{"id":6784,"date":"2012-03-19T18:00:00","date_gmt":"2012-03-19T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6766"},"modified":"2012-03-19T18:00:00","modified_gmt":"2012-03-19T17:00:00","slug":"navrat","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/03\/19\/navrat\/","title":{"rendered":"N\u00e1vrat"},"content":{"rendered":"
autor: Mishka<\/strong><\/p>\n

Byla noc. Klidn\u00e1 a temn\u00e1. Sn\u011bhov\u00e9 vlo\u010dky l\u00edn\u011b poletovaly vzduchem a ti\u0161e dopadaly na zmrzlou zem. Sed\u011bl na lavi\u010dce v parku. Dlouh\u00e9, tmav\u00e9 vlasy mu spadaly do obli\u010deje. \u010cokol\u00e1dov\u00e9 o\u010di pln\u00e9 pr\u00e1zdnoty se d\u00edvaly do zamrzl\u00e9ho jez\u00edrka a pozorovaly, jak drobn\u00e9 vlo\u010dky pomalu, ale jist\u011b zakr\u00fdvaj\u00ed hladk\u00fd povrch ledu. \u010cekal na n\u011bho. Jako ka\u017ed\u00fd ve\u010der. Jako ka\u017edou noc. Doufal, \u017ee jednou u\u017e kone\u010dn\u011b p\u0159ijde. \u017de se vr\u00e1t\u00ed. Do mysli se mu vracely vzpom\u00ednky, jak tady spolu sed\u00e1vali. Cel\u00e9 hodiny si pov\u00eddali a sm\u00e1li se. Miloval to tu. Miloval chv\u00edle s n\u00edm. Miloval jeho. Ale v\u0161echno u\u017e bylo d\u00e1vno pry\u010d. Z\u016fstaly jen vzpom\u00ednky…<\/p>\n

\u010cernovl\u00e1sek si ti\u0161e povzdechl. Tolik si p\u0159\u00e1l, aby se jeho bratr vr\u00e1til. Aby se vr\u00e1til ten usm\u011bvav\u00fd cop\u00e1nkat\u00fd kluk, se kter\u00fdm tak r\u00e1d tr\u00e1vil \u010das, kter\u00fd mu v\u017edy rozum\u011bl a kter\u00fd se ho v\u017edy zastal. Byli jako jedna du\u0161e ve dvou t\u011blech. Ob\u010das si dok\u00e1zali porozum\u011bt i beze slov. S n\u00edm se v\u017edy c\u00edtil v bezpe\u010d\u00ed. Nikdo mu nemohl ubl\u00ed\u017eit ve chv\u00edl\u00edch, kdy byl s n\u00edm. To se ale bohu\u017eel zm\u011bnilo, kdy\u017e Tom ode\u0161el. Bill nech\u00e1pal pro\u010d. Pro\u010d to n\u011bkdo dopustil. V\u0161ichni museli v\u011bd\u011bt, jak je pro n\u011bj jeho bratr d\u016fle\u017eit\u00fd. Tak pro\u010d to ud\u011blali? Na tuhle a je\u0161t\u011b spoustu dal\u0161\u00edch ot\u00e1zek ale nikdy nena\u0161el odpov\u011b\u010f. I p\u0159esto, \u017ee tolik cht\u011bl…<\/div>\n

\n
N\u00e1hle jeho o\u010di zaujalo n\u011bco podivn\u00e9ho. N\u011bco, co tu je\u0161t\u011b nikdy nevid\u011bl. Vzadu za hust\u00fdm ke\u0159em spat\u0159il jak\u00e9si sv\u011btlo. Jemn\u00e9 b\u00edl\u00e9 sv\u011btlo, kter\u00e9 z\u00e1\u0159ilo do klidn\u00e9 noci a l\u00e1kalo ho, aby \u0161el bl\u00ed\u017e. A on \u0161el. Ti\u0161e na\u0161lapoval nad\u00fdchan\u00fdm sn\u011bhem a tvo\u0159il tak stopy sv\u00fdch bot, kter\u00e9 v\u0161ak vz\u00e1p\u011bt\u00ed znovu zapad\u00e1valy. Pomalu kr\u00e1\u010del vst\u0159\u00edc t\u00e9 z\u00e1\u0159i, kter\u00e1 se po\u0159\u00e1d zv\u011bt\u0161ovala. Netu\u0161il, kde se tu vzala nebo co ji vytvo\u0159ilo. Ale fascinovala ho. P\u0159\u00edmo ho nutila, aby \u0161el po\u0159\u00e1d bl\u00ed\u017e a bl\u00ed\u017e, a\u017e st\u00e1l t\u011bsn\u011b u v\u00ed\u0159\u00edc\u00edho sv\u011bteln\u00e9ho kruhu, kter\u00fd ho zval st\u00e1le d\u00e1l.<\/p>\n

