{"id":6837,"date":"2012-03-08T16:00:00","date_gmt":"2012-03-08T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6819"},"modified":"2012-03-08T16:00:00","modified_gmt":"2012-03-08T15:00:00","slug":"zeiten-andern-dich-47","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/03\/08\/zeiten-andern-dich-47\/","title":{"rendered":"Zeiten \u00e4ndern dich 47."},"content":{"rendered":"
autor: Mintam<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Dosednu na postel a rozt\u0159esen\u00fdma rukama oto\u010d\u00edm ob\u00e1lku, abych se pod\u00edval na datum. P\u0159i\u0161lo to v p\u00e1tek, a to vysv\u011btluje fakt, pro\u010d se Gordon choval tak, jak se choval. Pro\u010d mi to ale sakra ne\u0159ekl?!
Vydechnu a skousnu si spodn\u00ed ret. Josephine F\u00fchrlich. Babi\u010dka zem\u0159ela.<\/p>\n

Odst\u011bhovali se s d\u011bdou p\u0159ed osmi lety do Austr\u00e1lie. Babi\u010dka hrozn\u011b r\u00e1da cestovala, a cestovala t\u00e9m\u011b\u0159 cel\u00fd \u017eivot. Maminka se s t\u00edm nikdy nedok\u00e1zala \u00fapln\u011b sm\u00ed\u0159it, proto\u017ee vid\u011bla sv\u00e9 rodi\u010de jednou za \u010das, kdy\u017e se ale sezn\u00e1mila s Gordonem, nevid\u011bla je u\u017e v\u016fbec. Pamatuji si je\u0161t\u011b te\u010f, jak jim mamka psala nerv\u00f3zn\u011b dopis, \u017ee ot\u011bhotn\u011bla. Oni Nelly nikdy nevid\u011bli a s maminkou jsme usoudili, \u017ee snad ani necht\u011bli. Nev\u00edm, \u010d\u00edm to, ale mrzelo mne to v\u017edycky hlavn\u011b za ni. V\u017edycky \u0159\u00edkali, \u017ee maj\u00ed m\u011b, jedin\u00e9ho vnuka. Mo\u017en\u00e1, \u017ee byla pravda, \u017ee nikoho jin\u00e9ho u\u017e necht\u011bli. A u\u017e se to asi ani nikdy nedozv\u00edm.<\/p>\n

Psali naposledy, \u017ee p\u0159ijedou na maminky poh\u0159eb. Nep\u0159ijeli. Tohle jedin\u00fd jim v\u00e1\u017en\u011b neodpust\u00edm.
Sv\u00fdm zp\u016fsobem sem pak p\u0159ijal za vlastn\u00ed Gordonovy rodi\u010de, asi hlavn\u011b z d\u016fvodu, \u017ee mi chyb\u011bli m\u00ed prarodi\u010de. Nikomu nevadilo, \u017ee to tak je, a j\u00e1 m\u00e1m aspo\u0148 pocit, \u017ee skute\u010dn\u011b n\u011bjakou pravou babi\u010dku, kter\u00e1 pohlad\u00ed, porad\u00ed a pom\u016f\u017ee, kdy\u017e pot\u0159ebuji, m\u00e1m.
Nep\u0159ekvap\u00ed mne, kdy\u017e na tv\u00e1\u0159\u00edch uc\u00edt\u00edm st\u00e9kaj\u00edc\u00ed slzy, a nakouknu do ob\u00e1lky. Snad abych na\u0161el n\u011bco v\u00edc, ne\u017e jen \u010dern\u011b olemovan\u00fd pap\u00edr. Dopis, pohlednici, l\u00edste\u010dek. Nic. Nic z toho uvnit\u0159 nen\u00ed.
