{"id":6839,"date":"2012-03-08T14:00:00","date_gmt":"2012-03-08T13:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6821"},"modified":"2012-03-08T14:00:00","modified_gmt":"2012-03-08T13:00:00","slug":"cizinec-25","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/03\/08\/cizinec-25\/","title":{"rendered":"Cizinec 25."},"content":{"rendered":"
autor: Helie<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\" <\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
T\u00fdden, kter\u00fd str\u00e1vili v Lond\u00fdn\u011b, utekl mo\u017en\u00e1 a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 rychle, ale ani jeden z nich nemohl pop\u0159\u00edt, \u017ee se t\u011b\u0161\u00ed dom\u016f. V Lond\u00fdn\u011b se odehr\u00e1lo na jejich vkus mo\u017en\u00e1 a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 moc v\u011bc\u00ed, a kdy\u017e te\u010f jeli zp\u00e1tky k Broken Manor, na oba dopadla t\u00edha pro\u017eit\u00fdch ud\u00e1lost\u00ed. Bill se \u00fapln\u011b uzav\u0159el do sebe, od r\u00e1na s Tomem prohodil sotva p\u00e1r slov. Tom tak\u00e9 nem\u011bl pot\u0159ebu n\u011bjak moc komunikovat, ale napjat\u00e1 atmosf\u00e9ra mu lezla na mozek. Ticho mezi nimi naru\u0161oval pouze \u0161um r\u00e1dia, kter\u00e9 Tom pustil, kdy\u017e vyj\u00ed\u017ed\u011bli z Lond\u00fdna. Bill sledoval scen\u00e9rii, kter\u00e1 se m\u00edhala kolem jejich auta a m\u011bnila se p\u0159ed o\u010dima. Kdy\u017e ho rozbolela hlava z po\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed strom\u016f, kter\u00e9 minuli, oto\u010dil se k Tomovi a sledoval jeho ruce na volantu.<\/p>\n

„Nau\u010d\u00ed\u0161 m\u011b to?“ zeptal se ti\u0161e. Jeho hlas Toma p\u0159ekvapil. Ne\u010dekal, \u017ee by spolu b\u011bhem cesty mluvili.<\/div>\n

„Co?“ zeptal se nech\u00e1pav\u011b a \u0161lehl po Billovi kr\u00e1tk\u00fdm pohledem.<\/div>\n
„\u0158\u00edzen\u00ed,“ odpov\u011bd\u011bl klidn\u011b Bill. „L\u00edb\u00ed se mi to a vypad\u00e1 to jednodu\u0161e. Mysl\u00edm, \u017ee bych to zvl\u00e1dl, kdybys mi uk\u00e1zal, jak na to.“<\/div>\n
„Je to dost slo\u017eit\u00e9. Nav\u00edc mus\u00ed\u0161 m\u00edt doklad o tom, \u017ee \u0159\u00eddit m\u016f\u017ee\u0161. D\u011blaj\u00ed se kv\u016fli tomu speci\u00e1ln\u00ed \u0161koly, kde kdy\u017e usp\u011bje\u0161 v r\u016fzn\u00fdch zkou\u0161k\u00e1ch, daj\u00ed ti \u0159idi\u010dsk\u00fd pr\u016fkaz. Potom a\u017e m\u016f\u017ee\u0161 leg\u00e1ln\u011b \u0159\u00eddit.“<\/div>\n
„Nejsem ani ob\u010dan. Nem\u00e1m jm\u00e9no, kter\u00e9 by tady bylo uznan\u00e9, tak jak bych mohl m\u00edt n\u011bjak\u00fd takov\u00fd pr\u016fkaz? Stejn\u011b bych nikde daleko ne\u0159\u00eddil a kolem Broken Manor to nikdo kontrolovat nebude. Pros\u00edm! V\u011b\u0159\u00edm, \u017ee bys byl dobr\u00fd u\u010ditel.“ Bill se z\u00e1\u0159iv\u011b culil. Jeho n\u00e1lada op\u011bt p\u0159esko\u010dila.<\/div>\n
„Nech\u00e1m si to proj\u00edt hlavou,“ odpov\u011bd\u011bl vyh\u00fdbav\u011b Tom. Necht\u011bl Billa u\u010dit \u0159\u00eddit, mohlo by se mu n\u011bco st\u00e1t a o to nest\u00e1l.<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ zaculil se Bill a znovu sto\u010dil pohled ke strom\u016fm za ok\u00e9nkem. Ob\u010das trhl hlavou, kdy\u017e projeli kolem v\u011bt\u0161\u00ed plochy pokryt\u00e9 stromy. V\u0161echny se sna\u017eil spo\u010d\u00edtat, ale brzy zjistil, \u017ee tak vysok\u00e1 \u010d\u00edsla u\u017e snad ani neexistuj\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
\n
„T\u011b\u0161\u00edm se dom\u016f,“ prohodil, kdy\u017e ho stromy op\u011bt omrzely. „L\u00edbilo se mi tam, ale na Broken Manor budeme m\u00edt v\u011bt\u0161\u00ed klid. T\u011b\u0161\u00edm se na to.“<\/div>\n
Tom se usm\u00e1l. I on se t\u011b\u0161il dom\u016f. Miloval Lond\u00fdn, ale chyb\u011bl mu onen nekone\u010dn\u00fd klid napl\u0148uj\u00edc\u00ed star\u00e9 panstv\u00ed. Nav\u00edc mu chyb\u011bla i m\u00e1ma a v\u011b\u010dn\u011b p\u0159\u00edtomn\u00fd \u010dty\u0159noh\u00fd p\u0159\u00edtel.<\/div>\n
„Tak se t\u011b\u0161\u00edm,“ potvrdil ti\u0161e Tom. Bill si povzdechl. Ticho ho nebavilo stejn\u011b jako po\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed strom\u016f kolem silnice. R\u00e1d by si pov\u00eddal, ale nenapadala ho \u017e\u00e1dn\u00e1 t\u00e9mata, kter\u00e1 by se dala pou\u017e\u00edt. Proto se pohodln\u011bji uvelebil na sedadle a zav\u0159el v\u00ed\u010dka. T\u00e9m\u011b\u0159 okam\u017eit\u011b ho obklopila temnota, kter\u00e1 zahalila jeho mysl. Za v\u00ed\u010dky se mu za\u010d\u00ednaly odehr\u00e1vat v\u00fdjevy, kter\u00e9 dob\u0159e znal, ale jeho mysl je vypudila do toho nejzaz\u0161\u00edho koutku, kam on s\u00e1m nikdy nedok\u00e1zal zav\u00edtat.<\/p>\n

