{"id":6812,"date":"2012-03-14T15:00:00","date_gmt":"2012-03-14T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6794"},"modified":"2012-03-14T15:00:00","modified_gmt":"2012-03-14T14:00:00","slug":"zeiten-andern-dich-49","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/03\/14\/zeiten-andern-dich-49\/","title":{"rendered":"Zeiten \u00e4ndern dich 49."},"content":{"rendered":"
autor: Mintam<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/p>\n

<\/strong><\/div>\n


<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
Oby\u010dejn\u00fdm poj\u010f jejich diskuze neskon\u010dila\u2026 \ud83d\ude09<\/p>\n

<\/em> „Poj\u010f, je\u0161t\u011b n\u011bkoho ti p\u0159edstav\u00edm,“ zat\u00e1hnu ho do kuchyn\u011b, kde ji\u017e probuzen\u00e1 Mal\u00e1 d\u00e1ma dot\u00edr\u00e1 na Mikyho. Ka\u017edop\u00e1dn\u011b si je\u0161t\u011b nezvykla v\u00edtat lidi, tak\u017ee jakmile se j\u00ed poda\u0159\u00ed Mikyho vzbudit, schov\u00e1 se pod st\u016fl. „Malou d\u00e1mu u\u017e zn\u00e1\u0161, ale tohle na\u0161e druh\u00fd miminko je\u0161t\u011b ne,“ usm\u011bju se a sehnu se, abych Mikyho v pel\u00ed\u0161ku pohladil.
„Takhle pr\u0165av\u00fd je to nebezpe\u010dn\u011b sladk\u00fd. A na takhle pr\u0165av\u00fd mus\u00ed\u0161 b\u00fdt ten nejp\u0159\u00edsn\u011bj\u0161\u00ed, to je na tom to nejbolestiv\u011bj\u0161\u00ed,“ zasm\u011bje se Tom, a kdy\u017e se Miky v pel\u00ed\u0161ku prot\u00e1hne, prvn\u00ed, co ud\u011bl\u00e1 je, \u017ee si vy\u0161plh\u00e1 Tomovi do kl\u00edna, kde zpo\u010d\u00e1tku vypad\u00e1, \u017ee hodl\u00e1 dospat.
„To je pravda.“ Zd\u00e1rn\u011b se mi da\u0159\u00ed vyh\u00fdbat se jeho pohledu p\u0159\u00edmo. Ned\u011bl\u00e1 mi to dob\u0159e, v\u016fbec, ale n\u011bjak t\u00edm chci zjistit, \u017ee te\u010f u\u017e d\u011bl\u00e1m spr\u00e1vnou v\u011bc, jestli\u017ee mu chci uv\u011b\u0159it. „A mysl\u00edm, \u017ee u\u017e u takhle mal\u00e9ho plat\u00ed pravidlo jak\u00fd p\u00e1n, takov\u00fd pes, proto\u017ee Nelly kdykoliv jen m\u016f\u017ee, tak se k n\u011bkomu tul\u00ed.“<\/p>\n

„To teda plat\u00ed,“ pohlad\u00ed n\u011b\u017en\u011b Mikyho a ohl\u00e9dne se m\u00edrn\u011b za kr\u010d\u00edc\u00ed se Malou d\u00e1mou pod stolem. „Koukni se na Malou d\u00e1mu, zdr\u017eenliv\u00e1 a ned\u016fv\u011b\u0159iv\u00e1. Jak\u00fd p\u00e1n\u2026“ Sto\u010d\u00ed pohled ke mn\u011b, kter\u00fd mu op\u011btuju, ale jen na sekundu. Pak s v\u00fddechem pohled sto\u010d\u00edm na Malou d\u00e1mu taky a pousm\u011bju se.
„Jsou lidi, kter\u00fdm v\u011b\u0159\u00ed,“ ne\u0159eknu dostate\u010dn\u011b nahlas, av\u0161ak tak, aby to Tom zaznamenal, ale hned na to se rozhodnu ut\u00e9ct t\u00e9to situaci, „a j\u00e1 bych m\u011bl sko\u010dit pro ty ru\u010dn\u00edky.“
„To je v pohod\u011b, byla to chvilka,“ vezme sv\u00e9 lehce mokr\u00e9 triko mezi dva prsty a kr\u00e1tce s n\u00edm zam\u00e1v\u00e1, tak\u017ee se k m\u00e9mu nosu dostane jeho parf\u00e9m. Sakra!
„No\u2026 jak mysl\u00ed\u0161,“ pokr\u010d\u00edm rameny, pohlad\u00edm Mikyho na jeho kl\u00edn\u011b a postav\u00edm se. „Hned jsem tu.“ Zm\u00edn\u00edm se jen, ne\u017e vylezu ze dve\u0159\u00ed kuchyn\u011b, za kter\u00fdmi se hned pl\u00e1cnu siln\u011b do \u010dela.<\/div>\n

