{"id":6903,"date":"2012-02-24T15:00:00","date_gmt":"2012-02-24T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6884"},"modified":"2012-02-24T15:00:00","modified_gmt":"2012-02-24T14:00:00","slug":"rain-y-night-in-la","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/02\/24\/rain-y-night-in-la\/","title":{"rendered":"Rain\u200by night in LA"},"content":{"rendered":"
autor: Iveth Biersack<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Tak mil\u00e9 \u010dten\u00e1\u0159ky, mil\u00fd \u010dten\u00e1\u0159i,<\/em><\/div>\n
jsem spisovatel skoroza\u010d\u00e1te\u010dn\u00edk, tak v\u00e1s pros\u00edm o shov\u00edvavost, ale z\u00e1rove\u0148 i slova kritiky jsou v\u00edt\u00e1na! \ud83d\ude42 No douf\u00e1m, \u017ee se v\u00e1m pov\u00eddka bude l\u00edbit \ud83d\ude42 Rovnou varuji, \u017ee pov\u00eddka je smutn\u00e1. D\u011bkuji v\u0161em, kdo se doberou a\u017e na konec, a te\u010f u\u017e p\u0159eji p\u0159\u00edjemn\u00e9 \u010dten\u00ed ^^<\/p>\n

<\/em> „Bille u\u017e zase jdeme pozd\u011b, pohni sebou!“ sly\u0161\u00edm zase ten jeho protivn\u00fd, ale tak n\u00e1dhern\u00fd hlas. Pro sebe se pousm\u011bju a naposledy p\u0159est\u0159\u00edknu vlasy lakem a usm\u011bju se na sebe do zrcadla.<\/div>\n

„\u0160ak novin\u00e1\u0159i po\u010dkaj\u00ed!“ zahih\u0148\u00e1m se vesele, kdy\u017e vyjdu z koupelny. Nev\u00edm pro\u010d, ale v posledn\u00ed dob\u011b se c\u00edt\u00edm p\u0159ed sv\u00fdm bratrem divn\u011b. Vlastn\u011b je to od t\u00e9 doby, co jsem si uv\u011bdomil sv\u00e9 city k n\u011bmu. Nejsou u\u017e d\u00e1vno \u010dist\u011b bratrsk\u00e9. Je to l\u00e1ska. Zak\u00e1zan\u00e1 l\u00e1ska, co u\u017e p\u00e1r m\u011bs\u00edc\u016f t\u00ed\u017e\u00ed m\u00e9 srdce.<\/div>\n
„Tak jdeme, a\u0165 to m\u00e1me za sebou. Kluci u\u017e jsou d\u00e1vno ve studiu,“ zasm\u011bje se Tom a uprav\u00ed bratrovi na hlav\u011b neposedn\u00fd pramen uhlov\u011b \u010dern\u00fdch vlas\u016f.<\/div>\n
„Fajn, jdeme,“ usm\u011bje se nesm\u011ble mlad\u0161\u00ed z dvoj\u010dat a oba vyjdou ze dve\u0159\u00ed hotelov\u00e9ho pokoje.<\/p>\n

Venku na n\u011b \u010dek\u00e1 ji\u017e limuz\u00edna a nerv\u00f3zn\u011b p\u0159e\u0161lapuj\u00edc\u00ed David. Hned na n\u011b spust\u00ed spr\u0161ku nespokojen\u00fdch slov, ale oba si mysl\u00ed svoje, kdy\u017e nastupuj\u00ed do auta. B\u011bhem p\u016flhodinky jsou na m\u00edst\u011b. Tam u\u017e si je p\u0159evezmou m\u00edstn\u00ed a Dave si odejde s n\u011bjak\u00fdm jin\u00fdm mana\u017eerem stranou do jin\u00e9 m\u00edstnosti. Dvoj\u010data si ml\u010dky sednou jako v\u017edy vedle sebe a G\u00e9\u010dka kolem nich. Pak u\u017e zapo\u010dne samotn\u00fd rozhovor. V\u011bt\u0161inu ot\u00e1zek \u010din\u00ed hlavn\u011b jejich rozhodnut\u00ed odst\u011bhovat se do LA. Odpov\u00edd\u00e1 hlavn\u011b, jak je zn\u00e1mo, Bill.<\/p>\n

