{"id":6966,"date":"2012-02-11T17:00:00","date_gmt":"2012-02-11T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6947"},"modified":"2012-02-11T17:00:00","modified_gmt":"2012-02-11T16:00:00","slug":"novel-of-dreams-my-dream-20","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/02\/11\/novel-of-dreams-my-dream-20\/","title":{"rendered":"Novel of Dreams – My Dream 20."},"content":{"rendered":"
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
BILL<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Bylo pond\u011bl\u00ed, p\u00e1r minut po druh\u00e9 hodin\u011b odpoledne, kdy\u017e jsem post\u00e1val u domu Kaulitzov\u00fdch. V pr\u00e1ci jsem v\u0161echno zvl\u00e1dnul celkem rychle a cht\u011bl jsem vid\u011bt Toma. Proto jsem se vydal rovnou za n\u00edm. Pro\u010d bych ho vlastn\u011b nemohl p\u0159ekvapit. D\u011bl\u00e1m to r\u00e1d.<\/em> Stisknul jsem zvonek a s \u00fasm\u011bvem na rtech vy\u010dk\u00e1val. Po n\u011bjak\u00e9 dob\u011b se dve\u0159e otev\u0159ely. St\u00e1la v nich Tomova mamka.<\/div>\n
„Ah, ahoj, Bille. R\u00e1da t\u011b vid\u00edm. Co tu d\u011bl\u00e1\u0161?“ zept\u00e1 se hned s \u00fasm\u011bvem.<\/div>\n
„Dobr\u00fd den,“ pousm\u011bju se na ni. „Je doma Tom? R\u00e1d bych s n\u00edm mluvil,“ vy\u0159knu sv\u00e9 p\u0159\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
„Jist\u011b\u2026 Tom\u2026“ k\u00fdvne na znamen\u00ed pochopen\u00ed. „Tom tu nen\u00ed. Promi\u0148.“ Ach jo.<\/em><\/div>\n
„Aha,“ semknu rty k sob\u011b a posmutn\u00edm. „A nev\u00edte pros\u00edm, kde bych ho mohl zastihnout?“<\/div>\n
„To v\u016fbec netu\u0161\u00edm, ale zept\u00e1m se Molly. \u0158\u00edkaj\u00ed si v\u0161echno. Poj\u010f zat\u00edm dovnit\u0159,“ otev\u0159e mi dve\u0159e doko\u0159\u00e1n a odejde do ob\u00fdv\u00e1ku.<\/div>\n
„Ah, ned\u011blejte si starost, ale\u2026 dob\u0159e, d\u011bkuju,“ vejdu a zav\u0159u za sebou ti\u0161e dve\u0159e. Rozejdu se za n\u00ed. Molly sed\u011bla v ob\u00fdv\u00e1ku a koukala se na televizi. Hned se na m\u011b pod\u00edvala a usm\u00e1la se.<\/p>\n

