{"id":6916,"date":"2012-02-21T16:00:00","date_gmt":"2012-02-21T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6897"},"modified":"2012-02-21T16:00:00","modified_gmt":"2012-02-21T15:00:00","slug":"one-night-that-changes-everything-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/02\/21\/one-night-that-changes-everything-2\/","title":{"rendered":"One night that changes everything\u200b 2."},"content":{"rendered":"
autor: Diana<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Bill:<\/p>\n

„Nic, jen jsem se tak d\u00edval,“ usm\u011bju se, kdy\u017e se od n\u011bj kone\u010dn\u011b odtrhnu. M\u00e1m nutk\u00e1n\u00ed ot\u0159\u00edt si rty, ale to nem\u016f\u017eu v \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b ud\u011blat.<\/div>\n

„Miluju t\u011b, Bille,“ \u0159ekne a vlep\u00ed mi dal\u0161\u00ed pusu na tv\u00e1\u0159. Neznateln\u011b se o\u0161iju.<\/div>\n
„I j\u00e1 tebe,“ odpov\u00edm s k\u0159e\u010dovit\u00fdm \u00fasm\u011bvem. Na\u0161t\u011bst\u00ed p\u0159ijde n\u011bkdo, koho Wolfgang nejsp\u00ed\u0161 zn\u00e1, a tak na chv\u00edli p\u0159estane s olizov\u00e1n\u00edm m\u011b.<\/div>\n
„P\u016fjdu se tu porozhl\u00e9dnout, ano?“ ozn\u00e1m\u00edm mu a sna\u017e\u00edm se vymanit z jeho objet\u00ed.<\/div>\n
„Dob\u0159e, ale neztra\u0165 se mi, hm?“ mrkne na m\u011b a kone\u010dn\u011b m\u011b pust\u00ed.<\/p>\n

\u00dalevn\u011b si oddechnu a pomalu proch\u00e1z\u00edm mezi hosty. S n\u011bkter\u00fdmi se zdrav\u00edm, jin\u00fdm se p\u0159edstav\u00edm, nebo naopak oni mn\u011b. Dojdu a\u017e k obrovsk\u00e9mu v\u00e1no\u010dn\u00edmu stromku, kter\u00fd tu stoj\u00ed skoro bez pov\u0161imnut\u00ed ostatn\u00edch lid\u00ed. Zad\u00edv\u00e1m se na n\u011bj a pomalu ustupuju d\u00e1l od n\u011bj, abych ho vid\u011bl cel\u00fd, ov\u0161em neuv\u011bdom\u00edm si, \u017ee za mnou mohou b\u00fdt lid\u00e9. Zrovna se oto\u010d\u00edm, \u017ee p\u016fjdu d\u00e1l, ale najednou do n\u011bkoho naraz\u00edm. A nen\u00ed to nikdo jin\u00fd ne\u017e ten cop\u00e1nkat\u00fd kluk. Samoz\u0159ejm\u011b nese v ruce t\u00e1c pln\u00fd skleni\u010dek se \u0161ampa\u0148sk\u00fdm, a ne\u017e sta\u010d\u00edm jakkoliv zareagovat, m\u00e1m cel\u00fd tekut\u00fd obsah na sv\u00e9m nov\u00e9m saku od Armaniho.<\/div>\n

„Proboha. Om-omlouv\u00e1m se, j\u00e1… j\u00e1…“ za\u010dne koktat, ale mn\u011b se zmocn\u00ed vztek.<\/div>\n
„Bo\u017ee, ty se\u0161 takovej idiot!“ za\u0159vu na celou halu. V\u0161ichni ztichnou a pohledy up\u0159ou na m\u011b a toho kluka. „Tos jako nemohl d\u00e1vat pozor?! Je to \u00fapln\u011b nov\u00fd model od Armaniho! Zaplatil jsem za to sako dvacet tis\u00edc euro!“ vy\u0161t\u011bknu na n\u011bj.<\/div>\n
\n
Tom:<\/p>\n

