{"id":6845,"date":"2012-03-06T18:00:00","date_gmt":"2012-03-06T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6827"},"modified":"2012-03-06T18:00:00","modified_gmt":"2012-03-06T17:00:00","slug":"novel-of-dreams-my-dream-32","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/03\/06\/novel-of-dreams-my-dream-32\/","title":{"rendered":"Novel of Dreams – My Dream 32."},"content":{"rendered":"
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
BILL<\/p>\n

<\/strong> Jakmile jsem rozlepil o\u010di, naskytl se mi ten nejn\u00e1dhern\u011bj\u0161\u00ed pohled na sv\u011bt\u011b. Tomi vedle m\u011b celkem tvrd\u011b spinkal. M\u011bl tak rozko\u0161n\u011b pootev\u0159enou pusu a klidn\u011b oddechoval. Ob\u010das tro\u0161ku zat\u0159epotal \u0159asami. Sv\u00edral pevn\u011b kousek pe\u0159iny a st\u00e1le se tulil k pol\u0161t\u00e1\u0159i. Mhh, je tak dokonal\u00fd.<\/em> Pousm\u00e1l jsem se nad t\u00edm a ti\u0161e vylezl z postele. Necht\u011bl jsem ho probudit. Byl by to h\u0159\u00edch. Moc \u010dasto se takhle neprosp\u00ed, tak aspo\u0148 dnes to vy\u0161lo.<\/p>\n

Za\u0161el jsem ti\u0161e do koupelny a hned si dal sprchu, vy\u010distil si zuby a u\u010desal se. Tro\u0161ku jsem se nal\u00ed\u010dil a \u0161el si pro oble\u010den\u00ed do mal\u00e9 \u0161atny. Nikdy jsem snad p\u0159ed nik\u00fdm nechodil tak ti\u0161e jako pr\u00e1v\u011b te\u010f. Obl\u00e9knul jsem se a zam\u00ed\u0159il do kuchyn\u011b. Sakra, ani jsem se nezeptal, jestli sn\u00edd\u00e1 a co sn\u00edd\u00e1.<\/em> Zamy\u0161len\u011b jsem post\u00e1val u kuchy\u0148sk\u00e9 linky a p\u0159em\u00fd\u0161lel, co mu jen ud\u011blat. Nakonec jsem mu p\u0159ipravil od ka\u017ed\u00e9ho n\u011bco. N\u011bco slan\u00e9ho, n\u011bco sladk\u00e9ho a\u2026 KAKAO!<\/em> Hned jsem po n\u011bm s\u00e1hnul a p\u0159ipravil mu po\u0159\u00e1dn\u00fd hrnek poctiv\u00e9ho kakaa. Je\u0161t\u011b jsem poklidil v kuchyni a pod\u00edval se na hodiny. Bylo skoro deset. Je\u0161t\u011b p\u00e1r minut jsem u n\u011bj jen sed\u011bl a koukal na n\u011bj jako na and\u011bla. Vlastn\u011b, pro\u010d jak. On je takov\u00fd m\u016fj mal\u00fd and\u00edlek. Myslel jsem, \u017ee v\u010dera sice um\u0159u, ale neum\u0159el jsem. Bylo to tak perfektn\u00ed. Nikdy jsem neza\u017eil tak n\u00e1dhern\u00fd mazlen\u00ed.<\/p>\n