„Aye, chlap\u010de, ukli\u010f si pokoj. Dnes budeme m\u00edt vz\u00e1cnou n\u00e1v\u0161t\u011bvu. Nechci, abys n\u00e1m ud\u011blal ostudu. A uprav se, chci, abys reprezentoval dobr\u00e9 jm\u00e9no na\u0161\u00ed rodiny. Dne\u0161n\u00ed den mo\u017en\u00e1 z\u00e1sadn\u011b ovlivn\u00ed tvoji budoucnost, tak na to bu\u010f p\u0159ipraven\u00fd.“ Pubert\u00e1ln\u00ed mlad\u00edk odk\u00fdval rozkazy a \u017e\u00e1dosti sv\u00e9ho otce. V\u0161echny \u0161ly jedn\u00edm uchem dovnit\u0159, druh\u00fdm zase ven. Kdyby se ho n\u011bkdo zeptal, co jeho otec cht\u011bl, nedok\u00e1zal by odpov\u011bd\u011bt.<\/em><\/div>\n

„Mysl\u00edm to v\u00e1\u017en\u011b, Aye,“ zabru\u010del je\u0161t\u011b dosp\u011bl\u00fd mu\u017e s podivn\u011b rozmazanou tv\u00e1\u0159\u00ed a zanechal sv\u00e9ho syna v jeho pokoji samotn\u00e9ho. Mlad\u00edk se zvedl od psac\u00edho stolu, u kter\u00e9ho sed\u011bl, a s povzdechem se dal do \u00faklidu. Tu\u0161il, kdo bude ta v\u00fdznamn\u00e1 n\u00e1v\u0161t\u011bva. Pomalu se bl\u00ed\u017eil v\u011bk, ve kter\u00e9m bylo dobr\u00e9 zasl\u00edbit se n\u011bkomu. Jeho otec poctiv\u011b hledal v z\u00e1mo\u017en\u00fdch rodin\u00e1ch potencion\u00e1ln\u00ed n\u00e1padn\u00edky. Bylo mu jedno, \u017ee jeho syn o to absolutn\u011b nestoj\u00ed, d\u016fle\u017eit\u00e9 byly finance, kter\u00e9 by dostal, kdyby se Ayus kone\u010dn\u011b n\u011bkomu zasl\u00edbil.<\/p>\n

