{"id":6818,"date":"2012-03-12T17:00:00","date_gmt":"2012-03-12T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6800"},"modified":"2012-03-12T17:00:00","modified_gmt":"2012-03-12T16:00:00","slug":"haus-fur-ungewollt-10","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/03\/12\/haus-fur-ungewollt-10\/","title":{"rendered":"Haus F\u00fcr Ungewollt 10."},"content":{"rendered":"
autor: Saline A.<\/p>\n

<\/strong> D\u011bkuji v\u00e1m za v\u0161echny kr\u00e1sn\u00e9 koment\u00e1\u0159e, kter\u00e9 mi v\u011bnujete, i za je\u0161t\u011b kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed \u010dtenost, opravdu si toho v\u0161eho moc v\u00e1\u017e\u00edm a d\u00edly se mi p\u00ed\u0161ou snadn\u011bji, kdy\u017e v\u00edm, \u017ee jimi n\u011bkomu d\u011bl\u00e1m radost. \ud83d\ude42<\/em><\/div>\n

Kr\u00e1sn\u00e9 po\u010dten\u00ed!<\/em><\/div>\n
Saline A.<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
\n<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
P\u0159esn\u011b jak Anis \u0159ekl, v noci p\u0159i\u0161el kolem jeden\u00e1ct\u00e9, tud\u00ed\u017e jsme oba po p\u00e1r l\u00edn\u00fdch polibc\u00edch usnuli, p\u0159i\u010dem\u017e r\u00e1no v p\u016fl sedm\u00e9 m\u011b znovu l\u00edn\u011b pol\u00edbil, ne\u017e ode\u0161el. Po jeho odchodu jsem u\u017e nemohl usnout, tak jsem se pe\u010dliv\u011b nal\u00ed\u010dil, abych zabil alespo\u0148 \u010d\u00e1st \u010dasu, kter\u00fd mi zb\u00fdval, ne\u017e se vzbud\u00ed Adrien. Cht\u011bl jsem ho vz\u00edt ven na proch\u00e1zku, a po pravd\u011b \u0159e\u010deno, cht\u011bl jsem si naj\u00edt n\u011bjakou pr\u00e1ci, abych m\u011bl pen\u00edze na studium, jeliko\u017e jsem se po dlouh\u00e9 \u00favaze rozhodl, \u017ee si dokon\u010d\u00edm st\u0159edn\u00ed. D\u00e1lkov\u011b nebo po internetu, to u\u017e je jedno, hlavn\u011b, \u017ee mi to zabere co nejm\u00e9n\u011b \u010dasu a j\u00e1 budu m\u00edt \u0161kolu. Zb\u00fdvaj\u00ed mi u\u017e jen dva roky, to p\u016fjde lehce.<\/p>\n

Jakmile jsem usoudil, \u017ee l\u00ed\u010den\u00ed i vy\u017eehlen\u00e9 vlasy jsou perfektn\u011b slad\u011bn\u00e9, obl\u00e9kl jsem se a pomalu vyrazil k Adrienovi.<\/div>\n

„Dobr\u00e9 r\u00e1no,“ nakoukl jsem mu do pokoje. „P\u0159ipraven?“<\/div>\n
„U\u017e i nasn\u00eddan\u00fd!“ hrd\u011b narovnal ramena. „Jsem zv\u011bdav\u00fd, kam m\u011b chce\u0161 vz\u00edt, pomalu jsem ani nemohl dospat. Nehled\u011b na to, \u017ee by m\u011b v\u00e1\u017en\u011b zaj\u00edmalo, jak jsi m\u011b na\u0161el na internetu.“<\/div>\n
„Nebu\u010f zv\u011bdav\u00fd,“ rozesm\u00e1l jsem se. „Moje soukrom\u00e9 tajemstv\u00ed, kter\u00e9 ti pozd\u011bji \u0159eknu, a te\u010f poj\u010f, nebo mi n\u011bkdo vyfoukne tu pr\u00e1ci, na kterou si d\u011bl\u00e1m z\u00e1lusk,“ s \u00fasm\u011bvem jsem ho popostr\u010dil ze dve\u0159\u00ed, aby se pohnul.<\/p>\n<\/div>\n
\n
Cesta do m\u011bsta prob\u011bhla rychle, netrvalo ani deset minut a j\u00e1 byl na m\u00edst\u011b. Zat\u00edmco Adrien jen p\u0159ekvapen\u011b z\u00edral na \u0161kolku, do kter\u00e9 jsem vesele nakr\u00e1\u010del, j\u00e1 u\u017e d\u00e1vno mluvil s \u0159editelkou a domlouval se na zp\u016fsobu proveden\u00ed pr\u00e1ce. Po necel\u00fdch dvaceti minut\u00e1ch u\u017e jsem vych\u00e1zel s podepsanou smlouvou s t\u00edm, \u017ee od 1. \u0159\u00edjna m\u016f\u017eu nastoupit, co\u017e bylo perfektn\u00ed.<\/div>\n
„Jak bude\u0161 chodit?“ zv\u011bdav\u011b se ke mn\u011b Adrien naklonil.<\/div>\n
„Sud\u00fd t\u00fdden pond\u011bl\u00ed a\u017e \u010dtvrtky, lich\u00fd t\u00fdden \u010dtvrtek a\u017e ned\u011ble. Je to docela fajn, jsou tam maxim\u00e1ln\u011b do t\u0159\u00ed, tak\u017ee budu m\u00edt i spoustu voln\u00e9ho \u010dasu,“ pousm\u00e1l jsem se.<\/div>\n
„Pro\u010d jde\u0161 vlastn\u011b do pr\u00e1ce? V\u017edy\u0165 m\u00e1\u0161 bohat\u00e9ho p\u0159\u00edtele.“<\/div>\n
„No pr\u00e1v\u011b. Nechci b\u00fdt na nikom z\u00e1visl\u00fd, r\u00e1d bych si na sebe vyd\u011bl\u00e1val s\u00e1m. Chci b\u00fdt sob\u011bsta\u010dn\u00fd, nem\u00e1m r\u00e1d, kdy\u017e n\u011bkdo n\u011bkoho \u017ed\u00edm\u00e1. Kdy\u017e jeden pracuje a druh\u00fd si jen vesele u\u017e\u00edv\u00e1. To se mi prost\u011b nel\u00edb\u00ed.“<\/div>\n
„Zn\u00ed to logicky,“ p\u0159ik\u00fdvnul. „Ale te\u010f poj\u010f sem, m\u00e1m \u0161\u00edlenou chu\u0165 na zmrzlinu,“ zat\u00e1hnul m\u011b do nejbli\u017e\u0161\u00ed cukr\u00e1rny, ale zat\u00edmco Adrien labu\u017enicky vyb\u00edral, m\u016fj pohled se zastavil na osob\u011b stoj\u00edc\u00ed uprost\u0159ed n\u00e1m\u011bst\u00ed a nal\u00e9hav\u011b se rozhl\u00ed\u017eej\u00edc\u00ed. Ani\u017e bych Adrienovi n\u011bco \u0159ekl, okam\u017eit\u011b jsem k n\u00ed vykro\u010dil, nevn\u00edmaj\u00edc dav lid\u00ed nebo auta, prost\u011b jsem \u0161el.<\/p>\n

