{"id":6867,"date":"2012-03-02T17:00:00","date_gmt":"2012-03-02T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6848"},"modified":"2012-03-02T17:00:00","modified_gmt":"2012-03-02T16:00:00","slug":"zeiten-andern-dich-45","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/03\/02\/zeiten-andern-dich-45\/","title":{"rendered":"Zeiten \u00e4ndern dich 45."},"content":{"rendered":"
autor: Mintam<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Nejsem schopn\u00fd do toho telefonu nic \u0159\u00edci, tak\u017ee nech\u00e1m, a\u017e se ozve on.
„Bille?“ Jeho hlas zn\u00ed snad v\u00edc zoufale, ne\u017e by zn\u011bl ten m\u016fj, kdybych m\u011bl co \u0159\u00edct. „Bille, pros\u00edm, mluv se mnou. Pot\u0159ebuju t\u011b sly\u0161et, pot\u0159ebuju v\u011bd\u011bt, co se stalo.“
Poc\u00edt\u00edm, jak se mi rozt\u0159esou ruce a moje hlasivky sel\u017eou. „M\u011bl bys to v\u011bd\u011bt s\u00e1m.“
„\u010c\u00edm jsem ti ubl\u00ed\u017eil?“
„Mn\u011b ne. Ubl\u00ed\u017eil jsi n\u011bkomu jin\u00e9mu, proto\u017ee to pot\u0159ebuje\u0161 jako krev ve vlastn\u00edm t\u011ble! A je\u0161t\u011b mi l\u017ee\u0161 do o\u010d\u00ed!“
„Nerozum\u00edm ni\u010demu, co \u0159\u00edk\u00e1\u0161. Jak jsem ti lhal?“
Hm, fajn, ubl\u00ed\u017een\u00ed u\u017e se nebr\u00e1n\u00ed, u\u017e se pt\u00e1 jen na tu le\u017e. Super! Skute\u010dn\u011b se c\u00edt\u00edm mnohem l\u00e9pe, \u017ee ho sly\u0161\u00edm osobn\u011b se nebr\u00e1nit. „V\u00ed\u0161 co, Tome? Nech to bejt! \u0160kola skon\u010dila, nemus\u00ed\u0161 m\u011b u\u017e nutn\u011b v\u00eddat, m\u016f\u017ee\u0161 to v\u0161echno hodit za hlavu a \u017e\u00edt si sv\u016fj \u017eivot. A bude to tak i m\u00e9n\u011b bolestiv\u00fd, tedy mysl\u00edm jen z m\u00e9 strany. Z tv\u00e9 strany je teprve te\u010f v\u0161e v po\u0159\u00e1dku!“
„Bille, sakra dost! O \u010dem to mluv\u00ed\u0161??!“
„Mluv\u00edm si s\u00e1m pro sebe, jako doposud. Jen tv\u00e1 chyba, \u017ee se\u0161 na druh\u00e9 stran\u011b toho telefonu.“
C\u00edt\u00edm jen, jak vydechne, jeho hlas polev\u00ed a podd\u00e1 se nejsp\u00ed\u0161 v\u0161emu.<\/p>\n

„Fajn fajn. V\u00edm, \u017ee nejsp\u00ed\u0161 ne, ale nemohl bych t\u011b vid\u011bt? Z\u00edtra odj\u00ed\u017ed\u00edm a vr\u00e1t\u00edm se a\u017e b\u011bhem p\u0159\u00ed\u0161t\u00edho t\u00fddne, nem\u016f\u017ee\u0161 m\u011b nechat t\u00fdden v tomhle \u010demsi, ani\u017e bych v\u011bd\u011bl\u2026 „
Zaraz\u00edm ho.<\/div>\n

„Bu\u010f v klidu. T\u011bchto voln\u00fdch t\u00fddn\u016f te\u010f bude\u0161 m\u00edt spoustu.“
