{"id":6962,"date":"2012-02-12T15:00:00","date_gmt":"2012-02-12T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6943"},"modified":"2012-02-12T15:00:00","modified_gmt":"2012-02-12T14:00:00","slug":"cejchovni-znameni-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/02\/12\/cejchovni-znameni-2\/","title":{"rendered":"Cejchovn\u00ed znamen\u00ed 2."},"content":{"rendered":"
autor: Helie<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
\"\" <\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
\u00dat\u011bk<\/p>\n

<\/strong> M\u00edle daleko, v zemi, jen\u017e nese n\u00e1zev Igdar, tam, kde slunce ne\u00faprosn\u011b pa\u0159\u00ed a barv\u00ed p\u00edsek dob\u011bla. Tam, kde panuj\u00ed p\u0159\u00edsn\u00e1 pravidla a nikdo si nedovoluje naru\u0161ovat jejich rovnov\u00e1hu. Tam, mezi dunami p\u00edsku plaho\u010d\u00ed se ch\u00e1ska t\u00e9 nejni\u017e\u0161\u00ed t\u0159\u00eddy, otroci samotn\u00e9ho fara\u00f3na. V m\u00edst\u011b jejich pr\u00e1ce m\u00eds\u00ed se krev s p\u00edskem, jak otrok\u00e1\u0159i nemilosrdn\u011b lyn\u010duj\u00ed lidsk\u00e9 bytosti. Provaz z pleten\u00e9 k\u016f\u017ee \u0161lehl vzduchem a zakousl se do zad jednomu z otrok\u016f, kte\u0159\u00ed ve skupin\u011b t\u00e1hli blok p\u00edskovce na stavbu fara\u00f3novy hrobky. Fara\u00f3n Amendetom vl\u00e1dl sotva n\u011bkolik m\u011bs\u00edc\u016f, ale stavba jeho hrobky u\u017e zapo\u010dala. Otroci si mezi sebou \u010dasto \u0161pitali o vysn\u011bn\u00fdch vlastnostech sv\u00e9ho fara\u00f3na, ale otrok\u00e1\u0159i jejich skupiny rozh\u00e1n\u011bli zp\u011bt k pr\u00e1ci. Stejn\u011b jim to v\u0161ak st\u00e1le vrtalo hlavou. Amendetom byl prvn\u00ed fara\u00f3n v historii, kter\u00e9ho stavba jeho hrobky absolutn\u011b nezaj\u00edmala… A to, podle \u0159e\u010d\u00ed otrok\u00e1\u0159\u016f, nebyla jeho jedin\u00e1 zvl\u00e1\u0161tnost.<\/p>\n

Skupinka deseti otrok\u016f se p\u0159\u00edli\u0161 pomalu vracela po sv\u00e9, v p\u00edsku vy\u0161lapan\u00e9 krvav\u00e9 cesti\u010dce k rozestav\u011bn\u00e9 hrobce. Kolem hrudn\u00edku je sv\u00edraly omotan\u00e9 ko\u017een\u00e9 popruhy, kter\u00e9 se jim zar\u00fdvaly do \u0161pinav\u00e9 zpocen\u00e9 k\u016f\u017ee pln\u00e9 ran od bi\u010de. Popruhy je poutaly k t\u011b\u017ek\u00e9mu p\u00edskovcov\u00e9mu bloku. Mezi unaven\u00fdmi t\u011bly l\u00e9taly r\u00e1ny bi\u010de, kter\u00e9 prohlubovaly u\u017e tak zakrvaven\u00e9 r\u00e1ny. Ka\u017edou chv\u00edli se ze skupiny ozvalo zoufal\u00e9 zavyt\u00ed, jak konec bi\u010de na\u0161el sv\u016fj c\u00edl. Du\u0161e otrok\u00e1\u0159e poklesla s ka\u017ed\u00fdm zav\u0159e\u0161t\u011bn\u00edm bl\u00ed\u017e k peklu a byla mu tak bl\u00edzko, \u017ee nedok\u00e1zal sv\u016fj bi\u010d zastavit. Ostatn\u011b ani nemohl… Znovu j\u00edm \u0161lehl do masy t\u011bl a tetel\u00edc\u00ed se vzduch pro\u0159\u00edzlo hororov\u00e9 zakvi\u010den\u00ed. Jeden z otrok\u016f klesl do p\u00edsku na kolena. Otrok\u00e1\u0159, je\u0161t\u011b ne\u017e vid\u011bl jeho chv\u011bj\u00edc\u00ed se t\u011blo, v\u011bd\u011bl, o kter\u00e9ho ze skupiny zoufalc\u016f se jedn\u00e1.<\/p>\n<\/div>\n