<\/em><\/div>\n

\n

<\/em> „L\u00e1sko,“ po\u0161ept\u00e1m a nahnu se nad n\u011bj. Lehce ho l\u00edbnu na tv\u00e1\u0159i\u010dku a pohlad\u00edm ho po ramenu. Le\u017eel na z\u00e1dech a st\u00e1le vypadal tak hrozn\u011b rozko\u0161n\u011b. Tak nerad tohle d\u011bl\u00e1m, ale bohu\u017eel mus\u00edm.<\/em> Jenom hlasit\u011bji oddechl.<\/div>\n
„Mmm, probu\u010f se mi,“ usm\u011bju se sladce a pohlad\u00edm ho znovu.<\/div>\n
„Hm,“ povzdechl si. Sto\u010dil se na bok, \u010d\u00edm\u017e mu pe\u0159ina sjela a\u017e po pas a zabo\u0159il ruku pod pol\u0161t\u00e1\u0159. To je ale \u0161mudla. Opravdu je k zul\u00edb\u00e1n\u00ed. Ha, i to je slab\u00e9 slovo.<\/em><\/div>\n
„Tome,“ pol\u00edb\u00edm ho na sp\u00e1nek a p\u0159ejedu mu po \u017eebrech, tro\u0161ku ho polecht\u00e1m. Zavrt\u00ed se a p\u0159ekul\u00ed se na b\u0159icho, tak\u017ee mu pe\u0159ina sleze \u00fapln\u011b, jeliko\u017e do n\u00ed m\u00e1 zamotan\u00e9 nohy. Jen se nad t\u00edm pousm\u011bju a pohlad\u00edm ho po z\u00e1dech, nakonec ho je\u0161t\u011b pol\u00edb\u00edm na lopatku.<\/div>\n
„L\u00e1sko\u2026“ \u0161eptnu ti\u0161e.<\/div>\n
„Kolik je?“ zamuml\u00e1 a d\u00e1l bez pohnut\u00ed le\u017e\u00ed.<\/div>\n
„Deset,“ odpov\u00edm a l\u00edbnu ho na rameno. Otev\u0159e o\u010di, pozvedne hlavu a nadzvedne se na loktech. Vyhled\u00e1 pohledem hodiny.<\/div>\n
„Pro\u010d jsi m\u011b nevzbudil?“ Asi se bude zlobit. To jsem zase ud\u011blal chybu.<\/em><\/div>\n
„J\u00e1 jsem t\u011b\u2026 necht\u011bl vzbudit, pot\u0159eboval ses vyspat, a nav\u00edc jsi spal tak tvrd\u011b,“ brouknu tro\u0161ku provinile. „J\u00e1 t\u011b do \u0161koly samoz\u0159ejm\u011b odvezu.“<\/div>\n
„Hm, a ty jsi nem\u011bl b\u00fdt v pr\u00e1ci?“ promne si o\u010di a zase si lehne. Je tak stra\u0161n\u011b rozko\u0161n\u00fd, jak m\u00e1 otla\u010denou tv\u00e1\u0159 a je rozespal\u00fd. Tohle jsem si p\u0159\u00e1l vid\u011bt, a te\u010f\u2026 to vid\u00edm. M\u00e1m ho u sebe. A pro sebe.<\/em> Akor\u00e1t se p\u0159eto\u010d\u00ed na z\u00e1da, aby na m\u011b vid\u011bl.<\/p>\n

„Pr\u00e1ce je te\u010f to posledn\u00ed, co m\u011b zaj\u00edm\u00e1,“ pohlad\u00edm ho po b\u0159\u00ed\u0161ku.<\/div>\n