„Tomi,“ za\u0161eptal jsem, kdy\u017e jsem st\u00e1l pouh\u00fdch p\u00e1r centimetr\u016f od n\u011bj. Pozoroval jsem, jak mu ztuhly ramena a n\u00e1hle se p\u0159estal rozhl\u00ed\u017eet, jen se prudce oto\u010dil a z\u00edral na m\u011b.<\/div>\n

Ani jsem se nenad\u00e1l, u\u017e m\u011b pevn\u011b sv\u00edral v n\u00e1ru\u010d\u00ed.<\/div>\n
„V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee jsi to byl ty, poznal bych t\u011b mezi tis\u00edci,“ \u0161eptal mi do ucha, zat\u00edmco jsme oba ti\u0161e plakali. „Mn\u011b se tak st\u00fdskalo, Billy. Mluvil jsem o tom s matkou, \u0159\u00edkala mi o tom, \u017ee’s tam byl. Je mi to hrozn\u011b moc l\u00edto, Billy, zrovna jsem byl ve spr\u0161e. Kdybych to v\u011bd\u011bl, nikdy bych j\u00ed nedovolil, aby t\u011b vyhodila, br\u00e1\u0161ko m\u016fj.“<\/div>\n
„\u0158\u00edkala mi tak o\u0161kliv\u00e9 v\u011bci, Tomi,“ vzlykl jsem a pevn\u011bji se k n\u011bmu p\u0159itiskl. „U\u017e nikdy se tam nechci vr\u00e1tit.“<\/div>\n
„U\u017e nemus\u00ed\u0161, Bille. Odst\u011bhoval jsem se, koupil jsem si byt a chci, abys bydlel se mnou. Chci, abys \u017eil u m\u011b,“ odt\u00e1hl se ode m\u011b, ale st\u00e1le jemn\u011b sv\u00edral m\u00e9 dlan\u011b. „Pros\u00edm, p\u0159est\u011bhuj se ke mn\u011b.“<\/div>\n
„To nejde, Tomi. J\u00e1\u2026 N\u011bkoho jsem poznal, tam, kde te\u010f bydl\u00edm a m\u00e1m ho r\u00e1d, nem\u016f\u017eu jen tak odej\u00edt. A na\u0161el jsem si pr\u00e1ci a\u2026“<\/p>\n

