{"id":6943,"date":"2012-02-16T16:00:00","date_gmt":"2012-02-16T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6924"},"modified":"2012-02-16T16:00:00","modified_gmt":"2012-02-16T15:00:00","slug":"s-o-s-anything-but-love-27","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/02\/16\/s-o-s-anything-but-love-27\/","title":{"rendered":"S.O.S. (Anything but love) 27."},"content":{"rendered":"
autor: Doris & Lauinka<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\" <\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Bill<\/div>\n
Pomalu o\u010di otev\u0159u a n\u011bkolikr\u00e1t rychle zamrk\u00e1m. Ot\u0159u si tv\u00e1\u0159e. Nesm\u00ed\u0161 m\u011b vid\u011bt takhle. I kdy\u017e je to prakticky jedno. Zvednu se na nohy a otev\u0159u dve\u0159e. Vejdu do pokoje. Kouknu na tebe. Mo\u017en\u00e1 m\u011b ten pohled i trochu zabol\u00ed. Vypad\u00e1\u0161 jako zmu\u010den\u00fd pes. Hodn\u011b jsi zhubnul. O\u010di d\u00e1vno ztratily jiskru. Tu si taky pamatuju. M\u011bl jsi ji v\u017edycky. A m\u011bl jsi ji v o\u010d\u00edch, kdy\u017e jsi mi ubli\u017eoval… ta jiskra se mi l\u00edbila v\u017edycky. V\u017edycky jsem se v t\u011bch o\u010d\u00edch sna\u017eil naj\u00edt n\u011bco, \u017ee tohle nen\u00ed pravda. Dojdu k tob\u011b a beze slova t\u011b odpout\u00e1m. K noh\u00e1m ti hod\u00edm provaz a kousek od tebe odstoup\u00edm. Jen t\u011b propaluju pohledem.<\/p>\n

Tom<\/div>\n

N\u011bjak se v t\u011bch my\u0161lenk\u00e1ch ztr\u00e1c\u00edm, ani nev\u00edm, co je realita nebo co jsem si jen vymyslel. D\u00e1l takhle p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm, kdy\u017e m\u011b z p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed vytrhne vrznut\u00ed dve\u0159\u00ed, pooto\u010d\u00edm zt\u011b\u017eka hlavu k nim. Spat\u0159\u00edm tebe, jak pomal\u00fd, ale vyrovnan\u00fdm krokem jde\u0161 ke mn\u011b. P\u0159ekvapen\u011b zamrk\u00e1m, kdy\u017e si u m\u011b klekne\u0161 a pust\u00ed\u0161 mi ruce, t\u00e9m\u011b\u0159 okam\u017eit\u011b mi spadnou dol\u016f. Bo\u017ee, je to jako bych je nem\u011bl, anebo byly z gumy. Zt\u011b\u017eka si promnu z\u00e1p\u011bst\u00ed a propnu prsty. Trochu se cel\u00fd prot\u00e1hnu, oba ml\u010d\u00edme. Nen\u00ed co \u0159\u00edct, ani jeden z n\u00e1s by stejn\u011b nena\u0161el vhodn\u00e1 slova. Mo\u017en\u00e1 je \u010das ukon\u010dit to v\u0161echno, j\u00e1 se br\u00e1nit nebudu. Sv\u00edr\u00e1 m\u011b sice strach, ale u\u017e nechci koukat na n\u00e1s, jak jsme dopadli, jak jsme du\u0161e upsali \u010f\u00e1blu. K noh\u00e1m mi hod\u00ed\u0161 provaz, jen se bleskov\u011b pod\u00edv\u00e1m na tebe nahoru. Nev\u00edm, co s t\u00edm chce\u0161 d\u011blat. Ob\u011bsit m\u011b? Vp\u00edj\u00edm se do tv\u00fdch o\u010d\u00ed, alespo\u0148 chvili\u010dku, ne\u017e uhne\u0161 pohledem. Mo\u017en\u00e1 jsem bl\u00e1hov\u00fd, ale vid\u011bl jsem v tv\u00fdch o\u010d\u00edch slzy. O\u010di jsem m\u011bl opuchl\u00e9 a za\u010dervenal\u00e9, asi to nen\u00ed pro tebe lehk\u00e9. Ani pro jednoho z n\u00e1s nen\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
\n
Bill<\/div>\n
Nejhor\u0161\u00ed na tom v\u0161em je, \u017ee kdy\u017e se na tebe takhle kouk\u00e1m… nen\u00e1vid\u00edm sebe. Proto\u017ee te\u010f jsem t\u011b zni\u010dil \u00famysln\u011b a v\u011bdom\u011b. Ne jako kdysi doma… to jsem t\u011b mo\u017en\u00e1 ni\u010dil sv\u00fdm chov\u00e1n\u00edm a nez\u00e1jmem, ale te\u010f… d\u011bs\u00edm a\u017e s\u00e1m sebe, co dok\u00e1\u017eu ud\u011blat z \u010dlov\u011bka.<\/div>\n
„Vsta\u0148 a vem to.“ K\u00fdvnu hlavou k provazu. Zpoza kalhot vynd\u00e1m pistol. Te\u010f u\u017e m\u00e1m jistotu, \u017ee je nabit\u00e1. Sice mi trvalo, ne\u017e jsem kulky na\u0161el, ale te\u010f u\u017e je m\u00e1m. A m\u00e1m pln\u00fd z\u00e1sobn\u00edk. Zam\u00ed\u0159\u00edm ti s n\u00ed na hlavu. I kdy\u017e si nemysl\u00edm, \u017ee bys m\u011bl n\u011bjak moc s\u00edly vzdorovat.<\/div>\n
„A poj\u010f za mnou.“ Zacouv\u00e1m ke dve\u0159\u00edm a st\u00e1le na tebe m\u00ed\u0159\u00edm. Tohle m\u011b stoj\u00ed hrozn\u00fd \u00fasil\u00ed. Nejrad\u011bji bych to toti\u017e upustil, rozbre\u010del se a sko\u010dil ti kolem krku. \u017d\u00e1dal o odpu\u0161t\u011bn\u00ed.<\/p>\n

