{"id":6805,"date":"2012-03-15T18:00:00","date_gmt":"2012-03-15T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6787"},"modified":"2012-03-15T18:00:00","modified_gmt":"2012-03-15T17:00:00","slug":"wenn-es-manchmal-regnet-6","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/03\/15\/wenn-es-manchmal-regnet-6\/","title":{"rendered":"Wenn es manchmal regnet 6."},"content":{"rendered":"
autor: Lisa
<\/strong> <\/p>\n

Ne\u017e dojel do centra, u\u017e se setm\u011blo. Byl p\u0159ekvapen\u00fd – myslel si, \u017ee je teprve odpoledne. Ale zd\u00e1lo se, \u017ee u\u017e kdy\u017e se vzbudil, bylo mnohem pozd\u011bji, ne\u017e se domn\u00edval. Ze zvyku se pod\u00edval na z\u00e1p\u011bst\u00ed a pak se s\u00e1m sob\u011b zasm\u00e1l.
Nem\u011bl tam \u017e\u00e1dn\u00e9 hodinky – sv\u00e9 posledn\u00ed prodal, kdy\u017e pot\u0159eboval pen\u00edze na d\u00e1vku, a nav\u00edc by mu stejn\u011b byly k ni\u010demu. Nikdy nemusel nikam p\u0159esn\u011b na \u010das – nechodil do \u0161koly a ani nem\u011bl \u017e\u00e1dnou pr\u00e1ci. Jedin\u00e9, co musel dodr\u017eovat, byly pravideln\u00e9 d\u00e1vky heroinu. A pokud se opozdil s nimi, jeho t\u011blo si o n\u011b \u0159eklo samo. Jeho m\u011b\u0159\u00edtkem dne byly d\u00e1vky, stav po nich a p\u0159ed nimi. Pojmy r\u00e1no, odpoledne a ve\u010der pro n\u011bj nem\u011bly p\u0159\u00edli\u0161 v\u00fdznam.<\/p>\n

Vych\u00e1zkov\u00fdm tempem, kter\u00e9 si jindy nemohl dovolit, se proch\u00e1zel m\u011bstem, ne\u017e kone\u010dn\u011b do\u0161el k obchodn\u00edmu centru. Tam u\u017e se nijak nezdr\u017eoval, necht\u011bl, aby ho Karl nachytal, ne\u017e si stihne d\u00e1t, proto\u017ee si nebyl jist\u00fd, jestli by byl schopn\u00fd tomu odolat a odej\u00edt jinam. A on se necht\u011bl s Karlem rozh\u00e1dat, cht\u011bl si s n\u00edm dneska popov\u00eddat. Nutn\u011b si pot\u0159eboval popov\u00eddat s k\u00fdmkoli<\/em>.<\/p>\n

Kdy\u017e ve\u0161el na z\u00e1chodky, bylo tam pr\u00e1zdno. Na mu\u017esk\u00fdch z\u00e1chodc\u00edch to tak bylo v\u011bt\u0161inou, a za to byl Bill r\u00e1d. Nedok\u00e1zal si p\u0159edstavit, \u017ee by p\u0159i sv\u00e9 chvilce musel poslouchat n\u011bjak\u00e9 ka\u010deny, jak se bav\u00ed p\u0159es dve\u0159e z\u00e1chodu, jak to m\u011bly ve zvyku d\u00edvky.<\/div>\n