\n
Prosoukal se mezi otroky, aby za pomoci bi\u010de zvedl ze zem\u011b to v\u0159\u00edskaj\u00edc\u00ed \u0161t\u011bn\u011b, kter\u00e9 bo\u0159ilo do dlan\u00ed obli\u010dej a na z\u00e1dech se mu tvo\u0159ily karm\u00ednov\u00e9 kapi\u010dky kolem r\u00e1ny, kterou otrok\u00e1\u0159 sv\u00fdm bi\u010dem ud\u011blal. Otrok\u00e1\u0159 v\u011bd\u011bl, \u017ee zrovna tohohle chlapce by trestat ranami nem\u011bl, proto\u017ee jej v noci \u010dekala d\u016fle\u017eit\u00e1 slavnost v \u017eivot\u011b ka\u017ed\u00e9ho mu\u017ee, ale nemohl mu dovolit takov\u00fd projev slabosti. I ostatn\u00ed otroci by za takov\u00e9 chov\u00e1n\u00ed dostali po\u0159\u00e1dn\u00fd v\u00fdprask. Chytil chlapce za dlouh\u00e9 \u010dern\u00e9 vlasy a trhnut\u00edm jej donutil vst\u00e1t. Rozv\u00e1zal mu jeho popruhy a za vlasy ho dot\u00e1hl kus od ostatn\u00edch. V\u0161ichni otroci se d\u00edvali na chlapcova z\u00e1da a d\u011bkovali Boh\u016fm, \u017ee takov\u00e1 hanba ne\u010dek\u00e1 i je.<\/p>\n

Chlapec beze slova provinile st\u00e1l, ruce sepnut\u00e9 p\u0159ed t\u011blem. Otrok\u00e1\u0159 se nap\u0159\u00e1hl a konec bi\u010de se zaryl do chlapcovy k\u016f\u017ee na z\u00e1dech. Po umoun\u011bn\u00fdch tv\u00e1\u0159\u00edch se mu spustily slzy, ale nevydal jedin\u00fd zvuk, kter\u00fd by donutil otrok\u00e1\u0159e p\u0159idat. Mysl koncentroval na po\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed u\u0161t\u011bd\u0159en\u00fdch ran. V\u011bd\u011bl, \u017ee za projev slabosti jich bude minim\u00e1ln\u011b pades\u00e1t. Usykl, kdy\u017e mu bi\u010d roz\u0161t\u011bpil k\u016f\u017ei na krku. Vn\u00edmal krev, kter\u00e1 mu v tenk\u00e9 stru\u017ece st\u00e9kala p\u0159es kl\u00ed\u010dn\u00ed kost. Potla\u010dil nutk\u00e1n\u00ed p\u0159itisknout dla\u0148 na pulzuj\u00edc\u00ed r\u00e1nu a d\u00e1l trp\u011bliv\u011b st\u00e1l, dokud mu otrok\u00e1\u0159 neroz\u0161lehal cel\u00e1 z\u00e1da do krve. C\u00edtil, jak se mu kolem mozku stahuje temnota a litoval, \u017ee se nesm\u00ed polo\u017eit do jej\u00ed konej\u0161iv\u00e9 n\u00e1ru\u010de.<\/p>\n

