{"id":6860,"date":"2012-03-04T15:00:00","date_gmt":"2012-03-04T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6841"},"modified":"2012-03-04T15:00:00","modified_gmt":"2012-03-04T14:00:00","slug":"wenn-es-manchmal-regnet-4","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/03\/04\/wenn-es-manchmal-regnet-4\/","title":{"rendered":"Wenn es manchmal regnet 4."},"content":{"rendered":"
autor: Lisa
<\/strong> <\/p>\n

***<\/p>\n

Kdy\u017e se Bill znovu probral, le\u017eel na gau\u010di pod dekou a vedle m\u011bl postaven\u00fd kbel\u00edk.<\/div>\n

Poznal, \u017ee je dole v ob\u00fdvac\u00edm pokoji, a\u010dkoli tady u\u017e rok nebyl a pokoj vypadal jinak, ne\u017e si ho pamatoval.
Nech\u00e1pal, jak byl schopn\u00fd v\u016fbec usnout – bylo mu pekeln\u011b \u0161patn\u011b a ka\u017edou chv\u00edli jeho t\u011blem projela k\u0159e\u010d.<\/div>\n
„Doprdele,“ zachrapt\u011bl a strhl ze sebe deku.<\/div>\n
Rozhl\u00ed\u017eel se po pokoji a st\u00e1le n\u011bco hledal. Pak mu do\u0161lo, \u017ee tam Tom opravdu nen\u00ed. Zav\u00e1hal u\u017e jenom chv\u00edli, potom se zvedl a tak rychle, jak toho byl schopen, se vydal ke dve\u0159\u00edm.
– Mo\u017en\u00e1 se mu poda\u0159\u00ed proklouznout ven, ne\u017e se jeho bratr vr\u00e1t\u00ed.<\/div>\n
Pl\u00ed\u017eil se chodbou a sna\u017eil se ned\u011blat moc hluk, i kdy\u017e u toho hlasit\u011b fun\u011bl a k\u0148u\u010del bolest\u00ed.<\/div>\n
Kdy\u017e se kone\u010dn\u011b dostal ke dve\u0159\u00edm a zjistil, \u017ee jsou zam\u010den\u00e9, za\u010dal do nich zu\u0159iv\u011b kopat.<\/div>\n
„Kurva!“ za\u0159val na cel\u00fd d\u016fm a je\u0161t\u011b jednou nakopl dve\u0159e, ne\u017e se vy\u010derpan\u011b svezl na zem. Sly\u0161el kroky na schodech a za chv\u00edli se p\u0159ed n\u00edm vzn\u00e1\u0161ela bratrova tv\u00e1\u0159.<\/p>\n