Zav\u0159el se do jedn\u00e9 z kabinek a rozbalil si n\u00e1dob\u00ed\u010dko. Pe\u010dliv\u011b si vymyl st\u0159\u00edka\u010dku, ne\u017e si za\u010dal p\u0159ipravovat fet. Vyt\u00e1hl si mal\u00fd bal\u00ed\u010dek z kapsy a t\u00e9m\u011b\u0159 n\u00e1bo\u017en\u011b na n\u011bj z\u00edral. Chv\u00edli jej jen tak dr\u017eel v ruce a \u0161\u0165astn\u011b se usm\u00edval. Tolik fetu u sebe je\u0161t\u011b nikdy nem\u011bl.<\/p>\n<\/div>\n
\n
Jedin\u00e1 nev\u00fdhoda byla, \u017ee si nem\u011bl jak odd\u011blit p\u0159esn\u011b d\u00e1vku. Ale koneckonc\u016f nebyl \u017e\u00e1dn\u00fd za\u010d\u00e1te\u010dn\u00edk, a tak si trochu odsypal na p\u0159ipravenou l\u017ei\u010dku a doufal, \u017ee to bude sta\u010dit. No co – kdyby ne – m\u016f\u017ee si d\u00e1t je\u0161t\u011b. Varianta, \u017ee by se mohl p\u0159ed\u00e1vkovat, mu p\u0159i\u0161la v\u00edce ne\u017e sm\u011b\u0161n\u00e1.
Tv\u00e1\u0159 mu zase zaplavil ten bla\u017een\u00fd \u00fasm\u011bv a on d\u00e1l pokra\u010doval v p\u0159\u00edprav\u011b. Kdy\u017e m\u011bl p\u0159ipravenou st\u0159\u00edka\u010dku, st\u00e1hl si ruku \u0161krtidlem a nap\u00edchl \u017e\u00edlu.
A potom u\u017e se vzn\u00e1\u0161el.<\/p>\n

N\u011bjakou chv\u00edli z\u016fstal zav\u0159en\u00fd v kabince, sbalil si n\u00e1dob\u00ed\u010dko a jen tak sed\u011bl na zav\u0159en\u00e9 m\u00edse. C\u00edtil se nejl\u00e9pe za posledn\u00ed dva dny. A hodlal si tenhle pocit uchovat i nad\u00e1le st\u016fj co st\u016fj.<\/div>\n

K \u010dertu s Tomem a jeho sm\u011b\u0161n\u00fdm pokusem o Billovu abstinenci.<\/p>\n

Kdy\u017e vy\u0161el ven ze z\u00e1chodku, op\u0159el se o umyvadlo a dlouho se na sebe jen d\u00edval do zrcadla. Jeho tv\u00e1\u0159 u\u017e ho tolik ned\u011bsila, proto\u017ee se na n\u00ed objevil p\u0159ece jen n\u00e1znak \u00fasm\u011bvu, ale po\u0159\u00e1d nevypadal moc dob\u0159e.
St\u00e1hl si vlasy do gumi\u010dky a opl\u00e1chl si d\u016fkladn\u011b obli\u010dej. Z ta\u0161ky si vyt\u00e1hl kart\u00e1\u010dek na zuby a pastu. A\u010dkoli byl v podstat\u011b bezdomovec – hygienu se sna\u017eil nepodce\u0148ovat. Takov\u00e9 to oby\u010dejn\u00e9 \u010di\u0161t\u011bn\u00ed zub\u016f nebo l\u00ed\u010den\u00ed prov\u00e1d\u011bl kdekoli na podobn\u00fdch m\u00edstech jako tady a sprchovat se chodil k Oliverovi. Oliver byl jeden z jeho pravideln\u00fdch z\u00e1kazn\u00edk\u016f. Byl docela v pohod\u011b, dle Billov\u00fdch m\u011b\u0159\u00edtek. Pracoval jako vedouc\u00ed IT odd\u011blen\u00ed v n\u011bjak\u00e9 firm\u011b, jej\u00ed\u017e jm\u00e9no si Bill nebyl schopn\u00fd nikdy zapamatovat, a byl na n\u011bj v\u017edycky slu\u0161n\u00fd.<\/p>\n

