{"id":697,"date":"2018-03-08T16:00:00","date_gmt":"2018-03-08T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=691"},"modified":"2018-03-08T16:00:00","modified_gmt":"2018-03-08T15:00:00","slug":"zaslepeni-15-2-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2018\/03\/08\/zaslepeni-15-2-2\/","title":{"rendered":"Zaslepen\u00ed 15. (2\/2)"},"content":{"rendered":"
autor: Du\u0161inka<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Toho ve\u010dera Bill sledoval se sv\u00fdmi matkami v televizi animovan\u00fd film Balto a bre\u010del nad state\u010dnost\u00ed vl\u010d\u00e1ka, kter\u00e9mu nikdo nev\u011b\u0159il. C\u00edtil se za to trochu hloup\u011b, ale vinil z toho v\u0161echny ty bl\u00e1zniv\u00e9 emoce, se kter\u00fdmi se v posledn\u00ed dob\u011b pot\u00fdkal. Bude si muset promluvit s Nat\u00e1li\u00ed a Andreasem, ale pro tuto chv\u00edli se pouze cht\u011bl schoulit ke sv\u00fdm rodi\u010d\u016fm a nemyslet na nic, co se nach\u00e1zelo mimo st\u011bny jejich domova.<\/div>\n
„Bille, nahoru, nebudu t\u011b odn\u00e1\u0161et, jako kdy\u017e jsi byl mal\u00fd,“ utrousila Simone a \u0161\u0165ouchla do sv\u00e9ho syna, kter\u00fd na n\u00ed us\u00ednal. Zamumlal cosi neinteligentn\u00edho, zat\u00edmco jej Karoline popadla za ruku a vyt\u00e1hla ho na nohy.<\/div>\n
„Byl to jen pes, a zachr\u00e1nil v\u0161em t\u011bm lidem \u017eivot!“ Prohl\u00e1sil Bill zni\u010dehonic a promnul si o\u010di.<\/div>\n
„B\u011b\u017e sp\u00e1t,“ rozesm\u00e1la se Simone a s pl\u00e1cnut\u00edm po zadku jej vyhnala do schod\u016f. „B\u011b\u017e! B\u011b\u017e!“ Bill vyjekl a vyb\u011bhl nahoru, ale tam po\u010dkal, aby sv\u00e9 matky pol\u00edbil na dobrou noc.<\/div>\n
\n

Kdy\u017e se Bill schoulil ve sv\u00e9 posteli, poda\u0159ilo se mu vytla\u010dit z hlavy v\u0161echny negativn\u00ed my\u0161lenky a pro jednou se dob\u0159e vyspat.<\/p><\/div>\n

R\u00e1no v\u0161ak s sebou p\u0159ineslo n\u00e1vrat do reality a v\u00edce obav. P\u0159ekvapiv\u011b to nebyl rozchod s Tomem, co jej tak rozesmutnilo. Byla to Marina, kter\u00e1 na n\u011bj byla na\u0161tvan\u00e1, a jeho nejlep\u0161\u00ed p\u0159\u00e1tel\u00e9, kte\u0159\u00ed se chovali jako pitomci. Byl smutn\u00fd, kdy\u017e myslel na to, \u017ee Toma nemohl dal\u0161\u00ed \u010dty\u0159i m\u011bs\u00edce pol\u00edbit, ale bylo tam na tom t\u00e9m\u011b\u0159 n\u011bco romantick\u00e9ho, \u017ee musel po\u010dkat, aby mohl b\u00fdt se svou l\u00e1skou. Nemyslel si v\u0161ak, \u017ee mu tento postoj p\u0159\u00edli\u0161 dlouho vydr\u017e\u00ed.<\/div>\n
\n

„Po pr\u00e1ci p\u016fjdu k Nat\u00e1lii,“ \u0159ekl Bill sv\u00fdm rodi\u010d\u016fm, zat\u00edmco si strkal do kapes telefon a kl\u00ed\u010de od auta. „Pokus\u00edm se b\u00fdt na ve\u010de\u0159i doma.“ M\u00e1vnul na rozlou\u010denou a ignoroval moudr\u00e1 a povzbuzuj\u00edc\u00ed slova, kter\u00e1 za n\u00edm volaly. Neob\u00e1val se setk\u00e1n\u00ed se sv\u00fdmi p\u0159\u00e1teli, jen u\u017e to cht\u011bl m\u00edt v\u0161echno za sebou.<\/p><\/div>\n

