{"id":6924,"date":"2012-02-19T18:00:00","date_gmt":"2012-02-19T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6905"},"modified":"2026-03-01T20:14:31","modified_gmt":"2026-03-01T19:14:31","slug":"a-broken-hallelujah-35","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/02\/19\/a-broken-hallelujah-35\/","title":{"rendered":"A Broken Hallelujah 35."},"content":{"rendered":"
\n

autor: Majestrix & Little Muse<\/strong><\/p>\n

 <\/p>\n<\/div>\n

<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\n

Pentapolis v plamenech<\/strong><\/p>\n

 <\/p>\n<\/div>\n

<\/div>\n
<\/div>\n
Tom si jen jednou vzpomn\u011bl na Billa.<\/div>\n
Bylo to na chv\u00edli, kdy\u017e se d\u00edval do skeln\u00fdch o\u010d\u00ed mrtv\u00e9ho voj\u00e1ka, ruka le\u017eela na stran\u011b jeho postele, krk m\u011bl cel\u00fd zakrv\u00e1cen\u00fd. Mo\u017en\u00e1 \u017ee pr\u00e1v\u011b jeho pr\u00e1zdn\u00e9 o\u010di mu p\u0159ipom\u00ednaly vize jeho chot\u011b, nebo mo\u017en\u00e1 to bylo kv\u016fli tomu, \u017ee v\u0161ichni tito mu\u017ei byli mrtv\u00ed, schopn\u00ed voj\u00e1ci, jak\u00e1 nad\u011bje tedy byla pro jeho D\u016fm? Ale a\u0165 u\u017e byl d\u016fvod jak\u00fdkoliv, Bill byl najednou v jeho mysli a ze zamy\u0161len\u00ed ho vytrhla a\u017e t\u011b\u017ek\u00e1 ruku Lorda Luka.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Tom si zak\u00e1zal na Billa myslet od doby, co za\u010dali ut\u00edkat. Kdyby na n\u011bj myslel, zastavil by se, a kdyby se zastavil, pak by se u\u017e nerozeb\u011bhl, a kdyby se nerozeb\u011bhl, pak by byl mrtv\u00fd.<\/div>\n
Nem\u011bl pon\u011bt\u00ed, kam ut\u00edkali, kam ho Lord Luke vedl, a nez\u00e1le\u017eelo na tom, proto\u017ee to zajist\u00e9 muselo b\u00fdt n\u011bjak\u00e9 d\u016fle\u017eit\u00e9 m\u00edsto. M\u00edsto, kde bude mo\u017eno zastavit toto \u0161\u00edlenstv\u00ed, n\u011bkde, odkud se bude moct vr\u00e1tit v po\u0159\u00e1dku dom\u016f a \u0159\u00edct Billovi, \u017ee jeho vize nebyla k ni\u010demu.<\/div>\n
Okam\u017eit\u011b tu my\u0161lenku zapla\u0161il.<\/div>\n
Nebyl \u010das pt\u00e1t<\/em> se kam. Oz\u00fdvala se spousta v\u00fdk\u0159ik\u016f, cel\u00e9 m\u011bsto te\u010f u\u017e muselo b\u00fdt vzh\u016fru, a bylo tu mnohem v\u011bt\u0161\u00ed horko ne\u017e p\u0159edt\u00edm, kou\u0159ilo se ze st\u0159ech, co\u017e muselo znamenat ohe\u0148, i kdy\u017e Tom \u017e\u00e1dn\u00fd nevid\u011bl. Prob\u011bhli kolem v\u00edc ne\u017e jedn\u00e9 bitky a nezastavili se, aby pomohli str\u00e1\u017e\u00edm. Tom se mohl jen domn\u00edvat, \u017ee to bylo proto, \u017ee tam, kam b\u011b\u017e\u00ed, budou pot\u0159eba je\u0161t\u011b v\u00edc.<\/div>\n
Nikdy nevid\u011bl tolik z pal\u00e1ce, a v\u011bd\u011bl, \u017ee jako m\u011b\u0161\u0165an i jako \u0161lechtic by se do t\u011bchto m\u00edst nikdy nedostal. P\u0159edpokl\u00e1dal, \u017ee nep\u0159\u00edtel te\u010f u\u017e pronikl v\u0161ude kolem, a nikoho by nenapadlo se v tomto okam\u017eiku zab\u00fdvat t\u00edm, \u017ee d\u016fv\u011bryhodn\u00fd Lord, se te\u010f dozv\u00ed pl\u00e1nky podla\u017e\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
\n
<\/div>\n
„Tady,“ \u0159ekl najednou Lord Luke, a Tom si pomyslel, \u017ee by tomu neporozum\u011bl, kdyby se Lord zprudka nezastavil.<\/div>\n
„Co?“ zalapal Tom po dechu, p\u0159edklonil se a op\u0159el se dlan\u011bmi o kolena. Zastavit fyzicky bylo stejn\u011b t\u011b\u017ek\u00e9 jako zastavit psychicky. P\u0159ed o\u010dima m\u011bl m\u017eitky. Dvakr\u00e1t po\u0159\u00e1dn\u011b zamrkal.<\/div>\n
Sly\u0161el p\u00edp\u00e1n\u00ed n\u011b\u010deho, co zn\u011blo jako teleport, to musel b\u00fdt slo\u017eit\u00fd dve\u0159n\u00ed z\u00e1mek. Pak ho znovu n\u011bkdo chytil za rameno a byl prot\u00e1hnut dve\u0159mi, kter\u00e9 pro n\u011bj nebyly otev\u0159en\u00e9 dostate\u010dn\u011b, jeliko\u017e se mu do nich poda\u0159ilo narazit.<\/div>\n
Znovu zamrkal, a pak se rozhl\u00e9dl kolem sebe, kdy\u017e za nimi Lord Luke zamkl dve\u0159e a znovu aktivoval z\u00e1mek.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Lo\u017enice. Obrovsk\u00e1 a skvostn\u00e1 a\u017e o\u010di p\u0159ech\u00e1zej\u00ed. Postel byla dvakr\u00e1t tak velk\u00e1 ne\u017e ta, kterou sd\u00edlel s Billem.<\/div>\n
Tom zav\u00e1hal. Bill.<\/div>\n
„Tohle jsou princovy komnaty,“ informoval ho Luke, ruka ho znovu postr\u010dila a Tom byl vd\u011b\u010dn\u00fd, proto\u017ee to znovu p\u0159ivedlo jeho mysl do p\u0159\u00edtomnosti. „Pochop, \u017ee bych t\u011b sem nezavedl, ale okolnosti jsou b\u00eddn\u00e9. Ale pot\u0159ebuji n\u011bkoho, komu m\u016f\u017eu d\u016fv\u011b\u0159ovat.“<\/div>\n
Luke by stejn\u011b nev\u011bd\u011bl, co s Tomem ud\u011blat, jestli by ho mohl poslat ven samotn\u00e9ho nebo ne.<\/div>\n
„Rozum\u00edm,“ za\u0161eptal Tom. Kdyby mohl komukoliv jin\u00e9mu s v\u00edce zku\u0161enostmi uvolnit m\u00edsto a pustit ho sem m\u00edsto n\u011bj, r\u00e1d by to ud\u011blal.<\/div>\n
\n