Znechucen\u011b sleduji sv\u011bt okolo sebe. Jak se na takov\u00e9mto nudn\u00e9m ve\u010d\u00edrku m\u016f\u017eou ty lidi bavit? Je to p\u0159ece absurdn\u00ed. Hraje tu primitivn\u00ed prominentn\u00ed klav\u00edrn\u00ed hudba. Nesn\u00e1\u0161\u00edm tuhle hudbu. U\u017e jen z principu, \u017ee ji hraj\u00ed tady. Zad\u00edv\u00e1m se na jeden p\u00e1r. Jedin\u00fd, kter\u00fd od sebe d\u011bl\u00ed maxim\u00e1ln\u011b p\u00e1r let. Vypadaj\u00ed, \u017ee se doopravdy miluj\u00ed. Dokonce se ani nejev\u00ed tak, jako v\u011bt\u0161ina t\u011bch snob\u016f. Na podnose m\u00e1m u\u017e jen p\u00e1r poh\u00e1r\u016f, a proto usoud\u00edm, \u017ee je t\u0159eba doplnit z\u00e1soby. V moment\u011b, kdy se pohnu, do m\u011b naraz\u00ed ten \u010dernovlas\u00fd chlapec. V\u0161echno zbyl\u00e9 \u0161ampa\u0148sk\u00e9 se na n\u011bj vylije a ud\u011bl\u00e1 na n\u011bm nep\u011bkn\u00e9 \u0161mouhy.<\/p>\n

„Proboha! Om-omlouv\u00e1m se, j\u00e1… j\u00e1…“ za\u010dnu se rychle omlouvat, ale v tom \u0161oku jsem to ze sebe nemohl ani dostat. Och Bo\u017ee. Toto bude par\u00e1dn\u00ed probl\u00e9m.<\/div>\n

„Bo\u017ee, ty se\u0161 takovej idiot!“ k\u0159i\u010d\u00ed na m\u011b na celou halu. M\u00e1m takovou chu\u0165 mu vyk\u0159i\u010det do tv\u00e1\u0159e, \u017ee to nen\u00ed moje vina, on p\u0159ece ned\u00e1val pozor! M\u016f\u017eu si to ale dovolit? Nem\u016f\u017eu! Debiln\u00ed syst\u00e9m! „Tos jako nemohl d\u00e1vat pozor? Je to \u00fapln\u011b nov\u00fd model od Armaniho! Zaplatil jsem za to sako dvacet tis\u00edc euro!“ k\u0159i\u010d\u00ed na m\u011b jako smysl\u016f zbaven\u00fd. Tak\u017ee on to kupoval?! No jasn\u011b! To si to sp\u00ed\u0161 m\u016f\u017eu dovolit j\u00e1 ne\u017e on…<\/div>\n
„Ty jsi p\u0159ece ned\u00e1val pozor!“ neudr\u017e\u00edm to v sob\u011b. Nejsem konfliktn\u00ed typ, ale tohle m\u011b fakt na\u0161tvalo. Tak na m\u011b si bude otv\u00edrat pusu, a p\u0159itom je je to jeho vina? No ne! Nebudu se pod\u0159izovat jen kv\u016fli tomu, \u017ee budu m\u00edt se \u0161\u00e9fem probl\u00e9my.<\/div>\n
„J\u00e1?“ nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b vyt\u0159e\u0161t\u00ed o\u010di. Zjevn\u011b ne\u010dekal, \u017ee si to dovol\u00edm. „Co si to ke mn\u011b dovoluje\u0161?! V\u00ed\u0161, kdo j\u00e1 jsem?!“<\/p>\n

Bill:<\/p>\n

„Co si to ke mn\u011b dovoluje\u0161?! V\u00ed\u0161, kdo j\u00e1 jsem?“ vyjeknu nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b. Co si o sob\u011b v\u016fbec mysl\u00ed? Je to jen sluha.<\/div>\n

