{"id":6836,"date":"2012-03-08T17:00:00","date_gmt":"2012-03-08T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6818"},"modified":"2012-03-08T17:00:00","modified_gmt":"2012-03-08T16:00:00","slug":"novel-of-dreams-my-dream-33","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/03\/08\/novel-of-dreams-my-dream-33\/","title":{"rendered":"Novel of Dreams – My Dream 33."},"content":{"rendered":"
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
BILL<\/p>\n

Kdy\u017e dojedu do pr\u00e1ce, Deborah na m\u011b pozn\u00e1, \u017ee se n\u011bco d\u011bje, ale nen\u00ed divu. Po kancel\u00e1\u0159i se m\u00edh\u00e1m rychlost\u00ed blesku, se v\u0161\u00edm v\u017edy t\u0159\u00edsknu a rozzu\u0159en\u011b kopu do z\u00e1suvek. Nakonec popadnu krabi\u010dku cigaret a jdu vedle, kam se chod\u00ed kou\u0159it. Vykou\u0159\u00edm dv\u011b cigarety a jen kouk\u00e1m z okna. Nechci Toma ztratit. Nem\u016f\u017eu ho ztratit. Nikdy jsem si nemyslel, \u017ee se na n\u011bkoho tak upout\u00e1m, ale j\u00e1\u2026 jsem bez n\u011bj den a \u0161\u00edl\u00edm.<\/em> Ne\u0161\u0165astn\u011b cigaretu t\u00edpnu a jdu za Deb. To jsem si \u0159\u00edkal, \u017ee p\u0159estanu kou\u0159it. Sakra, je to v\u0161echno vina toho debiln\u00edho Wernera.<\/em> Omluv\u00edm se j\u00ed za sv\u00e9 chov\u00e1n\u00ed a potom u\u017e jdu do kancel\u00e1\u0159e. Je bohu\u017eel nutnost za\u010d\u00edt pracovat. D\u00e1m se do toho. Ud\u011bl\u00e1m n\u011bkolik n\u00e1vrh\u016f. Po ob\u011bd\u011b m\u00e1m objednan\u00fdch p\u00e1r z\u00e1kazn\u00edk\u016f, tak to chci m\u00edt hotov\u00e9.<\/div>\n

Na ob\u011bd jsem si ani nedo\u0161el, i kdy\u017e m\u011b Deborah p\u0159emlouvala. Ztratil jsem chu\u0165 snad na v\u0161echno. Poka\u017ed\u00e9, co byla p\u0159\u00edle\u017eitost na n\u011bco vy\u010dkat, jsem se op\u011bt zamyslel nad v\u011btami Briana. Nev\u011b\u0159\u00edm tomu. I kdyby byl Tom sebev\u00edc divok\u00fd, d\u00edky sexu m\u00edt takhle rozbitou hubu snad ani nejde. Je to\u2026 nep\u0159irozen\u00e9.<\/em> Po ob\u011bd\u011b m\u011b zabavilo, kdy\u017e jsem m\u011bl dva z\u00e1kazn\u00edky. Oba cht\u011bli dost velkou zak\u00e1zku. Vyjedn\u00e1v\u00e1n\u00ed bylo pom\u011brn\u011b dlouh\u00e9. Proto, kdy\u017e p\u0159i\u0161el t\u0159et\u00ed, pro dne\u0161ek posledn\u00ed z\u00e1kazn\u00edk, cht\u011bl jsem to m\u00edt u\u017e za sebou.<\/p>\n

„Samoz\u0159ejm\u011b by v\u0161echno bylo hotov\u00e9 v term\u00ednu,“ odpov\u00edm na jednu z dal\u0161\u00edch ot\u00e1zek tohoto postar\u0161\u00edho p\u00e1na. „Tak\u017ee jsme domluveni.“ Za\u010dne mi ale zvonit telefon. „Pardon“ omluv\u00edm se a zvednu to.<\/div>\n

