po\u0159\u00e1dku?“ jan\u010dil jsem a k\u0159e\u010dovit\u011b ma\u010dkal mobil v dlani.<\/div>\n
„Jo, o m\u011b nejde. Tak m\u00e1\u0161 p\u0159\u00edstup k po\u010d\u00edta\u010di?“<\/div>\n
„Ano, vydr\u017e, jsem tam za minutku.“<\/div>\n
„Probl\u00e9my?“ zaj\u00edmal se Brian, kter\u00fd trp\u011bliv\u011b post\u00e1val u branky a pohazoval si s kl\u00ed\u010di.<\/div>\n
„Nejsp\u00ed\u0161. Omlouv\u00e1m se, m\u016f\u017eeme ten odchod o n\u011bco odlo\u017eit?“<\/div>\n
„Jist\u011b\u017ee. Po\u010dkej, odemknu.“<\/div>\n
Ani jsem ze sebe neshodil kab\u00e1t a zasednul jsem k laptopu.<\/p>\n

Brian<\/p>\n

<\/strong> Zul jsem se, sundal ze sebe zimn\u00ed oble\u010den\u00ed a pomalu jsem do\u0161el za Billem. P\u0159ekotn\u011b si spolu drmolili. Bill po chv\u00edli d\u011bsiv\u011b zesinal. Nerozum\u011bl jsem ani slovo. Podal jsem mu cigarety a zat\u00edm jsem si sednul na postel. Lelkoval jsem a znepokojen\u011b naslouchal tomu, jak je rozru\u0161en\u00fd.<\/div>\n

„Je ti dob\u0159e?“ ot\u00e1zal jsem se, kdy\u017e notebook zaklapnul. Op\u0159el se o desku stolu a zni\u010den\u011b schoval obli\u010dej v dlan\u00edch.<\/div>\n
„Ne.“<\/div>\n
Dovolil jsem jedn\u00e9 vr\u00e1sce, aby mi vysko\u010dila na \u010dele. Do\u0161el jsem k n\u011bmu a ovinul mu pa\u017ei kolem pasu. O\u010di se mu leskly o dost v\u00edc, ne\u017e by m\u011bly.<\/div>\n
„Ty psychopatky napadly na\u0161\u00ed m\u00e1mu.“<\/div>\n
Mimod\u011bk jsem st\u00e1hnul koutky.<\/div>\n
„Ubl\u00ed\u017eily j\u00ed?“ zeptal jsem se opatrn\u011b. Zam\u00edtav\u011b pohnul hlavou.<\/div>\n
„Ale tohle u\u017e p\u0159ehnaly, u\u017e je to prost\u011b moc. Jsou \u0161\u00edlen\u00e9, boj\u00edm se jich!“ za\u0161tkal a zpod \u0159as se mu vysypaly slan\u00e9 perly. Okam\u017eik jsem byl zasko\u010den. Zat\u00edm je\u0161t\u011b nikdy jsem nebyl konfrontovan\u00fd s jeho pl\u00e1\u010dem a p\u0159ekvapiv\u011b zna\u010dn\u011b to se mnou zam\u00e1valo. Set\u0159el jsem mu slzy kloubem prstu a ustaran\u011b si ho p\u0159ivinul.<\/div>\n
\n
„Co je to za mrchy? Fanynky?“<\/div>\n
„Nem\u00e1m tu\u0161en\u00ed. Fanynky b\u00fdvaj\u00ed bl\u00e1zniv\u00e9, ale tyhle jsou \u00fapln\u011b posednut\u00e9! Pron\u00e1sleduj\u00ed n\u00e1s v aut\u011b na ka\u017ed\u00e9m kroku, cel\u00fd den parkuj\u00ed p\u0159ed studiem, plou\u017e\u00ed se za n\u00e1mi jako st\u00edny a zahaluj\u00ed si hlavy do \u0161\u00e1tk\u016f. Ony si snad hraj\u00ed na teroristky!“<\/div>\n
Zamrazilo m\u011b strachem o n\u011bj. R\u00e1zem jsem pomyslel na to, \u017ee ho zp\u00e1tky nepust\u00edm.<\/div>\n
„Jak dlouho to u\u017e trv\u00e1?“<\/div>\n
„Poprv\u00e9 se objevily minul\u00e9 l\u00e9to, ale to jsme hned odcestovali obj\u00ed\u017ed\u011bt festivaly, a potom jsme let\u011bli do Ameriky. Tenhle stav trv\u00e1 od ledna,“ \u0161pital mi do krku. Vn\u00edmal jsem, jak pro uklidn\u011bn\u00ed \u010dich\u00e1 aroma moj\u00ed poko\u017eky. Av\u0161ak odt\u00e1hnul jsem se, abych se na n\u011bj mohl pod\u00edvat.<\/div>\n
„M\u011bli byste to nahl\u00e1sit na policii, mil\u00e1\u010dku. Tohle je regul\u00e9rn\u00ed stallkerstv\u00ed,“ vyndal jsem pap\u00edrov\u00fd kapesn\u00edk a citupln\u011b mu osu\u0161il o\u010di. Jeho precizn\u00ed \u010dern\u00e9 l\u00ed\u010den\u00ed bylo v h\u00e1ji. Ale znateln\u011b pook\u0159\u00e1l t\u00edm osloven\u00edm.<\/p>\n

