{"id":6777,"date":"2012-03-21T16:00:00","date_gmt":"2012-03-21T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6759"},"modified":"2012-03-21T16:00:00","modified_gmt":"2012-03-21T15:00:00","slug":"my-student-4","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/03\/21\/my-student-4\/","title":{"rendered":"My student 4."},"content":{"rendered":"
autor: B\u00edna<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Mmm. Nemysl\u00edm si, \u017ee tohle je dobrej n\u00e1pad.“ \u0158ekl jsem, ale v tom cinkly dve\u0159e od v\u00fdtahu. Tom m\u011b vytla\u010dil na chodbu a p\u0159itiskl ke zdi.<\/div>\n
„Mn\u011b se to zas l\u00edb\u00ed.“ Podotkl Tom a l\u00edbal m\u011b na krku. Zav\u0159el jsem o\u010di a trochu zaklonil hlavu.<\/div>\n
„Jestli na to n\u011bkdo p\u0159ijde.“ Znovu jsem vyhledal jeho rty a jazyk.<\/div>\n
„Tak to bude pr\u016fser?“ Ozvalo se za n\u00e1mi, oba jsme ztuhli a vyd\u011b\u0161en\u011b se na sebe d\u00edvali. Pak jsem za sebou usly\u0161el Andreasovo uchechtnut\u00ed. Odt\u00e1hnul jsem se od Toma.<\/div>\n
„No\u2026 j\u00e1\u2026 ehm. Tak ahoj, Bille.“ Usm\u00e1l se a dal mi drobnou pusinku na tv\u00e1\u0159. Zase ve\u0161el do v\u00fdtahu, a je\u0161t\u011b na m\u011b m\u00e1vl.<\/p>\n

„Andreasi! Ty idiote!“ Oto\u010dil jsem se k n\u011bmu a za\u0161el do bytu.<\/div>\n

„No co?“ Hned zam\u00ed\u0159il k ledni\u010dce. On nep\u0159estane \u017er\u00e1t, ani kdy\u017e je o\u017eralej!<\/div>\n
„Te\u010f si bude myslet, \u017ee s tebou chod\u00edm.“ Podotkl jsem.<\/div>\n
„A to ti vad\u00ed? Necht\u011bl ses s n\u00edm jen vyspat?“ Postavil se p\u0159ede m\u011b.<\/div>\n
„Ne, necht\u011bl! J\u00e1 ani nesm\u00edm, ch\u00e1pe\u0161?“ P\u0159ipadal jsem si tak zoufale. Najednou ud\u011blal krok ke mn\u011b a chytil m\u011b za boky.<\/div>\n
„A j\u00e1 bych ti nesta\u010dil?“ Za\u0161eptal mi do ucha.<\/div>\n
„Bo\u017ee, Andreasi! Ty jsi v\u00e1\u017en\u011b nemo\u017enej, kdy\u017e jsi opilej a nem\u00e1\u0161 do koho p\u00edchat!“ Odstr\u010dil jsem ho a roze\u0161el se do koupelny.<\/div>\n
„No tak mi pomo\u017e!“ Zahul\u00e1kal z amnou a za\u010dal se sm\u00e1t.<\/div>\n
„Sp\u00e1t m\u016f\u017ee\u0161 na gau\u010di, kde jsou v\u011bci, v\u00ed\u0161?“ Zabouchl jsem za sebou dve\u0159e a za\u010dal napou\u0161t\u011bt vanu. Po tomhle v\u0161em jsem dokonale vyst\u0159\u00edzliv\u011bl. Vlastn\u011b jsem byl te\u010f Andymu vd\u011b\u010dn\u00fd, kdyby tady nebyl, neum\u00edm si p\u0159edstavit, jak by to cel\u00fd pokra\u010dovalo. Tohle se u\u017e nikdy nesm\u00ed st\u00e1t. V\u017edy\u0165 jsem jeho u\u010ditel, i kdy\u017e mu u\u017e bylo 18 aje plnolet\u00fd, ale st\u00e1le to je zak\u00e1zan\u00fd. Vlezl jsem do vany a zav\u0159el o\u010di. P\u0159\u00edjemn\u00e9.<\/div>\n
\n
Probudila m\u011b a\u017e studen\u00e1 voda. Vylezl jsem a zachumlal se do sv\u00e9ho \u017eupanu. Roze\u0161el jsem se do ob\u00fdv\u00e1ku, kde spal na gau\u010di Andreas a chr\u00e1pal. Douf\u00e1m, \u017ee mu nebude \u0161patn\u011b. To by mi je\u0161t\u011b chyb\u011blo. Pod\u00edval jsem se na hodiny a zjistil, \u017ee je osm r\u00e1no.<\/div>\n
„Bezva.“ S\u00e1hl jsem do sk\u0159\u00edn\u011b pro cere\u00e1lie, nasypal jsem je do misky a sedl si do k\u0159esla.<\/div>\n
„Bo\u017ee, pro\u010d nem\u016f\u017ee\u0161 sp\u00e1t jako norm\u00e1ln\u00ed \u010dlov\u011bk.“ Prot\u00e1hl se na gau\u010di Andy.<\/div>\n
„Sorry, usnul jsem ve van\u011b.“ Pokr\u010dil jsem rameny.<\/div>\n
„Kolik je?“<\/div>\n
„Osm.“ V tom se zvedl rychlost\u00ed blesku a za\u010dal l\u00edtat po ob\u00fdv\u00e1ku a hledal v\u011bci.<\/div>\n
„Co je?“ Podivil jsem se jeho chov\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
„V osm jsem m\u011bl vyzvednout m\u00e1mu. Je\u0161t\u011b \u0159\u00edkala, a\u0165 na to nezapomenu.“ To u\u017e byl oble\u010denej a hledal kl\u00ed\u010de od sv\u00fdho auta.<\/div>\n
„No tak to ji pozdravuj.“ Zavolal jsem za n\u00edm, kdy\u017e u\u017e let\u011bl k v\u00fdtahu.<\/div>\n
„Jo, zavol\u00e1m.“ Zahul\u00e1kal z chodby, a pak zabouchl dve\u0159e. Tyhle jeho odchody m\u011b v\u017edy pobav\u00ed. Odlo\u017eil jsem misku a \u0161el do postele. B\u011bhem deseti minut jsem usnul.<\/p>\n