Ale v\u0161ichni ostatn\u00ed byli mrtv\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n

<\/div>\n
<\/div>\n
„Tudy,“ \u0159ekl Luke a vedl ho d\u00e1l za ruku do ob\u00fdvac\u00edho pokoje, co\u017e byla osamocen\u00e1 m\u00edstnost p\u0159ipojen\u00e1 otev\u0159enou klenutou chodbou. Na zdi visela kr\u00e1sn\u011b vymalovan\u00e1 mapa a olejov\u00e1 malba, dvakr\u00e1t tak v\u011bt\u0161\u00ed ne\u017e Tom s\u00e1m, zdobila zase ze\u010f naproti n\u00ed.<\/div>\n
Tom zaklop\u00fdtal, kdy\u017e ho Luke na tu ze\u010f natla\u010dil, jako by ho cht\u011bl snad protla\u010dit skrz.<\/div>\n
„Co\u2026?“ dostal ze sebe, ale Luke ho ignoroval, p\u0159istoupil k obrazu a vzal za roh zlat\u00e9ho r\u00e1mu. „Oh,“ uv\u011bdomil si, „dve\u0159e.“<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Luke se na n\u011bj pod\u00edval p\u0159es rameno, nat\u00e1hl se za obraz a ani ho od zdi moc neodt\u00e1hl. Za\u010dalo to cvakat a Tom zvedl pohled, b\u00e1l se, \u017ee se malba z\u0159\u00edt\u00ed na zem. „Tady?“<\/div>\n
„Ne,“ \u0159ekl Luke. Na chvilku ruku vyt\u00e1hl, a pak ode\u0161el od Toma p\u0159es pokoj k mal\u00e9mu stolku v rohu. Tom se d\u00edval, jak z kapsy vyndal opravdu star\u00fd kl\u00ed\u010d<\/em>, aby mohl otev\u0159\u00edt jeden ze \u0161upl\u00edk\u016f. Dal dovnit\u0159 ruku a za chv\u00edli zase ode\u0161el jinam, tentokr\u00e1t k map\u011b, str\u010dil za ni ruku \u00fapln\u011b stejn\u011b jako p\u0159edt\u00edm.<\/div>\n
Tom na n\u011bj mhou\u0159il o\u010di a pak pochopil. Lord Luk otev\u00edral s\u00e9rii z\u00e1mk\u016f.<\/div>\n
Luke k n\u011bmu zase p\u0159isp\u011bchal a znovu ho vzal za loket, zavedl ho do dal\u0161\u00edho pokoje, kter\u00fd byl tak\u00e9 za dal\u0161\u00ed chodbou.<\/div>\n
V tomto le\u017eely hra\u010dky.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Oh,“ \u0159ekl Tom a skoro se zastavil, ale Luke ho t\u00e1hl d\u00e1l. „Tohle nejsou\u2026 komnaty korunn\u00edho prince.“<\/div>\n
„Ne, toho nejmlad\u0161\u00edho,“ souhlasil zbyte\u010dn\u011b Luke.<\/div>\n
P\u0159i\u0161li by si pro n\u011bj jako pro posledn\u00edho, pomyslel si Tom. Rodinn\u00e9 komnaty jsou ur\u010dit\u011b propojen\u00e9 a v takov\u00fdchto chv\u00edl\u00edch ur\u010dit\u011b nen\u00ed kam ut\u00edkat.<\/div>\n
Byl p\u0159istr\u010den ke zdi d\u0159\u00edv, ne\u017e si to mohl uv\u011bdomit a d\u00edval se, jak na ni Luke p\u0159ikl\u00e1dal dlan\u011b.<\/div>\n
„Jeden se skr\u00fdv\u00e1 p\u0159\u00edmo p\u0159ed v\u00e1mi, Lorde Tome,“ \u0159ekl mu. „Pomozte mi tla\u010dit; je to t\u011b\u017ek\u00e9.“<\/div>\n
Tom p\u0159ik\u00fdvl a tak\u00e9 p\u0159ilo\u017eil dlan\u011b ke zdi, celou vahou se o ni op\u0159el. Bylo to ale mnohem t\u011b\u017e\u0161\u00ed, ne\u017e si myslel, chv\u00edli jim to ob\u011bma trvalo a dalo jim to opravdu zabrat.<\/div>\n
„Tady nen\u00ed z\u00e1mek?“ odfrkl skrz za\u0165at\u00e9 zuby.<\/div>\n
„Z\u00e1mek je uvnit\u0159. Nen\u00ed pot\u0159eba, aby byl navenek vid\u011bt.“<\/div>\n
Tom p\u0159ik\u00fdvl a znovu zatla\u010dil, ze\u010f se posunula dostate\u010dn\u011b dozadu na to, aby mohli proklouznout. Za t\u011b\u017ek\u00fdm betonem nikdo neusly\u0161\u00ed, kdy\u017e se budou sna\u017eit naj\u00edt z\u00e1mek.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Uvnit\u0159 byla tma, jedin\u00e9 sv\u011btlo sem \u0161lo \u0161kv\u00edrkou, kterou vytvo\u0159ili.<\/div>\n
V rohu sed\u011bl schoulen\u00fd mu\u017e a t\u0159i d\u011bti.<\/div>\n
Nejstar\u0161\u00ed, n\u00e1sledn\u00edk tr\u016fnu, mohl b\u00fdt jen o n\u011bco mlad\u0161\u00ed ne\u017e Bill. T\u011bm dv\u011bma nejmlad\u0161\u00edm nedok\u00e1zal uhodnout v\u011bk. Mu\u017e si je v\u0161echny p\u0159it\u00e1hl bl\u00ed\u017ee.<\/div>\n
Luke vydechl \u00falevou, ale pak znovu ztuhl.<\/div>\n
„Va\u0161e V\u00fdsosti,“ \u0159ekl. Drobn\u00fd p\u00e1n zvedl uslzen\u00fd pohled, povolil sev\u0159en\u00ed, kdy\u017e je uvid\u011bl. Tom sly\u0161el, jak Luke polkl.<\/div>\n
\n