Rozhovor skon\u010d\u00ed k jejich \u0161t\u011bst\u00ed docela brzy. Je\u0161t\u011b se ud\u011bl\u00e1 p\u00e1r fotek a Bill u\u017e se vid\u00ed doma, jak h\u00e1\u017ee v\u011bci do kufr\u016f a t\u011b\u0161\u00ed se na velkom\u011bsto. Ne \u017ee by to tu nem\u011bl r\u00e1d, ale N\u011bmecko jako takov\u00e9 je mu u\u017e prost\u011b mal\u00e9 a pot\u0159ebuje vym\u011bnit. Jako star\u00e9 tri\u010dko, jak to r\u00e1d v\u017edycky p\u0159irovn\u00e1val. Tom to nesn\u00e1\u0161el a hodn\u011b r\u00e1d se s n\u00edm o tom h\u00e1dal.<\/div>\n

\n
„Tom\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9, pros\u00edm, poj\u010f sem!“ ozve se \u00fazkostn\u00e9 vol\u00e1n\u00ed z ho\u0159ej\u0161\u00edho pokoje. Volan\u00fd se l\u00edn\u011b zvedne a vyb\u011bhne schody do pokoje sv\u00e9ho bratra.<\/div>\n
„Co se\u2026“ zasekne se uprost\u0159ed v\u011bty a rozesm\u011bje se. Jeho milovan\u00fd bratr stoj\u00ed p\u0159ed svou velkou \u0161atn\u00ed sk\u0159\u00edn\u00ed a zoufale na Toma pohl\u00ed\u017e\u00ed \u010dokol\u00e1dov\u00fdma o\u010dima.<\/div>\n
„Tomi, j\u00e1 to st\u011bhov\u00e1n\u00ed nezvl\u00e1dnu!“ padne mu Bill kolem krku a obejme ho. Je mu hrozn\u011b, \u017ee v\u00edc nem\u016f\u017ee, ale musel si vymyslet z\u00e1minku, jak se k n\u011bmu p\u0159ibl\u00ed\u017eit v\u00edc ne\u017e na interview. Tom ho konej\u0161iv\u011b stiskne a zabo\u0159\u00ed hlavu do jeho uhlov\u00fdch kr\u00e1sn\u00fdch vlas\u016f.<\/div>\n
„Zvl\u00e1dneme to, Billy. Jako v\u017edycky v\u0161echno.“ Usm\u011bje se a hlad\u00ed ho po z\u00e1dech. Bill se spokojen\u011b usm\u00edv\u00e1 a kouk\u00e1 na prot\u011bj\u0161\u00ed ze\u010f.<\/div>\n
„Jo, j\u00e1 v\u00edm.“<\/div>\n
„J\u00e1 ti s t\u00edm pom\u016f\u017eu, ano? Kde m\u00e1\u0161 kufry?“ usm\u011bje se Tom a pust\u00ed ho. Toho se Bill ob\u00e1val a jeho n\u00e1lada je op\u011bt o p\u00e1r stup\u0148\u016f n\u00ed\u017e. Vyt\u00e1hne ale kufry a za\u010dne do nich p\u0159emis\u0165ovat ve\u0161ker\u00fd obsah sk\u0159\u00edn\u011b. Aspo\u0148 to nejnutn\u011bj\u0161\u00ed. Zbytek si koup\u00ed tam.<\/p>\n