Vzbudilo m\u011b otravn\u00e9 zvon\u011bn\u00ed zvonku. Zvednul jsem se a do\u0161el ke dve\u0159\u00edm. Otev\u0159el jsem a z\u00edvnul. Zastavil jsem se v p\u016flce pohybu, kdy\u017e jsem zjistil, kdo tam je.<\/div>\n

„Bille. Kone\u010dn\u011b jsem t\u011b na\u0161el.“<\/div>\n
„Co tady sakra d\u011bl\u00e1\u0161?“ Vy\u0161t\u011bkl jsem na n\u011bj. U\u017e zase, zase mi mus\u00ed kazit \u017eivot.<\/div>\n
„Hele, zlato, j\u00e1 v\u00edm, \u017ee posledn\u00ed dobou m\u00e1me probl\u00e9my, ale v\u0161e se d\u00e1 vy\u0159e\u0161it. V\u00ed\u0161, \u017ee mi na tob\u011b z\u00e1le\u017e\u00ed.“ Kdyby to nebyl Deny, asi bych se mu vrhl kolem krku, probl\u00e9m je, \u017ee tohle jsem u\u017e sly\u0161el.<\/div>\n
„Prost\u011b m\u011b nech na pokoji, jasn\u00fd?“ Zabouchl jsem dve\u0159e, ale on je chytil a zase otev\u0159el.<\/div>\n
„Bille, v\u010dera ta r\u00e1na od tv\u00e9ho p\u0159\u00edtele nebyla v\u016fbec p\u011bkn\u00e1.“<\/div>\n
„Tak m\u011b p\u0159esta\u0148 pron\u00e1sledovat!“ Neust\u00e1le jsme se p\u0159etahovali o dve\u0159e.<\/div>\n
„J\u00e1 t\u011b p\u0159eci nepron\u00e1sleduju. Pat\u0159\u00ed\u0161 mn\u011b.“<\/div>\n
„Pat\u0159\u00edm, co?“ D\u011bl\u00e1 si srandu? Na chv\u00edli jsem polevil v p\u0159etla\u010dov\u00e1n\u00ed, co\u017e byla chyba.<\/div>\n
„Tak m\u011b poslouchej, zlato.“ Chytl m\u011b pod krkem a p\u0159irazil k futr\u016fm. „D\u00e1m ti t\u00fdden, abys skon\u010dil ve \u0161kole, p\u0159estal komunikovat s Andreasem a taky s t\u00edm, co m\u011b v\u010dera pra\u0161til. Jestli\u017ee se ke mn\u011b po t\u00fddnu nevr\u00e1t\u00ed\u0161, zni\u010d\u00edm t\u011b! Rozum\u00ed\u0161 mi?“ Jen jsem p\u0159ikyvoval. „To jsem r\u00e1d, \u017ee si rozum\u00edme.“ Pustil m\u011b a l\u00edbnul na tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
„Vypadni ode m\u011b!“ Odstr\u010dil jsem ho a odm\u011bnou mi byla r\u00e1na do obli\u010deje. Spadl jsem na zem a Deny se sklonil ke mn\u011b.<\/div>\n
„Za t\u00fdden p\u0159ijdu.“ Zabouchl za sebou dve\u0159e a ode\u0161el.<\/p>\n