Pr\u00e1ce byla v\u00edtan\u00e1; Bill si dok\u00e1zal udr\u017eet chladnou hlavu a soust\u0159edit se na otrockou pr\u00e1ci, zat\u00edmco jeho podv\u011bdom\u00ed pracovalo na tom, co \u0159ekne Nat\u00e1lii. Ve chv\u00edli, kdy mu pr\u00e1ce skon\u010dila a on p\u0159ijel k Nat\u00e1liin\u011b domu, m\u011bl u\u017e v\u0161e rozmy\u0161len\u00e9. To v\u0161ak nezabr\u00e1nilo jeho \u017ealudku se sev\u0159\u00edt, kdy\u017e klepal na dve\u0159e. Bylo divn\u00e9 klepat; obvykle prost\u011b rovnou ve\u0161el, stejn\u011b jako ona u n\u011bj doma, ale n\u011bjak\u00fdm zp\u016fsobem si nemyslel, \u017ee je v\u00edtan\u00fd.<\/div>\n
„Bille!“ Nat\u00e1liin otec se zd\u00e1l b\u00fdt zmaten\u00fd, kdy\u017e otev\u0159el dve\u0159e. „Poj\u010f d\u00e1l, jsou v kuchyni.“<\/div>\n
Jsou<\/em>? Jist\u011b, oba, Andreas i Nat\u00e1lie sed\u011bli na kuchy\u0148sk\u00e9m ostr\u016fvku a d\u00edvali se na Billa se sm\u011bsic\u00ed obav a hn\u011bvu. Pan Franz za\u0161el do sv\u00e9 pracovny a zav\u0159el za sebou dve\u0159e, a pan\u00ed Franzov\u00e1 nebyla nikde v dohledu, tak\u017ee Bill usoudil, \u017ee jejich rozhovor nebude odposlouch\u00e1van\u00fd. Neposadil se, pouze st\u00e1l u ostr\u016fvku s rukama na lince.<\/div>\n
<\/div>\n
\n
„Bille-“ Za\u010dal Andreas jako prvn\u00ed, ale Bill energicky zvedl ruku.<\/div>\n
„Po\u010dkej. Nejd\u0159\u00edv \u0159eknu svoji \u010d\u00e1st, v\u0161echno, \u00fapln\u011b od za\u010d\u00e1tku. Prost\u011b\u2026 Chci v\u00e1m to \u0159\u00edct v\u0161echno.“<\/div>\n
„Tak, jak jsi to m\u011bl d\u011blat po celou dobu?“ P\u0159eru\u0161ila ho Nat\u00e1lie s nakr\u010den\u00fdm obo\u010d\u00edm a rty zkroucen\u00fdmi do zamra\u010den\u00ed.<\/div>\n
„Kdybych to tak d\u011blal, tak bych se s Tomem nejsp\u00ed\u0161 dohromady nikdy nedal,“ \u0159ekl j\u00ed Bill, a a\u017e pot\u00e9 si uv\u011bdomil, \u017ee to byla p\u0159\u00ed\u0161ern\u00e1 logika pro pou\u017eit\u00ed na n\u011bkoho, kdo si myslel, \u017ee ho Tom jen vyu\u017e\u00edv\u00e1.<\/div>\n
Nat\u00e1lie pozvedla obo\u010d\u00ed. „P\u0159esn\u011b tak.“<\/div>\n
„No, j\u00e1 jsem r\u00e1d, \u017ee se v\u0161echno stalo tak, jak se to stalo, dokonce i kdy\u017e-„<\/div>\n
„Jestli tohle je d\u016fvod, pro\u010d tady jsi, pak j\u00e1 miz\u00edm. Takov\u00e9 kecy nebudu poslouchat,“ p\u0159eru\u0161ila ho Nat\u00e1lie, zvedla ruce do vzduchu a vypochodovala z kuchyn\u011b, \u010d\u00edm\u017e Billa \u0161okovala. Myslel si, \u017ee mo\u017en\u00e1 u\u017e bude trochu racion\u00e1ln\u011bj\u0161\u00ed, vzhledem k tomu, kolik m\u011bla \u010dasu na p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed, dokonce i kdyby nezm\u011bnila n\u00e1zor.<\/div>\n
„Jestli te\u010f odejde\u0161, pak taky nav\u017edy odejde\u0161 z na\u0161eho p\u0159\u00e1telstv\u00ed,“ na\u0161el Bill s\u00e1m sebe \u0159\u00edkat, a oto\u010dil se k Nat\u00e1lii. Ruce m\u011bl na lince sev\u0159en\u00e9 v p\u011bst.<\/div>\n
To upoutalo Nat\u00e1liinu pozornost. Ztuhla, a poslala Billovi nerozlu\u0161titeln\u00fd pohled, ale aspo\u0148 nevypadala, jako by m\u011bla v \u00famyslu odej\u00edt. „Oh, v\u00e1\u017en\u011b?“<\/div>\n
„Pokud odm\u00edtne\u0161 poslouchat to, co mus\u00edm \u0159\u00edct, pak pro\u010d bych t\u011b m\u011bl naz\u00fdvat svou kamar\u00e1dkou?“ Zeptal se Bill, a Nat\u00e1lie se k n\u011bmu oto\u010dila \u010delem.<\/div>\n
„Proto\u017ee se chov\u00e1\u0161 jako naprost\u00fd idiot, a dokonce to ani s\u00e1m nevid\u00ed\u0161! Budu s tebou mluvit, a\u017e se vzpamatuje\u0161.“<\/div>\n
\n