„Nem\u011bli bychom, nen\u00ed to dobr\u00e9 pro publicitu.“<\/div>\n

Podr\u00e1\u017ed\u011bn\u011b jsem vypustil vzduch.<\/div>\n
„A co?!“<\/div>\n
„Briane, pochop, \u017ee my nejsme jako vy. Ty sis mohl dovolit n\u00e1ladov\u011b roztrhat fanynce plak\u00e1t, v opilosti p\u0159evr\u00e1tit st\u016fl nebo d\u011blat povyk v letadle, ale kdyby si n\u011bco takov\u00e9ho troufnul n\u011bkdo z n\u00e1s, u\u017e si ani ne\u0161krtneme.“<\/div>\n
„Fajn, nebudeme se o tom bavit,“ zareptal jsem. M\u00edrumilovn\u011b zamihotal \u0159asami a p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
„Nicm\u00e9n\u011b pochop\u00edm, jestli\u017ee bude\u0161 cht\u00edt kv\u016fli mamce odlet\u011bt u\u017e dnes,“ dodal jsem, a\u010dkoliv bych to nejrad\u011bji polkl. Svra\u0161til obo\u010d\u00ed a odvr\u00e1til pohled.<\/div>\n
„Nev\u00edm. Ne. Chci s tebou b\u00fdt tak dlouho, jak jen to p\u016fjde,“ ot\u0159el se rty o m\u00e9 a dal mi jemnou hubi\u010dku. S pot\u011b\u0161en\u00fdm \u00fasm\u011bvem jsem ho pohladil po z\u00e1dech. „Ale nem\u00e1m zrovna n\u00e1ladu na to vyrazit ven.“<\/div>\n
„Nic se ned\u011bje. Popravd\u011b, m\u00e1m v kufru je\u0161t\u011b to DVD z Angkor Wat\u2026“<\/div>\n
Zaj\u00e1sal a rovnou se \u0161el p\u0159ipravit do postele.<\/p>\n

Nastala noc, na\u0161e posledn\u00ed spole\u010dn\u00e1 noc. Le\u017eeli jsme proti sob\u011b, d\u00edvali se na sebe a ka\u017ed\u00fd z n\u00e1s si uva\u017eoval nad t\u00edm sv\u00fdm. Myslel jsem na to, jak jsem s n\u00edm \u0161\u0165astn\u00fd, co v\u0161echno mi vztah s n\u00edm d\u00e1v\u00e1. Kdy\u017e jsme se sezn\u00e1mili, byl pro m\u011b mlad\u00e9 \u017e\u00e1b\u011b, kter\u00e9 toho o \u017eivot\u011b p\u0159\u00edli\u0161 nev\u00ed, a rozhodn\u011b jsem ne\u010dekal, \u017ee bych se na n\u011bj mohl spolehnout. Omyl. Jeho vychrtl\u00e9 pa\u017ee mi dok\u00e1zaly d\u00e1t v\u00edc tepla a \u00fat\u011bchy ne\u017e kdokoliv jin\u00fd p\u0159ed n\u00edm.
Bill se v tu chv\u00edli p\u0159isunul bl\u00ed\u017e a propletl se mnou prsty.<\/p>\n

„Je to ur\u010dit\u011b z\u0159ejm\u00e9, ale stejn\u011b bych ti to r\u00e1d pov\u011bd\u011bl. Zamiloval jsem se do tebe,“ sv\u011b\u0159il se mi sv\u00fdm bezelstn\u00fdm l\u00edbezn\u00fdm zp\u016fsobem a j\u00e1 si bolestn\u011b uv\u011bdomil, jak snadn\u00e9 by bylo zlomit mu srdce. Pro to jsem ov\u0161em nem\u011bl sebemen\u0161\u00ed d\u016fvod.<\/div>\n

