{"id":6961,"date":"2012-02-12T17:00:00","date_gmt":"2012-02-12T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6942"},"modified":"2012-02-12T17:00:00","modified_gmt":"2012-02-12T16:00:00","slug":"genesis-41","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/02\/12\/genesis-41\/","title":{"rendered":"Genesis 41."},"content":{"rendered":"
autor: Janule<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Posa\u010f se, Ebe,“ pokynul \u0161\u00e9f Katovi na \u017eidli proti sv\u00e9mu stolu, potvrdil operaci na bankovn\u00edm \u00fa\u010dtu a odhl\u00e1sil se. S\u00e1m byl p\u0159ekvapen\u00fd, jak rychle se mu nov\u00fd zp\u016fsob ovl\u00e1d\u00e1n\u00ed \u00fa\u010dt\u016f zaryl pod k\u016f\u017ei. U\u017e si zvykl, tud\u00ed\u017e ani nepot\u0159eboval druhou osobu, j\u00ed\u017e by mohl d\u016fv\u011b\u0159ovat tak jako Davidovi, kter\u00fd se je\u0161t\u011b p\u00e1r m\u011bs\u00edc\u016f nahoru na povrch nepod\u00edv\u00e1. E-shopy ho v pohod\u011b zastoupily. Museli b\u00fdt opatrn\u00ed, dokud naho\u0159e neutichne p\u00e1tr\u00e1n\u00ed po Tomovi. Noe pe\u010dliv\u011b sledoval internet, aby zaznamenal cokoliv, co by se v m\u00e9di\u00edch kolem p\u0159\u00edpadu \u0161ustlo, ale prozat\u00edm byl klid, policajti nejsp\u00ed\u0161 nic nov\u00e9ho nem\u011bli. Byl vd\u011b\u010dn\u00fd sv\u00e9mu otci, kter\u00fd ho u\u010dil zametat po sob\u011b stopy, aby na jejich „obchody“, jak tomu velk\u00fd Garry \u0159\u00edkal na ve\u0159ejnosti, nikdo nemohl jen tak lehce p\u0159ij\u00edt, a zni\u010dit tak jejich celo\u017eivotn\u00ed sna\u017een\u00ed. Sem tam se uk\u00e1zal na n\u011bjak\u00e9m setk\u00e1n\u00ed podnikatel\u016f, aby jako majitel velk\u00e9ho podniku nebyl n\u00e1padn\u011b dlouho mimo sf\u00e9ru, poslal p\u00e1r des\u00edtek tis\u00edc na charitu, a to sta\u010dilo, aby nebyl podez\u0159el\u00fd z \u010dehokoliv nez\u00e1konn\u00e9ho. Te\u010f m\u011bl ale p\u0159ed sebou dal\u0161\u00ed v\u011bc, kterou bylo pot\u0159eba vy\u0159e\u0161it.<\/p>\n

„Zavolal jsem si t\u011b kv\u016fli tv\u00e9 \u017e\u00e1dosti o povolen\u00ed instalovat kameru do Billova pokoje, to je ti asi jasn\u00e9,“ zvedl o\u010di k \u0161\u00e9fovi p\u00e1t\u00e9ho podla\u017e\u00ed. „Zaj\u00edm\u00e1 m\u011b, co to je za projekt, abych to mohl posoudit. Co p\u0159esn\u011b chce\u0161 na t\u011bch dvou zkoumat?“<\/div>\n