Znovu ode\u0161la, oto\u010dila se na pat\u011b a zam\u00ed\u0159ila rovnou ke schod\u016fm, a Bill se ji ani nepokusil zastavit. Pokud si myslela, \u017ee jen vtipkoval, pak se spletla. Billovi to l\u00e1malo srdce, a b\u016fh v\u011bd\u011bl, \u017ee u\u017e tento t\u00fdden \u017e\u00e1dn\u00e9 dal\u0161\u00ed l\u00e1m\u00e1n\u00ed srdce nepot\u0159eboval, ale nechystal se marnit sv\u016fj \u010das s n\u011bk\u00fdm, kdo si myslel, \u017ee m\u00e1 pr\u00e1vo kontrolovat mu \u017eivot.<\/p><\/div>\n

Na okam\u017eik tam bylo ticho, a pak Andreas zaka\u0161lal. Bill se k n\u011bmu obr\u00e1til, vzdychl, a posadil se na m\u00edsto, kde jen p\u0159ed minutou sed\u011bla Nat\u00e1lie. Propletl si prsty, aby sv\u00fdm ruk\u00e1m zabr\u00e1nil ve chv\u011bn\u00ed, a blokoval v mysli d\u016fsledky sv\u00e9 h\u00e1dky s Nat\u00e1li\u00ed. A\u010dkoliv to bylo kr\u00e1tk\u00e9, nejsp\u00ed\u0161 ji pr\u00e1v\u011b nav\u017edy ztratil.<\/div>\n
„Jen abys v\u011bd\u011bl, j\u00e1 s n\u00ed nesouhlas\u00edm. Chci \u0159\u00edct, \u017ee si d\u011bl\u00e1m starosti, a taky jsem na\u0161tvan\u00fd, \u017ee jsi lhal, ale\u2026 nechyst\u00e1m se t\u011b zastavit, pokud mi chce\u0161 \u0159\u00edct svou stranu p\u0159\u00edb\u011bhu.“ Andreas sklopil hlavu, jako by se b\u00e1l, \u017ee na n\u011bj Bill bude mo\u017en\u00e1 k\u0159i\u010det, ale Bill ze sebe pro n\u011bj dostal mal\u00fd \u00fasm\u011bv. D\u011blal si starosti a byl na\u0161tvan\u00fd za to, \u017ee mu lhal. To Bill dok\u00e1zal zvl\u00e1dnout, a pr\u00e1v\u011b te\u010f Andrease pot\u0159eboval.<\/div>\n
„Ale m\u016f\u017eeme j\u00edt n\u011bkam jinam? Nel\u00edb\u00ed se mi b\u00fdt tady, kde m\u011b Nat\u00e1lie nen\u00e1vid\u00ed\u2026“<\/div>\n
„Nemysl\u00edm, \u017ee by t\u011b nen\u00e1vid\u011bla, jen si mysl\u00ed, \u017ee jsi idiot,“ zamumlal Andreas, zasm\u00e1l se, a pak se zatv\u00e1\u0159il trochu provinile.<\/p>\n

N\u00e1sledoval Billa ven z domu; norm\u00e1ln\u011b by se Bill rozlou\u010dil s Nat\u00e1liin\u00fdmi rodi\u010di, ale nemyslel si, \u017ee tohle k tomu byly ty spr\u00e1vn\u011b okolnosti.<\/div>\n