„\u0158\u00edkal jsem, \u017ee t\u011b nepust\u00edm,“<\/div>\n

„Doprdele, Tome!“ za\u0159val mu do tv\u00e1\u0159e a ohnal se po n\u011bm rukou. „Dej mi ty zkurven\u00e9 kl\u00ed\u010de, nebo p\u0159\u00edsah\u00e1m, \u017ee t\u011b zabiju!“ bratr o krok ustoupil z jeho dosahu, aby na n\u011bj Bill nemohl. Ten se k n\u011bmu za\u010dal po kolenou plazit, ale Tom po\u0159\u00e1d couval.<\/div>\n
„Promi\u0148, ale nemysl\u00edm, \u017ee bys mi v tomhle stavu mohl ubl\u00ed\u017eit. Tak\u017ee se douf\u00e1m neuraz\u00ed\u0161, kdy\u017e tv\u00e9 v\u00fdhru\u017eky nebudu br\u00e1t a\u017e tak v\u00e1\u017en\u011b,“ u\u0161kl\u00edbl se, ale pro jistotu je\u0161t\u011b o p\u00e1r krok\u016f poode\u0161el.<\/div>\n
Bill se k n\u011bmu doplazil a zhroutil se mu u nohou. Zachytil se jeho nohavice a pokusil se vst\u00e1t, ale nam\u00edsto toho bratra st\u00e1hl k sob\u011b na zem.<\/div>\n
„Pros\u00edm, Tome, pros\u00edm, pus\u0165 m\u011b,“ f\u0148ukal mu do tri\u010dka a bylo mu jedno, co bude muset ud\u011blat, aby bratra obm\u011bk\u010dil. Hodlal \u0161kemrat, prosit, slibovat, vyhro\u017eovat – cokoli.<\/div>\n
„Bille, ned\u011blej to je\u0161t\u011b t\u011b\u017e\u0161\u00ed, ne\u017e to je,“ hlesl mu Tom do vlas\u016f a hladil ho po z\u00e1dech. Nebylo pro n\u011bj lehk\u00e9 vid\u011bt bratra v tomhle stavu – \u0161kemraj\u00edc\u00edho a bezmocn\u00e9ho. Ale on mu prost\u011b nemohl dovolit odej\u00edt – u\u017e nikdy.
Bylo jedno, jak dlouho se nevid\u011bli. Nez\u00e1le\u017eelo na tom, co se stalo. Po\u0159\u00e1d to byl jeho bratr. A bylo jeho \u00fakolem mu pomoct. Musel se o n\u011bj postarat. Upnul se na tuhle jednu my\u0161lenku, jako by na tom z\u00e1visel jejich \u017eivot. A mo\u017en\u00e1 to tak opravdu bylo.<\/p>\n<\/div>\n
\n
„Tome, j\u00e1 to nevydr\u017e\u00edm. V\u0161echno m\u011b tak stra\u0161n\u011b bol\u00ed,“ bre\u010del d\u00e1l.<\/div>\n
„Promi\u0148,“ byla jedin\u00e1 odpov\u011b\u010f, kterou dostal. To ho na\u0161tvalo.<\/div>\n
„Nem\u016f\u017ee\u0161 m\u011b tady dr\u017eet proti m\u00e9 v\u016fli!“ ani nepost\u0159ehl, \u017ee zase za\u010dal k\u0159i\u010det. Odt\u00e1hl se od bratra a vy\u0161kr\u00e1bal se na nohy. „Nem\u016f\u017ee\u0161 m\u011b nutit p\u0159estat, dokud s\u00e1m nebudu cht\u00edt!“ pravd\u011bpodobn\u011b by na bratra \u0159val d\u00e1l, ale spustila se mu krev z nosu. P\u0159ekvapen\u011b si ot\u0159el tv\u00e1\u0159 a zmaten\u011b se zad\u00edval na Toma, jako by po n\u011bm cht\u011bl vysv\u011btlen\u00ed.<\/div>\n
„Bille!“ vyjekl Tom a vykro\u010dil k n\u011bmu.<\/div>\n
„Nech m\u011b!“ zaprotestoval Bill. „Je to tvoje vina! Kdybys m\u011b pustil, je mi dob\u0159e! Nesn\u00e1\u0161\u00edm t\u011b!“ oto\u010dil se od n\u011bj a sna\u017eil se dostat do koupelny. Myslel, \u017ee bratr p\u016fjde za n\u00edm, a tak za sebou hned zamkl, ale kdy\u017e se zaposlouchal, nic nesly\u0161el. Nem\u011bl ale \u010das p\u0159em\u00fd\u0161let nad t\u00edm, jestli mu sv\u00fdmi slovy ubl\u00ed\u017eil – a up\u0159\u00edmn\u011b – bylo mu to fuk.
M\u011bl moment\u00e1ln\u011b co d\u011blat s\u00e1m se sebou.<\/p>\n

Sklonil se k umyvadlu a pustil proud studen\u00e9 vody. Namo\u010dil do n\u011bj mal\u00fd ru\u010dn\u00edk, kter\u00fd sebral z h\u00e1\u010dku, a cel\u00e9 si to p\u0159ipl\u00e1cl k nosu.<\/div>\n

Spokojen\u011b zamru\u010del, kdy\u017e uc\u00edtil p\u0159\u00edjemn\u00fd chlad. Z\u016fstal takhle p\u00e1r minut, dokud se nep\u0159esv\u011bd\u010dil, \u017ee u\u017e se krev zastavila, a pak se na chv\u00edli zamyslel.<\/div>\n
Nemohl tady z\u016fstat, to mu bylo jasn\u00e9. Jestli se odsud nedostane, tak je v prdeli.
Nebyl p\u0159ipraven\u00fd se drog vzd\u00e1t.<\/div>\n
Jasn\u011b, \u017ee p\u00e1rkr\u00e1t u\u017e nad t\u00edm uva\u017eoval, ale v\u017edy se jeho \u00favahy t\u00fdkaly dob – jednou, n\u011bkdy – ur\u010dit\u011b p\u0159estanu. Byl si jist\u00fd, \u017ee te\u010f to n\u011bkdy<\/em> je\u0161t\u011b nebylo.<\/div>\n
Nev\u011bd\u011bl, jak to ud\u011bl\u00e1, ale bude muset bratra p\u0159esv\u011bd\u010dit a hr\u00e1t s n\u00edm jeho hru, a pak, a\u017e si z\u00edsk\u00e1 jeho d\u016fv\u011bru – n\u011bjak ho p\u0159elst\u00ed a ute\u010de. Do t\u00e9 doby ale pot\u0159eboval n\u011bco na uklidn\u011bn\u00ed, proto\u017ee tohle byl jen za\u010d\u00e1tek, a on se nev\u00fdslovn\u011b b\u00e1l toho, co by mohlo je\u0161t\u011b p\u0159ij\u00edt. Nikdy nesn\u00e1\u0161el bolest dob\u0159e.<\/p>\n

