{"id":6874,"date":"2012-02-29T18:00:00","date_gmt":"2012-02-29T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6855"},"modified":"2012-02-29T18:00:00","modified_gmt":"2012-02-29T17:00:00","slug":"the-movie-on-your-eyelids-16-1","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/02\/29\/the-movie-on-your-eyelids-16-1\/","title":{"rendered":"The Movie On Your Eyelids 16. (1\/4)"},"content":{"rendered":"
autor: Fee<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
Jak u\u017e jste byly obezn\u00e1men\u00e9, pos\u00edl\u00e1m sv\u00e9 dva \u010dernovl\u00e1sky do Pa\u0159\u00ed\u017ee. A proto\u017ee to bude st\u011b\u017eejn\u00ed t\u00fdden pro jejich vztah a hodl\u00e1m se b\u011bhem n\u011bj v\u011bnovat spoust\u011b v\u011bcem, v\u0161e se mi rozhodn\u011b nevejde do jednoho d\u00edlu. \u0160estn\u00e1ctka tedy bude m\u00edt n\u011bkolik \u010d\u00e1st\u00ed. P\u011bkn\u011b si je u\u017eijte.<\/em><\/div>\n
B\u011bhem psan\u00ed jsem poslouchala soundtrack z filmu Am\u00e9lie z Montmartru. M\u016f\u017eu jen doporu\u010dit. \ud83d\ude42<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
pairing: Bill\/Brian Molko<\/strong><\/p>\n

Bill<\/strong><\/div>\n

<\/p>\n

<\/strong> T\u00e1hnul jsem za sebou kufr a letmo se rozhl\u00ed\u017eel. Na v\u0161ech leti\u0161t\u00edch to vypadalo stejn\u011b. Ale hlavn\u011b, \u017ee jsem tady byl. Davida jsem uprosil jen tak tak. St\u00e1lo m<\/a>\u011b to mnoho apelov\u00e1n\u00ed na to, aby si zat\u00edm ud\u011blali instrument\u00e1ln\u00ed t\u00fdden. A\u017e se vr\u00e1t\u00edm, sed\u0159e ze m\u011b k\u016f\u017ei za \u017eiva nonstop sm\u011bnami za mikrofonem. Ale co.
To Tom reagoval na skute\u010dnost, \u017ee se takhle dlouho neuvid\u00edme, ml\u010den\u00edm. Nechal jsem to tak a rad\u011bji jsem do toho ner\u00fdpal.<\/p>\n

Brian u\u017e m\u011b vyhl\u00ed\u017eel. Na hlav\u011b m\u011bl pletenou \u010depi\u010dku a na sob\u011b obvykl\u00e9 obta\u017een\u00e9 kalhoty, kter\u00e9 zv\u00fdraz\u0148ovaly ty jeho \u00fa\u017easn\u00fd nohy. Rozj\u00e1san\u011b jsem mu sko\u010dil do n\u00e1ru\u010de. Chytil m\u011b kolem pasu a vyzvednul do vzduchu.<\/p>\n

„Jsem r\u00e1d, \u017ee jsem si t\u011b nemusel p\u0159ijet un\u00e9st,“ po\u0161eptal mi s \u00fasm\u011bvem a pol\u00edbil mne, na\u010de\u017e m\u011b zase postavil. Zam\u00ed\u0159ili jsme k v\u00fdchodu.<\/div>\n

„Nem\u00e1\u0161 \u017e\u00e1dn\u00e1 zavazadla,“ v\u0161imnul jsem si.<\/div>\n
„Ano, to proto\u017ee jsem tu u\u017e od v\u010derej\u0161ka. Nakonec jsem to ud\u011blal jinak, p\u0159ijel jsem TGV m\u00edsto letadlem, a zat\u00edm jsem uklidil a nakoupil, abychom m\u011bli pohodl\u00ed a nemuseli jsme se v\u00edc starat.“<\/div>\n
Usm\u00e1l jsem se na n\u011bj.<\/div>\n
„Jsem moc zv\u011bdav\u00fd.“<\/div>\n
„Douf\u00e1m, \u017ee se ti u m\u011b bude l\u00edbit.“<\/div>\n
\n
Brian chytil tax\u00edk a zadal adresu \u010dtvrti, jej\u00ed\u017e n\u00e1zev mi p\u0159irozen\u011b nemohl nic \u0159\u00edkat. Posadili jsme se dozadu. Cesta do m\u011bsta trvala del\u0161\u00ed dobu, leti\u0161t\u011b bylo situov\u00e1no c\u00edlen\u011b daleko.<\/div>\n
„Hrozn\u011b mi imponuje tvoje francouz\u0161tina,“ \u0161vito\u0159il jsem zaujat\u011b. „Nikdy jsem ten jazyk extra nemusel, m\u011bl jsem ho a\u017e jako vedlej\u0161\u00ed a docela jsem ho zanedb\u00e1val, ale od tebe zn\u00ed tak p\u0159ita\u017eliv\u011b\u2026“<\/div>\n
„M\u016f\u017eu t\u011b n\u011bco p\u0159iu\u010dit,“ nab\u00eddnul mi ochotn\u011b. Dychtiv\u011b jsem to odk\u00fdval.<\/p>\n

Po n\u011bjak\u00e9 p\u016flhodin\u011b se tax\u00edk vy\u0161plhal do m\u00edrn\u011b prudk\u00e9 ulice. Zaplatili jsme a vystoupili. Zat\u00edmco \u0161el \u0159idi\u010d vyndat m\u016fj kufr, mohl jsem se poprv\u00e9 rozhl\u00e9dnout. Pa\u0159\u00ed\u017e odtud byla jako na dlani. A Eiffelovka na dosah ruky.<\/p>\n

„To snad nen\u00ed mo\u017en\u00e9,“ vydechl jsem. Brian si stoupnul vedle m\u011b a zazubil se.<\/div>\n