„Tak\u00e9 jsem do tebe zamilovan\u00fd,“ usm\u00e1l jsem se \u0161iroce. Post\u0159ehl jsem jeho spokojenost, ne\u017e se mi vloupal do n\u00e1ru\u010de a vyvolal polibek. Ochotn\u011b jsem spolupracoval. „Ale bojoval jsem s t\u00edm od sam\u00e9ho za\u010d\u00e1tku, necht\u011bl jsem ti podlehnout,“ zazubil jsem se. „Vryl ses mi pod k\u016f\u017ei,“ dodal jsem klidn\u011bji a objal ho kolem nah\u00fdch ramen.<\/div>\n
„To, co k tob\u011b c\u00edt\u00edm, jsem je\u0161t\u011b k nikomu nec\u00edtil,“ op\u011btoval mi vyzn\u00e1n\u00ed. N\u011bkolik minut jsem ho jen dr\u017eel a op\u00e1jel se pohledem do jeho panenkovsk\u00e9 tv\u00e1\u0159e.<\/p>\n

„Tak\u017ee, co to ud\u011blat ofici\u00e1ln\u00edm?“ pov\u011bd\u011bl jsem pak. „Toti\u017e, p\u0159irozen\u011b to nebudeme nikde \u0161\u00ed\u0159it, ale cht\u011bl bych, aby sis byl jist\u00fd t\u00edm, \u017ee to s tebou mysl\u00edm v\u00e1\u017en\u011b. Budeme spolu\u2026 chodit?“ prohodil jsem, nevid\u00edc p\u0159\u00ed\u010dinu, pro\u010d se rozpakovat. Bill uhran\u010div\u011b pootev\u0159el rty.<\/div>\n

„Doopravdy chce\u0161 b\u00fdt s n\u011bk\u00fdm tak nezral\u00fdm a d\u011btinsk\u00fdm, jako jsem j\u00e1?“<\/div>\n
„Nejsi takov\u00fd.“<\/div>\n
„V porovn\u00e1n\u00ed s tebou ano.“<\/div>\n
„Tak to je tak trochu samoz\u0159ejm\u00e9,“ vydechl jsem. Zase to t\u00e9ma v\u011bkov\u00e9ho rozd\u00edlu. Pro\u010d to jeden nebo druh\u00fd z n\u00e1s poka\u017ed\u00e9 vyt\u00e1hne? Akor\u00e1t n\u00e1s to zbyte\u010dn\u011b znerv\u00f3z\u0148uje.<\/div>\n
„Bille, to, jak jsi spont\u00e1nn\u00ed a \u017eiv\u00fd, m\u011b ponouk\u00e1 k tomu, abych se tak tak\u00e9 choval. Otev\u00edr\u00e1 to ve mn\u011b mou podprahovou divokost. C\u00edt\u00edm se pak, jako bych byl na stejn\u00e9 \u00farovni jako ty. A mil\u00e1\u010dku, to si p\u0159ece p\u0159eje ka\u017ed\u00fd, b\u00fdt nav\u011bky teenager.“<\/div>\n
Nesm\u011ble se zasm\u00e1l. Pohladil jsem ho po l\u00ed\u010dku.<\/p>\n

„Jsem za to r\u00e1d, v\u00e1\u017en\u011b.“<\/div>\n

„Dob\u0159e, tak jeliko\u017e jsme to vy\u0159e\u0161ili, m\u016f\u017eu ti \u0159\u00edct svoje ano,“ zaculil se rozpustile a nosem mi odhrnul vlasy z \u010dela.<\/div>\n
Nedalo mi to, abych ho nepo\u0161k\u00e1dlil.<\/div>\n
„Oh, nebyl jsi to vlastn\u011b ty, kdo \u0159\u00edkal, \u017ee by si neza\u010dal s nik\u00fdm slavn\u00fdm? Byl jsi o tom sk\u00e1lopevn\u011b p\u0159esv\u011bd\u010den\u00fd\u2026“<\/div>\n
„Jo, jen\u017ee pak jsem potkal tebe. A to bych s\u00e1m sob\u011b neud\u011blal, abych kv\u016fli sv\u00e9mu pl\u00e1nu pustil z ruky takovou p\u0159\u00edle\u017eitost,“ \u0161t\u00edpnul m\u011b a zak\u0159enil se. P\u0159idal jsem se k n\u011bmu.<\/div>\n
„No vid\u00ed\u0161, a j\u00e1 se kv\u016fli tomu tr\u00e1pil, \u017ee u tebe nem\u00e1m nad\u011bji.“<\/div>\n
„Ach bo\u017ee, tr\u00e1pil? Tak to ti mus\u00edm vynahradit!“ zlobiv\u011b se zahih\u0148al. Asi m\u011bl v \u00famyslu vloupat se mi pod deku a d\u00e1t mi satisfakci dle jeho zvyku, ale j\u00e1 ho zadr\u017eel. Chytil jsem ho za ruku a rad\u011bji ho d\u00e1l m\u011bl v objet\u00ed.<\/div>\n
„K tomu ti d\u00e1v\u00e1m k dispozici neomezen\u011b dlouhou dobu.“<\/p>\n