„Kdy nastupuje\u0161 do pr\u00e1ce?“ sko\u010dil mi do \u0159e\u010di.<\/div>\n

„Prvn\u00edho \u0159\u00edjna,“ zamumlal jsem.<\/div>\n
„V tom p\u0159\u00edpad\u011b se t\u0159ic\u00e1t\u00e9ho st\u011bhuje\u0161 ke mn\u011b,“ nekompromisn\u011b vzhl\u00e9dl a tvrd\u011b mi pohl\u00e9dl do o\u010d\u00ed. „U\u017e tam m\u00e1\u0161 ud\u011blan\u00fd pokoj, jsou tam v\u0161echny tv\u00e9 v\u011bci, kter\u00e9 jsem zachr\u00e1nil. Nenech\u00e1m t\u011b \u017e\u00edt u ciz\u00edch, kdy\u017e m\u016f\u017ee\u0161 \u017e\u00edt u m\u011b, Bille. Spln\u00ed se n\u00e1m tak n\u00e1\u0161 sen, \u017ee budeme \u017e\u00edt spolu. To je to, o \u010dem jsme v\u017edycky snili.“<\/div>\n
„Ale co Anis?“ vyd\u011b\u0161en\u011b jsem k n\u011bmu vzhl\u00e9dl od zem\u011b. „Nem\u016f\u017eu jen tak odej\u00edt. Nechci o nikoho z nich p\u0159ij\u00edt.“<\/div>\n
„Nebr\u00e1n\u00edm ti v\u00eddat se s nimi, Bille. Nikdy ti nebudu br\u00e1nit v\u00eddat se s t\u011bmi, kter\u00e9 m\u00e1\u0161 r\u00e1d. J\u00e1 nejsem matka. Ale chci t\u011b m\u00edt u sebe, Bille.“<\/div>\n
„Promluv\u00edm si o tom s Anisem, ano, Tomi?“ vyhrkl jsem, kdy\u017e jsem zaslechl Adrienovo p\u00e1trav\u00e9 vol\u00e1n\u00ed. „Mus\u00edm j\u00edt, nap\u00ed\u0161u ti!“<\/div>\n
„Vra\u0165 se dom\u016f, Bille, ke mn\u011b,“ pevn\u011b m\u011b objal.<\/div>\n
Bez dal\u0161\u00edch slov jsem se od n\u011bj odt\u00e1hl, a ani\u017e bych jeho posledn\u00ed v\u00fdrok komentoval, rozb\u011bhl jsem se k Adrienovi, kter\u00fd si m\u011b zkoumav\u011b prohl\u00ed\u017eel.<\/div>\n
„Kdo to byl?“ zv\u011bdav\u011b zamumlal.<\/div>\n
„M\u016fj bratr,“ za\u0161eptal jsem. „P\u016fjdeme?“<\/div>\n
„Jasn\u011b,“ souhlasn\u011b p\u0159ik\u00fdvl s pohledem zap\u00edchnut\u00fdm do Toma.<\/p>\n

*<\/p>\n

Sed\u011bl jsem v rozlehl\u00e9 zahrad\u011b pod stromem a u\u017e\u00edval si je\u0161t\u011b st\u00e1le tepl\u00fd vzduch p\u0159i z\u00e1padu slunce. V\u011bt\u0161ina chlapc\u016f byla zalezl\u00e1 doma a dod\u011bl\u00e1vala si \u00fakoly do \u0161koly, v\u010detn\u011b Adriena. Doma<\/em>\u2026 S povzdechem jsem se v my\u0161lenk\u00e1ch vr\u00e1til k m\u00e9mu rozhovoru s Tomem, kdy m\u011b vyzval, abych se s n\u00edm vr\u00e1til dom\u016f. Jen\u017ee, co je doma? V\u017edycky jsem si myslel, \u017ee je to m\u00edsto, kde se c\u00edt\u00edme v bezpe\u010d\u00ed a milov\u00e1n\u00ed, co\u017e jsem se pr\u00e1v\u011b te\u010f c\u00edtil tady, u Anise. Necht\u011blo se mi n\u00e1hle odch\u00e1zet z m\u00edsta, kter\u00e9 mi dalo v\u0161e pot\u0159ebn\u00e9 – bezpe\u010d\u00ed, p\u0159\u00e1telstv\u00ed a nakonec i l\u00e1sku. Nec\u00edtil jsem stejn\u00fd pocit i k Tomovu bytu, necht\u011blo se mi tam, a z\u00e1rove\u0148 se mi necht\u011blo odm\u00edtat ho, co\u017e m\u011b d\u011bsilo. Co jsem to za bratra, kdy\u017e s t\u00edm sv\u00fdm nechci \u017e\u00edt?<\/div>\n

S povzdechem jsem ob\u011bma rukama objal sv\u00e1 kolena, na kter\u00e1 jsem si polo\u017eil hlavu a vzhl\u00e9dl ke slunci miz\u00edc\u00edmu za domy. P\u0159\u00e1l bych si, aby z\u00e1pad slunce trval v\u011b\u010dn\u011b a zanechal ve mn\u011b pocit klidu.<\/p>\n

„Ahoj,“ m\u011blce mi n\u011bkdo za\u0161eptal do ucha. Nemusel jsem se ani ot\u00e1\u010det, abych v\u011bd\u011bl, \u017ee je to Anis, proto jsem se jen m\u00edrn\u011b pousm\u00e1l a pokynul mu vedle sebe, aby zaujal m\u00edsto. „Jak\u00fd jsi m\u011bl den?“<\/div>\n

„Docela fajn, byli jsme s Adrienem ve m\u011bst\u011b,“ pokr\u010dil jsem rameny. „Na\u0161el jsem si pr\u00e1ci v jedn\u00e9 z m\u00edstn\u00edch \u0161kolek. A potkal jsem Toma.“<\/div>\n
„Co \u0159\u00edkal?“ pousm\u00e1l se.<\/div>\n
„Hlavn\u011b se omlouval za matku, jinak nic d\u016fle\u017eit\u00e9ho,“ uch\u00fdlil jsem se k mal\u00e9 l\u017ei, alespo\u0148 do doby, ne\u017e to v\u0161echno vy\u0159e\u0161\u00edm s\u00e1m se sebou. Nepot\u0159eboval jsem, aby se mi do toho rozhodnut\u00ed n\u011bkdo pletl, p\u0159esto\u017ee to byl pr\u00e1v\u011b Anis.<\/div>\n
„A pro\u010d tu sed\u00ed\u0161 tak s\u00e1m?“ automaticky se ke mn\u011b p\u0159i\u0161oupl a pol\u00edbil m\u011b na sp\u00e1nek.<\/div>\n
„N\u011bjak jsem nem\u011bl n\u00e1ladu bavit se,“ op\u0159el jsem se o n\u011bj, p\u0159i\u010dem\u017e jsem mu polo\u017eil ruku na koleno. „A co ty? Nem\u00e1\u0161 pr\u00e1ci nebo tak, \u017ee se tu se mnou m\u016f\u017ee\u0161 jenom tak poflakovat?“ pousm\u00e1l jsem se.<\/p>\n

