{"id":6932,"date":"2012-02-18T17:00:00","date_gmt":"2012-02-18T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6913"},"modified":"2012-02-18T17:00:00","modified_gmt":"2012-02-18T16:00:00","slug":"neni-to-jen-o-tvych-vlasech-blazne","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/02\/18\/neni-to-jen-o-tvych-vlasech-blazne\/","title":{"rendered":"Nen\u00ed to jen o tv\u00fdch vlasech, bl\u00e1zne…"},"content":{"rendered":"
autor: GossipGirl
<\/strong> <\/p>\n

„Co se ti zase d\u011bje?“ rozhodil Bill ruce a p\u0159e\u0161l\u00e1pnul z nohy na nohu. Sledoval Toma stoj\u00edc\u00edho u okna a bezradn\u011b kr\u010dil obo\u010d\u00ed.<\/p><\/div>\n

„Nic.“<\/div>\n
„No tak, Tome, co se stalo?“<\/div>\n
Tom trhnul rameny. „\u0158\u00edk\u00e1m, \u017ee nic.“<\/p>\n

Bill na\u0161pulil pusu a na\u0161tvan\u011b si odfrknul, nesn\u00e1\u0161el, kdy\u017e p\u0159ed n\u00edm Tom n\u011bco tajil. Oddupal do koupelny a r\u00e1zn\u011b za sebou zabouchnul dve\u0159e, aby dal dostate\u010dn\u011b najevo, v jak\u00e9m je rozpolo\u017een\u00ed. Ani po hork\u00e9 spr\u0161e se mu n\u00e1lada p\u0159\u00edli\u0161 nezvedla, z\u00e1\u0159ivky nad zrcadlem je\u0161t\u011b prohlubovaly jeho kruhy pod o\u010dima. Je\u0161t\u011b k tomu p\u0159edstava, \u017ee se bude muset cel\u00fd ve\u010der usm\u00edvat a promen\u00e1dovat se p\u0159ed lidmi, kte\u0159\u00ed budou hledat ka\u017edou, by\u0165 sebemen\u0161\u00ed, chybu.<\/p>\n

Vd\u011b\u010dn\u00fd za to, \u017ee u\u017e nepot\u0159ebuje make-up, si jen vyfoukal vlasy a p\u0159e\u0161el opatrn\u011b p\u0159es pokoj, po Tomovi nebylo ani vidu ani slechu. Bill smutn\u011b sv\u011bsil koutky, na\u0161tv\u00e1n\u00ed p\u0159ech\u00e1zelo v zarmoucen\u00ed. Bez chuti na sebe nah\u00e1zel p\u0159ipraven\u00e9 kalhoty, ko\u0161ili a ko\u017eenou vestu s cvo\u010dky, nasadil si je\u0161t\u011b slune\u010dn\u00ed br\u00fdle, nat\u00e1hl rukavice a s velkou ta\u0161kou v ruce vyrazil ven. Toma potkal a\u017e v \u010dern\u00e9 limuz\u00edn\u011b stoj\u00edc\u00ed p\u0159ed hotelem, a jeho zklam\u00e1n\u00ed se je\u0161t\u011b vystup\u0148ovalo. Jeho bratr se na n\u011bj ani nepod\u00edval.<\/p>\n

„Hey, lidi,“ pozdravil pomalu Georga s Gustavem, kte\u0159\u00ed p\u0159ijeli do LA kv\u016fli nahr\u00e1v\u00e1n\u00ed nov\u00e9ho alba. Prvn\u00ed den vypadali dost zara\u017een\u011b zm\u011bnou, kterou si Bill pro\u0161el, od blon\u010fat\u00fdch vlas\u016f a\u017e k nedostatku make-upu. Ale zvykli si na to.<\/div>\n

„Ahoj Bille,“ k\u00fdvnul Gustav, ruce zalo\u017een\u00e9 p\u0159es hrudn\u00edk. „Kam jedeme, Dave?“<\/div>\n
Mana\u017eer trhnul hlavou. „Na p\u00e1rty, kde se p\u0159edstav\u00edte a ozn\u00e1m\u00edte nahr\u00e1v\u00e1n\u00ed nov\u00e9 desky. Budou tam novin\u00e1\u0159i, n\u00e1vrh\u00e1\u0159i, zp\u011bv\u00e1ci, mana\u017ee\u0159i, herci, tak se chovejte n\u011bjak\u2026“<\/div>\n
„Nejsme d\u011bti,“ brouknul Tom a zarazil si sluch\u00e1tka do u\u0161\u00ed, v aut\u011b panovalo napjat\u00e9 ticho. V\u0161ichni vyc\u00edtili nap\u011bt\u00ed mezi dvoj\u010daty.<\/p>\n<\/div>\n
\n
David proto\u010dil o\u010di a oto\u010dil se, pohledem sledoval ub\u00edhaj\u00edc\u00ed silnici za ok\u00fdnkem. Bill naopak z\u00edral do jednolit\u00e9ho stropu auta a Georg p\u0159edst\u00edral span\u00ed. Jeli v naprost\u00e9m tichu, kter\u00e9 ru\u0161ily jen zvuky z venku. Nejen proto vypadli v\u0161ichni z \u010dern\u00e9ho SUV hned, jak zastavilo. Ocitli se v blesc\u00edch fotoapar\u00e1t\u016f, u\u0161i jim naplnil povyk. Bill s nasazenou sebev\u011bdomou maskou kr\u00e1\u010del p\u0159es prosklenou halu domu jednoho z m\u00edstn\u00edch mana\u017eer\u016f. Malink\u00fd kous\u00ed\u010dek jeho du\u0161e po\u0159\u00e1d p\u0159em\u00fd\u0161lel, co mohl ud\u011blat \u0161patn\u011b, nebo \u010d\u00edm mohl Toma na\u0161tvat. Kdy\u017e se poh\u00e1dali naposledy, bylo z toho n\u011bkolik fotek Toma s nezn\u00e1mou kurvou z jak\u00e9hosi baru. Bill musel tenkr\u00e1t koncentrovat ve\u0161kerou svou vnit\u0159n\u00ed s\u00edlu, aby neud\u011blal dal\u0161\u00ed sc\u00e9nu. Stejn\u011b se nakonec usm\u00ed\u0159ili.<\/p>\n

