{"id":6973,"date":"2012-02-10T15:00:00","date_gmt":"2012-02-10T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6954"},"modified":"2012-02-10T15:00:00","modified_gmt":"2012-02-10T14:00:00","slug":"cizinec-18","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/02\/10\/cizinec-18\/","title":{"rendered":"Cizinec 18."},"content":{"rendered":"
autor: Helie<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\" <\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Bill se nat\u00e1hl na postel. Nohy a ruce mu povl\u00e1valy v\u0161emi sm\u011bry a Tomovi p\u0159ipadalo, \u017ee jich m\u00e1 snad daleko v\u00edce ne\u017e norm\u00e1ln\u00ed \u010dlov\u011bk. Pokoj 483 zaji\u0161\u0165oval v\u0161echno, co pro pobyt na n\u011bkolik dn\u00ed pot\u0159ebovali, a dokonce obsahoval i mnohem v\u00edce. Byl to velk\u00fd pokoj s vlastn\u00edm z\u00e1chodem a velkou vanou s p\u0159\u00edjemn\u00fdm v\u00fdhledem na ulice Lond\u00fdna, kter\u00fd se dal pozorovat z p\u0159ilehl\u00e9ho balk\u00f3nu. Tom byl za tento pokoj r\u00e1d, proto\u017ee u\u017e n\u011bkolikr\u00e1t skon\u010dil v pokoji s v\u00fdhledem na\u2026 dejme tomu, m\u00e9n\u011b p\u011bkn\u00e9 v\u011bci. Tenhle v\u00fdhled byl naprosto ide\u00e1ln\u00ed k tomu, aby Billovi uk\u00e1zal v\u0161echnu kr\u00e1su Lond\u00fdna, kterou mu jen stihne uk\u00e1zat v tak omezen\u00e9m \u010dase.<\/p>\n

„Mo\u017en\u00e1 bychom mohli u\u017e dnes vyrazit do m\u011bsta, co \u0159\u00edk\u00e1\u0161?“ zeptal se Tom stoj\u00edc\u00ed u okna a nahl\u00ed\u017eej\u00edc\u00ed za p\u0159ekvapiv\u011b b\u00edl\u00e9 z\u00e1clony.<\/div>\n