„O to pr\u00e1v\u011b jde, Bille, kv\u016fli tomu jsem p\u0159i\u0161el,“ povzdechl si. „Mus\u00edm bohu\u017eel do p\u00e1tku odjet, vyskytly se probl\u00e9my se smlouvou.“<\/div>\n

„A\u017e do p\u00e1tku? Ale v p\u00e1tek m\u00e1\u0161 narozeniny,“ vydechl jsem zklaman\u011b. „Myslel jsem, \u017ee budeme spolu.“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, mil\u00e1\u010dku a v\u00e1\u017en\u011b m\u011b to moc mrz\u00ed,“ n\u011b\u017en\u011b m\u011b pol\u00edbil do vlas\u016f. „Ale mluvil jsem s Davidem, r\u00e1no t\u011b vyzvedne a odveze ke mn\u011b dom\u016f, jestli chce\u0161, m\u016f\u017ee\u0161 tam po\u010dkat, ne\u017e se vr\u00e1t\u00edm, abychom se u\u017e v ten p\u00e1tek vid\u011bli a v sobotu nebo v ned\u011bli, to u\u017e je fuk, t\u011b odvezu zp\u00e1tky.“<\/div>\n
„Tak dob\u0159e,“ pousm\u00e1l jsem se. „Jen mi mus\u00ed\u0161 sl\u00edbit, \u017ee bude\u0161 opatrn\u00fd.“<\/div>\n
„Slibuju,“ s n\u011b\u017en\u00fdm pohlazen\u00edm tv\u00e1\u0159e m\u011b pol\u00edbil.<\/div>\n
„N\u011bkdo n\u00e1s uvid\u00ed,“ sklopil jsem stydliv\u011b hlavu.<\/div>\n
„V\u017edy\u0165 je to jedno,“ se sm\u00edchem se na m\u011b vrhnul a drav\u011b m\u011b l\u00edbal. „Vypad\u00e1\u0161 n\u00e1dhern\u011b, kdy\u017e se styd\u00ed\u0161,“ zamumlal mi do krku, zat\u00edmco jsem si na n\u011bj obkro\u010dmo sedal. „Je\u0161t\u011b v\u00edc se mi ale l\u00edb\u00ed, jak se znenad\u00e1n\u00ed dok\u00e1\u017ee\u0161 zm\u011bnit na dravou \u0161elmu,“ zast\u00e9nal pot\u00e9, co jsem si ho z\u0159eteln\u011b ozna\u010dkoval na krku, to jen kdyby si n\u011bkdo myslel, \u017ee je voln\u00fd. Nen\u00ed. Nehled\u011b na to, \u017ee j\u00e1 m\u00e1m tak\u00e9 ozna\u010dkovan\u00fd cel\u00fd krk.<\/div>\n
„Mn\u011b se l\u00edb\u00ed tv\u00e1 n\u011b\u017en\u00e1 str\u00e1nka absolutn\u011b kontrastuj\u00edc\u00ed s tv\u00fdm tvrd\u00fdm vzhledem,“ znovu jsem ho v\u00e1\u0161niv\u011b pol\u00edbil. Slunce zapadlo a my, krom\u011b p\u00e1r chlapc\u016f cosi hraj\u00edc\u00edch, na zahrad\u011b osam\u011bli. L\u00edbali jsme se dlouho, u\u017e\u00edvali jsme si posledn\u00ed spole\u010dn\u011b str\u00e1ven\u00e9 chv\u00edle, a\u017e dokud nevy\u0161ly prvn\u00ed hv\u011bzdy. To u\u017e m\u011b Anis odv\u00e1d\u011bl do pokoje s t\u00edm, \u017ee se uvid\u00edme v p\u00e1tek.<\/p>\n

*<\/p>\n

Bylo jedin\u00e9, co bych mohl \u0159\u00edct k dob\u011b po Anisov\u011b odjezdu: \u010das um\u00ed kr\u00e1\u010det milimetrov\u00fdmi kr\u016f\u010dky v tu nejnevhodn\u011bj\u0161\u00ed dobu. Spoustu \u010dasu jsem str\u00e1vil s Adrienem, ale stejn\u011b p\u0159eva\u017eovaly chv\u00edle, kter\u00e9 jsem str\u00e1vil s\u00e1m, co\u017e nebylo zrovna dobr\u00e9. V\u00edcem\u00e9n\u011b jsem se pot\u00e1cel v depres\u00edch, proto\u017ee jsem neust\u00e1le p\u0159em\u00fd\u0161lel o Tomovi a o tom, co bude, zda se k n\u011bmu nast\u011bhuju nebo ne. P\u0159i\u0161lo mi, \u017ee se toho po mn\u011b \u017e\u00e1d\u00e1 p\u0159\u00edli\u0161. Den m\u00e9ho rozhodnut\u00ed se ale bl\u00ed\u017eil a j\u00e1 musel cht\u011b necht\u011b p\u0159iznat, \u017ee sv\u00e9 rozhodnut\u00ed u\u017e zn\u00e1m.<\/p>\n

„Pane Kaulitzi?“ ozval se za mnou tich\u00fd hlas, ale ne\u010dekal jsem ho, a tak jsem polekan\u011b vyp\u00edskl.<\/div>\n