Jen\u017ee te\u010f to bylo jin\u00e9. Potom, co se p\u0159est\u011bhovali do LA, to p\u00e1r t\u00fddn\u016f bylo skv\u011bl\u00e9, skoro nikdo je neznal, mohli chodit na ve\u010de\u0159e a vym\u011b\u0148ovat si letm\u00e9, nebezpe\u010dn\u011b vzru\u0161uj\u00edc\u00ed polibky v tmav\u00fdch roz\u00edch nebo chodb\u00e1ch. Jen\u017ee posledn\u00ed dobou byl jeho bratr podivn\u00fd, choval se jako by Billa p\u0159est\u00e1val m\u00edt r\u00e1d. Ka\u017ed\u00fdm dnem se uzav\u00edral v\u00edc a v\u00edc do sebe, p\u0159i\u010dem\u017e se p\u0159est\u011bhoval do vlastn\u00edho pokoje. Bill si snad ani nepamatoval r\u00e1no, kdy se naposledy probudil vedle Toma.<\/div>\n

„Pane Kaulitzi, co v\u00e1s vedlo ke zm\u011bn\u011b stylu?“<\/div>\n
„Bille, pro\u010d jste upustil od linek a \u010dern\u00e9 barvy?“<\/div>\n
„Tady, Bille\u2026“<\/div>\n
U\u017e cht\u011bl n\u011bco kousav\u00e9ho odpov\u011bd\u011bt, ale David ho nen\u00e1padn\u011b po\u0161\u0165ouchnul dop\u0159edu. Vlastn\u011b ho t\u00edmto zp\u016fsobem dostrkal a\u017e za dav novin\u00e1\u0159\u016f, do obrovsk\u00e9 m\u00edstnosti, kde si kone\u010dn\u011b mohl vydechnout od fo\u0165\u00e1k\u016f a dotaz\u016f. Za sebou c\u00edtil Toma a p\u0159ed sebou vid\u011bl Gustava. Pro\u010d j\u00e1, \u00fap\u011bl v duchu a snad jako nikdy si p\u0159\u00e1l vyh\u0159\u00e1t\u00fd byt s terasou, kde se rozval\u00ed a do u\u0161\u00ed si zaraz\u00ed sluch\u00e1tka. Tou\u017eil po tepl\u00e9 van\u011b, po pohodln\u00e9 posteli a cht\u011bl vedle sebe star\u00e9ho Toma.<\/p>\n

Jen\u017ee jeho touhy a p\u0159\u00e1n\u00ed jej nezachr\u00e1nily od p\u0159edst\u00edran\u00fdch \u00fasm\u011bv\u016f, vynucen\u00fdch rozhovor\u016f a n\u011bkolika skleni\u010dek \u0161ampa\u0148sk\u00e9ho vypit\u00fdch ze slu\u0161nosti. Kolem p\u016flnoci vypadnul do krapet chladn\u011bj\u0161\u00edho vzduchu na terase, kde se py\u0161nily rozestaven\u00e9 mohutn\u00e9 palmy v kv\u011btin\u00e1\u010d\u00edch. Ve vzduchu bylo c\u00edtit mo\u0159e, dokonce i sly\u0161el, jak \u0161um\u00ed. Nic neru\u0161ilo zdej\u0161\u00ed ticho, snad jen p\u00e1r, kter\u00fd pr\u00e1v\u011b vch\u00e1zel zp\u00e1tky dovnit\u0159 s klapnut\u00edm b\u00edl\u00fdch dve\u0159\u00ed. Bill za nimi koukal s l\u00edtost\u00ed vepsanou v o\u010d\u00edch. Poprv\u00e9 za\u010dal pochybovat jednak o sv\u00e9m rozhodnut\u00ed, p\u0159est\u011bhovat se z rodn\u00e9ho N\u011bmecka, ale tak\u00e9 o tom, jestli si tehdy nem\u011bl zvolit n\u011bkoho jin\u00e9ho, do koho by se mohl zamilovat. A a\u010dkoli k tomu nem\u011bl zd\u00e1nliv\u011b sebemen\u0161\u00ed d\u016fvod, za\u010dal si v mysli malovat, jak by vypadal jeho rozchod s Tomem. Nemohl by se sebrat a prost\u011b odej\u00edt, Tom byl\u2026 jeho dvoj\u010de a jeho kytarista. Nemohl se prost\u011b oto\u010dit, jako by to ud\u011blal u kter\u00e9koliv holky\u2026 nebo snad kluka. Sklonil hlavu a d\u00e1l se zaob\u00edral minulost\u00ed, kterou nemohl vr\u00e1tit, a budoucnost\u00ed, kterou nemohl tu\u0161it. Cigareta zap\u00e1len\u00e1 v jeho ruce pomalu doho\u0159\u00edvala, popel voln\u011b odpadal do prostoru pod n\u00edm, kdy\u017e klepnul rukou o z\u00e1bradl\u00ed. Nev\u011bd\u011bl, jak dlouho tam st\u00e1l, nem\u011bl nejmen\u0161\u00ed tu\u0161en\u00ed, kolikr\u00e1t se voda v mo\u0159i rozbila o b\u0159eh, ne\u017e se vedle n\u011bj op\u0159elo dal\u0161\u00ed t\u011blo.<\/p>\n