O m\u011bs\u00edc pozd\u011bji u\u017e jsou dvoj\u010data zabydlena ve sv\u00e9m nov\u00e9m velk\u00e9m byt\u011b v centru LA. Je ve\u010der a Bill nikde. Tom jen nerv\u00f3zn\u011b p\u0159ech\u00e1z\u00ed po pokoji a sv\u00edr\u00e1 v ruce mobil. Je to jen p\u00e1r dn\u00ed, co poznali m\u011bsto, a on u\u017e si trajd\u00e1 n\u011bkde po klubech? M\u00e1 o n\u011bj hrozn\u00fd strach. Po dal\u0161\u00ed tr\u00fdzniv\u00e9 p\u016flhodin\u011b se ozve za\u0161ramocen\u00ed kl\u00ed\u010de v z\u00e1mku. V ten okam\u017eik je Tom u dve\u0159\u00ed a otev\u00edr\u00e1 je.<\/p>\n

„Kde si sakra byl?!“ vyjede na n\u011bj hned a vezme mu miliony ta\u0161ek z rukou. Zase nakupovat. Pro\u010d ho to jen nenapadlo. Zase byl ur\u010dit\u011b s t\u00edm otravn\u00fdm Carlosem. Jak on ho nen\u00e1vid\u011bl.<\/div>\n

„Byl jsem s p\u0159\u00e1teli nakupovat, jasn\u00fd?!“ rozk\u0159ikne se hned Bill a hod\u00ed kabelu na stolek v ob\u00fdv\u00e1ku. A\u017e te\u010f na sv\u011btle si Tom v\u0161imne, jakou zm\u011bnou Bill pro\u0161el. Jeho kr\u00e1sn\u00e9 \u010dern\u00e9 vlasy byly ty tam. Nahradily je kr\u00e1tce st\u0159i\u017een\u00e9 blond vlasy a p\u0159ibyl mu dal\u0161\u00ed pierc.<\/div>\n
„Co\u2026 kdy\u2026 pro\u010d ses p\u0159ebarvil?!“ vydechne sp\u00ed\u0161 s \u00fa\u017easem ne\u017e na\u0161tvan\u011b Tom. Bill si jen povzdechne.<\/div>\n
„M\u016f\u017eu si snad je\u0161t\u011b se sv\u00fdma vlasama d\u011blat, co chci, ne?“ odpov\u00ed klidn\u011b a jde si ud\u011blat kafe. Tom chv\u00edli nab\u00edr\u00e1 s\u00edly, aby mu mohl po\u0159\u00e1dn\u011b vynadat, ale nemohl. P\u0159em\u00e1hal ho cit, co k n\u011bmu choval u\u017e n\u011bjakou dobu. A te\u010f. T\u00edmhle, jak vypadal, se to je\u0161t\u011b prohloubilo. P\u0159i\u0161el za n\u00edm do kuchyn\u011b a usm\u00e1l se.<\/p>\n

„Chci ti jen \u0159\u00edct, \u017ee ti to moc slu\u0161\u00ed\u2026 i kdy\u017e je to teda zm\u011bna!“ zahih\u0148\u00e1 se Tom a pol\u00edb\u00ed ho na krk. Pak a\u017e si uv\u011bdom\u00ed, co ud\u011blal. „J\u00e1\u2026 promi\u0148!“ odstoup\u00ed od n\u011bj s v\u00fdrazem pln\u00fdm o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed. To, co se stane, by ani v nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edm snu ne\u010dekal. Mili\u00f3ny a mili\u00f3ny mot\u00fdlk\u016f se rozl\u00e9tnou po jeho b\u0159i\u0161e, kdy\u017e kone\u010dn\u011b spoj\u00ed sv\u00e9 rty s t\u011bmi jeho. Billa miloval u\u017e dlouho a v\u011bd\u011bl, \u017ee jeho t\u00ed\u017e\u00ed stejn\u00e1 v\u011bc. Tak se to vlastn\u011b jednou, bu\u010f takhle nebo jinak, st\u00e1t muselo. St\u00e1li tam nekone\u010dn\u011b dlouho. Ani jednomu z nich se necht\u011blo opustit bezpe\u010dnou n\u00e1ru\u010d toho druh\u00e9ho. I kdy\u017e dob\u0159e v\u011bd\u011bli, \u017ee te\u010f na to bude \u010dasu dost, kdy\u017e maj\u00ed t\u011bch p\u00e1r dn\u00ed volna.<\/div>\n

