{"id":6949,"date":"2012-02-14T18:00:00","date_gmt":"2012-02-14T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6930"},"modified":"2012-02-14T18:00:00","modified_gmt":"2012-02-14T17:00:00","slug":"side-by-side-19","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/02\/14\/side-by-side-19\/","title":{"rendered":"Side by side 19."},"content":{"rendered":"
autor: Catherine<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
BILL<\/p>\n

<\/div>\n

„Jakej st\u016fl se ti l\u00edb\u00ed nejv\u00edc?“ usm\u00e1l se na m\u011b Tom, jakmile jsme spole\u010dn\u011b ve\u0161li do cukr\u00e1rny. Mil\u00e9, jak nech\u00e1v\u00e1 v\u00fdb\u011br na mn\u011b. Rozhl\u00e9dl jsem se kolem sebe, chci vybrat ten nejlep\u0161\u00ed. Prakticky by mohlo b\u00fdt jedno, u jak\u00e9ho stolu budeme, proto\u017ee v\u0161echny stoly jsou stejn\u00e9, tedy krom\u011b barvy. A o to jde, st\u016fl se mi mus\u00ed l\u00edbit barevn\u011b.<\/div>\n
„Tamhle. K fialov\u00fdmu,“ uk\u00e1zal jsem k souprav\u011b ve fialov\u00e9m proveden\u00ed, „ta je nejhez\u010d\u00ed. Chod\u00edm k n\u00ed poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e je voln\u00e1. Miluju tu barvu,“ spokojen\u011b jsem se usm\u00e1l, a ani\u017e bych \u010dekal na souhlas, s\u00e1m jsem se k m\u00edstu vydal. Co jsem sly\u0161el za sebou kroky, Tom m\u011b n\u00e1sledoval.<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 pravdu, fialov\u00e1 je p\u011bkn\u00e1.“<\/div>\n
Oto\u010dil jsem hlavu tro\u0161ku doprava, do\u0161el m\u011b. K\u00fdvl jsem na souhlas a pod\u00edval se na st\u016fl. Jsou kolem n\u011bj \u010dty\u0159i \u017eidle, t\u00edm p\u00e1dem \u017e\u00e1dn\u00e9 m\u00edsto pro m\u011b. Znovu jsem se na Toma pod\u00edval, dojde mu, \u017ee mus\u00ed d\u00e1t jednu \u017eidli pry\u010d, abych ke stolu mohl i j\u00e1? Douf\u00e1m, \u017ee ano. Nechci ho tady ztrapnit t\u00edm, \u017ee bych mu to \u0159ekl.<\/p>\n

<\/em> „Uhm, sakra, promi\u0148,“ za\u010dal se po chvilce omlouvat, kdy\u017e se d\u00edval stejn\u00fdm sm\u011brem jako j\u00e1. Tak\u017ee mu to do\u0161lo, t\u00edm je to lep\u0161\u00ed.<\/em> Odstranil rychle jednu \u017eidli, zasunul m\u011b m\u00edsto n\u00ed ke stolu. Polo\u017eil jsem na st\u016fl opatrn\u011b r\u016f\u017ei, aby se nezlomila. Ud\u011blal mi t\u00edm v\u00e1\u017en\u011b radost, ne\u010dekal jsem, \u017ee dostanu n\u011bjak\u00fd takov\u00fd d\u00e1rek na uv\u00edtanou. Rozhodn\u011b je to hodn\u011b mil\u00e9.<\/em><\/div>\n