„Tak\u017ee,“ \u0159ekl Bill, jakmile byli na ulici.<\/div>\n
„Jo?“<\/div>\n
„Tak\u017ee, v prvn\u00ed \u0159ad\u011b chci \u0159\u00edct, te\u010f a ze v\u0161eho nejd\u0159\u00edv, \u017ee v\u0161echno mezi mnou a Tomem je naprosto skute\u010dn\u00e9, moje m\u00e1my o n\u011bm v\u011bd\u00ed, setkaly se s n\u00edm – v\u0161ak v\u00ed\u0161, mimo \u0161kolu – a daly mi souhlas k tomu, abych s n\u00edm chodil, ne\u017e nastal cel\u00fd tenhle zmatek.“ Te\u010f, kdy\u017e to Bill vyslovil nahlas, uv\u011bdomil si, jak to bylo od jeho rodi\u010d\u016f v\u00e1\u017en\u011b \u00fa\u017easn\u00e9.<\/div>\n
„Ty vole, tv\u00ed rodi\u010de, v\u00e1\u017en\u011b.“ Andreas se rozesm\u00e1l, zn\u011blo to t\u00e9m\u011b\u0159 \u00falevn\u011b. „Ony to v\u011bd\u00ed, a po\u0159\u00e1d t\u011b nech\u00e1vaj\u00ed s n\u00edm chodit?“<\/div>\n
„Jo, i kdy\u017e, Tom a j\u00e1 jsme se opravdu roze\u0161li. Asi. Chci \u0159\u00edct, \u017ee i kdy\u017e Nat\u00e1li\u00ed pr\u00e1v\u011b te\u010f pohrd\u00e1m, alespo\u0148 m\u011b p\u0159inutila si uv\u011bdomit, \u017ee s Tomem takhle nem\u016f\u017eeme pokra\u010dovat. Tak\u017ee si d\u00e1v\u00e1me pauzu, dokud neodmaturuju, a pak se d\u00e1me zp\u00e1tky dohromady.“<\/div>\n
„Hm. Tak\u017ee ho m\u00e1\u0161 opravdu r\u00e1d?“ Zeptal se Andreas a nakopl kam\u00ednek. Na Billa se ned\u00edval, ale aspo\u0148 s n\u00edm mluvil. To Billovi prozat\u00edm sta\u010dilo.<\/div>\n
\n

„Jo\u2026 vlastn\u011b ho opravdu miluju. On je\u2026 v\u00e1\u017en\u011b\u2026 ne moc zodpov\u011bdn\u00fd, v\u00ed\u0161, kdy\u017e o tom te\u010f tak p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm,“ \u0159ekl Bill s n\u011b\u017en\u00fdm sm\u00edchem. „V\u0161echno tohle se stalo proto, \u017ee je a\u017e moc impulzivn\u00ed a n\u00e1sleduje daleko v\u00edce sv\u00e9 emoce ne\u017e sv\u016fj rozum, ale j\u00e1 nev\u00edm, prost\u011b jsem s n\u00edm r\u00e1d. Je tak chytr\u00fd a pekeln\u011b sexy, chci \u0159\u00edct, co na n\u011bm \u010dlov\u011bk nem\u016f\u017ee m\u00edt r\u00e1d\u2026“ Bill se odml\u010del, uv\u011bdomil si, \u017ee zcela odbo\u010dil od proslovu, kter\u00fd m\u011bl v pl\u00e1nu, a m\u00edsto toho mluvil jen o tom, jak moc je Tom skv\u011bl\u00fd. „Promi\u0148,“ \u0159ekl a poslal Andreasovi pohled. „J\u00e1 v\u00edm\u2026 jsi na\u0161tvan\u00fd, a\u2026 cht\u011bl jsem ti \u0159\u00edct, no, kdy\u017e jsi zamilovan\u00fd, chce\u0161 to pov\u011bd\u011bt ka\u017ed\u00e9mu, ale s t\u00edm, jak v\u011bci byly\u2026 \u0158ekl jsem to jen sv\u00fdm rodi\u010d\u016fm, proto\u017ee jsem k tomu byl p\u0159inucen\u00fd, a ty v\u00ed\u0161, jak\u00fd s nima jsem.“<\/p><\/div>\n

„Jo, j\u00e1 v\u00edm\u2026 jo, pokud by tady m\u011bl b\u00fdt n\u011bkdo, komu to \u0159ekne\u0161, budou to ony. Kdy to v\u016fbec zjistily?“<\/div>\n
„Zrovna minul\u00fd t\u00fdden. Toti\u017e, Tom a j\u00e1 spolu ofici\u00e1ln\u011b chod\u00edme teprve m\u011bs\u00edc. P\u0159ed t\u00edm jsme v\u00e1hali a odol\u00e1vali a tak v\u0161echno – odol\u00e1vali jsme tomu hodn\u011b – ale nakonec jsme tomu podlehli. A te\u010f je po v\u0161em. Nev\u00edm, jestli jsme z toho smutn\u00fd, chci \u0159\u00edct, \u017ee v\u00edm, \u017ee je to tak nejlep\u0161\u00ed, ale bo\u017ee, bude mi hodn\u011b chyb\u011bt\u2026“<\/div>\n
\n

