{"id":6958,"date":"2012-02-13T14:00:00","date_gmt":"2012-02-13T13:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6939"},"modified":"2012-02-13T14:00:00","modified_gmt":"2012-02-13T13:00:00","slug":"cizinec-19","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/02\/13\/cizinec-19\/","title":{"rendered":"Cizinec 19."},"content":{"rendered":"
autor: Helie<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\" <\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Tom popadl \u010dist\u00e9 oble\u010den\u00ed a zav\u0159el se v koupeln\u011b. Byl po cel\u00e9m dni neuv\u011b\u0159iteln\u011b unaven\u00fd, ale je\u0161t\u011b toho bylo tolik, kolik cht\u011bl Billovi uk\u00e1zat. Nejrad\u0161i by za jedinou noc pro\u0161el cel\u00fd Lond\u00fdn, uk\u00e1zal mu ka\u017edi\u010dk\u00fd centimetr, ka\u017ed\u00fd roh ulice, hydrant \u010di patn\u00edk. Samoz\u0159ejm\u011b, pokud \u010dlov\u011bk nem\u011bl na prohl\u00eddku Lond\u00fdna moc \u010dasu, rad\u0161i se v\u011bnoval t\u011bm velk\u00fdm v\u011bcem, jako je Buckinghamsk\u00fd pal\u00e1c nebo Big Ben. Av\u0161ak Tom m\u011bl pocit, \u017ee n\u011bco takov\u00e9ho by Billa v\u016fbec nezaujalo. Mo\u017en\u00e1 by pam\u00e1tky obdivoval tak\u00e9, ale rozhodn\u011b by se nechoval jako ty v\u0161udyp\u0159\u00edtomn\u00e9 skupinky japonsk\u00fdch turist\u016f. Ostatn\u011b i na Tower Brigde si v\u0161\u00edmal daleko v\u00edce hladiny Tem\u017ee ne\u017e \u010dehokoliv jin\u00e9ho. Tom m\u011bl ob\u010das pocit, \u017ee Bill je skute\u010dn\u011b n\u011bkde uvnit\u0159 je\u0161t\u011b d\u00edt\u011b. Obdivoval ned\u016fle\u017eit\u00e9 v\u011bci p\u0159esn\u011b jako ony a u t\u011bch velk\u00fdch se nudil.<\/p>\n

Zat\u00edmco Tom zab\u00edral koupelnu, Bill se vykradl na balk\u00f3n, odkud sledoval cel\u00e9 m\u011bsto no\u0159\u00edc\u00ed se do tmy. M\u011bli ze sv\u00e9ho pokoje neskute\u010dn\u011b kr\u00e1sn\u00fd v\u00fdhled na v\u011bt\u0161inu Lond\u00fdna. Tedy samoz\u0159ejm\u011b t\u011bch podstatn\u00fdch \u010d\u00e1st\u00ed Lond\u00fdna. Tom vylezl z koupelny a na\u0161el dve\u0159e na balk\u00f3n otev\u0159en\u00e9. Zastavil v nich a op\u0159el se o jejich futra. Sledoval, jak si v\u00edtr pohr\u00e1v\u00e1 s vlasy chlapce stoj\u00edc\u00edho op\u0159en\u00e9ho o z\u00e1bradl\u00ed.<\/div>\n

„Je to tak kr\u00e1sn\u00e9,“ vydechl Bill a oto\u010dil se na Toma. V\u011bd\u011bl, \u017ee tu je, c\u00edtil jeho p\u0159\u00edtomnost.<\/div>\n
Tom p\u0159ik\u00fdvl. „To rozhodn\u011b je. Mysl\u00edm, \u017ee tenhle t\u00fdden bude st\u00e1t za to,“ usm\u00e1l se je\u0161t\u011b. Bill sklopil hlavu a p\u0159e\u0161l\u00e1pl z nohy na nohu. Tom nemohl p\u0159ehl\u00e9dnout, jak znerv\u00f3zn\u011bl.<\/div>\n
„J\u00e1-j\u00e1\u2026 taky si zajdu do koupelny,“ rozhodl nakonec a prosm\u00fdkl se kolem Toma takovou rychlost\u00ed, \u017ee se stihl oto\u010dit akor\u00e1t ve chv\u00edli, kdy se za n\u00edm zabouchly dve\u0159e do koupelny.<\/p>\n