„Ahoj, Bille.“<\/div>\n

„Ahoj, Molly,“ usm\u00e1l jsem se na ni.<\/div>\n
„Molly, ne\u0159ekl ti Tom, kam \u0161el?“ zept\u00e1 se j\u00ed.<\/div>\n
„No\u2026 on mi \u0159ekl, \u017ee jde do \u0161koly, ale bude pak muset n\u011bco d\u011blat je\u0161t\u011b. Bude s goril\u00e1kem,“ zaksicht\u00ed se. „Ur\u010dit\u011b tam Tomiho dr\u017e\u00ed ve \u0161kole a tr\u00e1p\u00ed ho jako v\u017edycky.“ Kdy\u017e odpov\u011bd\u011bla, pootev\u0159el jsem rty a zamra\u010dil se. Nesm\u00edm \u017e\u00e1rlit, i kdy\u017e \u017e\u00e1rl\u00edm. Sakra, jak tr\u00e1p\u00ed?! M\u00e1, sakra, pr\u00e1vo ho tam dr\u017eet po \u0161kole? Tak to ne.<\/em><\/div>\n
„Aha,“ vydechnul jsem jen a p\u0159e\u0161l\u00e1pnul.<\/div>\n
„On mu ur\u010dit\u011b zase ubl\u00ed\u017e\u00ed,“ zamra\u010d\u00ed se i Molly. Zatracen\u011b, co si ten posranej goril\u2026 sakra, Brian mysl\u00ed. \u017de mu bude po\u0159\u00e1d vracet, \u017ee to s n\u00edm skon\u010dil nebo co.<\/div>\n
„Ale Molly, pros\u00edm t\u011b, moc kouk\u00e1\u0161 na televizi,“ zasm\u011bje se jej\u00ed mamka. Mal\u00e1 se na m\u011b ale v\u00e1\u017en\u011b pod\u00edvala. Zatnul jsem dla\u0148 v p\u011bst a hodn\u011b lehce jsem pok\u00fdval hlavou. Nechci nic p\u0159ed jeho mamkou d\u00e1vat najevo, neslu\u0161\u00ed se to, ale m\u00e1m takov\u00fd vztek, \u017ee bych ho snad u\u0161krtil. Uh, je\u0161t\u011b \u017ee je Molly tak hodn\u00e1 a \u0159ekne to narovinu.<\/em><\/div>\n
„No, d\u011bkuju. R\u00e1d jsem v\u00e1s vid\u011bl, ale nebudu v\u00e1s ru\u0161it. Douf\u00e1m, \u017ee se brzo uvid\u00edme,“ usm\u011bju se na ob\u011b.<\/div>\n
„Tak ahoj,“ m\u00e1vne Molly.<\/div>\n
„Doprovod\u00edm t\u011b,“ rozejde se ke mn\u011b jej\u00ed mamka.<\/div>\n
„Ahoj,“ usm\u011bju se na ni a mrknu na ni, jako pod\u011bkov\u00e1n\u00ed. Potom se rozejdu s jej\u00ed mamkou ke dve\u0159\u00edm. „M\u011bjte se moc hezky a brzy na vid\u011bnou.“ Mus\u00edm odej\u00edt. S touhle n\u00e1ladou tady z\u016fstat nemohu.<\/em><\/div>\n
„M\u011bj se,“ usm\u011bje se na m\u011b, a kdy\u017e odejdu, zav\u0159e za mnou dve\u0159e.<\/div>\n
\n
Seb\u011bhnu dva sch\u016fdky a ihned dojdu k autu. T\u011b\u0161 se, ty u\u010ditelsk\u00e1 svin\u011b.<\/em> Nasednu si a rozjedu se ke \u0161kole. Nen\u00ed to p\u0159\u00edli\u0161 daleko, ale mus\u00edm jet p\u0159es m\u011bsto. Za ani ne dvacet minut jsem tam. Zaparkoval jsem a do\u0161el ke vchodu. Z\u00e1zrak. Bylo otev\u0159eno. Bylo to tam obrovsk\u00e9. Dlouh\u00e9 chodby, po kter\u00fdch se rozl\u00e9hal ka\u017ed\u00fd m\u016fj krok, m\u011b ale znepokojovaly. No jo, ale kudy kam.<\/em> Pro\u0161el jsem dal\u0161\u00ed chodbou.<\/div>\n
„Ahm, dobr\u00fd den, pros\u00edm v\u00e1s, pot\u0159eboval bych mluvit s panem profesorem Wernerem. Kde ho najdu?“ zept\u00e1m se jak\u00e9hosi star\u0161\u00edho p\u00e1na. Moje sp\u00e1sa.<\/em><\/div>\n
„Werner? Ah\u2026 \u0158\u00edkal, \u017ee se dnes zdr\u017e\u00ed. D\u011bl\u00e1 n\u011bjakou prezentaci ve sv\u00e9 u\u010debn\u011b,“ zamysl\u00ed se.<\/div>\n
„A jeho u\u010debnu najdu kde?“<\/div>\n
„B\u011b\u017ete do t\u0159et\u00edho patra a a\u017e na konec chodby. Je tam p\u0159edn\u00e1\u0161kov\u00e1 m\u00edstnost. Jsou to velk\u00e9 dubov\u00e9 dve\u0159e s cedulkou,“ pousm\u011bje se na m\u011b.<\/div>\n
„Mnohokr\u00e1t v\u00e1m d\u011bkuji,“ usm\u011bju se na n\u011bj mile, a pak se rozejdu rovnou do t\u0159et\u00edho patra. Schody vyb\u011bhnu tak rychle, a\u017e p\u0159ekvap\u00edm s\u00e1m sebe. Projdu celou tu dlouhou chodbu, a\u017e natref\u00edm na dve\u0159e s cedulkou Mgr. Brian Werner. Tak a co te\u010f. M\u00e1m tam vej\u00edt, za\u010d\u00edt na n\u011bj k\u0159i\u010det nebo co. J\u00e1 vlastn\u011b ani nev\u00edm, co tu m\u00e1m d\u011blat. Nejrad\u0161i bych ho p\u0159erazil za to jeho chov\u00e1n\u00ed. Ale rad\u011bji bych te\u010f vid\u011bl Toma.<\/em> Zhluboka se nadechnu, otev\u0159u prudce dve\u0159e a vejdu. Moment\u00e1ln\u011b by mi bylo snad i jedno, jestli zrovna vyu\u010duje nebo nev\u00edm, co d\u011bl\u00e1. T\u0159\u00edda byla pr\u00e1zdn\u00e1. Jenom dole sed\u011bl Werner a n\u011bco d\u011blal na notebooku. Rozhl\u00e9dnu se kolem, ale nikde nikdo.<\/p>\n

„Kde je?“ syknu okam\u017eit\u011b a zm\u011b\u0159\u00edm si ho pohledem. Nechci b\u00fdt tak \u017e\u00e1rliv\u00fd. Sp\u00ed\u0161 bych m\u011bl b\u00fdt r\u00e1d, \u017ee ho nekl\u00e1t\u00ed na stole, ale i tak m\u011b to sere. Nev\u011bdoucn\u011b vzhl\u00e9dne.<\/div>\n