„No…“ poposedl si Kat, „napadlo m\u011b, \u017ee by bylo zaj\u00edmav\u00e9 v\u011bd\u011bt, co ti dva maj\u00ed spole\u010dn\u00e9ho, p\u0159esto\u017ee vyr\u016fstali ka\u017ed\u00fd jinde a jinak. Takov\u00fd srovn\u00e1n\u00ed nebo sp\u00ed\u0161 sociologick\u00e1 studie o v\u00fdvoji dvoj\u010dat v r\u016fzn\u00fdch prost\u0159ed\u00edch,“ vysv\u011btloval Kat. „Jednovaje\u010dn\u00e1 dvoj\u010data jsou p\u0159ece jen genetick\u00e1 vz\u00e1cnost, a j\u00e1 chci vyu\u017e\u00edt, \u017ee je m\u016f\u017eu pozorovat takhle zbl\u00edzka. A abych \u0159ekl pravdu, p\u0159i\u0161lo mi to vhod, proto\u017ee se za\u010d\u00edn\u00e1m malinko nudit.“<\/div>\n
„V\u017edy\u0165 m\u00e1\u0161 Paula, ne? Myslel jsem, \u017ee ho u\u010d\u00ed\u0161, to ti nezabere dost \u010dasu?“ zeptal se udiven\u011b Noe.<\/div>\n
„Ale jo, jen\u017ee to nen\u00ed nic nov\u00fdho, u\u010d\u00edm ho to, co zn\u00e1m, ale j\u00e1 pot\u0159ebuju taky ob\u010das jin\u00fd t\u00e9ma, tak\u017ee tohle by m\u011b mohlo v\u017edycky trochu nakopnout, aby mi to tady,“ uk\u00e1zal na svou zajist\u00e9 nemalou mozkovnu, „p\u00e1lilo. Krom toho, te\u010f bude Paul nejm\u00ed\u0148 t\u00fdden mimo provoz, r\u00e1no mi volal, \u017ee je nastydl\u00fd, tak\u017ee bych tomu mohl v\u011bnovat v\u0161echen sv\u016fj \u010das.“ Jen\u017ee k tomu pot\u0159eboval studovat druh\u00e9 z dvoj\u010dat, kter\u00e9 je\u0161t\u011b tak dob\u0159e neznal, a na to pr\u00e1v\u011b pot\u0159eboval v jeho pokoji kameru.<\/div>\n
\n
„Tak\u017ee jde vlastn\u011b o tvou z\u00e1bavu,“ zkonstatoval Noe celkem zklaman\u011b. Necht\u011blo se mu ob\u011btovat soukrom\u00ed sv\u00e9 hv\u011bzdi\u010dky jen tak pro Katovu kratochv\u00edli, ale sou\u010dasn\u011b nem\u011bl d\u016fvod mu to nepovolit. Stejn\u011b bylo pot\u0159eba na Billa a jeho \u00fadajnou homosexualitu d\u00e1vat chv\u00edli pozor, aby se potvrdily Katovy domn\u011bnky, \u017ee je to cel\u00e9 nesmysl. „Dob\u0159e, m\u00e1\u0161 povolen\u00ed,“ p\u0159ik\u00fdvl nakonec, „ale jen p\u0159es den, p\u0159i span\u00ed ho snad pozorovat nemus\u00ed\u0161, ne?“ vym\u00ednil si alespo\u0148 mal\u00fd \u00fastupek. Kdy\u017e Kat bez pozn\u00e1mek souhlasil, pokra\u010doval. „Po\u0161lu tam technika, a\u017e bude Bill na n\u011bjak\u00e9 del\u0161\u00ed zkou\u0161ce, ale nebude to napo\u0159\u00e1d, jen do\u010dasn\u011b,“ informoval ho Noe.<\/div>\n
„D\u00edky, \u0161\u00e9fe,“ usm\u00e1l se spokojen\u011b Kat. „Tak j\u00e1 nebudu zdr\u017eovat, vid\u00edm, \u017ee m\u00e1\u0161 spoustu pr\u00e1ce,“ k\u00fdvl k obrazovce, kterou m\u011bl Noe p\u0159ed sebou, ka\u017edou chv\u00edli s\u00e1hl nerv\u00f3zn\u011b na my\u0161, jako by se nemohl do\u010dkat, a\u017e se zase vr\u00e1t\u00ed zp\u00e1tky k pr\u00e1ci. Mimoverb\u00e1ln\u00ed sign\u00e1ly m\u011bl Kat v mal\u00ed\u010dku, tud\u00ed\u017e v\u011bd\u011bl, kdy je \u010das vypadnout.<\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/div>\n
\n