V koupeln\u011b Bill usedl na zav\u0159en\u00fd z\u00e1chod a polo\u017eil si hlavu do dlan\u00ed. Hrudn\u00edk se mu spla\u0161en\u011b zvedal a on lapal po dechu. Tr\u00e9mu je\u0161t\u011b nikdy neza\u017eil, ale te\u010f tu byla a plnou m\u011brou pohlcovala jeho t\u011blo. Tolik cht\u011bl, aby v\u0161echno, co si potajmu napl\u00e1noval, vy\u0161lo, ale te\u010f tu sed\u011bl a p\u0159ed o\u010dima se mu zjevil v\u00fdjev, kter\u00fd byl jen o n\u011bco m\u00e1lo mlad\u0161\u00ed ne\u017e on s\u00e1m. Poddal se jedn\u00e9 z m\u00e1la vzpom\u00ednek a zav\u0159el o\u010di.<\/div>\n

\n
„Mus\u00ed\u0161 b\u00fdt hodn\u00fd chlapec, v\u00ed\u0161? Jsou v\u011bci, kter\u00e9 mus\u00ed\u0161 dodr\u017eovat, abys nem\u011bl probl\u00e9my. A ty nechce\u0161 m\u00edt probl\u00e9my, \u017ee ne?“ zeptal se mu\u017e. Jeho tv\u00e1\u0159 z\u016fstala pro Billa zahalena oparem nezn\u00e1ma. Nepamatoval si, kdo mu\u017e byl, ale jeho slova se mu zar\u00fdvala hluboko pod k\u016f\u017ei. Tenhle mu\u017e m\u011bl Bill\u016fv respekt, kdysi\u2026<\/em><\/div>\n
„Tak do toho, mali\u010dk\u00fd. V\u00edm, \u017ee je to krut\u00e9, ale nejde to jinak,“ povzdechl si mu\u017e a pohladil mal\u00e9ho Billa po hlav\u011b.<\/em><\/div>\n
„Ale tat\u00ednku\u2026!“<\/em><\/div>\n
„Nechci sly\u0161et \u017e\u00e1dn\u00e9 ale! Jinak to nejde, pochop.“<\/em><\/div>\n
„Bol\u00ed to,“ za\u0161tkal Bill. Mu\u017e bez tv\u00e1\u0159e si proti n\u011bmu klekl a p\u0159ejel mu prsty p\u0159es tv\u00e1\u0159. Set\u0159el tak z jemn\u00e9 poko\u017eky p\u00e1r slz.<\/em><\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, mali\u010dk\u00fd, j\u00e1 v\u00edm. Av\u0161ak a\u017e to bude\u0161 m\u00edt hotov\u00e9, dostane\u0161 sv\u00e9 tetov\u00e1n\u00ed. Bude\u0161 pova\u017eov\u00e1n za mu\u017ee. Mus\u00ed\u0161 to ud\u011blat, abys toho musel dos\u00e1hnout. Ka\u017ed\u00fd z n\u00e1s musel. Je jen na tob\u011b, jak dlouho ti to bude trvat. Ale b\u00fdt tebou, budu rychl\u00fd. R\u00e1ny se brzy zahoj\u00ed. \u010c\u00edm d\u00e9le to bude\u0161 protahovat, t\u00edm d\u00e9le se budou hojit. Te\u010f mus\u00edm j\u00edt. Hodn\u011b \u0161t\u011bst\u00ed, mal\u00fd Aye.“<\/p>\n

Mal\u00fd Bill sledoval mu\u017ee bez tv\u00e1\u0159e, jak miz\u00ed za n\u011b\u010d\u00edm, co si Bill\u016fv mozek nedok\u00e1zal vybavit. Pak jeho o\u010di barvy nejjemn\u011bj\u0161\u00ed \u010dokol\u00e1dy padly na tenkou ostrou v\u011bci\u010dku le\u017e\u00edc\u00ed p\u0159ed n\u00edm. Opatrn\u011b ji vzal do drobn\u00fdch prst\u016f. P\u0159ed sebe si polo\u017eil pap\u00edr s textem. Ostrou v\u011bc zaryl do k\u016f\u017ee. Vr\u00fdval do n\u00ed slova psan\u00e1 na pap\u00ed\u0159e. Pravidla. Bolest byla nesnesiteln\u00e1 a s ka\u017ed\u00fdm dal\u0161\u00edm slovem Billovi po tv\u00e1\u0159\u00edch teklo v\u00edc a v\u00edc slz. Kdy\u017e dopsal v\u011btu, jeho ruka jemn\u011b zaz\u00e1\u0159ila a slova se ztratila. Bolest po nich v\u0161ak setrv\u00e1vala\u2026<\/p>\n