„V\u00ed\u0161, j\u00e1\u2026“ za\u010dal Tom pomalu, ale zastavil ho prst jeho dvoj\u010dete, kter\u00fd j\u00edm spo\u010dinul na jeho rtech.<\/div>\n
„U\u017e ani slovo\u2026 v\u00edm, co mi chce\u0161,“ \u0159ekne s klidem blon\u010f\u00e1k a v\u011bnuje mu dal\u0161\u00ed z jejich prvn\u00edch polibk\u016f.<\/div>\n
„Miluji t\u011b\u2026 to je to, co chce\u0161 \u0159\u00edct, \u017ee?“ usm\u011bje se Bill a dloubne do n\u011bj. Tom se m\u00edrn\u011b za\u010derven\u00e1 a p\u0159itiskne ho na linku.<\/div>\n
„Yeah, odhalil jsi m\u011b,“ zasm\u011bje se ti\u0161e\u2026 „miluju t\u011b, Billy,“ po pronesen\u00ed slov l\u00e1sky se oba, odd\u00e1vaj\u00edc se dal\u0161\u00ed milostn\u00fdm hr\u00e1tk\u00e1m, p\u0159esunou do pokoje.<\/p>\n

Po del\u0161\u00ed dob\u011b u\u017e se v\u0161echno kolem Billova nov\u00e9ho stylingu uklidn\u00ed a novin\u00e1\u0159i si hledaj\u00ed n\u011bco nov\u00e9ho, do \u010deho by se mohli zakousnout a rozcupovat to na kous\u00ed\u010dky. Dvoj\u010data te\u010f zase tr\u00e1v\u00ed cel\u00e9 dny ve studiu a pracuj\u00ed na nov\u00e9 desce. Kv\u016fli tomu p\u0159ilet\u011bli i Gustav s Georgem. V\u017edy ve\u010der po pr\u00e1ci si zajdou v\u0161ichni do klubu, ale dv\u011b osoby se v\u017edy vytrat\u00ed d\u0159\u00edv.<\/div>\n

„V\u00ed\u0161\u2026 miluju n\u00e1\u0161 nov\u00fd \u017eivot,“ usm\u011bje se Bill, kdy\u017e le\u017e\u00ed spokojen\u011b unaven\u00ed ve vz\u00e1jemn\u00e9m objet\u00ed v posteli.<\/div>\n
„Hmmm jo\u2026 j\u00e1 taky,“ p\u0159itak\u00e1 ti\u0161e Tom a d\u00e1 mu pusu na \u010delo.<\/div>\n
„Hodn\u011b se zm\u011bnilo, nemysl\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„A\u017e na tebe se mi ani nezd\u00e1.,“ zasm\u011bje se Tom a zad\u00edv\u00e1 se mu do o\u010d\u00ed. Do identick\u00fdch o\u010d\u00ed, a\u017e na jednu mali\u010dkost. Byl v nich strach. Bezmoc. Smutek. Tom nech\u00e1pal. Bill si v\u0161iml, jak ho zkoum\u00e1 a strhl pohled jinam.<\/div>\n
„L\u00e1sko, co se d\u011bje\u2026 a v\u0161echno mi \u0159ekni. Pozn\u00e1m, kdy\u017e nejsi v po\u0159\u00e1dku,“ za\u010dal pomalu nal\u00e9hat. Bill si jen povzdechl. Mus\u00ed mu lh\u00e1t.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161\u2026 jenom nezvl\u00e1d\u00e1m ten ka\u017edodenn\u00ed fofr. R\u00e1no brzo vst\u00e1vat, hned do studia a ve\u010der je\u0161t\u011b do klubu. Promi\u0148, Tome, j\u00e1 u\u017e to nezvl\u00e1d\u00e1m,“ obejme ho, aby mu nevid\u011bl na o\u010d\u00edch, \u017ee t\u00edm to nen\u00ed.<\/div>\n
„Promluv\u00edm s Davidem, abychom zpomalili, ano?“ \u0159ekne starostliv\u011b Tom.<\/div>\n
„Jsem r\u00e1d, \u017ee mi takov\u00e9hle v\u011bci \u0159\u00edk\u00e1\u0161. Mus\u00ed\u0161 se \u0161et\u0159it.“ Bill jen k\u00fdvne a zav\u0159e o\u010di. Pomalu oba usnou.<\/p>\n