„Kde je v\u00e1\u0161 man\u017eel?“<\/p>\n<\/div>\n

\n

~*~<\/p>\n<\/div>\n

Bill vystoupil z teleportu a okam\u017eit\u011b se b\u00e1l, \u017ee u\u017e je moc pozd\u011b. Bylo ticho, a jestli byli<\/div>\n
Bezv\u011brci alespo\u0148 tro\u0161ku chyt\u0159\u00ed, pak by na sv\u00e9 ter\u010de ude\u0159ili najednou. Jeho chodidla se dotkal zem\u011b a on se rozhl\u00ed\u017eel kolem, nic se ale ve st\u00ednech zahrady a Simonina milovan\u00e9ho sklen\u00edku neh\u00fdbalo.<\/div>\n
N\u011bco mu \u0159\u00edkalo, aby z\u016fstal ve st\u00ednu, aby vplul do temnoty, a tak s malou pomoc\u00ed magie Bill ustoupil pr\u00e1v\u011b v tu chv\u00edli, kdy uvid\u011bl dva mu\u017ee spadnout z nebe. Ur\u010dit\u011b to byli Bezv\u011brci, ale jejich brn\u011bn\u00ed nevyd\u00e1valo takov\u00fd zvuk jako t\u011bch, kte\u0159\u00ed byli na pozemku Vave.<\/div>\n
Tihle nebyli p\u0159ipraveni na to, \u017ee by se m\u011bli br\u00e1nit.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Billovi se hlas zasekl hluboko v krku, kdy\u017e \u0161li ke dve\u0159\u00edm do S\u00eddla, a ne\u017e mohl n\u011bco ud\u011blat svou magi\u00ed, zastavit je nebo u\u0161krtit, dve\u0159e se otev\u0159ely a st\u00e1l tam Gordon; se svou bitevn\u00ed sekyrou v ruce a bojovn\u00fdm k\u0159ikem. Prvn\u00edho Bezv\u011brce slo\u017eil k zemi v p\u0159ekvapen\u00ed, se zachr\u010den\u00edm padl na dla\u017edice.<\/div>\n
Ten druh\u00fd vyt\u00e1hl svou vlastn\u00ed sekyru, ale Gordon mu nedovolil p\u0159ibl\u00ed\u017eit se. Dlan\u011bmi stla\u010dil dol\u016f a vzduch zhoustl, byl skoro k nevydr\u017een\u00ed. Billovi se p\u0159ed o\u010dima objevily te\u010dky a v\u0161echen vzduch v zahrad\u011b jako by m\u011bl t\u00e9ct a soust\u0159edit se na jedin\u00e9ho zbyl\u00e9ho Bezv\u011brce. Bill padl na kolena jen chv\u00edli po naru\u0161iteli, nebyl schopn\u00fd vymanit se ze sv\u00e9ho obrann\u00e9ho roucha.<\/div>\n
Um\u0159e snad p\u0159i tom, kdy\u017e cht\u011bl varovat sv\u00e9ho otce? Billovy pl\u00edce se nafoukly a dovnit\u0159 n\u011bj znovu vstoupil kysl\u00edk, byl ale st\u00e1le mal\u00e1tn\u00fd. Dokud siln\u00e9 ruce nesev\u0159ely jeho pa\u017ee a nezvedly ho na nohy, po chv\u00edli si uv\u011bdomil, \u017ee na n\u011bj mluv\u00ed jeho otec.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Bille, synu, jsi v po\u0159\u00e1dku?“ zeptal se \u00fazkostliv\u011b.<\/div>\n
Bill polkl a p\u0159ik\u00fdvl. „Nikdy takovou s\u00edlu neukazuje\u0161,“ zachraptil.<\/div>\n
„Nen\u00ed to n\u011bco, co bych cht\u011bl, aby bylo zn\u00e1mo. A\u0165 m\u011b m\u00ed nep\u0159\u00e1tel\u00e9 podce\u0148uj\u00ed.“ Gordon ho pohladil po tv\u00e1\u0159i a p\u0159it\u00e1hl si ho pevn\u011b k sob\u011b. „Nev\u011bd\u011bl jsem, \u017ee jsi tady. Kdyby se tv\u016fj pl\u00e1\u0161\u0165 nezat\u0159epal v m\u00e9m perifern\u00edm vid\u011bn\u00ed, pak bych t\u011b zabil.“<\/div>\n
„P\u0159i\u0161el jsem t\u011b varovat, \u017ee mo\u017en\u00e1 budete napadeni. Myslel jsem, \u017ee pom\u016f\u017eu, ale u\u017e vid\u00edm, jak jsem byl hloup\u00fd, v\u011b\u0159 mi,“ \u0159ekl Bill su\u0161e. „Benjamin!“ vzpomn\u011bl si. „Tady jsou jen dva naru\u0161itel\u00e9, ale v S\u00eddle Vave jich bylo mnohem v\u00edc; kdo \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee jich tady tak\u00e9 nebude v\u00edc?“<\/div>\n