„V pohod\u011b, nejsi na to zvykl\u00fd,“ zavrt\u011bl jsem hlavou a op\u0159el se, je to tak pro m\u011b pohodln\u011bj\u0161\u00ed. Pod\u00edval jsem se Tomovi do tv\u00e1\u0159e. Asi jsme si nejd\u0159\u00edve m\u011bli objednat, a a\u017e pot\u00e9 j\u00edt ke stolu. Nebo m\u00e1 snad n\u011bjak\u00fd jin\u00fd pl\u00e1n?<\/em><\/div>\n
„Ale mohl jsem p\u0159edpokl\u00e1dat. No\u2026 To je jedno,“ sundal si bundu a odlo\u017eil ji na op\u011bradlo \u017eidle, kter\u00e1 st\u00e1la naproti mn\u011b. Ud\u011blal jsem to stejn\u00e9, akor\u00e1t s t\u00edm rozd\u00edlem, \u017ee jsem si bundu dal na kl\u00edn.<\/div>\n
„Nemohl jsi p\u0159edpokl\u00e1dat, nem\u011bl jsi jak, Tome. S posti\u017een\u00fdmi lidmi se nesetk\u00e1v\u00e1\u0161 denn\u011b,“ nam\u00edtl jsem a prohl\u00e9dl si po\u0159\u00e1dn\u011b jeho postavu. B\u00edl\u00e9 t\u00edlko ho obep\u00edn\u00e1 tak, \u017ee vypad\u00e1 jako druh\u00e1 k\u016f\u017ee. N\u00e1dhern\u011b se pod n\u00edm r\u00fdsuj\u00ed svaly, rozepnut\u00e1 ko\u0161ile tomu dod\u00e1v\u00e1 \u0161mrnc. Vypad\u00e1 to na n\u011bm hrozn\u011b p\u011bkn\u011b, dokonce l\u00e9pe ne\u017e spole\u010densk\u00fd od\u011bv. V\u00e1\u017en\u011b se mi to l\u00edb\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
\n
„Ne\u0159e\u0161me to, ano? Rad\u011bji mi pov\u011bz, co ti m\u00e1m objednat.“<\/div>\n
„No\u2026“ nakr\u010dil jsem nos. Kdybych si mohl p\u0159\u00edmo s\u00e1m vybrat, bylo by to mnohem lep\u0161\u00ed. Sice bych stejn\u011b nev\u011bd\u011bl co, ale m\u011bl bych sladkosti p\u0159ed o\u010dima.<\/em> „Vezmi mi t\u0159eba n\u011bjakej \u010dokol\u00e1dovej dort a Latt\u00e9 se sko\u0159ic\u00ed,“ ol\u00edzl jsem si rty. To by mi mohlo sta\u010dit, obzvl\u00e1\u0161t\u011b kdy\u017e po kin\u011b p\u016fjdeme je\u0161t\u011b k McDonaldovi na j\u00eddlo. Kdybych si toho dal v\u00edc, pak bych z\u00e1konit\u011b musel prasknout, nebo se pozvracet. A ve fin\u00e1le nem\u016f\u017eu p\u016fsobit jako nena\u017eranec, nehodilo by se to.<\/div>\n
„To zn\u00ed dob\u0159e, tak\u017ee si to taky vezmu,“ usm\u00e1l se, „d\u00e1\u0161 si je\u0161t\u011b n\u011bco k tomu?“ vyt\u00e1hl prav\u00e9 obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
Zakroutil jsem hlavou a vyndal pen\u011b\u017eenku. Polo\u017eil jsem na st\u016fl bankovku a pod\u00edval se na n\u011bj. „Douf\u00e1m, \u017ee to bude sta\u010dit. Pokud ne, tak ti to samoz\u0159ejm\u011b doplat\u00edm.“<\/div>\n
„Na tohle zapome\u0148, pen\u00edze si p\u011bkn\u011b zase schovej. Zvu t\u011b.“<\/div>\n
„Ale, ale\u2026 To nem\u016f\u017ee\u0161,“ nam\u00edtl jsem a posunul pen\u00edze bl\u00ed\u017e k n\u011bmu, aby si to mohl vz\u00edt. Neslu\u0161\u00ed se, aby tady za m\u011b platil \u00fatratu. Nejsem \u017e\u00e1dnej chudej pocestnej, kterej nem\u00e1 ani na dort a k\u00e1vu.<\/em><\/div>\n
„Pokud t\u011b zvu, tak m\u016f\u017eu,“ mrkl na m\u011b a ode\u0161el objednat.<\/p>\n

