{"id":6864,"date":"2012-03-03T15:00:00","date_gmt":"2012-03-03T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6845"},"modified":"2012-03-03T15:00:00","modified_gmt":"2012-03-03T14:00:00","slug":"you-hold-my-destiny-in-your-arms-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/03\/03\/you-hold-my-destiny-in-your-arms-2\/","title":{"rendered":"You hold my destiny in your arms 2."},"content":{"rendered":"
autor: PeTi\u0160ka<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\" <\/div>\n
<\/div>\n
Bill se probudil do nep\u0159\u00edjemn\u00e9ho slune\u010dn\u00edho sv\u011btla, kter\u00e9 ho p\u0159\u00edmo bilo do o\u010d\u00ed p\u0159es prot\u011bj\u0161\u00ed otev\u0159en\u00e9 okno. Chv\u00edli se dezorientovan\u00e9 rozhl\u00ed\u017eel, ne\u017e mu do\u0161lo, \u017ee le\u017e\u00ed v n\u011bjak\u00e9 posteli v n\u011bjak\u00e9m docela slu\u0161n\u011b za\u0159\u00edzen\u00e9m pokoji. Poodhrnul pe\u0159inu navle\u010denou do sametov\u00e9ho povle\u010den\u00ed a trochu zkoumav\u011b prohl\u00ed\u017eel sv\u00e9 dlouh\u00e9, \u0161t\u00edhl\u00e9 nohy. Byl oble\u010den jen do spodn\u00edho pr\u00e1dla. Sna\u017eil se vybavit v\u0161e, co se odehr\u00e1lo v posledn\u00edch hodin\u00e1ch. Promnul sp\u00e1nky, kter\u00e9 lehce za\u0161t\u00edpaly.<\/p>\n

„Tak si se kone\u010dn\u011b probudil.“ Ozvalo se ode dve\u0159\u00ed. Jeho pohled ihned zaost\u0159il Bushida, kter\u00fd se le\u017e\u00e9rn\u011b op\u00edral o r\u00e1m dve\u0159\u00ed a sledoval trochu ustaran\u011b chlapce le\u017e\u00edc\u00edho v posteli. V tu chv\u00edli si Bill vzpomn\u011bl matn\u011b – Bushido si jej vybral, pocit \u0161t\u011bst\u00ed a \u00falevy, n\u00e1hl\u00e9 zatm\u011bn\u00ed p\u0159ed o\u010dima, vyd\u011b\u0161en\u00e9 hlasy, a pak jen ten p\u00e1d do nezn\u00e1m\u00e9 tmy. Do naprost\u00e9 nicoty.<\/div>\n

„Musel jsem omdl\u00edt.“ Pronesl trochu vy\u010derpan\u011b, prohr\u00e1bnul sv\u00e9 zplihl\u00e9 vlasy a posadil se. Bushido jen souhlasn\u011b p\u0159ik\u00fdvnul, odlepil se ode dve\u0159\u00ed a p\u0159e\u0161el k chlapcov\u011b posteli, kde si sednul na jej\u00ed okraj. „Kde to jsem?“ kouknul t\u00e1zav\u011b na sv\u00e9ho kupce.<\/div>\n
„Tohle je, Bille, m\u016fj domov, a z\u00e1rove\u0148 takov\u00e9 mal\u00e9 st\u0159edisko pro m\u00e9 poklady, mezi kter\u00e9 pat\u0159\u00ed\u0161 nov\u011b i ty.“ Usm\u00e1l se. „Tohle je tedy m\u016fj pokoj, zas tak rozmazlovat t\u011b nebudu, s t\u00edm nepo\u010d\u00edtej.“ Dodal po chv\u00edli, kdy\u017e se Bill zkoumav\u011b rozhl\u00ed\u017eel.<\/p>\n<\/div>\n
\n
Le\u017eel na luxusn\u00ed, dvojl\u016f\u017ekov\u00e9 posteli, naproti bylo posazeno ono velk\u00e9 francouzsk\u00e9 okno, kter\u00e9 vedlo p\u0159es celou v\u00fd\u0161ku zdi, po prav\u00e9 stran\u011b byla obrovsk\u00e1 sk\u0159\u00ed\u0148, k\u0159eslo a men\u0161\u00ed konferen\u010dn\u00ed stolek a na druh\u00e9 stran\u011b v rohu byl um\u00edst\u011bn st\u016fl s po\u010d\u00edta\u010dem a nejmodern\u011bj\u0161\u00ed technikou v\u016fbec. Jo a taky je\u0161t\u011b obrovsk\u00e1 plazmov\u00e1 televize. U\u0161kl\u00edbnul se pro sebe.<\/div>\n
„Tak\u017ee te\u010f budu p\u0159e\u017e\u00edvat tady.“ Ujistil se.<\/div>\n
„Ano, tv\u016fj pokoj je skromn\u011bj\u0161\u00ed a u\u017e je p\u0159ipraven\u00fd.“ Bushido vstal, p\u0159e\u0161el ke dve\u0159\u00edm a zav\u0159el je \u00fapln\u011b. Vr\u00e1til se a p\u0159isedl si bl\u00ed\u017ee k chlapci ne\u017e p\u0159edt\u00edm. „Vlastn\u011b jsem si d\u00edky tv\u00e9mu n\u00e1hl\u00e9mu v\u00fdpadku nesta\u010dil ani po\u0159\u00e1dn\u011b prohl\u00eddnout to sv\u00e9 nov\u00e9 zbo\u017e\u00ed.“ Zasm\u00e1l se kr\u00e1tce a poodhrnul z Billa pe\u0159inu \u00fapln\u011b. Jeho pohled p\u0159ejel mlsn\u011b jeho lan\u00ed nohy a neodpustil si je pohladit dlan\u00ed. Bill v tu chv\u00edli ztuhnul a sledoval Bushida pohor\u0161en\u011b.<\/p>\n