„Ano?“ oto\u010dil jsem se a s \u00falevou vydechl, kdy\u017e jsem mu\u017ei poznal Davida, Anisova \u0159idi\u010de.<\/div>\n
„Pan Ferchichi mi \u0159ekl, abych v\u00e1s vyzvedl a odvezl k n\u011bmu dom\u016f, tak jsem tady.“<\/div>\n
„Oh, jist\u011b. Jen si vezmu kabelku a p\u0159ijdu za v\u00e1mi, ano?“ letmo jsem se pousm\u00e1l a po\u010dkal, ne\u017e odejde, a teprve a\u017e pak jsem si rychle hodil v\u0161echno d\u016fle\u017eit\u00e9 do kabelky a vydal se za n\u00edm. Z toho mu\u017ee jsem nem\u011bl dobr\u00fd pocit.<\/div>\n
Po n\u011bkolika m\u00e1lo minut\u00e1ch jsme u\u017e kone\u010dn\u011b zastavili p\u0159ed Anisov\u00fdm domem, a zat\u00edmco mi David otv\u00edral, s \u00fasm\u011bvem jsem zaznamenal, \u017ee Pralinka m\u011b hlasit\u011b v\u00edt\u00e1 sv\u00fdm \u0161t\u011bkotem.<\/div>\n
„M\u00e1m v\u00e1m vzk\u00e1zat, \u017ee se tu m\u00e1te chovat jako doma. Pan Ferchichi by m\u011bl dorazit kolem p\u00e1t\u00e9,“ zamumlal neochotn\u011b vzkaz pro m\u011b, a pot\u00e9 bez dal\u0161\u00edch zbyte\u010dn\u00fdch slov odjel.<\/p>\n

Nesm\u011ble jsem vlezl do zahrady, abych se s Pralinkou p\u0159iv\u00edtal, ale z\u0159ejm\u011b byl zalezl\u00fd ve sv\u00e9 ohrad\u011b, tak jsem se oto\u010dil a \u0161el zp\u011bt do Anisova domu. Byla teprve jedna hodina, tud\u00ed\u017e do p\u0159\u00edjezdu Anise zb\u00fdvalo je\u0161t\u011b n\u011bkolik hodin, a j\u00e1 nev\u011bd\u011bl, co d\u011blat. Bylo sice kr\u00e1sn\u00e9, \u017ee jsem m\u011bl umo\u017en\u011bn\u00fd voln\u00fd pohyb po cel\u00e9m dom\u011b, ale l\u00e9pe se \u0159ekne, ne\u017e ud\u011bl\u00e1. P\u0159i\u0161lo mi v\u00edce ne\u017e nepat\u0159i\u010dn\u00e9, abych chodil po dom\u011b a cokoli d\u011blal. A\u0165 \u0159\u00edk\u00e1 Anis co chce, st\u00e1le jsem byl hostem a hodlal jsem se tak chovat.<\/p>\n

Po kr\u00e1tk\u00e9 \u00favaze, co bych mohl d\u011blat, jsem se rozhodl, \u017ee bych se mohl zkr\u00e1\u0161lit, vzhledem k tomu, co jsem m\u011bl na ve\u010der v pl\u00e1nu. Pomalu jsem vystoupal do patra, kde u\u017e jsem m\u011bl tu \u010dest sezn\u00e1mit se s koupelnou. Svl\u00e9kl jsem se a vlezl do vany, do kter\u00e9 jsem si pustil spoustu hork\u00e9 vody, abych se uvolnil. Po\u010d\u00edtal jsem se v\u0161emi mo\u017enostmi, jak by se ve\u010der mohl vyv\u00edjet a cht\u011bl jsem b\u00fdt dob\u0159e nalad\u011bn\u00fd, uklidn\u011bn\u00fd a odpo\u010dat\u00fd. Zat\u00edmco voda nar\u00e1\u017eela do m\u00e9ho t\u011bla, j\u00e1 si potichu prozp\u011bvoval nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00ed p\u00edsn\u011b, od Britney Spears a\u017e po Aerosmith, abych alespo\u0148 n\u011bjak zahnal voln\u00e9 minuty. Drze jsem si ukradl z Anisov\u00fdch sprchov\u00fdch gel\u016f a pot\u011b\u0161en\u011b jsem zaznamenal, \u017ee koupil m\u016fj obl\u00edben\u00fd, kokosov\u00fd. Namydlil jsem se od hlavy k pat\u011b a nezapomn\u011bl si ani um\u00fdt vlasy, abych m\u011bl sv\u016fj obl\u00edben\u00fd na\u010dechran\u00fd \u00fa\u010des.<\/p>\n

Po zji\u0161t\u011bn\u00ed, \u017ee vlasy u\u017e m\u00e1m t\u00e9m\u011b\u0159 such\u00e9, jsem si vyt\u00e1hl f\u00e9n Anisovy maminky a vyfoukal si vlasy do objemu. Pot\u00e9 jsem si oholil d\u016fle\u017eit\u00e1 m\u00edsta, abych n\u011bkde ne\u0161kr\u00e1bal. P\u0159i pohledu do zrcadla jsem nemohl jinak, ne\u017e konstatovat, \u017ee jsem neuv\u011b\u0159iteln\u011b sexy. Naprosto spokojen\u00fd jsem se vydal do lo\u017enice, kde jsem z kabelky vyndal v\u0161echny pot\u0159ebn\u00e9 v\u011bci, kter\u00e9 jsem v pr\u016fb\u011bhu t\u00fddne po\u0159\u00eddil. Jako d\u00e1rek jsem Anisovi po\u0159\u00eddil p\u011bt \u010dokol\u00e1dov\u00fdch per na t\u011blo a sob\u011b si koupil obrovskou d\u00e1rkovou ma\u0161li, kterou jsem si omotal kolem pasu. S pohledem na hodiny jsem nad\u0161en\u011b zjistil, \u017ee mi zb\u00fdv\u00e1 necel\u00e1 hodina. Abych zkr\u00e1til \u010das, lehl jsem si do postele, kde jsem si jednodu\u0161e v\u00e1lel \u0161unky a ulevoval tak sv\u00fdm, kdov\u00ed pro\u010d, rozbolav\u011bl\u00fdm z\u00e1d\u016fm.<\/div>\n