„Kdo? Tom?“ pozvedne obo\u010d\u00ed. „Jak vid\u00ed\u0161, tady nen\u00ed\u2026“<\/div>\n
„Kde teda je?“ na\u0161pul\u00edm rozzu\u0159en\u011b rty a nadechnu se nosem.<\/div>\n
„Ve \u0161kole nebyl,“ \u0159ekne klidn\u011b. Prohl\u00e9dne si m\u011b, pousm\u011bje se a vr\u00e1t\u00ed se ke sv\u00e9mu notebooku. „U\u017e ti taky zdrh\u00e1, hm?“ U\u017e zase na to nar\u00e1\u017e\u00ed\u2026<\/em><\/div>\n
„Ne, nezdrh\u00e1 a jsem p\u0159esv\u011bd\u010den\u00fd o tom, \u017ee Tom mn\u011b<\/em> nezdrhne,“ u\u0161kl\u00edbnu se tro\u0161ku.<\/div>\n
„Mmm, tak kde je?“ povyt\u00e1hne pobaven\u011b obo\u010d\u00ed. „Mysl\u00ed\u0161 si, \u017ee n\u011bkde piln\u011b studuje? Nebu\u010f naivn\u00ed.“<\/div>\n
„Co ty o tom v\u00ed\u0161, hm?“ Je tak neskute\u010dn\u011b j\u00edzliv\u00fd. Fl\u00e1knul bych mu jednu, ale on mi za to nestoj\u00ed.<\/em><\/div>\n
„V\u00edm o tom dost. Zn\u00e1m toho kluka u\u017e n\u011bkolik let. Po t\u00fd operaci u\u017e zkr\u00e1tka nen\u00ed tak \u00fapln\u011b v po\u0159\u00e1dku,“ pokr\u010d\u00ed rameny. „Pro\u010d jsem s n\u00edm asi byl takovou dobu? D\u011blal jsem na n\u011bm v\u00fdzkum,“ \u0159ekne naprosto lhostejn\u011b. To nem\u016f\u017ee myslet v\u00e1\u017en\u011b. A pokud jo, tak je to dobytek.<\/p>\n

<\/em> „Pros\u00edm?“ \u0159eknu naprosto \u0161okovan\u011b. „Ty jsi s n\u00edm byl kv\u016fli\u2026 v\u00fdzkumu?“<\/div>\n

„No, zeza\u010d\u00e1tku jsme dost \u0161ukali hlavn\u011b, ale pak d\u00fdl u\u017e jo. Vid\u011bl jsem, kdo je doopravdy,“ pod\u00edv\u00e1 se na m\u011b. P\u0159iv\u0159u znechucen\u011b o\u010di.<\/div>\n
„To ti ne\u0161lo o nic jin\u00fdho?“ zakrout\u00edm hlavou a zamra\u010d\u00edm se. „On je jeden z m\u00e1la lid\u00ed, kter\u00fd m\u00e1 srdce na prav\u00e9m m\u00edst\u011b\u2026“<\/div>\n
„A o co mi m\u011blo j\u00edt? O n\u011bj? V\u017edy\u0165 on s\u00e1m nev\u00ed, kdo je. Ten kluk je jenom p\u0159etv\u00e1\u0159ka. V jednom kuse se na ka\u017ed\u00e9ho usm\u00edv\u00e1, ale uvnit\u0159 n\u011bj se d\u011bje n\u011bco \u00fapln\u011b jin\u00e9ho. Kdy\u017e si kone\u010dn\u011b za\u010dne\u0161 myslet, \u017ee jste se n\u011bkam dostali, on couvne. Nikdy t\u011b nevezme k sob\u011b, nikdy t\u011b neuk\u00e1\u017ee rodin\u011b, ani\u2026“ Hm, sp\u00ed\u0161 s tebou d\u00e1l ne\u0161el, ty idiote.<\/em><\/div>\n
„\u2026j\u00e1 jsem u nich doma byl a ne jednou,“ usm\u011bju se tro\u0161ku. „A ve\u010de\u0159e s jeho rodinou byla v\u00fdte\u010dn\u00e1.“<\/div>\n
„Heh\u2026 Ale tak jako tak ti zdrhl, ani\u017e by n\u011bco \u0159ekl,“ uchechtne se ironicky. Zalo\u017e\u00ed si ruce na prsou a naklon\u00ed hlavu. „Bere pr\u00e1\u0161ky, hul\u00ed, chlast\u00e1. V\u00e1\u0161 vztah bude zeza\u010d\u00e1tku fajn, ale za chv\u00edli uvid\u00ed\u0161 v\u0161echny ty chyby a nedostatky. \u010casto p\u0159ed tebou bude ut\u00edkat. Zni\u010dehonic se vypa\u0159\u00ed na den nebo dva a ned\u00e1 nikomu v\u011bd\u011bt. Co si mysl\u00ed\u0161, \u017ee asi d\u011bl\u00e1?“ zakrout\u00ed hlavou. „Jestli hled\u00e1\u0161 Toma, tady nen\u00ed. Podle m\u011b je v n\u011bjak\u00e9m klubu nebo s n\u011bk\u00fdm \u0161uk\u00e1.“ Pod\u00edv\u00e1m se jinam a cynicky se u\u0161kl\u00edbnu. Co kdy\u017e m\u00e1 sakra pravdu. Ale\u2026 Tom takov\u00fd nen\u00ed, v\u017edy\u0165\u2026 s\u00e1m \u0159\u00edkal, \u017ee s Brianem to bylo jen o \u0161uk\u00e1n\u00ed a zd\u00e1lo se, \u017ee tohle nechce. Cel\u00fd v\u00edkend se mi neozval, dnes ho nikde nem\u016f\u017eu naj\u00edt. Ne. Tohle nesm\u00ed b\u00fdt pravda.<\/p>\n

<\/em> „Nem\u00e1m ti co \u0159\u00edct\u2026 V\u00ed\u0161, r\u00e1d pozn\u00e1v\u00e1m lidi s\u00e1m. Tak\u017ee tyhle \u0159e\u010di m\u011b nezaj\u00edmaj\u00ed, a od tebe\u2026 u\u017e v\u016fbec ne,“ rozejdu se pry\u010d. Tady u\u017e nebudu ani minutu nav\u00edc.<\/em><\/div>\n