„Nebav\u00ed\u0161 se?“<\/div>\n

Bill ani nezvednul o\u010di. „N\u011bjak to nejde.“<\/div>\n
„Nejde to, nebo nechce\u0161?“<\/div>\n
„Zase filosofuje\u0161.“<\/div>\n
Tom se lehce pousm\u00e1l, i kdy\u017e v t\u00e9 tm\u011b okolo to vid\u011bt nebylo. „Ne.“<\/div>\n
„Tak se mi hrabe\u0161 v hlav\u011b, nech toho!“ \u0161t\u011bknul Bill, ale jeho t\u00f3n nezn\u011bl ani z p\u011btiny tak ost\u0159e, jak m\u011bl. Sp\u00ed\u0161 to vypadalo komicky, kdy\u017e slo\u017eil hlavu do dlan\u00ed a na\u0161pulil pusu.<\/div>\n
„Kdy\u017e tam nem\u00e1\u0161 uklizeno\u2026“<\/div>\n
Bill se narovnal a slo\u017eil ruce p\u0159es prsa, zpra\u017eil Toma dal\u0161\u00edm ze sv\u00fdch na\u0161tvan\u00fdch pohled\u016f. Ten prvn\u00ed mu v\u011bnoval u\u017e odpoledne. „N\u011bkdo mi tam musel ten bordel ud\u011blat.“<\/div>\n
Tom se z\u00e1dy op\u0159el o z\u00e1bradl\u00ed.<\/div>\n
„Kdy\u017e si neum\u00ed\u0161 uklidit\u2026“ Mo\u017en\u00e1, \u017ee ne\u010dekal a\u017e takov\u00fd v\u00fdbuch. Nebo ho mo\u017en\u00e1 \u010dekal, ale jen p\u0159esn\u011b nev\u011bd\u011bl, kdy p\u0159ijde. Ka\u017edop\u00e1dn\u011b sebou cuknul, kdy\u017e Bill zvedl hlas.<\/div>\n
„Kdybys mi kone\u010dn\u011b<\/em> \u0159ekl, co\u017ee t\u011b to posledn\u00ed dobou na mn\u011b tak sere, mohl bych si ve vlastn\u00ed hlav\u011b, s tv\u00fdm<\/em> dovolen\u00edm, ud\u011blat po\u0159\u00e1dek a neotravovat t\u011b sv\u00fdma hloup\u00fdma<\/em> ot\u00e1zkama. Jestli na m\u011b hodl\u00e1\u0161 takhle tup\u011b z\u00edrat celej ve\u010der, vypro\u0161uju si to a pros\u00edm t\u011b, aby sis rad\u0161i t\u00edmhle tup\u00fdm<\/em> pohledem hledal n\u011bjakou holku do postele!“ Bill si s posledn\u00edm slovem dupnul a s trochu lep\u0161\u00ed – a o hodn\u011b bojovn\u011bj\u0161\u00ed – n\u00e1ladou oddusal zp\u00e1tky do m\u00edstnosti, zam\u00ed\u0159il rovnou k baru. C\u00edtil takovou sm\u011bsici pocit\u016f, \u017ee se v nich nemohl vyznat ani za tis\u00edc let. Na jednu stranu se c\u00edtil l\u00edp, od chv\u00edle kdy vypustil svoji frustraci, ale na stranu druhou \u2026 b\u00e1l se, \u017ee Toma definitivn\u011b odehnal.<\/div>\n
Mo\u017en\u00e1 by jedna z jeho obav mohla vz\u00edt definitivn\u011b za sv\u00e9, kdyby na t\u00e9 terase z\u016fstal je\u0161t\u011b o p\u00e1r vte\u0159in d\u00e9le. Tom se toti\u017e za\u010dal sm\u00e1t.<\/em> Mo\u017en\u00e1 to bylo alkoholem, nebo taky stup\u0148uj\u00edc\u00ed se situac\u00ed mezi nimi\u2026 ale Tom se usm\u00edval a\u017e do chv\u00edle, ne\u017e se znovu usadil u baru.<\/p>\n

P\u00e1rty skon\u010dila m\u00edrnou kocovinou t\u0159\u00ed \u010dlen\u016f ze \u010dty\u0159, p\u0159i\u010dem\u017e dva z t\u011bch t\u0159\u00ed dokonce p\u0159eb\u00fdvali v jednom byt\u011b. \u0158eklo by se, \u017ee dvoj\u010data se pozab\u00edj\u00ed i bez kocoviny, nato\u017e s n\u00ed, ale opak byl pravdou. Oba dva sed\u011bli na gau\u010di, beze slova z\u00edrali na televizi a v ruce hrnky s \u010dajem. Vlastn\u011b doba po mejdanu byla jedin\u00fdm \u010dasem, kdy vedle sebe dok\u00e1zali sed\u011bt naprosto nete\u010dn\u011b.<\/div>\n