„Bille, m\u00e1\u0161 tu n\u00e1v\u0161t\u011bvu,“ \u0159ekne mi Deb.<\/div>\n
„Te\u010f? Kdo je to?“ zept\u00e1m se hned.<\/div>\n
„Nooo\u2026 Je to jeden takovej n\u00e1dhernej kluk. M\u00e1 d\u011bsn\u011b sexy zadek, m\u00e1 dokonal\u00fd b\u0159\u00ed\u0161ko, jak jsi pov\u00eddal. A taky ho miluje\u0161,“ \u0159ekne mi se sm\u00edchem. Ah, sakra. \u00dapln\u011b jsem zapomn\u011bl, kolik je hodin. No skv\u011ble\u2026 je\u0161t\u011b tyhle \u0159e\u010di. Deb, n\u011bkdy bych t\u011b zast\u0159elil.<\/em><\/div>\n
„To ti jako takhle vypr\u00e1v\u00ed, jo?“ zaslechnu Tom\u016fv sm\u00edch. To je to hlavn\u00ed, \u017ee se on sm\u011bje. Nechci o ten sm\u00edch p\u0159ij\u00edt. Co kdy\u017e si mezi n\u00e1mi bude v\u00e1\u017en\u011b vyb\u00edrat. S Brianem byl tak dlouho a se mnou\u2026 je chvilku. Ur\u010dit\u011b k n\u011bmu m\u00e1 pevn\u00fd vztah.<\/p>\n

<\/em><\/div>\n

\n

<\/em> „Deborah, n\u011bco jsem ti dneska \u0159\u00edkal\u2026 Je\u0161t\u011b mal\u00fd moment,“ brouknu a polo\u017e\u00edm to. Skv\u011ble, te\u010f mus\u00edm toho p\u00e1prdu vypakovat. Ale stejn\u011b jsme u\u017e dohodnuti.<\/em><\/div>\n
„Promi\u0148te,“ brouknu a tro\u0161ku se na toho p\u00e1na usm\u011bju. „Tak\u017ee, jak jsem u\u017e \u0159\u00edkal, jsme domluveni. Podepsanou smlouvu m\u00e1me, n\u00e1vrhy v\u00e1m za\u0161lu do pond\u011blka,“ stoupnu si a dojdu k n\u011bmu. Hned se postav\u00ed tak\u00e9.<\/div>\n
„Dob\u0159e, budu s t\u00edm po\u010d\u00edtat. V\u00edm, \u017ee se na v\u00e1s d\u00e1 spolehnout,“ popl\u00e1c\u00e1 m\u011b po ramenu.<\/div>\n
„D\u011bkuju, snad se v\u0161e vyda\u0159\u00ed a budete spokojen\u00fd. P\u0159eji hezk\u00fd den, nashledanou,“ pod\u00e1m mu ruku.<\/div>\n
„Nashledanou, pane Tr\u00fcmpere,“ rozlou\u010d\u00ed se a ruku mi stiskne. Potom s n\u00edm dojdu ke dve\u0159\u00edm a otev\u0159u mu. Kdy\u017e vyjde, usm\u011bje se je\u0161t\u011b la\u0161kovn\u011b na Deborah a j\u00e1 teprve potom vyjdu ven.<\/p>\n

Tom tam sed\u011bl s Deb, jedli n\u011bjakou bonboni\u00e9ru a \u0159e\u0161ili n\u011bco, co m\u011bla na monitoru. Semknul jsem rty k sob\u011b.<\/div>\n

