{"id":6862,"date":"2012-03-03T17:00:00","date_gmt":"2012-03-03T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6843"},"modified":"2012-03-03T17:00:00","modified_gmt":"2012-03-03T16:00:00","slug":"kdyz-se-dva-svety-spoji-6","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/03\/03\/kdyz-se-dva-svety-spoji-6\/","title":{"rendered":"Kdy\u017e se dva sv\u011bty spoj\u00ed 6."},"content":{"rendered":"
autor: Rose<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Bill<\/p>\n

Zmaten\u011b jsem sebou cukl, ale podle zn\u00e1m\u00e9 vanilkov\u00e9 v\u016fn\u011b zt\u011b\u017ekl\u00e9 r\u016f\u017eov\u00fdmi kv\u011bty jsem poznal svou maminku.<\/p>\n

„Bille, drahou\u0161ku. Jsi v po\u0159\u00e1dku,“ l\u00edbala mi tv\u00e1\u0159e.<\/p>\n

„Jo mami,“ usm\u00e1l jsem se na ni a p\u0159es jej\u00ed rameno jsem zahl\u00e9dl m\u00e9ho otce, jak si pravic\u00ed pot\u0159\u00e1s\u00e1 s policistou. Ten se kolem m\u011b n\u00e1sledn\u011b jen rychle prosm\u00fdkl. Z\u016fstal jsem st\u00e1t na prahu se sklopenou hlavou a zkoumal jsem strukturu lina.<\/p>\n

„Bille, v\u00edme, co se stalo,“ polo\u017eil mi t\u00e1ta ruku na rameno. „Nemus\u00ed\u0161 se styd\u011bt, o nic nejde. Hlavn\u00ed je, \u017ee se ti nic nestalo.“ Jo, jasn\u011b, najednou se starej. V\u017edycky ti bylo jedno, co d\u011bl\u00e1m a co se mi stane. „A co ten chlapec v nemocnici?“ Co? On mu \u0159ekl i o Tomovi?<\/p>\n

„Hm\u2026 Tom? No, toti\u017e,“ prot\u00e1hl jsem, „byl jsem tam s n\u00edm celou noc a jeho rodi\u010de asi nic nev\u00ed. M\u011bl bych k nim dom\u016f zaj\u00edt a v\u0161echno jim vysv\u011btlit.“ Ned\u00edval jsem se na n\u011bj. Sledoval jsem slunce, kter\u00e9 za oknem nab\u00fdvalo na s\u00edle a \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b m\u011b oslepovalo. Odm\u00edtal jsem se mu pod\u00edvat do o\u010d\u00ed. Svou maminku nade v\u0161e miluji a v\u00edm, \u017ee ona mne taky, ale jeho, JEHO nen\u00e1vid\u00edm. Jist\u011b, je to asi i t\u00edm, \u017ee to nen\u00ed m\u016fj prav\u00fd t\u00e1ta, ten ode\u0161el, kdy\u017e mi bylo 11, ale j\u00e1 bych ho dok\u00e1zal br\u00e1t jako otce. To by ale nesm\u011bl d\u011blat to, co d\u011bl\u00e1. Mysl\u00ed si, \u017ee nesly\u0161\u00edm ty telefon\u00e1ty s jeho milenkami, kdy\u017e nen\u00ed mamka doma? Mysl\u00ed si, \u017ee nevn\u00edm\u00e1m, jak na m\u011b neotcovsky sah\u00e1? To sotva\u2026<\/div>\n

\n
„To bys m\u011bl,“ k\u00fdvl a zvedl do v\u00fd\u0161e o\u010d\u00ed sv\u00e9 kl\u00ed\u010dky od auta. „Chytej,“ hodil mi je. Zabodly se mi do dlan\u011b, ve kter\u00e9 jsem je sev\u0159el: „D\u00edk.“<\/p>\n

Na cestu jsem si vzal jeden l\u00edvanec a nasko\u010dil jsem do jeho auta. Prohl\u00e9dl jsem se ve zp\u011btn\u00e9m zrc\u00e1tku, o\u010distil jsem si koutek \u00fast od fialov\u00e9, jak se mi tam usadila bor\u016fvka, a vyjel jsem. Jen co jsem, ale vycouval na silnici, do\u0161la mi jedna z\u00e1sadn\u00ed v\u011bc. Nev\u00edm, kde bydl\u00ed.<\/p>\n

