{"id":6945,"date":"2012-02-15T18:00:00","date_gmt":"2012-02-15T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6926"},"modified":"2012-02-15T18:00:00","modified_gmt":"2012-02-15T17:00:00","slug":"novel-of-dreams-my-dream-22","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/02\/15\/novel-of-dreams-my-dream-22\/","title":{"rendered":"Novel of Dreams – My Dream 22."},"content":{"rendered":"
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
\"\"
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
TOM<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Kdy\u017e jsme dojeli k zoologick\u00e9 zahrad\u011b, Bill zaparkoval a vypnul motor.<\/div>\n
„Asi nebude moc zv\u00ed\u0159at vylezl\u00fdch, kdy\u017e je docela zima,“ prohod\u00edm jen a odpout\u00e1m se. Po celou cestu mezi n\u00e1mi vl\u00e1dla podivn\u00e1 atmosf\u00e9ra a moc jsme se nebavili. Nesn\u00e1\u0161\u00edm takov\u00e9 okam\u017eiky.<\/div>\n
„Uvid\u00edme,“ pousm\u011bje se a tak\u00e9 se odpout\u00e1. Vezme si zezadu ta\u0161ku a vystoup\u00ed. Nechci s sebou tahat v\u011bci do \u0161koly\u2026<\/em><\/div>\n
„Nevad\u00ed, kdy\u017e si tu nech\u00e1m v\u011bci?“ zept\u00e1m se pro jistotu. P\u016fvodn\u011b jsem \u0161el do \u0161koly, ale nakonec m\u011b nohy dovedly k Billov\u011b firm\u011b. Musel jsem ho vid\u011bt a mluvit s n\u00edm.<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee ne,“ usm\u011bje se. Jen pok\u00fdv\u00e1m hlavou a vystoup\u00edm z auta. Kdy\u017e za sebou zav\u0159u dve\u0159e, Bill zamkne auto. Dojdu k n\u011bmu, jeliko\u017e je vchod jeho sm\u011brem. Pod\u00edv\u00e1m se na jeho pa\u017ei. Chv\u00edli v\u00e1h\u00e1m, a\u017e se ho nakonec nen\u00e1padn\u011b chyt\u00edm za ruku. M\u00e1 m\u011b r\u00e1d, l\u00edb\u00e1me se, v\u00edd\u00e1me se. Prakticky spolu chod\u00edme, i kdy\u017e jsme si to takhle ne\u0159ekli. Nav\u00edc m\u011b ve firm\u011b s\u00e1m vzal za ruku. Snad mu to nebude vadit\u2026<\/em> Hned mi ji zlehka stiskne a v\u011bnuje mi d\u011bkovn\u00fd \u00fasm\u011bv. Dojdeme ke vchodu, kde je i pokladna.<\/p>\n

„Dva l\u00edstky, pros\u00edm,“ nakoukne Bill na postar\u0161\u00ed pan\u00ed do ok\u00fdnka. Ani jsme se nedomluvili, kdo bude\u2026 No nic.<\/em><\/div>\n