Toma pron\u00e1sledoval m\u016fj pohled. Pe\u010dliv\u011b jsem si prohl\u00ed\u017eel ka\u017edou \u010d\u00e1st jeho t\u011bla. Zezadu vypad\u00e1 stejn\u011b dob\u0159e jako zep\u0159edu, je ohromn\u011b p\u0159ita\u017eliv\u00fd. Ur\u010dit\u011b nem\u016f\u017ee m\u00edt nouzi o vztahy, a\u0165 u\u017e o trval\u00e9 nebo o ty na jednu noc. Obzvl\u00e1\u0161\u0165 te\u010f, kdy\u017e u\u017e nen\u00ed s Alexem. Mu\u017ei i \u017eeny se na n\u011bj mus\u00ed lepit jako vosy na med. P\u0159itahuje i m\u011b samotn\u00e9ho, asi bych se mu i podvolil, kdyby cht\u011bl. P\u0159esto, co se stalo. Cht\u011bl jsem se dnes k n\u011bmu chovat odta\u017eit\u011b, ale jakmile jsem ho uvid\u011bl, p\u0159ehodnotil jsem. Nejde b\u00fdt odta\u017eit\u00fd v\u016f\u010di n\u011bkomu takov\u00e9mu. V\u00ed, jak m\u00e1 na ostatn\u00ed zap\u016fsobit. Ur\u010dit\u011b si je i v\u011bdom sv\u00fdch kvalit a pln\u011b jich vyu\u017e\u00edv\u00e1. Alespo\u0148 j\u00e1 bych to na jeho m\u00edst\u011b d\u011blal, pln\u011b bych si u\u017e\u00edval z\u00e1jem o svoji osobu.<\/p>\n

Spo\u010dinul jsem pohledem na r\u016f\u017ei, kterou m\u00e1m polo\u017eenou na stole. Je n\u00e1dhern\u00e1, moje obl\u00edben\u00e1. Mus\u00edm si ji doma usu\u0161it, chci, abych m\u011bl na dne\u0161ek vzpom\u00ednku. Jsem toti\u017e rozhodnut\u00fd, \u017ee Tomovi odpust\u00edm. Jsem takhle rozhodnut\u00fd od okam\u017eiku, co jsem ho dneska vid\u011bl. Akor\u00e1t nev\u00edm, kdy mu to ozn\u00e1m\u00edm. Mo\u017en\u00e1 bych mu to m\u011bl \u0159\u00edct hned, ud\u011bl\u00e1 mu to radost? \u0158ekl bych, \u017ee ur\u010dit\u011b. Pr\u00e1v\u011b proto bych ale tak\u00e9 mohl po\u010dkat a\u017e na konec dne, proto\u017ee by m\u011b v\u00e1\u017en\u011b zaj\u00edmalo, jestli se Tom bude kv\u016fli m\u00e9mu odpu\u0161t\u011bn\u00ed n\u011bjak zvl\u00e1\u0161tn\u011b sna\u017eit. Na druhou stranu\u2026 pokud mu \u0159eknu, \u017ee odpou\u0161t\u00edm, hned, bude se ke mn\u011b t\u0159eba chovat n\u011bjak d\u016fv\u011brn\u011bji a j\u00e1 nepop\u00edr\u00e1m, \u017ee by se mi to l\u00edbilo. Je to hodn\u011b t\u011b\u017ek\u00e9 rozhodov\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 mus\u00edm ud\u011blat nejl\u00e9pe v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch p\u00e1r sekund\u00e1ch, proto\u017ee Tom se vrac\u00ed s celou na\u0161\u00ed objedn\u00e1vkou. Pomohlo by mi, kdybych si mohl sepsat v\u00fdhody toho, kdy\u017e mu to \u0159eknu hned a v\u00fdhody toho, kdy\u017e to \u0159eknu d\u00e9le. Skousl jsem si ret, poklepal jsem prsty do stolu. Rozhodnut\u00ed ne a ne p\u0159ij\u00edt, je to zdrcuj\u00edc\u00ed. A Tom u\u017e tady skoro je, sakra!<\/p>\n