„A to to v noci vypadalo tak beznad\u011bjn\u011b,“ brouknul Tom.<\/div>\n
Bill se zamra\u010dil. „Bylo to beznad\u011bjn\u00fd.“<\/div>\n
„Bar m\u011bli dobrej.“<\/div>\n
„Potom nech\u00e1pu, \u017ee nejsi pod obraz.“<\/div>\n
„Nech toho.“<\/div>\n
Bill zakroutil hlavou a polo\u017eil hrnek, taky ho dost bolela hlava a ani omylem se necht\u011bl pou\u0161t\u011bt do del\u0161\u00edch diskuz\u00ed. Jen jedna ot\u00e1zka jej p\u00e1lila na jazyku, ale b\u00e1l se ji vyslovit. Proto d\u00e1l ml\u010del a zamy\u0161len\u011b koukal na b\u00edl\u00e9 m\u00edsto na zdi, kousek za televiz\u00ed.<\/div>\n
„To jsem v\u00e1\u017en\u011b tak o\u0161klivej?“ Nevydr\u017eel to.<\/div>\n
Tom zamrkal a m\u00e1lem mu zasko\u010dilo, jak rychle oto\u010dil hlavu na Billa. „Pro\u010d\u2026 jak t\u011b zrovna tohle napadlo takhle po r\u00e1nu?“<\/div>\n
Bill skepticky kouknu na hodiny, bl\u00ed\u017eilo se k poledni. „Posledn\u00ed dobou se na m\u011b ani nepod\u00edv\u00e1\u0161.“<\/div>\n
„To nen\u00ed pravda.“<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, jak to mysl\u00edm.“<\/div>\n
„Ne, nev\u00edm.“<\/div>\n
„Ned\u011blej blb\u00fdho a \u0159ekni to narovinu,“ vyjel Bill, hlava se ozvala lehk\u00fdm nesouhlasem.<\/div>\n
Tom si zalo\u017eil ruce. „Nem\u00e1m p\u00e1ru, co se mi tu sna\u017e\u00ed\u0161 nazna\u010dovat.“<\/div>\n
„\u017de jsme spolu u\u017e dva tejdny nespali!“<\/p>\n

Zavl\u00e1dla doba, kdy Bill klepal dlouh\u00fdmi nehty do desky stolu a Tom poklep\u00e1val nohou o zem. Nekoukali na sebe, oba v o\u010dividn\u00e9 snaze vyhnout se tomu na co nejdel\u0161\u00ed dobu. Bill \u010dekal na Tomovu odpov\u011b\u010f, Tom se ji usilovn\u011b sna\u017eil vymyslet.<\/div>\n

„Bylo mi blb\u011b.“ V duchu si dal facku. Nic hor\u0161\u00edho u\u017e \u0159\u00edct nemohl.<\/div>\n
Bill nakr\u010dil \u010delo. „Dva dny.“<\/div>\n
„D\u00fdl.“<\/div>\n
„Tak fajn, budu d\u011blat, jako\u017ee ti v\u011b\u0159\u00edm ten tejden. N\u011bjak\u00e1 jin\u00e1 v\u00fdmluva?“<\/div>\n
Tom proto\u010dil o\u010di a zatnul p\u011bsti, bez ohledu na sv\u016fj stav se rychle zvednul z gau\u010de. „Ne, nem\u00e1m \u017e\u00e1dnou dal\u0161\u00ed v\u00fdmluvu a nem\u00e1m p\u00e1ru, co bych ti m\u011bl \u0159\u00edct, sta\u010d\u00ed?“<\/div>\n
Bill mohl jen smutn\u011b sledovat jeho z\u00e1da, jak miz\u00ed v ohybu schodi\u0161t\u011b, a poslouchat cvaknut\u00ed z\u00e1mku od dve\u0159\u00ed jeho pokoje. Sv\u011bsil hlavu, vzali to z toho nejhor\u0161\u00edho konce, z jak\u00e9ho mohli\u2026<\/p>\n

Cel\u00e9 odpoledne stepoval Bill po ob\u00fdv\u00e1ku, zastavoval se jednou u okna, podruh\u00e9 u kuchy\u0148sk\u00e9 linky, pot\u0159et\u00ed u televize. Bezc\u00edln\u011b bloumal, jen aby nesed\u011bl na zadku. Sna\u017eil se p\u0159emoci to hnusn\u00e9 nutk\u00e1n\u00ed vyb\u011bhnout schody, zabu\u0161it na zam\u010den\u00e9 dve\u0159e a prosit o usm\u00ed\u0159en\u00ed. Neklesne, ne on. Nebo by mohl\u2026 Na\u0161tvan\u011b pra\u0161til rukou do zdi, frustrace z n\u011bj p\u0159\u00edmo \u010di\u0161ela. Po n\u011bkolika hodin\u00e1ch str\u00e1ven\u00fdch takhle, kdy\u017e u\u017e v\u00e1\u017en\u011b nev\u011bd\u011bl, co by mohl d\u011blat, si stoupnul k lince a dal se do p\u0159\u00edpravy jak\u00e9s-tak\u00e9s ve\u010de\u0159e, ov\u0161em ve \u0161ne\u010d\u00edm tempu. Na hodin\u00e1ch odbila sedm\u00e1 hodina a venku se za\u010dalo smr\u00e1kat, jako p\u0159\u00edkrov, kter\u00fd je\u0161t\u011b zhor\u0161il jeho n\u00e1ladu. D\u0159\u00edv sk\u00e1kal do v\u0161eho po hlav\u011b, bylo mu jedno, co plave ve vod\u011b, ne\u017e se do n\u00ed vrhnul. Nemusel v\u011bd\u011bt, co nov\u00e9 v\u011bci p\u0159inesou, neb\u00e1l se zm\u011bn. A najednou za\u010dal p\u0159em\u00fd\u0161let, jestli to bylo moudr\u00e9, zamilovat se do n\u011bkoho, od koho nem\u016f\u017ee odej\u00edt, komu m\u016f\u017ee snad \u010d\u00edst my\u0161lenky. Nebylo to nijak vysv\u011btliteln\u00e9, ale Bill podv\u011bdom\u011b tu\u0161il, \u017ee Toma tr\u00e1p\u00ed to sam\u00e9, co jeho. Byla to snad tahle my\u0161lenka, nebo mo\u017en\u00e1 odpoledne pln\u00e9 chmurn\u00fdch \u00favah, co jej donutilo vyb\u011bhnout nahoru po schodech a spole\u010dn\u011b s hrnkem \u010daje zaklepat na Tomovy dve\u0159e. Jen\u017ee zevnit\u0159 se nic neozvalo.<\/div>\n