Sascha sed\u011bl na \u017eidli a \u010dum\u011bl do zdi. Byl na\u0161tvan\u00fd na toho nechutn\u00e9ho skr\u010dka, \u017ee s n\u00edm tak zametl, ani\u017e by m\u011bl pr\u00e1vo se n\u011bjak br\u00e1nit. Necht\u011blo se mu znovu l\u00edtat po supermarketech a hledat pr\u00e1ci, toho u\u017e si u\u017eil p\u0159edt\u00edm dost, cht\u011bl d\u011blat to, co vystudoval, sakra. Ale bohu\u017eel nen\u00ed snadn\u00e9 se probojovat do jak\u00e9koliv redakce p\u0159es v\u0161echny ty protek\u010dn\u00ed spratky, kter\u00e9 potkal na vysok\u00e9, syn\u00e1\u010dky sv\u00fdch pap\u00ednk\u016f \u0161\u00e9fredaktor\u016f a redaktor\u016f v\u0161eho druhu, proto pot\u0159eboval sv\u016fj extra \u010dl\u00e1nek. Jen\u017ee detektiv mele po\u0159\u00e1d tot\u00e9\u017e, v\u0161echno se jen oddaluje a on bude muset vysta\u010dit s t\u00edm, co mu Julia v\u010dera poslala, ne\u017e mu doraz\u00ed v\u00fdplata na \u00fa\u010det. Nakonec za n\u00ed do Hamburku nejel, proto\u017ee jak zjistil, m\u011bl skoro pr\u00e1zdnou n\u00e1dr\u017e. Julia tedy vzala sv\u00e9 posledn\u00ed \u00faspory – nebylo to moc, ale i tak j\u00ed musel b\u00fdt vd\u011b\u010dn\u00fd za ka\u017ed\u00fd cent – a za\u0161la na po\u0161tu, aby mu pen\u00edze je\u0161t\u011b t\u00fd\u017e den telegraficky poslala. Sama byla r\u00e1da, \u017ee m\u00e1 pr\u00e1ci, a jak mu v\u010dera ve\u010der do telefonu \u0159ekla, odnesla Saschovu p\u00e1trac\u00ed akci po jejich z\u00e1kazn\u00edkovi ztr\u00e1tou pr\u00e9mi\u00ed, proto\u017ee bez n\u011bj nebyly tak dobr\u00e9 k\u0161efty. Od osudn\u00e9ho dne, kdy ho sledoval z Hamburku a\u017e k tov\u00e1rn\u011b, se u\u017e David neuk\u00e1zal, a oble\u010den\u00ed p\u0159ipraven\u00e9 pro jeho extra \u0161t\u00edhl\u00e9ho um\u011blce d\u00e1l viselo neprodejn\u00e9 ve skladu. Majitelka butiku nebyla nad\u0161ena ani v\u00fdslechem, ke kter\u00e9mu je ob\u011b policie kv\u016fli z\u00e1kazn\u00edkovi p\u0159edvolala, tud\u00ed\u017e byla v obch\u016fdku nevaln\u00e1 n\u00e1lada.<\/p>\n

Volno, je\u017e se p\u0159ed mlad\u00fdm novin\u00e1\u0159em najednou rozprost\u0159elo, bylo z jedn\u00e9 strany p\u0159\u00edjemn\u00e9, ale z t\u00e9 druh\u00e9 trpk\u00e9 a degraduj\u00edc\u00ed. Necht\u011bl sed\u011bt jen tak s rukama v kl\u00edn\u011b. Pot\u0159eboval n\u011bco d\u011blat. Cokoliv\u2026 Jeho zrak padl na vojensk\u00fd batoh v rohu m\u00edstnosti. Bylo v n\u011bm v\u0161echno, co pot\u0159eboval na minulou mysliveckou v\u00fdpravu s detektivem. Co kdyby\u2026 ale ne, je to p\u0159\u00edli\u0161 nebezpe\u010dn\u00e9, b\u011b\u017eely mu hlavou my\u0161lenky. Jen\u017ee co kdyby n\u00e1hodou zrovna na n\u011bco p\u0159i\u0161el? N\u011bkoho vid\u011bl p\u0159ij\u00ed\u017ed\u011bt, odj\u00ed\u017ed\u011bt, cokoliv, co by mohlo p\u0159\u00edpadem n\u011bkam pohnout? M\u011bl \u010das, mohl ho zrovna tak str\u00e1vit vsed\u011b na strom\u011b jako vle\u017ee na t\u00e9hle pitom\u00e9 posteli. Rozhl\u00e9dl se kolem sebe. Ano. V\u011bd\u011bl, \u017ee je rozhodnut\u00fd. Pojede k t\u00e9 zpropaden\u00e9 elektr\u00e1rn\u011b, a\u0165 si detektiv \u0159\u00edk\u00e1 cokoliv, a za\u010dne se sledov\u00e1n\u00edm s\u00e1m. B\u016fhv\u00edjak dlouho bude t\u00e9 zarezl\u00e9 policejn\u00ed ma\u0161in\u00e9rii trvat, ne\u017e tam n\u011bkoho po\u0161le, on zat\u00edm m\u016f\u017ee m\u00edt d\u00e1vno d\u016fkazy v kapse. Zvedl se, u\u017e u\u017e vynd\u00e1val z kapsy d\u017e\u00edn\u016f telefon, kdy\u017e se zarazil. Ne. Rad\u0161i o tom detektivovi \u0159\u00edkat nebude. Je\u0161t\u011b by mu to zatrhl, a to bylo to posledn\u00ed, co Sascha pot\u0159eboval. Nic takov\u00e9ho. Jede, i kdyby mu m\u011bl detektiv pozd\u011bji napr\u00e1skat na zadek.<\/p>\n<\/div>\n