Tom<\/p>\n

Bloudil jsem po m\u011bst\u011b a necht\u011bl jsem dom\u016f. M\u00e9 odhodl\u00e1n\u00ed k tomu mamce zavolat u\u017e d\u00e1vno opadlo, tak\u017ee jsem m\u011bl v u\u0161\u00edch zara\u017een\u00e1 sluch\u00e1tka a u\u017e asi tak pot\u0159et\u00ed jsem proch\u00e1zel kolem stejn\u00e9 samoobsluhy. Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed bylo, \u017ee mi u\u017e nikdo ani nevolal. Nerv\u00f3zn\u011b jsem s\u00e1hl do kapsy a vyndal krabi\u010dku cigaret. Jednu jsem si vlo\u017eil mezi rty a zap\u00e1lil jsem ji. Kou\u0159 mi zaplnil pl\u00edce a na p\u00e1r chvil smazal v\u0161echny ty obavy. Usoudil jsem, \u017ee nejlep\u0161\u00ed bude zaj\u00edt si do kav\u00e1rny a nad hork\u00fdm cappuccinem se rozmyslet, co d\u00e1l.<\/p>\n

Posadil jsem se k jednomu stolku \u00fapln\u011b v rohu, na\u010de\u017e b\u011bhem p\u016fl minuty p\u0159ib\u011bhla serv\u00edrka a se sladk\u00fdm \u00fasm\u011bvem za\u0161vito\u0159ila: „Dobr\u00fd den, co si d\u00e1te?“<\/p>\n

Letm\u00fdm pohledem jsem si ji prohl\u00e9dl. Kr\u00e1tk\u00e9 nazrzl\u00e9 vlasy, zelen\u00e9 o\u010di a mini sukn\u011b skoro jako p\u00e1sek.<\/p>\n

„Dobr\u00fd. Cappuccino a jahodov\u00fd \u0159ez, pros\u00edm,“ vr\u00e1til jsem j\u00ed \u00fasm\u011bv, ale n\u011bjak moc jsem s n\u00ed neflirtoval. Nem\u011bl jsem na to n\u00e1ladu. Kdy\u017e si objedn\u00e1vku zapsala a ode\u0161la, zap\u0159el jsem se do \u017eidle a na moment jsem zav\u0159el o\u010di.<\/p>\n

Vlastn\u011b nebylo nad \u010d\u00edm p\u0159em\u00fd\u0161let. Prost\u011b p\u016fjdu dom\u016f a mamce \u0159eknu, \u017ee jsem spal u k\u00e1mo\u0161e. Je na to zvykl\u00e1. Slo\u017eil jsem hlavu do dlan\u00ed a promnul jsem si sp\u00e1nky, na\u010de\u017e mi hlavou projela slab\u00e1 bolest.<\/p>\n

„Au\u2026“ zaskuhral jsem. No, do prav\u00e9ho sp\u00e1nku jsem p\u0159eci schytal p\u011bst\u00ed. V\u00fdborn\u011b. Pro\u010d m\u011b ten debil pra\u0161til zrovna tam?<\/p>\n

Najednou p\u0159ede m\u011b ta serv\u00edrka s mil\u00fdm: „Tak tady to je,“ postavila vysokou, \u00fazkou skleni\u010dku cappuccina se \u0161leha\u010dkou posypanou strouhanou \u010dokol\u00e1dou a politou kakaov\u00fdm lik\u00e9rem, a \u0159ez se sladkou r\u016f\u017eovou polevou z jahod s jednou velkou rudou jah\u016fdkou navrch.<\/p>\n

„D\u011bkuju,“ narovnal jsem se a zp\u0159\u00edma jsem se na ni s \u00fasm\u011bvem pod\u00edval. M\u00e1 n\u00e1lada se o dost zlep\u0161ila, u\u017e jen p\u0159i pohledu na tu chutn\u011b vypadaj\u00edc\u00ed sn\u00eddani. Sl\u00edzl jsem ze st\u0159\u00edbrn\u00e9 l\u017ei\u010dky \u0161leha\u010dku a nabral jsem si trochu lik\u00e9ru s \u010dokol\u00e1dou. Kousky \u010dokol\u00e1dy se mi rozpou\u0161t\u011bly na jazyku. Pak jsem pomalu usrkl trochu toho hork\u00e9ho n\u00e1poje a zad\u00edval jsem se na jahodu. Nabral jsem ji na l\u017ei\u010dku, kterou jsem si hned na to str\u010dil do pusy. Miluju sladk\u00e9. Odd\u011blil jsem si kousek kakaov\u011b hn\u011bd\u00e9ho dortu, uprost\u0159ed kter\u00e9ho byla stejn\u00e1 r\u016f\u017eov\u00e1 poleva, a labu\u017enicky jsem si sousto vychutn\u00e1val.<\/p>\n

