{"id":6952,"date":"2012-02-14T16:00:00","date_gmt":"2012-02-14T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6933"},"modified":"2012-02-14T16:00:00","modified_gmt":"2012-02-14T15:00:00","slug":"poulicni-stene-ii-ve-svitu-lamp-25","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/02\/14\/poulicni-stene-ii-ve-svitu-lamp-25\/","title":{"rendered":"Pouli\u010dn\u00ed \u0161t\u011bn\u011b II – Ve svitu lamp 25."},"content":{"rendered":"
autor: Helie<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\" <\/div>\n
<\/div>\n
<\/em><\/div>\n
I na m\u00edst\u011b, kde v\u0161echno kon\u010d\u00ed, jednou n\u011bco za\u010dne…<\/p>\n

<\/em> Bill st\u00e1l p\u0159ed zrcadlem a upravoval si \u010dern\u00fd smoking. St\u00e1le je\u0161t\u011b mu n\u011bco nep\u0159ipadalo dost dobr\u00e9, u\u017e n\u011bkolikr\u00e1t si p\u0159ed\u011bl\u00e1val make-up a celkov\u011b se sebou ale v\u016fbec nebyl spokojen\u00fd. Kolem pasu se mu ovinuly siln\u00e9 ruce, na rameno mu dopadla brada jeho milovan\u00e9ho.<\/div>\n

„No tak, mil\u00e1\u010dku, slu\u0161\u00ed ti to. Pokud chceme dorazit v\u010das, mus\u00edme jet,“ \u0159ekl Tom. Bill si op\u0159el tv\u00e1\u0159 o tu jeho a spokojen\u011b se d\u00edval na jejich odraz v zrcadle. V\u0161echno bylo zase tak, jak m\u00e1 b\u00fdt. Dva nerozlu\u010dn\u00e9 kousky skl\u00e1danky byly op\u011bt propojeny. Bill miloval ka\u017ed\u00fd okam\u017eik, kter\u00fd s Tomem str\u00e1vil. Bill znovu za\u010dal pracovat v d\u017eus baru a ofici\u00e1ln\u011b se nast\u011bhoval do Tomovy lo\u017enice, ve kter\u00e9 str\u00e1vili spoustu p\u0159\u00edjemn\u00fdch, promilovan\u00fdch noc\u00ed.<\/p>\n

V\u0161echno by bylo naprosto ide\u00e1ln\u00ed, kdyby…<\/div>\n

„Jdeme. Nen\u00ed vhodn\u00e9, abychom na poh\u0159eb p\u0159i\u0161li pozd\u011b,“ za\u0161eptal Bill p\u0159i\u0161krcen\u011b. Tom pustil jeho t\u011blo a Bill se k n\u011bmu oto\u010dil \u010delem, aby mu zkontroloval mot\u00fdlka. Nemohl si pomoci, smoking na Tomovi mu p\u0159ipadal neuv\u011b\u0159iteln\u011b sm\u011b\u0161n\u00fd. Tom se zakabonil, kdy\u017e se Bill znovu uchichtnul, zat\u00edmco mu u\u017e asi po pades\u00e1t\u00e9 rovnal mot\u00fdlka, i kdy\u017e i p\u0159edt\u00edm byl p\u0159esn\u011b tak, jak m\u00e1 b\u00fdt.<\/div>\n
„Tak u\u017e toho nechej a poj\u010f,“ popoh\u00e1n\u011bl Billa Tom.<\/div>\n
\n
<\/div>\n
*<\/div>\n
\n

Bill s Tomem zasedli do lavic v kostele hned vedle Lindy s Henrym. Sed\u011bli zhruba uprost\u0159ed hlavn\u00ed lod\u011b kostela, tak\u017ee m\u011bli dobr\u00fd v\u00fdhled. Bella sed\u011bla hned v prvn\u00ed \u0159ad\u011b, dokonce m\u011bla nachystan\u00fd projev, kter\u00fd si vzala k srdci, kdy\u017e ho Tom odm\u00edtl.<\/p>\n