„Zve\u0161 m\u011b?“ zept\u00e1m se pobaven\u011b.<\/div>\n
„Ano,“ usm\u011bje se na m\u011b. Pot\u00e9 zaplat\u00ed a vezme si l\u00edstky. „Na,“ pod\u00e1 mi jeden.<\/div>\n
„D\u00edky,“ vezmu si ho. P\u0159i kontrole je uk\u00e1\u017eeme a vejdeme do zahrady. Hned uvid\u00edm plno lid\u00ed, hlavn\u011b d\u011bt\u00ed a n\u011bjak\u00e9 obchody. L\u00edb\u00ed se mi, jak jsou v\u0161echny ty mal\u00e9 d\u011bti nad\u0161en\u00e9. T\u00e1hnou za sebou sv\u00e9 rodi\u010de k n\u011bjak\u00fdm zv\u00ed\u0159at\u016fm a vesele poskakuj\u00ed kolem. Je to tak dokonal\u00fd pohled. Chci taky jednou takov\u00e9 d\u00edt\u011b. Z\u016fstanu tam st\u00e1t a jen se s \u00fasm\u011bvem na v\u0161echny d\u00edvat.<\/div>\n
„D\u011bje se n\u011bco?“ zept\u00e1 se Bill starostliv\u011b. Sto\u010d\u00edm k n\u011bmu pohled a v\u011bnuji mu \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
„Ne, ne, naopak. Jsem \u0161\u0165astn\u00fd. Je tu tolika d\u011bt\u00ed. Je dokonal\u00fd pohled na to, jak jsou \u0161\u0165astn\u00e9 a radostn\u011b tu poletuj\u00ed.“<\/div>\n
„To souhlas\u00edm,“ vydechne a rozhl\u00e9dne se tak\u00e9.<\/div>\n
„Chci taky jednou d\u011bti\u2026 plno d\u011bt\u00ed. Chci m\u00edt bar\u00e1k pln\u00fd d\u011bt\u00ed,“ sklon\u00edm s \u00fasm\u011bvem pohled a nesm\u011ble se ho op\u011bt chyt\u00edm za ruku. Asi nen\u00ed moc kluk\u016f, co by milovali d\u011bti tak jako j\u00e1. P\u0159ijde mi to skoro a\u017e trapn\u00e9.<\/em><\/div>\n
„Taky jsem si v\u017edycky p\u0159\u00e1l d\u011bti, alespo\u0148 dv\u011b\u2026 Nechci jen jedno, nechci, aby to byl jedin\u00e1\u010dek.“ Nikdy by m\u011b nenapadlo, \u017ee by Bill tak\u00e9 cht\u011bl d\u011bti. P\u0159ipad\u00e1 mi sp\u00ed\u0161 jako kari\u00e9rista.<\/em><\/div>\n
„Obvykle jsou ty d\u011bti rozmazlen\u00e9,“ odsouhlas\u00edm. Propletu si s n\u00edm prsty a rozejdeme se podle stezky.<\/div>\n
\n
„Jak\u00e9 zv\u00ed\u0159e m\u00e1\u0161 nejrad\u011bji?“ zept\u00e1 se najednou. Lvy, \u017eirafy, slony\u2026<\/em><\/div>\n
„Delf\u00edny,“ usm\u011bju se a pod\u00edv\u00e1m se na n\u011bj. „Jsou to stra\u0161n\u011b chytr\u00fd zv\u00ed\u0159ata. Byl jsi n\u011bkdy u nich? Jsou tak dokonale hebk\u00fd. Jsou stra\u0161n\u011b hodn\u00fd. Jak\u00fd m\u00e1\u0161 r\u00e1d ty?“ zaj\u00edm\u00e1m se.<\/div>\n
„J\u00e1 pr\u00e1v\u011b nem\u00e1m jedno jedin\u00e9 zv\u00ed\u0159e,“ zakrout\u00ed hlavou tro\u0161ku. „Mmm, jo, jsou n\u00e1dhern\u00ed, ale bohu\u017eel jsem u nich nikdy nebyl.“<\/div>\n
„Aha\u2026“ zak\u00fdv\u00e1m hlavou. „A jak\u00fd m\u00e1\u0161 teda r\u00e1d? Vsad\u00edm se, \u017ee \u017eirafy,“ zasm\u011bju se, „a opi\u010dky.“<\/div>\n
„Pro\u010d mysl\u00ed\u0161, \u017ee zrovna \u017eirafy?“ za\u010dne se sm\u00e1t.<\/div>\n
„J\u00e1 nev\u00edm. Jsi taky takov\u00e1 \u017eirafa. Jsi vysok\u00fd, huben\u00fd a jsi citliv\u00fd na krk,“ pokr\u010d\u00edm se sm\u00edchem rameny a obejmu ho rukou kolem pasu. „A opice si mysl\u00edm proto, \u017ee kdy\u017e jsem se zm\u00ednil o zoo, hned se ti vybavila opice, jak mi krade j\u00eddlo.“ J\u00e1 v\u00edm, \u017ee jsou m\u00e9 teorie pra\u0161t\u011bn\u00e9, ale v\u011bt\u0161inou na nich je n\u011bco pravdiv\u00e9ho.<\/em> Za\u010dne se ti\u0161e sm\u00e1t a p\u0159ivine se ke mn\u011b.<\/div>\n
„To ti d\u011bkuju,“ u\u0161kl\u00edbne se a d\u00e1 mi pusu na tv\u00e1\u0159. „\u017dirafy m\u00e1m sice r\u00e1d, ale mezi nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00ed je po\u010d\u00edtat n\u011bjak nem\u016f\u017eu, ani nev\u00edm pro\u010d. I kdy\u017e, jsou rozko\u0161n\u00e9\u2026“ zamysl\u00ed se. Aha, tak\u017ee je nerozhodn\u00fd a m\u011bn\u00ed to podle n\u00e1lad nebo pocit\u016f.<\/em><\/div>\n
„Aha, tak\u017ee ty jsi sp\u00ed\u0161 ten typ, co nem\u00e1 obl\u00edbenou ur\u010ditou v\u011bc, ale m\u011bn\u00ed ji podle toho, jak se mu to hod\u00ed,“ pronesu. P\u0159ipad\u00e1 mi, \u017ee je pro n\u011bj d\u016fle\u017eit\u00e9, aby hlavn\u011b on m\u011bl prosp\u011bch z toho, co d\u011bl\u00e1. Proto je ochotn\u00fd se v n\u011b\u010dem pod\u0159\u00eddit ostatn\u00edm. Ale zase ne na tolik, aby mu to sn\u00ed\u017eilo ego. Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed \u010dlov\u011bk\u2026<\/em><\/div>\n
„Mm, jak v \u010dem. Ale u zv\u00ed\u0159at ne,“ broukne. Je slo\u017eit\u00fd\u2026<\/p>\n