„Mmm,“ usm\u011bje se a zase zav\u0159e o\u010di. Trochu se zavrt\u00ed.<\/div>\n
„A p\u0159ipravil jsem ti sn\u00eddani. Douf\u00e1m, \u017ee neodm\u00edtne\u0161, proto\u017ee tohle je naprosto speci\u00e1ln\u00ed sn\u00eddan\u011b,“ zasm\u011bju se.<\/div>\n
„To jsem zv\u011bdav\u00fd,“ otev\u0159e zase o\u010di a op\u0159e si t\u011blo o lokty. „Nejd\u0159\u00edv bych si ale nejsp\u00ed\u0161 do\u0161el do sprchy,“ pousm\u011bje se.<\/div>\n
„P\u0159ipravoval jsem to s ve\u0161kerou l\u00e1skou,“ upozorn\u00edm ho s \u00fasm\u011bvem. „Jo, jo, ut\u00edkej,“ usm\u011bju se a pom\u016f\u017eu mu se posadit.<\/div>\n
„Mmm to jsem zv\u011bdav\u00fd,“ oplat\u00ed mi \u00fasm\u011bv a pol\u00edb\u00ed m\u011b na tv\u00e1\u0159. „Za chvilku budu zp\u00e1tky,“ broukne. Zvedne se, p\u0159i\u010dem\u017e m\u011b pohlad\u00ed po rameni a odejde.<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ usm\u011bju se za n\u00edm. Kdy\u017e odejde, d\u00e1m se do stlan\u00ed postele. P\u0159ivon\u00edm si k pol\u0161t\u00e1\u0159i. Mhh, v\u0161ude ho tu te\u010f budu c\u00edtit. Tak n\u00e1dhern\u011b to tu po n\u011bm von\u00ed.<\/em> P\u0159itiskl jsem si pol\u0161t\u00e1\u0159 k obli\u010deji a skoro se s n\u00edm za\u010dal a\u017e mazlit. Miluju tu jeho v\u016fni. Rad\u011bji jsem toho po chvilce nechal, kdyby p\u0159i\u0161el. Je\u0161t\u011b aby si myslel, \u017ee jsem n\u011bjakej \u00fachyl.<\/em> V\u0161ude jsem poklidil, i kdy\u017e to moc pot\u0159eba nebyla. Potom jsem \u0161el u\u017e do kuchyn\u011b a dal si k\u00e1vu. Dneska v\u00fdjime\u010dn\u011b doma.<\/p>\n

Posadil jsem se na barovou \u017eidli\u010dku a \u010dekal na n\u011bj. Po n\u011bjak\u00e9 dob\u011b se zav\u0159ely dve\u0159e od koupelny. Zaslechl jsem \u0161ramot v lo\u017enici. B\u011bhem chvilky u\u017e Tom st\u00e1l ve dve\u0159\u00edch, jenom v kalhot\u00e1ch. Mhh, mohl by takhle chodit \u010dast\u011bji.<\/em><\/div>\n