„Nev\u00edm,“ odpov\u011bd\u011bl Bill neur\u010dit\u011b a d\u00e1l se v\u00e1lel po posteli. Tom proto\u010dil o\u010di, ani\u017e by se na n\u011bj pod\u00edval. Moc mu to rozhodov\u00e1n\u00ed neuleh\u010dil, jen co je pravda.<\/div>\n
„Nem\u016f\u017eu t\u011b jen tak n\u011bkam vyt\u00e1hnout. Stejn\u011b bys se mnou ne\u0161el, kdybych t\u011b n\u011bkam cht\u011bl dovl\u00e9ct n\u00e1sil\u00edm,“ zaculil se Tom a odvr\u00e1til se od okna. Sedl si na postel vedle Billa a z obli\u010deje mu odhrnul pram\u00ednek vlas\u016f, kter\u00fd se mu t\u00e1hl p\u0159es celou tv\u00e1\u0159 a\u017e ke rt\u016fm.<\/div>\n
„Pak p\u016fjdeme ven,“ usm\u00e1l se vst\u0159\u00edcn\u011b Bill. Cht\u011bl vid\u011bt v\u00edce lid\u00ed. Mnohem v\u00edce! Zat\u00edm znal jenom Simone a Toma\u2026 v\u0161ichni mu tu p\u0159ipadali tolik zvl\u00e1\u0161tn\u00ed a neobvykl\u00ed! Zvykl si na dva obli\u010deje, kter\u00e9 v\u00eddal ka\u017ed\u00fd den. Nikoho jin\u00e9ho v tomhle sv\u011bt\u011b neznal, jen je dva. Tou\u017eil po pozn\u00e1n\u00ed nov\u00fdch lid\u00ed. A tady jich bylo tolik!<\/div>\n
\n
„Dob\u0159e, ale sl\u00edb\u00ed\u0161 mi, \u017ee nebude\u0161 d\u011blat opi\u010dky jako p\u0159i cest\u011b sem. Mysl\u00edm, \u017ee nejeden \u010dlov\u011bk t\u011b te\u010f pova\u017euje za naprost\u00e9ho burana nebo je\u0161t\u011b h\u016f\u0159 – za fe\u0165\u00e1ka. Nem\u016f\u017ee\u0161 se k lidem takhle chovat,“ sna\u017eil se Tom promluvit Billovi do du\u0161e. P\u0159ipadal si, jako by byl Bill jeho syn, kter\u00e9mu mus\u00ed trp\u011bliv\u011b vysv\u011btlovat, pro\u010d nem\u016f\u017ee l\u00e9zt na prol\u00e9za\u010dky bez jeho dohledu. Bill se vymr\u0161til do sedu a s vykulen\u00fdma o\u010dima si v hlav\u011b p\u0159eb\u00edral velk\u00e9 mno\u017estv\u00ed ot\u00e1zek, kter\u00e9 Tomova kr\u00e1tk\u00e1 pou\u010dn\u00e1 promluva vytvo\u0159ila na jeho jazyku.<\/div>\n
Jedna jedin\u00e1 nakonec vyhr\u00e1la: „Pro\u010d?“<\/em> zeptal se Bill. „Pro\u010d nem\u016f\u017eu lidem sd\u011blovat sv\u016fj n\u00e1zor? Pro\u010d je to neslu\u0161n\u00e9? Pro\u010d mi nikdo ne\u0159ekl sv\u016fj n\u00e1zor na m\u011b? Pro\u010d je tu ka\u017ed\u00fd jin\u00fd? Pro\u010d je nem\u016f\u017eu otev\u0159en\u011b obdivovat? A pro\u010d proboha nos\u00ed ti tlust\u00ed lid\u00e9 tak nevkusn\u00e9 oble\u010den\u00ed? D\u011bl\u00e1 je to akor\u00e1t daleko tlust\u0161\u00ed!“<\/div>\n
„Bille\u2026 Sd\u011blovat nezn\u00e1m\u00fdm lidem sv\u00e9 n\u00e1zory je neslu\u0161n\u00e9, proto\u017ee nikdy nev\u00ed\u0161, jak\u00e1 bude jejich reakce. Prost\u011b se to ned\u011bl\u00e1. Proto sv\u016fj n\u00e1zor tak\u00e9 nikdo ne\u0159ekl tob\u011b. Boj\u00ed se tv\u00e9 reakce, i kdy\u017e ty jsi k nim tolik otev\u0159en\u00fd. Tady to takhle nechod\u00ed, v\u00ed\u0161?“ sna\u017eil se mu vysv\u011btlit Tom. Z\u00e1m\u011brn\u011b ignoroval ot\u00e1zku t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se oble\u010den\u00ed lid\u00ed s nadv\u00e1hou.<\/p>\n

„Ale oni jsou pro m\u011b tak nezn\u00e1m\u00ed! Mus\u00edm jim \u0159\u00edkat, co si mysl\u00edm!“ odv\u011btil Bill a vrhnul po Tomovi ps\u00ed pohled.<\/div>\n