~*~<\/div>\n
\n

Paul se sna\u017eil b\u00fdt cel\u00fd den nen\u00e1padn\u00fd. R\u00e1no sice Katovi zavolal, \u017ee je nemocn\u00fd, a tud\u00ed\u017e nep\u0159ijde, ale jeho spolubydl\u00edc\u00ed si sou\u010dasn\u011b museli myslet, \u017ee je norm\u00e1ln\u011b tam, kde v\u017edycky. Za\u0161el proto do knihovny, kde str\u00e1vil cel\u00e9 dopoledne zalezl\u00fd v nejzaz\u0161\u00edm rohu, \u010detl v\u0161echno, co mu p\u0159i\u0161lo pod ruku, na ob\u011bd\u011b se jen mihl, aby se zase vr\u00e1til do sv\u00e9ho bezpe\u010dn\u00e9ho \u00fakrytu mezi knihy. Po ve\u010de\u0159i se vr\u00e1til na ubytovnu jako ka\u017ed\u00fd den, nikdo si ho na\u0161t\u011bst\u00ed nev\u0161\u00edmal, nikdo ho moc neobt\u011b\u017eoval, tak si zalezl do postele a nastavil si bud\u00edka na p\u016flnoc. Musel se alespo\u0148 trochu vyspat, aby zvl\u00e1dl to, co je \u010dekalo, ale ne a ne zabrat. A\u017e kolem dev\u00e1t\u00e9 se mu povedlo kone\u010dn\u011b tvrd\u011b usnout.<\/p>\n<\/div>\n

~*~<\/div>\n
\n

„M\u00e1m strach,“ \u0161eptl Bill Tomovi do ucha, kdy\u017e v dev\u011bt ve\u010der zav\u0159el zevnit\u0159 dve\u0159e sv\u00e9ho apartm\u00e1nu. Rozlou\u010dili se pr\u00e1v\u011b se Sakim, kter\u00fd \u0161el sp\u00e1t k Mi\u0159e, co\u017e se v posledn\u00edch dnech stalo u\u017e norm\u00e1ln\u00ed rutinou. Bill byl r\u00e1d, \u017ee bude m\u00edt jeho p\u011bstounka kone\u010dn\u011b n\u011bkoho, o koho se m\u016f\u017ee op\u0159\u00edt, a bylo mu Sakiho l\u00edto, \u017ee d\u00edky jeho \u00fat\u011bku p\u0159ijde o svou pohodlnou pr\u00e1ci. Nebude m\u00edt u\u017e koho hl\u00eddat, tak snad pro n\u011bj bude rodinn\u00fd \u017eivot s Mirou dostate\u010dnou kompenzac\u00ed.<\/p><\/div>\n

„Neboj, v\u0161echno dob\u0159e dopadne,“ zahr\u00e1l si Tom na toho state\u010dn\u011bj\u0161\u00edho z nich, a\u010dkoliv taky nec\u00edtil moc velkou odvahu, a posadil se na postel. „Zamkni,“ zvedl je\u0161t\u011b k Billovi hlavu, a\u010dkoliv v\u011bd\u011bl, \u017ee se nechyst\u00e1 na cokoliv, co by mohl p\u0159\u00edpadn\u00fd vet\u0159elec pova\u017eovat za nez\u00e1konn\u00e9, na to byl p\u0159\u00edli\u0161 nerv\u00f3zn\u00ed, ale u\u017e jen to, \u017ee byli spolu v Billov\u011b pokoji, se zd\u00e1lo po jeho pobytu na p\u011btce nebezpe\u010dn\u00e9 a\u017e dost. B\u00e1l se zrovna tak jako Bill, \u010d\u00edm bl\u00ed\u017e byla hodina jejich odchodu, ale n\u011bkdo z nich musel b\u00fdt navenek ten siln\u011bj\u0161\u00ed, to se nedalo nic d\u011blat. „P\u0159edstavuj si, jak to tam naho\u0159e bude \u00fa\u017easn\u00fd,“ b\u00e1snil u\u017e vle\u017ee na posteli a z\u00edral p\u0159itom do stropu, jako by cht\u011bl o\u010dima prorazit a\u017e na povrch. „Co si takhle zahr\u00e1t lod\u011b,“ navrhl po chvilce, nuda byla p\u0159i \u010dek\u00e1n\u00ed ten nejhor\u0161\u00ed zabij\u00e1k.<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ souhlasil Bill, vyt\u00e1hl z\u00e1sobu \u010dtvere\u010dkovan\u00fdch pap\u00edr\u016f a sedl si na postel. „Dneska t\u011b poraz\u00edm,“ konstatoval sebev\u011bdom\u011b, nev\u0161\u00edmaje si Tomova \u00fa\u0161klebku.<\/div>\n
„Se uvid\u00ed,“ zaslechl jen z druh\u00e9 strany postele, kde si jeho dredat\u00fd protivn\u00edk za\u010dal \u010dm\u00e1rat mezi \u010dtvere\u010dky sv\u00e9 prvn\u00ed k\u0159i\u017en\u00edky. Oba doufali, \u017ee je to zabav\u00ed na dostate\u010dn\u011b dlouho dobu.<\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/div>\n
\n