„Jsem tu,“ ohl\u00e1s\u00ed se mi poslu\u0161n\u011b s \u00fasm\u011bvem.<\/div>\n
„To je dob\u0159e,“ oto\u010d\u00edm se na n\u011bj a \u00fasm\u011bv mu oplat\u00edm. „Naj\u00ed\u0161 se?“<\/div>\n
„Jasn\u011b. Kdy\u017e jsi mi to p\u0159ipravil\u2026“ pokr\u010d\u00ed rameny a dojde ke mn\u011b. Hned se zvednu a donesu mu t\u00e1c s j\u00eddlem. Snad mu to aspo\u0148 tro\u0161ku bude chutnat.<\/em><\/div>\n
„P\u00e1\u00e1\u00e1ni,“ zasm\u011bje se a usad\u00ed se. „Nejsem si jist\u00fd, \u017ee tohle v\u0161echno sn\u00edm. Ale tohle vypiju ur\u010dit\u011b,“ usm\u011bje se sladce, a hned si vezme hrnek s kakaem. Radostn\u011b se usm\u011bju.<\/div>\n
„Sn\u011bz, kolik m\u00e1\u0161 hlad a chu\u0165. Kdybys cht\u011bl je\u0161t\u011b cokoli jin\u00e9ho, sta\u010d\u00ed \u0159\u00edct. Hah\u2026 jsem si jist\u00fd t\u00edm, \u017ee to vypije\u0161,“ zasm\u011bju se.<\/div>\n
„Mmmmh,“ zalibuje si u\u017e s pusou celou od kakaa. Nem\u00e1m pro n\u011bj slova. Je jako d\u00edt\u011b, je tak rozko\u0161n\u00fd, \u017ee bych se nad t\u00edm rozplynul.<\/em> Jen se zacul\u00edm a napiju se k\u00e1vy. Odlo\u017eil hrne\u010dek, ol\u00edznul se, ot\u0159el a prohl\u00e9dl si, co jsem mu nachystal. Chv\u00edli uva\u017eoval, a\u017e se pustil do sladk\u00e9ho. Jak jsem o\u010dek\u00e1val.<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
„Nezlob\u00ed\u0161 se, \u017ee jsem t\u011b nechal sp\u00e1t?“ zept\u00e1m se po chvilce.<\/div>\n
„Mmm,“ zavrt\u00ed hlavou s plnou pusou. „Ne, nezlob\u00edm,“ polkne. „Spalo se mi u tebe n\u00e1dhern\u011b i bez pr\u00e1\u0161ku. Jak ses vyspal ty?“ Usm\u00edval se na m\u011b jako slun\u00ed\u010dko. S ka\u017edou sekundou plnil m\u00e9 sny. Spal u m\u011b, te\u010f se mnou sn\u00eddal, usm\u00edval se na m\u011b. Co v\u00edc si p\u0159\u00e1t\u2026<\/em><\/div>\n
„To jsem moc r\u00e1d, Tomi,“ pohlad\u00edm ho po nah\u00fdch z\u00e1dech. „B\u00e1l jsem se, \u017ee se nevysp\u00ed\u0161,“ p\u0159izn\u00e1m. „J\u00e1? Spalo se mi vedle tebe\u2026 dokonale.“<\/div>\n
„Jo?“ ucul\u00ed se. „To jsem r\u00e1d. Mn\u011b vedle tebe taky.“ Nat\u00e1hne se po hrne\u010dku a znovu se napije. Sjedu si ho pohledem, a nakonec zabodnu pohled do sv\u00e9ho hrnku k\u00e1vy. P\u0159ej\u00ed\u017ed\u00edm prstem nepatrn\u011b po ou\u0161ku hrnku a tro\u0161ku se usm\u00edv\u00e1m. Nikdy jsem nedok\u00e1zal popsat pocit \u0161t\u011bst\u00ed, nedok\u00e1\u017eu to ani te\u010f, ale dok\u00e1\u017eu s naprostou jistotou \u0159\u00edct, \u017ee je to perfektn\u00ed a dokonal\u00e9. Je mi n\u00e1dhern\u011b, a to jen d\u00edky n\u011bmu. C\u00edt\u00edm, jak jsem n\u011b\u010d\u00edm napln\u011bn. M\u00e1m se d\u016fvod probouzet, dokonce j\u00edt do pr\u00e1ce a j\u00edt si lehnout. M\u00e1m d\u016fvod \u017e\u00edt.<\/em> Tom v rychlosti dojedl, dopil a zvedl se, co\u017e m\u011b vytrhlo z my\u0161lenek.<\/p>\n

„D\u011bkuju, bylo to moooc dobr\u00fd,“ pol\u00edb\u00ed m\u011b, p\u0159i\u010dem\u017e m\u011b n\u011b\u017en\u011b p\u0159ichyt\u00ed za boky. „Te\u010f jdu je\u0161t\u011b do koupelny, obl\u00edknu se a m\u016f\u017eeme jet.“ Znovu m\u011b pol\u00edb\u00ed.<\/div>\n