Bill u\u017e z\u00e1hy nev\u011bd\u011bl o sv\u011bt\u011b, zato m\u011b znovu zlobila nespavost. Za\u010d\u00ednal jsem z toho podez\u00edrat nep\u0159\u00edtomnost lapa\u010de sn\u016f, s n\u00edm\u017e jsem byl zvykl\u00fd sp\u00e1vat. M\u011bl jsem ho i v tourbusu. Ale tady chyb\u011bl. Je\u0161t\u011b \u017ee jsem se m\u011bl na co d\u00edvat. Bill byl rozhodn\u011b m\u00e1 nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00ed v\u011bc k d\u00edv\u00e1n\u00ed. M\u011bl jsem to rad\u011bji ne\u017e pohled z p\u00f3dia. Doufal jsem, \u017ee se mu zd\u00e1 n\u011bco p\u011bkn\u00e9ho. \u017de se mu zd\u00e1 o mn\u011b. Chv\u011bla se mu o\u010dn\u00ed v\u00ed\u010dka. P\u0159em\u00fd\u0161lel jsem nad t\u00edm, jak\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed je mi dop\u0159\u00e1v\u00e1no. Byl jsem schopn\u00fd si to uv\u011bdomovat a byl jsem tak\u00e9 vd\u011b\u010dn\u00fd za to, \u017ee se mi toho dost\u00e1v\u00e1.<\/p>\n

Z\u00e1hy moje my\u0161lenky zcela p\u0159irozen\u011b nabraly opa\u010dn\u00fd sm\u011br. Mohl jsem to \u010dekat, st\u00e1valo se mi to v\u017edy. Sly\u0161el jsem to jako tenkr\u00e1t, kdy\u017e jsem o tom na podzim Billovi vypr\u00e1v\u011bl p\u0159i up\u0159\u00edmn\u00e9m dni v parku. „Na za\u010d\u00e1tku vztahu u\u017e v\u017edycky vid\u00edm jeho konec, a pak k tomu p\u0159istupuju tak pesimisticky a negativisticky, \u017ee se to zaru\u010den\u011b mus\u00ed rozpadnout.“ Byl to m\u016fj \u017eivotn\u00ed ne\u0161var. Jen\u017ee tentokr\u00e1t to bylo jin\u00e9. Nemyslel jsem na to, jak se rozch\u00e1z\u00edme kv\u016fli malichern\u00fdm neshod\u00e1m a h\u00e1dk\u00e1m. Myslel jsem na to, \u017ee mu nesta\u010d\u00edm. Navalila se na m\u011b panika. Co kdybych ho nem\u011bl? Co kdyby ho m\u011bl n\u011bkdo jin\u00fd? Co kdyby se mu v\u016fbec nezd\u00e1lo o mn\u011b, ale o n\u011bkom jin\u00e9m. Trhan\u011b jsem se nadechl a pokusil jsem se uklidnit. Pro\u010d m\u011b tohle zase napad\u00e1? V\u017edy\u0165 j\u00e1 tentokr\u00e1t v\u00edm, co chci! Chci Billa! Dotkl jsem se jej dlan\u011bmi ve snaze p\u0159emoct teplem jeho t\u011bla ty bludn\u00e9 chim\u00e9ry. Mou mysl zachv\u00e1til naprost\u00fd chaos. Prot\u0159el jsem si o\u010di a s\u00e1hnul po vyp\u00edna\u010di lampi\u010dky. Nahmatal jsem pap\u00edr a tu\u017eku a s nepokryt\u00fdm vnit\u0159n\u00edm strachem jsem sepisoval, co m\u011b napadlo.<\/div>\n