Poleh\u00e1val jsem snad u\u017e dv\u011b hodiny, bylo p\u016fl sedm\u00e9 a po Anisovi st\u00e1le nebylo ani stopy. Byl jsem trochu unaven\u00fd a rozmrzel\u00fd. Nev\u011bd\u011bl jsem, kdy p\u0159ijde, tak jsem si p\u0159es boky p\u0159ehodil p\u0159ikr\u00fdvku a na chv\u00edli zav\u0159el o\u010di, aby si trochu odpo\u010dinuly.<\/p>\n

Zavrt\u011bl jsem se, kdy\u017e m\u011b cosi polechtalo na z\u00e1dech, ale ani po n\u011bkolik\u00e1t\u00e9m zavrcen\u00ed to nep\u0159estalo, proto jsem neochotn\u011b otev\u0159el o\u010di a ohl\u00e9dl se po p\u0159\u00ed\u010din\u011b probl\u00e9mu. Jak\u00e9 bylo m\u00e9 p\u0159ekvapen\u00ed, kdy\u017e jsem m\u00edsto probl\u00e9mu vid\u011bl usm\u00edvaj\u00edc\u00edho se Anise.<\/div>\n

„Jde\u0161 pozd\u011b,“ zamumlal jsem a cht\u011bl se oto\u010dit na z\u00e1da, ale okam\u017eit\u011b m\u011b zastavila jeho dla\u0148.<\/div>\n
„Neot\u00e1\u010dej se, zni\u010d\u00ed\u0161 tu ma\u0161li,“ pousm\u00e1l se. „J\u00e1 v\u00edm, \u017ee jdu pozd\u011b a omlouv\u00e1m se. Byla z\u00e1cpa.“<\/div>\n
„Tak si rozbal sv\u016fj d\u00e1rek, abych se mohl oto\u010dit a pol\u00edbit t\u011b,“ v\u011bnoval jsem mu z\u00e1\u0159iv\u00fd \u00fasm\u011bv, zat\u00edmco jeho prsty jemn\u011b tan\u010dily po stuze ve snaze rozv\u00e1zat ji. Kdy\u017e stuha kone\u010dn\u011b odlet\u011bla stranou, pomalu jsem se oto\u010dil a Anise si p\u0159it\u00e1hl k sob\u011b. „St\u00fdskalo se mi,“ za\u0161eptal jsem t\u011bsn\u011b p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e se na\u0161e rty setkaly a zaslou\u017eil si tak hlubok\u00fd polibek.<\/div>\n
„Mn\u011b taky, mil\u00e1\u010dku,“ pol\u00edbil m\u011b na krk.<\/div>\n
„V\u0161echno nejlep\u0161\u00ed,“ hm\u00e1tl jsem vedle sebe a podal mu \u010dokol\u00e1dov\u00e9 tu\u017eky. „D\u011blej, co se ti zl\u00edb\u00ed.“<\/div>\n
„To r\u00e1d sly\u0161\u00edm,“ spokojen\u011b zabru\u010del. S \u00fasm\u011bvem jsem pozoroval, jak pera odkl\u00e1d\u00e1 na no\u010dn\u00ed stolek a prudce si strh\u00e1v\u00e1 kravatu.<\/p>\n

„Uka\u017e, pom\u016f\u017eu ti,“ n\u011b\u017en\u011b jsem mu odstr\u010dil ruce a posadil se, abych k n\u011bmu m\u011bl lep\u0161\u00ed p\u0159\u00edstup. Pomalu jsem mu rozep\u00ednal knofl\u00ed\u010dky na tmav\u011b modr\u00e9 ko\u0161ili, dokud jsem nedo\u0161el k posledn\u00edmu. Pak jsem mu vsunul ruce pod ko\u0161ili a nechal ji sklouznout z jeho ramen, tud\u00ed\u017e se mi naskytl pohled na Anisovo dokonal\u00e9 sn\u011bd\u00e9 t\u011blo. Om\u00e1men\u011b jsem ho l\u00edbal na pa\u017e\u00edch, prsou a krku, dokud jsem se nedostal k jeho rt\u016fm, proto\u017ee to u\u017e se na m\u011b vrhl a v\u00e1\u0161niv\u011b pronikal jazykem do m\u00fdch \u00fast. Zat\u00edmco se m\u011b Anis sna\u017eil co nejv\u00edce nam\u00e1\u010dknout k sob\u011b, j\u00e1 mu st\u00e1le drobn\u00fdmi pohyby unikal.<\/div>\n