„Omlouv\u00e1m se za Nat\u00e1lii. J\u00e1\u2026 mysl\u00edm, \u017ee jsem ji a\u017e moc poslouchal, ne\u017e jsi p\u0159i\u0161el, tak jsem byl rozhodn\u011b neracion\u00e1ln\u00ed\u2026 a j\u00e1 v\u00edm, \u017ee ti to nemus\u00edm \u0159\u00edkat, ale c\u00edt\u00edm se blb\u011b. Nechci si o tob\u011b myslet nic \u0161patn\u00e9ho, zatracen\u011b, jsi m\u016fj nejlep\u0161\u00ed k\u00e1mo\u0161 a j\u00e1 bych ti m\u011bl v\u011b\u0159it. Tak\u017ee h\u00e1d\u00e1m, \u017ee je to divn\u00e9, \u017ee chod\u00ed\u0161 se sv\u00fdm u\u010ditelem – nebo, chodil – ale nejsem jako Nat\u00e1lie a nemysl\u00edm si, \u017ee se nem\u016f\u017ee\u0161 rozhodovat s\u00e1m za sebe.“<\/p><\/div>\n

Zd\u00e1lo se, jako by to Andreas \u0159ekl cel\u00e9 na jedno nadechnut\u00ed, a kdy\u017e skon\u010dil, sv\u011bsil ramena, jako by byl vy\u010derpan\u00fd. Bill se zastavil v ch\u016fzi a Andreas taky, vypadal ustra\u0161en\u011b, ale Bill ho objal. Andreas byl trdlo a mo\u017en\u00e1 p\u0159\u00edli\u0161 \u010dasto nemluvil o tom, co c\u00edt\u00ed, ale v jedn\u00e9 v\u011bci m\u011bl pravdu – byli nejlep\u0161\u00ed k\u00e1mo\u0161i, a Bill jednoho opravdu pot\u0159eboval.<\/div>\n
„D\u00edky,“ \u0159ekl Andreas, i kdy\u017e se Bill c\u00edtil, jako by on m\u011bl d\u011bkovat jemu, ale jen se usm\u00e1l.<\/div>\n
„Ale slib mi jednu v\u011bc,“ \u0159ekl Andreasovi, kter\u00fd okam\u017eit\u011b souhlasn\u011b p\u0159ikyvoval. „Ne\u0159\u00edkej nikomu o mn\u011b a Tomovi – j\u00e1 v\u00edm, \u017ee ne\u0159ekne\u0161 – ale taky pros\u00edm, pros\u00edm ujisti se, \u017ee ani Nat\u00e1lie nebude m\u00edt n\u011bjak\u00e9 hloup\u00e9 n\u00e1pady. Je mi jedno, jak\u00e9 l\u017ei si bude\u0161 muset vymyslet, dokonce i kdy\u017e u\u017e s Tomem nejsem, jen\u2026“<\/div>\n
„Ty ji o to nepo\u017e\u00e1d\u00e1\u0161 s\u00e1m?“ Zeptal se Andreas schl\u00edple, a Bill v\u011bd\u011bl, \u017ee Andreas u\u017e cht\u011bl, aby se v\u0161echno vr\u00e1tilo zp\u00e1tky do norm\u00e1lu, aby spolu oni t\u0159i \u0161li z\u00edtra do \u0161koly a sm\u00e1li se u ob\u011bda, jako by se nic nestalo, ale Bill nemohl. Na to m\u011bl a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 hrdosti.<\/div>\n
\n

„Andreasi, to, co jsem j\u00ed \u0159ekl, jsem myslel v\u00e1\u017en\u011b. Oto\u010dila se ke mn\u011b z\u00e1dy. Pokud si neuv\u011bdom\u00ed omyl ve sv\u00fdch zp\u016fsobech a nep\u0159iplaz\u00ed se ke mn\u011b po kolenou\u2026 pak to takhle z\u016fstane.“ Andreas sklopil hlavu, otev\u0159el \u00fasta, a pak je zase zav\u0159el. „Pros\u00edm, j\u00e1 v\u00edm, \u017ee je to nef\u00e9r to od tebe \u017e\u00e1dat, proto\u017ee nechci, aby ses do toho zapletl, ale-„<\/p><\/div>\n