Se slzama v o\u010d\u00edch str\u010d\u00edm parte dovnit\u0159 do ob\u00e1lky, zav\u0159u \u0161upl\u00edk a opust\u00edm s ob\u00e1lkou v ruce lo\u017enici. P\u0159e\u0161la mne jak\u00e1koliv chu\u0165 na j\u00eddlo, nato\u017e na va\u0159en\u00ed.<\/div>\n

\n
„Jsem doma.“ Ozve se ode dve\u0159\u00ed, kdy\u017e po dvou hodin\u00e1ch Gordon doraz\u00ed.
Nadechnu se a pod\u00edv\u00e1m se na oba prcky. Mal\u00e1 d\u00e1ma mi sp\u00ed na kl\u00edn\u011b a Pucl\u00edk m\u00e1 o m\u00e9 koleno op\u0159enou hlavu. Cht\u011bl bych b\u00fdt bezstarostn\u00fd jako oni.
„Ahoj,“ nakoukne do ob\u00fdv\u00e1ku, kdy\u017e se del\u0161\u00ed dobu neoz\u00fdv\u00e1m.
„Gordone, kdy jsi mi cht\u011bl \u0159\u00edct, \u017ee babi\u010dka um\u0159ela?“
Najednou mu zmrzne \u00fasm\u011bv na tv\u00e1\u0159i a zastav\u00ed sv\u016fj krok.<\/div>\n
„Tys\u2026“ vydechne jen a dojde ke mn\u011b, aby se posadil do k\u0159esla naproti.
„Hledal jsem jednu kn\u00ed\u017eku, necht\u011bl jsem ti l\u00e9zt do v\u011bc\u00ed.“
V\u011btu, kterou za\u010dal, cht\u011bl nejsp\u00ed\u0161 sm\u011brovat na tu schovanou ob\u00e1lku, kdy\u017e ji ale spat\u0159\u00ed p\u0159ede mnou na stole, u\u017e v\u011btu nedokon\u010d\u00ed a za\u010dne novou. „Bille, neschov\u00e1val jsem ji p\u0159ed tebou \u00famysln\u011b.“
„M\u011blo by to sv\u016fj d\u016fvod.“
„Poslouchej m\u011b. Cht\u011bl jsem ti to \u0159\u00edct. Jen\u017ee, p\u0159i\u0161el jsi v p\u00e1tek ze \u0161koly a m\u011bl jsi blbou n\u00e1ladu, tak jsem si \u0159ekl, \u017ee ti to \u0159eknu ve\u010der, v klidu. A pak jsi p\u0159i\u0161el s t\u00edm, \u017ee jde\u0161 na ten ve\u010d\u00edrek, tak mi bylo blb\u00fd ti n\u011bco takov\u00fdho ozn\u00e1mit a zkazit ti t\u00edm cel\u00fd ve\u010der. Nakonec ti ale ve\u010der zkazil n\u011bkdo jinej, a po tom v\u0161em jsem k tob\u011b prost\u011b nedok\u00e1zal p\u0159ij\u00edt a \u2026d\u00e1t ti to. Jen tak.“ Objasn\u00ed mi okam\u017eit\u011b celou situaci, ani\u017e by uhnul pohledem.
Nadechnu se a kouknu se na pr\u00e1v\u011b probuzenou Malou d\u00e1mu. „Ale\u2026“
„Bille, promi\u0148 mi to. Nezvl\u00e1dl jsem to trochu, uzn\u00e1v\u00e1m, ale z\u00e1le\u017e\u00ed mi na tob\u011b, a tohle je prost\u011b dal\u0161\u00ed r\u00e1na, kter\u00e1\u2026“ Konec v\u011bty nech\u00e1 rozplynout se ve vzduchu a j\u00e1 jen s chladnou tv\u00e1\u0159\u00ed promluv\u00edm na t\u00e9ma Tom.<\/p>\n

„To je v pohod\u011b. J\u00e1 hlavn\u011b u\u017e budu v pohod\u011b. Proto\u017ee\u2026 neozval se skoro t\u00fdden a mysl\u00edm, \u017ee s\u00e1m pochopil, \u017ee asi bude lep\u0161\u00ed, kdy\u017e tomuhle bude konec. Jen mne mrz\u00ed, \u017ee jsi mi prost\u011b ne\u0159ekl takovouhle v\u011bc, za jak\u00fdchkoliv okolnost\u00ed.“
„Promi\u0148. J\u00e1 nev\u00edm pro\u010d.“
„C\u00edtils n\u011bco jako odplatu, pomstu?“ odhodl\u00e1m se po chvilce vy\u0159knout to.