„A\u017e p\u0159ijde a bude ti lh\u00e1t, m\u016f\u017ee\u0161 za mnou kdykoli p\u0159ij\u00edt. J\u00e1 u\u017e si t\u00edm pro\u0161el. Tebe to teprve \u010dek\u00e1,“ \u0159ekne za mnou. P\u0159iv\u0159u na okam\u017eik o\u010di. Ne, on mi l\u017ee. Chce, abych Toma odkopnul, ani\u017e bych jej po\u0159\u00e1dn\u011b poznal, a on ho k sob\u011b znovu st\u00e1hnul.<\/em> Rad\u011bji mu neodpov\u00edm a jdu d\u00e1l, jen za sebou zav\u0159u dve\u0159e. Se sklopenou hlavou se vyd\u00e1m po chodb\u011b. Sejdu znovu ta t\u0159i patra, dojdu k v\u00fdchodu a nahlas vydechnu. Ani nevn\u00edm\u00e1m venku ten hluk, jdu p\u0159\u00edmo k autu, a jak k n\u011bmu dojdu, nasednu si. Zaklon\u00edm hlavu a zav\u0159u o\u010di.<\/p>\n

On je po hodn\u011b dlouh\u00e9 dob\u011b jedin\u00fd, kdo si m\u011b z\u00edskal, kdo pro m\u011b n\u011bco znamen\u00e1 a koho m\u00e1m r\u00e1d. Tak p\u0159ece\u2026 tohle nem\u016f\u017ee b\u00fdt pravda. V\u017edy\u0165 je tak mil\u00fd, hodn\u00fd, laskav\u00fd a up\u0159\u00edmn\u00fd. Zd\u00e1 se mi, \u017ee m\u011b m\u00e1 r\u00e1d, s\u00e1m mi to \u0159ekl, tak pro\u010d by tohle jen d\u011blal. Mo\u017en\u00e1 mi Werner chce nahnat strach a dokopat m\u011b k tomu, abych to ukon\u010dil. P\u0159ece jen m\u00e1 tu svou psychologii v hlav\u011b srovnanou a jak jsem u\u017e poznal, lidi um\u00ed dob\u0159e ovl\u00e1dat. Ale j\u00e1 se nenech\u00e1m. Tohle si zjist\u00edm a s\u00e1m. J\u00e1 Tomovi v\u011b\u0159\u00edm.<\/em> Hned se zamysl\u00edm a s\u00e1hnu po mobilu. Jsem v\u00e1\u017en\u011b idiot.<\/em> S\u00e1m nad sebou zakrout\u00edm hlavou a vyto\u010d\u00edm jeho \u010d\u00edslo.<\/div>\n

„Volan\u00fd \u00fa\u010dastn\u00edk je moment\u00e1ln\u011b nedostupn\u00fd\u2026“ ozve se p\u0159\u00ed\u0161ern\u00fd hlas.<\/div>\n
„Sakra!“ polo\u017e\u00edm to a hod\u00edm telefon zp\u011bt do ta\u0161ky. Super, v\u00e1\u017en\u011b super. Dal\u0161\u00ed bod pro v\u00e1s, pane profesore.<\/em> Vztekle nastartuju a rozjedu se p\u0159es m\u011bsto do pr\u00e1ce. Sice jsem m\u011bl \u00fapln\u011b jin\u00e9 pl\u00e1ny pro tohle odpoledne, ale\u2026 bohu\u017eel. V pr\u00e1ci se snad zamysl\u00edm nad n\u011b\u010d\u00edm jin\u00fdm, i kdy\u017e\u2026 siln\u011b o tom pochybuju.<\/p>\n

TOM<\/p>\n

<\/strong> Obl\u00e9knu si triko a zvednu se z postele. Trochu se prot\u00e1hnu. Bol\u00ed m\u011b cel\u00fd \u010dlov\u011bk.<\/div>\n