Je\u0161t\u011b dal\u0161\u00ed dv\u011b hodiny jsem sed\u011bl na zemi a z\u00edral do zdi. Kdy\u017e v byt\u011b byla naprost\u00e1 tma, zvednul jsem se a zam\u00ed\u0159il do koupelny. Jen jsem se rychle osprchoval a oholil. St\u00e1l jsem p\u0159ed zrcadlem a z\u00edral na svoje oko. Z\u00edtra ho budu m\u00edt fialov\u00fd. To jen tak nezamaskuju. Vy\u010derpan\u011b jsem si lehl do postele a usnul.<\/p>\n

Kdy\u017e m\u011b r\u00e1no vzbudil bud\u00edk, nev\u011b\u0159il jsem, \u017ee u\u017e je pond\u011bl\u00ed. Vstal jsem a do\u0161el do koupelny. B\u00e1l jsem se pod\u00edvat do zrcadla a jak se zd\u00e1lo, m\u011bl jsem k tomu d\u016fvod. Moje oko r\u00e1movala fialovo modr\u00e1 mod\u0159ina. Obl\u00e9kl jsem si p\u0159ipraven\u00e9 v\u011bci a za\u010dal se upravovat. Vlasy jsem m\u011bl b\u011bhem chv\u00edle upraven\u00e9, ale make-up u\u017e byl hor\u0161\u00ed. I kdy\u017e jsem si ho nanesl kolem oka snad tunu, mod\u0159ina st\u00e1le prosv\u00edtala. Nakonec jsem to vzdal a p\u0159ipravil si i br\u00fdle. Holt budu cel\u00fd den prom\u00edtat filmy, aby byla ve t\u0159\u00edd\u011b tma a na m\u011b nebylo vid\u011bt. Stejn\u011b nem\u00e1m nic p\u0159ipraven\u00e9ho. Po sn\u00eddani jsem nasedl do auta a vyjel ke \u0161kole. M\u011bl jsem slu\u0161n\u00fd n\u00e1skok, ale d\u00edky z\u00e1cp\u011b jsem dojel ke \u0161kole t\u011bsn\u011b p\u0159ed zvon\u011bn\u00edm. Hodil jsem si v\u011bci do kabinetu a roze\u0161el se ke t\u0159\u00edd\u011b. Nane\u0161t\u011bst\u00ed k Tomov\u011b t\u0159\u00edd\u011b.<\/p>\n

„Zat\u00e1hn\u011bte!“ Ve\u0161el jsem do t\u0159\u00eddy a u\u017e zatahovali. C\u00edtil jsem na sob\u011b Tom\u016fv pohled, ale nepod\u00edval jsem se na n\u011bj ani jednou. Dokonce si sedl do p\u0159edn\u00ed lavice.<\/div>\n

„Tak dneska si n\u011bco prom\u00edtneme.“ Zapnul jsem dataprojektor a za\u010dal prom\u00edtat rovnice i s textem na vysv\u011btlen\u00ed.<\/div>\n
„Nezapome\u0148te si d\u011blat pozn\u00e1mky. Tohle taky bude v testu. Sice je to u\u010divo trochu nap\u0159ed, ale nijak v\u00e1m to neu\u0161kod\u00ed.“ Rozhl\u00e9dl jsem se po t\u0159\u00edd\u011b a zavadil pohledem o Toma. Ned\u011blal si pozn\u00e1mky a koukal na m\u011b.<\/div>\n
„Tome, vy si nemus\u00edte d\u011blat pozn\u00e1mky?“ P\u0159istoupil jsem k n\u011bmu a pod\u00edval se mu p\u0159es rameno na \u010dist\u00fd pap\u00edr.<\/div>\n
„Nemysl\u00edm si, \u017ee mi ty pozn\u00e1mky k n\u011b\u010demu budou.“ Odpov\u011bd\u011bl lhostejn\u011b.<\/div>\n
„To, \u017ee vy si to nemysl\u00edte, neznamen\u00e1, \u017ee to tak nebude. D\u011blejte si pozn\u00e1mky.“ Roze\u0161el jsem se pry\u010d.<\/div>\n
„Nebudu si d\u011blat pozn\u00e1mky n\u011b\u010deho, co je k ni\u010demu. To je pl\u00fdtv\u00e1n\u00ed pap\u00edrem.“ Oto\u010dil jsem se k n\u011bmu zp\u011bt a zlostn\u011b bouchl do lavice.<\/div>\n
„J\u00e1 jsem v\u00e1\u0161 u\u010ditel a \u0159\u00edk\u00e1m, \u017ee si budete d\u011blat pozn\u00e1mky!“ Najednou se Tom postavil.<\/div>\n
„A j\u00e1 zas \u0159\u00edk\u00e1m, \u017ee ty stupidn\u00ed pozn\u00e1mky ps\u00e1t nebudu.“<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b chv\u00edli odmlouvejte a budete m\u00edt pozn\u00e1mku!“ Vyhro\u017eoval jsem mu, a\u010d tohle na n\u011bj ur\u010dit\u011b neplat\u00ed.<\/div>\n
„No to se boj\u00edm, Nic lep\u0161\u00edho nem\u00e1te?“<\/p>\n