<\/em> „Billy?“ vyru\u0161il m\u011b z m\u00fdch my\u0161lenek Tom\u016fv hlas.<\/div>\n

Zamrkal jsem a oto\u010dil se na n\u011bj, usm\u00e1l jsem se a vzal mu tal\u00ed\u0159ky s dorty. Vd\u011b\u010dn\u011b se usm\u00e1l a posadil se.<\/div>\n
„K\u00e1vu n\u00e1m donesou.“<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ k\u00fdvl jsem a ol\u00edzl si rty, „j\u00e1\u2026 uhm\u2026“ skousl jsem si ret. Jsem rozhodnut\u00fd, odpust\u00edm mu hned, bude to tak lep\u0161\u00ed, ne\u017e \u010dekat. Mus\u00edm to ud\u011blat hned, dokud jsem k tomu odhodlan\u00fd.<\/em><\/div>\n
„Ano?“<\/div>\n
„Odpou\u0161t\u00edm ti a omlouv\u00e1m se, \u017ee jsem se choval tak hloup\u011b. V\u00ed\u0161, m\u011b to mrz\u00ed. V\u00edm, \u017ee za tu nehodu nem\u016f\u017ee\u0161 jenom ty\u2026 Nem\u016f\u017eu ti to teda vy\u010d\u00edtat. Nav\u00edc se na tebe nechci zlobit, nen\u00ed mi to p\u0159\u00edjemn\u00e9,“ pod\u00edval jsem se mu do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„To v\u00e1\u017en\u011b?“<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b,“ p\u0159itakal jsem.<\/div>\n
„Bo\u017ee, Billy,“ zvedl se ze \u017eidle a sklonil se ke mn\u011b. Objal m\u011b, pevn\u011b p\u0159itiskl ke sv\u00e9mu t\u011blu. „Ty ani nev\u00ed\u0161, jakou jsi mi t\u00edm ud\u011blal radost\u2026 \u00dapln\u011b stra\u0161n\u011b velkou. J\u00e1\u2026 D\u011bkuju, moc ti d\u011bkuju,“ pol\u00edbil m\u011b na tv\u00e1\u0159 a po druh\u00e9 pohladil. Do doteku jsem se op\u0159el, \u0161\u0165astn\u011b jsem zamru\u010del. Zase jsem sm\u011bl c\u00edtit jeho rty na sv\u00e9 k\u016f\u017ei, d\u011blalo to se mnou to stejn\u00e9 jako poprv\u00e9. Vys\u00edlalo mi to a\u017e do prst\u016f u nohou opravdu hodn\u011b p\u0159\u00edjemn\u00e9 pocity. A to byla jenom pusa na tv\u00e1\u0159, nic v\u00edc. P\u0159itiskl jsem se k n\u011bmu v\u00edc, dal mu ruce kolem krku, nechal se hladit po vlasech. Cel\u00fd tento okam\u017eik si vychutn\u00e1v\u00e1m co nejv\u011bt\u0161\u00edmi dou\u0161ky, nechci se od Toma ani na chvilku odtrhnout.<\/p>\n