„Ne, to je v pohod\u011b. Dlu\u017e\u00edm ti to,“ \u0159ekl Andreas nakonec a p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
„D\u00edky, Andy.“ Bill mu stiskl pa\u017ei, a pak provl\u00e9kl svou pa\u017ei tou jeho. „Tak poj\u010f, p\u016fjdeme ke mn\u011b a zahrajeme si videohry.“<\/div>\n
„J\u00e1 nev\u00edm\u2026 m\u00e1m hodn\u011b dom\u00e1c\u00edch \u00fakol\u016f.“<\/div>\n
„A ne\u0159\u00edkal jsem to snad pr\u00e1v\u011b? D\u011blat dom\u00e1c\u00ed \u00fakoly,“ prohl\u00e1sil Bill t\u00edm nejnevinn\u011bj\u0161\u00edm hlasem, co\u017e Andrease rozesm\u00e1lo. „No taaak.“<\/div>\n
„Dob\u0159e, dob\u0159e\u2026 ale a\u017e z\u00edtra poho\u0159\u00edm v testu z chemie, bude to tvoje vina!“<\/div>\n
\n

***<\/strong><\/div>\n

\n

A\u0165 u\u017e m\u011bl Bill jakkoliv velk\u00e9 obavy j\u00edt v pond\u011bl\u00ed do \u0161koly, v\u011bd\u011bl, \u017ee bude lep\u0161\u00ed m\u00edt to co nejd\u0159\u00edve za sebou. M\u011bl t\u0159i c\u00edle: promluvit si s Marinou, vyhnout se Nat\u00e1lii a zvl\u00e1dnout angli\u010dtinu. Celkov\u011b ten den cht\u011bl prost\u011b hlavn\u011b p\u0159e\u017e\u00edt. Kdy\u017e se r\u00e1no obl\u00e9kal, nat\u00e1hl si \u010dernou mikinu s kapuc\u00ed, d\u017e\u00edny, kter\u00e9 obvykle nenosil, proto\u017ee jeho zadek v nich nevypadal roztomile, a vojensk\u00e9 boty. U\u010desal si vlasy, sv\u00e1zal je do cul\u00edku – to r\u00e1no jej z n\u011bjak\u00e9ho d\u016fvodu otravovaly – a pak se dole setkal se Simone, kter\u00e1 na n\u011bj \u010dekala s nabalen\u00fdm ob\u011bdem. Pohled mu padl na J\u00f6rgovo p\u0159\u00e1n\u00ed, ale zase ho ze sv\u00e9 mysli odstr\u010dil – p\u0159\u00edli\u0161 mnoho v\u011bc\u00ed k \u0159e\u0161en\u00ed najednou. Pot\u0159eboval z\u016fstat soust\u0159ed\u011bn\u00fd.<\/p><\/div>\n

„N\u011bco jsi zapomn\u011bl, zlato,“ \u0159ekla mu Simone s pobaven\u00fdm \u00fasm\u011bvem, kdy\u017e p\u0159ipochodoval dol\u016f, a Bill se dlan\u011bmi opl\u00e1cal od hlavy a\u017e po palce na nohou, ne\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee nem\u00e1 sv\u016fj batoh. Se zaklet\u00edm vyb\u011bhl zp\u00e1tky nahoru, hodil si batoh na z\u00e1da, seb\u011bhl zp\u00e1tky dol\u016f, popadl sv\u016fj ob\u011bd, pol\u00edbil m\u00e1mu, a vylet\u011bl ze dve\u0159\u00ed. P\u0159i pokusu vyhnout se realit\u011b zaspal, a pot\u00e9, co zapomn\u011bl sv\u016fj batoh, se b\u00e1l, \u017ee p\u0159ijde pozd\u011b.<\/div>\n
\n