„P\u0159ij\u010fte se brzy zase uk\u00e1zat.“<\/div>\n
„Nem\u011bjte obavy. Doraz\u00edm,“ pok\u00fdv\u00e1m hlavou. Vezmu si zbytek v\u011bc\u00ed a rozejdu se ke dve\u0159\u00edm. „Nashle,“ hlesnu u\u017e jen, ne\u017e za sebou zav\u0159u. Fajn, a te\u010f dom\u016f.<\/em><\/div>\n
Kdy\u017e jsem dojel dom\u016f, zav\u0159el jsem za sebou a rychle se roze\u0161el nahoru do schod\u016f, abych si dal sprchu. Zastavil m\u011b ov\u0161em m\u00e1min hlas.<\/div>\n
„Ahoj, Tome, kde jsi byl? D\u011blala jsem si o tebe starosti,“ prohl\u00e9dne si m\u011b starostliv\u011b. Bo\u017ee, jak j\u00e1 nesn\u00e1\u0161\u00edm lhan\u00ed.<\/em><\/div>\n
„\u0158\u00edkal jsem p\u0159ece Molly, \u017ee budu muset z\u016fstat d\u00fdl ve \u0161kole. M\u011bli jsme n\u011bjakou pr\u00e1ci, tak jsme \u0161li k Benovi. D\u011blali jsme to dlouho do noci a nakonec usnuli. Vybil se mi iPhone. Promi\u0148, \u017ee jsem se neozval a p\u0159id\u011blal ti starosti, mami,“ \u0159eknu prvn\u00ed omluvu, kter\u00e1 m\u011b napadne. Prakticky je to pravda. Prakticky\u2026<\/em><\/div>\n
„Dob\u0159e, nic se ned\u011bje. P\u0159ece jen\u2026 U\u017e ti nen\u00ed 15, ani 18,“ zasm\u011bje se. Nad t\u00edm se usm\u011bju. „Sh\u00e1n\u011bl se tu po tob\u011b Bill.“ Oh, do prdele!<\/em><\/div>\n
„Ah\u2026 Asi jsme se jen \u0161patn\u011b domluvili. P\u016fjdu za n\u00edm. Jen si hod\u00edm sprchu. Tak zat\u00edm,“ \u0159eknu a v rychlosti vyb\u011bhnu nahoru, aby m\u011b u\u017e nezahlcovala dal\u0161\u00edmi ot\u00e1zkami.
\u010c\u00edm v\u00edc l\u017e\u00ed j\u00ed nakec\u00e1m, t\u00edm m\u011b v\u00edc tr\u00e1p\u00ed sv\u011bdom\u00ed. Po spr\u0161e jsem si vzal hlavn\u011b \u010dist\u00e9 boxerky, nov\u00e9 oble\u010den\u00ed a je\u0161t\u011b se sebou n\u011bco ud\u011blal. M\u011bl jsem mal\u00e9 kruhy pod o\u010dima. Moc jsem toho nenaspal, no\u2026<\/p>\n

<\/em> Bill m\u011bl ve sv\u00e9 kancel\u00e1\u0159i n\u011bjak\u00e9 zased\u00e1n\u00ed. Byli tam pom\u011brn\u011b dlouho a n\u011bco \u0159e\u0161ili. Deborah mi \u0159ekla, \u017ee to jsou spolumajitel\u00e9 a podobn\u011b. Prost\u011b d\u016fle\u017eit\u00ed lid\u00e9. Moc jsem to ne\u0159e\u0161il. Byl jsem za to r\u00e1d. Alespo\u0148 jsem si zat\u00edm mohl vymyslet po\u0159\u00e1dnou v\u00fdmluvu i omluvu pro Billa. Ur\u010dit\u011b se bude pt\u00e1t, kde jsem byl a bl\u00e1bl\u00e1bl\u00e1. Ach jo.<\/div>\n

„Hmmm\u2026 Tenhle ne,“ zamra\u010d\u00edm se a \u0161oupnu modr\u00fd lak ke stran\u011b.<\/div>\n
„Ale mn\u011b se l\u00edb\u00ed,“ oponuje mi Deborah.<\/div>\n
„Jenom\u017ee se ti k ni\u010demu nehod\u00ed, copak to nevid\u00ed\u0161?“ p\u0159evr\u00e1t\u00edm o\u010di v sloup.<\/div>\n
„\u2026a to jako mus\u00ed?“ nakr\u010d\u00ed nos.<\/div>\n
„Je\u017ei\u0161, Deb,“ zahu\u010d\u00edm a vyt\u00e1hnu rud\u00fd. Prohl\u00e9dnu si jej\u00ed nehty, pot\u00e9 oble\u010den\u00ed a pousm\u011bju se. „Tohle k tob\u011b p\u016fjde perfektn\u011b.“<\/div>\n
„Budu v tom vypadat jako levn\u00e1 kurva,“ zabrebent\u00ed.<\/div>\n
„Ale hovno. Jako levn\u00e1 kurva bys vypadala v tom modr\u00e9m laku. Tenhle je p\u011bknej,“ zasm\u011bju se. N\u00e1hle se otev\u0159ou dve\u0159e od Billovy kancel\u00e1\u0159e a vyjde z n\u00ed n\u011bkolik star\u0161\u00edch chl\u00e1pk\u016f. Je\u017ei\u0161, hotov\u00fd domov d\u016fchodc\u016f. Chud\u00e1k Bill, ani tu nem\u00e1 na koho koukat. Ne, \u017ee bych cht\u011bl, aby koukal po jin\u00fdch.<\/p>\n

<\/em> „A j\u00e1 jsem si \u0159\u00edkal, \u017ee tu sly\u0161\u00edm n\u011bco o kurv\u00e1ch. To ur\u010dit\u011b nebylo z va\u0161\u00ed pusy, Deborah, \u017ee?“ za\u0161kleb\u00ed se na ni jeden slizk\u00fd d\u011bdek.<\/div>\n