„C-co to d\u011bl\u00e1te?“<\/div>\n

„Mus\u00edm p\u0159eci v\u011bd\u011bt, co te\u010f budu m\u00edt n\u011bjakou tu chv\u00edli pod p\u00e9\u010d\u00ed, ne? Mus\u00edm zjistit, co na tob\u011b je t\u0159eba je\u0161t\u011b zdokonalit, co um\u00ed\u0161 a tak.“ Vysv\u011btlil mu Bushido a zamlaskal krotce, kdy\u017e se Bill sna\u017eil vzep\u0159\u00edt. Bushido zareagoval pohotov\u011b a Billovu ruku, kter\u00e1 vyst\u0159elila okam\u017eit\u011b v \u00famyslu dotek\u016fm zabr\u00e1nit, zarazil. „A opravdu nem\u00e1m r\u00e1d, kdy\u017e se mi n\u011bkdo vzp\u00edr\u00e1. Zakl\u00e1d\u00e1m si na poslu\u0161nosti, oddanosti a taky sna\u017eivosti spolupracovat. P\u0159esn\u011b takhle, Bille, si t\u011b vychov\u00e1m.“ Sezn\u00e1mil ho s jeho \u00famyslem.<\/div>\n
„Nesahejte na m\u011b.“ Zavr\u010del Bill a sna\u017eil se mu vytrhnout ze sev\u0159en\u00ed.<\/div>\n
„J\u00e1 m\u016f\u017eu, j\u00e1 jsem si t\u011b koupil, te\u010f pat\u0159\u00ed\u0161 mn\u011b.“<\/div>\n
„Jste stejn\u00fd jako v\u0161ichni!“ \u0161t\u011bknul vztekle Bill a poda\u0159ilo se mu ruku vyprostit z jeho pevn\u00e9ho sev\u0159en\u00ed. Okam\u017eit\u011b zacouval, div neslet\u011bl z postele, a rozeb\u011bhnul se pry\u010d z pokoje. B\u011b\u017eel na konec chodby, kde se st\u00e1\u010dely velk\u00e9 to\u010dit\u00e9 schody, a bral je po dvou, jen aby tu u\u017e nemusel b\u00fdt d\u00e9le. Bushido se mu zd\u00e1l b\u00fdt mil\u00fd a slu\u0161n\u00fd. Nesta\u010dil se divit, jak rychle ho usv\u011bd\u010dil o omylu – ale co mohl \u010dekat, v\u017edy\u0165 to byl jen dal\u0161\u00ed kupce, kter\u00fd ho bu\u010f m\u011bl str\u010dit do bordelu, nebo n\u011bjak ‚p\u0159evychovat‘, jak se \u010dasto v t\u00e9hle sebrance \u0159\u00edkalo.<\/p>\n