Kdy\u017e Bill dorazil do \u0161koly, zam\u00ed\u0159il rovnou do t\u0159\u00eddy, co\u017e bylo nejlep\u0161\u00ed, jeliko\u017e vz\u00e1p\u011bt\u00ed zazvonilo. Ten den nakonec nebyl a\u017e tak \u0161patn\u00fd, dokonce ani angli\u010dtina; Tom ohl\u00e1sil \u010dtec\u00ed den a po zbytek hodiny z\u016fstal zticha. Bill pracoval na sv\u00e9m den\u00edku, jeliko\u017e term\u00edn odevzd\u00e1n\u00ed se bl\u00ed\u017eil, a sna\u017eil se a selh\u00e1val p\u0159i pokusu vyh\u00fdbat se p\u0159itom ver\u0161\u016fm o ztracen\u00e9 a znovu nalezen\u00e9 l\u00e1sce. N\u011bkolikr\u00e1t se pokusil zachytit Marinin pohled, a na konci hodiny, kdy\u017e odch\u00e1zeli, usp\u011bl, zat\u00edmco Tom nehlasn\u011b m\u00e1val sv\u00fdm student\u016fm na rozlou\u010denou. Bill mu cht\u011bl poslat konej\u0161iv\u00fd \u00fasm\u011bv, dokonce i p\u0159edst\u00edran\u00fd by sta\u010dil, ale p\u0159inutil se to neud\u011blat.<\/p><\/div>\n

\n

„Hej, d\u00e1\u0161 si se mnou ob\u011bd?“ Zeptal se Bill Mariny a ona p\u0159ik\u00fdvla s mal\u00fdm \u00fasm\u011bvem, kter\u00fd Billovi okam\u017eit\u011b umo\u017enil uvolnit se. „Pod\u00edvej\u2026 v\u00e1\u017en\u011b jsme spolu skon\u010dili, tentokr\u00e1t u\u017e opravdu,“ \u0159ekl j\u00ed tich\u00fdm hlasem, zat\u00edmco n\u00e1sledovali dav student\u016f do j\u00eddelny. „Dokonce jsem si i smazal jeho \u010d\u00edslo – m\u016f\u017ee\u0161 se sama pod\u00edvat,“ nab\u00eddl j\u00ed Bill a zvedl sv\u016fj telefon.<\/p><\/div>\n

„Ale ne. Bille – neud\u011blal jsi to kv\u016fli mn\u011b, nebo ano?“ Zeptala se Marina, zastavila se, jakmile byli uvnit\u0159 j\u00eddelny, a vypadala absolutn\u011b zd\u011b\u0161en\u011b. Bill za\u010d\u00ednal \u0159\u00edkat, \u017ee ne, ale ona i p\u0159esto pokra\u010dovala. „Bille, omlouv\u00e1m se – Nem\u011bla jsem se na tebe tak na\u0161tvat – v\u00e1\u017en\u011b jsem to p\u0159ehnala. M\u011bl jsi pravdu, bylo to tak lep\u0161\u00ed, a j\u00e1 jsem nem\u011bla\u2026“<\/div>\n
„Marino,“ p\u0159eru\u0161il ji Bill, dotkl se jej\u00ed pa\u017ee a usm\u00edval se na ni, aby j\u00ed dal v\u011bd\u011bt, \u017ee nen\u00ed na\u0161tvan\u00fd. „Poj\u010f se posadit, ano?“<\/div>\n
„Uhm, ach, okay\u2026 Obvykle sed\u00edm tady\u2026“ Uk\u00e1zala na nedalek\u00fd st\u016fl, a Bill si odlo\u017eil batoh a posadil se, ne\u017e vylovil sv\u016fj ob\u011bd. Marina jej n\u00e1sledovala a posadila se vedle n\u011bj. Dnes m\u011bla na sob\u011b hn\u011bdor\u016f\u017eov\u00e9 kv\u011btovan\u00e9 \u0161aty a kr\u00e9mov\u00e9, hrub\u011b pleten\u00e9 leg\u00edny. Bill si pomyslel, \u017ee vypad\u00e1 opravdu roztomile, a poc\u00edtil ten nejdrobn\u011bj\u0161\u00ed z\u00e1chv\u011bv l\u00edtosti v m\u00edst\u011b uvnit\u0159 n\u011bj, kter\u00e9mu jen vz\u00e1cn\u011b v\u011bnoval pozornost. Mo\u017en\u00e1, kdyby byl na holky, tak by s n\u00ed chodil – to bylo to, co ten z\u00e1chv\u011bv znamenal. Bill m\u011bl jen vz\u00e1cn\u011b pochybnosti nebo pocit nejistoty ohledn\u011b sv\u00e9 sexuality, tak\u017ee to byla zvl\u00e1\u0161tn\u00ed my\u0161lenka, a tak nad n\u00ed m\u00e1vl rukou.<\/div>\n
\n