„Zem\u0159ou krutou smrt\u00ed, jestli se ho jen dotknou,“ zah\u0159m\u011bl Gordon. P\u0159eb\u011bhl k Bezv\u011brci, kter\u00fd m\u011bl st\u00e1le je\u0161t\u011b sekyru v krku, a tvrd\u011b ji z n\u011bj vyt\u00e1hl. Bill ut\u00edkal za sv\u00fdm otcem, ohromen.<\/div>\n
Nebylo divu, \u017ee tento mu\u017e m\u011bl respekt u voj\u00e1k\u016f a velitel\u016f.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Netrvalo dlouho a dorazili do k\u0159\u00eddla pro hosty; dve\u0159e do Benjaminova pokoje byly pootev\u0159en\u00e9. Billovo srdce padlo do \u017ealudku, kdy\u017e je otev\u0159eli a rozhl\u00e9dli se. Jeho oko zachytilo letm\u00fd pohyb a Bill se svalil k zemi. „Benjamine!“ vyk\u0159ikl.<\/div>\n
Benjamin tak\u00e9 zak\u0159i\u010del a otev\u0159el o\u010di. „Bille,“ \u0159ekl s \u00falevou. Gordon ho vyt\u00e1hl zpod postele a pevn\u011b ho objal.<\/div>\n
„Jsi v po\u0159\u00e1dku?“ zeptal se ti\u0161e a sna\u017eil se ho zkontrolovat.<\/div>\n
„Jsem v po\u0159\u00e1dku. To jen\u2026“ Benjamin uk\u00e1zal za Gordonovo rameno. Bill se tam pod\u00edval a zalapal po dechu. V rohu byl na jedn\u00e9 hromad\u011b Bezv\u011brec a okrasn\u00e9 kop\u00ed, kter\u00e9 p\u0159edt\u00edm zdobilo st\u011bnu pokoje, bylo a\u017e po d\u0159ev\u011bnou rukoje\u0165 vra\u017eeno do jeho hrudi.<\/div>\n
„To\u2026 To jsi ud\u011blal ty?“ zeptal se p\u0159ekvapen\u011b Gordon.<\/div>\n
„Jsem velice dobr\u00fd ve zved\u00e1n\u00ed v\u011bc\u00ed.“ Za\u010dervenal se Benjamin a pokr\u010dil rameny. Gordon se na n\u011bj pod\u00edval, jako by nikdy p\u0159edt\u00edm nevid\u011bl nikoho, jako je on.<\/div>\n
„Aha. Jsem r\u00e1d, \u017ee ti nic nen\u00ed.“<\/div>\n
„Ale p\u0159inesl jsem do tohoto v\u00e1\u017een\u00e9ho domu chaos. Jsem za to zodpov\u011bdn\u00fd, a tak\u00e9 za to, \u017ee ostatn\u00ed napadaj\u00ed ty, kter\u00e9 m\u00e1\u0161 r\u00e1d.“<\/div>\n
„To ty ne,“ odfrkl si Gordon. „To tv\u016fj man\u017eel za to m\u016f\u017ee.“<\/div>\n
„On-“ \u0159ekl Benjamin ti\u0161e, „podle hovoru, co jsem p\u0159ijal dnes ve\u010der-„<\/div>\n
„Ano, to si pamatuji-„<\/div>\n
„-byl od jeho- na\u0161eho<\/em>– vordaie<\/em>-„<\/div>\n
„Tak\u017ee chce\u0161 \u0159\u00edct, \u017ee jsi-„<\/div>\n
„Ano,“ \u0159ekl Benjamin. „Jsem znovu svobodn\u00fd.“<\/div>\n
Bill se d\u00edval ze sv\u00e9ho otce na Benjamina, kte\u0159\u00ed se zd\u00e1li b\u00fdt ve sv\u00e9m vlastn\u00edm sv\u011bt\u011b.<\/div>\n
„Ot\u010de?“ vyru\u0161il je. „Mus\u00edme zkontrolovat zbytek s\u00eddla.“<\/div>\n
Gordon zamrkal a p\u0159ik\u00fdvl. „Ano, samoz\u0159ejm\u011b. Lorde Benjamine, r\u00e1d bych, abyste z\u016fstal v m\u00e9m pokoji, ne\u017e se vr\u00e1t\u00edm. Z bezpe\u010dnostn\u00edch d\u016fvod\u016f,“ dodal nep\u0159esv\u011bd\u010div\u011b.<\/div>\n
„To bych moc r\u00e1d.“ Za\u010dervenal se znovu Benjamin.<\/div>\n
Bill zavrt\u011bl hlavou a potla\u010dil sm\u00edch. „Ot\u010de\u2026“ nal\u00e9hal.<\/div>\n
\n

Gordon p\u0159ik\u00fdvl. „Ano.“ Je\u0161t\u011b jednou se pod\u00edval na Benjamina a n\u00e1sledoval Billa pry\u010d z pokoje.<\/p>\n<\/div>\n