<\/em> Bill hlasit\u011b vzlyknul. Ruka ho p\u00e1lila pouze p\u0159i vzpom\u00ednce na to, \u010d\u00edm si v d\u011btstv\u00ed musel proj\u00edt. Jak si v\u016fbec mohl myslet, \u017ee by mohl poru\u0161it pravidla jen tak? Nedok\u00e1\u017ee to. Cht\u011bl v sob\u011b naj\u00edt v\u016fli, ale vzpom\u00ednka ho srazila zp\u00e1tky na bod mrazu.<\/p>\n

Zat\u00edmco Bill se tr\u00e1pil v koupeln\u011b, Tom nerv\u00f3zn\u011b p\u0159ech\u00e1zel po pokoji. Billovo chov\u00e1n\u00ed se mu nel\u00edbilo, a u\u017e v\u016fbec se mu nezamlouvalo, \u017ee voda v koupeln\u011b st\u00e1le je\u0161t\u011b netekla. P\u0159ipadal si jako nechutn\u00fd \u0161m\u00edr\u00e1k, kdy\u017e p\u0159istoupil ke dve\u0159\u00edm a p\u0159ilo\u017eil k nim ucho. P\u0159ekvapilo ho tich\u00e9 vzlyk\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 se z koupelny oz\u00fdvalo. Bill pl\u00e1\u010de? Ale pro\u010d\u2026? Tom jemn\u011b zaklepal na dve\u0159e. \u010cekal pouze Bill\u016fv souhlas, \u017ee m\u016f\u017ee vej\u00edt. M\u00edsto toho v\u0161ak ve dve\u0159\u00edch za chv\u00edli stanul s\u00e1m Bill a ne\u017e Tom stihl cokoliv \u0159\u00edct, pevn\u011b ho sv\u00edral kolem krku. Tom ho konej\u0161iv\u011b hladil po z\u00e1dech a nechal ho, aby mu slzami sm\u00e1\u010del tri\u010dko.<\/p>\n

Opatrn\u011b se s n\u00edm rozpohyboval a poslepu ho vedl k posteli, na kterou se posadil. Billa si st\u00e1hl na kl\u00edn, kde se okam\u017eit\u011b uvelebil a zabo\u0159il \u010delo do Tomova krku. Jeho vzlyky neust\u00e1valy. Tom za\u010d\u00ednal b\u00fdt zoufal\u00fd. V\u017edy\u0165 ani nev\u011bd\u011bl, co se stalo! Jak mu m\u00e1 potom pomoci? Nep\u0159est\u00e1val ho hladit po z\u00e1dech.<\/div>\n

„Co se stalo?“ zeptal se n\u011b\u017en\u011b, kdy\u017e Billovy vzlyky p\u0159estaly ot\u0159\u00e1sat cel\u00fdm chlapcov\u00fdm t\u011blem. Kdyby nec\u00edtil slzy na sv\u00e9m krku, myslel by si, \u017ee u\u017e je po pl\u00e1\u010di.<\/div>\n
„J\u00e1\u2026 j\u00e1\u2026 j\u00e1\u2026 mysl\u00edm, \u017ee jsem si na n\u011bco vzpomn\u011bl. A bol\u00ed to,“ zavzlykal znovu nahlas Bill a je\u0161t\u011b v\u00edc se p\u0159itisknul do Tomovy n\u00e1ru\u010de. P\u0159ipadal si pak v\u00edce v bezpe\u010d\u00ed. Jako by ho snad Tom mohl zachr\u00e1nit p\u0159ed bolest\u00ed, kter\u00e1 st\u00e1le nep\u0159\u00edjemn\u011b pulzovala jeho rukou.<\/div>\n
„Na co sis vzpomn\u011bl, zlat\u00ed\u010dko?“ sna\u017eil se Tom z Billa opatrn\u011b vyp\u00e1\u010dit v\u00edce informac\u00ed. Necht\u011bl ho rozru\u0161ovat. Pouze cht\u011bl v\u011bd\u011bt, co zp\u016fsobilo Billovy slzy.<\/p>\n