„Pros\u00edm! Nechci s tebou rozeb\u00edrat po telefonu n\u011bco, co sis vytvo\u0159il v hlav\u011b a nechce\u0161 mi to vysv\u011btlit. Chci t\u011b vid\u011bt.“
„Co jsem si vytvo\u0159il v hlav\u011b. Ano, samoz\u0159ejm\u011b, jsem bl\u00e1zen, \u017eil jsem v n\u011bjak\u00fdm bl\u00e1zniv\u00fdm snu, ve kter\u00fdm jsem byl krmenej bl\u00e1znivejma \u0159e\u010di\u010dkama a v\u011bcma, kter\u00fd v\u016fbec nem\u011bly pat\u0159it mn\u011b. Jen pitomej sen! Pitom\u011b re\u00e1lnej sen, kter\u00fdmu jsem uv\u011b\u0159il! M\u016f\u017eu si za to s\u00e1m, tak to ty nech plavat, tebe to u\u017e zaj\u00edmat nemus\u00ed.“
„Bille, pro\u010d jsi najednou tak zlej?“
M\u00e1m chu\u0165 podotknout n\u011bco nem\u00edstn\u00e9ho o zlob\u011b na jeho adresu, ale jeliko\u017e nade mnou vyhraje nekontrolovateln\u00fd pl\u00e1\u010d, rad\u011bji rychle hovor t\u00edpnu, zahrabu se hluboko do pe\u0159in a nech\u00e1m sebou zm\u00edtat nezkrotn\u00fdm pl\u00e1\u010dem.<\/div>\n
\n
„Bille? Sly\u0161el jsem, \u017ee u\u017e jsi vzh\u016fru. C\u00edt\u00ed\u0161 se l\u00edp?“ Zaslechnu po chv\u00edli Gordona ode dve\u0159\u00ed.
„Ne,“ zahuhl\u00e1m z pod pe\u0159iny a nat\u00e1hnu jen ruku pro kapesn\u00edk schovan\u00fd pod pol\u0161t\u00e1\u0159em. C\u00edt\u00edm, jak si dosedne kamsi na kraj postele a po chvilce m\u011b jeho ruka jemn\u011b pohlad\u00ed po rameni. St\u00e1hnu ze sebe pe\u0159inu a posad\u00edm se, abych se l\u00e9pe vysmrkal.
„Co ti provedl?“
Chvili\u010dku se nadechuji, ne\u017e n\u011bco \u0159eknu. „Lhal mi o tom, \u017ee se zm\u011bnil. Je stejn\u00fd. Jen to d\u011bl\u00e1 mimo m\u00e9 o\u010di, aby dost\u00e1l tomu, co mi napov\u00eddal.“
„To mne mrz\u00ed, \u017ee ti zkazil iluze.“
„Ne, je to jen m\u00e1 hloupost, \u017ee jsem mu uv\u011b\u0159il. Jsem idiot. V\u00ed\u0161 co? Nem\u016f\u017eu se u\u017e do\u010dkat, a\u017e tady budu m\u00edt Malou d\u00e1mu. Dej mi chvilku \u010dasu a pojedeme pro n\u011b, ano?“
„Fajn, tak se p\u0159iprav. A m\u011bl bys do sebe n\u011bco dostat, ne\u017e pojedeme.“
„Dob\u0159e.“ Ut\u0159u si je\u0161t\u011b posledn\u00ed zbloudil\u00e9 slzy a vylezu z postele \u00fapln\u011b.<\/p>\n

A ani\u017e bych se nad\u00e1l, vezeme si u\u017e dva nov\u00e9 \u010dleny rodiny dom\u016f. Mal\u00e1 d\u00e1ma se mi tul\u00ed v kl\u00edn\u011b a \u0161t\u011bn\u011b labradora pevn\u011b dr\u017e\u00edm, aby se nerozuteklo po aut\u011b. Kupodivu je ale docela klidn\u00e9, a tak v poklidu dojedeme a\u017e dom\u016f. Mark snad na\u0161t\u011bst\u00ed v \u00fatulku nebyl, proto\u017ee by se jist\u011b vypt\u00e1val, co se stalo.