<\/em> „Tak jak\u00fd?“<\/div>\n

„To zv\u00ed\u0159e?“ zacul\u00ed se. K\u00fdvnu na souhlas.<\/div>\n
„Mm,“ zamysl\u00ed se. „N\u011bjak\u00e1 \u0161elma\u2026<\/em>“ Je\u017ei\u0161, z n\u011bj to taky leze jako z chlupat\u00e9 deky. To je tak t\u011b\u017ek\u00e9 vymyslet zv\u00ed\u0159e, kter\u00e9 ho pr\u00e1v\u011b te\u010f napadne?<\/em><\/div>\n
„Jak\u00e1?“ povyt\u00e1hnu obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Tygr, puma, leopard\u2026 Ale nejhez\u010d\u00ed to je, kdy\u017e je to je\u0161t\u011b mal\u00e9,“ usm\u011bje se.<\/div>\n
„Aha. Tak to jo,“ k\u00fdvnu a za\u010dnu zamy\u0161len\u011b sledovat chodn\u00edk. Obvykle lidi odhadnu, ale on? Byl jsem naprosto mimo, a to m\u00e1m pocit, \u017ee ho zn\u00e1m. Je tak slo\u017eit\u00e9 definovat jeho osobnost. Je poka\u017ed\u00e9 jin\u00fd\u2026<\/em><\/div>\n
„Copak je?“ vydechne a stiskne mi ruku.<\/div>\n
„Nic, to nic,“ ujist\u00edm ho automaticky a usm\u011bju se. Pohled mi padne na budovu s \u010dervenou st\u0159echou. „T\u00e1mhle je ta cukr\u00e1rna. D\u011blaj\u00ed tam v\u00fdborn\u00fd \u010dokol\u00e1dov\u00fd rolky.“<\/div>\n
„\u010cokol\u00e1dov\u00e9 rolky? To nezn\u00e1m,“ zakrout\u00ed s \u00fasm\u011bvem hlavou a rozejde se se mnou k cukr\u00e1rn\u011b.<\/div>\n
„Hmm, tak to pozn\u00e1\u0161,“ zasm\u011bju se. „Je to trochu jako rol\u00e1da z listov\u00e9ho t\u011bsta a je to pln\u00fd \u010dokol\u00e1dy. Nev\u00edm, pro\u010d se to jmenuje rolka, kdy\u017e to vypad\u00e1 jako mal\u00e1 rol\u00e1da, ale to nevad\u00ed. Je to vynikaj\u00edc\u00ed.“<\/div>\n
„Kdy\u017e to \u0159\u00edk\u00e1\u0161, budu tomu v\u011b\u0159it,“ usm\u011bje se. „D\u00e1\u0161 si to kakao?“<\/div>\n
„Rozhodn\u011b. Naposledy, kdy\u017e jsem ho tu m\u011bl, bylo vynikaj\u00edc\u00ed. P\u0159i\u0161lo mi to jako kakao je\u0161t\u011b s rozpu\u0161t\u011bnou \u010dokol\u00e1dou. Mmmm,“ zalibuji si p\u0159i t\u00e9 vzpom\u00ednce a zamlask\u00e1m. C\u00edt\u00edm tu dokonalou chu\u0165 na jazyku.<\/div>\n
Po\u0159\u00e1d na m\u011b tak kouk\u00e1 a usm\u00edv\u00e1 se, skoro se a\u017e cul\u00ed. „J\u00e1 ho snad ochutn\u00e1m taky\u2026“<\/div>\n
„Ty snad nepije\u0161 kakao?“ udiv\u00edm se.<\/div>\n
„Piju, ale u\u017e dlouho jsem ho nem\u011bl.“<\/div>\n
„J\u00e9\u00e9, to j\u00e1 ho chlast\u00e1m v jednom kuse. Kdy\u017e ale chod\u00edm do \u0161koly, nem\u00e1m moc \u010das. Vlastn\u011b obvykle ani nesn\u00edd\u00e1m,“ vysv\u011btl\u00edm mu. „Na m\u011b to je brzo. Je mi pak \u0161patn\u011b, kdy\u017e m\u00e1m j\u00edst tak brzy. Taky nem\u016f\u017ee\u0161 po r\u00e1nu v\u016fbec vst\u00e1t? J\u00e1 jsem tot\u00e1ln\u011b mrtvej. M\u016f\u017eu j\u00edt sp\u00e1t v jednu nebo v 10 ve\u010der a stejn\u011b bych po\u0159\u00e1d spal. Jsem schopn\u00fd sp\u00e1t a\u017e do odpoledne, co\u017e se mi po\u0161t\u011bst\u00ed tak jednou za rok. Nejrad\u0161i bych si lehnul a spal a spal. M\u00e1ma mi po\u0159\u00e1d \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee jsem jako sp\u00edc\u00ed m\u00e9\u010fa,“ zasm\u011bju se, „ale zn\u00e1\u0161 m\u00e1mu, skoro v\u0161echny jsou takov\u00fd. Nejvtipn\u011bj\u0161\u00ed je, kdy\u017e m\u011b\u2026“<\/div>\n
„V\u00ed\u0161 co? Jednou a\u017e bude\u0161 u m\u011b, nech\u00e1m t\u011b spinkat klidn\u011b do odpoledne,“ zastav\u00ed m\u011b s \u00fasm\u011bvem. Oh\u2026 To zn\u00ed tak sladce. On je cel\u00fd sladk\u00fd.<\/em> Z\u016fstanu st\u00e1t p\u0159ed cukr\u00e1rnou.<\/p>\n