Tom<\/div>\n

\u010cek\u00e1m na tvoji odpov\u011b\u010f, vid\u00edm, \u017ee se zdr\u00e1h\u00e1\u0161, \u017ee se p\u0159em\u00e1h\u00e1\u0161. Nechce\u0161 to ud\u011blat, ale p\u0159esto n\u011bco v tob\u011b k\u0159i\u010d\u00ed po odplat\u011b. Ud\u011bl\u00e1\u0161 to. V\u017edycky jsi byl tvrdohlav\u00fd, nem\u00e1\u0161 ve zvyku couvnout, tak jako j\u00e1. V\u00edm, \u017ee kdy\u017e se zvednu a p\u016fjdu za tebou, jdu si v podstat\u011b pro smrt. V\u00edme to oba. Nejsem hloup\u00fd a ani ty nejsi. Pokus\u00edm se dostat na nohy, docela mi to trv\u00e1. Z toho sezen\u00ed tady mi docela vypov\u00eddaj\u00ed slu\u017ebu, je\u0161t\u011b ke v\u0161emu jsem stra\u0161n\u011b zesl\u00e1bl\u00fd, ale \u0159\u00edk\u00e1m si, \u017ee nezb\u00fdv\u00e1 u\u017e moc dlouho. A pak budu vysvobozen, stejn\u011b jako ty. Nakonec se mi to povede, nohy se mi trochu t\u0159esou, vezmu ten provaz a pod\u00edv\u00e1m se na tebe. Pistol\u00ed mi m\u00ed\u0159\u00ed\u0161 na hlavu, je to ur\u010dit\u00e1 pojistka, ale nemysl\u00edm, \u017ee by to bylo pot\u0159eba. Ud\u011bl\u00e1m p\u00e1r pomal\u00fdch krok\u016f vst\u0159\u00edc tob\u011b. Docela m\u011b mraz\u00ed, cos pro m\u011b p\u0159ichystal, ale jdu, beze slova. Pomal\u00fdmi kroky se k tob\u011b \u0161inu, nem\u016f\u017ee\u0161 po mn\u011b v tuhle chv\u00edli cht\u00edt v\u00edc, sotva se dr\u017e\u00edm na noh\u00e1ch.<\/div>\n
„Bude to v po\u0159\u00e1dku, neboj.“ \u0158eknu ti\u0161e. Nev\u00edm, jestli to \u0159\u00edk\u00e1m tob\u011b a dod\u00e1v\u00e1m ti t\u00edm v\u00edce odvahy, anebo to \u0159\u00edk\u00e1m sob\u011b.<\/p>\n