Bill zaklepal znovu a tentokr\u00e1t mohl sly\u0161et za\u0161ust\u011bn\u00ed pol\u0161t\u00e1\u0159e. Sv\u011bsil hlavu a op\u0159el se o st\u011bnu vedle dve\u0159\u00ed, nem\u011bl ani tu\u0161en\u00ed, na co \u010dek\u00e1.<\/p>\n

„Poj\u010f d\u00e1l,“ ozvalo se mu vedle ucha, kdy\u017e Tom pootev\u0159el dve\u0159e. Bill m\u00e1lem spadl ze schod\u016f, jak nadsko\u010dil leknut\u00edm. Cht\u011bl n\u011bco \u0159\u00edct, ale Tom byl v tu chv\u00edli u\u017e zase rozta\u017een\u00fd na posteli. Proto pomalu ve\u0161el do pokoje a zav\u0159el za sebou dve\u0159e, hrnek polo\u017eil na no\u010dn\u00ed stolek. Jako by se Toma snad b\u00e1l, stoupnul si kus od n\u011bj a zalo\u017eil si ruce v bok.<\/div>\n

„Asi jsme to vzali ze \u0161patn\u00fdho konce, co?“<\/div>\n
Tom jen p\u0159ik\u00fdvnul, vzep\u0159el se do sedu. „V\u017edycky m\u011b jen obvi\u0148uje\u0161, v\u00ed\u0161 to?“<\/div>\n
„J\u00e1 se jen ptal\u2026“ Bill zmlknul, pevn\u011b odhodl\u00e1n neza\u010d\u00edt se znovu h\u00e1dat. „J\u00e1 cht\u011bl jen v\u011bd\u011bt, co ti na mn\u011b posledn\u00ed dobou vad\u00ed, necht\u011bl jsem do toho zatahovat postel ani na\u0161e h\u00e1dky,“ sklonil trochu hlavu a sednul si na kraj\u00ed\u010dek matrace. Vrhnul na Toma polovi\u010dat\u00fd pohled, kter\u00fdm cht\u011bl hlavn\u011b prozkoumat, jak se jeho bratr tv\u00e1\u0159\u00ed. C\u00edtil, \u017ee jsou oba napnut\u00ed a celkov\u011b si p\u0159ipadaj\u00ed dost nepohodln\u011b.<\/div>\n
„J\u00e1\u2026 nen\u00ed to p\u0159esn\u011b to, co mi vad\u00ed, jen\u2026“<\/div>\n
Bill hltal ka\u017ed\u00e9 jeho slovo, dokud se neodml\u010del. Pohl\u00e9dli na sebe, Tom m\u011bl v o\u010d\u00edch nerozhodn\u00fd v\u00fdraz, p\u0159ech\u00e1zej\u00edc\u00ed a\u017e v zoufalstv\u00ed.<\/div>\n
„Jen co? Tome, prost\u011b to \u0159ekni.“<\/div>\n
„P\u0159ijde mi, \u017ee u\u017e nejsi m\u016fj bratr.“<\/p>\n

Bill zalapal po dechu, v hlav\u011b mu prob\u011bhlo p\u00e1r katastrofick\u00fdch my\u0161lenek. S roz\u0161\u00ed\u0159en\u00fdma o\u010dima obr\u00e1til obli\u010dej k Tomovi, napr\u00e1zdno sklapnul pusu. „Co\u017ee?“<\/div>\n

Tom rychle zakroutil hlavou. „Ne, ne, takhle to nemysl\u00edm, ale Bille, pod\u00edvej se na sebe. M\u016fj bratr m\u00edval \u010dern\u00fd vlasy, po r\u00e1nu se mu rozt\u00e9kaly linky a byl spokojenej v N\u011bmecku, tohle\u2026 ty vlasy, a v\u0161echno okolo\u2026“<\/div>\n
„Vad\u00ed ti, jak vypad\u00e1m?!“ vyjelo Billovo obo\u010d\u00ed skoro a\u017e k vlas\u016fm.<\/div>\n
„Nejen to, v\u00ed\u0161\u2026 chov\u00e1\u0161 se jinak a\u2026“<\/div>\n
Ale Bill ho nenechal domluvit. „A LA na m\u011b nehod\u00ed\u0161, cht\u011bl si to stejn\u011b jako j\u00e1, mo\u017en\u00e1 i v\u00edc!“<\/div>\n
„Tak m\u011b chv\u00edli sakra poslouchej! Sna\u017e\u00edm se s tebou mluvit norm\u00e1ln\u011b, nechci se h\u00e1dat!“ zak\u0159i\u010del Tom a vstal z postele, dodal si alespo\u0148 \u010d\u00e1st pot\u0159ebn\u00e9 jistoty. Bill zmlknul a bezv\u00fdrazn\u011b Toma sledoval.<\/div>\n
„Kdy\u017e jsme tu byli chv\u00edli, p\u00e1r t\u00fddn\u016f, bylo to v pohod\u011b. Jen\u017ee te\u010f\u2026 po\u0159\u00e1d si jen s Dunjou na n\u00e1kupech, nebo chod\u00ed\u0161 k holi\u010di, posledn\u00ed chv\u00edle, kterou jsme spolu fakt str\u00e1vili v pohod\u011b, bylo odpoledne v tetovac\u00edm salonu. Nevy\u010d\u00edt\u00e1m ti, \u017ee ses zm\u011bnil, nebudu ti vy\u010d\u00edtat, \u017ee sis obarvil vlasy a p\u0159estal ses malovat, i kdy\u017e bych to hrozn\u011b r\u00e1d ud\u011blal. Chci jen, abys pochopil, \u017ee to je prost\u011b moc zm\u011bn za stra\u0161n\u011b kr\u00e1tkou dobu a j\u00e1 to u\u017e nezvl\u00e1d\u00e1m!“<\/div>\n
Bill sklopil hlavu, zkoumal vl\u00e1kna koberce. Poslouchal Toma, ale posledn\u00ed slova u\u017e mu skoro spl\u00fdvala.
„Mn\u011b zase p\u0159ijde, \u017ee ses zm\u011bnil ty.“ Mohl jasn\u011b sly\u0161et Tom\u016fv povzdech. „Jde to v\u016fbec vy\u0159e\u0161it?“ zeptal se m\u00edsto toho, modlil se k bohu za kladnou odpov\u011b\u010f.<\/div>\n
„Mus\u00ed to j\u00edt. Nedok\u00e1\u017eu t\u011b do konce \u017eivota ignorovat, v\u00e1\u017en\u011b to nedok\u00e1\u017eu\u2026,“ zamumlal Tom a p\u0159istoupil bl\u00ed\u017e k posteli, projel rukou skrz p\u00e1r t\u00fddn\u016f star\u00e9, blon\u010fat\u00e9 prameny.<\/p>\n