<\/div>\n
\n

~*~<\/p>\n<\/div>\n

Nev\u011bd\u011bl. Nev\u011bd\u011bl, kde je jeho man\u017eel, \u0159ekl jim cho\u0165 C\u00edsa\u0159e. Pak jemn\u011b vyslechli d\u011bti, ale marn\u011b. Dva nejmlad\u0161\u00ed neust\u00e1le usedav\u011b plakali.<\/div>\n
Te\u010f byl Tom zase s Lordem Lukem znovu ve spletenci chodeb, znovu za v\u0161emi z\u00e1mky a zp\u00e1tky v otev\u0159en\u00e9 chodb\u011b.<\/div>\n
„Kam jdeme?“ zeptal se.“<\/div>\n
„Do C\u00edsa\u0159sk\u00fdch komnat,“ \u0159ekl mu Lord Luke, vedl ho. Jeho \u00fasta byla v tenk\u00e9 lince. „Ne\u010dek\u00e1m, \u017ee ho tam najdeme.“<\/div>\n
Luk\u016fv hlas nepozb\u00fdval p\u0159esv\u011bd\u010divosti, ale Tom st\u00e1le dost\u00e1val hus\u00ed k\u016f\u017ei z jeho slov. Ne\u010dekal, \u017ee tam najdou C\u00edsa\u0159e, a pak p\u016fjdou tedy kam?<\/div>\n
C\u00edsa\u0159 u\u017e m\u016f\u017ee b\u00fdt mrtev.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Jeho komnaty, jak Tom brzy zjistil, nebyly daleko od t\u011bch d\u011btsk\u00fdch, co\u017e pro n\u011bj asi nebylo a\u017e tak p\u0159ekvapiv\u00e9. Jeho dve\u0159e m\u011bly ty sam\u00e9 z\u00e1mky jako dve\u0159e prince, a netrvalo dlouho a Luke nama\u010dkal v\u0161echny ochrann\u00e9 k\u00f3dy.<\/div>\n
Nane\u0161t\u011bst\u00ed a o\u010dek\u00e1van\u011b, jeho pokoj byl pr\u00e1zdn\u00fd.<\/div>\n
Chv\u00edli st\u00e1li bez pohnut\u00ed. Tom \u010dekal, kam ho Luke povede; nebyl si jist\u00fd jeho po\u010d\u00edn\u00e1n\u00edm.<\/div>\n
„Va\u0161e V\u00fdsosti,“ zavolal Luke po chv\u00edli.<\/div>\n
Nikdo se jim neozval.<\/div>\n
„Schov\u00e1val by se?“ zeptal se Tom.<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b,“ souhlasil Luke. Povzdychl si. „Ale ne tady.“<\/div>\n
„To tady nen\u00ed kam j\u00edt?“<\/div>\n
Luke se na n\u011bj oto\u010dil, pohor\u0161en\u00fd v\u00fdraz v obli\u010deji, ten zmizel hned, jak se pod\u00edval Tomovi do o\u010d\u00ed. Tom se nejsp\u00ed\u0161 jen sna\u017eil b\u00fdt n\u00e1pomocn\u00fd a necht\u011bl nijak urazit bezpe\u010dnost pal\u00e1ce. „Vid\u00ed\u0161 ty dve\u0159e?“ uk\u00e1zal na druhou stranu postele a Tom je vskutku spat\u0159il. „Ty vedou zp\u00e1tky tam, odkud jsme p\u0159i\u0161li. Do pokoje korunn\u00edho prince, a odtamtud do pokoje nejmlad\u0161\u00edho. M\u011bl j\u00edt tam, kde jsme na\u0161li je, ne se schov\u00e1vat pod svoji postel.“<\/div>\n
Bylo to sarkastick\u00e9, ale nem\u011blo to urazit. Tom se ale i tak nakr\u010dil.<\/div>\n
„Merovaht \u0159\u00edkal, \u017ee nep\u0159i\u0161el do postele, kdy\u017e nastal \u010das se ukr\u00fdt, ale doufal jsem-“ Luke se zastavil a vydechl, znovu se oto\u010dil k Tomovi. „Pak tedy do jeho Slune\u010dn\u00edho Pokoje.“<\/div>\n
Tom se nad t\u00edm n\u00e1vrhem zarazil, nejd\u0159\u00edve si vzpomn\u011bl na specifickou Vizi, kter\u00e1 m\u00e1lem zabila jeho chot\u011b, a kter\u00e1 vskutku zabila<\/em> jeho, a pak se op\u011bt ozvaly my\u0161lenky na Billa a on se nedok\u00e1zal pohnout z m\u00edsta.<\/div>\n
\n

„Poj\u010f,“ vy\u0161t\u011bkl Luke, tentokr\u00e1t ho nestr\u010dil, ale rozkaz dal Toma do pohybu.<\/p>\n<\/div>\n