„Roze\u0161el jsem se s n\u00edm, proto\u017ee to byla spr\u00e1vn\u00e1 v\u011bc. St\u00e1le n\u00e1m na sob\u011b zle\u017e\u00ed, a s velkou nad\u011bj\u00ed se d\u00e1me zp\u00e1tky dohromady, jakmile odmaturuju, ale pro te\u010f\u2026 to dr\u017e\u00edme u ledu,“ vysv\u011btlil Bill, a usm\u00e1l se, kdy\u017e vyt\u00e1hl sv\u016fj sendvi\u010d – marshmallows a nutela. Jeho matky v\u011bd\u011bly, jak mu zvednout n\u00e1ladu.<\/p><\/div>\n

„\u0158\u00edkala jsem si, \u017ee dneska v hodin\u011b definitivn\u011b vypadal sklesle. B\u00e1la jsem se, \u017ee to mo\u017en\u00e1 bylo kv\u016fli mn\u011b\u2026“ Marina pozvedla obo\u010d\u00ed, cht\u011bla v\u011bd\u011bt pravdu, ale Bill zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
„Opravdu, nebylo to kv\u016fli tob\u011b. Pod\u00edvej, u\u017e je to zapomenuto, okay? D\u011bl\u00e1me to, co si mysl\u00edme, \u017ee je pro n\u00e1s nejlep\u0161\u00ed.“ Bill si ukousl ze sv\u00e9ho sendvi\u010de a vychutn\u00e1val si tu p\u0159ehnanou d\u00e1vku cukru. V dob\u011b, kdy nastane jeho hodina sboru, bude v cukrov\u00e9m komatu, ale nedok\u00e1zal se obt\u011b\u017eovat se o to starat. Prohl\u00e9dl si, co dal\u0161\u00edho mu m\u00e1my sbalily – ml\u00e9ko, bramb\u016frky, a p\u016fl okurky pro jeho zdrav\u00ed, a nejsp\u00ed\u0161 tak\u00e9 pro jeho dech. Z marshmalows m\u011bl v\u017edycky p\u0159ekyselen\u00fd dech.<\/div>\n
„Okay.“ Marina si tak\u00e9 vyt\u00e1hla ob\u011bd v roztomil\u00e9 \u010derven\u00e9 krabi\u010dce, a vyt\u00e1hla z n\u00ed kousek pizzy. Bill spat\u0159il tak\u00e9 nakr\u00e1jenou mrkev a d\u017eus.<\/div>\n
\n

„Tak\u017ee, ohledn\u011b toho plesu,“ \u0159ekl Bill a p\u0159esunul se tak na dal\u0161\u00ed ze sv\u00fdch t\u00e9mat, a\u010dkoliv neo\u010dek\u00e1val, \u017ee se dostane takhle daleko. Nev\u011bd\u011bl, pro\u010d m\u011bl od Mariny st\u00e1le tak n\u00edzk\u00e1 o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed, kdy\u017e mu poka\u017ed\u00e9 dok\u00e1zala, \u017ee je loaj\u00e1ln\u00ed p\u0159\u00edtel. Zaujat\u011b k n\u011bmu vzhl\u00e9dla, a on se usm\u00e1l. „Jakou bude\u0161 m\u00edt barvu \u0161at\u016f?“<\/p><\/div>\n

„Ehm\u2026 je tohle tv\u016fj zp\u016fsob, jak mi oznamuje\u0161, \u017ee se mnou chce\u0161 j\u00edt?“ Zeptala se a za\u010dala se \u0161iroce usm\u00edvat.<\/div>\n
„Ano, a zn\u00e1\u0161 m\u011b, mus\u00edm si u\u017e za\u010d\u00edt pl\u00e1novat sv\u016fj outfit.“ Vr\u00e1til j\u00ed zazuben\u00ed, a ukousl si dal\u0161\u00ed sousto sv\u00e9ho lepkav\u00e9ho sendvi\u010de. Pro t\u011bchto p\u011btadvacet minut mohl p\u0159edst\u00edrat, \u017ee \u017eivot je dobr\u00fd.<\/p>\n

autor: Du\u0161inka<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Du\u0161inka Toho ve\u010dera Bill sledoval se sv\u00fdmi matkami v televizi animovan\u00fd film Balto a bre\u010del nad state\u010dnost\u00ed vl\u010d\u00e1ka, kter\u00e9mu nikdo nev\u011b\u0159il. C\u00edtil se za to trochu hloup\u011b, ale vinil z toho v\u0161echny ty bl\u00e1zniv\u00e9 emoce, se kter\u00fdmi se v posledn\u00ed dob\u011b<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[687],"tags":[],"class_list":["post-697","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-zaslepeni"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/697","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=697"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/697\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=697"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=697"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=697"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}