Sascha str\u00e1vil dvacet minut jen t\u00edm, aby spo\u010d\u00edtal, kolik benz\u00ednu bude pot\u0159ebovat na cestu tam a zp\u011bt. Nerad by n\u011bkde uv\u00edzl s pr\u00e1zdnou n\u00e1dr\u017e\u00ed, a na to, aby nabral plnou, nem\u011bl pen\u00edze. Kdy\u017e se kone\u010dn\u011b dopo\u010d\u00edtal n\u011bjak\u00e9ho v\u00fdsledku, bylo osm ve\u010der. Odpoledne p\u0159edt\u00edm sko\u010dil do diskontu pro n\u011bjak\u00e9 potravinov\u00e9 z\u00e1soby, je\u017e moc nest\u00e1ly, nev\u00e1\u017eily a m\u011bly p\u0159esto jakous takous v\u00fd\u017eivovou hodnotu, a asi stokr\u00e1t zkontroloval webovou kameru v m\u011bste\u010dku p\u00e1r kilometr\u016f od elektr\u00e1rny, aby se p\u0159esv\u011bd\u010dil, \u017ee na rozd\u00edl od Berl\u00edna, v t\u00e9hle oblasti N\u011bmecka je\u0161t\u011b neza\u010dalo sn\u011b\u017eit. M\u00e1lem u\u017e svou pl\u00e1novanou misi vzdal, kdy\u017e ho cestou zp\u00e1tky z n\u00e1kupu najednou napadlo, \u017ee by se k elektr\u00e1rn\u011b musel brodit stejn\u011b otravn\u00fdm sn\u011bhem, jak\u00fd mu \u010dvachtal pod nohama v Berl\u00edn\u011b. M\u00e1lem vysko\u010dil radost\u00ed metr vysoko, kdy\u017e na internetu zjistil, \u017ee mu tam naho\u0159e n\u011bkdo p\u0159\u00e1l, a \u017ee jedin\u00e9, \u010d\u00edm se snad bude muset v lese severn\u011b od Hamburku brodit, bude spadan\u00e9 list\u00ed. Doufal, \u017ee ne\u017e na m\u00edsto dojede, neud\u011blaj\u00ed mu tam naho\u0159e b\u00edl\u00fdm nad\u011blen\u00edm \u010d\u00e1ru p\u0159es rozpo\u010det. Bylo mu jasn\u00e9, \u017ee stopy ve sn\u011bhu by ho mohly prozradit tak rychle, \u017ee by ani nesta\u010dil mrknout a m\u011bli by ho na mu\u0161ce. Na\u0159\u00eddil si bud\u00edka, aby nezaspal, cht\u011bl b\u00fdt na m\u00edst\u011b zhruba s rozedn\u011bn\u00edm, aby nemusel potm\u011b bloudit lesem. Byl vybaven\u00fd dvojn\u00e1sobkem oble\u010den\u00ed ne\u017e minule, tak musel doufat, \u017ee na strom\u011b naho\u0159e nezmrzne a nespadne dol\u016f jako \u0161i\u0161ka.<\/p>\n<\/div>\n

~*~<\/div>\n
\n

Billa probralo nal\u00e9hav\u00e9 klep\u00e1n\u00ed. Sakra! Oni usnuli. Zacloumal Tomov\u00fdm ramenem, a hned na to ho p\u0159esko\u010dil, aby byl co nejrychleji u dve\u0159\u00ed a mohl Paulovi odemknout. Na hodin\u00e1ch bylo t\u0159i \u010dtvrt\u011b na jednu.<\/p><\/div>\n