„Po\u010dkej si na Montmartre, to je teprve v\u00fdhled.“<\/div>\n
„Tohle mi \u00fapln\u011b sta\u010d\u00ed. St\u011bhuju se sem,“ vyhrkl jsem v \u017eertu, ov\u0161em \u0161petka tou\u017eebnosti v tom tak\u00e9 byla.<\/div>\n
„To r\u00e1d sly\u0161\u00edm, poklade.“<\/div>\n
Zaculil jsem se.<\/div>\n
„V\u00edtej do m\u00e9ho hn\u00edzde\u010dka.“<\/div>\n
Brian otev\u0159el branku z tepan\u00e9ho \u017eeleza a ve\u0161li jsme na pozemek. Zasn\u011b\u017een\u00e1 zahrada.<\/div>\n
„V l\u00e9t\u011b je zarostl\u00e1 a p\u016fvabn\u00e1,“ prohl\u00e1sil, jako by mi \u010detl my\u0161lenky. „A cel\u00e1 fas\u00e1da domu je skryt\u00e1 pod b\u0159e\u010d\u0165anem.“<\/p>\n

Pokra\u010dovali jsme po odh\u00e1zen\u00e9 kamenn\u00e9 cesti\u010dce ke dve\u0159\u00edm mal\u00e9 jednopatrov\u00e9 vilky. Odemknul a vzal mi kufr. Nedo\u010dkav\u011b jsem ho n\u00e1sledoval. Vstupn\u00ed chodba byla vymalovan\u00e1 m\u00e1tovou. Zrcadlo, v\u011b\u0161\u00e1k ve starod\u00e1vn\u00e9m stylu, botn\u00edk – v\u0161echno v \u010dern\u00e9. Odtamtud vedly dva schody do p\u0159\u00edzem\u00ed. Jedna velk\u00e1 m\u00edstnost, kuchy\u0148 propojen\u00e1 s ob\u00fdvac\u00edm pokojem. \u017d\u00e1dn\u00e1 televize, m\u00edsto n\u00ed krb a knihovna, retro pohovka, stereo.<\/div>\n

„To je p\u011bkn\u00e9,“ pooto\u010dil jsem se k Brianovi. Objal m\u011b zezadu a pol\u00edbil na krk.<\/div>\n
„Poj\u010f se pod\u00edvat nahoru.“<\/p>\n

Vystoupali jsme vzh\u016fru do podkrov\u00ed. Lo\u017enice byla \u00fachvatn\u00e1. Otev\u0159en\u00fd vzdu\u0161n\u00fd prostor, d\u0159ev\u011bn\u00e1 podlaha, b\u00edl\u00e9 st\u011bny, tr\u00e1my. \u0160irok\u00e1 okna a balkon. Nechyb\u011bla man\u017eelsk\u00e1 postel. Na zdi proti n\u00ed visel portr\u00e9t Audrey Hepburn, pro ni\u017e m\u011bl Brian slabost. Uprost\u0159ed pokoje visela \u0159et\u011bzy p\u0159ipevn\u011bn\u00fdmi ke stropu pohovka s pol\u0161t\u00e1\u0159i, \u010di jak bych to m\u011bl popsat. To bylo par\u00e1dn\u00ed. Nejv\u00edc m\u011b ov\u0161em nadchnula p\u0159\u00edtomnost b\u00edl\u00e9ho pianina.<\/div>\n

<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
„V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee si ty noty m\u00e1m p\u0159ibalit s sebou,“ tlesknul jsem si spokojen\u011b a \u0161el jsem okouknout koupelnu.<\/div>\n
„No do h\u00e1je! To je bomba!“ p\u0159ihnal jsem se k van\u011b. Byla ohromn\u00e1, vyv\u00fd\u0161en\u00e1, vedly k n\u00ed schody a byla um\u00edst\u011bn\u00e1 p\u0159\u00edmo u obd\u00e9ln\u00edkov\u00e9ho okna, z n\u011bho\u017e byl p\u0159edpisov\u00fd v\u00fdhled.<\/div>\n
„Tohle si po\u0159\u00edd\u00edm dom\u016f, akor\u00e1t se budu muset spokojit s pod\u00edvanou do strom\u016f,“ hlesnul jsem u\u017e um\u00edrn\u011bn\u011bji a potm\u011b\u0161ile jsem se k n\u011bmu p\u0159iloudal.<\/div>\n
„P\u016fjdeme ji vyzkou\u0161et?“ navrhnul jsem rafinovan\u011b, urovn\u00e1vaj\u00edc mu l\u00edme\u010dek ko\u0161ile. „Pot\u0159ebuju t\u011b vid\u011bt nah\u00e9ho,“ trpitelsky jsem mu skousnul ret. Stydliv\u011b se usm\u00e1l.<\/div>\n
„Nech\u00e1me to na ve\u010der, to bude lep\u0161\u00ed.“<\/div>\n
Nafouknul jsem tv\u00e1\u0159e.<\/div>\n
„Ok. Tak j\u00e1 si asi vybal\u00edm.“<\/p>\n