Za\u010dal prohled\u00e1vat sk\u0159\u00ed\u0148ky v koupeln\u011b, jestli tam nenajde n\u011bjak\u00e9 pr\u00e1\u0161ky – cokoli, co by mu pomohlo. M\u00e1lem se rozbre\u010del \u0161t\u011bst\u00edm, kdy\u017e narazil na krabi\u010dku diazepamu. Ani se mu nesnilo, \u017ee by tam jeho bratr mohl m\u00edt n\u011bco takov\u00e9ho. Um\u00ednil si, \u017ee a\u017e bude p\u0159\u00edle\u017eitost, tak se ho zept\u00e1, pro\u010d tam tyhle pr\u00e1\u0161ky m\u00e1.<\/div>\n

Pot\u011b\u0161en\u011b zatleskal rukama, p\u00e1r si jich hned vzal a zapil to lokem vody. Dal\u0161\u00ed hrst si nacpal do kapsy.<\/div>\n
Tohle bude cht\u00edt n\u011bco ost\u0159ej\u0161\u00edho ne\u017e pitomou vodu z vodovodu. My\u0161lenky mu ihned padly na sklep, kde m\u011bl jejich otec v\u017edy slu\u0161nou z\u00e1sobu archivn\u00edch v\u00edn a jin\u00e9ho kvalitn\u00edho alkoholu.<\/div>\n
Je\u0161t\u011b naposledy se pod\u00edval do zrcadla, a kdy\u017e zjistil, \u017ee z nosu u\u017e mu \u017e\u00e1dn\u00e1 krev nete\u010de a ani ji nem\u00e1 nikde rozpatlanou po tv\u00e1\u0159i, rozhodl se z koupelny vyl\u00e9zt.<\/div>\n
Jakmile otev\u0159el dve\u0159e, leknut\u00edm nadsko\u010dil, proto\u017ee Tom st\u00e1l hned p\u0159ed nimi.<\/p>\n

„Promi\u0148,“ omlouval se Bill, proto\u017ee si \u0159ekl, \u017ee kdy\u017e bude spolupracovat, bratr mu rychleji uv\u011b\u0159\u00ed, \u017ee to mysl\u00ed v\u00e1\u017en\u011b. „Vzal jsem si p\u00e1r pr\u00e1\u0161k\u016f na uklidn\u011bn\u00ed,“ p\u0159iznal potom a rukou uk\u00e1zal na otev\u0159enou krabi\u010dku na umyvadle.<\/div>\n

„Tak\u017ee sis to rozmyslel? Z\u016fst\u00e1v\u00e1\u0161?“ zad\u00edval se na n\u011bj Tom s nad\u011bj\u00ed. Bill jen p\u0159ik\u00fdvnul, ale nedok\u00e1zal se mu pod\u00edvat do o\u010d\u00ed. B\u00e1l se, \u017ee by poznal, \u017ee l\u017ee.<\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161, \u017ee bys mi mohl doj\u00edt pro n\u011bjak\u00e9 \u010dist\u00e9 oble\u010den\u00ed? Cht\u011bl bych se um\u00fdt,“ po\u017e\u00e1dal ho.<\/div>\n
„J-jasn\u011b,“ odpov\u011bd\u011bl trochu zara\u017een\u011b Tom. Ne\u010dekal, \u017ee se mu opravdu poda\u0159\u00ed bratra p\u0159esv\u011bd\u010dit, aby z\u016fstal. P\u0159ed chv\u00edl\u00ed vypadal, \u017ee je schopn\u00fd ud\u011blat cokoli, jen aby se odtud dostal, a te\u010f byl najednou klidn\u00fd a ochotn\u00fd z\u016fstat. Nakonec to mo\u017en\u00e1 nebude tak t\u011b\u017ek\u00e9, jak si myslel.<\/div>\n
„Za chv\u00edli jsem zp\u00e1tky,“ mrkl na n\u011bj a vyb\u011bhl schody do patra. Bill nad sv\u00fdm bratrem jen zavrt\u011bl hlavou. – Byl tak naivn\u00ed<\/em>.<\/p>\n

Jakmile mu Tomova z\u00e1da zmizela z dohledu, obr\u00e1til se na pat\u011b a zam\u00ed\u0159il ke dve\u0159\u00edm do sklepa. Odemkl a rozsv\u00edtil si, aby na schodech neupadl. Zakuckal se, jak se mu zv\u00ed\u0159en\u00fd prach dostal do nosu. Doufal, \u017ee otcova alkoholov\u00e1 z\u00e1soba z\u016fstala nedot\u010den\u00e1, tak jak si ji pamatoval.<\/div>\n