„O kurv\u00e1ch jsem tu mluvil j\u00e1,“ \u0159eknu d\u0159\u00edv, ne\u017e sta\u010d\u00ed cokoliv \u0159\u00edct. J\u00e1 tu ned\u011bl\u00e1m, m\u016f\u017eu mluvit, jak chci. Ona by m\u011bla zbyte\u010dn\u00fd probl\u00e9m.<\/div>\n
„A kdo jste vy, mlad\u00fd mu\u017ei?“ zm\u011b\u0159\u00ed si m\u011b pohledem.<\/div>\n
„\u00c1le\u2026 j\u00e1 jsem tu jenom na n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b, v\u00edte? Vyb\u00edr\u00e1me lak na nehty. Co mysl\u00edte, tenhle modr\u00fd nebo tenhle \u010derven\u00fd?“ uk\u00e1\u017eu mu ob\u011b lahvi\u010dky. Deborah do m\u011b pod stolem kopne.<\/div>\n
„Moje \u017eena pou\u017e\u00edv\u00e1 ten modr\u00fd,“ za\u0161kared\u00ed se, jako by ho my\u0161lenky na \u017eenu t\u00ed\u017eily. Je\u017ei\u0161marja, ta m\u00e1 asi \u00fa\u017easn\u00fd styl jako ty, d\u011bdulo.<\/em><\/div>\n
„Aha. Tak to je zrovna ten lak pro kur\u2026“ N\u00e1hle vyleze ze dve\u0159\u00ed Bill. Skoro se a\u017e zhrozil podle jeho v\u00fdrazu v obli\u010deji.<\/div>\n
„Tome,“ zalo\u017e\u00ed si pa\u017ee na hrudi a zakrout\u00ed hlavou. P\u0159ilo\u017e\u00ed si ukazov\u00e1\u010dek k \u00fast\u016fm a nazna\u010d\u00ed mi, abych takhle nemluvil. Pot\u00e9 ale pohod\u00ed hlavou, abych \u0161el d\u00e1l.<\/div>\n
„No nic, \u0161\u00e9f vol\u00e1. R\u00e1d jsem v\u00e1s poznal,“ mrknu na toho \u010dum\u00edc\u00edho d\u011bdulu je\u0161t\u011b schv\u00e1ln\u011b.<\/div>\n
„Tenhle mlad\u00fd mu\u017e tu pracuje?“ oto\u010d\u00ed se na Billa pohor\u0161en\u011b.<\/div>\n
„Ahm, zat\u00edm ne, mo\u017en\u00e1 \u010dasem,“ odka\u0161le si Bill, aby mu nebylo tolik rozum\u011bt, a u\u017e m\u011b zat\u00e1hne do kancel\u00e1\u0159e. Mo\u017en\u00e1 \u010dasem? Wtf?<\/p>\n

<\/em> „Nev\u00edm o tom, \u017ee bych sem pod\u00e1val n\u011bjakou \u017e\u00e1dost o pracovn\u00ed m\u00edsto,“ \u0159eknu pobaven\u011b a hod\u00edm si bundu na k\u0159eslo. Kdy\u017e se budu chovat norm\u00e1ln\u011b, mo\u017en\u00e1 nepojme \u017e\u00e1dn\u00e9 podez\u0159en\u00ed.<\/em><\/div>\n

„Sekretari\u00e1t zat\u00edm voln\u00fd nen\u00ed,“ p\u0159ejde k oknu a rozt\u00e1hne \u017ealuzie. Co\u017ee?<\/em><\/div>\n
„Nem\u00e1m v pl\u00e1nu tady pracovat,“ povyt\u00e1hnu nech\u00e1pav\u011b obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, ale uml\u010det jsem ho musel.“ Co to s n\u00edm je?<\/em><\/div>\n
„Mmm, rval ses za m\u011b jako lev,“ zasm\u011bju se a rozejdu se k n\u011bmu pomalu.<\/div>\n
„Mohlo to b\u00fdt lep\u0161\u00ed,“ skoro a\u017e povzdechne.<\/div>\n
„Nebyl d\u016fvod,“ brouknu, kdy\u017e k n\u011bmu zezadu p\u0159istoup\u00edm. Omot\u00e1m mu ruce kolem pasu, sklon\u00edm se k jeho krku a vl\u00edpnu mu kr\u00e1tk\u00fd polibek na tepnu. Jak je mo\u017en\u00e9, \u017ee mi tolik chyb\u011bl? M\u00e1m k n\u011bmu tak zatracen\u011b siln\u00fd vztah, ani\u017e by o tom tu\u0161il. Ach jo. K\u00e9\u017e bych mu mohl \u0159\u00edct, jak moc ho miluju. A k\u00e9\u017e by mi to on oplatil\u2026<\/em><\/div>\n
„Pro\u010d mi nezved\u00e1\u0161 telefon?“ sv\u011bsil hlavu. A u\u017e je to tady\u2026<\/em><\/div>\n
„Vybil se mi,“ po\u0161ept\u00e1m. Nechci se o tom d\u00e1l bavit. Nechci mu zbyte\u010dn\u011b lh\u00e1t. Rad\u011bji ho uml\u010d\u00edm. Kdy\u017e ho za\u010dnu l\u00edbat jako u toho auta, t\u0159eba u\u017e nebude nic nam\u00edtat\u2026 Zkusit to m\u016f\u017eu.<\/em> Oto\u010d\u00edm ho k sob\u011b, pod\u00edv\u00e1m se mu do o\u010d\u00ed a p\u0159istoup\u00edm a\u017e k n\u011bmu. „Promi\u0148.“ Vezmu mu tv\u00e1\u0159 do dlan\u00ed a dlouze ho pol\u00edb\u00edm. D\u00e1m do polibku v\u0161echny sv\u00e9 city. Snad ho to alespo\u0148 na \u010das uml\u010d\u00ed\u2026<\/em> Oplat\u00ed mi to, ale pak se tro\u0161ku poodt\u00e1hne.<\/div>\n
„M\u011bl jsi ho vybit\u00fd dva dny? B\u00e1l jsem se o tebe,“ zahled\u00ed se mi do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„M\u011bl jsem se ozvat. Omlouv\u00e1m se,“ hlesnu a sklop\u00edm hlavu. Neum\u00edm lh\u00e1t. On to ur\u010dit\u011b pozn\u00e1. Sakra!<\/em><\/div>\n
„Hmm,“ pok\u00fdv\u00e1 hlavou a zahled\u00ed se n\u011bkam do m\u00e9ho tri\u010dka. „Kde jsi byl?“ No fajn, l\u00edb\u00e1n\u00ed nezabralo. Je na\u010dase p\u0159ej\u00edt na dal\u0161\u00ed strategii.<\/p>\n