Seb\u011bhnul tedy a\u017e dol\u016f a zam\u00ed\u0159il k velk\u00fdm, dvojit\u00fdm dve\u0159\u00edm hned naproti schodi\u0161t\u011b. Zacloumal s klikou a zoufale se rozhl\u00eddnul kolem. \u017d\u00e1dn\u00e9 kl\u00ed\u010dky tu nebyly, ani zn\u00e1mky po nich. A\u017e jeho pohled spo\u010dinul na men\u0161\u00edm elektronick\u00e9m sp\u00edna\u010di u nich. Dve\u0159e byly na ur\u010dit\u00fd k\u00f3d, jak mu ihned do\u0161lo.<\/div>\n

„Pus\u0165 m\u011b, ty bestie!“ k\u0159iknul sm\u011brem nahoru a jako odpov\u011b\u010f se mu dostalo hlasit\u00e9ho sm\u00edchu. Nebo p\u0159esn\u011bji \u0159e\u010deno v\u00fdsm\u011bchu. Bill p\u0159e\u0161l\u00e1pnul na m\u00edst\u011b a rozb\u011bhnul se jin\u00fdm sm\u011brem. Zkou\u0161el ka\u017edou m\u00edstnost, ka\u017ed\u00e9 okno, ka\u017ed\u00e9 z\u00e1kout\u00ed, ale nebylo \u0161ance uprchnout. Do\u0161el do v\u011bt\u0161\u00ed koupelny, kde se nakonec zhroutil na okraj rohov\u00e9 vany, zalo\u017eil obli\u010dej do dlan\u00ed a kone\u010dn\u011b vypustil ve\u0161ker\u00e9 emoce bezmoci, kter\u00e9 se v n\u011bm posledn\u00ed dny nahromadily.<\/div>\n
„Jsem jen kus \u0161p\u00edny. Tohle nen\u00ed m\u016fj \u017eivot, tohle je jejich \u017eivot.“ Vzlyknul tlumen\u011b do dlan\u00ed a jeho ramena se ot\u0159\u00e1sla. „Od za\u010d\u00e1tku zka\u017een\u00fd \u017eivot, \u017e\u00e1dn\u00e1 svoboda, jen roztahov\u00e1n\u00ed nohou pro uboh\u00e9 pen\u00edze.“ Nad\u00e1val potichu d\u00e1l, ani si nev\u0161imnul, \u017ee se otev\u0159ely dve\u0159e od koupelny. Ze sv\u00fdch beznad\u011bjn\u00fdch slov a nad\u00e1vek jej vytrhlo a\u017e n\u011b\u017en\u00e9 odka\u0161l\u00e1n\u00ed. Okam\u017eit\u011b zvednul hlavu a p\u0159ihl\u00ed\u017eel na t\u0159i nov\u00e9 tv\u00e1\u0159e stoj\u00edc\u00ed ve dve\u0159\u00edch. Byli to t\u0159i kr\u00e1sn\u00ed chlapci, u\u017e od pohledu star\u0161\u00ed ne\u017e Bill, a tv\u00e1\u0159ili se docela soustrastn\u011b.<\/p>\n

„M\u016f\u017eeme?“ zeptal se jeden z nich a Bill ot\u0159el o\u010di, p\u0159itakal. V\u0161ichni ve\u0161li zv\u011bdav\u011b do m\u00edstnosti, aby si mohli prohl\u00eddnout nov\u00e9ho spolubydl\u00edc\u00edho. Ten, kter\u00fd se zeptal, jestli m\u016f\u017eou, chv\u00edli d\u011blat Billovi spole\u010dnost, se jmenoval Emmet. Jeho vlasy byly zrzav\u00e9 a o\u010di leskle zelen\u00e9. Bylo mu \u010derstv\u00fdch 20, a zd\u00e1l se b\u00fdt opravdu chytr\u00fd. Druh\u00fd, blon\u010f\u00e1\u010dek s modr\u00fdma o\u010dima jako dv\u011b stud\u00e1nky se p\u0159edstavil jako Marcus a u\u017e jen p\u0159i jeho slovech z n\u011bj z\u00e1\u0159il naprost\u00fd klid a optimismus. Bylo mu necel\u00fdch 19 let. A t\u0159et\u00ed vlastnil ka\u0161tanov\u011b hn\u011bdou barvu vlas\u016f a o\u010di m\u011bl \u0161ed\u00e9. Jmenoval se Tayler a byl z t\u011bch t\u0159\u00ed nejstar\u0161\u00ed. Vlastnil 21 let. Bill si ihned sta\u010dil v\u0161imnout, \u017ee Bushido sb\u00edr\u00e1 naprosto odli\u0161n\u00e9 expon\u00e1ty – \u010dernovl\u00e1ska s hn\u011bd\u00fdma o\u010dima je\u0161t\u011b ve sv\u00e9 vz\u00e1cn\u00e9 skromn\u00e9 sb\u00edrce nem\u011bl. Ale musel uznat, \u017ee vkus m\u00e1 \u00fa\u017easn\u00fd, v\u0161ichni m\u011bli n\u011bco do sebe a vypadali n\u00e1dhern\u011b.<\/p>\n