„Bille!“ lehce na\u0159\u010den\u011b si mne zm\u011b\u0159\u00ed pohledem.
„Bylo by to v pohod\u011b, jestli jo. Ch\u00e1pal bych to. Jen\u017ee tys j\u00ed nepoznal,“ kouknu se za Malou d\u00e1mou, kter\u00e1 mi sesko\u010d\u00ed z kl\u00edna na zem, \u010d\u00edm\u017e vzbud\u00ed i Pucl\u00edka a vyd\u00e1 se k misk\u00e1m, „co\u017e ti nezazl\u00edv\u00e1m, jen podot\u00fdk\u00e1m. Ona byla hodn\u00e1. M\u011bl jsem ji r\u00e1d, a\u010d jsem ji vid\u011bl t\u0159eba jen dvakr\u00e1t do roka. Byla zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, ale vlastn\u011b \u00fa\u017easn\u00e1. V\u017edycky jsem j\u00ed z\u00e1vid\u011bl, \u017ee tolik cestuje a cht\u011bl jsem to taky, ale pak jsem si to vy\u010d\u00edtal, \u017ee bych to nemohl mamce ud\u011blat, proto\u017ee tohle u\u017e j\u00ed ud\u011blali vlastn\u00ed rodi\u010de.“<\/p>\n

S pohledem st\u00e1le up\u0159en\u00fdm na ji\u017e zmizelou Malou d\u00e1mu ani nepost\u0159ehnu, \u017ee z gau\u010de sesko\u010dil u\u017e i Pucl\u00edk a hlavn\u011b, \u017ee m\u00e9 t\u011blo samo za\u010dalo op\u011bt reagovat slzami na vnit\u0159n\u00ed pocity, kter\u00e9 m\u00e1m, kdy\u017e tohle te\u010f vypr\u00e1v\u00edm. „Ale zas, cestoval bych s mamkou a bylo by to super. V\u017edycky cht\u011bla vid\u011bt Austr\u00e1lii, mysl\u00edm hlavn\u011b kv\u016fli babi\u010dce, ale nikdy to p\u0159\u00e1n\u00ed nesm\u011bla vyslovit nahlas, proto\u017ee\u2026“ P\u0159i vzpom\u00ednce na m\u00e9ho otce, kter\u00fd mamince surov\u011b ubli\u017eoval, kdy\u017e si t\u0159eba jen nahlas p\u0159em\u00fd\u0161lela o sv\u00fdch snech, se rozpl\u00e1\u010du naplno a u\u017e jen t\u011b\u017eko zaregistruji, kdy mne Gordon obejme. Ml\u010dky mne pevn\u011b dr\u017e\u00ed a j\u00e1 m\u00e1m mo\u017enost poc\u00edtit to teplo n\u00e1ru\u010de \u010dlov\u011bka, kter\u00fd mne ch\u00e1pe, kter\u00e9mu na mn\u011b skute\u010dn\u011b z\u00e1le\u017e\u00ed a kter\u00fd tu je v\u017edy, kdy\u017e pot\u0159ebuju. „D\u011bkuju,“ \u0159eknu v pl\u00e1\u010di a jsem si t\u00e9m\u011b\u0159 jist\u00fd, \u017ee Gordon v\u00ed, pro\u010d to \u0159\u00edk\u00e1m. To v\u0161echno, co on ud\u011blal pro mne a hlavn\u011b pro mamku, nem\u016f\u017eu se mu u\u017e nikdy po\u0159\u00e1dn\u011b odvd\u011b\u010dit, ned\u00e1 se to ani popsat. Jen mu dlu\u017e\u00edm milion d\u00edk\u016f a douf\u00e1m, \u017ee je v\u0161echny stihnu do konce sv\u00e9ho \u017eivota vyslovit.<\/p>\n

„Mus\u00edte tady b\u00fdt hodn\u00ed,“ se sm\u00edchem oba prcky popo\u017eenu do koupelny, kde je ale nenech\u00e1m jen tak a stejn\u011b si s nima za\u010dnu hr\u00e1t.