Opatrn\u011b nat\u00e1hl ruku, kter\u00e1 jen lehce projela t\u00edm sv\u011btlem. Netu\u0161il pro\u010d, ale musel se usm\u00e1t. Po tak dlouh\u00e9 dob\u011b se zase usm\u00edval. U\u017e m\u00e1lem zapomn\u011bl, jak\u00e9 to je. Jeho nitrem se najednou rozlila \u00faleva a pocit, \u017ee v\u0161echno bude zase dobr\u00e9. \u010c\u00edm v\u00edc z\u00e1\u0159e s\u00edlila, t\u00edm zv\u011bdav\u011bj\u0161\u00ed byl. Cht\u011bl v\u011bd\u011bt, co to m\u00e1 znamenat. A proto vykro\u010dil vp\u0159ed, sm\u011brem do toho sv\u011btla. C\u00edtil teplo a \u010d\u00edm d\u00e1l v\u011bt\u0161\u00ed \u00falevu. Pocit pr\u00e1zdnoty v n\u011bm mizel a nahrazovalo jej \u0161t\u011bst\u00ed. Ano, on byl \u0161\u0165astn\u00fd. Po tak dlouh\u00e9 dob\u011b. Po t\u0159ech letech byl znovu \u0161\u0165astn\u00fd.<\/p>\n

\u010c\u00edm d\u00e1l postupoval, t\u00edm siln\u011bj\u0161\u00ed byla z\u00e1\u0159e. Musel p\u0159ed n\u00ed mhou\u0159it o\u010di. A kdy\u017e u\u017e se to zd\u00e1lo k nevydr\u017een\u00ed, zav\u0159el je \u00fapln\u011b. V tu chv\u00edli ona z\u00e1\u0159e zhasla a kolem n\u011bj se rozlila p\u0159\u00edjemn\u00e1 a uklid\u0148uj\u00edc\u00ed tma. A potom u\u017e nic nevn\u00edmal…<\/p>\n

Po chv\u00edli sebou \u0161kubl a probudil se. Byl zp\u00e1tky na t\u00e9 d\u016fv\u011brn\u011b zn\u00e1m\u00e9 lavi\u010dce. Netu\u0161il, jak mohl usnout. Nikdy se mu to nestalo. Ani jednou za cel\u00e9 t\u0159i roky, co tu takhle sed\u00e1val. Lehce zavrt\u011bl hlavou. P\u0159i\u0161lo mu to p\u0159inejmen\u0161\u00edm zvl\u00e1\u0161tn\u00ed. A co potom ta podivn\u00e1 b\u00edl\u00e1 z\u00e1\u0159e? Kde je te\u010f? Zmizela? Co to m\u011blo znamenat? Byl to jen sen?<\/p>\n

Proud jeho my\u0161lenek v\u0161ak p\u0159eru\u0161il n\u00e1hl\u00fd zvuk. Tich\u00e9 k\u0159up\u00e1n\u00ed pr\u00e1v\u011b napadan\u00e9ho sn\u011bhu, kter\u00e9 se ti\u0161e rozl\u00e9halo noc\u00ed a pomalu se k n\u011bmu p\u0159ibli\u017eovalo. Jeho zrak se sto\u010dil na \u00fazkou cesti\u010dku, te\u010f u\u017e do\u010dista zapadanou sn\u011bhem, kter\u00e1 do parku vedla. S o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00edm hled\u011bl do tmy a sna\u017eil se zachytit jak\u00fdkoliv pohyb. A po chvilce se ze tmy skute\u010dn\u011b vyno\u0159ila postava. Pomalu se k n\u011bmu p\u0159ibli\u017eovala. Bill se postavil a sna\u017eil se zjistit, kdo to m\u016f\u017ee b\u00fdt. A kdy\u017e se doty\u010dn\u00fd p\u0159ibl\u00ed\u017eil na takovou vzd\u00e1lenost, aby byl poznat jeho obli\u010dej, jeho srdce se hlasit\u011b rozbu\u0161ilo a z o\u010d\u00ed mu poprv\u00e9 od bratrova poh\u0159bu vytryskly slzy.<\/p>\n