\n
Pro\u010d mi to ten kluk d\u011bl\u00e1? Pro\u010d se mi vedle n\u011bho v\u017edy srdce rozbu\u0161\u00ed natolik, \u017ee nejsem schopn\u00fd norm\u00e1ln\u011b uva\u017eovat??! Dob\u0159e, mus\u00edm uznat, \u017ee to, co jsme mezi sebou vybudovali, je te\u010f tak trochu mimo, proto\u017ee c\u00edt\u00edm tu zna\u010dn\u011b nejistou atmosf\u00e9ru, kter\u00e1 p\u0159itom p\u0159ed t\u00edm ve\u010d\u00edrkem u\u017e pomali\u010dku mizela. Pomali\u010dku, ale p\u0159eci, mo\u017en\u00e1 za to mohl trochu alkohol, ale te\u010f to vypad\u00e1, jako kdyby bylo v\u0161echno na sam\u00e9m za\u010d\u00e1tku. Zas ale u\u017e jsem na tom l\u00e9pe, u\u017e ne tak hloup\u011b d\u016fv\u011b\u0159iv\u00fd jako p\u0159edt\u00edm!
Sbal\u00edm v koupeln\u011b ru\u010dn\u00edk a cestou zp\u011bt si za\u010dnu vysou\u0161et vlasy. Kdy\u017e ale vejdu do kuchyn\u011b, ned\u00e1 mi to, abych se neusm\u00e1l, kdy\u017e sly\u0161\u00edm \u0161i\u0161laj\u00edc\u00edho Toma na Mikyho v n\u00e1ru\u010d\u00ed a zkoumaj\u00edc\u00edho album Coldplay.<\/div>\n
St\u00e1le hraj\u00edc\u00ed, dojde mi.<\/p>\n

„Miluju to album,“ podotknu s \u00fasm\u011bvem.
Tom jako by mne dosud nezaznamenal, se oto\u010d\u00ed a teprve pak nasad\u00ed \u00fasm\u011bv. „M\u00e1\u0161 r\u00e1d Coldplay?“
„Jednozna\u010dn\u011b!“
„Nem\u011bl bych to \u0159\u00edkat, ale Yellow je asi jedin\u00e1 skladba, co od nich zn\u00e1m.“
Usm\u011bju se a zabal\u00edm do ru\u010dn\u00edku Malou d\u00e1mu \u0161kemraj\u00edc\u00ed, aby mohla ke mn\u011b do n\u00e1ru\u010de. Sice se j\u00ed ru\u010dn\u00edk nel\u00edb\u00ed, ale j\u00e1 alespo\u0148 mohu sv\u016fj pohled soust\u0159edit taky na n\u011bco jin\u00e9ho ne\u017e na Toma. „Yellow je moc fajn song.“
„Mus\u00edm ale podotknout, \u017ee obal tohohle alba je skv\u011blej.“
„Mysl\u00edm, \u017ee barev je nedostatek v dne\u0161n\u00edm sv\u011bt\u011b. A tohle to album d\u011bl\u00e1 taky jedine\u010dn\u00fdm.“
„Mylo Xyloto\u2026? Jak to m\u00e1m vyslovit?“ zasm\u011bje se, st\u00e1le zkoumaj\u00edc obal.
„Mylo Xyloto. Tak jak \u010dte\u0161.“
„Mylo Xyloto\u2026“
„Nech toho,“ za\u010dnu se mu sm\u00e1t, kdy\u017e to za\u010dne komolit v\u00edc, ne\u017e by bylo zdr\u00e1vo, a pust\u00edm Malou d\u00e1mu zp\u00e1tky na zem. Venku zpozoruji, \u017ee zpoza mrak\u016f za\u010dne zase slunce vystrkovat sv\u00e9 paprsky. „Cht\u011bl bych s nima j\u00edt ven. P\u016fjde\u0161 s n\u00e1mi?“
„R\u00e1d,“ p\u0159ik\u00fdvne okam\u017eit\u011b.<\/p>\n