„Ne, to teda nev\u00edm,“ \u0159ekne drze. T\u00edm m\u011b \u00fapln\u011b doraz\u00ed. C\u00edt\u00edm, jak rudnu vzteky. V moment\u011b, kdy na n\u011bj chci za\u010d\u00edt je\u010det, se k n\u00e1m p\u0159i\u017eene Wolf a majitel tohohle domu.<\/div>\n
„Co se to tu d\u011bje?“ zeptaj\u00ed se oba najednou.<\/div>\n
„Ten hajzl mi polil sako!“ post\u011b\u017euju si.<\/div>\n
„Tome, to snad nemysl\u00ed\u0161 v\u00e1\u017en\u011b?“ k\u0159ikne na n\u011bj mu\u017e, kter\u00fd n\u00e1s v\u00edtal, tedy jeho \u0161\u00e9f.<\/div>\n
„Pane… j\u00e1 se omlouv\u00e1m, ale…“ za\u010dne se h\u00e1jit, ale je p\u0159eru\u0161en.<\/div>\n
„Ml\u010d sakra. Nikdo ti nedovolil mluvit. Tohle je nemysliteln\u00e9. Jak si m\u016f\u017ee\u0161 dovolit tohle k n\u011bkomu z na\u0161ich host\u016f?“ k\u0159i\u010d\u00ed na n\u011bj. Ani se nesna\u017e\u00ed n\u011bjak ti\u0161it. V\u0161ichni p\u0159\u00edtomn\u00ed pohor\u0161en\u011b krout\u00ed hlavami nad t\u00edm, co ten blbe\u010dek zp\u016fsobil.<\/div>\n
„Bille, moc se za to omlouv\u00e1m, je mi to tak l\u00edto. Samoz\u0159ejm\u011b zaplat\u00edm v\u0161echny n\u00e1klady na vy\u010di\u0161t\u011bn\u00ed va\u0161eho saka,“ sna\u017e\u00ed se ke mn\u011b b\u00fdt mil\u00fd, ale mn\u011b je to v tu chv\u00edli putna.<\/div>\n
„Rad\u0161i si po\u0159\u00e1dn\u011b hl\u00eddejte zam\u011bstnance. A\u0165 se p\u0159\u00ed\u0161t\u011b nestane, \u017ee n\u011bkomu z host\u016f zase n\u011bco zni\u010d\u00ed. Wolfe, jdeme!“ zavel\u00edm a na\u0161pul\u00edm rty.<\/div>\n
„Ale Bille, jsme tu teprve chvilku,“ nam\u00edtne. Projede mnou dal\u0161\u00ed vlna vzteku.<\/div>\n
„Jako promi\u0148, ale v tomhle…“<\/p>\n

Tom:<\/div>\n

„Tome! To snad nemysl\u00ed\u0161 v\u00e1\u017en\u011b!!!“ vyk\u0159ikl na m\u011b m\u016fj nad\u0159\u00edzen\u00fd. No nemysl\u00edm! On se polil s\u00e1m! Po\u010dkat, mus\u00edm zachovat chladnou hlavu. Tome, neroz\u010diluj se. Tome, NEROZ\u010cILUJ SE!<\/div>\n
„Pane… j\u00e1… j\u00e1 se omlouv\u00e1m, ale…“ mus\u00edm to zachr\u00e1nit. Ale jak? Uhm, jasn\u011b. Nijak!<\/div>\n
„Ml\u010d sakra! Nikdo ti nedovolil mluvit! Tohle je nemysliteln\u00e9. Jak si m\u016f\u017ee\u0161 dovolit tohle k n\u011bkomu z na\u0161ich host\u016f?“ no tak toto u\u017e se opravdu ned\u00e1 vydr\u017eet. Poslouchal jsem, o \u010dem ti primitivov\u00e9 mluv\u00ed, ne\u0159ekl jsem v\u0161ak nic.<\/div>\n
„Jako promi\u0148, ale v tomhle…“ Bo\u017ee! Chov\u00e1 se jako namy\u0161len\u00e1 pani\u010dka. Na tohle u\u017e nem\u00e1m nervy. P\u0159ejdu t\u011bch p\u00e1r metr\u016f, kter\u00e9 n\u00e1s d\u011bl\u00ed a surov\u011b ho chyt\u00edm za ruku<\/div>\n
„Poj\u010f, ty egoisto!“ t\u00e1hnu ho za sebou na dob\u0159e zn\u00e1m\u00e9 m\u00edsto. Jsem zv\u011bdav\u00fd, jak se zatv\u00e1\u0159\u00ed. U\u017e te\u010f vypad\u00e1 dost vystra\u0161en\u011b.<\/div>\n
Otev\u0159u dve\u0159e od moj\u00ed „\u0161atny“, zat\u00e1hnu ho tam a zamknu dve\u0159e.<\/div>\n
„Poslouchej m\u011b, ty malej hajzl\u00edku. Jestli kv\u016fli tob\u011b p\u0159ijdu o pr\u00e1ci, se\u0161 mrtvej. Okam\u017eit\u011b se p\u0159evle\u010d do t\u011bhle v\u011bc\u00ed,“ pod\u00e1m mu svoje civiln\u00ed v\u011bci, „a ty mokr\u00e9 si dej sem,“ uk\u00e1\u017eu na radi\u00e1tor. „Jestli si za\u010dne\u0161 st\u011b\u017eovat, uvid\u00ed\u0161!“ za\u010dnu mu vyhro\u017eovat. V jednom kuse vyvaloval nad m\u00fdmi slovy o\u010di. Tato hra na drsn\u00e9ho se mi celkem l\u00edb\u00ed, i kdy\u017e m\u011b to vyjde po\u0159\u00e1dn\u011b draho. Bill… Te\u010f jsem si vzpomn\u011bl. Ano! Ten nafoukanec ho oslovil Bill.<\/div>\n
Vzal jsem kl\u00ed\u010de ze dve\u0159\u00ed a zvenku ho zamkl, ne\u017e stihl cokoliv \u0159\u00edct.<\/div>\n
„Za 10 minut p\u0159ijdu!“ zak\u0159i\u010d\u00edm na n\u011bj je\u0161t\u011b p\u0159es dve\u0159e a jdu si sednout na schody.<\/p>\n