O dal\u0161\u00edch n\u011bkolik nepo\u010ditateln\u00fdch m\u011bs\u00edc\u016f se zm\u011bn\u00ed hodn\u011b v\u011bc\u00ed. Ne s jejich vztahem. Ani s kari\u00e9rou. Ale s Billem. S Billem jako s \u010dlov\u011bkem. P\u0159estal j\u00edst a je \u010d\u00edm d\u00e1l v\u00edc uzav\u0159en\u00fd do sebe. P\u0159ed Tomem a okoln\u00edm sv\u011btem se to sna\u017e\u00ed v\u0161echno schov\u00e1vat a docela se zat\u00edm da\u0159\u00ed. V\u011bt\u0161inu \u010dasu tr\u00e1v\u00ed na h\u0159bitov\u011b. Je tu klid a m\u016f\u017ee tu p\u0159em\u00fd\u0161let nad \u017eivotem. V\u011bt\u0161inou sem chod\u00ed se skic\u00e1kem k ve\u010deru, kdy zapad\u00e1 slunce a v\u0161echno ul\u00e9h\u00e1 ke sp\u00e1nku. Ironick\u00e9, \u017ee? Kdo by si pomyslel, \u017ee zrovna on, Bill Kaulitz, podlehne vlivu okoln\u00edch \u010dinitel\u016f. A\u0165 u\u017e m\u00e9di\u00edm nebo \u010demukoliv jin\u00e9mu. Nezvl\u00e1dal to, ale tak\u00e9 necht\u011bl p\u0159id\u011bl\u00e1vat starosti nikomu. Hlavn\u011b ne Tomovi.<\/p>\n

Kdy\u017e u\u017e se setm\u011blo a nebylo, co by kreslil, zalo\u017eil list pap\u00edru do desek a vydal se zp\u00e1tky k autu. Jen Tom v\u011bd\u011bl, kam chod\u00ed, tak strach nem\u011bl. Bill mu \u0159ekl, \u017ee jen sb\u00edr\u00e1 inspiraci. V\u011b\u0159il mu. A byla to vlastn\u011b i pravda. Jen co mlad\u00fd Kaulitz nasedl do auta, za\u010dalo hust\u011b pr\u0161et. Jen si povzdechl a odlo\u017eil desky na vedlej\u0161\u00ed sedadlo. Vydal se zp\u00e1tky do m\u011bsta. Jel opatrn\u011b jako v\u017edy, ale n\u011bkdo m\u011bl dneska asi p\u0159ebr\u00e1no. Ze zat\u00e1\u010dky asi kilometr p\u0159ed n\u00edm vyjel naprosto opil\u00fd \u0159idi\u010d. U\u017e v osudech obou bylo veps\u00e1no, \u017ee se jednoho dne sejdou. A tak se tak\u00e9 stalo.<\/p>\n