„Kdy\u017e jsme se ti tedy p\u0159edstavili, \u0159ekne\u0161 n\u00e1m ty, jak se jmenuje\u0161?“ Zeptal se s \u00fasm\u011bvem Marcus a posadil se na okraj pra\u010dky, kter\u00e1 st\u00e1la naproti Billovi. Chlapec chv\u00edli v\u00e1hal, ale nakonec se osm\u011blil a skrz sev\u0159en\u00e9 rty se p\u0159edstavil. V\u0161ichni t\u0159i museli trochu nastra\u017eit u\u0161i, aby mu v\u016fbec rozum\u011bli.<\/div>\n

„Jsi p\u011bkn\u00fd chlapec, Bille, Bushido op\u011bt nezklamal.“ Zasm\u00e1l se Emmet mile a op\u0159el se o st\u011bnu naproti. „\u0158\u00edkal n\u00e1m, \u017ee dneska n\u00e1m p\u0159iveze dal\u0161\u00ed poklad, byli jsme zv\u011bdav\u00ed. Ale zaj\u00edmalo by m\u011b, pro\u010d ty slzy?“ Neodpustil si ot\u00e1zku a v\u0161ichni t\u0159i na n\u011bj upnuli pohled. Bill polknul a zat\u0159epal jen hlavou.<\/div>\n
„Nem\u011bj strach. Te\u010f tu budeme \u017e\u00edt v\u0161ichni spole\u010dn\u011b, tak se klidn\u011b m\u016f\u017ee\u0161 sv\u011b\u0159it.“ Pob\u00eddnul ho op\u011bt Emmet a Bill se tedy nadechnul, aby vysv\u011btlil d\u016fvod jeho zoufal\u00fdch slz.<\/div>\n
„Sahal na m\u011b. Cht\u011bl si m\u011b vz\u00edt i p\u0159es ve\u0161ker\u00e9 m\u00e9 protesty, proti m\u00e9 v\u016fli.“ Zahuhlal a op\u011bt za\u0161tkal, c\u00edtil knedl\u00edk v krku.<\/div>\n
„Kdo, Bushido?“<\/div>\n
„Jo, on!“ zasy\u010del chlapec vztekle a ot\u00edral d\u00e1l sv\u00e9 mokr\u00e9 o\u010di. Ostatn\u00ed kluci se po sob\u011b jen pod\u00edvali s \u00fasm\u011bvem, co\u017e Billa rozzu\u0159ilo je\u0161t\u011b v\u00edc. „P\u0159ijde v\u00e1m to snad sm\u011b\u0161n\u00e9? V\u017edy\u0165 m\u016f\u017eeme mluvit o zn\u00e1siln\u011bn\u00ed!“<\/p>\n