„Bille\u2026“<\/div>\n

Bill vzhl\u00e9dnul, jeho srdce se zalilo slabou\u010dk\u00fdm pram\u00ednkem nad\u011bje, kdy\u017e v t\u011bch o\u010d\u00edch, kter\u00e9 byly natolik podobn\u00e9 t\u011bm jeho, a\u017e se zd\u00e1ly toto\u017en\u00e9, zahl\u00e9dl z\u00e1blesk touhy. Pousm\u00e1l se. „Mysl\u00ed\u0161, \u017ee j\u00e1 t\u011b n\u011bkdy dok\u00e1zal ignorovat?“<\/div>\n
„Posledn\u00ed dobou se ti to dost da\u0159ilo.“<\/div>\n
„\u017de to \u0159\u00edk\u00e1\u0161 zrovna ty,“ brouknul Bill a zah\u00e1knul si prsty o lem Tomova trika. Rozhodl se zapomenout na svoje pochybnosti a podlehnout touze, kter\u00e1 spalovala jeho t\u011blo u\u017e n\u011bkolik dn\u00ed. Vrhnul k Tomovi v\u0161e\u0159\u00edkaj\u00edc\u00ed pohled a jedin\u00fdm pohybem ho st\u00e1hnul na sebe. Podal se jeho t\u011blu, jako to d\u011blal tolikr\u00e1t, dlouh\u00e9 nehty zaryl do jeho krku a pomalu sj\u00ed\u017ed\u011bl a\u017e na z\u00e1da. Chv\u00edli uh\u00fdbal p\u0159ed bratrov\u00fdmi rty, ale nakonec se do nich vpil a uml\u010del tak vy\u010d\u00edtav\u00fd hlas uvnit\u0159 sv\u00e9 hlavy. Prost\u011b to hodil za hlavu a poddal se okam\u017eiku, kdy mu Tom zajel rukou pod tri\u010dko a zatahal za jeho piercing v bradavce. Hlasit\u011b vydechl a st\u00e1hnul z Toma b\u00edl\u00e9 t\u00edlko, kone\u010dn\u011b kus oble\u010den\u00ed, do kter\u00e9ho se poka\u017ed\u00e9 nezamotal. Z p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed o XXL tri\u010dk\u00e1ch jej vytrhly m\u011bkk\u00e9 rty, zkoumaj\u00edc\u00ed jeho krk a po chvilce u\u017e i hrudn\u00edk. P\u0159iv\u00edral o\u010di, jak mu tohle chyb\u011blo\u2026<\/p>\n

Oble\u010den\u00ed zmizelo, deka spadla na podlahu, zd\u00e1nliv\u011b nepot\u0159ebn\u00e1 ve chv\u00edli, kdy se jejich t\u011bla spojila. Bill ze sebe vyr\u00e1\u017eel vzdechy, jak slast cloumala jeho t\u011blem, a Tom je skv\u011ble dopl\u0148oval. D\u011blali to tolikr\u00e1t, ale p\u0159ipadali si, jako by to bylo poprv\u00e9. Skv\u011bl\u00e9 a napl\u0148uj\u00edc\u00ed. Tom strnul s jedin\u00fdm v\u00fdk\u0159ikem, Bill ho t\u011bsn\u011b n\u00e1sledoval a objal jej pa\u017eemi. Necht\u011bl, aby ho opustil, aby ztratil ten pocit plnosti a bezpe\u010d\u00ed. Zav\u0159el o\u010di a poslepu vyhledal Tomovy pol\u0161t\u00e1\u0159ky, kter\u00fdm v\u011bnoval proc\u00edt\u011bn\u00fd polibek. Cht\u011bl takhle z\u016fstat napo\u0159\u00e1d\u2026<\/p>\n

***<\/p>\n

Tom zmaten\u011b bloumal po byt\u011b, \u010dern\u00e9 obavy pomalu plnily jeho mysl. Nemohl naj\u00edt Billa, nikde nebyl. Ani u sebe, ani u n\u011bj v posteli, kde ur\u010dit\u011b us\u00ednal. Kdy mohl odej\u00edt a pro\u010d to ud\u011blal? Tom se snad d\u00edval i pod postel, do sk\u0159\u00edn\u011b, do koupelen\u2026 prost\u011b v\u0161ude. Ale jeho bratr zmizel z povrchu Zem\u011b. No dob\u0159e, mo\u017en\u00e1 jen z prostoru jejich bytu, ale i tak to bylo znepokojiv\u00e9. Kam mohl j\u00edt takhle po r\u00e1nu? Hodiny ukazovaly p\u016fl jeden\u00e1ct\u00e9 dopoledne.<\/div>\n