Oliver byl docela podiv\u00edn. T\u00e1hlo mu u\u017e na \u010dty\u0159icet, ale nikdy nem\u011bl \u017eenu a nevypadalo to, \u017ee se do budoucna n\u011bco zm\u011bn\u00ed. Byl to jednodu\u0161e svobodn\u00fd „ml\u00e1denec“. Bydlel v men\u0161\u00edm dome\u010dku na okraji Berl\u00edna a Bill za n\u00edm pravideln\u011b doj\u00ed\u017ed\u011bl. V popisu jeho pr\u00e1ce nebylo nic neobvykl\u00e9ho – Oliver po n\u011bm cht\u011bl vykou\u0159it nebo ru\u010dn\u00ed pr\u00e1ci. Ale bylo t\u011b\u017ek\u00e9 ho uspokojit. Kolikr\u00e1t se st\u00e1valo, \u017ee mu to Bill d\u011blal i p\u011btkr\u00e1t za sebou a po\u0159\u00e1d nem\u011bl dost. Ale nijak si nemohl st\u011b\u017eovat. Proto\u017ee mu Oliver v\u017edycky dovolil vykoupat se v jeho obrovsk\u00e9 van\u011b a jednou za \u010das si u n\u011bj mohl vyprat i to m\u00e1lo oble\u010den\u00ed, co m\u011bl. Sice mu platil m\u00e9n\u011b pen\u011bz ne\u017e ostatn\u00ed z\u00e1kazn\u00edci, ale byl pro Billa \u010dastokr\u00e1t o mnoho u\u017eite\u010dn\u011bj\u0161\u00ed. Nedok\u00e1zal si toti\u017e p\u0159edstavit b\u00fdt bez mo\u017enosti se n\u011bkde um\u00fdt a v klidu nabrat dech.<\/div>\n

Kdy\u017e si po\u0159\u00e1dn\u011b vydrhl zuby, vyt\u00e1hl si make-up, tu\u017eku na o\u010di a \u0159asenku a po n\u011bkolika dnech se rozhodl nal\u00ed\u010dit. Aspo\u0148 trochu to zakryje ty p\u0159\u00ed\u0161ern\u00e9 kruhy pod o\u010dima, kter\u00e9 se mu ud\u011blaly.<\/p>\n

C\u00edtil se dob\u0159e, kdy\u017e zase mohl myslet takhle oby\u010dejn\u011b a d\u011blat norm\u00e1ln\u00ed v\u011bci, jako se malovat. No, v r\u00e1mci mo\u017enost\u00ed norm\u00e1ln\u00ed. Mu\u017ei se v\u011bt\u0161inou nel\u00ed\u010dili, \u017ee?
Ob\u010das mu jeho \u017eivot jako z\u00e1visl\u00e9ho p\u0159ipadal nere\u00e1ln\u00fd. Situace, do kter\u00fdch se dost\u00e1val, d\u0159\u00edve v\u00edd\u00e1val jen ve filmech a opravdu si p\u0159edt\u00edm nemyslel, \u017ee to tak v realit\u011b funguje. Proto byl vd\u011b\u010dn\u00fd za tyhle prachoby\u010dejn\u00e9 v\u011bci, d\u00edky kter\u00fdm si udr\u017eoval spojen\u00ed s \u017eivotem „norm\u00e1ln\u00edch“ lid\u00ed. D\u00e1valo mu to pocit, \u017ee je v\u00edce skute\u010dn\u00fd, ne\u017e si o sob\u011b myslel.<\/div>\n

N\u011bkdy mu p\u0159ipadalo, \u017ee u\u017e ani ne\u017eije. Proto\u017ee to, co vedl, by jen m\u00e1lokdo nazval \u017eivotem. \u2011 Tohle plaho\u010den\u00ed bez c\u00edle. Od d\u00e1vky k d\u00e1vce. Od z\u00e1kazn\u00edka k z\u00e1kazn\u00edkovi. A to v\u0161echno pro pocit, kter\u00fd mu heroin d\u00e1val.<\/p>\n