„Nem\u00e1\u0161 v\u016fbec za co. Jsem r\u00e1d, \u017ee ti chutnalo,“ oplat\u00edm mu polibek a pohlad\u00edm ho po zade\u010dku.<\/div>\n
„Mmmhh,“ ot\u0159e se mi s \u00fasm\u011bvem n\u011b\u017en\u011b nosem o m\u016fj a l\u00edbne m\u011b. „Miluju t\u011b.“ Je tak hezk\u00fd to sly\u0161et.<\/em><\/div>\n
„Tome, j\u00e1 tebe taky, moc,“ vydechnu a l\u00edbnu ho je\u0161t\u011b jednou. Jenom\u017ee on m\u011b pohlad\u00ed po \u010delisti a za\u010dne m\u011b n\u011b\u017en\u011b l\u00edbat. Automaticky zav\u0159u o\u010di a opl\u00e1c\u00edm mu to. P\u0159it\u00e1hnu si ho za zade\u010dek v\u00edc k sob\u011b a stisknu ho mezi stehny. Ka\u017ed\u00fd polibek, kter\u00fd mu v\u011bnuji, je tro\u0161ku vlh\u010d\u00ed. Dr\u00e1\u017ediv\u011b to mlask\u00e1. Na to, jak posp\u00edchal, na tomhle si d\u00e1val z\u00e1le\u017eet. Pohladil m\u011b po boc\u00edch a polibky mi s naprostou n\u011bhou opl\u00e1cel. Zafun\u011bl jsem nosem. Bylo to dokonal\u00fd. Vlastn\u011b jako v\u0161echno s n\u00edm. Po chvilce jsem ho ale po prdelce tro\u0161ku popl\u00e1cal a stisknul ji v dlani. Poodt\u00e1hnul jsem se a l\u00edbnul ho na bradu.<\/div>\n
„Nikdy t\u011b nebudu m\u00edt dost.“<\/div>\n
„J\u00e1 tebe asi taky ne, ale mus\u00edme jet,“ usm\u011bje se. ‚ASI‘ \u2026 Tohle mi bude zn\u00edt v u\u0161\u00edch hodn\u011b dlouho.<\/em><\/div>\n
„No pr\u00e1v\u011b,“ brouknu a pust\u00edm ho.<\/div>\n
„Jdu teda do t\u00fd koupelny,“ pohlad\u00ed m\u011b po ruce a odejde. Jen se za n\u00edm d\u00edv\u00e1m, a\u017e zrak pomalu sklop\u00edm.<\/p>\n

Po chvilce za mnou Tom u\u017e p\u0159i\u0161el oble\u010den\u00fd a p\u0159ipraven\u00fd. Vzal jsem si jen v\u011bci, obl\u00e9knul si kab\u00e1t, proto\u017ee venku bylo docela chladno a vy\u0161li jsme. Nap\u0159ed jsem se rozjel sm\u011brem ke \u0161kole. U\u017e beztak p\u0159ijde pozd\u011b. Celou cestu jsme si pov\u00eddali. Najednou nebylo to protivn\u00e9 ticho, naopak jsme si div nesk\u00e1kali do \u0159e\u010di. Sm\u00e1li jsme se, n\u011bco st\u00e1le \u0159e\u0161ili a\u2026 no, l\u00edbali se. To u\u017e k tomu v\u0161emu prost\u011b asi pat\u0159\u00ed. Ale kdo by to vydr\u017eel b\u00fdt bez jeho polibk\u016f? J\u00e1 tedy ne.<\/p>\n

<\/em> Zaparkoval jsem p\u0159ed \u0161kolou vedle jednoho z aut. Bylo to jedin\u00e9 voln\u00e9 m\u00edsto, kter\u00e9 tu je\u0161t\u011b bylo.<\/div>\n