„J\u00e1 n\u011bkdy budu u tebe?“ zacul\u00edm se.<\/div>\n

„No\u2026“ koktne a pootev\u0159e rty. Nerv\u00f3zn\u011b zamrk\u00e1, jako by se styd\u011bl. „\u2026t\u0159eba bys u m\u011b n\u011bkdy mohl sp\u00e1t.“<\/div>\n
„Jo, to bych mohl,“ usm\u011bju se. „Akor\u00e1t je tu jeden probl\u00e9m. A to ten, \u017ee m\u00e1ma je ve\u010der m\u00e1lokdy doma, tak\u017ee mus\u00edm sp\u00e1t doma s Molly.“ Ale Molly tu nebude v\u011b\u010dn\u011b\u2026 – Ml\u010d!<\/em><\/div>\n
„Ah tak,“ k\u00fdvne. „Snad se n\u011bkdy naskytne v\u00fdjimka.“ Jednou ur\u010dit\u011b\u2026<\/em><\/div>\n
„Snad ano\u2026“ pousm\u011bju se smutn\u011b. Pohlad\u00ed m\u011b po tv\u00e1\u0159i a nahne se ke mn\u011b. D\u00e1 mi pusinku na rty a vydechne.<\/div>\n
„V\u017edycky mi ten den s tebou tak moc rychle ute\u010de\u2026“ Zn\u00ed to tak kr\u00e1sn\u011b, \u017ee se tomu d\u00e1 skoro v\u011b\u0159it. Opravdu mu na mn\u011b z\u00e1le\u017e\u00ed.<\/div>\n
„Ale v\u017edy\u0165 je teprve r\u00e1no,“ nam\u00edtnu nech\u00e1pav\u011b.<\/div>\n
„Ano, ale zase to ute\u010de\u2026 a proto si to chci u\u017e\u00edt. Chci si u\u017e\u00edt tebe\u2026“ Ah, asi m\u00e1m z\u00e1stavu.<\/em><\/div>\n
„Jsem tu jenom pro tebe,“ usm\u011bju se.<\/div>\n
Najednou se nadechne, jako by cht\u011bl n\u011bco \u0159\u00edct, ale rad\u011bji na pr\u00e1zdno oddechne a pohlad\u00ed m\u011b znovu. „J\u00e1 pro tebe\u2026 taky.“<\/div>\n
N\u011bjakou dobu se mu ti\u0161e d\u00edv\u00e1m do o\u010d\u00ed a sna\u017e\u00edm se vyhledat spr\u00e1vnou odpov\u011b\u010f, ale nakonec k\u00fdvnu. Nebudu to z n\u011bj tahat, i kdy\u017e mi to te\u010f bude asi stra\u0161it v hlav\u011b. A\u017e bude cht\u00edt, \u0159ekne mi to. „Tak poj\u010fme,“ \u0159eknu nakonec. Pok\u00fdv\u00e1 hlavou a rozejde se se mnou dovnit\u0159. Oba jsme si n\u011bco vybrali a spole\u010dn\u011b se nasn\u00eddali. Pot\u00e9 jsme si pro\u0161li zhruba polovinu zoo a stavili si v jedn\u00e9 restauraci na ob\u011bd, po n\u011bm\u017e jsme pom\u011brn\u011b dlouho odpo\u010d\u00edvali na jedn\u00e9 lavi\u010dce. V podstat\u011b jsme nejm\u00e9n\u011b p\u016fl hodinu str\u00e1vili l\u00edb\u00e1n\u00edm, a pot\u00e9 se kone\u010dn\u011b dokopali k tomu, abychom pokra\u010dovali v cest\u011b a pro\u0161li i zbytek zahrady. Byla opravdu velk\u00e1.<\/p>\n