„Tome\u2026 m\u00e1m strach.“ Dosednu obkro\u010dmo na lavi\u010dku naproti n\u011bmu, av\u0161ak s pohledem na pob\u00edhaj\u00edc\u00ed prcky, a semknu rty. P\u0159ijde mi, \u017ee tohle je ta spr\u00e1vn\u00e1 chv\u00edle, kdy mu v\u0161echno \u0159\u00edct. U\u017e minim\u00e1ln\u011b p\u016fl hodiny chod\u00edme jen tak, sem a tam, mluv\u00edme o v\u0161em mo\u017en\u00e9m, jen ne o tom, co se vlastn\u011b stalo. J\u00e1 nev\u00edm, mo\u017en\u00e1 to moc \u0159e\u0161\u00edm, ale prost\u011b to te\u010f tak c\u00edt\u00edm a chci mu to \u0159\u00edct.
„Z \u010deho?“ s pousm\u00e1n\u00edm jemn\u011b, av\u0161ak dost opatrn\u011b stiskne mou dosud voln\u011b polo\u017eenou dla\u0148. Opatrn\u011b. Mus\u00ed prost\u011b i on c\u00edtit, \u017ee je n\u011bco jinak.
Strhnu pohled na na\u0161e dlan\u011b a vydechnu.<\/div>\n

„Cel\u00fd ty dva roky\u2026 cel\u00fd dva roky mi ubli\u017euje\u0161, a potom se stane n\u011bco takov\u00fdho, s n\u00e1ma dv\u011bma. A j\u00e1 mus\u00edm b\u00fdt d\u016fv\u011b\u0159iv\u00fd, a byl jsem, jinak bych p\u0159ece ten \u010das netr\u00e1vil s tebou. Nechci, aby to te\u010f zn\u011blo hloup\u011b, ale m\u00e1m pr\u00e1vo t\u011b podez\u00edrat.“ Zav\u00e1h\u00e1m, ne\u017e k n\u011bmu zvednu pohled. „Prost\u011b\u2026 mysl\u00edm si, \u017ee tohle v\u0161echno, co d\u011bl\u00e1\u0161, d\u011bl\u00e1\u0161 jen, aby sis o\u010distil sv\u011bdom\u00ed. Abys to v\u0161echno od\u010dinil, \u0159\u00edk\u00e1\u0161 p\u0159esn\u011b, co chci sly\u0161et, proto\u017ee v\u00ed\u0161, co to je. D\u011bl\u00e1\u0161 to, co v\u00ed\u0161, \u017ee se mi bude l\u00edbit. Chov\u00e1\u0161 se tak, abych c\u00edtil, \u017ee je to spr\u00e1vn\u011b. Abych si \u0159ekl, na tom n\u011bco bude, d\u00e1m zapomenout tomu v\u0161emu p\u0159edt\u00edm. Ale j\u00e1 se ob\u00e1v\u00e1m, \u017ee i kdy\u017e mi \u0159\u00edk\u00e1\u0161, \u017ee tohle jsi ty, a v\u017edycky jsi byl, \u017ee to tak nen\u00ed.“<\/p>\n