„Chci t\u011b co nejd\u0159\u00edv zase vid\u011bt, l\u00e1sko,“ nahnu se k n\u011bmu a pol\u00edb\u00edm ho. „Nap\u00ed\u0161eme si, hm?“<\/div>\n
„Jasn\u011b,“ usm\u011bje se. Odpout\u00e1 se, tak\u00e9 se ke mn\u011b naklon\u00ed a n\u011bkolikr\u00e1t m\u011b pol\u00edb\u00ed. Pohlad\u00edm ho po tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„D\u00e1vej na sebe pozor,“ brouknu a l\u00edbnu ho je\u0161t\u011b.<\/div>\n
„Jo, neboj. O hodiny s Brianem jsem p\u0159i\u0161el, kdy\u017e jsi m\u011b nechal sp\u00e1t,“ pousm\u011bje se. Je\u0161t\u011b jednou m\u011b l\u00edbne a otev\u0159e dve\u0159e. „Tak j\u00e1 p\u016fjdu\u2026“ Vystoup\u00ed, ale je\u0161t\u011b nezav\u0159e. Vyru\u0161\u00ed ho zvuk zav\u00edraj\u00edc\u00edch se dve\u0159\u00ed vedle m\u00e9ho auta. Pod\u00edv\u00e1 se tam. Je to Werner. Jen skoro a\u017e rozzu\u0159en\u011b vydechnu. Skv\u011ble. J\u00e1 se toho idiota nezbav\u00edm, i kdy\u017e te\u010f jsem za to celkem i r\u00e1d. R\u00e1d bych mu p\u00e1r v\u011bc\u00ed objasnil. Mysl\u00edm, \u017ee ta cesta do auta ho bude je\u0161t\u011b mrzet.<\/em><\/div>\n
„B\u011b\u017e, miluju t\u011b,“ \u0159eknu je\u0161t\u011b a pak vystoup\u00edm taky. Nenech\u00e1m si ho jen tak ut\u00e9ct.<\/em> Tom ale zav\u0159e dve\u0159e a ihned ke mn\u011b obejde auto.<\/div>\n
„Bille, j\u00e1\u2026 Pros\u00edm t\u011b\u2026“ postav\u00ed se p\u0159ede m\u011b bezmocn\u011b a ohl\u00e9dne se po n\u011bm.<\/div>\n
„Neboj se,“ p\u0159ejedu mu po pa\u017ei. „B\u011b\u017e\u2026“ Nechci mu slibovat, \u017ee se ho ani nedotknu, kdy\u017e bych mu nejrad\u0161i zp\u0159er\u00e1\u017eel nos. A kdyby jen nos. Ne\u0161\u0165astn\u011b povzdechne, pohlad\u00ed m\u011b po tv\u00e1\u0159i a n\u011b\u017en\u011b m\u011b pol\u00edb\u00ed.<\/div>\n
„Taky t\u011b miluju,“ za\u0161ept\u00e1. Znovu mi palcem p\u0159ejede po tv\u00e1\u0159i, sklop\u00ed hlavu a odejde. Je\u0161t\u011b se za n\u00edm d\u00edv\u00e1m, jak odch\u00e1z\u00ed.<\/p>\n

Jakmile zajde do \u0161koly, rozejdu se k Wernerovi. Nechci, aby n\u011bco vid\u011bl. I kdy\u017e, jestli se mi dva popereme, tak v\u00edm, \u017ee p\u0159ijdu rozml\u00e1cen\u00fd. Ale i tak mi to za to stoj\u00ed.<\/em> Tro\u0161ku si odka\u0161lu a pod\u00edv\u00e1m se na n\u011bj. Zalo\u017e\u00edm si ruce na hrudi a sleduju ho.<\/div>\n