Bill<\/div>\n

Vydechnu, kdy\u017e promluv\u00ed\u0161. Je to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed. Z\u0159ejm\u011b v\u00ed\u0161, co t\u011b \u010dek\u00e1 a stejn\u011b se nebr\u00e1n\u00ed\u0161. Nesna\u017e\u00ed\u0161 se to zm\u011bnit. To je ale tvoje typick\u00e1 povaha. Pevn\u00e1 a nezlomn\u00e1. Vlastn\u011b ani j\u00e1 jsem t\u011b tu nezlomil. Ty m\u011b ano, ale j\u00e1 tebe ne. Nebo mo\u017en\u00e1 ano, ale tys to nedal najevo. Tak\u017ee jsem vlastn\u011b ani nedos\u00e1hl toho, \u010deho jsem cht\u011bl dos\u00e1hnout. Sp\u00ed\u0161 m\u00e1m pocit, \u017ee jsem je\u0161t\u011b v\u00edc zlomil sebe. Dovedu t\u011b na p\u016fdu a uk\u00e1\u017eu ti na \u017eidli zhruba uprost\u0159ed.<\/div>\n
„Sedni si.“ Sednu si naproti tob\u011b do zapr\u00e1\u0161en\u00e9ho star\u00e9ho k\u0159esla p\u0159ehozen\u00e9ho mo\u017en\u00e1 je\u0161t\u011b star\u0161\u00ed dekou. Zvednu o\u010di ke stropu. Sed\u00ed\u0161 p\u0159\u00edmo pod siln\u00fdm tr\u00e1mem.<\/div>\n
„Nebudu ti lh\u00e1t, Tome… ty v\u00ed\u0161, co to znamen\u00e1. Dneska um\u0159e\u0161.“ V\u00edme to oba. Pro\u010d o tom nemluvit?<\/p>\n

Tom<\/div>\n

Nebr\u00e1n\u00edm se a ned\u011bl\u00e1m ani krok zp\u00e1tky, kdy\u017e pomalu stoup\u00e1me schodi\u0161t\u011bm a\u017e na sam\u00fd vrch. P\u016fda. Popravd\u011b tohle m\u00edsto jsem ani ne\u010dekal, vlastn\u011b jsem si ani neuv\u011bdomil, \u017ee tu je. St\u00e1le na m\u011b m\u00ed\u0159\u00ed\u0161, mysl\u00edm, \u017ee to je zbyte\u010dn\u00e9, nem\u00e1m v pl\u00e1nu ut\u00edkat nebo n\u011bco podobn\u00e9ho. Sm\u00ed\u0159liv\u011b si sednu na \u017eidli, na kterou mi uk\u00e1\u017ee\u0161. Vlastn\u011b je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1dn\u011b netu\u0161\u00edm, co sis pro m\u011b p\u0159ipravil. Sleduju t\u011b, kdy\u017e se tv\u00e9 o\u010di pod\u00edvaj\u00ed nahoru, pod\u00edv\u00e1m se tam tak\u00e9. Ano, jeden velk\u00fd tr\u00e1m a j\u00e1 p\u0159\u00edmo pod n\u00edm, zase se pod\u00edv\u00e1m na tebe. Chce\u0161 m\u011b ob\u011bsit? Nejsp\u00ed\u0161e, kdy\u017e vid\u00edm v rukou to lano, co m\u00e1m. Docela m\u011b p\u0159ekvap\u00ed, kdy\u017e si sedne\u0161 naproti mn\u011b. Budeme si pov\u00eddat? Posledn\u00ed rozhovor p\u0159ed smrt\u00ed? T\u0159eba se kone\u010dn\u011b k sob\u011b te\u010fka budeme chovat jako lidi, kolik zb\u00fdv\u00e1 do konce? Posledn\u00ed minuty nejsp\u00ed\u0161e.<\/div>\n
„J\u00e1 to v\u00edm, jsem s t\u00edm sm\u00ed\u0159en. Mo\u017en\u00e1, tenhle konec bude nov\u00fdm za\u010d\u00e1tkem pro n\u00e1s. Kdo v\u00ed.“ Pokr\u010d\u00edm ledabyle rameny a d\u00e1l t\u011b sleduju. Ani jeden nemluv\u00edme ironicky nebo s n\u011bjak\u00fdm podt\u00f3nem. Prost\u011b jen narovinu, tak, jak jsme to m\u011bli ud\u011blat u\u017e tolikr\u00e1t.<\/div>\n
„Nakonec jsi na\u0161el odvahu.“ Pousm\u011bju se lehce. Nem\u00edn\u00edm do tebe r\u00fdpat, nen\u00ed u\u017e pro\u010d.<\/div>\n
„\u0158ekni mi jen, bylo to t\u011b\u017ek\u00e9, nebo m\u011b opravdu tak moc nen\u00e1vid\u00ed\u0161, \u017ee\u2026 to bylo lehk\u00e9 jako facka?“<\/p>\n