\n

I always watch you when you’re dreaming<\/em><\/div>\n

V\u017edycky t\u011b sleduju, kdy\u017e sn\u00ed\u0161<\/em><\/div>\n

Because I know it’s not of me<\/em><\/div>\n
Proto\u017ee v\u00edm, \u017ee to nen\u00ed o mn\u011b<\/em><\/div>\n

I smoke a dozen cancer sticks<\/em><\/div>\n
Kou\u0159\u00edm des\u00edtky rakovinov\u00fdch ty\u010dinek<\/em><\/div>\n

Imagine there are two or three ways<\/em><\/div>\n
P\u0159edstavuju si, \u017ee jsou dva, t\u0159i zp\u016fsoby<\/em><\/div>\n

To make you love me<\/em><\/div>\n
Abys m\u011b miloval<\/em><\/div>\n

And not dream of someone else<\/em><\/div>\n
A nesnil o nikom jin\u00e9m<\/em><\/div>\n

Become the movie on your eyelids<\/em><\/div>\n
St\u00e1t se filmem na tv\u00fdch o\u010dn\u00edch v\u00ed\u010dk\u00e1ch<\/em><\/div>\n

The reflection of yourself<\/em><\/div>\n
Odraz sebe sama<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
I cry when I listen to you breathing<\/em><\/div>\n
Pl\u00e1\u010du, kdy\u017e t\u011b sly\u0161\u00edm d\u00fdchat<\/em><\/div>\n

Because I know there’s nothing else<\/em><\/div>\n
Proto\u017ee v\u00edm, \u017ee nen\u00ed nic jin\u00e9ho<\/em><\/div>\n

The conscious of that crushing feeling<\/em><\/div>\n
V\u011bdom\u00ed toho zdrcuj\u00edc\u00edho pocitu<\/em><\/div>\n

To know there’s no connection left<\/em><\/div>\n
\u017de nez\u016fstalo \u017e\u00e1dn\u00e9 propojen\u00ed<\/em><\/div>\n

That we both go through the motions<\/em><\/div>\n
\u017de oba proch\u00e1z\u00edme pohyby<\/em><\/div>\n

That we’re both living somewhere else<\/em><\/div>\n
\u017de oba \u017eijeme na jin\u00e9m m\u00edst\u011b<\/em><\/div>\n

That the movie on your eyelids<\/em><\/div>\n
\u017de ten film na tv\u00fdch o\u010dn\u00edch v\u00ed\u010dk\u00e1ch<\/em><\/div>\n

Is no reflection of myself<\/em><\/div>\n
Nen\u00ed odraz m\u011b<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
I wanna be, I wanna be your movie\u2026<\/em><\/div>\n
Chci b\u00fdt tv\u016fj film\u2026<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
Why can’t you by me?<\/em><\/div>\n
Pro\u010d nem\u016f\u017ee\u0161 b\u00fdt mnou?<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
Be me, be me, be me\u2026<\/em><\/div>\n
B\u00fdt mnou\u2026<\/p>\n