„Dobr\u00e9 r\u00e1no,“ syknu skoro a\u017e jedovat\u011b.<\/div>\n
„Nazdar,“ \u0159ekne jen a kouk\u00e1 se za Tomem. Ani na n\u011bj ne\u010dum, ty negramote. Oh, nejrad\u0161i bych ho zkopal do hranat\u00e9 kuli\u010dky.<\/em><\/div>\n
„M\u016f\u017ee\u0161 mi vysv\u011btlit, co sis to k n\u011bmu v\u016fbec dovolil?“ dojdu a\u017e k n\u011bmu a zm\u011b\u0159\u00edm si ho pohledem. „M\u016f\u017ee\u0161 mi, sakra, \u0159\u00edct, pro\u010d jsi ho uhodil? To tvrd\u00ed\u0161, \u017ee k n\u011bmu n\u011bco snad c\u00edt\u00ed\u0161? Na n\u011bj sahat u\u017e nebude\u0161, rozum\u00ed\u0161?!“<\/div>\n
„J\u00e1 jsem\u2026 mu necht\u011bl ubl\u00ed\u017eit,“ \u0159ekne jen, jako by m\u011b v\u016fbec nevn\u00edmal. St\u00e1le se d\u00edval sm\u011brem, kter\u00fdm Tom ode\u0161el. „Musim j\u00edt u\u010dit, tak\u2026 s dovolen\u00edm,“ povzdechne a obejde m\u011b. Stoupnu si mu znovu do cesty. Hajzl. On si snad mysl\u00ed, \u017ee m\u011b zaj\u00edm\u00e1 jeho u\u010den\u00ed. Nezaj\u00edm\u00e1 m\u011b ani on.<\/em><\/div>\n
„Nezaj\u00edm\u00e1 m\u011b, \u017ee mus\u00ed\u0161 j\u00edt u\u010dit, stejn\u011b tak, jako tebe mnohem v\u00edc nezaj\u00edmalo, \u017ee mu ubl\u00ed\u017e\u00ed\u0161, zatracen\u011b! Jestli m\u00e1\u0161 pot\u0159ebu d\u00e1t n\u011bkomu p\u0159es hubu, tak dej klidn\u011b mn\u011b, ale na n\u011bj ani nes\u00e1hne\u0161. Jemu u\u017e nezk\u0159iv\u00ed\u0161 ani vl\u00e1sek na hlav\u011b,“ \u0159eknu jasn\u011b. „Pochop jednu v\u011bc\u2026 On za to nem\u016f\u017ee. Kdy\u017e u\u017e, tak je to vina n\u00e1hody nebo moje.“<\/div>\n
„Nech m\u011b bejt. Nemam na tebe \u010das. Je na Tomovi, koho si vybere. Do n\u00e1s dvou se neple\u0165,“ pod\u00edv\u00e1 se mi do o\u010d\u00ed. Skoro se a\u017e cynicky u\u0161kl\u00edbnu. Neberu Toma jako \u017e\u00e1dn\u00fd majetek nebo jako n\u011bjakej kus masa, kter\u00fd m\u016f\u017eu kdykoli \u0161ukat, jako ho bral Brian. Ale te\u010f je m\u016fj. Miluju ho a j\u00e1 v\u00edm, \u017ee on m\u011b. On ani nikdo jin\u00fd se mezi n\u00e1s dva pl\u00e9st nebude. Nenech\u00e1m si vz\u00edt \u0161t\u011bst\u00ed sv\u00e9ho \u017eivota.<\/p>\n

<\/em> „Mezi v\u00e1s dva? Ty se neple\u0165 mezi n\u00e1s! M\u00e1m pocit, \u017ee u\u017e si vybral, ale je to jen na n\u011bm. Tak ho nech laskav\u011b na pokoji.“ Znovu se mu do tv\u00e1\u0159e vr\u00e1til ten stejn\u00fd arogantn\u00ed \u00fa\u0161klebek jako obvykle.<\/div>\n

„Mezi v\u00e1s?“ zasm\u011bje se. „Nev\u00ed\u0161, co se mezi n\u00e1mi d\u011bje ve \u0161kole, tak\u017ee si ned\u011blej zas takov\u00fd n\u00e1roky. Mo\u017en\u00e1 jsem mu jednu vrazil, proto\u017ee to m\u00e1 r\u00e1d tvrd\u011b na m\u00e9m stole. V\u017edycky je\u010d\u00ed jak mal\u00e1 d\u011bvka a do\u017eaduje se toho, abych ho \u0161ukal je\u0161t\u011b v\u00edc.“ Ne! To nen\u00ed pravda. On by mi tohle neud\u011blal. Nen\u00ed to tak!<\/em><\/div>\n
„P\u0159esta\u0148 o n\u011bm takhle mluvit!“ vyjeknu t\u00e9m\u011b\u0159 a skoro se u\u017e nap\u0159\u00e1hnu. Zatnu dla\u0148 v p\u011bst a semknu k sob\u011b pevn\u011b \u010delist. Nesm\u00edm ho b\u00edt. Ne, proto\u017ee to v\u0161echno je\u0161t\u011b v\u00edc poseru.<\/em> „Tyhle l\u017ei vytahuj na n\u011bkoho jin\u00e9ho, ale na n\u011bj ne! Co si to, kurva, dovoluje\u0161?!“<\/div>\n
N\u00e1hle do m\u011b str\u010d\u00ed, a\u017e za z\u00e1dy uc\u00edt\u00edm kapotu jeho auta. „A to bys teprve m\u011bl vid\u011bt, jak ho \u0161uk\u00e1m tady,“ usm\u011bje se. „R\u00e1d jsem t\u011b vid\u011bl, ale bohu\u017eel u\u017e musim j\u00edt. T\u0159eba si to rozd\u00e1me p\u0159\u00ed\u0161t\u011b, kot\u011b. Mo\u017en\u00e1 zkus\u00edme i trojku s Tomem,“ zasm\u011bje se. Je\u0161t\u011b nade mnou zakrout\u00ed posm\u011b\u0161n\u011b hlavou a odejde. Ihned se za n\u00edm rozejdu, ale po p\u00e1r kroc\u00edch se zastav\u00edm.<\/p>\n