„Uklidni se, d\u00edt\u011b. My v\u0161ichni jsme si t\u00edm taky pro\u0161li.“ Usm\u00e1l se Marcus a Bill na n\u011bj p\u0159ekvapen\u011b zamrkal, \u010d\u00edm\u017e ho vlastn\u011b vyb\u00eddl k vysv\u011btlen\u00ed, co t\u00edm mysl\u00ed. „I my jsme byli odkoupen\u00ed Bushidem. Jsme tu u\u017e spole\u010dn\u011b n\u011bjakou dobu a mus\u00edm \u0159\u00edct, \u017ee se n\u00e1m v\u016fbec ne\u017eije \u0161patn\u011b. Bushido n\u00e1m poskytuje pohodl\u00ed, slu\u0161n\u00e9 j\u00eddlo, z\u00e1zem\u00ed a z\u00e1bavu. Ov\u0161em to v\u0161e mu mus\u00ed\u0161 taky n\u011bjak\u00fdm zp\u016fsobem spl\u00e1cet, nic nen\u00ed zadarmo. Sta\u010d\u00ed jen poslu\u0161nost a oddanost, to ti jist\u011b \u0159\u00edkal. On n\u00e1s m\u00e1 jakoby p\u0159ipravit na dal\u0161\u00ed f\u00e1zi tohohle zp\u016fsobu \u017eivota – a\u0165 chce\u0161 \u010di ne, mus\u00ed\u0161 to br\u00e1t jako svou z\u00e1chranu, neocitnul ses tady jen tak – musel ti n\u011bkdo pomoci, vyt\u00e1hnout t\u011b ze \u0161patn\u00fdch chvil.“ Na chv\u00edli se odml\u010del a Bill si vzpomn\u011bl na Antonia, jak jej prvn\u011b bral do auta, kdy\u017e le\u017eel u\u017e naprosto zesinal\u00fd uprost\u0159ed cesty. Zamra\u010dil se lehce, ale poslouchal d\u00e1l.<\/p>\n

„Od Bushida m\u00e1\u0161 naprosto zaru\u010den\u00e9, \u017ee p\u016fjde\u0161 k Johnymu, kter\u00fd bere jen to nejlep\u0161\u00ed zbo\u017e\u00ed – nejhez\u010d\u00ed a nejposlu\u0161n\u011bj\u0161\u00ed – jeden z jeho ‚dodavatel\u016f‘ je pr\u00e1v\u011b Bushido, kter\u00fd se n\u00e1s sna\u017e\u00ed na to p\u0159ipravit. Nau\u010dit n\u00e1s Johnov\u00fdm po\u017eadavk\u016fm – on t\u011b pak zam\u011bstn\u00e1 u sebe za slu\u0161n\u00fd v\u00fdnos. Pr\u00fd se tam ne\u017eije v\u016fbec \u0161patn\u011b. Jen prost\u011b uspokoj\u00ed\u0161 p\u00e1r nad\u0161enc\u016f a nic v\u00edc. Jen luxus, je tam o tebe dob\u0159e postar\u00e1no.“ Domluvil a pokusil se t\u00edm Billa povzbudit, p\u0159esv\u011bd\u010dit. „Oproti jin\u00fdm se m\u016f\u017ee\u0161 vlastn\u011b pova\u017eovat za \u0161\u0165astlivce, \u017ee jsi tady.“<\/div>\n

„To je opravdu skv\u011bl\u00e9. Jsem jak n\u011bjak\u00e1 hra\u010dka, kter\u00e1 se p\u0159ed\u00e1v\u00e1 z ruky do ruky.“<\/div>\n
„Jen\u017ee ty lidi po tob\u011b budou tou\u017eit, ty bude\u0161 ten, kdo bude m\u00edt navrch!“<\/div>\n
„Ne, budou tou\u017eit po m\u00e9m zadku, nic v\u00edc, nic m\u00ed\u0148!“ zavr\u010del Bill, ale \u0161rotovalo mu to v hlav\u011b. „Nicm\u00e9n\u011b, po\u0159\u00e1d to nevysv\u011btluje ten fakt, pro\u010d se po mn\u011b plazil i on.“<\/div>\n
„To je logick\u00e9. Za prv\u00e9 – to nejhlavn\u011bj\u0161\u00ed je, \u017ee opravdu bude muset vyzkou\u0161et tv\u00e9 kvality. Prost\u011b si t\u011b chce prozkoumat, poznat t\u011b po t\u00e9 nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed str\u00e1nce, o kterou tu jde. V \u010dem t\u011b je\u0161t\u011b zau\u010dit, v\u00ed\u0161. D\u0159\u00edv nebo pozd\u011bji to zkus\u00ed znovu – tomu se nevyhne\u0161, Bille, je to jeho ritu\u00e1l. Pomilovat ka\u017ed\u00e9ho nov\u00e1\u010dka, kter\u00e9ho si p\u0159iveze sem. No a za druh\u00e9 – on m\u00e1 taky sv\u00e9 pot\u0159eby a touhy, tak se pot\u0159ebuje vy\u0159\u00e1dit trochu. Ob\u010das si n\u011bkoho z n\u00e1s vezme na noc k sob\u011b, no. To je to, \u010d\u00edm mu vlastn\u011b d\u00e1v\u00e1me vd\u011bk.“ Dokon\u010dil Marcus.<\/p>\n