Ob\u0159ad za\u010dal a Bill pevn\u011b sev\u0159el Tomovu ruku. U\u017e s prvn\u00edm slovem, kter\u00e9 kn\u011bz vyslovil, Billa v o\u010d\u00edch za\u010daly tla\u010dit slzy. V pr\u016fb\u011bhu ob\u0159adu mu tekly nezadr\u017eiteln\u011b po tv\u00e1\u0159\u00edch. P\u0159i Bellin\u011b proslovu ho Tom vzal jemn\u011b za ruku a vyt\u00e1hl ho ven z lavice. Potichu, aby neru\u0161ili ob\u0159ad, vycupitali z kostela ven. Venku Tom Billovi kapesn\u00ed\u010dkem set\u0159el slzy z tv\u00e1\u0159\u00ed. Jejich kroky zav\u00edtaly na h\u0159bitov, kter\u00fd Billa rozplakal snad je\u0161t\u011b v\u00edc. Tom mu polo\u017eil ruku p\u0159es ramena a tiskl si ho k boku v marn\u00e9 snaze uti\u0161it jeho n\u00e1\u0159ek.<\/p>\n

„Nep\u016fjdeme na hostinu, ano?“ za\u0161eptal Bill a ovinul ruce kolem Tomova pasu. Po polo\u017een\u00ed rakve do zem\u011b se m\u011bla konat hostina pro v\u0161echny, kte\u0159\u00ed se \u00fa\u010dastnili poh\u0159bu. „Chci pak b\u00fdt je\u0161t\u011b n\u011bjakou chv\u00edli s n\u00ed. Nav\u00edc mi p\u0159ijde barbarsk\u00e9 slavit n\u011b\u010d\u00ed smrt.“<\/div>\n

„Nikdo n\u00e1s nenut\u00ed tam j\u00edt. M\u016f\u017eeme se tu n\u011bkde posadit a po\u010dkat, dokud ji neulo\u017e\u00ed,“ za\u0161eptal mu Tom do vlas\u016f. Ani on nem\u011bl chu\u0165 na n\u011bjak\u00e9 oslavy. Bill m\u011bl pravdu, bylo barbarsk\u00e9 vy\u017e\u00edvat se na n\u011b\u010d\u00edm poh\u0159bu. Oba pot\u0159ebovali daleko v\u00edce klid a ticho ne\u017e bou\u0159liv\u00e9 hodov\u00e1n\u00ed a oslavy.<\/p>\n

<\/div>\n

*<\/div>\n
\n

Chlapci sed\u011bli pod star\u00fdm majest\u00e1tn\u00fdm dubem, op\u00edraje se jeden o druh\u00e9ho. Necht\u011bli se \u00fa\u010dastnit zbytku ob\u0159adu, daleko rad\u0161i se s Matkou rozlou\u010d\u00ed, a\u017e bude po v\u0161em a oni budou m\u00edt soukrom\u00ed. P\u0159ed nimi se rozkl\u00e1dal cel\u00fd h\u0159bitov, tak\u017ee m\u011bli p\u0159ehled o v\u0161em, co se kde \u0161ustlo. Najednou za\u010daly zvonit zvony a dve\u0159e kostela se otev\u0159ely. Vy\u0161el z nich z\u00e1stup, jeho\u017e \u010delo tvo\u0159ili \u010dty\u0159i statn\u00ed mu\u017ei nesouc\u00ed hn\u011bdou rakev. Za nimi \u0161el z\u00e1stup truchl\u00edc\u00edch, kte\u0159\u00ed nesli v\u011bnce a kv\u011btiny pro zesnulou.<\/p>\n