Tom se zatv\u00e1\u0159\u00ed m\u00edrn\u011b p\u0159ekvapen\u011b a pak jen m\u00edrn\u011b zat\u0159ese hlavou. „Tohle si opravdu mysl\u00ed\u0161?“
„J\u00e1 prost\u011b nev\u00edm co je spr\u00e1vn\u011b, nev\u00edm, jak m\u00e1m najednou poz\u0159\u00edt v\u0161echno to, co d\u011bl\u00e1\u0161, jak se chov\u00e1\u0161. Jsem z toho zmatenej, ale p\u0159itom v\u011b\u0159\u00edm, \u017ee to tak m\u00e1 b\u00fdt. Jednou jsem \u010detl, \u017ee kdy\u017e n\u011bkoho nem\u016f\u017ee\u0161 dostat z hlavy, \u017ee tam jednodu\u0161e pat\u0159\u00ed. A Tome, sakra! Mus\u00ed\u0161 v\u011bd\u011bt, \u017ee mi te\u010f krade\u0161 ka\u017edou moji my\u0161lenku! Ale jak m\u00e1m v\u011bd\u011bt, \u017ee je tohle v\u0161echno pravda? Jak m\u00e1m uv\u011b\u0159it tomu, \u017ee my\u0161lenky na tebe jsou spr\u00e1vn\u00e9, \u017ee ned\u011bl\u00e1m nic, \u010d\u00edm si z\u00e1rove\u0148 ubli\u017euju?“
„Mrz\u00ed m\u011b, \u017ee to c\u00edt\u00ed\u0161 takhle. J\u00e1 myslel \u017ee\u2026,“ vypad\u00e1 chv\u00edli, \u017ee mu do\u0161la slova, a proto se situace hned chop\u00edm.
„C\u00edt\u00edm se vedle tebe stra\u0161n\u011b dob\u0159e, d\u011bl\u00e1 mi hrozn\u011b dob\u0159e, jen kdy\u017e na m\u011b promluv\u00ed\u0161, jen kdy\u017e se m\u011b dotkne\u0161. Ani nev\u00ed\u0161, jak mi d\u011blalo dob\u0159e, \u0161\u00edlen\u011b dob\u0159e, \u017ee ses v t\u00e9 \u0161kole pod\u0159\u00eddil mn\u011b a tr\u00e1vil jsi \u010das se mnou. Mimo ty v\u0161echny lidi tam. Myslel jsem, \u017ee to je ten rozhoduj\u00edc\u00ed bod. Ale p\u0159itom nev\u00edm, nev\u00edm, kde le\u017e\u00ed pravda.“<\/p>\n

„Bille, pokud si se c\u00edtil dob\u0159e, byl to p\u0159ece spr\u00e1vn\u00fd pocit. Jak\u00fdkoliv pocit je spr\u00e1vn\u00fd, pokud je up\u0159\u00edmn\u00fd. A j\u00e1 to myslel up\u0159\u00edmn\u011b. V\u0161echno! V\u0161echno to, co d\u011bl\u00e1m. Proboha, nikdy bych se asi nerozhodl za n\u011bk\u00fdm takhle jet, obzvl\u00e1\u0161t\u011b po tom, kdy\u017e jsem nev\u011bd\u011bl, co se v\u016fbec stalo. Ale u tebe je to jin\u00fd. J\u00e1 nev\u00edm pro\u010d, ale pokud to tak c\u00edt\u00edm, v\u00edm, \u017ee je to spr\u00e1vn\u011b. A vlastn\u011b nev\u00edm, pro\u010d jsi tedy v\u0161echno p\u0159ehodnotil z jedn\u00fd blb\u00fd situace. Pro\u010d si prost\u011b\u2026 nep\u0159i\u0161el a nezeptal se. Ne\u0159ekl jsi nic ani do telefonu. Ml\u010del jsi a j\u00e1 myslel, \u017ee ze\u0161\u00edl\u00edm z t\u00fd bezmoci, z t\u00fd nev\u011bdomosti.“
„To je ono. Mus\u00ed\u0161 v\u011bd\u011bt, \u017ee jsem na to m\u011bl pr\u00e1vo.“
„J\u00e1 ch\u00e1pu, \u017ee v\u0161echno vid\u00ed\u0161 t\u011bma o\u010dima toho kluka, kter\u00fdm jsi byl. A ch\u00e1pu, \u017ee v tob\u011b n\u011bkde uvnit\u0159 je neust\u00e1le. \u017de v tob\u011b d\u0159\u00edm\u00e1 ta ned\u016fv\u011bra, ta nejistota, ale nedal jsem ti dost podn\u011bt\u016f k tomu, abys v\u011b\u0159il, \u017ee to mysl\u00edm v\u00e1\u017en\u011b, \u017ee jsi m\u011b zm\u011bnil? \u017de jsi zm\u011bnil m\u016fj \u017eivot? J\u00e1 douf\u00e1m, \u017ee to v\u00ed\u0161.“
„Prost\u011b\u2026 b\u00e1l jsem se. B\u00e1l jsem se, \u017ee to, co jsem vid\u011bl, byla pravda.“
„Co ti \u0159ekl ten kluk, \u017ees v\u0161echno p\u0159ehodnotil?“
„Byl zmatenej. J\u00e1 jsem mu nev\u011b\u0159il. Do posledn\u00ed chv\u00edle jsem mu v\u0161echno vyvracel, ale pak, kdy\u017e jsem se ti zm\u00ednil, \u017ees mu ubl\u00ed\u017eil, nebr\u00e1nil ses tomu.“
„Kdy ses podle tebe zm\u00ednil?“
„V tom telefonu. Nebr\u00e1nil ses tomu, kdy\u017e sem \u0159ekl, \u017ee jste m\u00edsto m\u011b na\u0161li ob\u011b\u0165 jinou.“
„Pro\u010d? Pro\u010d bych to d\u011blal?“
„Proto\u017ee si to d\u011blal dote\u010f!“<\/p>\n