„Neut\u00edkej mi,“ zavr\u010del a povalil m\u011b do postele, p\u0159i\u010dem\u017e mi ruce pevn\u011b dr\u017eel za hlavou.<\/div>\n
„Jen klid, mil\u00e1\u010dku,“ vysmekl jsem se mu jednou rukou a pohladil ho po tv\u00e1\u0159i, \u0161el z n\u011bj strach. „Nikam nejdu,“ p\u0159it\u00e1hl jsem si ho pro polibek, ale Anis byl tak prudk\u00fd, \u017ee mi prokousl ret. „Anisi!“ vyk\u0159ikl jsem, ut\u00edraje si ret, ze kter\u00e9ho mi tekla krev. „Uklidni se, proto\u017ee a\u0165 se stalo cokoli, te\u010f jsi se mnou a v\u0161echno je dobr\u00e9, ano? Na nic nemysli, na v\u0161echno jsme te\u010f dva,“ n\u011b\u017en\u011b jsem ho hladil a d\u00edval se mu do o\u010d\u00ed, kter\u00e9 se za\u010daly lesknout. „U\u017eijeme si hezk\u00fd ve\u010der, hm?“<\/p>\n

„Tolik jsi mi chyb\u011bl,“ za\u0161eptal, ne\u017e m\u011b znovu pol\u00edbil, tentokr\u00e1te v\u0161ak o pozn\u00e1n\u00ed jemn\u011bji, p\u0159i\u010dem\u017e nezapomn\u011bl jazykem o\u0161et\u0159ovat poran\u011bn\u00e9 m\u00edste\u010dko. Sice jsem byl zv\u011bdav\u00fd, co ho roz\u010d\u00edlilo, ale rozhodl jsem se ho vyl\u00e9\u010dit stejn\u00fdm zp\u016fsobem jako on m\u011b, fyzick\u00fdm kontaktem. Zat\u00edmco jsme se d\u00e1l l\u00edbali, rukama jsem sjel k jeho bok\u016fm a pomalu ho za\u010dal vysvl\u00e9kat z kalhot. Netrvalo mi dlouho, ne\u017e jsme oba byli naz\u00ed. P\u0159ekulil jsem se na Anise a okam\u017eit\u011b se k n\u011bmu pevn\u011b p\u0159itiskl, zast\u00e9nal jsem, kdy\u017e m\u011b pevn\u011b chytil za zadek.<\/div>\n

„Vezmi si sv\u016fj d\u00e1rek, Bushido,“ zast\u00e9nal jsem mu do ucha, kter\u00e9 jsem n\u00e1sledovn\u011b jemn\u011b skousnul. Pokorn\u011b jsem se nechal povalit zp\u011bt do pe\u0159in, tentokr\u00e1te v\u0161ak na b\u0159\u00ed\u0161ko. Nerv\u00f3zn\u011b jsem mezi prsty sev\u0159el p\u0159ikr\u00fdvku, jakmile Anis sv\u00fdmi rty zam\u00ed\u0159il k m\u00e9mu zade\u010dku. Sotva si m\u00e9 nervozity v\u0161iml, vylezl zp\u011bt nahoru ke mn\u011b, chytil m\u011b za ruku a pol\u00edbil na krk.<\/p>\n

„Uklidni se, mali\u010dk\u00fd. Nic ti neud\u011bl\u00e1m,“ zabroukal ti\u0161e.<\/div>\n

„V\u011b\u0159\u00edm ti,“ p\u0159ik\u00fdvl jsem, ale sev\u0159el jeho dla\u0148. Aby m\u011b Anis uklidnil \u00fapln\u011b, jemn\u011b m\u011b l\u00edbal po cel\u00e9 p\u00e1te\u0159i, zat\u00edmco prstem pomalu pronikal do m\u00e9ho t\u011bla. Po\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed nep\u0159\u00edjemn\u00fd pocit a vzpom\u00ednky jsem okam\u017eit\u011b uzamknul a soust\u0159edil se na to, \u017ee to Anisovy rty m\u011b l\u00edbaj\u00ed, \u017ee jeho prsty m\u011b uspokojuj\u00ed, a \u017ee m\u011b m\u00e1 r\u00e1d, \u017ee to ned\u011bl\u00e1 jen pro uspokojen\u00ed. Kdy\u017e do m\u011b Anis str\u010dil u\u017e t\u0159et\u00ed prst, prudce jsem sebou trhl. Srdce se mi zastavilo, t\u011blo ztuhlo v n\u00e1hl\u00e9m n\u00e1valu rozko\u0161e. Anisovi okam\u017eit\u011b do\u0161lo, na co narazil, proto sv\u016fj n\u00e1jezd zopakoval.<\/div>\n
„Anisi!“ vyk\u0159ikl jsem a prohnul se v z\u00e1dech. Nad\u0161en\u011b m\u011b pol\u00edbil a oto\u010dil na z\u00e1da. „Mysl\u00edm, \u017ee u\u017e jsem p\u0159ipraven\u00fd.<\/div>\n
„\u0158ekni stop a j\u00e1 p\u0159estanu, ano?“ starostliv\u011b m\u011b pohladil v pase.<\/div>\n
„D\u00e1rky stop ne\u0159\u00edkaj\u00ed, mil\u00e1\u010dku,“ znovu jsem ho pol\u00edbil. Zat\u00edmco jsme se l\u00edbali, Anis do m\u011b pomalu vstupoval. Potla\u010dil jsem po\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed tlak a nep\u0159\u00edjemn\u00fd pocit, kter\u00fd m\u011b obklopoval, a soust\u0159edil se znovu jen na Anisovy rty, kter\u00e9 m\u011b horliv\u011b l\u00edbaly. Vyd\u011b\u0161en\u011b jsem vyhekl, kdy\u017e ve mn\u011b byl Anis cel\u00fd, nadoraz. P\u0159ipadalo mi, \u017ee m\u011b musel cel\u00e9ho potrhat, aby se do m\u011b ve\u0161el, ale p\u0159esto jsem vn\u00edmal ten opojn\u00fd pocit z toho, \u017ee jsme spolu propojeni, a to mi pomohlo, abych se trochu uvolnil. Po n\u011bkolika m\u00e1lo chv\u00edl\u00edch jsem byl uvoln\u011bn\u00fd natolik, abych kolem Anise mohl obto\u010dit nohu a p\u0159inutit ho tak lehce se pohnout.<\/p>\n