Bill s Tomem \u010dekali, dokud neskon\u010d\u00ed cel\u00fd ob\u0159ad, do kter\u00e9ho bylo zapo\u010dteno i samotn\u00e9 pokl\u00e1d\u00e1n\u00ed do hl\u00edny. Kdy\u017e se truchl\u00edc\u00ed kone\u010dn\u011b roztrousili pry\u010d a h\u0159bitov zase utichl, Tom se zvedl na nohy a nat\u00e1hl ruku k Billovi, aby mu pomohl vst\u00e1t. Spolu ruku v ruce p\u0159e\u0161li k Mat\u010dinu hrobu. Ulo\u017eili ji vedle jej\u00edho man\u017eela, kter\u00fd ode\u0161el u\u017e tak d\u00e1vno…<\/p>\n

Bill si klekl do hl\u00edny p\u0159ed hrobem. Bylo mu jedno, \u017ee u\u0161pin\u00ed sv\u00e9 pe\u010dliv\u011b na\u017eehlen\u00e9 kalhoty. Po tv\u00e1\u0159\u00edch se mu znovu rozkut\u00e1lely slzy. Nikdy na \u017e\u00e1dn\u00e9m poh\u0159bu nebyl a tohle pro n\u011bj bylo skute\u010dn\u011b t\u011b\u017ek\u00e9. Vn\u00edmal Tomovu ruku, kter\u00e1 mu mnula rameno.<\/div>\n

„Neplakej, Bille. I m\u011b mrz\u00ed, \u017ee zem\u0159ela, ale p\u0159i\u0161el jej\u00ed \u010das. Nem\u00e1 cenu pro ni plakat. Te\u010f je spokojen\u00e1 se sv\u00fdm man\u017eelem mimo starosti tohohle sv\u011bta. Ur\u010dit\u011b by necht\u011bla, abys plakal,“ za\u0161eptal konej\u0161iv\u011b Tom a vyt\u00e1hl Billa na nohy. Rvalo mu srdce, kdy\u017e vid\u011bl Billa plakat.<\/p>\n

I ze smutku a ne\u0161t\u011bst\u00ed vede cesta ven. Ob\u010das je klikat\u00e1, protkan\u00e1 slzami, ale v\u017edycky vede na to spr\u00e1vn\u00e9 m\u00edsto, na m\u00edsto v lidsk\u00e9m srdci, kde ho\u0159\u00ed cit tak siln\u00fd, \u017ee smutek s ne\u0161t\u011bst\u00edm se mu klan\u00ed a berou nohy na ramena…<\/p>\n

<\/em> Na nebi sv\u00edtilo slun\u00ed\u010dko, kter\u00e9 zp\u0159\u00edjem\u0148ovalo jinak pochmurn\u00fd den. Dva bl\u00e1zniv\u011b zamilovan\u00ed chlapci usedali do tr\u00e1vy pod pouli\u010dn\u00ed lampou, tam, v odlehl\u00e9m z\u00e1kout\u00ed parku, kde nach\u00e1zeli sv\u016fj vytou\u017een\u00fd klid, kam nikdo moc nechodil, tak\u017ee se nemuseli b\u00e1t, \u017ee by je n\u011bkdo ru\u0161il. Oba s m\u00edstem m\u011bli spojeny nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00ed vzpom\u00ednky, ale jen ty nejhez\u010d\u00ed byly spole\u010dn\u00e9.<\/p>\n

Bill se op\u0159el o Tomova z\u00e1da a pokr\u010dil nohy. Na stehna si polo\u017eil blok. Hypnotizoval lampu, ne\u017e jeho ruka poprv\u00e9 p\u0159ejela po pap\u00ed\u0159e a vytvo\u0159ila tak linku, kter\u00e1 v budoucnu bude p\u0159edstavovat klenbu z v\u011btv\u00ed a zelen\u00e9ho list\u00ed, kter\u00e1 st\u0159e\u017eila klid pouli\u010dn\u00ed lampy. Bill nekreslil, co vid\u011bl, vykresloval pouze svoje pocity, p\u0159en\u00e1\u0161el je na pap\u00edr a zakomponoval je do jinak skoro nezaj\u00edmav\u00e9ho pohledu na pouli\u010dn\u00ed lampu. Tomovi nevadilo, \u017ee je Bill ve vlastn\u00edm sv\u011bt\u011b. Sta\u010dilo mu, kdy\u017e mohl zav\u0159\u00edt o\u010di, op\u00edrat se o jeho z\u00e1da a poslouchat tich\u00e9 bruml\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 Bill vyd\u00e1val, kdykoliv se p\u0159enesl do sv\u011bta, ve kter\u00e9m se sm\u011bl pohybovat jen a pouze on.<\/p>\n