„Tak\u017ee\u2026 co te\u010f?“ zept\u00e1m se zv\u011bdav\u011b. Op\u0159u se o Billovy dve\u0159e od auta a zv\u00eddav\u011b ho pozoruji. Za\u010dnu si hr\u00e1t s piercingem ve rtu. Mo\u017en\u00e1 bychom opravdu mohli k n\u011bmu. R\u00e1d bych v\u011bd\u011bl, kde bydl\u00ed. Mohl bych ho jezdit nav\u0161t\u011bvovat. Nav\u00edc jsem zv\u011bdav\u00fd na to, jak si \u017eije.<\/div>\n

„Co bys r\u00e1d?“ pousm\u011bje se a p\u0159istoup\u00ed ke mn\u011b. Hmm\u2026 M\u00e1m chu\u0165 d\u011blat n\u011bco v\u00edc\u2026<\/em><\/div>\n
„Nev\u00edm,“ pokr\u010d\u00edm s \u00fasm\u011bvem rameny. Trochu se prohnu v pase a d\u00e1l si prot\u00e1\u010d\u00edm jazykem piercing.<\/div>\n
„Mhh, chci si taky hr\u00e1t,“ nahne se ke mn\u011b a s\u00e1m mi jazykem proto\u010d\u00ed piercing, ale jen tro\u0161ku. Skousne mi ho mezi zoubky a lehce za n\u011bj zatah\u00e1. Se sm\u00edchem ho pol\u00edb\u00edm a odtrhnu se.<\/div>\n
„To chce\u0161 opravdu str\u00e1vit dal\u0161\u00ed p\u016flhodinu l\u00edb\u00e1n\u00edm? Tentokr\u00e1t u auta?“ povyt\u00e1hnu pobaven\u011b obo\u010d\u00ed a p\u0159itisknu se k n\u011bmu boky.<\/div>\n
„Mmm, tak m\u016f\u017eeme j\u00edt do auta,“ zasm\u011bje se a l\u00edbne m\u011b. „Nikdy t\u011b nebudu m\u00edt dost.“ Docela p\u0159ed\u010dasn\u00e9\u2026<\/em><\/div>\n
„To ne\u0159\u00edkej, to nev\u00ed\u0161,“ uhnu pohledem od jeho o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„No tak,“ chytne m\u011b za ramena, „nesm\u00fd\u0161lej takhle,“ vydechne a ot\u0159e se mi o nos sv\u00fdm. To se mu \u0159ekne\u2026 Nec\u00edt\u00ed to, co j\u00e1.<\/em> „V\u00ed\u0161\u2026 cht\u011bl bych ti n\u011bco \u0159\u00edct.“ Hm, to by m\u011b opravdu zaj\u00edmalo co.<\/em><\/div>\n
„Hm?“ brouknu jen a vzhl\u00e9dnu k jeho o\u010d\u00edm. Nasucho polkne a semkne rty k sob\u011b. No, a\u0165 to bude cokoli, p\u0159e\u017eiju to. Co jin\u00e9ho mi zb\u00fdv\u00e1. O n\u011bjak\u00e9m romantick\u00e9m vyzn\u00e1n\u00ed l\u00e1sky si m\u016f\u017eu nechat jen zd\u00e1t. Nato\u017e od Billa.<\/em><\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 to bude zn\u00edt n\u011bjak\u2026 d\u011btinsky. T\u0159eba si \u0159ekne\u0161, \u017ee jsem idiot, ale j\u00e1 jsem se zamiloval,“ up\u0159e pohled k m\u00fdm o\u010d\u00edm. Uc\u00edt\u00edm, jak mi za\u010dne srdce tlouct rychleji.<\/p>\n