„Ahoj,“ pozdrav\u00edm ho a pokus\u00edm se o \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
„Ahoj,“ v\u011bnuje mi hned \u00fasm\u011bv. Ukradne si je\u0161t\u011b dva bonb\u00f3ny a zvedne se. „D\u00edky,“ zasm\u011bje se sm\u011brem k Deb a d\u00e1 j\u00ed pusu na tv\u00e1\u0159. „Taky pod\u011bkuj man\u017eelovi za tak v\u00fdte\u010dnou bonboni\u00e9ru. A zkus tu tmav\u0161\u00ed. Bude ti slu\u0161et,“ \u0159ekne j\u00ed je\u0161t\u011b. Vezme si v\u011bci a p\u0159ijde ke mn\u011b. D\u00e1 mi pusu a zajde do kancel\u00e1\u0159e. Musel jsem se nad t\u00edm tro\u0161ku usm\u00e1t. Zav\u0159el jsem za n\u00e1mi dve\u0159e a do\u0161el k n\u011bmu. P\u0159it\u00e1hnul jsem si ho k sob\u011b a pol\u00edbil ho. Zhluboka jsem se nadechnul, a pak ho objal. Pot\u0159ebuju ho, tak moc.<\/em><\/div>\n
„C\u00edt\u00edm negativn\u00ed vibrace,“ zavtipkuje. Omot\u00e1 mi ruku kolem pasu a druhou m\u011b za\u010dne hladit ve vlasech.<\/div>\n
„Mm, promi\u0148,“ zabru\u010d\u00edm mu do mikiny. „Jak ses m\u011bl, brou\u010dku?“<\/div>\n
„Nic moc, ale u\u017e je mi l\u00edp,“ pol\u00edb\u00ed m\u011b na ucho a poodt\u00e1hne se. Vyhled\u00e1 si m\u016fj pohled. Pohlad\u00ed m\u011b po tv\u00e1\u0159i a n\u011b\u017en\u011b m\u011b pol\u00edb\u00ed na bradu. „N\u011bkdo t\u011b na\u0161tval?“<\/div>\n
„To nic,“ pousm\u011bju se tro\u0161ku a pol\u00edb\u00edm ho p\u00e1rkr\u00e1t na \u010delist. „Jsem moc r\u00e1d, \u017ee jsi p\u0159i\u0161el.“ Nechci mluvit o tom v\u00fdstupu s Brianem. Nav\u00edc, jak se zd\u00e1, asi mu nic ne\u0159ekl.<\/em><\/div>\n
„Mm j\u00e1 taky,“ po\u0161ept\u00e1 a l\u00edbne m\u011b na krk. „Cht\u011bl jsem t\u011b vid\u011bt, ukr\u00e1st si p\u00e1r polibk\u016f a b\u00fdt s tebou, ale jestli m\u00e1\u0161 je\u0161t\u011b pr\u00e1ci, tak nevad\u00ed\u2026“ za\u010dne m\u011b jemn\u011b l\u00edbat na krku, p\u0159i\u010dem\u017e m\u011b pohlad\u00ed po uchu. „Stejn\u011b si mus\u00edm dopisovat to, co jsem r\u00e1no zame\u0161kal.“<\/div>\n
„Mmm, jsi zlat\u00ed\u010dko,“ usm\u011bju se tro\u0161ku a pol\u00edb\u00edm ho na \u010delo.<\/p>\n

Copak jde b\u00fdt na\u0161tvan\u00fd v jeho p\u0159\u00edtomnosti? On mi opravdu n\u00e1ladu zvedl. Je\u0161t\u011b je tak hrozn\u011b\u2026 ohledupln\u00fd.<\/em> „Klidn\u011b si to tu dopi\u0161. J\u00e1 u\u017e bych m\u011bl m\u00edt hotovo, jen asi rozpo\u0161lu objedn\u00e1vky.“<\/div>\n