Se\u0161el posledn\u00edch p\u00e1r schod\u016f a oddechl si. Nemohl si nev\u0161imnout, \u017ee velk\u00e1 v\u011bt\u0161ina lahv\u00ed zmizela, ale p\u00e1r z opravdu vz\u00e1cn\u00fdch kousk\u016f tam po\u0159\u00e1d bylo. Tom se asi neodv\u00e1\u017eil je vyp\u00edt.<\/div>\n
Nad t\u00edm se Bill jen u\u0161kl\u00edbl a zam\u00ed\u0159il k otcovu nejv\u011bt\u0161\u00edmu pokladu – \u010cty\u0159icetilet\u00e1 skotsk\u00e1 whisky.<\/div>\n
Pamatoval si ten den, kdy si ji otec koupil a t\u00e9m\u011b\u0159 n\u00e1bo\u017en\u011b ji ukl\u00e1dal v sametov\u00e9m l\u016f\u017eku na polici tak, aby ka\u017ed\u00e9mu hned padla do oka, kdy\u017e do skl\u00edpku vstoupil. R\u00e1d se s tou lahv\u00ed chlubil. Taky ho vy\u0161la na p\u011bkn\u00fd bal\u00edk.
Bill l\u00e1hev zvedl a na chv\u00edli se zad\u00edval na etiketu. Pak ji bez dal\u0161\u00edho zav\u00e1han\u00ed otev\u0159el a napil se.
Byla odporn\u00e1. On v\u017edycky whisky nesn\u00e1\u0161el a je jedno, kolik let hnila na poli\u010dce – na jej\u00ed chuti to nep\u0159idalo.<\/p>\n

Pohodln\u011b se usadil do k\u0159esla, kter\u00e9 tam jeho otec m\u011bl, aby mohl v klidu obdivovat svou sb\u00edrku, kdy\u017e m\u011bl chu\u0165, a nemohl zabr\u00e1nit ironick\u00e9mu \u00fasm\u011bvu, aby se mu usadil na tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n

Otec ho mo\u017en\u00e1 p\u0159ipravil o to nejcenn\u011bj\u0161\u00ed, co m\u011bl – o jeho panictv\u00ed a d\u016fstojnost, ale on ho p\u0159ipravil taky o jeho nejv\u011bt\u0161\u00ed poklad – tuhle whisky.
Bylo mu jedno, jak uboh\u00e9 p\u0159irovn\u00e1n\u00ed to je, stejn\u011b mu d\u011blalo dob\u0159e. S \u00fasm\u011bvem se op\u011bt napil a zjistil, \u017ee tentokr\u00e1t u\u017e je chu\u0165 snesiteln\u011bj\u0161\u00ed. S ka\u017ed\u00fdm dal\u0161\u00edm lokem se to zlep\u0161ovalo. U\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 nec\u00edtil bolest, kter\u00e1 je\u0161t\u011b p\u0159ed chv\u00edli lomcovala jeho t\u011blem, a jen si nep\u0159\u00edtomn\u011b do ruk\u00e1vu ut\u00edral nos, ze kter\u00e9ho mu teklo. M\u011bl oby\u010dejn\u00e9 abstinen\u010dn\u00ed p\u0159\u00edznaky. Z vypr\u00e1v\u011bn\u00ed ka\u017edop\u00e1dn\u011b v\u011bd\u011bl, \u017ee nejhor\u0161\u00ed to v\u011bt\u0161inou b\u00fdv\u00e1 druh\u00fd a t\u0159et\u00ed den – do t\u00e9 doby u\u017e odsud musel b\u00fdt pry\u010d. V duchu po\u010d\u00edtal, jestli mu tabletky v\u00e1lia budou sta\u010dit, aby to bylo aspo\u0148 o n\u011bco snesiteln\u011bj\u0161\u00ed, a vypadalo to pro n\u011bj p\u0159\u00edzniv\u011b. O alkohol se taky b\u00e1t nemusel. Po\u0159\u00e1d tady toho bylo dost na p\u016fl roku dop\u0159edu a on pot\u0159eboval p\u0159e\u017e\u00edt nanejv\u00fd\u0161 jen do z\u00edt\u0159ka.<\/p>\n

„Bille?“ sly\u0161el shora bratr\u016fv hlas, ale neodpov\u011bd\u011bl nazp\u00e1tek. Necht\u011blo se mu ani otv\u00edrat \u00fasta, jak byl ospal\u00fd. P\u0159ipadalo mu, \u017ee nespal snad tis\u00edc let a nic se nezd\u00e1lo jako lep\u0161\u00ed n\u00e1pad, ne\u017e z\u016fstat tady dole ve sklep\u011b v otcov\u011b pohodln\u00e9m k\u0159esle a sp\u00e1t.<\/div>\n