„Zkurvenej hajzle!“ syknu nahlas a rozejdu se k autu. Je to dobytek, takovej dobytek. S ka\u017ed\u00fdm jedn\u00e1 jako s kusem hadru. Ale s Tomem takhle jednat nebude. J\u00e1 Toma nechci podez\u0159\u00edvat, v\u011b\u0159\u00edm mu\u2026 Ale kdo by nep\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, kdy\u017e mu ex jeho partnera \u0159ekne o tom, jak s n\u00edm \u0161uk\u00e1. Kurva, to prost\u011b nen\u00ed pravda! Co m\u00e1m te\u010f sakra d\u011blat\u2026 Za tuhle sc\u00e9nu mo\u017en\u00e1 Tomovi zase n\u011bco ud\u011bl\u00e1, nebo alespo\u0148 \u0159ekne. Tom na m\u011b bude nasranej. Perfektn\u00ed, lep\u0161\u00ed u\u017e to b\u00fdt nem\u016f\u017ee.<\/em> Nasednu si do auta a t\u0159\u00edsknu vztekle dve\u0159mi. Prudce se rozjedu a \u0161l\u00e1pnu na plyn. Jedu p\u0159es m\u011bsto sp\u00ed\u0161, jako bych jel po d\u00e1lnici. M\u00e1m pocit, \u017ee se mi krev v t\u011ble doslovn\u011b va\u0159\u00ed. Co si o sob\u011b ten zasranej profes\u016frek mysl\u00ed. D\u011blat z Toma d\u011bvku nebude. Mus\u00edm vymyslet cokoli, jen abych se pomstil. D\u011bl\u00e1m to sice nerad, ale tohle nem\u016f\u017eu nechat b\u00fdt. Nem\u00e1 cenu pl\u00e1novat n\u011bco p\u0159\u00edli\u0161 slo\u017eit\u00e9ho, ono bude sta\u010dit m\u00e1lo. Chce to jen n\u011bco, co zabol\u00ed, co ho pra\u0161t\u00ed do hlavy, aby si uv\u011bdomil, jak se choval.<\/p>\n

<\/em> autor: *Mischa* :o* & Turmawenne<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: *Mischa* :o* & Turmawenne BILL Jakmile jsem rozlepil o\u010di, naskytl se mi ten nejn\u00e1dhern\u011bj\u0161\u00ed pohled na sv\u011bt\u011b. Tomi vedle m\u011b celkem tvrd\u011b spinkal. M\u011bl tak rozko\u0161n\u011b pootev\u0159enou pusu a klidn\u011b oddechoval. Ob\u010das tro\u0161ku zat\u0159epotal \u0159asami. Sv\u00edral pevn\u011b kousek pe\u0159iny a st\u00e1le<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[479],"tags":[],"class_list":["post-6845","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-novel-of-dreams-my-dream"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6845","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6845"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6845\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6845"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6845"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6845"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}