Byl to on.<\/p>\n

Kone\u010dn\u011b, po t\u0159ech letech p\u0159i\u0161el.<\/p>\n

V\u011bd\u011bl to. V\u011bd\u011bl, \u017ee to nem\u00e1 vzd\u00e1vat. Bill tu\u0161il, \u017ee se jeho l\u00e1ska vr\u00e1t\u00ed. A m\u011bl pravdu.<\/p>\n

Nemohl se pohnout, nemohl mluvit, nemohl d\u011blat nic. Jen st\u00e1l a d\u00edval se do jeho tv\u00e1\u0159e. Sledoval jeho rty, kter\u00e9 se vlnily do jemn\u00e9ho \u00fasm\u011bvu, jeho o\u010di, v nich\u017e z\u00e1\u0159ilo tis\u00edce jisk\u0159i\u010dek, a kter\u00e9 tak dob\u0159e znal. Tom pomalu do\u0161el a\u017e k n\u011bmu. P\u00e1r vte\u0159in na sebe jen z\u00edrali, a pak Bill kone\u010dn\u011b promluvil.<\/p>\n

„Ty ses… vr\u00e1til…“ Jeho hlas byl tich\u00fd a t\u0159\u00e1sl se. Ov\u0161em, byl \u0161\u0165astn\u00fd. Tak stra\u0161n\u011b moc.<\/div>\n

„Vr\u00e1til…“ zopakoval to slovo Tom. Pot\u00e9 vzal Billovu tv\u00e1\u0159 jemn\u011b do dlan\u00ed, a kone\u010dn\u011b, po t\u011bch zatracen\u011b dlouh\u00fdch t\u0159ech letech, ho dlouze a n\u011b\u017en\u011b pol\u00edbil. Ob\u011bma se v b\u0159i\u0161e op\u011bt rozlet\u011blo hejno neposedn\u00fdch mot\u00fdlk\u016f. Ob\u011bma st\u00e9kaly po tv\u00e1\u0159\u00edch slzy \u0161t\u011bst\u00ed a m\u00edsily se v jedny. L\u00edbali se dlouho. D\u00e9le ne\u017e kdy d\u0159\u00edv. A kdy\u017e se od sebe kone\u010dn\u011b odtrhli, Tom chytil sv\u00e9ho milovan\u00e9ho bratra za ruku, sedl si na lavi\u010dku a st\u00e1hl si svou l\u00e1sku k sob\u011b na kl\u00edn. Hled\u011bl do jeho kr\u00e1sn\u00fdch o\u010d\u00ed a hladil jej po tv\u00e1\u0159i.<\/p>\n

„Se\u0161 studenej…“ uculil se Bill, ale tv\u00e1\u0159\u00ed se op\u0159el do jeho jemn\u00e9ho doteku.<\/div>\n

„Jo, je p\u0159ece mr\u00e1z,“ usm\u00e1l se Tom. \u0158ekl to i p\u0159esto, \u017ee to nebyla pravda. On s\u00e1m dob\u0159e v\u011bd\u011bl, \u017ee to mrazem nen\u00ed. Ale necht\u011bl t\u00edm Billa zat\u011b\u017eovat.<\/div>\n
„Kdes byl tak dlouho? \u010cekal jsem tu… ka\u017edou noc…“ \u0161eptal smutn\u011b Bill. Tomovi to rvalo srdce, cht\u011bl mu v\u0161echno \u0159\u00edct. Ale necht\u011bl, aby to v\u011bd\u011bl. Necht\u011bl, aby v\u011bd\u011bl, \u017ee je te\u010f… mrtv\u00fd. Zbyte\u010dn\u011b by ho to rozru\u0161ilo. A to on necht\u011bl. Cht\u011bl u\u017e b\u00fdt jen s n\u00edm.<\/div>\n
„Na tom nesejde, l\u00e1sko. Jen… nemohl jsem p\u0159ij\u00edt. Ale te\u010f u\u017e bude v\u0161echno v po\u0159\u00e1dku. Budeme u\u017e nav\u017edycky spolu. Slibuju…“ \u0161eptal mu tich\u00e1 sl\u016fvka. Hladil ho ve vlasech a pevn\u011b ho k sob\u011b tiskl.<\/div>\n
„Dob\u0159e, v\u011b\u0159\u00edm ti, mil\u00e1\u010dku. Jen… u\u017e m\u011b pros\u00edm neopou\u0161t\u011bj,“ \u0161pitl a schoval si obli\u010dej k bratrovu krku. Tom si ho p\u0159itiskl je\u0161t\u011b pevn\u011bji k sob\u011b a l\u00edbal ho do vlas\u016f.<\/div>\n
„Neopust\u00edm…“ sl\u00edbil mu naposledy, a pak jen zav\u0159el o\u010di a vn\u00edmal p\u0159\u00edtomnost sv\u00e9ho dvoj\u010dete…<\/p>\n<\/div>\n
*** *** ***<\/div>\n
\n