Zn\u011blo to jako p\u0159\u00edli\u0161 vysok\u00e1 cena a Bill si to n\u011bkdy opravdu myslel, ale v\u011bt\u0161inu \u010dasu ne. V\u011bt\u0161inu \u010dasu s t\u00edm byl sm\u00ed\u0159en\u00fd. Sm\u00ed\u0159en\u00fd s t\u00edm, \u017ee v oby\u010dejn\u00e9m \u017eivot\u011b neobst\u00e1l. Kv\u016fli otci, kter\u00fd ho zlomil. A Bill si nemyslel, \u017ee by bylo mo\u017en\u00e9 tu \u0161kodu je\u0161t\u011b n\u011bkdy napravit. N\u011bkter\u00e1 zran\u011bn\u00ed jsou smrteln\u00e1. Ne v\u0161echno jde vyl\u00e9\u010dit. Ne v\u0161echny r\u00e1ny se zahoj\u00ed. A tak p\u0159ijal fakt, \u017ee jedin\u00e9, co mu pom\u016f\u017ee, je heroin – r\u00e1ny sice nevyl\u00e9\u010d\u00ed, ale aspo\u0148 Bill nec\u00edtil bolest.<\/div>\n

Byl u\u017e skoro hotov\u00fd, kdy\u017e se otev\u0159ely dve\u0159e a dovnit\u0159 ve\u0161el Karl. Bill se usm\u00e1l na sv\u016fj odraz v zrcadle, ne\u017e se ke star\u0161\u00edmu mu\u017ei oto\u010dil.<\/p>\n

„Ahoj,“ pozdravil vesele. \u010cern\u00e9 my\u0161lenky zahnal hned, jakmile spat\u0159il Karla ve dve\u0159\u00edch.<\/div>\n

„Hmm… vid\u00edm, \u017ee dneska je to 1:0 pro tebe,“ zamra\u010dil se Karl a zkoumav\u011b se na n\u011bj zad\u00edval.<\/div>\n
„Promi\u0148, br\u00e1cho. P\u0159\u00ed\u0161t\u011b t\u011b t\u0159eba nech\u00e1m vyhr\u00e1t,“ zazubil se Bill pobaven\u011b.<\/div>\n
„Nejsem tv\u016fj br\u00e1cha,“ u\u0161kl\u00edbl se star\u0161\u00ed mu\u017e na opl\u00e1tku.<\/div>\n
„D\u00edky bohu,“ oddechnul si \u010dernovl\u00e1sek teatr\u00e1ln\u011b. „M\u016fj opravdov\u00fd bratr se m\u011b sna\u017eil toti\u017e zab\u00edt,“<\/div>\n
„Myslel jsem, \u017ee se s n\u00edm nest\u00fdk\u00e1\u0161,“ dostalo se mu p\u0159ekvapen\u00e9 reakce.<\/div>\n
„Uhh… to j\u00e1 taky. Aspo\u0148 do v\u010derej\u0161ka. N\u00e1hodou jsme se potkali. – Vlastn\u011b d\u00edky tomu, \u017ee jsi v\u010dera bodoval ty,“ Karlovi vyl\u00e9tlo obo\u010d\u00ed je\u0161t\u011b v\u00edce, \u010d\u00edm\u017e se do\u017eadoval podrobn\u011bj\u0161\u00edho vysv\u011btlen\u00ed.<\/div>\n
„Hm… nem\u00e1\u0161 \u010das na k\u00e1vu? Zvu t\u011b,“<\/div>\n
„Ty m\u011b zve\u0161 na k\u00e1vu? To si asi zapamatuju, proto\u017ee je to poprv\u00e9, co se n\u011bco takov\u00e9ho stalo, a to se zn\u00e1me u\u017e rok,“ dob\u00edral si ho Karl pobaven\u011b. Byl r\u00e1d, \u017ee vid\u011bl Billa v tak dobr\u00e9m rozpolo\u017een\u00ed, proto\u017ee se domn\u00edval, \u017ee za to m\u016f\u017ee fakt, \u017ee se setkal s bratrem. Doufal, \u017ee by ho kontakt s n\u011bk\u00fdm z rodiny mohl p\u0159iv\u00e9st zp\u00e1tky na spr\u00e1vnou cestu.<\/p>\n