Je to p\u0159esn\u011b t\u00fdden, co Nelly odjela, a jeliko\u017e m\u011bla narozeniny u\u017e v\u010dera, mus\u00edme to v\u0161echno dohnat dneska. Mus\u00edm jen d\u00e1vat pozor, abych neprome\u0161kal zvuk auta, a\u017e ji Gordon p\u0159iveze. Cht\u011bli jsme j\u00ed se v\u0161\u00edm p\u0159iv\u00edtat u\u017e venku, ale jeliko\u017e si dne\u0161n\u00ed po\u010das\u00ed d\u011bl\u00e1, co chce a chvilku co chvilku se st\u0159\u00edd\u00e1 d\u00e9\u0161\u0165 se sluncem, nen\u00ed dobr\u00e9 to riskovat.
Vysko\u010d\u00edm, kdy\u017e skute\u010dn\u011b zaslechnu ten zvuk, na kter\u00fd \u010dek\u00e1m, a sice s obt\u00ed\u017eemi, ale p\u0159eci jen se mi poda\u0159\u00ed oba prcky zav\u0159\u00edt v koupeln\u011b. Douf\u00e1m jen, \u017ee je nenapadne za\u010d\u00edt \u0161t\u011bkat, snad sem jim tam dal dost v\u011bc\u00ed na zabaven\u00ed. Zkontroluji pohledem, zda je v\u0161e tak, jak m\u00e1 b\u00fdt a vylezu ven.<\/p>\n

„Ahooooj!“ Stihnu jen zaznamenat, jak se ta blon\u010fat\u00e1 v\u00edla vrhne kolem m\u00e9ho krku.
„Ahoj,“ srde\u010dn\u011b ji obejmu a mus\u00edm uznat, \u017ee se sice v\u017edycky t\u011b\u0161\u00edm, a\u017e bude doma relativn\u011b chvilku alespo\u0148 klid, ale p\u0159itom u\u017e v\u017edy po\u010d\u00edt\u00e1m dny do jej\u00edho p\u0159\u00edjezdu. „Tak co, cestovatelko? Bylo to lep\u0161\u00ed ne\u017e loni?“
„\u00dapln\u011b. Mus\u00edm v\u00e1m to cel\u00e9 vypr\u00e1v\u011bt.“
„To mus\u00ed\u0161, ale nejd\u0159\u00edv ti odnesem v\u011bci dovnit\u0159, jo?“
„Jo, umyju si ruce a p\u0159ijdu si je\u0161t\u011b pro bat\u016f\u017eek, co m\u00e1m v aut\u011b.“
Zaraz\u00edm se. „Do koupelny ale te\u010f nem\u016f\u017ee\u0161.“
Nelly si m\u011b podez\u00edrav\u011b prohl\u00e9dne a \u0161ibalsky se usm\u011bje. „Ty tam m\u00e1\u0161 p\u0159ekvapen\u00ed?“
„Eee, ne. Ale rozbil se n\u00e1m kohoutek. V\u010dera. Umyj se v kuchyni,“ pl\u00e1cnu prvn\u00ed, co m\u011b napadne a Gordon mne pobaven\u011b pozoruje, kdy\u017e se s v\u011bcma kone\u010dn\u011b dostane k domu.