„Bille!“ hlas nad jeho hlavou za\u010d\u00ednal b\u00fdt hysterick\u00fd. Po chv\u00edli ale usly\u0161el dusav\u00e9 kroky na schodech a \u00falevn\u00fd povzdech sv\u00e9ho bratra. „Vylekal jsi m\u011b,“ vy\u010detl mu a se\u0161el posledn\u00edch p\u00e1r schod\u016f, aby vid\u011bl bratra cel\u00e9ho.<\/div>\n
„Je\u017ei\u0161i, Bille!“ zazmatkoval, kdy\u017e vid\u011bl bratra, jak sed\u00ed zhroucen\u00fd v k\u0159esle. M\u011bl leskl\u00e9 o\u010di a vypadal, \u017ee ani ned\u00fdch\u00e1.<\/div>\n
„M\u00e1m p\u00e1rty. D\u00e1\u0161 si taky?“ dostalo se mu tich\u00e9 a t\u011b\u017ekop\u00e1dn\u00e9 odpov\u011bdi. Bill mu cht\u011bl l\u00e1hev podat, ale byla moc t\u011b\u017ek\u00e1, a tak mu vyklouzla z prst\u016f a rozt\u0159\u00ed\u0161tila se o zem.<\/div>\n
„To byla otcova nejdra\u017e\u0161\u00ed whisky,“ konstatoval Tom zara\u017een\u011b.<\/div>\n
„No a?“ op\u00e1\u010dil Bill a zav\u0159el o\u010di. Te\u010f kdy\u017e si stejn\u011b rozlil pit\u00ed, u\u017e ho nic nerozptylovalo od toho, aby usnul.<\/div>\n
„Co to d\u011bl\u00e1\u0161, Bille? V\u017edy\u0165 sis vzal moje pr\u00e1\u0161ky! Na ty p\u00edt nem\u016f\u017ee\u0161!“ vyjekl vyd\u011b\u0161en\u011b, kdy\u017e si to uv\u011bdomil.<\/div>\n
Bill podr\u00e1\u017ed\u011bn\u011b zak\u0148oural. To musel b\u00fdt jeho bratr tak hlasit\u00fd? Cht\u011bl sp\u00e1t!<\/div>\n
„P\u0159esta\u0148 vyv\u00e1d\u011bt. P\u00e1r tabletek mi sotva m\u016f\u017ee ubl\u00ed\u017eit,“ dostal ze sebe nakonec, aby bratra uklidnil.<\/div>\n
„Sna\u017e\u00ed\u0161 se zab\u00edt, nebo co?“ Tom t\u0159\u00e1sl s jeho rameny a evidentn\u011b ho nehodlal nechat sp\u00e1t.<\/div>\n
„Je\u017ei\u0161i!“ otev\u0159el Bill o\u010di a sna\u017eil se zam\u011b\u0159it na bratra. „J\u00e1 se sna\u017e\u00edm p\u0159e\u017e\u00edt tvoje vra\u017eedn\u00e9 metody! Nejde p\u0159estat ze dne na den, a pokud sis to myslel, pak o tom opravdu nic nev\u00ed\u0161,“ znovu zav\u0159el o\u010di a u\u017e nehodlal odpov\u00eddat na \u017e\u00e1dn\u00e9 dal\u0161\u00ed dotazy. Sly\u0161el, \u017ee jeho bratr je\u0161t\u011b n\u011bco \u0159\u00edk\u00e1, ale k jeho u\u0161\u00edm dolehlo jen jak\u00e9si tlumen\u00e9 bzu\u010den\u00ed.<\/div>\n
C\u00edtil, jak ho Tom zved\u00e1 a odn\u00e1\u0161\u00ed pry\u010d – pravd\u011bpodobn\u011b do postele, ale o tom u\u017e se nep\u0159esv\u011bd\u010dil, proto\u017ee v jeho n\u00e1ru\u010d\u00ed usnul.<\/p>\n

*<\/p>\n

Tentokr\u00e1t ho probudila k\u0159e\u010d, kterou chytl do nohy. Za\u00fap\u011bl a za\u010dal si bolav\u00e9 l\u00fdtko mas\u00edrovat, ale moc to nepomohlo.
Po\u0159\u00e1d mu teklo z nosu a \u0161patn\u011b se mu d\u00fdchalo. Bylo mu mnohem h\u016f\u0159 ne\u017e v\u010dera. Ale s t\u00edm po\u010d\u00edtal, a tak hr\u00e1bl do kapsy a vylovil n\u011bkolik tabletek v\u00e1lia.
Rozhl\u00e9dl se kolem, jestli mu tam bratr nenechal n\u011bco na zapit\u00ed a ke sv\u00e9mu \u00fa\u017easu zjistil, \u017ee na no\u010dn\u00edm stolku st\u00e1la sklenice s vodou a l\u00e1hev v\u00edna.
Nakonec Tom mo\u017en\u00e1 nebude tak hloup\u00fd, pomyslel si pro sebe a nat\u00e1hl se pro v\u00edno.
Svou ko\u0148skou d\u00e1vku hltav\u011b zapil snad p\u016flkou fla\u0161ky a s tich\u00fdm zast\u00e9n\u00e1n\u00edm se schoulil na posteli do klub\u00ed\u010dka. Te\u010f, kdy\u017e byl vzh\u016fru, musel po\u010dkat, a\u017e mu pr\u00e1\u0161ky zaberou a bolest trochu povol\u00ed. – Potom vymysl\u00ed, co bude d\u011blat d\u00e1l.<\/p>\n