Sedli si spolu na lavi\u010dku do vnit\u0159ku galerie, ka\u017ed\u00fd m\u011bl plastov\u00fd kel\u00edmek s k\u00e1vou z automatu. Bill jej bla\u017een\u011b sv\u00edral v prstech a opatrn\u011b si na k\u00e1vu foukal, aby ji zchladil. Nedok\u00e1zal si vzpomenout, kdy naposledy si mohl takhle v klidu posed\u011bt a popov\u00eddat. Mo\u017en\u00e1 to nebylo tak d\u00e1vno, ale na heroinu mu dny docela spl\u00fdvaly. Naprosto nap\u0159\u00edklad nem\u011bl tu\u0161en\u00ed, jak\u00e9 je datum. Jen v\u011bd\u011bl, \u017ee je l\u00e9to. A vlastn\u011b to bylo jedin\u00e9, co pot\u0159eboval v\u011bd\u011bt.<\/p>\n

„Tak pov\u00eddej. Co se stalo? Vypad\u00e1\u0161 dob\u0159e,“ pob\u00eddl ho star\u0161\u00ed mu\u017e, zat\u00edmco si usrkl z kel\u00edmku.<\/div>\n

„Te\u010f mo\u017en\u00e1,“ u\u0161kl\u00edbl se \u010dernovlas\u00fd mlad\u00edk. „Kdybys m\u011b vid\u011bl p\u0159ed p\u00e1r hodinami, tak m\u011b ani nepozn\u00e1\u0161,“ jeho t\u00f3n byl trpk\u00fd.<\/div>\n
„Kdy\u017e jsem odsud ode\u0161el – \u0161el jsem na ty ve\u0159ejn\u00e9 z\u00e1chodky, jak jsem ti \u0159\u00edkal,“ za\u0161klebil se znechucen\u011b. „Tam jsem si cht\u011bl v klidu vychutnat svou d\u00e1vku,“ pokra\u010doval a napil se k\u00e1vy. „Akor\u00e1t, \u017ee jsem n\u00e1hodou narazil na bratra, kter\u00fd si vy\u0161el posprejovat p\u00e1r st\u011bn,“ zakroutil nesouhlasn\u011b hlavou. Nikdy nem\u011bl Tomovo sprejov\u00e1n\u00ed r\u00e1d. Ne, \u017ee by snad jeho graffity nebyly dobr\u00e9, byly, a to moc, ale on se o bratra v\u017edycky b\u00e1l. B\u00e1l se, \u017ee ho chyt\u00ed policajti a obvin\u00ed z vandalismu a podobn\u00fdch v\u011bc\u00ed. Nebylo ale pro\u010d se b\u00e1t – Toma nikdy nechytili. Zat\u00edmco Bill u\u017e m\u011bl tolik z\u00e1pis\u016f, \u017ee je nestihl po\u010d\u00edtat. Nad t\u00edmhle se jen u\u0161kl\u00edbnul a znovu se napil z kel\u00edmku.<\/p>\n

„A potom se ten idiot rozhodl, \u017ee je \u010das, abych za\u010dal odvykat a odt\u00e1hl m\u011b dom\u016f, kde m\u011b zamkl!“ vypr\u00e1v\u011bl rozho\u0159\u010den\u011b a mra\u010dil se, kdy\u017e vzpom\u00ednal na abs\u0165\u00e1k. Byl rozhodnut\u00fd, \u017ee tohle u\u017e nikdy nechce za\u017e\u00edt. Koupat se ve vlastn\u00edm potu a nesnesiteln\u00e9 ag\u00f3nii – ne d\u00edky, to si opravdu nehodlal zopakovat. Zad\u00edval se na Karla, jako by \u010dekal, \u017ee jej podpo\u0159\u00ed z\u00fa\u010dastn\u011bn\u00fdm a l\u00edtostn\u00fdm mru\u010den\u00edm, ale nam\u00edsto toho se Karl mra\u010dil je\u0161t\u011b v\u00edc ne\u017e on.<\/div>\n