<\/em> „Brian m\u011b tam nechal d\u00fdl. Promlouval mi do du\u0161e a takov\u00fd ty debiln\u00ed kecy, zn\u00e1\u0161 ho. Zadal n\u00e1m n\u011bjakou pr\u00e1ci, tak jsme to d\u011blali s Benem u n\u011bj doma. D\u011blali jsme to dlouho do noci a\u2026 jako tu pr\u00e1ci jsme d\u011blali dlouho. Nakonec jsme u toho usnuli a mn\u011b se vybil iPhone. Nic v\u00edc, nic m\u00ed\u0148,“ pokr\u010d\u00edm klidn\u011b rameny a pousm\u011bju se nejd\u016fv\u011brn\u011bji, jak jen dok\u00e1\u017eu. Nem\u016f\u017ee nic poznat a nem\u016f\u017ee mi ani nic vy\u010d\u00edtat. \u0160kola je d\u016fle\u017eit\u00e1. Nem\u00e1 d\u016fkaz, jestli jsem tam byl nebo ne.<\/em><\/div>\n

„Aha\u2026 A kdo je Ben?“ koukne se mi zmaten\u011b do o\u010d\u00ed. Hah\u2026 Se\u017eral to.<\/em><\/div>\n
„Bena zn\u00e1m u\u017e ze st\u0159edn\u00ed. Na toho \u017e\u00e1rlit nemus\u00ed\u0161. Nen\u00ed gay,“ zasm\u011bju se. P\u0159istoup\u00edm k n\u011bmu a chci ho za\u010d\u00edt l\u00edbat, aby se u\u017e na nic nevypt\u00e1val. Nechci mu lh\u00e1t, sakra. Nebudu z toho moct sp\u00e1t a bude m\u011b \u017er\u00e1t sv\u011bdom\u00ed. Bo\u017ee.<\/em> Ale on se poodt\u00e1hne.<\/div>\n
„Ne\u017e\u00e1rl\u00edm,“ pootev\u0159e rty. „Mimochodem\u2026 v pond\u011bl\u00ed jsem za Brianem byl.“<\/div>\n
\u2026\u2026\u2026\u2026 Eh.<\/em> \u00dasm\u011bv mi na rtech zmrzne. Z\u016fstanu na n\u011bj jenom zara\u017een\u011b koukat. Co? Co prosim?! Byl za n\u00edm?! Co tam jako kurva d\u011blal?!<\/em> Nahlas vydechne a sklop\u00ed hlavu.<\/div>\n
„Hledal jsem t\u011b tam, odpoledne,“ poznamen\u00e1. Skv\u011bl\u00fd. Dokonal\u00fd!<\/em> Ud\u011bl\u00e1m krok od n\u011bj a ml\u010d\u00edm. Pod\u00edv\u00e1m se n\u011bkam jinam. Nev\u00edm, co d\u011blat a co \u0159\u00edkat. V\u00ed, \u017ee jsem mu lhal. Kurva! Je to v prdeli\u2026 Tot\u00e1ln\u011b je to cel\u00fd v prdeli! Do pi\u010di!<\/p>\n

<\/em> „Tak jak to bylo?“ op\u0159e se o parapet. Co mu m\u00e1m te\u010f \u0159\u00edct, hm? Pro\u010d tam kurva lezl?!<\/em> St\u00e1hnu rty do p\u0159\u00edmky, zamrk\u00e1m a kousnu se do rtu. J\u00e1 mu pravdu ne\u0159eknu. Nem\u016f\u017eu.<\/em><\/div>\n