Pro\u010d vlastn\u011b ode\u0161el? Jako by si to s\u00e1m nedok\u00e1zal vysv\u011btlit.<\/div>\n
To pro n\u011bj ta noc nic neznamenala? O\u010dividn\u011b.<\/div>\n
Tom sv\u011bsil hlavu, p\u0159e\u0161el k oknu a bez z\u00e1jmu sledoval panorama mrakodrap\u016f stoj\u00edc\u00edch hust\u011b vedle sebe. Tolik doufal, \u017ee si to vy\u0159\u00edkali, \u017ee to zkus\u00ed znova. Byl ochotn\u00fd se sm\u00ed\u0159it se v\u0161emi bratrov\u00fdmi v\u00fdst\u0159elky, a\u0165 u\u017e to bylo tetov\u00e1n\u00ed, barva vlas\u016f nebo piercing. Cht\u011bl jen jeho, cht\u011bl du\u0161i toho star\u00e9ho Billa, a\u0165 u\u017e bude schovan\u00e1 v jak\u00e9mkoli t\u011ble. V\u011bd\u011bl to\u2026<\/p>\n

Kdy\u017e u\u017e asi po osm\u00e9 proch\u00e1zel kuchyn\u00ed, zastavil se mu pohled na mal\u00e9m pap\u00edrku polo\u017een\u00e9m na stole a zat\u00ed\u017een\u00e9m Tomov\u00fdm telefonem. Sakra, dote\u010f si nev\u0161iml, \u017ee ho nem\u00e1. Se sm\u011bs\u00ed strachu a zv\u011bdavosti vyt\u00e1hnul p\u0159elo\u017een\u00fd l\u00edstek a \u010d\u00edm d\u00e1l se dost\u00e1val v kr\u00e1tk\u00e9m textu, t\u00edm v\u00edc se mu zvedalo obo\u010d\u00ed.<\/p>\n

Pokud miluje\u0161 jen pro kr\u00e1su, nen\u00ed to l\u00e1ska, ale touha. Pokud miluje\u0161 jen pro inteligenci, nen\u00ed to l\u00e1ska, ale obdiv. Pokud miluje\u0161 jen pro pen\u00edze, nen\u00ed to l\u00e1ska, ale z\u00e1jem. A pokud miluje\u0161 a nev\u00ed\u0161 pro\u010d\u2026 je to l\u00e1ska.<\/p>\n

<\/em> Pousm\u00e1l se, posledn\u00ed v\u011bta byla nedbale podtr\u017een\u00e1. Mo\u017en\u00e1 by se mohlo v\u0161echno vr\u00e1tit\u2026 ne, nemohlo. Oba byli jinde. Ale p\u0159esto\u2026 kdy mu naposledy \u0159ekl, \u017ee ho miluje? V\u010dera ve\u010der Billa obvinil, jak moc se zm\u011bnil, ale co on? Nep\u0159estal se n\u00e1hodou taky sna\u017eit? Naklonil hlavu, p\u011bkn\u00e9 \u00favahy, ale nic nem\u011bnily na tom, \u017ee Bill byl k nenalezen\u00ed.<\/div>\n

M\u011bl chu\u0165 pra\u0161tit hlavou o okno nebo aspo\u0148 o ze\u010f. Ale stejn\u011b z\u016fstal jen u pozorov\u00e1n\u00ed lid\u00ed sp\u011bchaj\u00edc\u00edch po chodn\u00edku. Ka\u017ed\u00fd za sv\u00fdm c\u00edlem. Ka\u017ed\u00fd na svoj\u00ed cest\u011b, bez z\u00e1jmu o druh\u00e9. Co mu to je p\u0159ipom\u00ednalo\u2026<\/p>\n

Cuknul sebou, kdy\u017e usly\u0161el bouchnut\u00ed vstupn\u00edch dve\u0159\u00ed. Hlasit\u011b se nadechl. „Bille\u2026?“<\/div>\n

„Jsem to j\u00e1,“ odpov\u011bd\u011bl Bill a zaklapnul za sebou dve\u0159e od \u0161atny. Tom pozvedl obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Co to d\u011bl\u00e1\u0161?“<\/div>\n
„Ne j\u00e1, ty.“<\/div>\n
„Co?“ Tom nemohl vid\u011bt, jak se Bill pousm\u00e1l.<\/div>\n
M\u00edsto toho se ozval jen jeho hlas. „Stoupni si zase k oknu a zav\u0159i o\u010di, nekoukej se.“<\/div>\n
„Ale pro\u010d\u2026?“<\/div>\n
„Pros\u00edm, ud\u011blej to,“ zasm\u00e1l se Bill vesele, vyspal\u00fd do hrav\u00e9 n\u00e1lady. Ani nev\u011bd\u011bl, kdy p\u0159esn\u011b se mu vr\u00e1tila.<\/div>\n
„Tak fajn, ale jestli m\u011b vyd\u011bs\u00ed\u0161, bude ze m\u011b mastnej flek dole na chodn\u00edku,“ brouknul Tom a neochotn\u011b ud\u011blal to, co Bill \u017e\u00e1dal. Oto\u010dil se zp\u00e1tky a d\u00e1l se naoko v\u011bnoval pozorov\u00e1n\u00ed \u017eivota v ulic\u00edch. Jen\u017ee se klepal nedo\u010dkavost\u00ed a skoro nadskakoval jako na jehl\u00e1ch. Sly\u0161el za sebou v\u00e1hav\u00e9 kroky a musel vynalo\u017eit ve\u0161ker\u00e9 sv\u00e9 \u00fasil\u00ed, aby se hned neoto\u010dil.<\/p>\n