„Vd\u011bk.“ Odfrknul si Bill ironicky a odvr\u00e1til hlavu. Jak mohou b\u00fdt v\u0161ichni tak sm\u00ed\u0159en\u00ed se sv\u00fdm osudem? Opravdu ne\u010dekaj\u00ed od toho v\u00edc? Jen nastavovat sv\u00e1 t\u011bla? „Je\u0161t\u011b jsem s nik\u00fdm nespal.“ Dodal po chv\u00edli sm\u00ed\u0159en\u011b a kouknul na n\u011b. V\u0161ichni t\u0159i nad\u0161en\u011b zahv\u00edzdli. Nebo sp\u00ed\u0161e obdivn\u011b.<\/div>\n

„Tak to si u Bushida \u0161plhne\u0161.“ Pronesl Emmet a ostatn\u00ed jen p\u0159ik\u00fdvli.<\/div>\n
„Nem\u00e1 cenu se mu vzp\u00edrat, co?“ povzdychnul Bill, kdy\u017e kone\u010dn\u011b pochopil a nohou proj\u00ed\u017ed\u011bl men\u0161\u00ed, chlupat\u00fd koberec na zemi p\u0159ed vanou.<\/div>\n
„Nen\u00ed to tak zl\u00e9, Bushido nen\u00ed z\u00e1ke\u0159n\u00edk, on si to u\u017e\u00edv\u00e1, ale dop\u0159eje slast i tob\u011b. Opravdu, nen\u00ed se \u010deho b\u00e1t. A kdy\u017e se zm\u00edn\u00ed\u0161, \u017ee jsi je\u0161t\u011b panic.“ Uchechtnul se Marcus. „Zato\u010d\u00ed to s n\u00edm a bude hodn\u00fd, opravdu. Mysl\u00edm si a v\u011b\u0159\u00edm tomu.“ Mrknul na n\u011bj a Bill pohl\u00e9dl z men\u0161\u00edho ok\u00fdnka.<\/div>\n
Chv\u00edli jen ml\u010dky st\u00e1li v\u0161ichni v koupeln\u011b, ne\u017e je Bill po\u017e\u00e1dal, aby mu uk\u00e1zali jeho pokoj. Dovedli ho a\u017e k nejzadn\u011bj\u0161\u00edm dve\u0159\u00edm a nechali jej o samot\u011b. Bill dobrou p\u016flku dne jen le\u017eel a p\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, co v\u0161e se ud\u00e1lo a co je\u0161t\u011b p\u0159ijde. Rozhodnul se tedy ve\u010der j\u00edt s\u00e1m za Bushidem a vytrp\u011bt si ten jeden ve\u010der. \u0158\u00edkali, \u017ee to tak hrozn\u00e9 nen\u00ed, ale stejn\u011b se n\u011bkde hluboko uvnit\u0159 nehor\u00e1zn\u011b b\u00e1l. Je\u0161t\u011b nikdy s nik\u00fdm nespal, je\u0161t\u011b nikdy nikomu nedovolil, aby se k n\u011bmu dostal tak bl\u00edzko a byl na to hrd\u00fd. Te\u010f to v\u0161echno ztrat\u00ed b\u011bhem p\u00e1r minut jen proto, \u017ee ON chce, \u017ee ON to bere jako ritu\u00e1l. Povzdychnul si.<\/p>\n

autor: PeTi\u0160ka<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/p>\n

<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: PeTi\u0160ka Bill se probudil do nep\u0159\u00edjemn\u00e9ho slune\u010dn\u00edho sv\u011btla, kter\u00e9 ho p\u0159\u00edmo bilo do o\u010d\u00ed p\u0159es prot\u011bj\u0161\u00ed otev\u0159en\u00e9 okno. Chv\u00edli se dezorientovan\u00e9 rozhl\u00ed\u017eel, ne\u017e mu do\u0161lo, \u017ee le\u017e\u00ed v n\u011bjak\u00e9 posteli v n\u011bjak\u00e9m docela slu\u0161n\u011b za\u0159\u00edzen\u00e9m pokoji. Poodhrnul pe\u0159inu navle\u010denou do sametov\u00e9ho<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[487],"tags":[],"class_list":["post-6864","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-you-hold-my-destiny-in-your-arms"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6864","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6864"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6864\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6864"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6864"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6864"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}