„Asi nech\u00e1me jm\u00e9no na Nelly, \u017ee?“ zept\u00e1m se, kdy\u017e prvn\u00ed, kdo doma vystoup\u00ed, je pr\u00e1v\u011b sv\u011btle hn\u011bd\u00fd labrador.
„To bude asi to nejlep\u0161\u00ed.“
„Dob\u0159e, vymysl\u00edm si zat\u00edm n\u011bjak\u00e9 univerz\u00e1ln\u00ed jm\u00e9no,“ postav\u00edm Malou d\u00e1mu na zem a pokleknu k n\u00ed. „Tohle je tv\u016fj novej kamar\u00e1d a tv\u016fj novej domov.“ Ona ale z\u016fstane sed\u011bt a nech\u00e1 se o\u010dich\u00e1vat od sv\u00e9ho nov\u00e9ho spole\u010dn\u00edka. Kdy\u017e se ale ten rozhodne to tady prozkoumat, Mal\u00e1 d\u00e1ma nev\u00e1h\u00e1 a rozute\u010de se okam\u017eit\u011b za n\u00edm. „Bude to tady te\u010f vesel\u00fd.“
„To mi pov\u00eddej,“ usm\u011bje se Gordon, a z auta vytahuje krmen\u00ed, kter\u00e9 jsme cestou zakoupili.
„U\u017e aby se Nelly vr\u00e1tila.“ Ochotn\u011b mu pom\u016f\u017eu s jedn\u00edm pytlem granul\u00ed a pozoruju ty dva, kte\u0159\u00ed se proh\u00e1n\u011bj\u00ed po sv\u00e9 nov\u00e9 zahrad\u011b. \u00dat\u011bchou je, \u017ee se tady nemaj\u00ed kam schovat, ani kam vl\u00e9zt, \u010di snad prol\u00e9zt ven. Nebo si to alespo\u0148 mysl\u00edm. Pozd\u011bji bych to m\u011bl jist\u011b je\u0161t\u011b pe\u010dliv\u011bji prozkoumat, kam v\u0161ude by se ve\u0161li a mohli vej\u00edt.<\/p>\n

Telefon jsem u\u017e pro jistotu nechal doma a Gordon se taky ohledupln\u011b nevypt\u00e1v\u00e1 na to, jak mi je. Te\u010f zrovna r\u00e1doby skv\u011ble, kdy\u017e vid\u00edm ty dva rozko\u0161n\u00e9 prcky, ale podv\u011bdom\u011b na Toma stejn\u011b mysl\u00edm neust\u00e1le.
„Pr\u00e1v\u011b odjela,“ se sm\u00edchem dosedne na vstupn\u00ed sch\u016fdky a pohlad\u00ed si Malou d\u00e1mu, kdy\u017e se zastav\u00ed p\u0159ed n\u00edm a zv\u011bdav\u011b si ho za\u010dne prohl\u00ed\u017eet.
„Jsem na n\u00ed asi z\u00e1vislej. Te\u010fka m\u00e1me doma o dva prcky nav\u00edc, a hrozn\u011b se t\u011b\u0161\u00edm na jej\u00ed reakci. Jsem stra\u0161n\u011b r\u00e1d, \u017ee jsi dovolil, abychom k n\u011bmu p\u0159ijali i Malou d\u00e1mu.“
„Nemohl bych ti to ud\u011blat, kdy\u017e vid\u00edm, jak jsi z n\u00ed nad\u0161enej.“
Je pravdou, \u017ee jsem o n\u00e1v\u0161t\u011bv\u00e1ch v \u00fatulku vypr\u00e1v\u011bl Gordonovi v\u017edy dost barvit\u011b. „Ona je prost\u011b zlat\u00ed\u010dko,“ prohl\u00e1s\u00edm a jako by mi snad cht\u011blo \u0161t\u011b\u0148\u00e1tko Nelly p\u0159ipomenout, \u017ee je tu te\u010f i on, p\u0159ib\u011bhne ke mn\u011b a za\u010dne mne o\u010dich\u00e1vat. „A tenhle ten je k se\u017er\u00e1n\u00ed stejn\u011b tak.“ Vyzvednu si ho do vzduchu a nosem mu lehce \u0161\u0165ouchnu do \u010dum\u00e1\u010dku. Automaticky mi za\u010dne olizovat nos a j\u00e1 si ho jen s \u00fasm\u011bvem sto\u010d\u00edm do n\u00e1ru\u010de a za\u010dnu jemn\u011b hladit.<\/p>\n

„U\u017e to m\u00e1m!“ zvol\u00e1m, kdy\u017e pozoruji ty dva prcky, co nenasytn\u011b pot\u00e1p\u00ed \u010dum\u00e1\u010dky v hlubin\u00e1ch misek. „Budu mu \u0159\u00edkat pucl\u00edk. V\u0161echno zpucuje.“ S \u00fasm\u011bvem si je oba prohl\u00e9dnu.