A pak to p\u0159i\u0161lo. Tom m\u011b pol\u00edbil na rty. \u00dapln\u011b zni\u010dehonic, prost\u011b se to stalo. Zachv\u011bl jsem se, pohladil ho po t\u00fdle a oplatil jsem mu to. Na rty jsem mu spokojen\u011b vydechl a v\u00edc se k n\u011bmu p\u0159itiskl. Ni\u010deho jin\u00e9ho jsem nebyl schopen, nebyl jsem schopen ani myslet. Vid\u011bl jsem pouze m\u011b a Toma, jak se l\u00edb\u00e1me. Nic jin\u00e9ho pro m\u011b ani neexistovalo. Znovu jsem ho nesm\u011ble pol\u00edbil, sp\u00ed\u0161e jsem rty pohladil jemn\u011b ty jeho. M\u00e1 je stra\u0161n\u011b hebk\u00e9, opatrn\u00e9, ale p\u0159esto sexy. A jeho polibky ve mn\u011b vyvol\u00e1vaj\u00ed a\u017e moc p\u0159\u00edjemn\u00fdch pocit\u016f, v\u010detn\u011b pocit\u016f bezpe\u010d\u00ed. Jsem pouze v jeho moci, tou\u017e\u00edm po jeho ochran\u011b. Nic jin\u00e9ho nechci, tedy krom\u011b toho, \u017ee bych cht\u011bl dal\u0161\u00ed polibky.<\/p>\n

„M\u016f\u017eu?“ za\u0161eptal a p\u0159ejel mi palcem po rtu. P\u0159iv\u0159el jsem o\u010di, na prst jsem ho pol\u00edbil a k\u00fdvl jsem.<\/div>\n

„Ud\u011blej to,“ pootev\u0159el jsem rty, o\u010dek\u00e1vaj\u00edc dal\u0161\u00ed ze sladk\u00fdch polibk\u016f. M\u00edsto toho jsem do pusy ale dostal sousto dortu na vidli\u010dce. Zamrkal jsem, kdy\u017e se mi v puse rozlila sladk\u00e1 chu\u0165 \u010dokol\u00e1dy, rozkousal jsem to a polknul. Tak\u017ee Tom si chce hr\u00e1t? O\u010dividn\u011b ano. J\u00e1 ale m\u00e1m nyn\u00ed chu\u0165 na jeho polibky, ne na hloupou \u010dokol\u00e1du, kterou m\u016f\u017eu m\u00edt kdykoliv se mi zachce. Tomovy polibky mohu dostat pouze v jeho p\u0159\u00edtomnosti, tak\u017ee je jasn\u00e9, co si vyberu.<\/em> Pohladil jsem ho po tv\u00e1\u0159i, ot\u0159el se mu rty o bradu. Dojde mu, \u017ee chci v\u00edc? Jinak budu muset ud\u011blat prvn\u00ed krok j\u00e1.<\/div>\n
„Billy by n\u011bco cht\u011bl?“ zasm\u00e1l se a \u0161\u0165ouchnul m\u011b do boku, n\u011b\u017en\u011b m\u011b kousl do nosu. Nakr\u010dil jsem ho, tohle se mi teda nel\u00edb\u00ed.<\/div>\n
„Cht\u011bl,“ vypl\u00e1znu \u0161pi\u010dku jazyka a sp\u011b\u0161n\u011b mu ol\u00edznu spodn\u00ed ret, „cht\u011bl by pusinku. Sladkouu-\u2026“ ani\u017e bych v\u011btu do\u0159ekl, Tom op\u011bt zajal m\u00e9 rty. N\u011b\u017en\u011b je laskal, u\u017e\u00edval si, \u017ee m\u016f\u017ee b\u00fdt alespo\u0148 pro tenhle okam\u017eik jejich str\u00e1\u017ecem. Polibek prohluboval, opl\u00e1cel jsem mu to v\u0161echno s nejv\u011bt\u0161\u00ed n\u011b\u017enost\u00ed, co jsem byl schopen. L\u00edbal jsem ho tak, jako kdyby to m\u011blo b\u00fdt poprv\u00e9 a naposled, op\u011bt jsem ztratil celkov\u00fd p\u0159ehled o sv\u011bt\u011b kolem sebe. Bylo to pro m\u011b, jako kdybych po\u017eil omamnou l\u00e1tku, kter\u00e1 cel\u00e9 m\u011b t\u011blo ovl\u00e1d\u00e1 a oslabuje.<\/p>\n