„Ne, j\u00e1 t\u011b nebudu ru\u0161it,“ zavrt\u00ed hlavou a obejme m\u011b kolem krku. P\u0159ibl\u00ed\u017e\u00ed se a\u017e ke mn\u011b a za\u010dne mi d\u00e1vat malinkat\u00e9 pusinky. Chytnu ho za tv\u00e1\u0159i\u010dky, ale hodn\u011b jemn\u011b, aby ho to nebolelo.<\/div>\n
„M\u011b neru\u0161\u00ed\u0161,“ pod\u00edv\u00e1m se mu do o\u010d\u00ed. „Pokud chce\u0161, z\u016fsta\u0148 tu se mnou, j\u00e1 budu r\u00e1d.“<\/div>\n
„Mmm\u2026 Stra\u0161n\u011b jsi mi chyb\u011bl,“ pousm\u011bje se, \u010d\u00edm\u017e vlastn\u011b \u0159ekne t\u00e9m\u011b\u0159 ‚ano‘. Uh, je\u0161t\u011b \u017ee tak. Nechci, aby mi zase hned utekl.<\/em><\/div>\n
„Ty mn\u011b taky, to mi v\u011b\u0159,“ p\u0159itisknu si ho k sob\u011b a op\u0159u se zadkem o st\u016fl. L\u00edbnu ho n\u011bkolikr\u00e1t pod ou\u0161ko a p\u0159itul\u00edm se k n\u011bmu.<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 tu hrozn\u00fd horko,“ post\u011b\u017euje si a za\u010dne si sund\u00e1vat mikinu.<\/div>\n
„Tak j\u00e1 zeslab\u00edm topen\u00ed.“ Hned se rozejdu k oknu a st\u00e1hnu topen\u00ed na 1.<\/div>\n
„P\u0159ijde ti je\u0161t\u011b n\u011bkdo?“ zept\u00e1 se. Pohod\u00ed mikinu na k\u0159eslo dozadu a vynd\u00e1 si u\u010den\u00ed, s kter\u00fdm si sedne k zasedac\u00edmu stolu.<\/div>\n
„No, nem\u011bl by. Douf\u00e1m, \u017ee ne,“ rozt\u00e1hnu u druh\u00e9ho okna \u017ealuzie. „D\u00e1\u0161 si n\u011bco k pit\u00ed?“<\/div>\n
„Klidn\u011b,“ v\u011bnuje mi \u00fasm\u011bv a otev\u0159e obrovskou kn\u00ed\u017eku.<\/div>\n
„Dob\u0159e, okam\u017eik,“ usm\u011bju se a dob\u011bhnu dozadu.<\/p>\n

Za kancel\u00e1\u0159\u00ed jsem m\u011bl takovou mali\u010dkou kuchy\u0148ku, kde byl i bar, ledni\u010dka a \u00falo\u017en\u00fd prostor, na n\u011bkter\u00e9 star\u00e9 dokumenty. Jak tahle firma byla modern\u00ed, mimo kancel\u00e1\u0159e p\u0159\u00edli\u0161 vybaven\u00e1 nebyla. Nalil jsem mu d\u017eus a zase se k n\u011bmu vr\u00e1til. Postavil jsem to na st\u016fl. Sehnu se k n\u011bmu.<\/div>\n

„Co to je?“ zept\u00e1m se a l\u00edbnu ho na ou\u0161ko.<\/div>\n
„Tohle? Sam\u00e9 p\u00ed\u010doviny, o kter\u00fdch Brian mele nekone\u010dn\u00fd hodiny,“ zasm\u011bje se trochu a pohlad\u00ed m\u011b zep\u0159edu po tv\u00e1\u0159i. Uh! Ten krypl mus\u00ed b\u00fdt v\u0161ude. Zatracen\u011b, pro\u010d jsi o n\u011bm v\u016fbec mluvil, Tome.<\/em><\/div>\n
„Aha,“ vydechnu jen. Dalo by se \u0159\u00edct, \u017ee i na tu knihu zlostn\u011b kouk\u00e1m.<\/div>\n
„No jo\u2026 Ale jako u\u010ditel je dobrej. Vybral si dobr\u00fd povol\u00e1n\u00ed,“ povzdechne a za\u010dne si n\u011bco vypisovat. Rad\u011bji u\u017e k tomu nic ne\u0159eknu a p\u0159ejdu ke stolu.<\/div>\n
„Tak v klidu pi\u0161,“ \u0161eptnu a d\u00e1m se do objedn\u00e1vek. Vl\u00e1dne tu ticho. Oba d\u011bl\u00e1me, co je bohu\u017eel nutn\u00e9. Moc jsem se na tu pr\u00e1ci ani nesoust\u0159edil. Po\u0159\u00e1d jsem na n\u011bm visel pohledem a zkoumal, jak moc kr\u00e1sn\u00fd je.<\/p>\n

Po chvilce jsem u\u017e objedn\u00e1vky uzav\u0159el, srovnal si pap\u00edry na stole a kouknul se na n\u011bj znovu.<\/div>\n