R\u00e1ny kone\u010dn\u011b ustaly a otrok\u00e1\u0159 ho za pa\u017ei dovlekl zp\u011bt k ostatn\u00edm. Nasadil mu ko\u017een\u00e9 popruhy a m\u00e1chl bi\u010dem, aby skupinu op\u011bt rozpohyboval. Otroci se dali do neochotn\u00e9ho pohybu a vlekli za sebou t\u011b\u017ek\u00fd p\u00edskovcov\u00fd blok. Jejich cesta se ne\u0159\u00eddila d\u00e9lkou kroku. Radovali se z ka\u017ed\u00e9ho zrnka, kter\u00e9 vklouzlo do nezn\u00e1ma pod kv\u00e1drem. Postrach v podob\u011b bi\u010de nutil otroky do nadlidsk\u00fdch v\u00fdkon\u016f.<\/div>\n

„Pohn\u011bte t\u011bma svejma l\u00ednejma prdelema!“ \u0159val otrok\u00e1\u0159 a m\u00e1chal kolem sebe bi\u010dem. Za roky pr\u00e1ce m\u011bl tr\u00e9novanou ruku a jeho bi\u010d skoro nikdy neminul c\u00edl.<\/p>\n

Bl\u00ed\u017eila se doba ob\u011bda a otrok\u00e1\u0159 zprostil sv\u00e9 otroky popruh\u016f, aby mohl jejich ruce a nohy spoutat okovy. Kdy\u017e v\u0161ech deset otrok\u016f st\u00e1lo spout\u00e1no v \u0159ad\u011b, otrok\u00e1\u0159 m\u00e1chl bi\u010dem a prvn\u00ed v \u010dele se dal do loudav\u00e9ho pohybu. Slunce st\u00e1lo p\u0159esn\u011b uprost\u0159ed blankytn\u011b modr\u00e9 oblohy bez mrak\u016f a pra\u017eilo otrok\u016fm na nekryt\u00e9 hlavy. Zastavili a\u017e u obrovsk\u00e9ho stanu vyhrazen\u00e9ho pro pohodl\u00ed otrok\u00e1\u0159\u016f. Otrok\u00e1\u0159 sejmul okovy sv\u00e9 skupin\u011b a ti se s radost\u00ed mal\u00e9ho d\u00edt\u011bte rozb\u011bhli do poln\u00ed kuchyn\u011b pro dva dny starou okoralou ka\u0161i. Skupinka si s hlin\u011bn\u00fdmi miskami posedala do krou\u017eku a hore\u010dn\u011b se pustila do j\u00eddla, zat\u00edmco jejich otrok\u00e1\u0159 se st\u00e1hl do chladiv\u00e9ho st\u00ednu stanu.<\/p>\n

U\u017e nemohl sly\u0161et, jak nejstar\u0161\u00ed ze skupiny sd\u011bluj\u00ed \u010dernovl\u00e1skovi, \u017ee jej v noci \u010dek\u00e1 ob\u0159adn\u00ed cejchov\u00e1n\u00ed. Pot\u00e9, co mu povykl\u00e1dali v\u0161echny novinky, kter\u00e9 vyslechli p\u0159i rozhovoru sv\u00e9ho otrok\u00e1\u0159e s jednou z \u017een, se chlapec odpojil od sv\u00e9 skupiny. Vyu\u017eil v\u00fdjime\u010dn\u011b voln\u00fdch rukou a nohou a rozb\u011bhl se ke skladi\u0161ti<\/em> p\u00edskovcov\u00fdch kv\u00e1dr\u016f. Stahoval se tam p\u0159i ka\u017ed\u00e9 j\u00eddeln\u00ed p\u0159est\u00e1vce, proto\u017ee pouze tam, pod kv\u00e1dry naskl\u00e1dan\u00fdmi p\u0159es sebe, panoval st\u00edn. Nal\u00e9zal tam klid pro sv\u00e9 modlitby a pro ventilaci sv\u00fdch zauzlovan\u00fdch my\u0161lenek. Sedl si do st\u00ednu mezi kv\u00e1dry a slo\u017eil sv\u00e9 t\u011blo do modlitebn\u00ed polohy. Prosil Bohy, aby jeho t\u011blo zprostili bolesti a on mohl, i kdy\u017e ml\u00e1d, odej\u00edt na v\u011b\u010dnost…<\/p>\n