Vyrazili jsme dol\u016f pro kufr.<\/div>\n

„Stejn\u011b se mi nechce v\u011b\u0159it, \u017ee jsi pr\u00e1v\u011b odm\u00edtnul hr\u00e1tky!“ v\u0159\u00edsknul jsem si je\u0161t\u011b naoko dot\u010den\u011b.<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 n\u011bjak\u00e9 konkr\u00e9tn\u00ed zvl\u00e1\u0161tn\u00ed p\u0159\u00e1n\u00ed, co bys cht\u011bl za ka\u017edou cenu vid\u011bt?“<\/div>\n
Brian sed\u011bl v posteli, zat\u00edmco jsem si pe\u010dliv\u011b skl\u00e1dal o\u0161acen\u00ed do sk\u0159\u00edn\u011b.<\/div>\n
„Kdepak, nech\u00e1v\u00e1m to na tob\u011b. Mysl\u00edm, \u017ee jsi do poch\u016fzek zajist\u00e9 za\u0159adil v\u0161echno d\u016fle\u017eit\u00e9,“ zaculil jsem se. „R\u00e1d se nech\u00e1m p\u0159ekvapit.“<\/div>\n
„T\u00edm l\u00edp.“<\/div>\n
Chv\u00edli jsem ml\u010del a p\u0159em\u00fd\u0161lel, zda se m\u00e1m zeptat.<\/div>\n
„M\u011bl jsi tu n\u011bkdy Helenu?“ prohodil jsem nevinn\u011b, v\u011bnuj\u00edc plnou pozornost rovn\u00e1n\u00ed ko\u0161ile na ram\u00ednko.<\/div>\n
„Jo, byla tady asi dvakr\u00e1t\u2026 ale jen tak n\u00e1razov\u011b. Jezd\u00edm sem z\u00e1sadn\u011b s\u00e1m.“<\/div>\n
P\u0159ekvapen\u011b jsem se oto\u010dil.<\/div>\n
„J\u00e1 m\u00e1m v\u00fdjimku? Pro\u010d?“<\/div>\n
S \u00fasm\u011bvem pozvedl obo\u010d\u00ed a op\u0159el se o p\u0159edlokt\u00ed.<\/div>\n
„Z\u0159ejm\u011b\u2026 jsi pro m\u011b speci\u00e1ln\u00ed?“<\/div>\n
To m\u011b umrtvilo.<\/div>\n
„Ty jsi mil\u00e1\u010dek,“ rozsv\u00edtil jsem se a vlezl jsem si za n\u00edm do postele, l\u00e9pe \u0159e\u010deno k n\u011bmu do kl\u00edna. Mazliv\u011b jsem mu opusinkoval obli\u010dej. „Moc to pro m\u011b znamen\u00e1.“<\/div>\n
„To znamen\u00e1 hodn\u011b zase pro m\u011b.“<\/p>\n

Zaplavovaly m\u011b p\u0159\u00edvaly n\u011bhy a v\u0159elosti. Tak hezky ke mn\u011b promlouval. Oddan\u011b jsem ho pol\u00edbil.<\/div>\n

Rozhodli jsme se j\u00edt. Obl\u00e9kl jsem si \u010dern\u00fd kab\u00e1t, m\u00edsto \u0161\u00e1ly to pe\u0159\u00ed\u010dkov\u00e9 boa, kter\u00e9 mi daroval, a rukavice a pleten\u00fd baret ve fialov\u00e9 barv\u011b. Nebylo p\u0159\u00edli\u0161 stup\u0148\u016f pod nulou, av\u0161ak Pa\u0159\u00ed\u017e pokr\u00fdval sn\u00edh.<\/div>\n
„Je takov\u00e1 \u0161koda, \u017ee pr\u00e1v\u011b nen\u00ed jaro nebo l\u00e9to\u2026 nem\u016f\u017eu t\u011b kv\u016fli tomu vz\u00edt na tolik m\u00edst,“ lamentoval Brian, zat\u00edmco jsme kr\u00e1\u010deli pry\u010d z na\u0161\u00ed tich\u00e9 uli\u010dky n\u011bkam n\u00ed\u017e do m\u011bsta, k metru.<\/div>\n
„Tedy mohl bych, ale v\u0161echny ty okouzluj\u00edc\u00ed romantick\u00e9 parky by vy\u0161ly napr\u00e1zdno. Ani ty des\u00edtky font\u00e1n v parku pod Eiffelovkou nejsou v provozu, v\u0161ichni pouli\u010dn\u00ed um\u011blci si zalezli do tepla\u2026“<\/div>\n
„N\u011bkdy to naprav\u00edme,“ sl\u00edbil jsem mu, a\u010dkoliv jsem si up\u0159\u00edmn\u011b nedovedl p\u0159edstavit, kdy bychom na to v budouc\u00edch m\u011bs\u00edc\u00edch mohli m\u00edt \u010das.<\/div>\n
„Jak\u00e1 existuje \u0161ance, \u017ee n\u00e1s tady n\u011bkdo pozn\u00e1?“ pokra\u010doval jsem ustaran\u011b.<\/div>\n
„No, bohu\u017eel bych \u0159ekl, \u017ee dost velk\u00e1, alespo\u0148 co se m\u011b t\u00fdk\u00e1. Ani v Anglii na m\u011b nebaf\u00e1 tolik fanou\u0161k\u016f jako tu.“<\/div>\n
Zatv\u00e1\u0159il jsem se lehce panicky.<\/div>\n
„Co m\u00e1m v takov\u00e9 situaci d\u011blat? Vypa\u0159it se?“<\/div>\n
N\u011bkolik sekund uva\u017eoval.<\/p>\n

„V\u00ed\u0161, nemysl\u00edm si, \u017ee by na\u0161i fanou\u0161ci poslouchali krom\u011b n\u00e1s zrovna va\u0161i skupinu. Tak\u017ee ti t\u011b nepoznaj\u00ed. A opa\u010dn\u011b\u2026?“<\/div>\n