Tom s v\u00fddechem zvedne pohled k nebi a promluv\u00ed a\u017e po hodn\u00e9 chv\u00edli.<\/div>\n

„Na mou obranu, ten kluk v\u00e1\u017en\u011b vypadal, jako by byl jen opilej. A uzn\u00e1v\u00e1m, nep\u0159em\u00fd\u0161lel jsem v tu chv\u00edli nad t\u00edm, jestli mu ti dva n\u011bco ud\u011blali nebo ne. M\u011bl jsem v\u0161echny my\u0161lenky u tebe, v\u011bd\u011bl jsem, \u017ee t\u011b tam nechci nechat dlouho samotn\u00fdho. I p\u0159esto jsem se zastavil je\u0161t\u011b uvnit\u0159 pro R\u00f3zu, kter\u00e1 m\u011b p\u0159edt\u00edm po\u017e\u00e1dala, zda ji vezmu domu, a\u017e pojedu. \u0158ekla, a\u0165 j\u00ed d\u00e1m p\u011bt minut. B\u011bhem p\u011bti minut jsem vylezl ven a hodlal si zap\u00e1lit. Jenom\u017ee jsem za \u0161kolou sly\u0161el zn\u00e1m\u00fd hlasy a \u0159ekl jsem si, \u017ee se tam kouknu. Kdy\u017e jsem tam p\u0159i\u0161el, ten kluk u\u017e le\u017eel na zemi a n\u011bco tam brblal, tud\u00ed\u017e hned, co m\u011b napadlo, \u017ee je fakt na mol, co\u017e mi ti dva stvrdili. A tak jsem si \u0159ekl, \u017ee je rad\u011bji nech\u00e1m, kdy\u017e \u0159ekli, \u017ee se o n\u011bj postaraj, a \u0161el jsem k autu. To je cel\u00fd. J\u00e1 nev\u00edm, ani \u010dasov\u011b by se mi snad do toho neve\u0161lo, abych n\u011bkomu stihl ubl\u00ed\u017eit. M\u016f\u017eu zavolat R\u00f3ze, m\u016f\u017eu zavolat t\u011bm dv\u011bma, se kter\u00fdma mluvit rozhodn\u011b nechce\u0161, ale j\u00e1 u\u017e nev\u00edm, jak ti m\u00e1m dok\u00e1zat, \u017ee bych to neud\u011blal u\u017e jen z toho d\u016fvodu, \u017ee chci sv\u011btu uk\u00e1zat, co jsi se mnou sakra ud\u011blal. Na ni\u010dem, co jsem za posledn\u00ed roky ud\u011blal, mi nez\u00e1le\u017eelo tolik, jako pr\u00e1v\u011b te\u010f tady na tom.“<\/p>\n