„Tak dob\u0159e,“ p\u0159ik\u00fdvne Nelly, ale stejn\u011b ze mne nespust\u00ed podez\u00edrav\u00fd pohled, ne\u017e vleze dovnit\u0159.
„No nejde ti to lh\u00e1n\u00ed, ale za pokus to st\u00e1lo,“ \u0159ekne ti\u0161e Gordon a zasm\u011bje se.
„Tss, lep\u0161\u00ed ne\u017e nic.“<\/p>\n

„A pak jsme tam vyr\u00e1b\u011bli takov\u00fd\u2026 to\u2026 to v\u00e1m uk\u00e1\u017eu, m\u00e1m to je\u0161t\u011b mezi v\u011bcma.“
„Nelly, zbytek n\u00e1m \u0159ekne\u0161 a\u017e za chvilku, proto\u017ee,“ podotknu a otev\u0159u dve\u0159e do ob\u00fdv\u00e1ku, kde na ni \u010dek\u00e1 dort se \u0161esti zap\u00e1len\u00fdma sv\u00ed\u010dkama a dv\u011bma je\u0161t\u011b dal\u0161\u00edmi d\u00e1rky.
„J\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9!“ Nelly se okam\u017eit\u011b rozeb\u011bhne ke stolu. „A te\u010f bych si m\u011bla n\u011bco p\u0159\u00e1t?“ Ka\u017ed\u00fd si sedneme z jedn\u00e9 strany, kdy\u017e se na n\u00e1s pod\u00edv\u00e1 s dotazem.
„Jo, n\u011bco si p\u0159ej,“ p\u0159ik\u00fdvne Gordon s \u00fasm\u011bvem a Nelly nad\u0161en\u011b zav\u0159e pevn\u011b o\u010di a pak sfoukne sv\u00ed\u010dky.
„Super!“ zatlesk\u00e1m j\u00ed se sm\u00edchem.
„A sm\u00edm si to u\u017e rozbalit?“ s and\u00edlkovsk\u00fdm pohledem sjede d\u00e1rky a beztak u\u017e si je oba za\u010dne p\u0159itahovat k sob\u011b. Bez dal\u0161\u00edho zdr\u017eov\u00e1n\u00ed j\u00ed to ale dovol\u00edme, tak\u017ee kdy\u017e se probojuje p\u0159es obal a\u017e ke kole\u010dkov\u00fdm brusl\u00edm a ke speci\u00e1ln\u00edmu kuf\u0159\u00edku pro budouc\u00ed n\u00e1vrh\u00e1\u0159ky, za\u010dne se sm\u00edchem b\u011bhat ode m\u011b ke Gordonovi a zp\u011bt a zasyp\u00e1v\u00e1 n\u00e1s milionem pusinek. „Te\u010f u\u017e se m\u016f\u017eu u\u010dit jezdit na brusl\u00edch s Billem. To bude par\u00e1da!!“<\/p>\n

„Nelly, m\u00e1me pro tebe je\u0161t\u011b jedno p\u0159ekvapen\u00ed,“ \u0159ekne po chvilce Gordon s tajemn\u00fdm hlasem a j\u00e1 se mus\u00edm usm\u00e1t nad t\u00edm, jak tajemn\u011b mu jde zahr\u00e1t.
„Jak\u00fd jak\u00fd jak\u00fd??!“ za\u010dne se Nelly ihned do\u017eadovat a div ne sk\u00e1kat do vzduchu.
„Tak poj\u010f se mnou,“ vstanu a nab\u00eddnu j\u00ed ruku. Tu s \u00fasm\u011bvem p\u0159ijme, a kdy\u017e dojdeme ke koupeln\u011b, sto\u010d\u00edm k n\u00ed pohled. „Nesm\u00ed\u0161 ale hlasit\u011b pi\u0161t\u011bt, jo?“ \u0159eknu j\u00ed s \u00fasm\u011bvem, p\u0159eden obezn\u00e1men s jej\u00ed reakc\u00ed, a pak ji pob\u00eddnu, aby opatrn\u011b otev\u0159ela dve\u0159e.