„Pro m\u011b je inkriminuj\u00edc\u00ed u\u017e jen to, \u017ee budu vid\u011bn\u00fd s\u00e1m s ciz\u00edm chlapem,“ durdil jsem se. „A jako na potvoru tu samoz\u0159ejm\u011b m\u00e1me zna\u010dnou fanou\u0161kovskou z\u00e1kladnu.“<\/div>\n
„Ned\u011blej si vr\u00e1sky, princi. Budeme m\u00edt \u0161t\u011bst\u00ed,“ chytnul m\u011b kolem pasu. A j\u00e1 mu dal za pravdu. Rand\u00edm s ned\u011bl\u0148\u00e1tkem, sakra, tak mus\u00edm m\u00edt n\u011bjakou kliku.<\/div>\n
Na\u0161e odpoledne za\u010dalo lodn\u00ed proj\u00ed\u017e\u010fkou po Sein\u011b. Brian mi v\u0161echno ukazoval a pojmenov\u00e1val. V\u011bt\u0161inu t\u011bch m\u00edst jsme pozd\u011bji m\u011bli nav\u0161t\u00edvit osobn\u011b. Nejprve byl ov\u0161em v pl\u00e1nu Montmartre. Podle Briana nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed a jeho nejmilej\u0161\u00ed \u010dtvr\u0165.<\/div>\n
„Odjak\u017eiva to byl domov mal\u00ed\u0159\u016f, spisovatel\u016f a b\u00e1sn\u00edk\u016f. \u017dil tady Picasso, Dal\u00ed, Van Gogh, Verlaine, Hemingway, Apollinaire,“ osv\u011btloval mi, mezit\u00edm co jsme zdol\u00e1vali prudce stoupaj\u00edc\u00ed schodi\u0161t\u011b, strm\u00e9 k\u0159ivolak\u00e9 uli\u010dky i malebn\u00e9 terasy.
„Je to velmi \u0161armantn\u00ed a boh\u00e9msk\u00e1 \u010dtvr\u0165. Zn\u00e1m tu spoustu klub\u016f, kde se po\u0159\u00e1daj\u00ed prvot\u0159\u00eddn\u00ed komorn\u00ed rockov\u00e1 vystoupen\u00ed. Kdyby se ti n\u011bkdy cht\u011blo, tak\u00e9 bychom mohli zaj\u00edt.“<\/div>\n
„To je vynikaj\u00edc\u00ed n\u00e1pad.“<\/p>\n

Pro\u0161li jsme se po bulv\u00e1ru de Clichy, kde s\u00eddl\u00ed slavn\u00fd kabaret Moulin Rouge, jako\u017e i mnoho vulg\u00e1rn\u00edch sex show, a nav\u0161t\u00edvili jsme vkusn\u00e9 muzeum erotismu. Kdy\u017e u\u017e byly kopule Sacr\u00e9 Coeur na dohled, za\u0161ili jsme se do zn\u00e1m\u00e9 kav\u00e1rni\u010dky Caf\u00e9 des Deux Moulins, kde se kdysi nat\u00e1\u010del film Am\u00e9lie z Montmartru. Interi\u00e9r na pam\u00e1tku zdobil portr\u00e9t hlavn\u00ed here\u010dky Audrey Tautou.<\/div>\n

U\u017e se p\u0159ipozd\u00edvalo. Jen\u017ee muzeum Salvadora Dal\u00edho, kter\u00fd n\u00e1s oba zaj\u00edmal, jsme nemohli vynechat. Sotva\u017ee bylo po prohl\u00eddce a my vy\u0161li z domu na postrann\u00ed n\u00e1m\u011bst\u00ed\u010dko, podve\u010der u\u017e byl v\u0161udyp\u0159\u00edtomn\u00fd. Napojili jsme se zp\u00e1tky na schody vedouc\u00ed nahoru, a vz\u00e1p\u011bt\u00ed jsme vystoupali na vrchol. Bazilika vystaven\u00e1 v byzantsk\u00e9m stylu sv\u00edtila b\u011blotou, a\u017e o\u010di bolely. Cht\u011bl jsem se pod\u00edvat na m\u011bsto, ale Brian mi to nedovolil, a hned m\u011b strkal dovnit\u0159, \u017ee pr\u00fd si m\u00e1m je\u0161t\u011b chv\u00edli po\u010dkat. Pro\u0161li jsme si vnit\u0159ek a vr\u00e1tili se na prostranstv\u00ed p\u0159ed kostelem.<\/p>\n

„Napl\u00e1noval jsem cel\u00e9 odpoledne, aby n\u00e1m to takhle vy\u0161lo,“ sv\u011b\u0159il se Brian s uspokojen\u00edm. „V\u00fdhled na Pa\u0159\u00ed\u017e odsud b\u011bhem z\u00e1padu slunce pova\u017euju skoro za div sv\u011bta. Poh\u00e1dkov\u011bj\u0161\u00ed pod\u00edvanou tu nenajde\u0161.“<\/div>\n

A m\u011bl pravdu. St\u00e1li jsme tam, ml\u010dky op\u0159en\u00ed o sebe, ur\u010dit\u011b minim\u00e1ln\u011b p\u016fl hodiny a kochali se t\u00edm, jak um\u00edraj\u00edc\u00ed slunce zal\u00e9v\u00e1 dominanty metropole krvav\u011b zlatou barvou. Necht\u011bl jsem, aby to skon\u010dilo.<\/div>\n
Ale stalo se. Za soumraku jsme se vr\u00e1tili do ulic a zavolali jsme si taxi.<\/p>\n

„Je to pro dne\u0161ek v\u0161echno?“ zeptal jsem se neobvykle rozjit\u0159ele, nebo\u0165 jsem byl ve vzpom\u00ednk\u00e1ch st\u00e1le pohrou\u017een do toho snov\u00e9ho z\u00e1\u017eitku. Brian mi ovinul pa\u017ei kolem pasu.<\/div>\n

„Je\u0161t\u011b ne. Co by to bylo za prvn\u00ed den v Pa\u0159\u00ed\u017ei, kdybys nevid\u011bl tu nejproslulej\u0161\u00ed pam\u00e1tku?“<\/div>\n
Vesele jsem se usm\u00e1l a k\u00fdvnul jsem. Pol\u00edbil m\u011b a pokra\u010doval.<\/div>\n
„Jako je vyhl\u00eddka od baziliky nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed p\u0159i z\u00e1padu slunce, tak je Eiffelovka nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed za tmy.<\/p>\n