„\u0158ekl bych, \u017ee tohle\u2026 asi nebylo v pl\u00e1nu,“ usm\u00e1l se na m\u011b a ol\u00edzl si rty, pohladil m\u011b po tv\u00e1\u0159i. Do doteku jeho dlan\u011b jsem se op\u0159el. Spokojen\u011b jsem zavrn\u011bl, jako kdybych byl nakrmen\u00e9 kot\u011b. \u017de to nebylo v pl\u00e1nu? T\u00edm je to je\u0161t\u011b lep\u0161\u00ed, nepl\u00e1novan\u00e9 \u010dinnosti se s jistotou m\u016f\u017eou \u0159adit k t\u011bm nejlep\u0161\u00edm, opravdu nem\u00e1m r\u00e1d ty \u0161kroben\u00e9 kecy a dop\u0159edu p\u0159ipravovan\u00e9 \u010dinnosti.<\/em><\/div>\n

„Jako kdyby na tom z\u00e1le\u017eelo,“ zase jsem se k n\u011bmu p\u0159itiskl, nev\u00edm pro\u010d, ale m\u00e1m hroznou pot\u0159ebu vyhled\u00e1vat jeho t\u011blesnou bl\u00edzkost, alespo\u0148 te\u010f, „mn\u011b se to moc l\u00edbilo. A klidn\u011b bych v tom pokra\u010doval.“<\/div>\n
„Billy, nemohl jsem skoro d\u00fdchat,“ zasm\u00e1l se a \u0161\u0165ouchl m\u011b do b\u0159icha, „mus\u00ed\u0161 mi nechat chvilku na oddych, v\u00edm, jak \u00fa\u017easn\u00fd rty m\u00e1m\u2026 Ale respektuj m\u011b, ano?“<\/div>\n
„Pche, nebu\u010f tak py\u0161nej,“ vzal jsem jeho horn\u00ed ret mezi zuby a zat\u00e1hl za n\u011bj. Kdy\u017e jsem ho pustil, je\u0161t\u011b jsem ho ol\u00edzl jazykem. „Ale m\u00e1\u0161 pravdu. M\u00e1\u0161 \u00fa\u017easn\u00fd rty\u2026 A d\u011bl\u00e1\u0161 s nimi \u00fa\u017easn\u00e9 v\u011bci.“<\/div>\n
„A nejenom rty,“ zamumlal potichu. Byl ale tak bl\u00edzko u m\u011b, \u017ee jsem mu mohl rozum\u011bt.<\/p>\n

Nech\u00e1pav\u011b jsem se na n\u011bj pod\u00edval, myslel tuhle v\u011btu v\u00e1\u017en\u011b? Pokud jsem ji pochopil tak, jak ji myslel\u2026 Tak to od n\u011bj bylo hodn\u011b troufal\u00e9. T\u0159eba jsem v tom ale n\u00e1znak k nab\u00eddce k sexu vid\u011bt ani nem\u011bl a pletu se. Nev\u00edm, co si o tom m\u00e1m myslet, v\u00e1\u017en\u011b ne. Sklopil jsem pohled k zemi, ke sv\u00fdm \u010dern\u00fd bot\u00e1m. Schv\u00e1ln\u011b, pokus\u00ed se o n\u011bco v\u00edc ne\u017e o polibek? Pokud ano, je mi jasn\u00e9, jak to cel\u00e9 myslel. Pokud ne, dum\u00e1m nad t\u00edm zbyte\u010dn\u011b. Ale po\u0159\u00e1d je tady i mo\u017enost, \u017ee to byla sexu\u00e1ln\u00ed nar\u00e1\u017eka, ale o nic se pokou\u0161et nebude, alespo\u0148 ne dnes.<\/div>\n