„No kone\u010dn\u011b,“ za\u0161eptal Paul a rychle vklouznul do Billovy m\u00edstnosti. „Jste chr\u00e1pali, \u017ee jo?“ odhadl velice spr\u00e1vn\u011b. „U\u017e jsem myslel, \u017ee to krachne na tom, \u017ee se nevzbud\u00edte,“ \u0161eptal s trochou v\u00fd\u010ditky v hlase. M\u011bl opravdu strach, \u017ee ho n\u011bkdo uvid\u00ed, a celou akci budou muset zru\u0161it.<\/div>\n
„Promi\u0148, no, n\u011bjak jsme to nevydr\u017eeli,“ omlouval se chraplav\u00fdm hlasem Bill. Lod\u011b je brzy p\u0159estaly bavit, samoz\u0159ejm\u011b op\u011bt vyhr\u00e1l Tom, tud\u00ed\u017e se Billovi do dal\u0161\u00ed bitvy u\u017e necht\u011blo, tak si lehli, \u017ee si odpo\u010dinou, a skon\u010dilo to takhle.<\/div>\n
„Ahoj,“ ozvalo se z postele chraptiv\u011b, Toma vzbudily hlasy. „To u\u017e je tolik?“ podivil se, zat\u00edmco se protahoval.<\/div>\n
„Jo, vst\u00e1vat, hrdino,“ usm\u00e1l se Paul. „Dneska tady kon\u010d\u00edme, tak balit, obl\u00edkat a jde se,“ vydal sv\u016fj prvn\u00ed rozkaz samozvan\u00fd vedouc\u00ed v\u00fdpravy. „\u010c\u00edm d\u0159\u00edv budeme naho\u0159e, t\u00edm d\u00e1l dojdeme, ne\u017e se rozedn\u00ed,“ poznamenal. Netu\u0161il sice, kdy to p\u0159esn\u011b bude, proto\u017ee tady dole se \u0159\u00eddili jin\u00fdmi pravidly, ale bylo mu jasn\u00e9, \u017ee p\u00e1r hodin si na denn\u00ed sv\u011btlo je\u0161t\u011b po\u010dkaj\u00ed, pokud nebudou \u017e\u00e1dn\u00e9 komplikace. Cel\u00fd den str\u00e1vil v knihovn\u011b studiem \u017eivota na povrchu, aby ne\u0161li naprosto bez informac\u00ed. Bohu\u017eel, museli spol\u00e9hat pouze na jeho znalosti, proto\u017ee heslo Tomovy zhypnotizovan\u00e9 pam\u011bti se mu nakonec z Kata dostat nepoda\u0159ilo.<\/p>\n<\/div>\n
flashback<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

„Dob\u0159e\u2026 tak\u017ee\u2026“ pod\u00edval se na zv\u011bdav\u00e9ho Paula Kat, „jsou r\u016fzn\u00e9 mo\u017enosti, ale kdy\u017e vym\u00fd\u0161l\u00ed\u0161 heslo, nikdy to nesm\u00ed b\u00fdt n\u011bco, co se b\u011b\u017en\u011b v \u0159e\u010di pou\u017e\u00edv\u00e1. Mus\u00ed to b\u00fdt n\u011bjak\u00e1 tvoje slo\u017eenina, aby ti zhypnotizovan\u00e9ho neprobudil n\u011bkdo n\u00e1hodou. To slovo nebo kr\u00e1tk\u00e1 v\u011bta prost\u011b nesm\u00ed nic smyslupln\u00fdho znamenat,“ dal se do vysv\u011btlov\u00e1n\u00ed Kat. Paul skoro n\u00e1bo\u017en\u011b poslouchal, zapisoval si v\u0161echno do sv\u00e9ho se\u0161itu.<\/em><\/div>\n