Bill<\/div>\n

Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed… najednou je nap\u011bt\u00ed mezi n\u00e1mi o tolik men\u0161\u00ed. Kdy\u017e oba mluv\u00edme p\u0159\u00edmo a jsme s t\u00edm sm\u00ed\u0159en\u00ed. V prvn\u00ed moment chci lh\u00e1t. Ale stejn\u011b bys v\u011bd\u011bl, \u017ee nemluv\u00edm pravdu, a te\u010f u\u017e je to v\u00e1\u017en\u011b jedno.<\/div>\n
„Nen\u00e1vid\u00edm t\u011b, to je pravda,“ k\u00fdvnu. „Ale n\u011bkde… n\u011bkde hodn\u011b hluboko a skoro v zapomn\u011bn\u00ed t\u011b stejn\u011b miluju. A po\u0159\u00e1d jsi moje dvoj\u010de. Jsi moje sou\u010d\u00e1st. Moc dob\u0159e v\u00ed\u0161, \u017ee to snadn\u00e9 nebylo.“ Zakrout\u00edm hlavou. V\u011bd\u011bl jsi to, \u017ee bojuju s\u00e1m se sebou. Poka\u017ed\u00e9. Tak pro\u010d to pop\u00edrat. „M\u00e1me posledn\u00ed mo\u017enost spolu mluvit, proto\u017ee j\u00e1 douf\u00e1m, \u017ee my dva u\u017e se ani v pekle nepotk\u00e1me. Za\u010dni si v\u00e1zat opr\u00e1tku.“ Pob\u00eddnu t\u011b a pistoli si polo\u017e\u00edm na op\u011bradlo k\u0159esla.<\/div>\n
„Stejn\u011b jsi zase vyhr\u00e1l.“ Pousm\u011bju se tentokr\u00e1t j\u00e1. Sm\u00ed\u0159enej s t\u00edm, \u017ee i tuhle hru jsem proti tob\u011b prohr\u00e1l.<\/p>\n

Tom<\/div>\n

Je to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, takhle sed\u011bt, pov\u00eddat si. Ne sice o po\u010das\u00ed, ale o m\u00e9 smrti, ale i tak. Kone\u010dn\u011b po dlouh\u00e9 dob\u011b mluv\u00edme zase up\u0159\u00edmn\u011b, otev\u0159en\u011b. Mo\u017en\u00e1 je na \u010dase si toho za\u010d\u00edt i v\u00e1\u017eit. Vid\u00edm, \u017ee jsi mi i p\u0159iznal pravdu, co\u017e u tebe se moc \u010dasto nest\u00e1valo, rad\u011bji sis hr\u00e1l na drs\u0148\u00e1ka a d\u011blal ze sebe nejchyt\u0159ej\u0161\u00edho. Pak jsi n\u011bkde tajn\u011b bre\u010del, j\u00e1 jsem zase sp\u00ed\u0161e opak. R\u00e1d mluv\u00edm na rovinu. A vypad\u00e1 to, \u017ee te\u010f dokonce m\u016f\u017eu a bude mi to i op\u011btov\u00e1no.<\/div>\n
„Jsem r\u00e1d, \u017ee sis to p\u0159iznal a \u0159ekl mi to.“ Pousm\u011bju se a je\u0161t\u011b chv\u00edli se na tebe d\u00edv\u00e1m, ne\u017e mi k\u00fdvne\u0161, abych si za\u010dal chystat opr\u00e1tku. Sklop\u00edm o\u010di k provazu a za\u010d\u00edn\u00e1m na tom pracovat, u\u010dil m\u011b to t\u00e1ta.<\/div>\n
„P\u016fjde\u0161 pak za m\u00e1mou, a\u017e tohle v\u0161echno skon\u010d\u00ed?“ Ned\u00edv\u00e1m se na tebe, jen pokra\u010duju, po\u0159\u00e1dn\u011b to utahuju, tak, jak m\u011b to u\u010dil. T\u00e1ta, jak ten mi chyb\u00ed, a i mamka. Jak se asi maj\u00ed. Je lep\u0161\u00ed, \u017ee n\u00e1s nevid\u00ed, jak jsme skon\u010dili. K\u00fdm te\u010fka jsme. Asi by je p\u00edchlo siln\u011b u srdce.<\/div>\n
„Vyhr\u00e1l jsem? Mmm mo\u017en\u00e1, ale ty ses pou\u010dil od star\u0161\u00edho br\u00e1\u0161ky, a kone\u010dn\u011b nejsi ten slaboch, jako v\u017edycky.“ Uk\u00e1\u017eu ti uzel, kter\u00fd jsem si s\u00e1m sob\u011b uv\u00e1zal.<\/div>\n
„Co se t\u00fdk\u00e1 na\u0161eho setk\u00e1n\u00ed v pekle\u2026 I kdy\u017e nechce\u0161, my se tam sejdeme, ur\u010dit\u011b. Nemysl\u00edm, \u017ee n\u011bkdo jako my dva se tak hluboce a t\u011b\u017ece proh\u0159e\u0161il, nebo snad mysl\u00ed\u0161, \u017ee ano?“ Pousm\u011bju se a sleduju t\u011b, co sis d\u00e1l p\u0159ipravil.<\/p>\n