Bill:<\/p>\n

Ne\u017e stihnu do\u0159\u00edct v\u011btu, ten kluk ke mn\u011b najednou p\u0159ib\u011bhne a surov\u011b m\u011b ch\u0148apne za ruku.<\/div>\n

„Poj\u010f, ty egoisto!“ t\u00e1hne m\u011b za sebou nezn\u00e1mo kam. M\u00e1m docela strach, co se mnou chce ud\u011blat. M\u011bl bych se mu vy\u0161kubnout, ale p\u0159ece to neud\u011bl\u00e1m. Dovede m\u011b k n\u011bjak\u00fdm dve\u0159\u00edm, kter\u00e9 vz\u00e1p\u011bt\u00ed otev\u0159e a zat\u00e1hne m\u011b dovnit\u0159. Zamkne za sebou.<\/div>\n
„Poslouchej m\u011b, ty malej hajzl\u00edku. Jestli kv\u016fli tob\u011b p\u0159ijdu o pr\u00e1ci, se\u0161 mrtvej. Okam\u017eit\u011b se p\u0159evle\u010d do t\u011bchhle v\u011bc\u00ed,“ vraz\u00ed mi do ruky n\u011bco, co zd\u00e1nliv\u011b p\u0159ipom\u00edn\u00e1 oble\u010den\u00ed, „a ty mokr\u00e9 si dej sem,“ uk\u00e1\u017ee na radi\u00e1tor.<\/div>\n
„Jestli si za\u010dne\u0161 st\u011b\u017eovat, uvid\u00ed\u0161!“ pohroz\u00ed mi. Nedovoluju si ani p\u00edpnout, jen na n\u011bj zmaten\u011b a z\u00e1rove\u0148 vyd\u011b\u0161en\u011b kouk\u00e1m. Potom bez jedin\u00e9ho slova vezme kl\u00ed\u010de a zvenku m\u011b zamkne. Zmoc\u0148uje se m\u011b panika. Nem\u00e1m r\u00e1d mal\u00e9 uzav\u0159en\u00e9 prostory.<\/div>\n
„Za deset minut p\u0159ijdu,“ sly\u0161\u00edm je\u0161t\u011b jeho tlumen\u00fd hlas a potom u\u017e nic. Jen ticho.<\/div>\n
Po p\u00e1r minut\u00e1ch se kone\u010dn\u011b vzpamatuju a s nakr\u010den\u00fdm nosem si prohl\u00ed\u017e\u00edm ty v\u011bci, co mi dal. Nevypad\u00e1 to nijak zne\u010di\u0161t\u011bn\u011b, ale stejn\u011b k nim v\u00e1hav\u011b p\u0159i\u010dichnu. S p\u0159ekvapen\u00edm zjist\u00edm, \u017ee von\u00ed p\u0159\u00edjemn\u00fdm p\u00e1nsk\u00fdm parf\u00e9mem. Triko, kter\u00e9 sv\u00edr\u00e1m v ruce, je cel\u00e9 b\u00edl\u00e9, ale zatracen\u011b velk\u00e9. Zaj\u00edmalo by m\u011b, kde tohle vyhrabal. Anebo \u017ee by to bylo jeho? No ka\u017edop\u00e1dn\u011b ty obrovsk\u00e9 kalhoty, kter\u00e9 mi m\u00e1lem vypadnou z ruky, si na sebe nevezmu.<\/p>\n