„D\u011bje se n\u011bco?“ vytrhl m\u011b jeho hlas op\u011bt z p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed. Zvedl jsem k n\u011bmu pohled, pod\u00edval se mu do o\u0159\u00ed\u0161kov\u00fdch o\u010d\u00ed. M\u00e1 je v\u00e1\u017en\u011b n\u00e1dhern\u00e9, nab\u00fdv\u00e1m pocitu, \u017ee se v nich snad utop\u00edm. Jsou n\u00e1dhern\u00e9, h\u0159ejiv\u00e9, vst\u0159\u00edcn\u00e9\u2026 Takov\u00e9, jak\u00e9 je m\u00e1 m\u00e1lokdo.<\/div>\n
„Ne, nic se ned\u011bje, m\u011blo by snad?“ nasadil jsem fale\u0161n\u00fd \u00fasm\u011bv. A co, to jsem mu m\u011bl \u0159\u00edct, nad \u010d\u00edm uva\u017euji? Ani ve snu. Rad\u011bji jsem uchopil hrn\u00ed\u010dek s vo\u0148avou k\u00e1vou a usrkl. Alespo\u0148 na chv\u00edli jsem zdr\u017een od toho, abych mluvil. P\u0159\u00edjemn\u00e1 chu\u0165 k\u00e1vy se mi rozlila po jazyku, tuhle bych v\u00e1\u017en\u011b mohl p\u00edt ka\u017ed\u00fd den. Zrovna v t\u00e9hle cukr\u00e1rn\u011b je nejlep\u0161\u00ed v cel\u00e9m m\u011bst\u011b. Teda\u2026 Kdy\u017e nepo\u010d\u00edt\u00e1m dom\u00e1c\u00ed, ta je je\u0161t\u011b lep\u0161\u00ed.<\/p>\n

„Najednou jsi nesd\u00edln\u00fd,“ pokra\u010doval, kdy\u017e jsem odlo\u017eil hrn\u00ed\u010dek zp\u00e1tky.<\/div>\n

„M\u011bl bych snad n\u011bco \u0159\u00edkat?“<\/div>\n
„No j\u00e1\u2026 nev\u00edm. P\u0159ed chv\u00edl\u00ed jsme se l\u00edbali a najednou ml\u010d\u00ed\u0161 jako hrob, nen\u00ed to zrovna norm\u00e1ln\u00ed p\u0159\u00edstup. Ale t\u0159eba\u2026 se nem\u00e1\u0161 se mnou o \u010dem bavit, to by bylo n\u011bco jin\u00e9ho. Nud\u00edm t\u011b, Bille?“<\/div>\n
Co\u017ee? Moje chov\u00e1n\u00ed na n\u011bj p\u016fsob\u00ed takhle? Ach jo, to v\u016fbec nem\u00e1.<\/em><\/div>\n
„Ne, nenud\u00ed\u0161 m\u011b. Jenom si mysl\u00edm, \u017ee bychom m\u011bli vyp\u00edt k\u00e1vu, sn\u00edst dort a j\u00edt do toho kina.“<\/div>\n
„To bude pravd\u011bpodobn\u011b nejlep\u0161\u00ed n\u00e1pad,“ chopil se sv\u00e9ho tal\u00ed\u0159ku s \u010dokol\u00e1dovou sladkost\u00ed a za\u010dal pomalu j\u00edst. Ud\u011blal jsem to stejn\u00e9 jako on.<\/div>\n
\n

autor: Catherine<\/strong><\/div>\n

betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Catherine BILL „Jakej st\u016fl se ti l\u00edb\u00ed nejv\u00edc?“ usm\u00e1l se na m\u011b Tom, jakmile jsme spole\u010dn\u011b ve\u0161li do cukr\u00e1rny. Mil\u00e9, jak nech\u00e1v\u00e1 v\u00fdb\u011br na mn\u011b. Rozhl\u00e9dl jsem se kolem sebe, chci vybrat ten nejlep\u0161\u00ed. Prakticky by mohlo b\u00fdt jedno, u jak\u00e9ho<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[475],"tags":[],"class_list":["post-6949","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-side-by-side"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6949","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6949"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6949\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6949"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6949"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6949"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}