„Tys utekl?“ vyjekl star\u0161\u00ed mu\u017e zd\u011b\u0161en\u011b.<\/div>\n
„A co jsem m\u011bl d\u011blat? Z\u016fstat tam a pomalu chc\u00edpnout? V\u017edy\u0165 on o tom v\u016fbec nic nev\u00ed! Nejsp\u00ed\u0161 si myslel, \u017ee kdy\u017e m\u011b ve\u010der zav\u0159e a nepust\u00ed, tak druh\u00fd den r\u00e1no vyjdu jako nov\u00fd \u010dlov\u011bk!“ prskal Bill a za\u010d\u00ednal b\u00fdt \u010d\u00edm d\u00e1l t\u00edm v\u00edc na\u0161tvan\u00fd, kdy\u017e se v n\u011bm probouzely uk\u0159ivd\u011bn\u00e9 pocity.<\/div>\n
„Cht\u011bl ti jen pomoct!“ nam\u00edtl Karl. „V\u017edy\u0165 v\u00ed\u0161, \u017ee takhle nem\u016f\u017ee\u0161 \u017e\u00edt napo\u0159\u00e1d! Jednou bude\u0161 muset p\u0159estat,“ jeho slova \u010dernovlas\u00e9ho mlad\u00edka dop\u00e1lila je\u0161t\u011b v\u00edce, proto\u017ee to nebylo to, co cht\u011bl poslouchat. Necht\u011bl \u017e\u00e1dn\u00e9 p\u0159edn\u00e1\u0161ky. Cht\u011bl jen, aby ho vyslechnul a mo\u017en\u00e1 trochu politoval.<\/p>\n

„Pomoct! Nepot\u0159ebuju jeho<\/em> pomoc!“ vy\u0161t\u011bkl zu\u0159iv\u011b a Karlovi v t\u00e9 chv\u00edli p\u0159i\u0161el jako mal\u00e9 d\u00edt\u011b. Ale pak si uv\u011bdomil, \u017ee on d\u00edt\u011b je\u0161t\u011b opravdu po\u0159\u00e1d je. D\u00edt\u011b, kter\u00e9 toho za\u017eilo a\u017e p\u0159\u00edli\u0161. D\u00edt\u011b, kter\u00e9 bylo surov\u011b vytrhnuto z p\u0159edstavy o dobr\u00e9m \u017eivot\u011b. Najednou mu ho bylo stra\u0161n\u011b l\u00edto, proto\u017ee nev\u011bd\u011bl, jak mu pomoct.<\/div>\n

„\u017de nepot\u0159ebuje\u0161 pomoc? Jen se na sebe pod\u00edvej! M\u011bl bys b\u00fdt ve \u0161kole a nebo pracovat! M\u011bl by ses ka\u017ed\u00fd ve\u010der vracet dom\u016f a v noci sp\u00e1t ve sv\u00e9 posteli! A ne tady sed\u011bt se mnou s v\u011bdom\u00edm, \u017ee dal\u0161\u00ed noc str\u00e1v\u00ed\u0161 venku nebo u n\u011bkoho ciz\u00edho, komu bude\u0161 d\u011blat pot\u011bchu pro pen\u00edze!“ v\u0161echno, co na n\u011bj Karl chrlil, byla pravda – a tu on nemohl sly\u0161et. Nikdo mu nemusel p\u0159ipom\u00ednat, o co v\u0161echno p\u0159i\u0161el. A u\u017e v\u016fbec ne on.<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 pravdu – nev\u00edm, pro\u010d tu v\u016fbec s tebou sed\u00edm a poslouch\u00e1m t\u011b! S\u00e1m neum\u00ed\u0161 promluvit s vlastn\u00ed \u017eenou a mn\u011b chce\u0161 radit, co m\u00e1m ud\u011blat se sv\u00fdm \u017eivotem!“ Kdy\u017e Bill zm\u00ednil Jennu, Karlovi poklesla ramena a najednou se z n\u011bj vytratil bojovn\u00fd duch. Bill se cht\u011bl sebrat a odej\u00edt, ale zastavil ho vzlyk, kter\u00fd se vydral star\u0161\u00edmu mu\u017ei z hrudi.<\/p>\n