Bill<\/div>\n

Sleduju t\u011b, jak to v\u00e1\u017ee\u0161. A\u017e m\u011b to p\u0159ekvapuje, \u017ee to opravdu d\u011bl\u00e1\u0161 a nezdr\u00e1h\u00e1\u0161 se. Asi v tom oba vid\u00edme vysvobozen\u00ed.<\/div>\n
„Peklo je velik\u00fd… v\u00edm, \u017ee tam skon\u010d\u00edme… ale douf\u00e1m, \u017ee ka\u017edej jinde.“ Je to mo\u017en\u00e1 tvrd\u00fd tohle \u0159\u00edkat. Jsme p\u0159eci rodina a ta si m\u00e1 odpou\u0161t\u011bt, ale j\u00e1 to c\u00edt\u00edm takhle. Nechci t\u011b u\u017e nikdy vid\u011bt. Mysl\u00edm, \u017ee ani v tom pekle bysme nedostali druhou \u0161anci, kter\u00fd bysme si v\u00e1\u017eili. „Ne… nep\u016fjdu dom\u016f. Nem\u016f\u017eu.“ Zakrout\u00edm hlavou. R\u00e1d bych, ale prost\u011b to nejde. Mysl\u00edm, \u017ee bude lep\u0161\u00ed, kdy\u017e m\u011b u\u017e rodi\u010d nikdy neuvid\u00ed. Sta\u010d\u00ed, \u017ee usly\u0161\u00ed, co se stalo. Jak jsme si vz\u00e1jemn\u011b dok\u00e1zali ubl\u00ed\u017eit.<\/div>\n
„M\u00e1m jin\u00fd pl\u00e1n se sv\u00fdm \u017eivotem.“ Pokr\u010d\u00edm rameny. „Ale aby sis nemyslel… Nehodl\u00e1m se nikam odst\u011bhovat ani nic podobn\u00e9ho. Mo\u017en\u00e1 na tohle v\u0161echno nehodl\u00e1m ani zapomenout. P\u016fjdu tam, kam pat\u0159\u00edm. Tam, kam si zaslou\u017e\u00edm.“ Up\u0159en\u011b na tebe kouk\u00e1m. Zvl\u00e1dl jsi to rychle. Najednou se snad boj\u00edm pob\u00eddnout t\u011b, abys to lano uv\u00e1zal k tr\u00e1mu. Jen k n\u011bmu zvednu o\u010di. Mysl\u00edm, \u017ee pochop\u00ed\u0161. „Tak stra\u0161n\u011b bych t\u011b cht\u011bl nen\u00e1vid\u011bt. C\u00edtit k tob\u011b jen odpor a nen\u00e1vist. Nic v\u00edc.“<\/p>\n