„Nekouk\u00e1\u0161?“<\/div>\n

„Vypad\u00e1m snad, \u017ee bych koukal?“ Sly\u0161el, jak se Bill zazubil, a pak se mu ot\u0159el o z\u00e1da. Pa\u017eemi objal jeho ramena a polo\u017eil si hlavu na Tomovo rameno.<\/div>\n
„Zav\u0159i o\u010di,“ za\u0161eptal mu do ucha a Tom to bezezbytku splnil. Mohl c\u00edtit Billa, jak se mu provl\u00e9kl pod rukou a stoupnul si pro zm\u011bnu p\u0159ed n\u011bj. Cht\u011bl otev\u0159\u00edt o\u010di, zv\u011bdavost ho naprosto s\u017e\u00edrala, nev\u011bd\u011bl, na \u010dem je, a obavy p\u0159edchoz\u00edch minut jeho pocity je\u0161t\u011b umoc\u0148ovaly. „U\u017e to\u2026“<\/div>\n
„Otev\u0159i je.“<\/div>\n
Bill to mohl klidn\u011b za\u0161eptat, ale Tomovy smysly byly tak napjat\u00e9, \u017ee by to sly\u0161el. Jakmile rozlepil o\u010di, zas\u00e1hl ho p\u0159ebytek sv\u011btla a musel p\u00e1rkr\u00e1t zamrkat. Nejd\u0159\u00edve se jeho pohled up\u00edral ven z okna, ale potom si uv\u011bdomil jednu malou nesrovnalost. Pomalounku sklonil hlavu a setkal se pohledem s hust\u00fdmi prameny \u010dern\u00fdch vlas\u016f. Zalapal po dechu a ot\u0159el si zpocenou ruku o kalhoty a d\u00e9le u\u017e neodolal. Zano\u0159il dla\u0148 do barvou o\u0161et\u0159en\u00fdch, lehce zkr\u00e1cen\u00fdch \u010dern\u00fdch vlas\u016f, kter\u00e9 d\u0159\u00edv tolik miloval. P\u0159ipadalo mu, jako by se Bill\u016fv obli\u010dej najednou rozz\u00e1\u0159il pod tou zn\u00e1mou barvou.<\/div>\n
„To kv\u016fli mn\u011b?“ zeptal se nalomen\u00fdm hlasem, bradu si op\u0159el o Billovo rameno.<\/div>\n
„Z\u010d\u00e1sti,“ k\u00fdvnul Bill s mal\u00fdm \u00fasm\u011bvem a pooto\u010dil hlavu. „Ale cht\u011bl jsem to taky.“<\/div>\n
Tom p\u0159iv\u0159el v\u00ed\u010dka a rychle zamrkal, necht\u011bl te\u010f bre\u010det. Cht\u011bl se sm\u00e1t a ne si p\u0159ipadal jako holka, \u017ee bre\u010d\u00ed kv\u016fli vlas\u016fm.<\/em> Jen\u017ee Billovi to z jak\u00e9hosi d\u016fvodu p\u0159i\u0161lo hrozn\u011b roztomil\u00e9, oto\u010dil se k n\u011bmu a usm\u00edval se je\u0161t\u011b \u0161ir\u0161\u00edm \u00fasm\u011bvem.<\/p>\n

„Tomi\u2026 bude to zase jako d\u0159\u00edv?“<\/div>\n

Tom se taky pousm\u00e1l a kouknul se na Billa s \u010dern\u00fdmi vlasy, piercingy, kde to jen \u0161lo a n\u011bkolika potetovan\u00fdmi \u010d\u00e1stmi t\u011bla.<\/div>\n
„Ne, u\u017e to nikdy nebude stejn\u00fd. Jsme star\u0161\u00ed a jin\u00ed, ale\u2026 m\u016f\u017ee to b\u00fdt lep\u0161\u00ed, ne?“ zasm\u00e1l se a p\u0159it\u00e1hnul si Billa do objet\u00ed. Kone\u010dn\u011b si po dlouh\u00e9 dob\u011b zase p\u0159ipadal kompletn\u00ed a bez chyb. Jeho ruka se zah\u00e1kla o poutko \u010dern\u00fdch d\u017e\u00edn\u016f.<\/div>\n
Bill mu zabo\u0159il nos do ramene. „\u017de j\u00e1 se musel zamilovat zrovna do tebe.“<\/div>\n
„N\u00e1podobn\u011b.“<\/div>\n
Oba spadli na seda\u010dku, Bill si vylezl Tomovi do kl\u00edna. Propletl si s n\u00edm prsty a jejich dv\u011b tetov\u00e1n\u00ed splynula v jedno.<\/p>\n

„Bille?“<\/div>\n

T\u00e1zav\u011b pohl\u00e9dnul na Toma, kter\u00fd se potuteln\u011b usm\u00edval, jako by snad chystal zase n\u011bjakou tu svoji provokaci. „Nebylo to jen o vlasech, v\u00ed\u0161?“<\/div>\n
Bill ho \u0161\u0165ouchnul pod \u017eebra a stisknul rty. „A o \u010dem zas?“<\/div>\n
„O tom, \u017ee t\u011b sakra miluju.“<\/p>\n

autor: GossipGirl<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o) <\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: GossipGirl „Co se ti zase d\u011bje?“ rozhodil Bill ruce a p\u0159e\u0161l\u00e1pnul z nohy na nohu. Sledoval Toma stoj\u00edc\u00edho u okna a bezradn\u011b kr\u010dil obo\u010d\u00ed. „Nic.“ „No tak, Tome, co se stalo?“ Tom trhnul rameny. „\u0158\u00edk\u00e1m, \u017ee nic.“ Bill na\u0161pulil pusu a<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-6932","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6932","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6932"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6932\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6932"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6932"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6932"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}