\u2026\u2026\u2026\u2026<\/p>\n

„\u2026zamiloval,“ zopakuji ti\u0161e. Najednou je mi hrozn\u00e9 horko. M\u00e1m vztek, m\u00e1m chu\u0165 k\u0159i\u010det a z\u00e1rove\u0148 bre\u010det. J\u00e1 \u017e\u00e1rl\u00edm\u2026 Sakra, pochopiteln\u011b, \u017ee \u017e\u00e1rl\u00edm! V\u017edy\u0165 se mnou v\u0161ude chod\u00ed, l\u00edb\u00e1 m\u011b a \u0159\u00edk\u00e1 mi takov\u00e9 v\u011bci! A te\u010f na m\u011b vybal\u00ed, \u017ee je zamilovan\u00fd? To mi to nemohl \u0159\u00edct d\u0159\u00edv, ne\u017e jsme si n\u011bco za\u010dali, do h\u00e1je?!<\/em> „\u2026aha,“ vyd\u00e1m ze sebe. Leda, \u017ee by\u2026 do m\u011b? Ne, ne, to je naprost\u00e1 hloupost. Nebudu naivn\u00ed. To je absurdn\u00ed.<\/em><\/div>\n

„C\u00edt\u00edm to tak, \u017ee jsem do tebe zamilovan\u00fd,“ nerv\u00f3zn\u011b sklop\u00ed na okam\u017eik zrak. CO\u017dE?!!!! Opravdu \u0159ekl, \u017ee do M\u011a?!!<\/em> Teprve v tu chv\u00edli se mi rozbu\u0161\u00ed srdce alespo\u0148 10x rychleji. Uc\u00edt\u00edm krev v tv\u00e1\u0159\u00edch a nep\u0159\u00edjemn\u00e9 horko po cel\u00e9m t\u011ble. Z\u00e1rove\u0148 mi v\u0161ak projede po z\u00e1dech dokonal\u00fd mr\u00e1z, kter\u00fd zp\u016fsob\u00ed zachv\u011bn\u00ed cel\u00e9ho m\u00e9ho t\u011bla, a \u017ealudek mi ud\u011bl\u00e1 n\u011bkolik kotrmelc\u016f. Trhan\u011b vydechnu a srdce mi na okam\u017eik p\u0159estane tlouct. M\u00e1m co d\u011blat, abych se udr\u017eel na t\u0159esouc\u00edch se nohou.<\/div>\n
„\u2026do m\u011b?“ vyd\u00e1m ze sebe n\u00e1hle ochrapt\u011ble p\u0159es hork\u00fd knedl\u00edk v krku.<\/p>\n

Celou tu dobu si mysl\u00edm, \u017ee mluv\u00ed o n\u011bkom jin\u00e9m, ale m\u016fj sen se opravdu splnil. Ne\u0159ekl p\u0159\u00edmo, \u017ee m\u011b miluje, ale m\u00e1 pocit, \u017ee je do m\u011b zamilovan\u00fd. Bo\u017ee m\u016fj\u2026 To snad\u2026 To p\u0159ece nem\u016f\u017ee b\u00fdt pravda. Jenom sn\u00edm? Je to dal\u0161\u00ed dokonal\u00fd sen, ze kter\u00e9ho se za chv\u00edli probud\u00edm?<\/p>\n

<\/em> „Do tebe, Tome\u2026“ sklop\u00ed hlavu. „Zlob\u00ed\u0161 se?“ Jak se m\u016f\u017eu zlobit?! V\u017edy\u0165 j\u00e1\u2026<\/em><\/div>\n