Tom:<\/p>\n

Otr\u00e1ven\u011b se kouknu na st\u0159\u00edbrn\u00e9 hodinky na moj\u00ed ruce.<\/div>\n

„Je\u0161te 3 minuty,“ pov\u00edm si s\u00e1m pro sebe nahlas. Pokud nebude ten namy\u0161len\u00fd teplou\u0161 p\u0159evle\u010den\u00fd, p\u011bkn\u011b si n\u011bco vyslechne. Znova mrknu na hodinky. V\u00edm, \u017ee nen\u00ed mo\u017en\u00e9, aby ten \u010das tak rychle ub\u011bhl, ale i tak.<\/div>\n
„Dv\u011b minuty.“ Co dv\u011b minuty? To je jedno. P\u00e1r minut ho nezabije. Zvednu se z posledn\u00edho schodu a sm\u011b\u0159uji ke dve\u0159\u00edm, kde jsem Billa zamkl. Zaklepu. Pro\u010d klepu? Nen\u00ed to moje povinnost. Nikdo se neoz\u00fdv\u00e1, vlo\u017e\u00edm tedy kl\u00ed\u010dek do z\u00e1mku a otev\u0159u dve\u0159e. P\u0159ede mnou stoj\u00ed \u010dernovlas\u00fd chlapec v mojich XXL v\u011bcech. Usm\u011bju se. Je to celkem komick\u00e9. No, to je asi poprv\u00e9, co jsem se dnes dobrovoln\u011b usm\u00e1l.<\/p>\n

Bill:<\/p>\n

Hodnou chv\u00edli mi trv\u00e1, ne\u017e se do t\u011bch XXL hadr\u016f nasouk\u00e1m. Ty kalhoty si nakonec taky vezmu. P\u0159ece jen, ty moje byly taky dost mokr\u00e9. Najednou se ozve klep\u00e1n\u00ed, a hned na to se otev\u0159ou dve\u0159e, ve kter\u00fdch stoj\u00ed ten kluk. Jakmile m\u011b uvid\u00ed, zasm\u011bje se.<\/div>\n

„Co je tady sakra k sm\u00edchu?“ zept\u00e1m se nevrle a ruce si zalo\u017e\u00edm v bok.<\/div>\n
„Ale nic. J\u00e1 jen, \u017ee v tomhle vypad\u00e1\u0161 docela komicky,“ \u0159ekne a znovu se zasm\u011bje. Hod\u00edm po n\u011bm vra\u017eedn\u00fdm pohledem. Ura\u017een\u011b vystr\u010d\u00edm bradu nahoru a odkr\u00e1\u010d\u00edm pry\u010d. Sly\u0161\u00edm, jak jde hned za mnou.<\/p>\n

Tom:<\/p>\n

„Ehm ehm..“ upout\u00e1m na sebe pozornost. Bill se jen ohl\u00e9dne.<\/div>\n

„Co je?“ hod\u00ed po mn\u011b nahn\u011bvan\u00fdm pohledem. V\u00e1\u017en\u011b bych te\u010f necht\u011bl b\u00fdt na jeho m\u00edst\u011b. Kdyby m\u011b n\u011bkdo nacpal do takov\u00fdch \u00fazk\u00fdch v\u011bci\u010dek, jak\u00e9 nos\u00ed on, taky by mi to nebylo jedno.<\/div>\n
„Nic. J\u00e1 jen, \u017ee… b\u00fdt tebou, takhle bych tam ne\u0161el…“ m\u00edrn\u011b, ale v\u00fdsm\u011b\u0161n\u011b se zasm\u011bju. „Moje p\u0159ekr\u00e1sn\u00e9 oble\u010den\u00ed ti moc neslu\u0161\u00ed,“ m\u016fj ironick\u00fd sm\u00edch prot\u00e1hnu do \u0161irok\u00e9ho \u00fasm\u011bvu. Ano, op\u011bt prav\u00e9ho. Pod\u00edv\u00e1m se mu do o\u010d\u00ed, vypad\u00e1 to, \u017ee opravdu za\u010dal nad m\u00fdmi slovy p\u0159em\u00fd\u0161let.<\/div>\n
„Jasn\u011b, d\u011bkuju,“ ned\u00e1 na moje slova, ale nam\u00edsto toho ud\u011bl\u00e1 jeden nesm\u011bl\u00fd krok dop\u0159edu. Napadne m\u011b… Zept\u00e1m se ho na to? Odpov\u00ed mi, anebo m\u011b po\u0161le do pat\u0159i\u010dn\u00fdch m\u00edst?<\/div>\n
„Bille?“ zvol\u00e1m jeho jm\u00e9no. P\u0159ekvapen\u011b se oto\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Ty zn\u00e1\u0161 moje jm\u00e9no?“ zaujat\u011b se vypt\u00e1v\u00e1. Pozdvihne jedno obo\u010d\u00ed. Uf, to je zv\u011bdavosti.<\/div>\n
„No… zn\u00e1m. Sly\u0161el jsem, jak t\u011b ten…“ cht\u011bl jsem \u0159\u00edct nad\u00e1vku, ale zdr\u017eel jsem se koment\u00e1\u0159e „…no, jak t\u011b oslovil jm\u00e9nem,“ zmu\u010den\u011b si povzdychne.<\/div>\n
„Miluje\u0161 ho?“ vypadne ze m\u011b. I tak si mysl\u00edm, \u017ee tu bude op\u011bvovat, jak toho sliz\u00e1ka stra\u0161n\u011b miluje…<\/p>\n