„M\u011bli bychom je alespo\u0148 ty prvn\u00ed noci nechat uvnit\u0159.“
„Nejsp\u00ed\u0161 jo. P\u0159iprav\u00edm jim pel\u00ed\u0161ky.“
„No a hlavn\u011b, v\u00ed\u0161 kdo bude ukl\u00edzet lou\u017ei\u010dky?“
„Gordone!“ se sm\u00edchem k n\u011bmu zvednu zamra\u010den\u00fd pohled. „P\u0159iprav\u00edm jim z\u00e1ch\u016fdek, tak chytr\u00fd \u010dlov\u011bk j\u00e1 jsem,“ podotknu a s tou my\u0161lenkou se za\u010dnu rozhl\u00ed\u017eet. „Zav\u0159eme jim tady a tady,“ obejdu v\u0161echny dve\u0159e, „a jinde u\u017e koberec nen\u00ed. Tady se lou\u017ei\u010dky uklidit daj\u00ed.“
„Jestli mysl\u00ed\u0161, \u017ee je to takhle jednoduch\u00fd.“
„J\u00e1 v\u00edm, \u017ee ne, ale nem\u016f\u017eeme po nich prvn\u00ed den cht\u00edt z\u00e1zraky.“
„To je tv\u016fj telefon?“ podotkne Gordon, kdy\u017e se u\u017e minim\u00e1ln\u011b p\u016fl minuty z m\u00e9ho pokoje oz\u00fdv\u00e1 hudba. Je to o to siln\u011bj\u0161\u00ed, \u017ee jsem p\u0159edt\u00edm nezav\u0159el dve\u0159e, a te\u010f toho pr\u00e1v\u011b lituji.
„Nejsp\u00ed\u0161,“ vydechnu a pokr\u010d\u00edm rameny. Nejsp\u00ed\u0161 to zase vypnu! Vyb\u011bhnu po schodech nahoru a zvednu zvon\u00edc\u00ed telefon, abych hovor vypnul, kdy\u017e ale zaost\u0159\u00edm na displej. Mark? Aha.<\/p>\n

„Ano?“
„No kde jsi takovou dobu? \u010clov\u011bk aby to nechal zvonit p\u016fl dne,“ ozve se jeho vesel\u00fd hlas.
„Promi\u0148, ale\u2026 to v\u00ed\u0161, Mal\u00e1 d\u00e1ma. Nechci m\u00edt te\u010f \u010das na nic jin\u00e9ho ne\u017e na n\u00ed.“
„Zvyk\u00e1 si dob\u0159e?“
„V\u00fdborn\u011b. A ten druhej prcek stejn\u011b tak. U\u017e se t\u011b\u0161\u00edm, a\u017e p\u0159ijede Nelly. Jak to, \u017ee jsi vlastn\u011b nebyl dneska v \u00fatulku?“
„\u00c1le, trochu jsem to v\u010dera p\u0159ep\u00edsknul a\u2026 „
„Aha,“ usm\u011bju se nad p\u0159edstavou.