Ve t\u0159\u00edd\u011b se ozval \u0161um a koutkem oka jsem zahl\u00e9dl, jak na n\u011bj \u010dernovl\u00e1ska, mimochodem stejn\u00e1, kterou obj\u00edmal v p\u00e1tek, mrkla. Tom j\u00ed v\u011bnoval jeden ze sv\u00fdch sladk\u00fdch \u00fasm\u011bv\u016f, \u010d\u00edm\u017e ve mn\u011b vyvolal vlnu \u017e\u00e1rlivosti.<\/div>\n

„V\u00edte co, okam\u017eit\u011b vypadn\u011bte z m\u00e9 hodiny! A vy, sle\u010dno, pokud hodl\u00e1te s Tomem d\u00e1le flirtovat, m\u016f\u017eete vypadnout t\u00e9\u017e!“ To u\u017e na m\u011b Tom nech\u00e1pav\u011b koukal.<\/div>\n
„\u0158ekl jsem, abyste vypadl!“ Uk\u00e1zal jsem na dve\u0159e.<\/div>\n
„Fajn. Bylo mi ct\u00ed, pane u\u010diteli.“ Sebral si v\u0161echny sv\u00e9 v\u011bci a roze\u0161el se ke dve\u0159\u00edm. V p\u016flce cesty se zastavil a vr\u00e1til se k on\u00e9 \u010dernovl\u00e1sce a pol\u00edbil ji. Stejn\u011b tak, jako l\u00edbal m\u011b.<\/div>\n
„VEN OBA!“ Za\u0159val jsem na celou t\u0159\u00eddu. Vypadli ze t\u0159\u00eddy a Tom nezapomn\u011bl t\u0159\u00edsknout dve\u0159mi.<\/div>\n
„Pokra\u010dujte v psan\u00ed pozn\u00e1mek, pokud nechcete odej\u00edt taky.“ Sedl jsem si ke stolu a zlostn\u011b \u010dm\u00e1ral na pap\u00edr. Co si o sob\u011b v\u016fbec mysl\u00ed? To l\u00edb\u00e1 ka\u017ed\u00fdho na potk\u00e1n\u00ed? Neb\u00fdt Andrease, tak se spolu vysp\u00edme, no nedej bo\u017ee, kdyby se to opravdu stalo, byl bych jen dal\u0161\u00ed \u010d\u00e1rka na jeho seznamu. Kdy\u017e zazvonilo, okam\u017eit\u011b jsem opustil t\u0159\u00eddu a zam\u00ed\u0159il do kabinetu.<\/p>\n

Cel\u00fd den jsem m\u011bl zka\u017eenou n\u00e1ladu. Opravdu jsem byl r\u00e1d, kdy\u017e mi skon\u010dila posledn\u00ed hodina. Tenhle den se prost\u011b nevyvedl. Od t\u00e9 prvn\u00ed hodiny jsem se sna\u017eil Tomovi vyhnout, kon\u010dil jsem hodiny d\u0159\u00edv a naopak za\u010d\u00ednal pozd\u011bji. Tak, aby na chodb\u00e1ch nikdo nebyl, a t\u00edm se zmen\u0161ilo riziko nep\u0159\u00edjemn\u00e9ho shled\u00e1n\u00ed. Po posledn\u00ed hodin\u011b jsem za\u0161el do kabinetu, abych si vzal kabelku a n\u011bjak\u00e9 p\u00edsemky na opravov\u00e1n\u00ed. Zdr\u017eel jsem se p\u0159i hled\u00e1n\u00ed kl\u00ed\u010d\u016f od auta, co\u017e se mi stalo osudn\u00fdm, jak se uk\u00e1zalo.<\/p>\n

autor: B\u00edna<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: B\u00edna „Mmm. Nemysl\u00edm si, \u017ee tohle je dobrej n\u00e1pad.“ \u0158ekl jsem, ale v tom cinkly dve\u0159e od v\u00fdtahu. Tom m\u011b vytla\u010dil na chodbu a p\u0159itiskl ke zdi. „Mn\u011b se to zas l\u00edb\u00ed.“ Podotkl Tom a l\u00edbal m\u011b na krku. Zav\u0159el jsem<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[490],"tags":[],"class_list":["post-6777","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-my-student"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6777","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6777"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6777\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6777"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6777"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6777"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}