Nechali jsme se vysadit u Trocad\u00e9ra a terasovit\u00fdmi zahradami, kter\u00e9 byly spanile osv\u011btlen\u00e9, i kdy\u017e jejich kr\u00e1se sch\u00e1zely zmi\u0148ovan\u00e9 vodotrysky a napu\u0161t\u011bn\u00e1 n\u00e1dr\u017e uprost\u0159ed, jsme do\u0161li a\u017e k v\u011b\u017ei. Byla nasv\u00edcen\u00e1 zevnit\u0159, t\u0159pytila se jako diamant a sv\u011btlomet na jej\u00ed \u0161pici p\u00e1tral po b\u016fhv\u00ed\u010dem. Musel jsem se zasm\u00e1t tomu, jak byla monument\u00e1ln\u00ed.<\/div>\n

„Honem, honem, u\u017e tam chci b\u00fdt!“<\/div>\n
„A vezmeme to v\u00fdtahem nebo-„<\/div>\n
„Ale, kdo by jezdil v\u00fdtahem! Schody jsou dobr\u00fd na posilov\u00e1n\u00ed zadku,“ vypl\u00e1znul jsem jazyk a tahal ho k pokladn\u011b.<\/div>\n
Z prvn\u00edho patra se nijak\u00fd extra v\u00fdhled nenask\u00fdtal, zato se zde nach\u00e1zelo drobn\u00e9 muzeum, prodejna suven\u00fdr\u016f, po\u0161ta a restaurace, v jej\u00edm\u017e prost\u0159edku byl \u010dtverec, kter\u00fdm se dalo vid\u011bt pod v\u011b\u017e. A taky tu bylo kluzi\u0161t\u011b. Samoz\u0159ejm\u011b m\u011b to d\u011bsn\u011b nadchnulo.<\/p>\n

„Zam\u00fd\u0161lel jsem, \u017ee se t\u0159eba nejd\u0159\u00edv nave\u010de\u0159\u00edme\u2026“ Brian se pokusil o chab\u00fd protest, kdy\u017e jsem ho sm\u011b\u0159oval ke stojan\u016fm pro brusle.<\/div>\n

„J\u00eddlo nikam neute\u010de,“ horliv\u011b jsem p\u00e1tral po p\u00e1ru moj\u00ed velikosti.<\/div>\n
„A tohle snad ano?“ op\u00e1\u010dil pobaven\u011b.<\/div>\n
„Jo,“ uml\u010del jsem ho hubi\u010dkou a zazubil jsem se, na\u010de\u017e jsem si kecnul na lavi\u010dku a jal se za\u0161n\u011brov\u00e1vat. „Douf\u00e1m, \u017ee na tom um\u00ed\u0161 st\u00e1t. J\u00e1 toti\u017e ne a pot\u0159ebuju, aby mi n\u011bkdo asistoval.“<\/div>\n
„Ty se mi snad zd\u00e1\u0161,“ rozesm\u00e1l se.<\/div>\n
„Um\u00ed\u0161 to tedy?“<\/div>\n
„Ano, na\u0161t\u011bst\u00ed ano. Spr\u00e1vnej t\u00e1ta m\u00e1 um\u011bt v\u0161echno.“<\/div>\n
„V\u00fdborn\u011b,“ medov\u011b jsem se zaculil a sladce ho pol\u00edbil. \u0160li jsme na to. Led krom\u011b n\u00e1s na\u0161t\u011bst\u00ed okupoval jen jeden \u010dlov\u011bk, tak\u017ee nehrozilo nebezpe\u010d\u00ed, \u017ee bych natropil mnoho \u0161kod, krom\u011b zmrza\u010den\u00ed sama sebe, ov\u0161em.<\/div>\n
„Poj\u010f, dej mi ruce. Stoupni si na ty hrany po\u0159\u00e1dn\u011b.“<\/div>\n
„Stoj\u00edm po\u0159\u00e1dn\u011b.“<\/div>\n
„Ne, to nestoj\u00ed\u0161. V\u011b\u0159 mi.“<\/div>\n
„D\u011bl\u00e1 ti dob\u0159e, kdy\u017e m\u011b m\u016f\u017ee\u0161 p\u00e9rovat, co?“<\/div>\n
„Jde mi o to, aby sis nenatloukl,“ p\u0159it\u00e1hnul m\u011b k sob\u011b. Vyjekl jsem. Rozt\u00e1hl pusu od ucha k uchu. „Neboj se, dr\u017e\u00edm t\u011b.“<\/p>\n

Tlukot srdce se mi postupn\u011b vr\u00e1til na norm\u00e1ln\u00ed frekvenci.<\/div>\n

„Jestli si n\u011bco zlom\u00edm\u2026“<\/div>\n
„Tak\u017ee si chce\u0161 j\u00edt zase sednout?“<\/div>\n
„Ne, to ne. Nau\u010d\u00edm se to,“ tvrdo\u0161\u00edjn\u011b jsem si trval na sv\u00e9m. Jen\u017ee to bylo tak vratk\u00e9\u2026<\/div>\n
„Hlavn\u00ed je rovnov\u00e1ha, mil\u00e1\u010dku. Pokr\u010d kolena, trochu se p\u0159edklo\u0148\u2026 trochu! M\u016f\u017ee\u0161 si ruce op\u0159\u00edt o stehna nebo upa\u017eit.“<\/div>\n
„Budu vypadat jako blbe\u010dek,“ zareptal jsem.<\/div>\n
„Slu\u0161\u00ed ti to. Te\u010f, nohy d\u011blaj\u00ed tenhle pohyb. Pod\u00edvej se. Nesm\u00ed\u0161 se odpichovat od \u0161pi\u010dek.“<\/div>\n
Brian m\u011b dr\u017eel za ruce a zkou\u0161eli jsme to spole\u010dn\u011b.<\/div>\n
„A te\u010f s\u00e1m,“ vyd\u011bsil m\u011b po p\u00e1r minut\u00e1ch, kdy jsem za\u010d\u00ednal nab\u00fdvat k\u0159ehk\u00e9ho dojmu, \u017ee mi to celkem jde, a p\u0159ebruslil na druh\u00fd konec kluzi\u0161t\u011b. „Kdy\u017e to zvl\u00e1dne\u0161, dostane\u0161 odm\u011bnu.“<\/div>\n
To byla siln\u00e1 motivace, a\u010dkoliv jsem si tu v\u00fdslednou odm\u011bnu dok\u00e1zal p\u0159edstavit u\u017e te\u010f. Odhodlan\u011b jsem se rozjel, a i kdy\u017e mi zhruba v p\u016flce cesty do\u0161lo, \u017ee neum\u00edm zastavit, nakonec jsem to dok\u00e1zal a zabrzd\u011bn\u00ed se do\u010dkal v jeho m\u011bkk\u00e9 n\u00e1ru\u010di.<\/p>\n