Bill:<\/p>\n

Udiven\u011b se na n\u011bj pod\u00edv\u00e1m. Co to je za ot\u00e1zky tohle?<\/div>\n

„No promi\u0148, ale to je snad moje v\u011bc, ne?“ zakabon\u00edm se. Nel\u00edb\u00ed se mi, jak se mnou ten kluk mluv\u00ed, a u\u017e v\u016fbec ne, \u017ee mi \u010dlov\u011bk, jako je on, tyk\u00e1. Ov\u0161em nejsp\u00ed\u0161 s t\u00edm nic neud\u011bl\u00e1m. On se mi norm\u00e1ln\u011b vysm\u00edv\u00e1 do obli\u010deje.<\/div>\n
„No… to sice jo,“ zauva\u017euje, „ale zeptat se p\u0159ece m\u016f\u017eu ne? Nav\u00edc, zamilovan\u00ed lid\u00e9 to p\u0159eci d\u00e1vaj\u00ed najevo, no ne?“<\/div>\n
Tak te\u010f m\u011b dostal. Ale co jsem mu m\u011bl \u0159\u00edct? \u017de se na Wolfganga nem\u016f\u017eu ani pod\u00edvat? \u017de mi p\u0159ijde nechutnej? \u017de k n\u011bmu nic nec\u00edt\u00edm?<\/div>\n
„Fajn. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee ho miluju,“ vyprsknu. Za\u010d\u00edn\u00e1 m\u011b \u0161tv\u00e1t t\u011bma sv\u00fdma ot\u00e1zkama.<\/p>\n

Tom:<\/p>\n

Jasn\u011b. Miluje ho. Asi jako krtek beton, anebo j\u00e1 tuhle pr\u00e1ci.<\/div>\n

„Pro\u010d l\u017ee\u0161 s\u00e1m sob\u011b? Vid\u00edm to na tob\u011b,“ v\u00edc na n\u011bj nal\u00e9h\u00e1m, aby mi pov\u011bd\u011bl pravdu. Chci to sly\u0161et z jeho \u00fast. Pro\u010d to chci? J\u00e1 nev\u00edm… Opravdu nev\u00edm, beru to jako osobn\u00ed v\u00fdzvu.<\/div>\n
„J\u00e1? J\u00e1 nel\u017eu s\u00e1m sob\u011b! Co to mele\u0161?“ odfrkne si, jako \u017ee jsem tu za nejv\u011bt\u0161\u00edho blbce. Nev\u00edm, asi si to neuv\u011bdomuje, ale t\u00edmhle pr\u00e1v\u011b d\u011bl\u00e1 blbce s\u00e1m ze sebe.<\/div>\n
„Ne, Bille. Kolik ti je?“ zept\u00e1m se ho. Chci ho p\u0159esv\u011bd\u010dit, aby to netajil.<\/div>\n
„Jednadvacet. Na co ti to pros\u00edm t\u011b je?“ proto\u010d\u00ed o\u010di a zhoupne rovnov\u00e1hu z jedn\u00e9 nohy na druhou. „No tak vid\u00ed\u0161. Kolik je tomu sliz\u00e1kovi?“ Bill se p\u0159i tom slov\u011b tro\u0161ku rozechv\u011bje. Chce to zakr\u00fdt, ale j\u00e1 to vid\u00edm. Ka\u017ed\u00fd by to vid\u011bl.<\/div>\n
„\u0160edes\u00e1t sedm,“ neodv\u00e1\u017e\u00ed se mi ani pod\u00edvat do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Vid\u00ed\u0161? Mohl by to b\u00fdt tv\u016fj d\u011bda! Pro\u010d s n\u00edm ztr\u00e1c\u00ed\u0161 \u010das? Co \u010das. Pro\u010d ztr\u00e1c\u00ed\u0161 \u00factu s\u00e1m k sob\u011b?“ sna\u017e\u00edm se mu promluvit do du\u0161e. Ot\u00e1zka je, pro\u010d to vlastn\u011b d\u011bl\u00e1m? M\u00e1m zapot\u0159eb\u00ed h\u00e1dat se s t\u00edm frackem? No nem\u00e1m. Nech\u00e1pu s\u00e1m sebe.<\/div>\n
„O co ti vlastn\u011b jde?“ vy\u0161t\u011bkne po mn\u011b a rozhod\u00ed rukama.<\/p>\n