V obou du\u0161\u00edch chlapc\u016f sice st\u00e1le je\u0161t\u011b p\u0159etrv\u00e1val smutek nad ztr\u00e1tou \u017eeny, kter\u00e1 je prov\u00e1zela d\u011btstv\u00edm, ale oba se p\u0159es to postupn\u011b p\u0159en\u00e1\u0161eli a dovolovali jin\u00fdm pocit\u016fm, aby smutek postupn\u011b p\u0159ehlu\u0161ovaly, i kdy\u017e on tu bude st\u00e1le, zakotven n\u011bkde hluboko uvnit\u0159. Pocit, kter\u00fd p\u0159evl\u00e1dal nad v\u0161emi ostatn\u00edmi, byla ta kr\u00e1sn\u011b zak\u00e1zan\u00e1, a p\u0159esto nevinn\u00e1 l\u00e1ska. Ani jeden se j\u00ed nemohl naba\u017eit. Nevadilo, \u017ee kdyby se o n\u00ed n\u011bkdo dozv\u011bd\u011bl, odsoudil by je. Jim sta\u010dilo pouze v\u011bd\u011bt, \u017ee je op\u011btovan\u00e1, aby mohli b\u00fdt skute\u010dn\u011b \u0161\u0165astn\u00ed.<\/p>\n

V\u0161ude kolem n\u00e1s jsou v\u011bci, kter\u00e9 bereme jako naprost\u00e9 samoz\u0159ejmosti. Mnohdy je ani nevn\u00edm\u00e1me, proto\u017ee je prost\u011b jistota, \u017ee tam jsou. Pak se ale stane n\u011bco, co ovlivn\u00ed v\u00e1\u0161 \u017eivot. M\u016f\u017ee za to pr\u00e1v\u011b ta v\u011bc, kterou jsme kdysi brali jako naprosto bezv\u00fdznamnou. Av\u0161ak najednou nabere nov\u00fd v\u00fdznam a vy ji obdivujete, kdykoliv jste bl\u00edzko n\u00ed… kdykoliv m\u00e1te tu mo\u017enost dotknout se j\u00ed, nebo na ni jen pohled\u011bt. Pak u\u017e to nen\u00ed bezv\u00fdznamn\u00e1 v\u011bc. Je to ned\u00edln\u00e1 sou\u010d\u00e1st va\u0161eho \u017eivota, kter\u00e1 v sob\u011b nese kousek va\u0161ich vzpom\u00ednek, kousek v\u00e1s samotn\u00e9ho…<\/p>\n

<\/div>\n

autor: Helie<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Helie I na m\u00edst\u011b, kde v\u0161echno kon\u010d\u00ed, jednou n\u011bco za\u010dne… Bill st\u00e1l p\u0159ed zrcadlem a upravoval si \u010dern\u00fd smoking. St\u00e1le je\u0161t\u011b mu n\u011bco nep\u0159ipadalo dost dobr\u00e9, u\u017e n\u011bkolikr\u00e1t si p\u0159ed\u011bl\u00e1val make-up a celkov\u011b se sebou ale v\u016fbec nebyl spokojen\u00fd. Kolem pasu<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[473],"tags":[],"class_list":["post-6952","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-poulicni-stene-ii-ve-svitu-lamp"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6952","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6952"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6952\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6952"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6952"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6952"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}