„Jsi \u0161ikulka,“ rozz\u00e1\u0159il se. Napodobil jsem ho.<\/div>\n

„Dostanu teda svoj\u00ed odm\u011bnu?“<\/div>\n
„V\u011b\u0159, \u017ee ti j\u00ed d\u00e1m velmi r\u00e1d,“ usm\u00e1l se a podmanil si m\u00e1 \u00fasta v tak\u0159ka filmov\u00e9m polibku. Sch\u00e1zelo, aby z amplionu za\u010dal hr\u00e1t Frank Sinatra nebo n\u011bco v tom smyslu. Nechal jsem se t\u00edm a\u017e tak un\u00e9st, \u017ee jsem neudr\u017eel balanc. Podjelo mi to a skon\u010dil jsem pozad\u00edm na ledu. Zasm\u00e1li jsme se tomu, ale rad\u011bji jsme t\u00edmto na\u0161i lekci bruslen\u00ed pova\u017eovali za ukon\u010denou.<\/p>\n

Vyj\u00edt do druh\u00e9ho patra u\u017e bylo m\u00edrn\u011b n\u00e1ro\u010dn\u011bj\u0161\u00ed, ov\u0161em m\u011bli jsme rezervovan\u00e9 m\u00edsto v tamn\u00ed velice luxusn\u00ed restauraci, jedn\u00e9 z nejlep\u0161\u00edch a nejdra\u017e\u0161\u00edch v cel\u00e9 Pa\u0159\u00ed\u017ei, a tam jsme vydanou energii bezpe\u010dn\u011b doplnili. Krom\u011b v\u00edna jsme si objednali s\u00fdrov\u00e9 fondue. Zat\u00edm jsem to je\u0161t\u011b nejedl a bylo to skv\u011bl\u00e9. V kotl\u00edc\u00edch se tavilo n\u011bkolik druh\u016f s\u00fdr\u016f a j\u00e1 si do nich na dlouh\u00fdch jehl\u00e1ch nam\u00e1\u010del ope\u010denou bagetku. Brian kousky ku\u0159ec\u00edho masa. Obdobnou verzi jsme vyzkou\u0161eli i jako dezert, tentokr\u00e1t v\u0161ak tekutou \u010dokol\u00e1du s ovocem. Moje chu\u0165ov\u00e9 bu\u0148ky byly v sedm\u00e9m nebi jako cel\u00fd j\u00e1 za tenhle den.<\/p>\n

Do t\u0159et\u00edho patra se dalo dostat pouze v\u00fdtahem. A\u010dkoliv v\u00fdsledn\u00fd dojem nepatrn\u011b kazilo pletivo nata\u017een\u00e9 zde kv\u016fli sebevrah\u016fm, i odsud byl samoz\u0159ejm\u011b p\u016fsobiv\u00fd v\u00fdhled. V\u0161echna ta sv\u011bt\u00fdlka dole i v d\u00e1lce\u2026 Prohl\u00ed\u017eel jsem si z\u00e1pisky na tabul\u00edch, kde byly zm\u00edn\u011bny i jin\u00e9 v\u00fd\u0161kov\u00e9 v\u011b\u017ee, a zrovna jsem na\u0161el na\u0161i berl\u00ednskou Fernsehturm, kdy\u017e jsem zaslechl nechvaln\u011b zn\u00e1m\u00fd zvuk fotoapar\u00e1tu.<\/div>\n

„Nefo\u0165 m\u011b\u2026“ zak\u0148oural jsem mo\u017en\u00e1 trochu protivn\u011b. Jen\u017ee mi to nep\u0159\u00edjemn\u011b p\u0159ipom\u00ednalo v\u0161echny ty dot\u011brn\u00e9 paparazzi, od kter\u00fdch jsem doufal, \u017ee budu m\u00edt pokoj alespo\u0148 zde. Brian na m\u011b ud\u011blal \u0161t\u011bn\u011bc\u00ed o\u010di.<\/div>\n
„Jenom p\u00e1r sn\u00edmk\u016f na pam\u00e1tku\u2026“<\/div>\n
Rezignovan\u011b jsem mu zap\u00f3zoval. P\u0159ece jen si to zaslou\u017eil. A p\u0159ece jen mi to nav\u00edc lichotilo.<\/p>\n

Zp\u00e1te\u010dn\u00ed cestu jsme celou prol\u00edbali. Bylo mi \u00fapln\u011b putna, co na to \u0159\u00edk\u00e1 chud\u00e1k taxik\u00e1\u0159, jestli snad nen\u00ed t\u0159eba homof\u00f3bn\u00ed. Byl jsem tak vyprahl\u00fd po na\u0161\u00ed intimit\u011b.<\/div>\n