„Tak t\u0159eba, kdybychom cht\u011bli Billovi trochu prom\u00e1znout pam\u011b\u0165, ud\u011blali bychom to takhle,“ za\u010dal vysv\u011btlovat postup. „Bill je sice jeho jm\u00e9no, ale to je to posledn\u00ed, co by se v hesle m\u011blo objevit, to je ti douf\u00e1m jasn\u00e9. Tak\u017ee se mus\u00ed\u0161 pod\u00edvat na toho \u010dlov\u011bka, naj\u00edt na n\u011bm to nejv\u00fdrazn\u011bj\u0161\u00ed, \u010deho si v\u0161imne\u0161 hned, jak se na n\u011bj pod\u00edv\u00e1\u0161. Co by to bylo u Billa?“ oto\u010dil se s ot\u00e1zkou na Paula.<\/em><\/div>\n
„No\u2026 asi vlasy?“ h\u00e1dal Paul.<\/em><\/div>\n
„Spr\u00e1vn\u011b, jeho \u010dern\u00e9 dlouh\u00e9 vlasy. Co z toho je zvl\u00e1\u0161tn\u011bj\u0161\u00ed, to, \u017ee jsou dlouh\u00e9, nebo to, \u017ee jsou \u010dern\u00e9?“ polo\u017eil dal\u0161\u00ed nav\u00e1d\u011bc\u00ed dotaz.<\/em><\/div>\n
„Barva. Tady jsou skoro v\u0161ichni blond nebo hn\u011bd\u00ed, tak\u017ee nejn\u00e1padn\u011bj\u0161\u00ed je ta \u010dern\u00e1,“ odhadoval Paul.<\/p>\n

„Spr\u00e1vn\u011b, tak\u017ee v tom hesle by m\u011blo b\u00fdt n\u011bjak obsa\u017eeno slovo \u010dern\u00fd, nebo aspo\u0148 jeho \u010d\u00e1st, m\u016f\u017ee to b\u00fdt i p\u0159eklad do jin\u00e9ho jazyka, prost\u011b co t\u011b napadne. Co dal\u0161\u00edho je na Billovi n\u00e1padn\u00e9ho na prvn\u00ed pohled?“<\/em><\/div>\n

„V\u00fd\u0161ka, je vysok\u00fd a \u0161t\u00edhl\u00fd,“ vyhrkl sna\u017eiv\u011b Paul.<\/em><\/div>\n
„Jist\u011b, p\u0159esn\u011b tak, jeho v\u00fd\u0161ka a hubenost. Co ti to p\u0159ipom\u00edn\u00e1 za p\u0159edm\u011bt?“<\/em><\/div>\n
„Ty\u010d, nap\u0159\u00edklad,“ odtu\u0161il Paul, doufal, \u017ee tomu porozum\u011bl spr\u00e1vn\u011b. „Nebo t\u00e1go na kule\u010dn\u00edk.“<\/em><\/div>\n
„Ano, to sed\u00ed, mohlo by to b\u00fdt klidn\u011b cokoliv, co t\u011b napadne, hlavn\u00ed je, abys to nezapomn\u011bl. No\u2026 tak\u017ee m\u00e1me dv\u011b slova, je\u0161t\u011b vymysl\u00edme t\u0159et\u00ed, aby to heslo bylo t\u011b\u017e\u0161\u00ed. Co t\u0159eba jeho profese?“<\/em><\/div>\n
„Zp\u011bv\u00e1k,“ nebylo t\u011b\u017ek\u00e9 uhodnout. Paul velice siln\u011b doufal, \u017ee Kata p\u0159i vym\u00fd\u0161len\u00ed hesla pro Billa podv\u011bdom\u011b vede my\u0161lenka na jeho dvoj\u010de, jeho\u017e heslo Paul pot\u0159eboval zjistit. Doufal, \u017ee se k tomu je\u0161t\u011b dostanou.<\/p>\n

„Tak\u017ee kdy\u017e to shrneme, m\u011blo by to b\u00fdt dob\u0159e zapamatovateln\u00e9, a co jsme se o tomhle u\u010dili?“ zeptal se Kat.<\/em><\/div>\n

„\u017de by to m\u011blo b\u00fdt vtipn\u00e9,“ vzpomn\u011bl si na jedno z pravidel Paul.<\/em><\/div>\n
„No, tak n\u011bco navrhni.“<\/em><\/div>\n
„Zp\u00edvaj\u00edc\u00ed \u010dern\u00fd t\u00e1go?“ nesm\u011ble broukl Paul prvn\u00ed blbost, kter\u00e1 ho napadla.<\/em><\/div>\n
„No, t\u0159eba\u2026 je\u0161t\u011b by to cht\u011blo vylep\u0161it, ale principi\u00e1ln\u011b je to dob\u0159e,“ p\u0159ik\u00fdvl Kat ne moc nad\u0161en\u011b. „D\u016fle\u017eit\u00e9 je, aby sis to zapamatoval nav\u017edycky, jasn\u00fd? Do z\u00edt\u0159ka m\u00e1\u0161 za dom\u00e1c\u00ed \u00fakol odhadnout, jak\u00e1 dv\u011b slova jsem pou\u017eil na zaheslov\u00e1n\u00ed Tomovy pam\u011bti, uvid\u00edme, jak ti to p\u016fjde.“ Ukon\u010dil k Paulov\u011b sm\u016fle cel\u00fd rozhovor Kat, nehodlal se o tom u\u017e d\u00e1l bavit.<\/p>\n