\n

~*~<\/p>\n<\/div>\n

Bill n\u00e1sledoval sv\u00e9ho otce naskrz s\u00eddlem, budili obyvatele, kte\u0159\u00ed nem\u011bli ani pon\u011bt\u00ed, jak bl\u00edzko smrti byli. Lord Gordon byl obrazem s\u00edly bud\u00edc\u00ed respekt a\u017e strach, obli\u010dej soust\u0159ed\u011bn\u00fd a bojovnou sekeru v pozoru. Necht\u011bl \u0161et\u0159it ty, kte\u0159\u00ed cht\u011bli ubl\u00ed\u017eit jeho Domu. Bill jim sv\u00edtil na cestu, aby mohli p\u0159ekvapit ty, kte\u0159\u00ed by se mohli schov\u00e1vat, ale i po tom, co prohledali domy sluh\u016f, museli p\u0159iznat, \u017ee jedin\u00ed vet\u0159elci byli ti dva ze zahrady.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Tolik se mi ulevilo,“ zabru\u010del Gordon, kdy\u017e se vraceli k hlavn\u00ed budov\u011b. „Bylo by mi opravdu zle, kdyby se kdokoliv zranil; kdybych to nezvl\u00e1dl v\u010das.“<\/div>\n
„D\u00edky Boh\u016fm,“ zamumlal Bill. Sp\u011bchal chodbou, kter\u00e1 vedla do zahrad, a rychle spo\u010d\u00edtal mrtv\u00e9. Nikdo Gordon\u016fv \u00fatok nep\u0159e\u017eil, ti\u0161e vydechl \u00falevou. Oto\u010dil se na sv\u00e9ho otce, kter\u00fd se tv\u00e1\u0159il vy\u010derpan\u011b, \u00fanava na n\u011bj za\u010dala po\u0159\u00e1dn\u011b dol\u00e9hat.<\/div>\n
„Doprovod\u00edm t\u011b dom\u016f. Chci, abys byl v bezpe\u010d\u00ed,“ \u0159ekl Gordon, kdy\u017e kone\u010dn\u011b do\u0161li k dl\u00e1\u017ed\u011bn\u00e9mu chodn\u00edku, kter\u00e9 ur\u010dovaly cestu k teleportu. „D\u00edvej se pod nohy.“<\/div>\n
Bill i tak mali\u010dko uklouzl, ale rychle se narovnal. Zvedl pohled, ale te\u010f u\u017e nebyl v zahrad\u00e1ch sv\u00e9ho otce, ale ve velice zdoben\u00e9m pokoji. To, po \u010dem se mu smekla noha, byla tmav\u011b rud\u00e1 tekutina\u2026 krev.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Zachv\u011bl se a ud\u011blal dal\u0161\u00ed krok do m\u00edstnosti, zalapal po dechu. Tom le\u017eel na zemi v kalu\u017ei sv\u00e9 vlastn\u00ed krve. Bill se k n\u011bmu s v\u00fdk\u0159ikem vrhl, jemn\u011b ho p\u0159eto\u010dil. To, co na\u0161el, z n\u011bho vyrazilo v\u0161echen dech a z jeho hrudi se draly siln\u00e9 vzlyky. Tomovo oble\u010den\u00ed bylo skrz naskrz pros\u00e1kl\u00e9 krv\u00ed a na b\u0159i\u0161e m\u011bl hlubokou se\u010dnou r\u00e1nu. Hrudn\u00edk jeho man\u017eela se lehce zvedal a ka\u017ed\u00fd jeho chab\u00fd pokus o nadechnut\u00ed p\u0159e\u0161el do s\u00edpav\u00e9 k\u0159e\u010de, a i kdy\u017e jeho o\u010di byly otev\u0159en\u00e9, Billa nevid\u011bl.<\/div>\n
„Tomi,“ za\u0161eptal. „Pros\u00edm, sly\u0161\u00ed\u0161 m\u011b?“<\/div>\n
„Ne, Tome!“<\/div>\n
„Co, co je s Tomem? Bille!“<\/div>\n
\n

Bill zamrkal a zt\u011b\u017eka se op\u0159el o sv\u00e9ho otce. „To\u2026 Tomi\u2026“ narovnal se a sna\u017eil se uklidnit sv\u00e9 srdce. „Do pal\u00e1ce, mus\u00edme se tam dostat, ne\u017e bude pozd\u011b!“ Bill t\u00e1hl sv\u00e9ho otce k teleportu. Nikdy ve sv\u00e9m \u017eivot\u011b nenama\u010dkal sou\u0159adnice teleportu tak rychle, se z\u00e1bleskem sv\u011btla byli pry\u010d.<\/p>\n<\/div>\n

\n

~*~<\/p>\n<\/div>\n

<\/div>\n