Zat\u00edmco le\u017eel a poslouchal zvuky, kter\u00e9 se rozl\u00e9haly domem, myslel na Toma. Nem\u011bl tu\u0161en\u00ed kolik je hodin, ale venku u\u017e bylo sv\u011btlo, tak\u017ee ur\u010dit\u011b bylo r\u00e1no.
P\u0159ipadalo mu, \u017ee je kolem n\u011bj zvl\u00e1\u0161tn\u00ed ticho a uva\u017eoval, jestli jeho bratr je\u0161t\u011b sp\u00ed.
Matn\u011b si uv\u011bdomoval, \u017ee le\u017e\u00ed ve vlastn\u00ed posteli – ve sv\u00e9m vlastn\u00edm pokoji. A\u017e na p\u00e1r mali\u010dkost\u00ed vypadal naprosto stejn\u011b, jako kdy\u017e ho p\u0159ed rokem opustil. Ale nemohl \u0159\u00edct, \u017ee by se tam c\u00edtil doma.<\/div>\n

Znovu se oto\u010dil na bok, aby se mohl nap\u00edt, a tentokr\u00e1t si v\u0161iml mal\u00e9ho l\u00edste\u010dku p\u0159ilepen\u00e9ho na skleni\u010dce, kter\u00fd p\u0159ed t\u00edm nezaregistroval.
Rozechv\u011bl\u00fdmi prsty ho odlepil a p\u0159e\u010detl si bratr\u016fv vzkaz.<\/p>\n

Douf\u00e1m, \u017ee se probud\u00ed\u0161, a\u017e se vr\u00e1t\u00edm, ale pro p\u0159\u00edpad, \u017ee ne – chci ti jen \u0159\u00edct, \u017ee jsem musel na chv\u00edli zasko\u010dit do pr\u00e1ce. Vr\u00e1t\u00edm se co nejd\u0159\u00edve. T.<\/p>\n

<\/em> Bill je\u0161t\u011b chv\u00edli m\u017eoural na l\u00edstek a pomalu se usm\u00e1l. Tohle mu p\u0159\u00edmo nahr\u00e1valo do karet.
Po n\u011bjak\u00e9 chv\u00edli pr\u00e1\u0161ky za\u010d\u00ednaly p\u016fsobit, a kdy\u017e si byl jist\u00fd, \u017ee u\u017e se dok\u00e1\u017ee udr\u017eet na nohou, vysoukal se zpod pe\u0159iny a vstal.
Sebral ta\u0161ku, kterou mu Tom dal k posteli a zkontroloval, jestli tam m\u00e1 v\u0161echny sv\u00e9 v\u011bci. Potom se vydal ke dve\u0159\u00edm, u kter\u00fdch na chv\u00edli zav\u00e1hal.
Nerozhodn\u00fdm krokem se vr\u00e1til zp\u00e1tky ke sv\u00e9mu stolu a sebral z \u0161upl\u00edku pap\u00edr, na kter\u00fd tu\u017ekou na\u010dm\u00e1ral jedin\u00e9 slovo – promi\u0148.<\/div>\n

Sna\u017eil se posp\u00edchat, co nejv\u00edc to \u0161lo. Nem\u011bl tu\u0161en\u00ed, kdy se jeho bratr vr\u00e1t\u00ed a byl si jist\u00fd, \u017ee kdyby ho nachytal, jen tak by mu to nepro\u0161lo. Ale on si nemohl dovolit tady z\u016fstat.<\/p>\n

Kr\u00e1tce se zastavil v koupeln\u011b, kde si opl\u00e1chl obli\u010dej studenou vodou a p\u0159evl\u00e9kl se do \u010dist\u00e9ho oble\u010den\u00ed, kter\u00e9 mu tam Tom v\u010dera nachystal. Provinile ho p\u00edchlo v hrudn\u00edku, kdy\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee se o n\u011bj bratr opravdu cht\u011bl postarat.<\/div>\n