„Co bude\u0161 dnes d\u011blat?“ usm\u011bju se.<\/div>\n
„M\u011bl bych j\u00edt do pr\u00e1ce,“ vzhl\u00e9dne.<\/div>\n
„Aha,“ usm\u011bju se posmutn\u011ble.<\/div>\n
„Nebyl jsem tam u\u017e v\u010dera\u2026“ \u0159ekne zaduman\u011b.<\/div>\n
„Kv\u016fli mn\u011b,“ brouknu provinile. Dnes spolu asi dlouho nebudeme, jak to vid\u00edm.<\/div>\n
„O nic nejde,“ ujist\u00ed m\u011b. Pok\u00fdv\u00e1m na souhlas a nech\u00e1m ho zase ps\u00e1t. Potom si ale p\u0159isednu vedle n\u011bj.<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 n\u011bjak\u00fd pl\u00e1n na v\u00edkend?“<\/div>\n
„Mmmmm\u2026“ p\u0159imhou\u0159\u00ed o\u010di a zvedne hlavu, „\u2026ne. Pro\u010d?“<\/div>\n
„J\u00e1 jen, jestli bys m\u011bl \u010das,“ usm\u011bju se tro\u0161ku. Mo\u017en\u00e1 maj\u00ed n\u011bjak\u00fd pl\u00e1n s mamkou nebo Molly. Nerad bych n\u011bjak naru\u0161oval chod jeho rodiny. V\u00edm, \u017ee te\u010f chce b\u00fdt hlavn\u011b hodn\u011b s Molly.<\/div>\n
„\u0158eknu svoj\u00ed sekret\u00e1\u0159ce, aby se mi koukla do di\u00e1\u0159e. Snad t\u011b tam n\u011bkam vecpu,“ usm\u011bje se pobaven\u011b a zav\u0159e u\u010debnici.<\/div>\n
Pohlad\u00edm ho po stehn\u011b a usm\u011bju se. „V\u00e1\u017en\u011b mysl\u00ed\u0161, \u017ee by m\u011b tam vecpala?“<\/div>\n
„M\u00e1m tam sice nacp\u00e1no, ale tebe kdy\u017e tak za n\u011bkoho vym\u011bn\u00edm,“ zasm\u011bje se. „Pro tebe si najdu \u010das v\u017edycky.“ P\u0159ed o\u010dima se mi zjev\u00ed velk\u00fd di\u00e1\u0159. Jeho b\u00edl\u00e9 str\u00e1nky jsou pops\u00e1ny jm\u00e9nem BRIAN.<\/em> P\u00e1rkr\u00e1t zamrk\u00e1m. U\u017e v\u00e1\u017en\u011b \u0161\u00edl\u00edm.<\/p>\n

<\/em> „Nerad bych ti n\u011bjak naru\u0161il pl\u00e1n a tak. Pokud bude\u0161 m\u00edt \u010das, r\u00e1d bych t\u011b vid\u011bl,“ p\u0159izn\u00e1m.<\/div>\n

„M\u016f\u017ee\u0161 se stavit, kdykoli bude\u0161 cht\u00edt,“ \u0159ekne mi s \u00fasm\u011bvem. Od\u0161oupne se se \u017eidl\u00ed a zvedne se. Pomalu ke mn\u011b p\u0159ejde. Obkro\u010dmo si na m\u011b sedne, na\u010de\u017e si omot\u00e1 ruce kolem m\u00e9ho krku. Chytnu ho za boky a usm\u011bju se.<\/div>\n
„Dob\u0159e, d\u011bkuju moc,“ usm\u011bju se a l\u00edbnu ho na rty. Vydechne a zad\u00edv\u00e1 se mi do o\u010d\u00ed. Jenom m\u011b za\u010dne hladit po \u0161\u00edji. Vyjedu mu rukama po z\u00e1dech a p\u0159itisknu si ho na sebe, jako bych vyhled\u00e1val jeho teplo, jeho p\u0159\u00edtomnost. Projede mi prsty vlasy a sklon\u00ed se ke mn\u011b.<\/div>\n
„Opravdu ti u\u017e nikdo nep\u0159ijde?“ \u0161eptne. N\u011b\u017en\u011b se mi ot\u0159e o nos sv\u00fdm a za\u010dne mi p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bt lehce sv\u00fdmi rty po puse.<\/div>\n
„Nikoho u\u017e objednan\u00e9ho na dne\u0161ek nem\u00e1m,“ pohlad\u00edm ho po t\u011bch z\u00e1dech a na\u0161pul\u00edm rty, abych mu v\u011bnoval alespo\u0148 drobnou pusinku. Jakmile mu ji d\u00e1m, usm\u011bje se a pohlad\u00ed m\u011b po tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„Jsem r\u00e1d, \u017ee ses zachoval tak\u2026 dosp\u011ble a moud\u0159e\u2026 p\u0159ed tou \u0161kolou. Sice nev\u00edm, co jste si s Brianem \u0159ekli, ale jeho obli\u010dej vypadal p\u0159esp\u0159\u00edli\u0161 dob\u0159e na to, abys mu dal p\u0159es hubu. Tak\u017ee jsem usoudil, \u017ee jsi mu nedal. A jsem za to r\u00e1d\u2026“<\/p>\n