Tom<\/div>\n

Je to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed chvilka, mysl\u00edm, \u017ee m\u00e1 n\u011bco do sebe. Mo\u017en\u00e1 jsme tohle m\u011bli ud\u011blat u\u017e d\u00e1vno. Ty jsi mi to cht\u011bl v\u0161echno vr\u00e1tit, ale pochopil jsi, \u017ee to stejn\u011b nikam nevedlo. Nezlomil jsi m\u011b. Nikdy bys to nedok\u00e1zal, jen ur\u010dit\u00e9 v\u011bci mi je\u0161t\u011b tkv\u00ed v mysli. Jsme bastardi oba dva, tak velc\u00ed, jak jen m\u016f\u017eou b\u00fdt. Ani jeden se nezachoval tak, jak by m\u011bl. Jsme brat\u0159i, a p\u0159esto se k sob\u011b chov\u00e1me, jako bychom byli ti dva nejcizej\u0161\u00ed lidi na cel\u00e9 planet\u011b. Kdy\u017e t\u011b sleduju, je to jako se d\u00edvat do zrcadla. Pr\u00e1zdn\u00e9 o\u010d\u00ed, bled\u00e1 k\u016f\u017ee. Nez\u016fstalo z n\u00e1s nic lidsk\u00e9ho. Srdce, jako by zkamen\u011bla, a mozky, p\u0159estaly fungovat. Jako by se rozplynuly. D\u00edv\u00e1me se jeden na druh\u00e9ho, v\u00edm, co m\u00e1m d\u011blat, a v\u00edm, \u017ee ty u\u017e nem\u016f\u017ee\u0161 pokra\u010dovat. A tak pokra\u010duju s\u00e1m, bez tv\u00fdch slov a ud\u011bl\u00e1m to, co chce\u0161. Uv\u00e1\u017eu to pitom\u00e9 lano, pak se na tebe oto\u010d\u00edm a zase si sednu.<\/div>\n
„Klid, br\u00e1\u0161ko, zvl\u00e1dne\u0161 to. Nen\u00ed to tak lehk\u00e9, ale nen\u00ed to tak t\u011b\u017ek\u00e9. Nikdy m\u011b nep\u0159estane\u0161 milovat, tak jako j\u00e1 nikdy nep\u0159estanu milovat tebe. Ale\u2026 osud necht\u011bl, abychom byli spolu. Tak\u017ee nikdy nebudeme, ani jako brat\u0159i, ani jako milenci. To se ob\u010das st\u00e1v\u00e1.“ Pokr\u010d\u00edm s \u00fasm\u011bvem rameny. „Av\u0161ak, na tu dlouhou cestu bys mi n\u011bco mal\u00e9ho p\u0159eci jen mohl splnit, ber to jako posledn\u00ed p\u0159\u00e1n\u00ed.“ Sleduju t\u011b up\u0159en\u011b. V\u00edm, \u017ee p\u0159ijde konec, c\u00edt\u00edm ka\u017edou bu\u0148kou v t\u011ble, ale nechci, abych ode\u0161el, bez posledn\u00edho po\u0159\u00e1dn\u00e9ho rozlou\u010den\u00ed s tebou.<\/div>\n
„Nen\u00ed lehk\u00e9 t\u011b milovat, nen\u00ed lehk\u00e9 t\u011b nen\u00e1vid\u011bt. P\u0159esto chci, abys naposledy p\u0159i\u0161el p\u0159ede m\u011b, pod\u00edval se mi do o\u010d\u00ed a v\u011bnoval mi sv\u016fj sladk\u00fd polibek na rozlou\u010denou. V\u00edc nechci. Mysl\u00edm, \u017ee je to f\u00e9r.“ \u0160eptnu ti\u0161e. Stejn\u011b se u\u017e nikdy neuvid\u00edme, nem\u00e1 co ztratit.<\/div>\n
„Nepl\u00e1nuju \u017e\u00e1dn\u00fd couv\u00e1n\u00ed, nebo vykrucov\u00e1n\u00ed. Ani se ti nebudu br\u00e1nit. Nepl\u00e1nuju \u017e\u00e1dnou sabot\u00e1\u017e, s\u00e1m chci u\u017e kone\u010dn\u011b odej\u00edt a odprostit se od v\u0161ech h\u0159\u00edch\u016f, kter\u00fdch jsem se na tob\u011b dopustil. Nemus\u00ed\u0161 se b\u00e1t.“ Usm\u011bju se.<\/p>\n

autor: Doris & Lauinka<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Doris & Lauinka Bill Pomalu o\u010di otev\u0159u a n\u011bkolikr\u00e1t rychle zamrk\u00e1m. Ot\u0159u si tv\u00e1\u0159e. Nesm\u00ed\u0161 m\u011b vid\u011bt takhle. I kdy\u017e je to prakticky jedno. Zvednu se na nohy a otev\u0159u dve\u0159e. Vejdu do pokoje. Kouknu na tebe. Mo\u017en\u00e1 m\u011b ten pohled<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[413],"tags":[],"class_list":["post-6943","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-s-o-s-any-thing-but-love"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6943","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6943"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6943\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6943"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6943"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6943"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}