Povzdechl si a pod\u00edval se na sv\u016fj odraz. Docela ho vylekala tv\u00e1\u0159, kter\u00e1 na n\u011bj p\u0159ekvapen\u011b shl\u00ed\u017eela ze zrcadla.
P\u00e1rkr\u00e1t u\u017e se mu sice stalo, \u017ee si nestihl vz\u00edt d\u00e1vku \u00fapln\u011b v\u010das, ale je\u0161t\u011b nikdy nenechal abs\u0165\u00e1k zaj\u00edt tak daleko. Proto\u017ee nikdy necht\u011bl dosp\u011bt do stavu, v jak\u00e9m vid\u011bl ostatn\u00ed her\u00e1ky na placu. Shrben\u00e9 pod n\u00e1porem bolesti s \u0161\u00edlenstv\u00edm vepsan\u00fdm ve tv\u00e1\u0159i.<\/p>\n

Donutil se odtrhnout sv\u016fj pohled od tv\u00e1\u0159e, o kter\u00e9 si necht\u011bl p\u0159iznat, \u017ee pat\u0159\u00ed opravdu jemu, a vy\u0161el z koupelny. U\u017e byl u prvn\u00edho schodu, kdy\u017e zase zav\u00e1hal. Potom se zhluboka nadechl a ve\u0161el do bratrova pokoje.<\/div>\n

U\u017e kdy\u017e se zahl\u00e9dl v zrcadle, bylo mu jasn\u00e9, \u017ee takhle \u017e\u00e1dn\u00e9ho z\u00e1kazn\u00edka nese\u017eene. A byl si jist\u00fd, \u017ee i kdyby n\u011bkoho sehnal, tak by stejn\u011b nebyl schopn\u00fd cokoli ud\u011blat. Rozhodl se proto, \u017ee zkus\u00ed, jestli si Tom po\u0159\u00e1d schov\u00e1v\u00e1 pen\u00edze do sv\u00e9 tajn\u00e9 skr\u00fd\u0161e, tak jak to d\u011blal v\u017edycky. Na rozd\u00edl od Billa dok\u00e1zal \u0161et\u0159it. Dokonce si ze sv\u00fdch \u00faspor koupil kytaru, kterou si odjak\u017eiva p\u0159\u00e1l. Bill mu tuhle vlastnost z\u00e1vid\u011bl. On byl toti\u017e odjak\u017eiva po\u017eitk\u00e1\u0159. V\u0161echno v\u017edycky utratil za zkr\u00e1\u0161lov\u00e1tka, oble\u010den\u00ed a podobn\u00e9 cetky. A pozd\u011bji sv\u00e9 finance za\u010dal ut\u00e1p\u011bt v heroinu.<\/div>\n
U\u017e d\u0159\u00edve z bratrov\u00fdch \u00faspor n\u011bco vzal, ale nikdy ne moc, aby to Tom nepoznal. Nav\u00edc si \u0159\u00edkal, \u017ee si od n\u011bj jen p\u016fj\u010duje.<\/p>\n

Nat\u00e1hl se na zem a hr\u00e1bl pod postel. Zalapal po dechu, kdy\u017e otev\u0159el krabici, do kter\u00e9 si Tom pen\u00edze schov\u00e1val. Nikdy \u00fapln\u011b nepochopil, pro\u010d si nez\u0159\u00edd\u00ed \u00fa\u010det u banky, ale Tom v\u017edycky tvrdil, \u017ee jim nev\u011b\u0159\u00ed a \u017ee m\u00e1 rad\u0161i hotovost. Bill si z n\u011bj \u010dasto d\u011blal legraci, \u017ee se v noci, kdy\u017e v\u0161ichni sp\u00ed, se sv\u00fdma pen\u011bzma mazl\u00ed jako str\u00fd\u010dek Skrbl\u00edk.<\/div>\n

Te\u010f se mu to p\u0159irovn\u00e1n\u00ed zd\u00e1lo je\u0161t\u011b trefn\u011bj\u0161\u00ed. Nem\u011bl pon\u011bt\u00ed, kde jeho bratr p\u0159i\u0161el k tolika pen\u011bz\u016fm, ale bylo tam mnohem v\u00edc, ne\u017e m\u011bl kdy v\u016fbec u sebe. Nat\u00e1hl ruku a cht\u011bl si n\u011bjak\u00e9 pen\u00edze vz\u00edt, kdy\u017e mu pohled sjel na no\u010dn\u00ed stolek vedle postele, kde m\u011bl jeho bratr jejich spole\u010dnou fotku. Bill m\u011bl na sv\u00e9m stolku taky takovou. Bylo to z jejich des\u00e1t\u00fdch narozenin. Obli\u010deje m\u011bly zamazan\u00e9 od dortu a na\u0161tvan\u011b se oba do fo\u0165\u00e1ku mra\u010dili. Tenkr\u00e1t se kv\u016fli n\u011b\u010demu poh\u00e1dali – Bill u\u017e si nevzpom\u00ednal, co to bylo – a odm\u00edtali se usm\u00ed\u0159it. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee jim to dlouho nevydr\u017eelo, ale jejich matka je mezit\u00edm stihla vyfotit a utahovala si z nich. Kdy\u017e se po n\u011bkolika letech spolu prob\u00edrali krabic\u00ed rodinn\u00fdch fotek, p\u0159i\u0161la jim z n\u011bjak\u00e9ho d\u016fvodu naprosto skv\u011bl\u00e1, a tak si nechali ud\u011blat je\u0161t\u011b jednu kopii a oba ji m\u011bli na no\u010dn\u00edm stolku.<\/div>\n
Najednou m\u011bl Bill nutk\u00e1n\u00ed z\u016fstat sed\u011bt na zemi a nechat se chytit. Mo\u017en\u00e1 opravdu mohl p\u0159estat. Mo\u017en\u00e1 to mohl zvl\u00e1dnout. Mo\u017en\u00e1 tady mohl z\u016fstat se sv\u00fdm bratrem a pokusit se zachr\u00e1nit n\u011bco z \u017eivota, jak\u00fd si pro sebe v\u017edycky p\u0159edstavovali.<\/p>\n