Bylo v\u00edce ne\u017e jasn\u00e9, \u017ee n\u00e1s nyn\u00ed \u010dek\u00e1 ta sl\u00edben\u00e1 vana. Poslal m\u011b, a\u0165 jdu nap\u0159ed. V koupeln\u011b jsem zapnul pouze tlumen\u00e9 osv\u011btlen\u00ed a pustil jsem napou\u0161t\u011bn\u00ed tepl\u00e9 vody. Pomalu jsem odlo\u017eil oble\u010den\u00ed a vlasy jsem si st\u00e1hnul do hladk\u00e9ho drd\u016flku. Do koupele jsem nasypal vrchovat\u011b su\u0161en\u00e9 levandule, kter\u00e1 byla p\u0159ipraven\u00e1 ve sklen\u011bn\u00e9 d\u00f3ze na okraji vany. Von\u011bla, a\u017e mi z toho \u0161la hlava kolem. Ale Brian po\u0159\u00e1d nikde. Rozhodl jsem se, \u017ee se tro\u0161ku nah\u0159eju, ne\u017e p\u0159ijde. Ta vana byla doopravdy b\u00e1je\u010dn\u011b velik\u00e1. Bla\u017een\u011b jsem se uvolnil a rozet\u0159el si po vykukuj\u00edc\u00edch ramenou n\u011bkolik kv\u00edtk\u016f. Vyhl\u00e9dl jsem z okna. Ze v\u0161ech t\u011bch dne\u0161n\u00edch nezapomenuteln\u00fdch v\u00fdhled\u016f jsem byl u\u017e \u00fapln\u011b poblouzn\u011bn\u00fd.<\/p>\n

„Hypnotick\u00e9, \u017ee?“ prohodil Brian mezi dve\u0159mi. V\u016fbec jsem ho nesly\u0161el p\u0159ich\u00e1zet, jak m\u011b to polapilo. V\u011bnoval jsem mu \u00fasm\u011bv, kter\u00fd se je\u0161t\u011b roz\u0161\u00ed\u0159il, kdy\u017e mi do\u0161lo, \u017ee nese na podnosu l\u00e1hev sektu a misku jahod.<\/div>\n

„M\u00e1m p\u0159\u00edli\u0161 omezenou slovn\u00ed z\u00e1sobu a nenapad\u00e1 m\u011b superlativ, kter\u00fd jsem na tebe je\u0161t\u011b nepou\u017eil,“ odpov\u011bd\u011bl jsem nejsp\u00ed\u0161 jinak, ne\u017e o\u010dek\u00e1val. Pousm\u00e1l se.<\/div>\n
„Je to jenom j\u00eddlo, Bille.“<\/div>\n
„Ne, nen\u00ed to jenom j\u00eddlo. Poj\u010f ke mn\u011b,“ prsty jsem \u0161k\u00e1dliv\u011b roz\u010de\u0159il hladinu. „A nesvl\u00e9kej se p\u0159\u00edli\u0161 rychle.“<\/p>\n

Pozvednul koutky \u00fast a t\u00e1c polo\u017eil na posledn\u00ed sch\u016fdek. Nalil jsem n\u00e1m \u0161ampa\u0148sk\u00e9 do skleni\u010dek a slupnul prvn\u00ed jahodu, mezit\u00edm, co se obna\u017eil do p\u016fl t\u011bla. Pohodln\u011b jsem se op\u0159el. Nemohl jsem se vynad\u00edvat na ka\u017ed\u00fd kousek nov\u011b objeven\u00e9 k\u016f\u017ee.<\/div>\n

„Jsi prost\u011b n\u00e1dhern\u00fd.“<\/div>\n
„To za tebou by do t\u00e9 vany vlezl i absolutn\u00ed heter\u00e1k,“ sme\u010doval. Oba jsme se zasm\u00e1li.<\/div>\n
„D\u00edv\u00e1\u0161 se na m\u011b tak \u017ehav\u011b, a\u017e se div\u00edm, \u017ee mi neza\u010daly ho\u0159et vlasy,“ poznamenal pot\u00e9, co se ke mn\u011b p\u0159idal. Hladina se skoro p\u0159elila p\u0159es kraj.<\/div>\n
„M\u016f\u017ee\u0161 si za to s\u00e1m, nem\u00e1\u0161 b\u00fdt tak sv\u016fdn\u00fd,“ zamrkal jsem na n\u011bj, kdy\u017e jsem se dochichotal.<\/div>\n
„Chyb\u00ed n\u00e1m tu p\u011bna.“<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 ji taky levandulovou?“<\/div>\n
„Jist\u011b, v\u0161echno mus\u00ed b\u00fdt slad\u011bn\u00e9.“<\/p>\n

Rozlili jsme ji a p\u0159idali je\u0161t\u011b n\u011bjakou vodu a hned n\u00e1m tu plavaly nad\u00fdchan\u00e9 kope\u010dky. D\u011btinsky jsem se z nich radoval. Nab\u00edral jsem je do dlan\u00ed a foukal je na n\u011bj. Tohle dov\u00e1d\u011bn\u00ed jsem si nedovedl odpustit.<\/div>\n

Vzal si sklenku a j\u00e1 ho napodobil. V\u011bd\u011bl, \u017ee nem\u00e1m r\u00e1d p\u0159\u00edpitky, a proto jsme si jenom cinkli. V\u0161echno jsem to vypil rovnou, \u0161ampus zbo\u017e\u0148uju. Druhou skleni\u010dku jsem si dal i s jah\u016fdkou, a jeliko\u017e jsem hodn\u00fd, rozd\u011blil jsem se o n\u00ed s Brianem. V\u016fbec mi nevadilo, \u017ee jsem se k n\u011bmu kv\u016fli tomu musel podstatn\u011b p\u0159isunout. N\u011b\u017en\u011b mi hladil l\u00fdtko a propl\u00e9tal se mnou jazyk. Zase se do m\u011b za\u010d\u00ednal d\u00e1vat ten dob\u0159e zn\u00e1m\u00fd \u017e\u00e1r, kter\u00fd m\u011b nutil chovat se s n\u00edm naprosto bezhlav\u011b a \u017eivo\u010di\u0161n\u011b. Chyb\u011bl mi, m\u011bl jsem ho nedostatek. P\u0159itisknul jsem se k n\u011bmu, a\u017e na\u0161e k\u016f\u017ee splynula, a zoufale jsem se o n\u011bj ot\u00edral. Na\u0161e prokrven\u00e9 rty do sebe slep\u011b nar\u00e1\u017eely, kdy\u017e jsme se sna\u017eili dostat se k sob\u011b co nejbl\u00ed\u017e.<\/p>\n