„T-ty bre\u010d\u00ed\u0161?“ vykoktal Bill zara\u017een\u011b.<\/div>\n

„Ona mi ode\u0161la,“ vzlyknul Karl a zabo\u0159il si hlavu do dlan\u00ed. Mlad\u00edk se kousl do rtu a nev\u011bd\u011bl, co by m\u011bl ud\u011blat. Byl tak p\u0159ekvapen\u00fd, \u017ee ho p\u0159e\u0161el i vztek, kter\u00fd s n\u00edm p\u0159ed chv\u00edli lomcoval.<\/div>\n
„D-dneska r\u00e1no se sbalila a \u0159ekla, \u017ee o-odch\u00e1z\u00ed,“ Bill si sedl zp\u00e1tky vedle n\u011bj a v\u00e1hav\u011b ho poklepal po rameni. Nev\u011bd\u011bl, jak by ho mohl ut\u011b\u0161it. Tyhle situace neum\u011bl \u0159e\u0161it, a tak tam jen sed\u011bl a nesund\u00e1val svou ruku z jeho ramene.<\/div>\n
„Promi\u0148. To je mi l\u00edto,“ nebyl si jist\u00fd, jestli to mysl\u00ed doopravdy, ale nep\u0159\u00e1l Karlovi nic \u0161patn\u00e9ho. Koneckonc\u016f on s n\u00edm jednal v\u017edy velice hezky.<\/div>\n
„\u0158ekla, \u017ee u\u017e to nevydr\u017e\u00ed. \u017de u\u017e nem\u016f\u017ee. C-co m\u00e1m d\u011blat? Nem\u016f\u017eu bez n\u00ed b\u00fdt!“ jeho ramena se t\u0159\u00e1sla a Bill se kv\u016fli tomu c\u00edtil nep\u0159\u00edjemn\u011b. P\u0159i\u0161lo mu neslu\u0161n\u00e9, \u017ee zrovna on je sv\u011bdkem Karlovy slabosti. Kdy\u017e nad t\u00edm tak p\u0159em\u00fd\u0161lel, nem\u011bli jeden druh\u00e9mu co vy\u010d\u00edtat. Oba dva byli zbab\u011blci, neschopni se postavit sami sv\u00e9mu j\u00e1. Bill jej pozoroval a najednou se mu do mysli zase vkradly my\u0161lenky na jeho bratra. Sed\u011bl tak\u00e9 on doma a truchlil nad t\u00edm, \u017ee Billa zase ztratil, kdy\u017e se kone\u010dn\u011b znova na\u0161li?<\/p>\n

„Mysl\u00edm, \u017ee bys j\u00ed to m\u011bl \u0159\u00edct,“ hlesl potom Bill potichu. „M\u011bl bys j\u00ed \u0159\u00edct, co pro tebe znamen\u00e1. Nem\u011bl jsi ji nechat odej\u00edt,“ nev\u011bd\u011bl, komu z nich vlastn\u011b rad\u00ed.<\/div>\n

„Nev\u00edm, jestli u\u017e nen\u00ed pozd\u011b,“ vydechl Karl smutn\u011b a ot\u00edral si tv\u00e1\u0159 od slz.<\/div>\n
„Nikdy nen\u00ed pozd\u011b,“ zakroutil \u010dernovlas\u00fd mlad\u00edk hlavou. Sna\u017eil se to namluvit i s\u00e1m sob\u011b. „M\u011bl bys za n\u00ed bojovat, Karle, nebo toho bude\u0161 litovat,“ sna\u017eil se ho povzbudit a dodat mu nad\u011bji.<\/div>\n
„A-asi m\u00e1\u0161 pravdu. M\u011bl bych j\u00ed to \u0159\u00edct. Ml\u010deli jsme u\u017e dost dlouho,“ povzdechl si. Zad\u00edval se do tv\u00e1\u0159e mlad\u0161\u00edho chlapce a pokusil se o \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee bych m\u011bl j\u00edt,“ zvedl se Bill a odhodil pr\u00e1zdn\u00fd kel\u00edmek od k\u00e1vy do ko\u0161e.<\/div>\n
„Kam p\u016fjde\u0161?“ zeptal se Karl. Bill si promnul rukou krk a chv\u00edli neodpov\u00eddal. Je\u0161t\u011b nebyl \u00fapln\u011b rozhodnut\u00fd, co by vlastn\u011b m\u011bl ud\u011blat.<\/div>\n
„Nev\u00edm, asi se p\u0159esv\u011bd\u010dit, jestli je i pro m\u011b druh\u00e1 \u0161ance\u2026“<\/p>\n