Kdy\u017e se ale ani po n\u011bkolika minut\u00e1ch nic ned\u011blo, zakroutil hlavou nad svou naivitou. Byl bl\u00e1zen, kdy\u017e myslel, \u017ee by to mohl m\u00edt tak jednoduch\u00e9.<\/p>\n

Bez dal\u0161\u00edho p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed si nabral hrst bankovek a zastr\u010dil si je do zadn\u00ed kapsy d\u017e\u00edn. Za tohle si bude moct dovolit mnohem v\u00edce ne\u017e jen jednu d\u00e1vku.
U\u017e nem\u011bl \u010das na dal\u0161\u00ed melancholickou chvilku a v\u00fd\u010ditky sv\u011bdom\u00ed. Nav\u00edc, on si jen p\u016fj\u010doval, jednou mu ty pen\u00edze vr\u00e1t\u00ed. Tak si to aspo\u0148 namlouval, i kdy\u017e ve skute\u010dnosti v\u011bd\u011bl, \u017ee je to to stejn\u00e9 nedosa\u017eiteln\u00e9 jednou<\/em>, o jak\u00e9m mluvil i v souvislosti s heroinem.
Krabici schoval zp\u00e1tky pod bratrovu postel a bez dal\u0161\u00edho rozhl\u00ed\u017een\u00ed jeho pokoj opustil.<\/div>\n

Bylo mu jasn\u00e9, \u017ee ho tam Tom zase zamkl, tak\u017ee ani ne\u0161el hlavn\u00ed dve\u0159e zkou\u0161et. Naopak se hned vydal k zadn\u00ed \u010d\u00e1sti domu, kde se rozhodl pro \u00fat\u011bk p\u0159es ok\u00fdnko z pr\u00e1delny. Nemohl ho po sob\u011b toti\u017e zav\u0159\u00edt, ale bylo malink\u00e9, tak\u017ee se j\u00edm jen tak n\u011bkdo neprot\u00e1hl. Bill necht\u011bl d\u00e1vat zlod\u011bj\u016fm mo\u017enost dostat se do domu snadn\u011bji, ne\u017e to bylo nutn\u00e9. Sta\u010dilo, \u017ee vlastn\u00edho bratra okradl on.<\/p>\n

Nejd\u0159\u00edve ok\u00fdnkem vyhodil svou ta\u0161ku, a potom se s\u00e1m za\u010dal nam\u00e1hav\u011b soukat ven. Musel si vyl\u00e9zt na pra\u010dku, aby tam dos\u00e1hl. Ruce m\u011bl slab\u00e9, tak\u017ee mu to trvalo d\u00e9le, ne\u017e by se mu l\u00edbilo a jen tak tak se mu poda\u0159ilo nep\u0159ist\u00e1t na tv\u00e1\u0159i, kdy\u017e se kone\u010dn\u011b protla\u010dil ven. Opr\u00e1\u0161il se, popadl svou ta\u0161ku a p\u0159es zahradu vy\u0161el ven na ulici.
U\u017e se neohl\u00ed\u017eel.<\/p>\n

autor: Lisa<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Lisa *** Kdy\u017e se Bill znovu probral, le\u017eel na gau\u010di pod dekou a vedle m\u011bl postaven\u00fd kbel\u00edk. Poznal, \u017ee je dole v ob\u00fdvac\u00edm pokoji, a\u010dkoli tady u\u017e rok nebyl a pokoj vypadal jinak, ne\u017e si ho pamatoval.Nech\u00e1pal, jak byl schopn\u00fd v\u016fbec<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[483],"tags":[],"class_list":["post-6860","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-wenn-es-manchmal-regnet"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6860","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6860"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6860\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6860"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6860"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6860"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}