<\/em><\/div>\n


<\/em><\/div>\n

<\/em> Ne \u017ee by se mi ulevilo. Dal jsem to stranou, zhasnul jsem a p\u0159ivon\u011bl jsem si k Billov\u00fdm vlas\u016fm. Ne\u017e jsem se sta\u010dil zadr\u017eet, probudil jsem ho.<\/div>\n
„To u\u017e je zase r\u00e1no?“ zamru\u010del a m\u011bkce m\u011b l\u00edbnul na krk, p\u0159edt\u00edm ne\u017e otev\u0159el o\u010di.<\/div>\n
„Bille? M\u00e1\u0161 m\u011b r\u00e1d?“ vychrlil jsem na n\u011bj. Zmaten\u011b zam\u017eikal a op\u0159el se rukama vedle m\u00e9ho t\u011bla.<\/div>\n
„Ov\u0161em, zbo\u017e\u0148uju t\u011b. Co se d\u011bje?“<\/div>\n
Provinile, ov\u0161em \u00falevn\u011b jsem si promnul obli\u010dej.<\/div>\n
„Bylo mi \u00fazko\u2026“ vzdychnul jsem a skousnul si rty. Nyn\u00ed mi p\u0159i\u0161lo d\u011bsn\u011b absurdn\u00ed, jak jsem se nervoval. Cel\u00fd t\u00fdden mi v\u0161\u00edm, co ud\u011blal nebo \u0159ekl, ukazoval, \u017ee je do m\u011b bl\u00e1zen, dne\u0161n\u00ed ve\u010der jsme si vyzn\u00e1vali l\u00e1sku a mn\u011b n\u00e1sledn\u011b p\u0159ich\u00e1zej\u00ed na rozum takov\u00e9 blbiny.
Bill vydal konej\u0161iv\u00fd zvuk a posadil se mi na stehna. Uchopil mi tv\u00e1\u0159e do sv\u00fdch hebk\u00fdch dlan\u00ed a l\u00edbal m\u011b.<\/div>\n
„Napadaly m\u011b hlouposti, omlouv\u00e1m se, \u017ee jsem t\u011b kv\u016fli tomu vzbudil.“<\/div>\n
„To nic, proto jsem p\u0159ece tady,“ p\u0159itulil se ke mn\u011b. „Poj\u010f, po\u010dk\u00e1m, dokud neusne\u0161, ano? M\u00e1m ti zase v\u00edskat vlasy?“ usm\u00e1l se. Polo\u017eil jsem mu hlavu na rameno a d\u011bkovn\u011b jsem hlesnul svou prosbu.<\/div>\n
„Zabroukej mi\u2026“<\/div>\n
S jeho l\u00e1skyplnou asistenc\u00ed se mi kone\u010dn\u011b poda\u0159ilo usnout.<\/p>\n

R\u00e1no bylo pro n\u00e1s pro oba smutn\u00e9. Nasn\u00eddali jsme se a p\u0159ipravili se, Bill si zabalil kufr a byl u\u017e nejvy\u0161\u0161\u00ed \u010das vyrazit na leti\u0161t\u011b. Koupili jsme si kafe ve Starbucks a vyst\u00e1li frontu na jeho letenku. K odbavovac\u00ed p\u0159ep\u00e1\u017ece jsme se doslova doloudali. Kdy\u017e u\u017e nebylo zbyt\u00ed, Bill nechal zavazadlo a hodil se mi kolem krku.<\/div>\n

„Nechci odjet,“ zamumlal usou\u017een\u011b.<\/div>\n
„Nechci t\u011b pustit,“ oplatil jsem mu to. Odsunul se, abychom na sebe vid\u011bli.<\/div>\n
„Kdy se uvid\u00edme?“<\/div>\n
Stisknul jsem mu prsty. Nep\u0159\u00e1l jsem si ho svou odpov\u011bd\u00ed je\u0161t\u011b v\u00edc rozl\u00edtostnit, jen\u017ee co se dalo d\u011blat.<\/div>\n
„Nev\u00edm,“ \u0159ekl jsem up\u0159\u00edmn\u011b. P\u0159e\u0161l\u00e1pnul a zahled\u011bl se do zem\u011b. „M\u00e1m pro tebe takovou mali\u010dkost na rozlou\u010denou,“ vzpomn\u011bl jsem si. To vzbudilo jeho zv\u011bdavost. S\u00e1hnul jsem do kapsy kab\u00e1tu a d\u00e1rek mu vlo\u017eil do dlan\u011b. Bylo to o\u010dko, na n\u011bm\u017e byl upevn\u011bn\u00fd kl\u00ed\u010d od branky, od vstupn\u00edch dve\u0159\u00ed vily a mosazn\u00fd p\u0159\u00edv\u011b\u0161ek Eiffelovky, kter\u00fd tu prod\u00e1vali na ka\u017ed\u00fdch deseti metrech. Pro m\u011b bylo tohle gesto symbolem toho, jak je\u0161t\u011b v\u00edc spojuju m\u016fj \u017eivot s t\u00edm jeho.<\/div>\n
„Kdybys m\u011bl \u010das a zastesklo se ti, m\u016f\u017ee\u0161 kdykoliv p\u0159ijet i beze m\u011b.“<\/div>\n
Dojat\u011b se pousm\u00e1l a je\u0161t\u011b jednou m\u011b siln\u011b objal.<\/div>\n
„Byl to ten nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed t\u00fdden m\u00e9ho \u017eivota, p\u0159\u00edsah\u00e1m. D\u011bkuju ti.“<\/div>\n
N\u00e1\u0161 posledn\u00ed polibek byl dlouh\u00fd a sladkoboln\u00fd. A mn\u011b z\u016fstala pouze prosba, abych ho m\u011bl co nejd\u0159\u00edve zp\u00e1tky ve sv\u00e9 n\u00e1ru\u010di.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n