*<\/p>\n

Sn\u011bd\u00fd otrok\u00e1\u0159 s rostouc\u00edm hn\u011bvem k sob\u011b sam\u00e9mu strhl z obli\u010deje p\u0159ek\u00e1\u017eej\u00edc\u00ed rou\u0161ku. Za norm\u00e1ln\u00edch okolnost\u00ed slou\u017eila k tomu, aby uchr\u00e1nila jeho tv\u00e1\u0159 p\u0159ed necht\u011bn\u00fdmi pohledy otrok\u016f. Te\u010f let\u011bla jako ne\u0159\u00edzen\u00e1 st\u0159ela n\u011bkam do kouta, kde se odrazila od pl\u00e1t\u011bn\u00e9 st\u011bny a sklouzla po n\u00ed dol\u016f. Otrok\u00e1\u0159 se zhroutil na d\u0159ev\u011bn\u00e9 sed\u00e1tko a slo\u017eil hlavu do dlan\u00ed. Nehn\u011bval se na nikoho ve sv\u00e9m okol\u00ed. Hn\u011bval se hlavn\u011b s\u00e1m na sebe. \u0160kubl rameny, kdy\u017e mu p\u0159es n\u011bj p\u0159ejely jemn\u00e9 \u017eensk\u00e9 prsty a starostliv\u011b jej hn\u011btly.<\/p>\n

„Anisi, co se stalo?“ zeptala se \u017eena starostliv\u011b a osloven\u00fd k n\u00ed zvedl tmav\u011b hn\u011bd\u00e9 o\u010di podlit\u00e9 krv\u00ed. Zad\u00edval se do poklidn\u00e9, nep\u0159irozen\u011b bled\u00e9 tv\u00e1\u0159e \u017eeny s p\u0159\u00edjemn\u00fdma pomn\u011bnkov\u011b modr\u00fdma o\u010dima. Sledoval cesty nazrzl\u00fdch loken, kter\u00e9 r\u00e1movaly jej\u00ed tv\u00e1\u0159, a pln\u00e9 r\u016f\u017eov\u00e9 rty, ve kter\u00fdch se uhn\u00edzdil permanentn\u00ed \u00fasm\u011bv.<\/div>\n

„Zbil jsem ho,“ \u0161pitl otrok\u00e1\u0159 a odvr\u00e1til od \u017eeny tv\u00e1\u0159. \u010cekal v\u00fdtky, projevy zklam\u00e1n\u00ed a mo\u017en\u00e1 i k\u0159ik. M\u00edsto toho mu \u017eena podala had\u0159\u00edk navlh\u010den\u00fd studenou vodou a poklekla p\u0159ed n\u011bj do p\u00edsku. V\u011bd\u011bla, o kom otrok\u00e1\u0159 mluv\u00ed. Ten chlapec mu nedovoloval sp\u00e1t. Mluvil o n\u011bm \u010dasto… Od t\u00e9 doby, co zem\u0159ela jej\u00ed sestra, kterou m\u011bli n\u011bkolik dn\u00ed p\u0159ed jej\u00ed smrt\u00ed zasl\u00edbit otrok\u00e1\u0159ovi, spolu sd\u00edleli v\u0161echno. \u017d\u00e1dn\u00e9 tajemstv\u00ed mezi nimi nez\u016fstalo tajemstv\u00edm.<\/p>\n

„Anisi, ten chlapec je otrok. Stejn\u011b jako v\u011bt\u0161ina lid\u00ed zde. Je zvykl\u00fd na r\u00e1ny.“<\/div>\n

„Ale on m\u00e1 dnes cejchov\u00e1n\u00ed… Amendetom m\u011b p\u0159edhod\u00ed La-ile jako ve\u010de\u0159i, a\u017e uvid\u00ed jeho r\u00e1ny.“<\/div>\n
„P\u0159ive\u010f ho sem. Uvid\u00edme, co se s t\u00edm d\u00e1 d\u011blat. V\u00ed\u0161, otroci r\u00e1ny v\u011bt\u0161inou maj\u00ed. A jestli tv\u00e9 chov\u00e1n\u00ed bylo opr\u00e1vn\u011bn\u00e9, fara\u00f3n to pochop\u00ed. Je to moudr\u00fd mu\u017e, Anisi. La-ila se bude muset spokojit s oby\u010dejnou ve\u010de\u0159\u00ed.“<\/p>\n