Ano, jsem typick\u00fd chlap. J\u00eddlo mi v\u017edycky zlep\u0161\u00ed n\u00e1ladu. A\u0165 u\u017e vanilkovo-t\u0159e\u0161\u0148ov\u00e1 zmrzlina ve vaflov\u00e9m kornoutku, kterou si v l\u00e9t\u011b dop\u0159\u00e1v\u00e1m v podstat\u011b po\u0159\u00e1d, nebo hranolky s ke\u010dupem, kter\u00e9 si s kluky na koup\u00e1ku neust\u00e1le u\u017e\u00edr\u00e1me navz\u00e1jem. Ale je to perfektn\u00ed magnet na holky. Sta\u010d\u00ed jen jednu hranolku po\u0159\u00e1dn\u011b vym\u00e1chat v ke\u010dupu a pak ji ‚omylem‘ hodil n\u011bjak\u00e9 holce do v\u00fdst\u0159ihu. Pak u\u017e sta\u010d\u00ed jen \u0159\u00edct: „J\u00e9, promi\u0148, j\u00e1 necht\u011bl, ale takhle rud\u011b m\u016f\u017ee\u0161 dopadnout, kdy\u017e se sp\u00e1l\u00ed\u0161. A dneska to pra\u017e\u00ed fakt extra. Nepot\u0159ebuje\u0161 namazat?“<\/p>\n

Bill<\/p>\n

Vyto\u010dil jsem Moni\u010dino \u010d\u00edslo a netrp\u011bliv\u011b \u010dekal, a\u017e mi hovor zvedne. Ty t\u0159i p\u00edpnut\u00ed p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e se ozvalo zhmo\u017ed\u011bn\u00e9: „H\u00e1lo?“, mi p\u0159ipadaly jako cel\u00e1 v\u011b\u010dnost. Monica m\u011bla o\u010dividn\u011b kocovinu. A to dost velkou.<\/p>\n

„Ahoj Moni, tady Bill. Promi\u0148, \u017ee ru\u0161\u00edm, ale pot\u0159eboval bych v\u011bd\u011bt, kde bydl\u00ed Kaulitz.“<\/p>\n

„Bille\u2026 je\u017ei\u0161\u2026 nepo\u010dk\u00e1 to?“ zamru\u010dela.<\/p>\n

„Ne, promi\u0148, ale ne.“ Chud\u00e1k holka. Kocovinu u\u017e m\u011bla nejm\u00e9n\u011b 20kr\u00e1t, ale nikdy se nepou\u010d\u00ed.<\/p>\n

„Fajn,“ zabrblala, ale po chvilce p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed mi ji p\u0159eci jen nadiktovala. Pod\u011bkoval jsem a urychlen\u011b ukon\u010dil hovor. Neub\u011bhlo ani 15 minut a u\u017e jsem st\u00e1l u domu s n\u00e1pisem Kaulitzovi. Zhoupl jsem se z pat na \u0161pi\u010dky a pak zase zp\u011bt. Ukazov\u00e1\u010dek jsem m\u011bl p\u0159ilo\u017een\u00fd ke zvonku, ale ne a ne ho zm\u00e1\u010dknout. Nakonec jsem se ale donutil a zazvonil jsem. P\u0159i\u0161la mi otev\u0159\u00edt asi \u010dty\u0159icetilet\u00e1 pan\u00ed s dlouh\u00fdmi, zrzav\u00fdmi loknami a \u0161iroce se na m\u011b usm\u00e1la: „P\u0159ejete si?“<\/p>\n

„Ehm\u2026 dobr\u00fd den, j\u00e1, jmenuji se Bill Tr\u00fcmper a jsem Tom\u016fv kamar\u00e1d. P\u0159i\u0161el jsem v\u00e1m vysv\u011btlit, ehm, pro\u010d nen\u00ed doma,“ nerv\u00f3zn\u011b jsem se o\u0161il a p\u0159ipadal jsem si jako provinil\u00fd prv\u0148\u00e1\u010dek.<\/p>\n