Z jeho dechberouc\u00edho proslovu se jakoby proberu zp\u011bt do reality a kouknu na Malou d\u00e1mu, kter\u00e1 se mi kr\u010d\u00ed u nohy a nech\u00e1v\u00e1 se provokovat Mikym, kter\u00fd j\u00ed hrav\u011b kou\u0161e do oc\u00e1sku. „Tome, necht\u011bl jsem to \u0159\u00edkat,“ zvednu op\u011bt pohled k n\u011bmu, „ale kdy\u017e jsem Arwina uvid\u011bl poprv\u00fd, \u0159ekl jsem si: Sakra, je opilej, nem\u011bl bych tady z\u016fst\u00e1vat.“
„N\u00e9\u00e9\u00e9, Bille, ne! Vymluvil jsem si tady pl\u00edce, abych t\u011b p\u0159esv\u011bd\u010dil, a ty mi \u0159ekne\u0161 tohle?“
„Pot\u0159ebuju, abys m\u011b obejmul,“ pousm\u011bju se.
„Jo jasn\u011b, a ty pak \u0159ekne\u0161, \u017ee d\u011bl\u00e1m, co chce\u0161 ty. To tak,“ \u0159ekne na oko ironicky a slo\u017e\u00ed ruce na prsou jako protest. Nespou\u0161t\u00edm z n\u011bho pohled a jen t\u011b\u017eko udr\u017e\u00edm sv\u00e9 koutky, aby netvo\u0159ily \u00fasm\u011bv. Tom m\u00e1 v\u011bt\u0161\u00ed v\u00fddr\u017e, proto\u017ee se tv\u00e1\u0159\u00ed v\u00e1\u017en\u011b do doby, ne\u017e mne ne\u010dekan\u011b obejme a s \u00fasm\u011bvem jen \u0161pitne. „Sm\u00edm t\u011b obj\u00edmat \u010dasto?“
„Tak \u010dasto, jak budu cht\u00edt,“ pronesu, ale hned na to se za\u010dnu sm\u00e1t a obejmu ho pevn\u011b taky. „Slib mi, \u017ee to takhle z\u016fstane napo\u0159\u00e1d. \u017de bude\u0161 st\u00e1le tenhle Tom, kter\u00fd mi tak chyb\u011bl.“
„Byl jsem a budu po\u0159\u00e1d tady.“
„Kdes byl cel\u00fd ten t\u00fdden, co jsem t\u011b pot\u0159eboval?“
„Myslel jsem na tebe.“
„Ale j\u00e1 t\u011b pot\u0159eboval tady.“
„A j\u00e1 t\u011b pot\u0159eboval tam.“
„Jsem zmatenej, ale je to spr\u00e1vn\u011b, kdy\u017e je to s tebou. Chci to tak.“
„M\u016f\u017ee\u0161 v\u0161echno, kdy\u017e chce\u0161.“
„Cht\u011bl bych t\u011b pol\u00edbit,“ \u0161pitnu po chvilce, nasaji jeho v\u016fni a s \u00fasm\u011bvem zav\u0159u o\u010di. Jeho objet\u00ed je pro tuhle chv\u00edli v\u00edc, ne\u017e bych si mohl p\u0159\u00e1t. Jeho tepl\u00e1 n\u00e1ru\u010d mi sakra chyb\u011bla!<\/p>\n

autor: Mintam<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o) <\/p>\n

<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Mintam Oby\u010dejn\u00fdm poj\u010f jejich diskuze neskon\u010dila\u2026 \ud83d\ude09 „Poj\u010f, je\u0161t\u011b n\u011bkoho ti p\u0159edstav\u00edm,“ zat\u00e1hnu ho do kuchyn\u011b, kde ji\u017e probuzen\u00e1 Mal\u00e1 d\u00e1ma dot\u00edr\u00e1 na Mikyho. Ka\u017edop\u00e1dn\u011b si je\u0161t\u011b nezvykla v\u00edtat lidi, tak\u017ee jakmile se j\u00ed poda\u0159\u00ed Mikyho vzbudit, schov\u00e1 se pod st\u016fl.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[462],"tags":[],"class_list":["post-6812","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-zeiten-andern-dich"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6812","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6812"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6812\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6812"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6812"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6812"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}