Bill:<\/p>\n

„O co ti vlastn\u011b jde?“ rozhod\u00edm rukama. Jsem fakt nehor\u00e1zn\u011b vyto\u010denej. Nech\u00e1pu, co se v\u016fbec do m\u011b plete. A taky nech\u00e1pu, pro\u010d ho tak \u0161tve, \u017ee jsem s Wolfem. Ale hlavn\u011b nech\u00e1pu, pro\u010d tu s n\u00edm te\u010f jsem, oble\u010denej v jeho hadrech a odpov\u00edd\u00e1m na jeho debiln\u00ed ot\u00e1zky.<\/div>\n

„Mn\u011b jde jenom o to, Bille, abych ti uk\u00e1zal, \u017ee ty s n\u00edm nem\u00e1\u0161 nic spole\u010dn\u00fdho. V\u017edy\u0165 ty m\u00e1\u0161 mnohem na v\u00edc, ne\u017e na tohohle starce. Jasn\u011b, se\u0161 gay, to jsem poznal. Ale m\u016f\u017ee\u0161 si p\u0159ece naj\u00edt n\u011bjak\u00e9ho hezk\u00e9ho kluka ve tv\u00e9m v\u011bku. Na co se zahazuje\u0161 s n\u00edm?“<\/div>\n
Celou dobu, co mluv\u00edm, mi up\u0159en\u011b hled\u00ed do o\u010d\u00ed. A j\u00e1 mu pohled op\u011btuji. Je ticho. Nev\u00edm co \u0159\u00edct a on mi nech\u00e1v\u00e1 \u010das na to, abych se mohl vyj\u00e1d\u0159it.<\/div>\n
„J\u00e1 ho miluju,“ \u0159eknu ti\u0161e a sklop\u00edm pohled. Nechci o tomhle lh\u00e1t, ale mus\u00edm. Bohu\u017eel. Nikdy jsem Wolfa nemiloval. P\u0159izn\u00e1v\u00e1m se k tomu, \u017ee jsem s n\u00edm jenom pro pen\u00edze. Jenom proto, \u017ee u n\u011bj m\u00e1m luxus a pohodl\u00ed. Nemus\u00edm makat, nemus\u00edm se o nic starat, nemus\u00edm \u0159e\u0161it ka\u017edodenn\u00ed probl\u00e9my „oby\u010dejn\u00fdch“ lid\u00ed. Sta\u010d\u00ed jen \u0159\u00edkat, jak ho miluju a ob\u010das mu poskytnout n\u011bjak\u00e9 to sexu\u00e1ln\u00ed uspokojen\u00ed. Je to tak lehk\u00e9.<\/p>\n

autor: Diana<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Diana Bill: „Nic, jen jsem se tak d\u00edval,“ usm\u011bju se, kdy\u017e se od n\u011bj kone\u010dn\u011b odtrhnu. M\u00e1m nutk\u00e1n\u00ed ot\u0159\u00edt si rty, ale to nem\u016f\u017eu v \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b ud\u011blat. „Miluju t\u011b, Bille,“ \u0159ekne a vlep\u00ed mi dal\u0161\u00ed pusu na tv\u00e1\u0159. Neznateln\u011b se<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[486],"tags":[],"class_list":["post-6916","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-one-night-that-changes-everything"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6916","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6916"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6916\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6916"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6916"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6916"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}