No do prdele. Choval jsem se dosp\u011ble a moud\u0159e. P\u011bst mi cukala jako o \u017eivot, ale\u2026 nevad\u00ed. Hah, vypadal dob\u0159e. Ani se nediv\u00edm, dost m\u011b ut\u0159el, ubl\u00ed\u017eil a znovu se mu povedlo m\u011b sesadit.<\/em> Pok\u00fdv\u00e1m hlavou a pohlad\u00edm ho po krku.<\/div>\n

„Jen jsem mluvil,“ ujasn\u00edm mu. „Sna\u017eil jsem se\u2026 udr\u017eet.“<\/div>\n
„To se mi na tob\u011b l\u00edb\u00ed. \u017de jedn\u00e1\u0161 klidn\u011b a dosp\u011ble. Nemus\u00ed\u0161 si vyb\u00edjet sv\u016fj vztek, zlost a zoufalost na ostatn\u00edch t\u00edm, \u017ee jim ubl\u00ed\u017e\u00ed\u0161. A toho si na tob\u011b v\u00e1\u017e\u00edm. Je to tvoje p\u0159ednost. Ne ka\u017ed\u00fd tohle um\u00ed, v\u00ed\u0161,“ \u0159ekne mi polohlasem a d\u00e1l m\u011b jemn\u011b hlad\u00ed po tv\u00e1\u0159i. Sklop\u00edm zrak.<\/div>\n
„Byl jsem vztekl\u00fd, nebudu ti \u0159\u00edkat, \u017ee ne. Ale vybil jsem si to a\u017e tady a\u2026 p\u0159i cest\u011b sem. Ale nes\u00e1hnul jsem na n\u011bj, i kdy\u017e jsem m\u011bl chu\u0165 mu tu jeho hubu rozt\u0159\u00edskat. Do\u0161lo mi, \u017ee bys z toho mohl m\u00edt ale probl\u00e9m a to je to, co nechci. Nav\u00edc nebudu jednat jako on. Chci si ust\u00e1t to, \u017ee dok\u00e1\u017eu b\u00fdt klidn\u00fd,“ po\u0161ept\u00e1m a p\u0159ivinu si ho k sob\u011b. To d\u00edky n\u011bmu se dok\u00e1\u017eu koncentrovat. Necht\u011bl jsem to p\u0159ehnat jen kv\u016fli n\u011bmu.<\/em> P\u0159ivon\u00edm k n\u011bmu a l\u00e1skypln\u011b ho pol\u00edb\u00edm na krk.<\/div>\n
„Tak v tom pokra\u010duj. L\u00edb\u00ed se mi to,“ \u0161eptne, „a v tomhle klidn\u011b taky. To miluju,“ oddechne s \u00fasm\u011bvem a zaklon\u00ed trochu hlavu.<\/div>\n
„Mm, moc r\u00e1d,“ zavrn\u00edm mu do ou\u0161ka a za\u010dnu ho na ten krk l\u00edbat. U\u017e zase m\u011b dostal n\u011bkam jinam. Jsem zase s n\u00edm a je mi dob\u0159e. Werner\u2026 mi m\u016f\u017ee akor\u00e1t tak vl\u00e9zt na z\u00e1da.<\/p>\n