„Ch-cht\u011bl jsem poru\u0161it pravidla. Hodn\u011b poru\u0161it. A-a pak jsem si vzpomn\u011bl. B-byl tam mu\u017e, \u0159\u00edkal, \u017ee-\u017ee jsem jeho syn. \u0158-\u0159\u00edkal mi Aye<\/em>. A-a pak ode\u0161el. N-nechal m-m\u011b tam s-s tou v\u011bc\u00ed. K-kdy\u017e jsem b-byl mal\u00fd, v-vr\u00fdval jsem si pravidla d-do k\u016f\u017ee. V\u0161ichni t-t-to museli podstoupit. C-cht\u011bl jsem poru\u0161it n\u011bco, c-co jsem d-do sebe vlo\u017eil, T-Tomi. Nem-nem\u016f\u017eu to poru\u0161it,“ vzlykal Bill do Tomova krku a v dlan\u00edch drtil jeho tri\u010dko. Tom se s n\u00edm opatrn\u011b pohupoval a neust\u00e1le ho hladil po z\u00e1dech.<\/div>\n

„Nemus\u00ed\u0161 poru\u0161ovat pravidla. Nikdo t\u011b do toho nenut\u00ed,“ za\u0161eptal mu Tom do ucha. Billova pravidla mu byla z\u00e1hadou stejn\u011b jako v\u0161echno, co mu Bill pr\u00e1v\u011b sd\u011blil. Av\u0161ak za ten necel\u00fd m\u011bs\u00edc, co Billa znal, si bezpe\u010dn\u011b stihl zvyknout na v\u0161echny z\u00e1hady, kter\u00e9 ho obklopovaly.<\/div>\n
„A-ale j\u00e1 jsem ch-cht\u011bl, ab-abys b-byl \u0161\u0165astn\u00fd. S-stejn\u011b s tebou nikdy n-nebudu moci b\u00fdt s-sv\u00e1z\u00e1n, a-abych to mohl u-ud\u011blat bez p-poru\u0161en\u00ed pravidel,“ koktal Bill.<\/div>\n
„J\u00e1 to stejn\u011b nech\u00e1pu, Bille. Vysv\u011btl\u00ed\u0161 mi to, a\u017e se uklidn\u00ed\u0161, dob\u0159e? V\u00ed\u0161 co? Te\u010f si tu p\u011bkn\u011b lehne\u0161 a j\u00e1 ti zat\u00edm dob\u011bhnu dol\u016f pro n\u011bco dobr\u00e9ho na zub, ano? \u010cokol\u00e1da v\u017edycky dok\u00e1\u017ee zastavit i ten nejsiln\u011bj\u0161\u00ed pl\u00e1\u010d.“<\/p>\n

„Z\u016fsta\u0148,“ popot\u00e1hl Bill a chytil Toma za p\u0159edlokt\u00ed, kdy\u017e ho Tom ulo\u017eil do postele a chystal se odej\u00edt. „J\u00e1 nechci b\u00fdt s\u00e1m. U\u017e jsem klidn\u00fd,“ p\u0159emlouval Bill. Skute\u010dn\u011b tu necht\u011bl z\u016fstat s\u00e1m. Nebyl v rozpolo\u017een\u00ed, aby mohl b\u00fdt s\u00e1m, ani\u017e by provedl n\u011bjakou hloupost.<\/div>\n

„Tak dob\u0159e,“ usm\u00e1l se velkoryse Tom, \u0161\u0165astn\u00fd, \u017ee se Bill kone\u010dn\u011b jak\u017etak\u017e uklidnil. Nadzvedl deku a zalezl si do postele vedle n\u011bj. Bill se okam\u017eit\u011b sto\u010dil do klub\u00ed\u010dka vedle n\u011bj a nechal se pevn\u011b obejmout.<\/div>\n
„Vysv\u011btl\u00ed\u0161 mi to?“ zeptal se opatrn\u011b Tom. V\u011bd\u011bl, \u017ee brusl\u00ed na tenk\u00e9m led\u011b, ale nemohl si pomoci. Cht\u011bl pochopit, co Billa tolik rozru\u0161ilo. Zastr\u010dil mu pram\u00ednek vlas\u016f za ucho, ale Bill se ot\u0159\u00e1sl a vlasy mu znovu napadaly do obli\u010deje.<\/p>\n