„Ne, ne, ne,“ po\u0161ept\u00e1m. Rozechv\u011bl\u00fdma rukama uchop\u00edm jeho tv\u00e1\u0159 do dlan\u00ed a zvednu mu hlavu. „Jak se m\u016f\u017eu zlobit? J\u00e1 jenom\u2026 ne\u010dekal jsem to. J\u00e1 jsem myslel, \u017ee mluv\u00ed\u0161 o n\u011bkom jin\u00e9m, \u017ee\u2026“ N\u00e1hle m\u011b p\u0159eru\u0161\u00ed m\u016fj iPhone. No to je snad zl\u00fd sen! Pro\u010d zrovna te\u010f?!<\/em> „Myslel jsem, \u017ee\u2026“ sna\u017e\u00edm se mluvit d\u00e1l, ale hraj\u00edc\u00ed iPhone mi to zkr\u00e1tka nedovol\u00ed. „Bo\u017ee m\u016fj! Sakra!“ Co jsem komu, kurva, ud\u011blal?!<\/em><\/div>\n
„\u2026vezmi to,“ \u0161eptne jen vl\u00eddn\u011b a tro\u0161ku se usm\u011bje, jako by se mu ulevilo, \u017ee se na n\u011bj nezlob\u00edm.<\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se. J\u00e1\u2026 vy\u0159\u00edd\u00edm to hned. Promi\u0148 mi to,“ omluv\u00edm se mu. Vyt\u00e1hnu iPhone z kapsy. Na displeji je Mamka. Ale ne\u2026 Snad se nic\u2026<\/em><\/div>\n
„Mami?“ zvednu to ihned a p\u0159ilo\u017e\u00edm si iPhone k uchu.<\/div>\n
„Ahoj, Tome, pros\u00edm t\u011b, nem\u00e1\u0161 \u0161kolu? Neru\u0161\u00edm t\u011b?“ pt\u00e1 se hned.<\/div>\n
„Ne, ne, mluv. Co se stalo? Molly snad\u2026“ \u0159eknu se strachem a zav\u0159u o\u010di. Pros\u00edm, ne. Ne te\u010f. Pros\u00edm, a\u0165 je zlat\u00ed\u010dko v po\u0159\u00e1dku.<\/em><\/div>\n
„Nic se nestalo,“ uklidn\u00ed m\u011b okam\u017eit\u011b. „Jen pot\u0159ebuju nutn\u011b jen do pr\u00e1ce a nem\u016f\u017eu tu Molly nechat samotnou. Nav\u00edc j\u00ed dneska nen\u00ed nejl\u00edp. Boj\u00edm se j\u00ed tu nechat samotnou, kdyby n\u00e1hodou\u2026 Nemohl bys p\u0159ij\u00edt, pros\u00edm? J\u00e1 p\u016fjdu tak za p\u016fl hodiny,“ oddechne starostliv\u011b. „Nezlob se na m\u011b, nechci t\u011b ru\u0161it.“ Alespo\u0148 \u017ee tak\u2026<\/em><\/div>\n
„Ne, mami, to je dobr\u00e9. Nic si z toho ned\u011blej. J\u00e1 to ch\u00e1pu. Nejsem daleko, za chv\u00edli budu doma. Tak ahoj,“ povzdechnu a zav\u011bs\u00edm. Sklid\u00edm iPhone do kapsy a kousnu se do rtu. Co m\u00e1m te\u010f d\u011blat? Co mu m\u00e1m \u0159\u00edct? Obzvl\u00e1\u0161\u0165 pr\u00e1v\u011b te\u010f\u2026<\/em> Bill ke mn\u011b zvedne pohled a sjede mi dlan\u00ed po pa\u017ei.<\/p>\n

„Stalo se n\u011bco? N\u011bco s Molly?“ \u0159ekne vyjukan\u011b. „J\u00e1 t\u011b\u2026 odvezu, pokud bude\u0161 cht\u00edt,“ nab\u00eddne se hned.<\/div>\n

„Ne, zat\u00edm je v\u0161echno\u2026 v pohod\u011b. Jen Molly nen\u00ed dneska moc dob\u0159e a m\u00e1ma mus\u00ed nutn\u011b do pr\u00e1ce. Tak\u017ee j\u00e1 mus\u00edm dom\u016f za Molly,“ vysv\u011btl\u00edm mu a povzdechnu. „Promi\u0148 mi to, budu muset j\u00edt. A vozit m\u011b nemus\u00ed\u0161. Je to kousek, kdy\u017e to vezmu p\u0159es park. Vlastn\u011b to bude asi rychlej\u0161\u00ed, ne\u017e autem, proto\u017ee bys to musel cel\u00e9 obj\u00ed\u017ed\u011bt kv\u016fli t\u00e9 rozkopan\u00e9 silnici. Ale d\u011bkuju,“ pod\u00edv\u00e1m se na n\u011bj vd\u011b\u010dn\u011b. Opravdu te\u010f nechci odej\u00edt. Chci do\u0159e\u0161it to, co jsme na\u010dali, ale nehod\u00ed se to. Bohu\u017eel. Nem\u016f\u017eu mu te\u010f \u0159\u00edct, \u017ee ho miluju, sebrat se a odej\u00edt. Chci mu to \u0159\u00edct a\u017e n\u011bkdy v klidu, a\u017e budeme spolu.<\/em> P\u0159istoup\u00edm k n\u011bmu a n\u011b\u017en\u011b ho pol\u00edb\u00edm, abych mu alespo\u0148 \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b nazna\u010dil, \u017ee sd\u00edl\u00edme stejn\u00e9 pocity. „D\u011bkuju za v\u0161echno. Ozvu se ti.“<\/div>\n
„Dob\u0159e, tak jo,“ k\u00fdvne posmutn\u011ble hlavou. „Pozdravuj doma a opatruj se, hm,“ je\u0161t\u011b se nat\u00e1hne pro polibek a vd\u011b\u010dn\u011b se mi pod\u00edv\u00e1 do o\u010d\u00ed. „J\u00e1 d\u011bkuju,“ dod\u00e1.<\/div>\n
„Tak ahoj,“ po\u0161ept\u00e1m, je\u0161t\u011b ho jednou pol\u00edb\u00edm, a nakonec ho kr\u00e1tce obejmu. Vezmu si v\u011bci z auta a rozejdu se dom\u016f.<\/p>\n