„Hm?“ t\u00e1\u017ee se znovu. Nejlep\u0161\u00ed bude, kdy\u017e se te\u010f oto\u010d\u00edm a odejdu. U\u017e tu nen\u00ed co \u0159e\u0161it. On v\u00ed, \u017ee jsem mu lhal, j\u00e1 mu zase pravdu \u0159\u00edct nem\u016f\u017eu. U\u017e mezi n\u00e1mi nebude \u017e\u00e1dn\u00e1 d\u016fv\u011bra a bez n\u00ed se vztah neobejde. Je konec.<\/em><\/div>\n
„Nijak,“ po\u0161ept\u00e1m. Oto\u010d\u00edm se, prot\u0159u si oko a rychle dojdu ke k\u0159eslu. Popadnu svoji bundu. V m\u017eiku m\u011b chytne za ruku a oto\u010d\u00ed si m\u011b k sob\u011b.<\/div>\n
„Pro\u010d, Tome?“ \u0161eptne zoufale.<\/div>\n
„Proto\u017ee,“ vytrhnu se mu. „Kdy\u017e mi nev\u011b\u0159\u00ed\u0161 a mus\u00ed\u0161 m\u011b kontrolovat u b\u00fdval\u00e9ho, jestli spolu n\u00e1hodou nemrd\u00e1me, tak si u\u017e nem\u00e1me co \u0159\u00edct.“ Seberu se a sp\u011b\u0161n\u00fdm krokem dojdu ke dve\u0159\u00edm. Otev\u0159u je, a co nejrychleji jdu pry\u010d. Do prdele, kurva, sakra! Co m\u00e1m d\u011blat? Co m\u00e1m te\u010f, kurva, d\u011blat?! Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee nejde o to, \u017ee \u0161el za Brianem. Takov\u00fd idiot nejsem ani j\u00e1. Ale jak se m\u00e1m te\u010f, sakra, chovat? Jak se mu v\u016fbec m\u016f\u017eu pod\u00edvat do o\u010d\u00ed?! M\u00e1m ho znovu ztratit? Po tom v\u0161em?<\/em> Ale on se za mnou okam\u017eit\u011b rozlet\u00ed.<\/div>\n
„Takhle to nebylo, nechej si to vysv\u011btlit,“ chytne m\u011b na chodb\u011b. „Molly\u2026 mi \u0159ekla, \u017ee t\u011b tam zase tr\u00e1p\u00ed, \u017ee tam bude\u0161 dlouho, tak jsem tam \u0161el. Cht\u011bl jsem t\u011b vid\u011bt, m\u011bl jsem starost, co je s tebou. J\u00e1 t\u011b nekontroluju,“ \u0159ekne na jeden n\u00e1dech. Zav\u0159u o\u010di a na chv\u00edli zadr\u017e\u00edm dech. Ne, nem\u016f\u017eu. Nem\u016f\u017eu mu to \u0159\u00edct, ubl\u00ed\u017eil bych mu, d\u011blal by si starosti. Mus\u00edm pry\u010d. Nev\u00edm, jak jsem si v\u016fbec mohl myslet, \u017ee by mi mohl fungovat n\u011bjak\u00fd vztah. Nelze\u2026 Znovu si t\u00edm projdu, znovu ho ztrat\u00edm\u2026<\/p>\n

<\/em> „\u2026je konec,“ hlesnu. M\u00e1m co d\u011blat, abych ze sebe ta slova v\u016fbec vydal. Znovu mu d\u00e1v\u00e1m sbohem.<\/em> „Bude\u2026 to tak lep\u0161\u00ed.“<\/div>\n

„Ne, to ne\u2026“ \u0161eptne. Bolestiv\u011b se mi sev\u0159e hrudn\u00edk. Najde si n\u011bkoho lep\u0161\u00edho, n\u011bkoho zdrav\u00e9ho, n\u011bkoho norm\u00e1ln\u00edho.<\/em> Polknu knedl\u00edk v krku i s ve\u0161kerou bolest\u00ed a v\u0161emi city a rozejdu se dlouhou chodbou k v\u00fdtahu. Dob\u011bhne ke mn\u011b a stoupne si p\u0159ed v\u00fdtah.<\/div>\n
„J\u00e1\u2026 j\u00e1 jsem jel k v\u00e1m dom\u016f, mluvil jsem s tvou matkou, potom s Molly. J\u00e1 t\u011b cht\u011bl p\u0159ekvapit, ch\u00e1pe\u0161? J\u00e1 t\u011b nekontroluju, Tome. Jen jsem m\u011bl starost a v\u00ed\u0161 pro\u010d? Proto\u017ee mi na tob\u011b z\u00e1le\u017e\u00ed,“ zoufale se na m\u011b pod\u00edv\u00e1. P\u0159i pohledu na n\u011bj v o\u010d\u00edch uc\u00edt\u00edm slzy. Odvr\u00e1t\u00edm hlavu a skousnu. Nechci mu d\u00e1vat dal\u0161\u00ed sbohem. Nechci ho znovu ztratit, ale co by si se mnou po\u010dal? Mo\u017en\u00e1 jsem ho zm\u011bnil, mo\u017en\u00e1 jsem na\u0161el cosi uvnit\u0159. T\u0159eba pr\u00e1v\u011b d\u00edky mn\u011b bude m\u00edt jednou zral\u00fd vztah, d\u00edky kter\u00e9mu bude \u0161\u0165astn\u00fd. Mo\u017en\u00e1 zalo\u017e\u00ed rodinu\u2026<\/em><\/div>\n
„J\u00e1 jsem necht\u011bl, aby ti ubli\u017eoval. Nechci, aby na tebe k\u0159i\u010del jako v tom kanclu. M\u011bl jsem strach,“ vydechne a sjede mi po pa\u017ei. Nem\u016f\u017eu. Nesm\u00edm.<\/em> Zhluboka se nadechnu, obejdu ho a rozeb\u011bhnu se po schodech dol\u016f. Je konec.<\/p>\n

autor: *Mischa* :o* & Turmawenne<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: *Mischa* :o* & Turmawenne BILL Bylo pond\u011bl\u00ed, p\u00e1r minut po druh\u00e9 hodin\u011b odpoledne, kdy\u017e jsem post\u00e1val u domu Kaulitzov\u00fdch. V pr\u00e1ci jsem v\u0161echno zvl\u00e1dnul celkem rychle a cht\u011bl jsem vid\u011bt Toma. Proto jsem se vydal rovnou za n\u00edm. Pro\u010d bych ho<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[479],"tags":[],"class_list":["post-6966","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-novel-of-dreams-my-dream"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6966","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6966"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6966\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6966"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6966"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6966"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}