Ztichl\u00fdm parkem se op\u011bt ozvaly tich\u00e9 kroky. Tentokr\u00e1t pat\u0159ily \u017een\u011b zhruba ve st\u0159edn\u00edm v\u011bku, jej\u00ed\u017e zrzav\u00e9 vlasy spadaly na \u00fatl\u00e1 ramena. Zabalen\u00e1 v tepl\u00e9m kab\u00e1tu kr\u00e1\u010dela napadan\u00fdm sn\u011bhem a hledala sv\u00e9ho syna. V\u017edycky se vracel dom\u016f o p\u016flnoci, ale dnes se nevr\u00e1til. Su\u017eovaly ji obavy. Na druhou stranu ale tu\u0161ila, co zde mo\u017en\u00e1 uvid\u00ed. Ale na to zat\u00edm necht\u011bla myslet…<\/p>\n

Kdy\u017e ho nevid\u011bla sed\u011bt na lavi\u010dce, zastavila se. Rozhl\u00ed\u017eela se kolem. Musela ho naj\u00edt. Musela naj\u00edt sv\u00e9ho chlapce. Alespo\u0148 toho, kter\u00fd j\u00ed zbyl. I kdy\u017e podv\u011bdom\u011b tu\u0161ila, co se stalo, je\u0161t\u011b si to necht\u011bla p\u0159ipustit. Jej\u00ed pohled ov\u0161em upoutalo hust\u00e9 k\u0159ov\u00ed, kter\u00e9 rostlo opod\u00e1l. Pomalu ho obe\u0161la a… kone\u010dn\u011b ho spat\u0159ila.<\/p>\n

Jeho t\u011blo le\u017eelo ve studen\u00e9m sn\u011bhu a nejevilo zn\u00e1mky \u017eivota. Pomalu si k n\u011bmu klekla a oto\u010dila ho obli\u010dejem k sob\u011b. Jeho tv\u00e1\u0159 byla klidn\u00e1 a zdobil ji jemn\u00fd \u00fasm\u011bv. V pohasl\u00fdch o\u010d\u00edch se zra\u010dila \u00faleva. N\u00e1hle na ni za\u010daly dopadat slzy jeho matky. Skl\u00e1n\u011bla se nad mrtv\u00fdm t\u011blem sv\u00e9ho syna a plakala. Pevn\u011b chytila jeho ledovou ruku a pohladila jej po tv\u00e1\u0159i.<\/p>\n

„Bille… nikdy by se nevr\u00e1til…“ \u0161eptla. „Ale te\u010f u\u017e jsi s n\u00edm. Vy\u0159i\u010f mu, \u017ee ho miluju. M\u00e1ma v\u00e1s oba moc miluje,“ vzlykla. Jej\u00ed hork\u00e9 slzy d\u00e1l padaly na chlapcovu tv\u00e1\u0159 a pomalu na n\u00ed zamrzaly. Ale on kone\u010dn\u011b na\u0161el klid. Byl znovu se sv\u00fdm bratrem, se svou l\u00e1skou. A to u\u017e nav\u017edy…<\/p>\n

autor: Mishka<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o) <\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Mishka Byla noc. Klidn\u00e1 a temn\u00e1. Sn\u011bhov\u00e9 vlo\u010dky l\u00edn\u011b poletovaly vzduchem a ti\u0161e dopadaly na zmrzlou zem. Sed\u011bl na lavi\u010dce v parku. Dlouh\u00e9, tmav\u00e9 vlasy mu spadaly do obli\u010deje. \u010cokol\u00e1dov\u00e9 o\u010di pln\u00e9 pr\u00e1zdnoty se d\u00edvaly do zamrzl\u00e9ho jez\u00edrka a pozorovaly, jak<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-6784","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6784","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6784"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6784\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6784"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6784"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6784"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}