„Ah, t\u011b\u0161\u00ed m\u011b. Jsem Simone, Tomova m\u00e1ma. To je skv\u011bl\u00e9, tak pov\u00eddejte.“ Vypadala tak mile, up\u0159\u00edmn\u011b, a p\u0159itom chyt\u0159e a vn\u00edmav\u011b. D\u00edvala se na m\u011b, jako by m\u011b znala cel\u00fd \u017eivot.<\/p>\n

„No, v\u010dera v noci m\u011b p\u0159epadla parta kluk\u016f a Tom s jeho kamar\u00e1dy mi pomohli. Toma ale jeden z t\u011bch kluk\u016f pra\u0161til a on skon\u010dil v nemocnici.“ Po t\u011bchto slovech Simone zd\u011b\u0161en\u011b zalapala po dechu, tak\u017ee jsem vypla\u0161en\u011b vyhrkl: „Nene, nebojte se. Nic mu nen\u00ed. Vlastn\u011b by se ka\u017edou chvilku m\u011bl vr\u00e1tit dom\u016f. Jen jsem v\u00e1m cht\u011bl \u0159\u00edct, \u017ee m\u011b zachr\u00e1nil, tak abyste se na n\u011bj nezlobila.“<\/p>\n

„D\u011bkuji v\u00e1m, \u017ee jste mi to p\u0159i\u0161el \u0159\u00edct, Bille,“ pohladila m\u011b po rameni. Bylo mi skoro a\u017e trapn\u011b, \u017ee mi vykala. Byla tak mate\u0159sk\u00e1. C\u00edtil jsem se jako bych byl jej\u00ed syn. „Nechcete tu na Toma po\u010dkat?“<\/p>\n

„Ne, mus\u00edm u\u017e j\u00edt dom\u016f, jen\u2026 jen mu za m\u011b, pros\u00edm, pod\u011bkujte. Nikdy se mu nebudu moci dostate\u010dn\u011b odvd\u011b\u010dit,“ \u0161eptl jsem. Tak moc bych ho cht\u011bl vid\u011bt, ale lep\u0161\u00ed bude nav\u017edy ho vymazat ze sv\u00e9ho \u017eivota, proto\u017ee jsem si jist\u00fd, \u017ee jinak bych se zamiloval. A on by mi ubl\u00ed\u017eil, t\u00edm jsem si jist\u00fd.<\/p>\n

„Tak nashle,“ pot\u0159\u00e1sl jsem si s n\u00ed rukou, ale ona si m\u011b p\u0159it\u00e1hla do n\u00e1ru\u010de a pohladila m\u011b po z\u00e1dech: „R\u00e1da jsem t\u011b poznala a douf\u00e1m, \u017ee t\u011b tady je\u0161t\u011b uvid\u00edm.“ Z\u010dervenal jsem. Ona se na m\u011b d\u00edvala t\u011bma sv\u00fdma velk\u00fdma, hn\u011bd\u00fdma o\u010dima, kter\u00e9 se tak moc podobaly t\u011bm Tomov\u00fdm, a dodala: „Asi se stejn\u011b potk\u00e1te.“ Na\u010de\u017e hlavou pouk\u00e1zala za m\u011b a j\u00e1 se oto\u010dil.<\/p>\n

A za mnou st\u00e1l ON.<\/p>\n

autor: Rose<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Rose Bill Zmaten\u011b jsem sebou cukl, ale podle zn\u00e1m\u00e9 vanilkov\u00e9 v\u016fn\u011b zt\u011b\u017ekl\u00e9 r\u016f\u017eov\u00fdmi kv\u011bty jsem poznal svou maminku. „Bille, drahou\u0161ku. Jsi v po\u0159\u00e1dku,“ l\u00edbala mi tv\u00e1\u0159e. „Jo mami,“ usm\u00e1l jsem se na ni a p\u0159es jej\u00ed rameno jsem zahl\u00e9dl m\u00e9ho otce,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[484],"tags":[],"class_list":["post-6862","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-kdyz-se-dva-svety-spoji"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6862","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6862"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6862\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6862"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6862"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6862"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}