V noci se ustaran\u00e9mu Tomovi rozdrn\u010d\u00ed mobil v ruce.<\/div>\n

„Bille! Bille, jsi to ty?!“ k\u0159ikne do telefonu, ani\u017e by se pod\u00edval na jm\u00e9no volaj\u00edc\u00edho.<\/div>\n
„Promi\u0148te, jste pan Kaulitz?“ ozve se ale z druh\u00e9 strany \u017eensk\u00fd smutn\u00fd hlas. Tom souhlas\u00ed a jen poslouch\u00e1 pokyny z druh\u00e9 strany. Po vyslechnut\u00ed v\u0161eho mu vypadne mobil z ruky. Ihned sko\u010d\u00ed do auta a uh\u00e1n\u00ed do m\u00edstn\u00ed nemocnice. Na recepci se pt\u00e1 na sv\u00e9ho bratra. Dostane se mu odpov\u011bdi, \u017ee je je\u0161t\u011b na s\u00e1le, ale jeho stav je pr\u00fd kritick\u00fd. Tom se okam\u017eit\u011b sesune na podlahu. V\u0161echno se mu ml\u017e\u00ed jako v n\u011bjak\u00e9m ohavn\u00e9m snu. V\u0161echny zvuky a hlasy se slij\u00ed do jedn\u00e9 p\u0159\u00ed\u0161ern\u00e9 linie. \u0160\u00edl\u00ed z toho. Modl\u00ed se, aby to byl jen sen. Hodn\u011b \u0161patn\u00e1 no\u010dn\u00ed m\u016fra. Ale injekce, kterou dostane na uklidn\u011bn\u00ed, ho p\u0159esv\u011bd\u010d\u00ed o opaku. Pak usne hlubok\u00fdm sp\u00e1nkem na seda\u010dce v l\u00e9ka\u0159sk\u00e9m pokoji, kam byl zaveden.<\/p>\n

Po p\u00e1r hodin\u00e1ch se po\u0159\u00e1d trochu mimo vzbud\u00ed. Je u n\u011bj doktor. Tv\u00e1\u0159\u00ed se jako smrt sama. Tom je hned v pozoru a pln\u00fd energie.<\/div>\n

„Kde je\u2026 m\u016fj bratr?! Kde je Bill?! Je v po\u0159\u00e1dku?! Mluvte, sakra!“ rozk\u0159ikne se. Dostane se mu kr\u00e1tk\u00e9ho vysv\u011btlen\u00ed operace, ale kdy\u017e sly\u0161el slova: „d\u011blali jsme, co bylo v na\u0161ich sil\u00e1ch,“ ztuhl.<\/div>\n
„Ale Bill\u2026 Je v po\u0159\u00e1dku, vi\u010fte?“ u\u017e u\u017e m\u00e1 slzy na kraj\u00ed\u010dku. Doktor jen lehce zavrt\u00ed hlavou.<\/div>\n
„Je mi l\u00edto, pane Kaulitzi, v\u00e1\u0161 bratr m\u011bl t\u011b\u017ekou autonehodu a zem\u0159el,“ d\u00e1 mu doktor ruku na rameno.<\/div>\n
„Kde je? Chci ho vid\u011bt,“ \u0159ekne po\u0159\u00e1d klidn\u011b Tom. Nev\u011b\u0159\u00ed tomu. Pohledem hled\u00e1 skrytou kameru. Je odveden na nechutn\u00e9 m\u00edsto. Na jednom z l\u016f\u017eek le\u017e\u00ed huben\u00e9 t\u011blo jeho bratra. Bo\u017ee, on si nikdy nev\u0161iml, jak je huben\u00fd. Jak trp\u00ed. Jak byl slep\u00fd. Padne k n\u011bmu a rozpl\u00e1\u010de se. Tiskne jeho chladn\u00e9 t\u011blo k sob\u011b a odm\u00edt\u00e1 pustit. Po\u0159\u00e1d opakuje slova l\u00e1sky a p\u0159es slzy snad ani nevid\u00ed. Blouzn\u00ed snad? Ano, p\u0159eje si to, ale tohle je realita. N\u00e1siln\u011b je od sv\u00e9ho bratra, od sv\u00e9 l\u00e1sky odvle\u010den pry\u010d. Nezn\u00e1mo kam.<\/p>\n