„Kdysi jsem ti \u0159\u00edkal, tedy sp\u00ed\u0161 psal, \u017ee se m\u011b je\u0161t\u011b nikdy nikdo nedotkl, proto\u017ee v m\u00e9 zemi to zakazuj\u00ed jist\u00e1 pravidla. Pravidla ovliv\u0148uj\u00ed v\u0161echno. Od spole\u010densk\u00e9ho chov\u00e1n\u00ed a\u017e po sexu\u00e1ln\u00ed \u017eivot. Pravidlo, kter\u00e9 jsem cht\u011bl dnes poru\u0161it, je jednoduch\u00e9. Mu\u017e, jen\u017e t\u011blo sv\u00e9 odevzd\u00e1 mu\u017ei, s n\u00edm\u017e nen\u00ed sv\u00e1z\u00e1n, je hoden krut\u00e9ho trestu a zbaven mo\u017enosti sv\u00e1z\u00e1n\u00ed. Takov\u00fd mu\u017e nikdy nepozn\u00e1, jak\u00e9 to je, kdy\u017e du\u0161e zapadne k du\u0161i. Takov\u00fd mu\u017e je hoden v\u011b\u010dn\u00e9ho zatracen\u00ed, takov\u00fd mu\u017e nem\u00e1 nejmen\u0161\u00ed hodnotu.<\/em> Cel\u00e9 to pravidlo spo\u010d\u00edv\u00e1 v tom, \u017ee nesm\u00ed\u0161 d\u00e1t jin\u00e9mu mu\u017ei t\u011blo d\u0159\u00edv, ne\u017e mu odevzd\u00e1\u0161 svoji du\u0161i,“ vysv\u011btloval Bill. Mnoho si ze sv\u00e9ho \u017eivota nepamatoval, ale pravidla jen tak zapomenout nemohl. „M\u00e1\u0161 narozeniny, Tomi. Cht\u011bl jsem b\u00fdt tv\u00fdm d\u00e1rkem,“ p\u0159iznal Bill a sklopil hlavu, aby vlasy zakryly \u010derve\u0148, kter\u00e1 se mu vehnala do bled\u00fdch tv\u00e1\u0159\u00ed. Rozpa\u010dit\u011b \u017emoulal v rukou l\u00e1tku sv\u00e9ho tri\u010dka, nenach\u00e1zel odvahu vzhl\u00e9dnout k Tomov\u00fdm o\u010d\u00edm.<\/p>\n

Tomovi hu\u010delo v u\u0161\u00edch. C\u00edtil, jak se mu do tv\u00e1\u0159e krade \u00fasm\u011bv. Neodolal a shrnul vlasy z Billova obli\u010deje. Billovy tv\u00e1\u0159e ho\u0159ely \u010derven\u00ed, o\u010di k Tomovi nezvedal.<\/div>\n

„D\u011bkuju,“ usm\u00e1l se Tom z\u00e1\u0159iv\u011b a pol\u00edbil ho na \u010delo. „Nechci, abys m\u011bl kv\u016fli mn\u011b \u0161patn\u00e9 pocity z poru\u0161ov\u00e1n\u00ed pravidel. Jsem r\u00e1d, \u017ee jsi o n\u011b\u010dem takov\u00e9m v\u016fbec uva\u017eoval. Ostatn\u011b v\u00ed\u0161 co? Sv\u016fj d\u00e1rek u\u017e jsem od tebe dostal. Sice o n\u011bco d\u0159\u00edv, ale to v\u016fbec nevad\u00ed. Jak\u00e9 by to byly narozeniny, kdybys tu nebyl ty?“ Bill k Tomovi zvedl o\u010di, kter\u00e9 se pov\u00e1\u017eliv\u011b leskly. Zd\u00e1lo se, \u017ee op\u011bt do\u010derpal dostatek slz, aby znovu mohl propuknout v pl\u00e1\u010d. M\u00edsto toho v\u0161ak omotal ruce kolem Tomova krku a spojil jejich rty v proc\u00edt\u011bn\u00e9m polibku, kter\u00fd \u0159\u00edkal daleko v\u00edc ne\u017e slova.<\/p>\n

autor: Helie<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Helie Tom popadl \u010dist\u00e9 oble\u010den\u00ed a zav\u0159el se v koupeln\u011b. Byl po cel\u00e9m dni neuv\u011b\u0159iteln\u011b unaven\u00fd, ale je\u0161t\u011b toho bylo tolik, kolik cht\u011bl Billovi uk\u00e1zat. Nejrad\u0161i by za jedinou noc pro\u0161el cel\u00fd Lond\u00fdn, uk\u00e1zal mu ka\u017edi\u010dk\u00fd centimetr, ka\u017ed\u00fd roh ulice, hydrant<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[476],"tags":[],"class_list":["post-6958","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-cizinec"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6958","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6958"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6958\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6958"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6958"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6958"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}