Kdy\u017e ale ti dva zaslechnou, \u017ee jim jde n\u011bkdo zase otev\u0159\u00edt, vrhnou se okam\u017eit\u011b ke dve\u0159\u00edm a stihnu jen zaznamenat Nelly nad\u0161en\u011b vykulen\u00fd v\u00fdraz, kdy\u017e j\u00ed ti dva podb\u011bhnou pod nohama a rozeb\u011bhnou se pry\u010d. Nelly p\u0159estane db\u00e1t m\u00fdch pokyn\u016f a s vesel\u00fdm chvilkov\u00fdm pi\u0161t\u011bn\u00edm se vyd\u00e1 po jejich stop\u00e1ch.
„My m\u00e1me pejsky???“ nad\u0161en\u011b vyp\u00edskne a kecne si na zem okam\u017eit\u011b, co j\u00ed ti dva vb\u011bhnou p\u0159\u00edmo pod nohy. „Ti jsou kr\u00e1sn\u00ed!“ dod\u00e1, kdy\u017e se sna\u017e\u00ed se s ka\u017ed\u00fdm p\u0159iv\u00edtat a pomazlit stejn\u011b, co\u017e se j\u00ed beztak neda\u0159\u00ed. Usm\u011bju se na Gordona, na\u010de\u017e mi on odpov\u00ed mrknut\u00edm a j\u00e1 se spokojen\u011b uch\u00fdl\u00edm k sedu na zemi taky, abych ty dva hekticky v\u00edtaj\u00edc\u00ed prcky trochu uklidnil.
„Ona u\u017e jm\u00e9no m\u00e1,“ vezmu si Malou d\u00e1mu do n\u00e1ru\u010de, „ale je na tob\u011b, abys vymyslela jm\u00e9no jemu.“
„Jup\u00ed\u00ed\u00ed!“ Pod\u00edv\u00e1 se na Pucl\u00edka a hned na to na Gordona: „Tat\u00ed\u00ed\u00ed my m\u00e1me pejsky!“
„To m\u011b t\u011b\u0161\u00ed, \u017ee jsi r\u00e1da. V\u00ed\u0161 ale, co v\u0161echno t\u011b te\u010f \u010dek\u00e1?“ klekne si Gordon a ohl\u00e9dne za u\u017e zase pob\u00edhaj\u00edc\u00ed Malou d\u00e1mou.
„Jo, ale j\u00e1 to v\u0161echno d\u011blat chci. Chci s n\u00edm chodit ven, mazlit se s n\u00edm, krmit ho, \u010desat ho,\u2026“
Gordon j\u00ed ale zabrzd\u00ed se sm\u00edchem: „No, n\u011bkter\u00e9 v\u011bci omez\u00edme, ale jinak ve zbytku mus\u00edm souhlasit.“
„J\u00e1 to budu d\u011blat. Ur\u010dit\u011b. A d\u00e1m mu jm\u00e9no\u2026 Miky.“<\/p>\n

autor: Mintam<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Mintam Dosednu na postel a rozt\u0159esen\u00fdma rukama oto\u010d\u00edm ob\u00e1lku, abych se pod\u00edval na datum. P\u0159i\u0161lo to v p\u00e1tek, a to vysv\u011btluje fakt, pro\u010d se Gordon choval tak, jak se choval. Pro\u010d mi to ale sakra ne\u0159ekl?!Vydechnu a skousnu si spodn\u00ed ret.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[462],"tags":[],"class_list":["post-6837","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-zeiten-andern-dich"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6837","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6837"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6837\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6837"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6837"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6837"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}