Kdy\u017e Ayus dokon\u010dil \u00faklid, zasedl k zrcadlu a kart\u00e1\u010dem si projel uheln\u011b \u010dern\u00e9 vlasy prom\u00edchan\u00e9 s \u010dernob\u00edl\u00fdmi dredy. Spadaly mu p\u0159es nezahalen\u00e1 ramena, p\u0159es kter\u00e1 p\u0159ehodil sv\u011btle modrou tuniku se st\u0159\u00edbrn\u00fdm vy\u0161\u00edv\u00e1n\u00edm pod\u00e9l v\u00fdst\u0159ihu, kdy\u017e vstal od zrcadla. Ihned se k n\u011bmu v\u0161ak zase vr\u00e1til, aby zkontroloval sv\u016fj vzhled. S\u00e1m se sebou byl spokojen\u00fd. Ostatn\u011b ani o n\u00e1padn\u00edky by nem\u011bl nouzi, kdyby je v\u0161ak v\u0161echny do jednoho rezolutn\u011b neodm\u00edtal. Byla jen ot\u00e1zka \u010dasu, kdy jeho otci rupnou nervy a donut\u00ed ho k zasl\u00edben\u00ed s prvn\u00edm, kdo nab\u00eddne nejv\u011bt\u0161\u00ed pen\u011b\u017en\u00ed \u010d\u00e1stku. Ayus byl ob\u011bt\u00ed obchod\u016f jeho otce, nic v\u00edc. Ob\u010das p\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli jeho otci na n\u011bm v\u016fbec z\u00e1le\u017e\u00ed. V\u00fdsledky, ke kter\u00fdm se dobral, by nepot\u011b\u0161ily nikoho.<\/p>\n

Hlasit\u011b si povzdechl, kdy\u017e se domem rozlehlo cink\u00e1n\u00ed sklen\u011bn\u00e9ho zvonku, kter\u00fd m\u011bli pov\u011b\u0161en\u00fd vedle dve\u0159\u00ed. Host\u00e9 jsou zde. Ayus vy\u0161el ze sv\u00e9ho pokoje a po \u0161pi\u010dk\u00e1ch dob\u011bhl a\u017e k hale, kde jeho otec pr\u00e1v\u011b v\u00edtal hosty. Zrovna si pot\u0159\u00e1sal rukou s mlad\u00edkem mo\u017en\u00e1 o p\u00e1r let star\u0161\u00edm, ne\u017e byl Ayus. M\u011bl na sob\u011b krvav\u011b rudou tuniku, kter\u00e1 podtrhovala divokost jeho pohledu. Vlasy m\u011bl nezvykle kr\u00e1tk\u00e9, roz\u010dep\u00fd\u0159en\u00e9, jako by pr\u00e1v\u011b vstal z postele. Dokonce i ve tv\u00e1\u0159i byl pohledn\u00fd, co\u017e v\u011bt\u0161inou nebyl rys, kter\u00fd by u sv\u00fdch n\u00e1padn\u00edk\u016f Ayus v\u00eddal \u010dasto. Mlad\u00edk\u016fv pohled zam\u00ed\u0159il p\u0159esn\u011b do m\u00edst, kde se Ayus schov\u00e1val za sloupem. Uchv\u00e1cen\u011b sledoval \u017eivo\u010di\u0161nost v p\u0159ekr\u00e1sn\u00fdch o\u010d\u00edch, kter\u00e9 ho naprosto u\u010darovaly. S \u00fasm\u011bvem vy\u0161el zpoza sloupu.<\/em><\/div>\n

„V\u00edtejte,“ usm\u00e1l se vst\u0159\u00edcn\u011b. Pov\u0161imnul si spokojen\u00e9ho k\u00fdvnut\u00ed ze strany jeho otce.<\/em><\/div>\n
„Aye, tohle je\u2026“ Ayus nesly\u0161el jm\u00e9no. Vid\u011bl pouze p\u0159ekr\u00e1sn\u00fd \u00fasm\u011bv hraj\u00edc\u00ed ve tv\u00e1\u0159i nezn\u00e1m\u00e9ho cizince. Tu\u0161il, \u017ee tentokr\u00e1t jeho otec usp\u011bje. N\u011bco v onom nezn\u00e1m\u00e9m ho k sob\u011b p\u0159itahovalo siln\u011bji ne\u017e magnet. Nemohl jinak ne\u017e podlehnout.<\/p>\n