Jakmile p\u0159ijdu dom\u016f, hod\u00edm boty do botn\u00edku, svl\u00e9knu se a projdu d\u016fm. M\u00e1ma u\u017e tu nen\u00ed. Ihned hod\u00edm batoh na zem a vyb\u011bhnu schody do Mollyina pokoje.<\/div>\n

„Zlat\u00ed\u010dko?“ dojdu hned k jej\u00ed posteli. Unaven\u011b tam poleh\u00e1vala a byla trochu zpocen\u00e1. „Ahoj, brou\u010dku. Jak ti je? Promi\u0148, \u017ee jdu pozd\u011b\u2026“<\/div>\n
„Ahoj, to je dobr\u00fd,“ broukne. Pohlad\u00edm ji ve vlasech a d\u00e1m j\u00ed pusu na \u010delo. Byla hork\u00e1. „Kde jsi byl? Ve \u0161kole?“<\/div>\n
„Ne, dneska jsem se ulil. Byl jsem s Billem, v\u00ed\u0161. Dal jsem na tvoji radu a \u0161el za n\u00edm. U\u017e je v\u0161e zase dobr\u00e9,“ usm\u011bju se na ni.<\/div>\n
„Opravdu?“ usm\u011bje se hned a za\u010dne si sedat.<\/div>\n
„Jo, opravdu. A le\u017e. P\u0159inesu teplom\u011br, m\u00e1\u0161 ur\u010dit\u011b teplotu. Chce\u0161 \u010daj?“ nab\u00eddnu j\u00ed.<\/div>\n
„Hmmm,“ k\u00fdvne na souhlas.<\/div>\n
„B\u00edl\u00fd s malinou?“ povyt\u00e1hnu obo\u010d\u00ed. Hned s \u00fasm\u011bvem k\u00fdvne. Byl jej\u00ed obl\u00edben\u00fd. „Dob\u0159e, hned jsem tu. Zat\u00edm vyber n\u011bjakou poh\u00e1dku, na kterou budeme koukat.“<\/p>\n

Seb\u011bhnu j\u00ed dol\u016f uva\u0159it \u010daj, a pot\u00e9 j\u00ed ho donesu, p\u0159i\u010dem\u017e po cest\u011b vezmu teplom\u011br. Lehnu si k n\u00ed, pust\u00edm Modern\u00ed Popelku, kterou si vybrala, a za\u010dneme se spolu d\u00edvat. B\u011bhem p\u00e1r minut mi ale na mysl vytane Bill a jeho vyzn\u00e1n\u00ed u auta. Vyt\u00e1hnu iPhone z kapsy a otev\u0159u novou zpr\u00e1vu. Chv\u00edli v\u00e1h\u00e1m a sleduji displej, a\u017e za\u010dnu ps\u00e1t.<\/div>\n

„Ahoj, snad t\u011b neru\u0161\u00edm. P\u0159em\u00fd\u0161lel jsem o tom, co jsi mi \u0159ekl u auta. Cht\u011bl jsem ti to sice \u0159\u00edct osobn\u011b a v klidu, ale nejsp\u00ed\u0161 to nevydr\u017e\u00edm. V\u00edm, \u017ee to je stra\u0161n\u011b neosobn\u00ed takhle po sms, ale\u2026 C\u00edt\u00edm to sam\u00e9, Bille.“<\/em> Ode\u0161lu zpr\u00e1vu, zav\u0159u o\u010di a vydechnu. Miluju ho\u2026 Jsem do n\u011bj naprosto a bezhlav\u011b zamilovan\u00fd.<\/p>\n

<\/em> autor: *Mischa* :o* & Turmawenne<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: *Mischa* :o* & Turmawenne TOM Kdy\u017e jsme dojeli k zoologick\u00e9 zahrad\u011b, Bill zaparkoval a vypnul motor. „Asi nebude moc zv\u00ed\u0159at vylezl\u00fdch, kdy\u017e je docela zima,“ prohod\u00edm jen a odpout\u00e1m se. Po celou cestu mezi n\u00e1mi vl\u00e1dla podivn\u00e1 atmosf\u00e9ra a moc jsme<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[479],"tags":[],"class_list":["post-6945","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-novel-of-dreams-my-dream"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6945","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6945"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6945\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6945"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6945"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6945"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}