*<\/p>\n

Skon\u010dilo poledn\u00ed volno a Anis vy\u0161el ze sv\u00e9ho stanu do ne\u00faprosn\u00e9ho slune\u010dn\u00edho \u017e\u00e1ru. Pot\u0159eboval pov\u011b\u0159it n\u011bkoho jin\u00e9ho hl\u00edd\u00e1n\u00edm sv\u00fdch otrok\u016f, aby se s Mayou, \u017eenou, kter\u00e1 s n\u00edm tr\u00e1vila ve stanu v\u0161echen voln\u00fd \u010das, starat o toho chlapce \u010dekaj\u00edc\u00edho na cejchov\u00e1n\u00ed. Kdy\u017e ho otroci vid\u011bli p\u0159ich\u00e1zet, poslu\u0161n\u011b se se\u0159adili do \u0159ady a \u010dekali, a\u017e jim nasad\u00ed t\u011b\u017ek\u00e9 okovy. V\u017edycky na n\u011bj poslu\u0161n\u011b \u010dekali. Nikdo z nich si nep\u0159\u00e1l pokou\u0161et s\u00edlu jeho bi\u010de. Jeho tr\u00e9novan\u00e9 oko si v\u0161ak okam\u017eit\u011b v\u0161imlo, \u017ee v \u0159ad\u011b stoj\u00ed pouze dev\u011bt otrok\u016f z p\u016fvodn\u00ed des\u00edtky. P\u0159istoupil k nejstar\u0161\u00edmu ze sv\u00fdch otrok\u016f a polo\u017eil mu bi\u010d pod bradu.<\/p>\n

„Kde je Bill?“ prskl otrokovi do tv\u00e1\u0159e. Mu\u017e se p\u0159ed n\u00edm chv\u011bl jako osika.<\/div>\n

„J-j\u00e1 nev\u00edm! U-utekl! Tahle se vy-vypa\u0159\u00ed v\u017edycky, kdy\u017e d-d-dost\u00e1v\u00e1me ob\u011bd. V-v\u011bt\u0161inou se vrac\u00ed d\u0159\u00edv, ne\u017e v-vy p\u0159ijdete,“ vykoktal ze sebe otrok. Vyza\u0159oval z n\u011bj takov\u00fd strach… V\u0161ichni ze skupiny m\u011bli v pam\u011bti hluboko vyryto, \u017ee \u017e\u00e1dn\u00e9ho z otrok\u00e1\u0159\u016f nen\u00ed dobr\u00e9 na\u0161tvat. I kdy\u017e Anis pat\u0159il k m\u00edrn\u011bj\u0161\u00edm z nich, um\u011bl vybouchnout. Ostatn\u011b pr\u00e1v\u011b proto dostal cejch otrok\u00e1\u0159e… stejn\u011b jako v\u0161ichni ostatn\u00ed.<\/p>\n

Kdy\u017e Anis od otroka odstoupil, prov\u00e1zel ho jeho \u00falevn\u00fd vzdech. Rychle spoutal sv\u00e9 otroky k sob\u011b. Nechal je st\u00e1t p\u0159ed stanem, aby vyhledal n\u011bkoho, kdo za n\u011bj odpoledne p\u0159evezme sm\u011bnu. Nemusel j\u00edt daleko, narazil na otrok\u00e1\u0159e, kter\u00e9mu ned\u00e1vno zem\u0159el otrok. Jeho skupina byla i bez toho \u017ealostn\u011b mal\u00e1, proto ji se smrt\u00ed dal\u0161\u00edho otroka zru\u0161ili a zbyl\u00e9 otroky rozd\u011blili do jin\u00fdch skupin. Otrok\u00e1\u0159 dostal prozat\u00edmn\u00ed volno, kter\u00e9ho vyu\u017e\u00edvali ostatn\u00ed otrok\u00e1\u0159i p\u0159i zaskakov\u00e1n\u00ed nebo p\u0159i no\u010dn\u00edch sm\u011bn\u00e1ch.<\/p>\n