Tak dlouho hledali, m\u00edsto po m\u00edstu pro\u0161li ka\u017ed\u00fd kus pal\u00e1ce podle krizov\u00e9ho protokolu, a\u017e se Tom dostal do stavu nerv\u00f3zn\u00edho o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed, v jeho\u017e sev\u0159en\u00ed byl tak dlouho, \u017ee si na n\u011bj zvykl. Nic se nestane, proto\u017ee se zd\u00e1lo, \u017ee je to u\u017e v\u011b\u010dnost, co je v tomto p\u0159edpekl\u00ed na sr\u00e1zu nebezpe\u010d\u00ed. Bylo to nep\u0159\u00edjemn\u00e9, ale ne bezprost\u0159edn\u00ed.<\/div>\n
Ve chv\u00edli, kdy ve\u0161li do C\u00edsa\u0159sk\u00e9ho Slune\u010dn\u00edho Pokoje, se to stalo okam\u017eit\u00fdm.<\/div>\n
Tom c\u00edtil, jak Luke po jeho boku ztuhl, a on s\u00e1m nemohl ud\u011blat nic jin\u00e9ho.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Uprost\u0159ed pokoje st\u00e1li dva mu\u017ei, a Tom m\u011bl na chv\u00edli skoro a\u017e sm\u011b\u0161n\u00fd dojem, \u017ee se obj\u00edmaj\u00ed. A pak uvid\u011bl n\u00e1siln\u00e9 trhnut\u00ed, kdy\u017e jeden druh\u00e9ho odstr\u010dil, ale moc jej p\u0159itom od sebe nedok\u00e1zal odrazit, a Tom se pod\u00edval na sekeru mezi nimi, kterou oba sv\u00edrali.<\/div>\n
Tom se s C\u00edsa\u0159em nikdy nesetkal, ale okam\u017eit\u011b ho poznal, stejn\u011b jako poznal Bezv\u011brcovo brn\u011bn\u00ed na druh\u00e9m mu\u017ei.<\/div>\n
Instinktivn\u011b ud\u011blal krok vp\u0159ed, d\u0159\u00edve, ne\u017e to ud\u011blal i s\u00e1m Lord Luke, a zavr\u00e1voral, skoro to neust\u00e1l. Kdy\u017e se pod\u00edval dol\u016f na p\u0159ek\u00e1\u017eku, kter\u00e1 ho zadr\u017eela, uvid\u011bl t\u011bla le\u017e\u00edc\u00ed na zemi. Ne hodn\u011b, ale nesm\u00edrn\u011b hodn\u011b.<\/div>\n
V\u0161ichni to ale byli Bezv\u011brci.<\/div>\n
Jeho pohled se s novou \u00factou vr\u00e1til k C\u00edsa\u0159i.<\/div>\n
„Lorde Luku-“ za\u010dal, ale on u\u017e se pohyboval. Tom m\u011bl \u0161\u00edlenou chu\u0165 ho zastavit, jako by jeho z\u00e1sah m\u011blo tohle v\u0161echno ud\u011blat re\u00e1ln\u00fdm, ur\u010dit\u011b by je to strhlo, ale neud\u011blal to. D\u00edval se, jak \u0161el Luke okruhem, uvid\u011bl, kdy\u017e oba, C\u00edsa\u0159 a Bezv\u011brec, zjistili, \u017ee je tady, uvid\u011bl, \u017ee ho C\u00edsa\u0159 poznal. A pak se Luke nat\u00e1hl nad Bezv\u011brcova ramena a s\u00e1m uchopil dr\u017eadlo sekyry.<\/div>\n
Tom st\u00e1l a \u010dekal, \u017ee se jim tento taktick\u00fd krok vymst\u00ed, ale pak C\u00edsa\u0159 zacouval a Luke tvrd\u011b p\u0159irazil rukoje\u0165 sekyry nep\u0159\u00edteli ke krku.<\/div>\n
Zd\u00e1lo se to a\u017e moc lehk\u00e9. Tom se na n\u011b chv\u00edli d\u00edval, sledoval, jak se mu\u017e dus\u00ed, pomyslel si, \u017ee ur\u010dit\u011b zem\u0159e, \u017ee jeho ruce nedok\u00e1\u017eou odt\u00e1hnout rukoje\u0165 dostate\u010dn\u011b pry\u010d na to, aby se nadechl.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
A pak, Bezv\u011brcovy ruce opustily jeho krk. A za\u010daly sahat do jeho brn\u011bn\u00ed.<\/div>\n
Nebyl \u010das myslet, Tom si nedok\u00e1zal vysv\u011btlit, pro\u010d to bylo \u0161patn\u00e9, pro\u010d se mu \u017ealudek propadl a jeho srdce bu\u0161ilo jako o z\u00e1vod. Jednal instinktivn\u011b jako cel\u00fd ve\u010der, ud\u011blal krok vp\u0159ed, a potom dal\u0161\u00ed, ani nem\u011bl \u010das na Luka vyk\u0159iknout, jen sko\u010dil po C\u00edsa\u0159i a potom u\u017e jen uc\u00edtil bolest v boku, kdy\u017e se oba dva svalili na zem.<\/div>\n
\n