*<\/p>\n

\u010c\u00edm v\u00edc se vzdaloval od obchodn\u00edho centra, t\u00edm m\u00e9n\u011b si byl jist\u00fd spr\u00e1vnost\u00ed toho, co d\u011bl\u00e1.<\/div>\n

C\u00edtil se frustrovan\u00fd, kdy\u017e na bratra myslel. Proto\u017ee p\u0159edstavoval v\u0161echno, co Bill v hloubi du\u0161e postr\u00e1dal. – Rodinu, z\u00e1zem\u00ed a Toma samotn\u00e9ho.
Zap\u00e1lil si cigaretu, aby se trochu uklidnil, a zvolnil tempo.<\/div>\n
Copak se mohl jen tak vr\u00e1tit? S \u00fasm\u011bvem na tv\u00e1\u0159i se objevit u jeho dve\u0159\u00ed a do\u017eadovat se toho, aby za\u010dali znovu? Pro\u010d prost\u011b Tom nemohl m\u00edt jen radost z toho, \u017ee se vid\u00ed? Pro\u010d musel b\u00fdt tak radik\u00e1ln\u00ed? Nemohl jej aspo\u0148 trochu respektovat? V\u017edy\u0165 to byl jeho \u017eivot a ne Tom\u016fv. Nem\u011bl nejmen\u0161\u00ed pr\u00e1vo pl\u00e9st se do jeho v\u011bc\u00ed. Do v\u011bc\u00ed, kter\u00fdm ani za m\u00e1k nerozum\u011bl.
Zase za\u010dal zrychlovat a mra\u010dil se \u010d\u00edm d\u00e1l v\u00edce, \u010d\u00edm d\u00e9le nad t\u00edm p\u0159em\u00fd\u0161lel.
Nev\u011bd\u011bl, jestli se chce vr\u00e1tit. Co kdy\u017e ho bratr zase zav\u0159e a bude jej nutit p\u0159estat?<\/div>\n
A cht\u011bl v\u016fbec Bill n\u011bkdy p\u0159estat? Ach, sakra! Kdyby jen znal odpov\u011b\u010f na tohle, v\u0161echno by bylo o tolik jednodu\u0161\u0161\u00ed. Dobr\u00e1, zkusil si polo\u017eit jinou ot\u00e1zku – snaz\u0161\u00ed.<\/div>\n
Cht\u011bl vid\u011bt Toma? – Fajn, odpov\u011b\u010f na tohle mu zat\u00edm musela sta\u010dit. Mo\u017en\u00e1, \u017ee \u010dasem s Tomovou pomoc\u00ed najde odpov\u011b\u010f i na p\u016fvodn\u00ed ot\u00e1zku.<\/p>\n

autor: Lisa<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Lisa Ne\u017e dojel do centra, u\u017e se setm\u011blo. Byl p\u0159ekvapen\u00fd – myslel si, \u017ee je teprve odpoledne. Ale zd\u00e1lo se, \u017ee u\u017e kdy\u017e se vzbudil, bylo mnohem pozd\u011bji, ne\u017e se domn\u00edval. Ze zvyku se pod\u00edval na z\u00e1p\u011bst\u00ed a pak se s\u00e1m<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[483],"tags":[],"class_list":["post-6805","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-wenn-es-manchmal-regnet"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6805","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6805"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6805\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6805"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6805"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6805"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}