„\u00c9bdere! Tebe zrovna hled\u00e1m!“ zvolal Anis, kdy\u017e se srazili na cest\u011b do \u00c9bderovy \u010d\u00e1sti stanu.<\/div>\n

„Co pro tebe mohu ud\u011blat, Anisi?“ zeptal se vl\u00eddn\u011b pades\u00e1tilet\u00fd otrok\u00e1\u0159. V\u011bk a celo\u017eivotn\u00ed pr\u00e1ce v ne\u00faprosn\u00e9m slune\u010dn\u00edm \u017e\u00e1ru se zna\u010dn\u011b podepsaly na jeho zdravotn\u00edm stavu. V obli\u010deji m\u011bl vepsan\u00e9 hlubok\u00e9 vr\u00e1sky, o\u010di m\u011bl povadl\u00e9 a bez lesku. O vlasy u\u017e d\u00e1vno p\u0159i\u0161el. Cejch na jeho krku se zd\u00e1l b\u00fdt o\u0161kliv\u011b podebran\u00fd, k\u016f\u017ee kolem n\u011bj hnisala.<\/p>\n

„M\u016fj otrok bude dne\u0161n\u00ed noci cejchov\u00e1n a mou povinnost\u00ed je dostate\u010dn\u011b jej pro Amendetoma p\u0159ipravit. Mohl bys pros\u00edm str\u00e1vit zbytek m\u00e9 denn\u00ed sm\u011bny s moj\u00ed skupinou?“<\/div>\n

„Ale samoz\u0159ejm\u011b. Stejn\u011b n\u00e1pl\u0148 m\u00e9ho dne tvo\u0159\u00ed pouze nevl\u00eddn\u00e1 nuda,“ zachechtal se \u00c9bder a ude\u0159il p\u0159\u00e1telsky Anise do ramene.<\/div>\n
„D\u00edky, \u00c9bdere, d\u011bkuji mnohokr\u00e1t! Bohov\u00e9 ti to oplat\u00ed!“ usm\u00e1l se na n\u011bj srde\u010dn\u011b Anis a spolu s n\u00edm opou\u0161t\u011bl p\u0159\u00edjemn\u00fd st\u00edn navr\u0161en\u00fdch plachet. Sledoval, jak jeho otroci zmaten\u011b odch\u00e1zej\u00ed spolu s \u00c9bderem, kter\u00fd u\u017e ani nedbal na z\u00e1sadn\u00ed pravidla a nenosil svoji rou\u0161ku. V\u0161ichni jej stejn\u011b znali a otroci jej respektovali i bez vyu\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed bi\u010de. \u00c9bder \u0161el vedle nejstar\u0161\u00edho otroka v \u010dele z\u00e1stupu a p\u0159\u00e1telsky si pov\u00eddali, jako by mezi nimi nebyl obrovsk\u00fd skok v hierarchii.<\/p>\n

Anis se je\u0161t\u011b dlouho po jejich odchodu poflakoval kolem stanu. \u010cekal, dokud jej neopust\u00ed posledn\u00ed skupiny otrok\u016f, aby se mohl vydat hledat sv\u00e9ho uprchl\u00edka.<\/p>\n

autor: Helie<\/strong><\/div>\n

betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Helie \u00dat\u011bk M\u00edle daleko, v zemi, jen\u017e nese n\u00e1zev Igdar, tam, kde slunce ne\u00faprosn\u011b pa\u0159\u00ed a barv\u00ed p\u00edsek dob\u011bla. Tam, kde panuj\u00ed p\u0159\u00edsn\u00e1 pravidla a nikdo si nedovoluje naru\u0161ovat jejich rovnov\u00e1hu. Tam, mezi dunami p\u00edsku plaho\u010d\u00ed se ch\u00e1ska t\u00e9 nejni\u017e\u0161\u00ed t\u0159\u00eddy,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[482],"tags":[],"class_list":["post-6962","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-cejchovni-znameni"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6962","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6962"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6962\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6962"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6962"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6962"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}