„Neskute\u010dn\u011b z tebe bl\u00e1zn\u00edm,“ zana\u0159\u00edkal jsem b\u011bhem toho, co jsem na n\u011bj poprv\u00e9 dosedal. Tolik m\u011b roztahoval. Ventiloval jsem svoje nap\u011bt\u00ed nehty. Tehdy byl cel\u00fd m\u016fj vesm\u00edr dv\u011b rozost\u0159en\u00e9 zelen\u00e9 \u0161mouhy – jeho o\u010di. Po p\u00e1r pohybech jsem se trochu uklidnil. Pomohly mi k tomu jeho dlan\u011b pod zade\u010dkem a konej\u0161iv\u00e9 \u0161evelen\u00ed.<\/div>\n

„Nesp\u011bchej\u2026 a\u0165 hned nen\u00ed konec.“<\/div>\n
Navlh\u010dil jsem si jazykem such\u00e9 rty, k\u0159e\u010dovit\u011b sv\u00edraj\u00edc porcel\u00e1nov\u00fd rantl vany. Hrom\u00e1dky p\u011bny mi sklouz\u00e1valy ze zad. Mohlo to b\u00fdt docela romantick\u00e9, kdyby p\u0159i ka\u017ed\u00e9m m\u00e9m pohnut\u00ed v\u0161ude nec\u00e1kala voda. Brianovi se zrychlen\u011b nadzved\u00e1vala ramena a up\u0159en\u011b na m\u011b z\u00edral.<\/div>\n
„Ty v\u00e1\u017en\u011b tan\u010d\u00ed\u0161\u2026“ mot\u00fdl\u00edmi doteky laskal m\u00e9 k\u00fdvaj\u00edc\u00ed se boky. „Je dob\u0159e, \u017ee jsem to zrealizoval,“ zast\u00e9nal bla\u017een\u011b.<\/div>\n
„Snad jsi tu p\u00edsni\u010dku fakt nenapsal,“ vzdychal jsem. Za jin\u00fdch okolnost\u00ed bych byl ur\u010dit\u011b mnohem v\u00edc znepokojen.<\/div>\n
„Je na albu,“ hrd\u011b se na m\u011b usm\u00e1l, jak jen toho byl p\u0159es sv\u016fj rozechv\u011bl\u00fd stav schopn\u00fd. Zam\u00edtav\u011b jsem pot\u0159\u00e1sl hlavou.<\/div>\n
„Jsi \u0161\u00edlen\u00fd. Jsi skute\u010dn\u011b \u0161\u00edlen\u00fd.“<\/div>\n
„A po\u0159\u00e1dn\u011b si to u\u017e\u00edv\u00e1m,“ se sm\u00edchem m\u011b zatahal za ret.<\/p>\n

C\u00edtil jsem v t\u00e9hle odpov\u011bdi skryt\u00fd podtext? Sm\u00ed\u0159liv\u011b jsem uvolnil \u00fasta. Na\u0161e jazyky si \u017eily sv\u00fdm vlastn\u00edm vlhk\u00fdm erotick\u00fdm \u017eivotem. Prsty jedn\u00e9 ruky jsem mu zajel zezadu do vlas\u016f a v z\u00e1vanu dominance si naklonil jeho hlavu. Brian mi p\u0159ejel po b\u0159i\u0161e a je\u0161t\u011b n\u00ed\u017e. Zm\u00e1\u010dknul m\u011b v dlani. Zkroutil jsem palce na nohou a prohloubil polibek.<\/div>\n

„P\u0159esta\u0148 ni\u010dit moji v\u00fddr\u017e,“ syknul jsem, ale pl\u00e1cnul jsem to sp\u00ed\u0161 jen tak, abych zamaskoval svou rozt\u0159esenost. Trochu se u\u0161kl\u00edbnul a v\u00edc mi neodpov\u011bd\u011bl. N\u011bkolik p\u0159\u00ed\u0161t\u00edch minut jsme z\u016fstali u l\u00edb\u00e1n\u00ed, fun\u011bn\u00ed, \u00fap\u011bnliv\u00fdch sten\u016f. Potom p\u0159i\u0161lo mraven\u010den\u00ed, m\u017eitky, nesnesiteln\u00fd n\u00e1val rozko\u0161e. P\u00e1rov\u00e1 ext\u00e1ze.<\/p>\n

Unaven\u011b jsem mu polo\u017eil \u010delo na rameno. Tak citupln\u011b m\u011b hladil. Cht\u011bl jsem mu vyj\u00e1d\u0159it svoje emoce, pod\u011bkovat za cel\u00fd dne\u0161n\u00ed den, jeho\u017e dokonalost bych nezvl\u00e1dl popsat, ale ta spr\u00e1vn\u00e1 slova mi n\u011bjak ne\u0161la vyslovit. A tak jsem ml\u010del a jen mu opl\u00e1cel jeho l\u00e1skyplnost. Mysl\u00edm, \u017ee pochopil.<\/p>\n

autor: Fee<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Fee Jak u\u017e jste byly obezn\u00e1men\u00e9, pos\u00edl\u00e1m sv\u00e9 dva \u010dernovl\u00e1sky do Pa\u0159\u00ed\u017ee. A proto\u017ee to bude st\u011b\u017eejn\u00ed t\u00fdden pro jejich vztah a hodl\u00e1m se b\u011bhem n\u011bj v\u011bnovat spoust\u011b v\u011bcem, v\u0161e se mi rozhodn\u011b nevejde do jednoho d\u00edlu. \u0160estn\u00e1ctka tedy bude m\u00edt<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[467],"tags":[],"class_list":["post-6874","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-the-movie-on-your-eyelids"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6874","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6874"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6874\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6874"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6874"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6874"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}