<\/em><\/div>\n

konec flashbacku<\/em><\/div>\n
\n

To bylo pro Paula bohu\u017eel pozd\u011b. Mohl sice odhadovat, ale pochyboval, \u017ee by m\u011bli s Katem podobn\u00e9 my\u0161lenky. Ani nedoufal, \u017ee by heslo bylo t\u0159eba dredat\u00e1 kytara nebo drz\u00e9 dredy, a\u010dkoliv to mohl klidn\u011b donekone\u010dna zkou\u0161et. Budou muset spol\u00e9hat na to, \u017ee a\u017e se Tom dostane na povrch, jeho pam\u011b\u0165 se vr\u00e1t\u00ed na z\u00e1klad\u011b n\u011bjak\u00e9ho siln\u00e9ho emocion\u00e1ln\u00edho z\u00e1\u017eitku, t\u0159eba ze setk\u00e1n\u00ed s matkou. Alespo\u0148 tak mu to Kat vysv\u011btloval, \u017ee by se to mohlo st\u00e1t samovoln\u011b.<\/p>\n

„Poprv\u00e9 v \u017eivot\u011b uvid\u00edm denn\u00ed sv\u011btlo,“ poznamenal s \u00fasm\u011bvem Bill, za\u010d\u00ednal poci\u0165ovat prvn\u00ed d\u00e1vku adrenalinu, kter\u00e1 se nejsp\u00ed\u0161 s \u00fat\u011bkem bude stup\u0148ovat. T\u011b\u0161il se, kone\u010dn\u011b bude voln\u00fd.<\/div>\n

„Co\u017e mi p\u0159ipom\u00edn\u00e1,“ ozval se Paul, „vemte si s sebou oba Billovy tmav\u00e9 br\u00fdle, a jedny pro m\u011b, naho\u0159e bychom je mohli pot\u0159ebovat. Vid\u011bl jsem dneska v \u010dasopisech, \u017ee je tam lidi norm\u00e1ln\u011b nos\u00ed, kdy\u017e sv\u00edt\u00ed slunce, tak t\u0159eba je to bez nich nebezpe\u010dn\u00e9.“<\/div>\n
„A chce\u0161 rad\u0161i od Diora nebo od Gucciho?“ zeptal se Bill, ani\u017e by si d\u011blal legraci. On svoje br\u00fdle p\u0159esn\u011b podle toho rozli\u0161oval. Dokonce jim d\u00e1val i jm\u00e9na, ale s t\u00edm se nehodlal sv\u011b\u0159it ani jednomu z p\u0159\u00edtomn\u00fdch chlapc\u016f, bylo to p\u0159\u00edli\u0161 intimn\u00ed. U\u017e takhle obre\u010del v\u0161echno svoje \u00fa\u017easn\u00e9 oble\u010den\u00ed, kter\u00e9 tu bohu\u017eel bude muset nechat. Proto byl te\u010f r\u00e1d, \u017ee aspo\u0148 t\u0159i kousky ze sv\u00e9 sb\u00edrky br\u00fdl\u00ed bude moci zachr\u00e1nit, ani\u017e by p\u0159ed klukama vypadal divn\u011b.<\/div>\n
„T\u0159eba od Dul\u010diho, hlavn\u011b aby byly tmav\u00fd,“ zahu\u010del Paul lhostejn\u011b, „a zvedejte zadky, p\u00e1nov\u00e9, jedna se bl\u00ed\u017e\u00ed,“ neopomn\u011bl je popohnat. Nastal \u010das odej\u00edt.<\/p>\n

autor: Janule<\/strong><\/div>\n

betaread: \u00c1\u010fa<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Janule „Posa\u010f se, Ebe,“ pokynul \u0161\u00e9f Katovi na \u017eidli proti sv\u00e9mu stolu, potvrdil operaci na bankovn\u00edm \u00fa\u010dtu a odhl\u00e1sil se. S\u00e1m byl p\u0159ekvapen\u00fd, jak rychle se mu nov\u00fd zp\u016fsob ovl\u00e1d\u00e1n\u00ed \u00fa\u010dt\u016f zaryl pod k\u016f\u017ei. U\u017e si zvykl, tud\u00ed\u017e ani nepot\u0159eboval druhou<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[428],"tags":[],"class_list":["post-6961","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-genesis"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6961","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6961"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6961\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6961"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6961"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6961"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}