Ti\u0161e jsem zast\u00e9nal. P\u0159i jedin\u00e9m jemn\u00e9m pohybu, kter\u00fd ud\u011blal, se mi okam\u017eit\u011b ot\u0159el o to citliv\u00e9 m\u00edsto. Cht\u011blo se mi bre\u010det pod t\u00edhou toho pocitu. Anis mi cosi \u0161eptal do ucha, ale j\u00e1 sly\u0161el jen neur\u010dit\u00fd \u0161um. Nedok\u00e1zal jsem rozlu\u0161tit jednotliv\u00e1 slova ani jejich smysl, jen jsem om\u00e1men\u011b vych\u00e1zel vst\u0159\u00edc jeho t\u011blu a hlasit\u011b st\u00e9nal, zar\u00fdval mu nehty hluboko do zad.<\/div>\n

„Jsi tak \u00fazk\u00fd, mali\u010dk\u00fd,“ zabru\u010del spokojen\u011b a jednou rukou se prodral mezi na\u0161e t\u011bla, kde m\u011b okam\u017eit\u011b za\u010dal uspokojovat.<\/div>\n
„Rychleji,“ zamumlal jsem mu do rt\u016f, se kter\u00fdmi jsem se spojil pro polibek. Nebyl to n\u00e1\u0161 obvykl\u00fd polibek. Bylo tam tolik l\u00e1sky, jako jsem je\u0161t\u011b nikdy z ni\u010deho a nikoho nec\u00edtil. Pod jeho dotyky jsem rozt\u00e1val a zapom\u00ednal na v\u0161echno zl\u00e9. Bylo mi jasn\u00e9, \u017ee z oby\u010dejn\u00e9ho zakouk\u00e1n\u00ed se m\u016fj vztah k n\u011bmu zm\u011bnil na zamilov\u00e1n\u00ed. M\u011bl jsem ho v\u00edc ne\u017e jen r\u00e1d.<\/p>\n

Zat\u00edmco Anis se lehce zasm\u00e1l m\u00e9 horlivosti, znateln\u011b p\u0159idal na tempu. T\u00e9m\u011b\u0159 okam\u017eit\u011b mi do\u0161lo, \u017ee to bylo v\u0161e, co celou dobu cht\u011bl, jen m\u011b o to necht\u011bl \u017e\u00e1dat, proto\u017ee mu z \u00fast uniklo slastn\u00e9 zamru\u010den\u00ed. Na\u0161e t\u011bla po sob\u011b nal\u00e9hav\u011b klouzala, tiskli jsme se k sob\u011b, jako by to byl n\u00e1\u0161 posledn\u00ed den. Naproti tomu, na\u0161e polibky byly neuv\u011b\u0159iteln\u011b jemn\u00e9.<\/div>\n

Jakmile Anis p\u0159ivedl na vrchol m\u011b, hlasit\u011b jsem vyk\u0159ikl a v strhuj\u00edc\u00ed slasti se \u00fapln\u011b st\u00e1hl kolem jeho penisu, d\u00edky \u010demu\u017e netrvalo dlouho a Anis m\u011b do r\u00e1je n\u00e1sledoval. Kdy\u017e ze m\u011b vystoupil, c\u00edtil jsem se tak pr\u00e1zdn\u00fd, \u017ee jsem se k n\u011bmu nal\u00e9hav\u011b p\u0159itulil s rukama obmot\u00e1vaj\u00edc\u00edma kolem jeho pasu.<\/p>\n

„D\u011bkuju,“ za\u0161eptal jsem mu do ucha, kter\u00e9 jsem n\u00e1sledn\u011b pol\u00edbil.<\/div>\n

„Byl jsi ten nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed, nej\u00fa\u017easn\u011bj\u0161\u00ed a nejdokonalej\u0161\u00ed d\u00e1rek, kter\u00fd jsem kdy dostal. J\u00e1 d\u011bkuju tob\u011b, mil\u00e1\u010dku,“ s \u00fasm\u011bvem m\u011b n\u011b\u017en\u011b pol\u00edbil. „U\u017e nikdy nechci jin\u00fd d\u00e1rek, od te\u010f chci jen tebe.“<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 m\u011b m\u00edt. D\u00e1rky se nikdy neberou zp\u011bt.“<\/p>\n

autor: Saline A.<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Saline A. D\u011bkuji v\u00e1m za v\u0161echny kr\u00e1sn\u00e9 koment\u00e1\u0159e, kter\u00e9 mi v\u011bnujete, i za je\u0161t\u011b kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed \u010dtenost, opravdu si toho v\u0161eho moc v\u00e1\u017e\u00edm a d\u00edly se mi p\u00ed\u0161ou snadn\u011bji, kdy\u017e v\u00edm, \u017ee jimi n\u011bkomu d\u011bl\u00e1m radost. \ud83d\ude42 Kr\u00e1sn\u00e9 po\u010dten\u00ed! Saline A. P\u0159esn\u011b<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[481],"tags":[],"class_list":["post-6818","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-haus-fur-ungewollt"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6818","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6818"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6818\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6818"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6818"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6818"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}