„Aye, vezmi n\u00e1v\u0161t\u011bvu k sob\u011b do pokoje. R\u00e1di bychom si s jeho otcem o n\u011b\u010dem popov\u00eddali a nechceme ru\u0161it va\u0161e seznamov\u00e1n\u00ed,“ usm\u00e1l se mo\u017en\u00e1 a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 um\u011ble Ay\u016fv otec, ale on to nevid\u011bl. M\u011bl o\u010di pouze pro mlad\u00edka, kter\u00fd st\u00e1l p\u0159ed n\u00edm a uculoval se na n\u011bj. Pok\u00fdval hlavou a m\u00e1vl na n\u011bj, aby ho n\u00e1sledoval k jeho pokoji.<\/em><\/div>\n

Jakmile se zav\u0159ely dve\u0159e, n\u011bco v chov\u00e1n\u00ed nezn\u00e1m\u00e9ho se v\u0161ak zm\u011bnilo. \u00dasm\u011bv z jeho tv\u00e1\u0159e okam\u017eit\u011b zmizel, p\u0159estal se o Ayuse zaj\u00edmat.<\/em><\/div>\n
„Nemus\u00ed\u0161 m\u00edt strach, nestoj\u00edm o tebe a tvoji p\u0159\u00edze\u0148. P\u0159i\u0161el jsem sem jen kv\u016fli tomu, \u017ee mi to otec poru\u010dil. Rozhodn\u011b se nepo\u017eenu do zasl\u00edben\u00ed, toho se neboj. Nemus\u00ed\u0161 nic p\u0159edst\u00edrat, ne kdy\u017e jsme tu sami. Jen jsem ti to cht\u011bl \u0159\u00edct, abys v\u011bd\u011bl, \u017ee jsme na tom podle v\u0161eho \u00fapln\u011b stejn\u011b,“ prohodil mlad\u00edk. \u00dasm\u011bv z Ayovy tv\u00e1\u0159e okam\u017eit\u011b zmizel, na jeho hrudn\u00edk dopadl t\u011b\u017ek\u00fd k\u00e1men. Skute\u010dn\u011b v\u011b\u0159il\u2026?<\/p>\n

<\/em> Bill se s cuknut\u00edm probudil. C\u00edtil, jak mu srdce spla\u0161en\u011b bije.<\/div>\n

„Je dob\u0159e, \u017ee ses vzbudil. Myslel jsem, \u017ee t\u011b budu muset odn\u00e9st. Jsme doma.“ Tom\u016fv hlas k Billov\u00fdm u\u0161\u00edm sotva proniknul. Po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b vid\u011bl \u017eiv\u011b obraz chlapce s \u017eivo\u010di\u0161n\u00fdm pohledem, kter\u00fd mu sd\u011bloval, \u017ee o n\u011bj absolutn\u011b nestoj\u00ed. Bill musel p\u0159em\u00fd\u0161let, jestli to byl jen nic neznamenaj\u00edc\u00ed sen, nebo dal\u0161\u00ed ze vzpom\u00ednek, kter\u00e9 se mu postupn\u011b vybavovaly.<\/div>\n
„Bille, jsi v po\u0159\u00e1dku?“ zeptal se starostliv\u011b Tom, kdy\u017e nedostal \u017e\u00e1dnou reakci na sd\u011blen\u00ed, \u017ee kone\u010dn\u011b dorazili dom\u016f. Bill k n\u011bmu oto\u010dil o\u010di. Tom se zarazil. M\u011bl pod nimi temn\u011b \u010dern\u00e9 kruhy a v nich popraskan\u00e9 \u017eilky. „Co se stalo?“ zeptal se Tom p\u0159ekvapen\u011b.<\/div>\n
„Vzpom\u00ednka,“ za\u0161eptal Bill. Nechal se svinout do Tomovy n\u00e1ru\u010de, kde se zoufale rozplakal. Nech\u00e1pal, co mu cht\u011bla vzpom\u00ednka \u0159\u00edct nebo co znamenala. Rozhodn\u011b to v\u0161ak nebylo nic p\u0159\u00edjemn\u00e9ho.<\/p>\n

autor: Helie<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Helie T\u00fdden, kter\u00fd str\u00e1vili v Lond\u00fdn\u011b, utekl mo\u017en\u00e1 a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 rychle, ale ani jeden z nich nemohl pop\u0159\u00edt, \u017ee se t\u011b\u0161\u00ed dom\u016f. V Lond\u00fdn\u011b se odehr\u00e1lo na jejich vkus mo\u017en\u00e1 a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 moc v\u011bc\u00ed, a kdy\u017e te\u010f jeli zp\u00e1tky k Broken<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[476],"tags":[],"class_list":["post-6839","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-cizinec"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6839","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6839"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6839\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6839"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6839"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6839"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}