Mlad\u00fd chlapec zahalen\u00fd v \u010dern\u00e9m kab\u00e1t\u011b se proch\u00e1z\u00ed po h\u0159bitov\u011b. Hled\u00e1 to jedin\u00e9 m\u00edsto, kde te\u010f je\u0161t\u011b m\u016f\u017ee naj\u00edt klid. M\u00e1 v\u0161echno, co kdy cht\u011bl. Ale p\u0159i\u0161el o to nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed v jeho \u017eivot\u011b. P\u0159i\u0161el o kus sebe. O polovinu srdce. O polovinu v\u0161eho d\u016fle\u017eit\u00e9ho k \u017eivotu. V rukou sv\u00edr\u00e1 kytici r\u016f\u017e\u00ed. Rud\u00fdch r\u016f\u017e\u00ed, kter\u00e9 on tak moc miloval. Dojde na m\u00edsto a polo\u017e\u00ed r\u016f\u017ee pod jeho jm\u00e9no vytesan\u00e9 na n\u00e1dhern\u00e9m n\u00e1hrobku.<\/div>\n

„L\u00e1sko, nav\u017edy spolu, pamatuje\u0161? Jdu za tebou, neboj se. Nenech\u00e1m t\u011b v tom samotn\u00e9ho.“ Za\u0161ept\u00e1 do ticha noci posledn\u00ed slova. Naposledy vydechne a vyt\u00e1hne zbra\u0148. Po\u0159\u00eddil si ji u\u017e d\u0159\u00edv. Jen tak pro jistotu. Kdyby je n\u011bkdo obt\u011b\u017eoval. Nikdy se tak nestalo. A Toma nikdy nenapadlo, \u017ee by ji pou\u017eil proti sob\u011b.<\/div>\n
„Miluju t\u011b, Bille,“ \u0159ekne tich\u00fdm spokojen\u00fdm hlasem a klekne si na zem. Ostr\u00e1 r\u00e1na pro\u0159\u00edzne no\u010dn\u00ed ticho a vypla\u0161\u00ed n\u011bkolik vran l\u00edn\u011b posp\u00e1vaj\u00edc\u00edch v korun\u00e1ch strom\u016f kolem. B\u011bhem chv\u00edle vyprch\u00e1 i posledn\u00ed kapka \u017eivota a z\u016fstane jen pr\u00e1zdn\u00e9 t\u011blo s \u00fasm\u011bvem na rtech. Kone\u010dn\u011b bude zase se svoj\u00ed l\u00e1skou. P\u0159\u00edsahal by, \u017ee se vzn\u00e1\u0161\u00ed nad sv\u00fdm t\u011blem. V\u0161echno se zd\u00e1lo najednou tak lehk\u00e9. Bezstarostn\u00e9. Zvedl hlavu a vid\u011bl jeho. Kolem n\u011bj b\u00edl\u00e1 z\u00e1\u0159 a natahoval k n\u011bmu s \u00fasm\u011bvem svou b\u00edlou k\u0159ehkou ruku.<\/div>\n
„L\u00e1sko, neboj se a poj\u010f,“ vykro\u010dil za n\u00edm a chytil ho za ruku. Oba se vznesli do v\u00fd\u0161in a kone\u010dn\u011b mohli b\u00fdt spolu nav\u017edy. \u0160\u0165astn\u00ed.<\/p>\n

autor: Iveth Biersack<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Iveth Biersack Tak mil\u00e9 \u010dten\u00e1\u0159ky, mil\u00fd \u010dten\u00e1\u0159i, jsem spisovatel skoroza\u010d\u00e1te\u010dn\u00edk, tak v\u00e1s pros\u00edm o shov\u00edvavost, ale z\u00e1rove\u0148 i slova kritiky jsou v\u00edt\u00e1na! \ud83d\ude42 No douf\u00e1m, \u017ee se v\u00e1m pov\u00eddka bude l\u00edbit \ud83d\ude42 Rovnou varuji, \u017ee pov\u00eddka je smutn\u00e1. D\u011bkuji v\u0161em, kdo<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-6903","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6903","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6903"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6903\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6903"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6903"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6903"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}