A pak nic.<\/p>\n<\/div>\n

\n

~*~<\/p>\n<\/div>\n

Tom otev\u0159el o\u010di a zjistil, \u017ee le\u017e\u00ed na chladn\u00fdch schodech, c\u00edtil proti sv\u00e9 tv\u00e1\u0159i tvrd\u00fd k\u00e1men. Nat\u00e1hl nosem, vzduch byl sladk\u00fd a tich\u00fd stejn\u011b jako p\u0159ed lehkou podzimn\u00ed bou\u0159kou, posadil se a rozhl\u00e9dl se. Pod n\u00edm byla spousta schod\u016f, dlouh\u00e1 cesta dol\u016f. Dal\u0161\u00ed schody nad n\u00edm. Nic. Nikdo.<\/div>\n
Zd\u00e1lo se, \u017ee je s\u00e1m.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Ne. Jsem tady j\u00e1.“<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Tom se oto\u010dil nahoru do schod\u016f.<\/div>\n
Postava mu\u017ee k n\u011bmu sestupovala a Tom zamrkal, aby zaost\u0159il. Te\u010f u\u017e sly\u0161el \u017eovi\u00e1ln\u00ed zvuky sm\u00edchu a radosti naho\u0159e, za sebou, jako by n\u00e1sledovaly toho cizince p\u0159ed n\u00edm, ne\u017e vymizely. Mu\u017e, kter\u00fd se p\u0159edt\u00edm tak tajemn\u011b p\u0159edstavil, te\u010f st\u00e1l p\u0159\u00edmo p\u0159ed n\u00edm, a Tom zalapal po dechu a posadil se.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Ale ty jsi p\u0159ece mrtv\u00fd.“<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Bushido p\u0159ik\u00fdvl. „Jsem,“ odpov\u011bd\u011bl zlehka.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Tak co tady d\u011bl\u00e1\u0161?“ pod\u00edval se znovu dol\u016f, a pak kolem sebe do nekone\u010dna. „Co je<\/em> tady?“<\/div>\n
V\u00e1le\u010dn\u00edk zav\u00e1hal.<\/div>\n
„Nep\u0159i\u0161el jsem t\u011b nav\u0161t\u00edvit, Lorde Tome. Objevil ses v \u017eivot\u011b po \u017eivot\u011b.“<\/div>\n
Tom zbledl, znovu se pohledem vr\u00e1til k Bushidovi, a pak se sna\u017eil pod\u00edvat za n\u011bj, nahoru do schod\u016f. Znovu sly\u0161el ty tich\u00e9 zvuky, ale zmizely stejn\u011b rychle jako p\u0159edt\u00edm. Op\u0159el se dlan\u00ed o kamennou ze\u010f po jeho pravici, jedin\u00e1 pevn\u00e1 v\u011bc v jeho dohledu, krom\u011b schod\u016f a jeho spole\u010dn\u00edka. Tak\u017ee hora. A byl tu takov\u00fd v\u0161eobj\u00edmaj\u00edc\u00ed klid, \u017ee byl a\u017e skoro hmatateln\u00fd.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„J\u00e1 jsem um\u0159el?“ vysoukal ze sebe p\u0159idu\u0161en\u011b.<\/div>\n
„Ano.“<\/div>\n
Tom se op\u0159el jednou rukou o koleno a druhou o schod p\u0159ed n\u00edm, zvedl se na nohy. Byl st\u00e1le men\u0161\u00ed ne\u017e druh\u00fd mu\u017e, u\u017e jen kv\u016fli tomu, \u017ee st\u00e1l na ni\u017e\u0161\u00edm schodu. „Tak\u017ee ses p\u0159i\u0161el zlomysln\u011b radovat,“ \u0159ekl, „\u0159\u00edct mi, \u017ee kdy\u017e Bill nen\u00ed tv\u016fj, tak nebude ani m\u016fj?“ Bushido mu na to nic ne\u0159ekl, ale Tom c\u00edtil, \u017ee se plete. Zamra\u010den\u011b se na Bushida d\u00edval. „Milovals ho tak, jako on miloval tebe?“<\/div>\n
„Zbo\u017e\u0148oval jsem ho stejn\u011b jako ty.“<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b,“ odfrkl si Tom. „Dokonal\u00e1 l\u00e1ska tvrzen\u00e1 pochopen\u00edm a p\u0159edur\u010den\u00e1 k p\u0159ed\u010dasn\u00e9mu konci na sam\u00e9m po\u010d\u00e1tku sv\u00e9ho rozkv\u011btu. Jak se m\u016f\u017eu rovnat tomu, co bylo ps\u00e1no ve hv\u011bzd\u00e1ch?“<\/div>\n
Bushido se na n\u011bj podivn\u011b pod\u00edval a zavrt\u011bl hlavou. „Tolik nen\u00e1visti.“<\/div>\n
„Ne, kdepak, to nen\u00ed nen\u00e1vist.“ Zavrt\u011bl Tom tak\u00e9 hlavou. „To je jen z\u00e1vist, spaluj\u00edc\u00ed, zotro\u010duj\u00edc\u00ed \u017e\u00e1rlivost; emoce, kter\u00e1 je daleko m\u00e9n\u011b \u00factyhodn\u00e1 a mnohem infantiln\u011bj\u0161\u00ed. Chci<\/em> t\u011b nen\u00e1vid\u011bt. Sna\u017eil jsem se t\u011b tolikr\u00e1t nen\u00e1vid\u011bt. Ale vid\u00edm, \u017ee nemohu, a\u0165 u\u017e je d\u016fvod jak\u00fd chce.“ Tom se znovu pod\u00edval za Bushidova ramena. Skoro jako by sly\u0161el hudbu a sm\u00edch. Kdykoliv se sna\u017eil zachytit i hlasy, zvuky se op\u011bt uti\u0161ily, dokud se svou pozornost\u00ed nevr\u00e1til zp\u00e1tky k padl\u00e9mu hrdinovi.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Pro\u010d jsi sem za mnou p\u0159i\u0161el?“<\/div>\n
„Proto\u017ee tady nem\u00e1\u0161 b\u00fdt. A proto\u017ee,“ Bushido zav\u00e1hal, „cht\u011bl jsem se setkat s mu\u017eem, kter\u00e9ho samotn\u00ed Bohov\u00e9 shledali p\u0159edur\u010den\u00fdm a hodn\u00fdm toho, aby milovat Billa po zbytek jeho \u017eivota.“<\/div>\n
Tom \u010dekal, ale u\u017e nic nep\u0159i\u0161lo. „Co d\u00e1l?“ zeptal se.<\/div>\n
„L\u00e1ska, kterou k n\u011bmu chov\u00e1\u0161, je vtepan\u00e1 do tv\u00e9 du\u0161e. Je opravdu po\u017eehn\u00e1n, \u017ee t\u011b m\u00e1, a \u017ee ty m\u00e1\u0161 jeho.“<\/div>\n
Zvuk se ozval a znovu zmizel, Tom zamrkal. „Mn\u011b nen\u00ed dovoleno vstoupit?“ nal\u00e9hal zlostn\u011b. „M\u00e1m tady sed\u011bt celou v\u011b\u010dnost, jen tady venku?“<\/div>\n
Bushido zavrt\u011bl hlavou. „Ty po t\u011bchto schodech nep\u016fjde\u0161 je\u0161t\u011b notnou \u0159\u00e1dku let. Bill t\u011b vol\u00e1, co\u017epak ho nesly\u0161\u00ed\u0161?“<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\n

Tom se zarazil, poc\u00edtil, jak ho n\u011bco tah\u00e1, velmi jemn\u011b v jeho mysli. Vskutku ho sly\u0161el, kdy\u017e na to pomyslel. Mo\u017en\u00e1, \u017ee tady byla mo\u017enost volby. Oto\u010dil se od Bushida. „Bille!“ zavolal dol\u016f ze schod\u016f a jeho vlastn\u00ed hlas se mu vr\u00e1til ozv\u011bnou.<\/p>\n<\/div>\n

<\/div>\n
<\/div>\n
\n

\"\"<\/p>\n<\/div>\n

<\/div>\n
<\/div>\n
A pak, po chv\u00edli, znovu uc\u00edtil to jemn\u00e9 zatah\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
Rozeb\u011bhl se sm\u011brem dol\u016f a u\u017e se neoto\u010dil.<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
autor: Little Muse & Majestrix<\/strong><\/div>\n
p\u0159eklad: LilKatie<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule & modrozelen\u00e1<\/strong><\/div>\n
\u00a0<\/strong><\/div>\n
original<\/span><\/a><\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Majestrix & Little Muse   Pentapolis v plamenech   Tom si jen jednou vzpomn\u011bl na Billa. Bylo to na chv\u00edli, kdy\u017e se d\u00edval do skeln\u00fdch o\u010d\u00ed mrtv\u00e9ho voj\u00e1ka, ruka le\u017eela na stran\u011b jeho postele, krk m\u011bl cel\u00fd zakrv\u00e1cen\u00fd. Mo\u017en\u00e1 \u017ee pr\u00e1v\u011b<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[434],"tags":[],"class_list":["post-6924","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-a-broken-hallelujah"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6924","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6924"}],"version-history":[{"count":5,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6924\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":79440867,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6924\/revisions\/79440867"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6924"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6924"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6924"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}