„A co ty, respektive vy? Pak jsem v\u00e1s tam u\u017e v\u016fbec nevid\u011bl.“
„No\u2026 nic, dobr\u00fd.“
„To je v\u0161echno?“
„Jo. No byli jsme tam celkem dlouho, ale pak\u2026 nev\u00edm. Odj\u00ed\u017ed\u011bl jsem dom\u016f asi kolem druh\u00e9 nebo tak.“
„Moment, chce\u0161 mi \u0159\u00edct, \u017ee ses opil a nic si nepamatuje\u0161?“ zasm\u011bje se lehce.
„K\u00e9\u017e by.“
„Co ten sklesl\u00fd t\u00f3n? Co se stalo?“
„Marku, p\u0159esn\u011b tohohle jsem necht\u011bl doc\u00edlit. Promi\u0148, neptej se m\u011b te\u010f, pros\u00edm, co se stalo. J\u00e1\u2026 mohli bychom se vid\u011bt n\u011bkdy v t\u00fddnu t\u0159eba, hm? Sice budu do t\u0159\u00ed v obchod\u011b, ale jist\u011b by to pak n\u011bkdy \u0161lo.“
„Jasn\u011b. Dob\u0159e, uvid\u00edme se v t\u00fddnu. M\u00e1m te\u010f a\u017e do \u010dtrn\u00e1ct\u00fdho volno, tak\u017ee se pod\u0159\u00edd\u00edm tob\u011b.“
„Dob\u0159e, jse\u0161 hodnej. Ur\u010dit\u011b se ti ozvu.“
„Jen, neubl\u00ed\u017eil ti\u2026 n\u011bkdo, \u017ee ne?“ Zav\u00e1h\u00e1 se slovem n\u011bkdo. Jist\u011b, cht\u011bl \u0159\u00edct jeho jm\u00e9no, ale asi je v\u00edc ohledupln\u00fd, ne\u017e bych si byl myslel.
„Ne, jsem v po\u0159\u00e1dku,“ zavrt\u00edm rychle hlavou. „Ale d\u011bkuju, \u017ee se pt\u00e1\u0161.“
„To jsem r\u00e1d. Dob\u0159e, tak se uvid\u00edme v t\u00fddnu. Pozdravuj ode m\u011b moc Malou d\u00e1mu a moc j\u00ed nerozmazluj.“
„Tak to se d\u00e1 dodr\u017eet jen st\u011b\u017e\u00ed,“ usm\u011bju se.
„J\u00e1 ti v\u011b\u0159\u00edm. M\u011bj se.“
S \u00fasm\u011bvem hovor polo\u017e\u00edm a s v\u00fddechem telefon s vypnut\u00fdmi zvuky vstr\u010d\u00edm do kapsy. Nechci a u\u017e v\u016fbec neo\u010dek\u00e1v\u00e1m, \u017ee by Tom m\u011bl tu drzost se ozvat, ale co kdy\u017e se objev\u00ed zase n\u011bjak\u00fd takov\u00fd ne\u010dekan\u00fd hovor od nevinn\u00e9 osoby? Jasn\u011b, pro jistotu.
„To byl Mark, hned se ptal na Malou d\u00e1mu,“ s \u00fasm\u011bvem sejdu schody a jen tak tak uhnu t\u011bm dv\u011bma prck\u016fm, kdy\u017e se za\u010dnou proh\u00e1n\u011bt po chodb\u011b. „A te\u010f jdu na ty pel\u00ed\u0161ky.“<\/p>\n

autor: Mintam<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/p>\n

<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Mintam Nejsem schopn\u00fd do toho telefonu nic \u0159\u00edci, tak\u017ee nech\u00e1m, a\u017e se ozve on.„Bille?“ Jeho hlas zn\u00ed snad v\u00edc zoufale, ne\u017e by zn\u011bl ten m\u016fj, kdybych m\u011bl co \u0159\u00edct. „Bille, pros\u00edm, mluv se mnou. Pot\u0159ebuju t\u011b sly\u0161et, pot\u0159ebuju v\u011bd\u011bt, co se<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[462],"tags":[],"class_list":["post-6867","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-zeiten-andern-dich"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6867","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6867"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6867\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6867"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6867"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6867"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}