<\/em> TOM<\/p>\n

<\/strong> Str\u00e1vili jsme spolu s Billem asi je\u0161t\u011b tak p\u016fl hodinky l\u00edb\u00e1n\u00edm a mazlen\u00edm, ale pot\u00e9 m\u011b odvezl do pr\u00e1ce. Moje p\u0159\u00edtomnost tam byla nutn\u00e1, kdy\u017e jsem tam p\u0159edchoz\u00ed den kv\u016fli tomu mil\u00e1\u010dkovi nebyl. Vlastn\u011b i kv\u016fli Brianovi. Nemohl bych se tam jen tak uk\u00e1zat s rozbitou tlamou. B\u016fhv\u00ed, co by si vychovatelka \u0159ekla. N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed den jsme se s Billem nevid\u011bli, jeliko\u017e m\u011bl moc pr\u00e1ce. Stejn\u011b jsem ho zdr\u017eoval, ani\u017e bych musel b\u00fdt s n\u00edm. Psali jsme si sms b\u011bhem cel\u00e9ho dne. Jedna m\u011b kr\u00e1sn\u011b probudila. Kdy\u017e jsem \u0161el do sprchy, vzal jsem si Billa na telefonu s sebou. Byla docela sranda, kdy\u017e jsme se oba sprchovali a k\u0159i\u010deli navz\u00e1jem p\u0159es vodu do telefonu, abychom se sly\u0161eli. Po zbytek dne jsme byli neust\u00e1le ve spojen\u00ed p\u0159es zpr\u00e1vy. On kv\u016fli z\u00e1kazn\u00edk\u016fm, j\u00e1 kv\u016fli \u0161kole. Kdy\u017e jsem \u0161el sp\u00e1t, zavolal jsem mu na opl\u00e1tku j\u00e1. Cht\u011bl jsem us\u00ednat u t\u00f3nu jeho hlasu. Stra\u0161n\u011b m\u011b to uklid\u0148ovalo. Sice to nebylo takov\u00e9, jako by tu le\u017eel u m\u011b a obj\u00edmal m\u011b, ale i tak to bylo aspo\u0148 n\u011bco.<\/p>\n

Kone\u010dn\u011b byl p\u00e1tek. Skon\u010dila \u0161kola i pr\u00e1ce a byl p\u0159ede mnou voln\u00fd v\u00edkend. Mohl jsem b\u00fdt se svou prdelkou Molly, se svoj\u00ed zlatou mamkou, a hlavn\u011b se sv\u00fdm mil\u00e1\u010dkem Billem. Mamka se chovala podez\u0159ele mile. Nab\u00eddla mi, \u017ee si vezme volno, aby byla s Molly doma a j\u00e1 mohl j\u00edt za Billem. P\u0159ikl\u00e1dal jsem to tomu, \u017ee se j\u00ed Bill prost\u011b zal\u00edbil a cht\u011bla, abych byl \u0161\u0165astn\u00fd. Z\u0159ejm\u011b si uv\u011bdomila, \u017ee je dobr\u00e9, \u017ee se upnu i na n\u011bkoho jin\u00e9ho krom\u011b Molly. Mo\u017en\u00e1 toho spr\u00e1vn\u00e9ho vid\u011bla v Billovi. J\u00e1 ho v n\u011bm vid\u011bl. A st\u00e1le i vid\u00edm.<\/p>\n

<\/em> autor: *Mischa* :o* & Turmawenne<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: *Mischa* :o* & Turmawenne BILL Kdy\u017e dojedu do pr\u00e1ce, Deborah na m\u011b pozn\u00e1, \u017ee se n\u011bco d\u011bje, ale nen\u00ed divu. Po kancel\u00e1\u0159i se m\u00edh\u00e1m rychlost\u00ed blesku, se v\u0161\u00edm v\u017edy t\u0159\u00edsknu a rozzu\u0159en\u011b kopu do z\u00e1suvek. Nakonec popadnu krabi\u010dku cigaret a jdu<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[479],"tags":[],"class_list":["post-6836","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-novel-of-dreams-my-dream"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6836","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6836"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6836\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6836"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6836"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6836"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}