„Bude ti sta\u010dit sd\u011blovat sv\u00e9 n\u00e1zory potichu mn\u011b?“<\/div>\n
„Ale oni se o nich potom nedozv\u00ed!“<\/div>\n
„A to je dob\u0159e, v\u00ed\u0161? Dne\u0161n\u00ed spole\u010dnost nechce sly\u0161et n\u00e1zory lid\u00ed, kter\u00e9 nezn\u00e1. Kdybys tu \u017eil del\u0161\u00ed dobu, ur\u010dit\u011b by ti takov\u00e1 p\u0159ehnan\u00e1 otev\u0159enost taky vadila,“ podotkl Tom. „Tak\u017ee mi slib, \u017ee se bude\u0161 chovat slu\u0161n\u011b, a\u017e n\u011bkam p\u016fjdeme.“<\/div>\n
„No dob\u0159e, slibuji,“ povzdechl si Bill. Tom se na n\u011bj z\u00e1\u0159iv\u011b usm\u00e1l. Chytil ho za ruku a vyt\u00e1hl na nohy. Ani nepomyslel na to, \u017ee by se Bill cht\u011bl po cest\u011b t\u0159eba p\u0159evl\u00e9ct. T\u00e1hl ho ven ze dve\u0159\u00ed. Stra\u0161n\u011b se t\u011b\u0161il, a\u017e Bill pozn\u00e1 kr\u00e1sy jeho<\/em> m\u011bsta.<\/p>\n

Vyb\u011bhli ven z hotelu a d\u00e1l ho Tom t\u00e1hl k severu. Jako dv\u011b rozpustil\u00e9 d\u011bti ut\u00edkali ulic\u00ed a nar\u00e1\u017eeli do lid\u00ed, kte\u0159\u00ed za nimi vys\u00edlali zlobn\u00e9 pohledy \u010di dokonce ob\u010das i nad\u00e1vky, kdy\u017e jim n\u00e1hodou vyrazili n\u011bjakou v\u011bc z rukou. Bill nem\u011bl ani kousek prostoru k tomu, aby se vyjad\u0159oval na \u00fa\u010det lid\u00ed kolem. I tak k nim v\u0161ak dol\u00e9hala lidsk\u00e1 nespokojenost, tentokr\u00e1t v\u0161ak kv\u016fli Tomovu zb\u011bsil\u00e9mu \u00faprku. Tom zabrzdil a\u017e v m\u00edstech, kde ulice spl\u00fdvala v Tower Bridge. Vt\u00e1hl Billa mezi z\u00e1stupy lid\u00ed a ignoroval jeho pi\u0161t\u011bn\u00ed, kdy\u017e kolem nich pro\u0161la skupinka Japonc\u016f s nad\u0161en\u00fdmi v\u00fdrazy a fo\u0165\u00e1ky. Kdyby Tom nechal Billa j\u00edt po sv\u00fdch, tak by ur\u010dit\u011b zastavil a naslouchal jejich \u017evatl\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 je pro n\u011bj je\u0161t\u011b nezn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e jejich vzhled. Zvykl si na kr\u00e1su angli\u010dtiny a ta se od japon\u0161tiny tolik li\u0161ila!<\/p>\n

Na most\u011b zpomalili kv\u016fli dav\u016fm, ale tak\u00e9 kv\u016fli tomu, aby Tom dal Billovi p\u0159\u00edle\u017eitost v\u0161echno si prohl\u00e9dnout. Billova ruka vyklouzla z jeho dlan\u011b a Bill se sna\u017eil probojovat a\u017e k z\u00e1bradl\u00ed. Cht\u011bl vid\u011bt hladinu Tem\u017ee. N\u011bjak se mu povedlo probojovat skrz davy turist\u016f a te\u010f nad\u0161en\u011b hled\u011bl dol\u016f. Od hladiny se odr\u00e1\u017eelo slune\u010dn\u00ed sv\u011btlo, kter\u00e9 se pov\u00e1\u017eliv\u011b nakl\u00e1n\u011blo k z\u00e1padu. V Billov\u011b tv\u00e1\u0159i v\u0161ak z\u00e1\u0159il \u00fasm\u011bv, kter\u00fd by slune\u010dn\u00ed paprsky klidn\u011b mohl zahanbit. Jak on byl nad\u0161en\u00fd! Vyp\u00edskl, kdy\u017e mu Tom kolem pasu ovinul ruce a op\u0159el se mu bradou o rameno.<\/div>\n

„D\u011bkuji, \u017ee jsi m\u011b sem vzal,“ usm\u00e1l se Bill a ot\u0159el se tv\u00e1\u0159\u00ed o tu Tomovu.<\/div>\n
„Tak jsem si \u0159\u00edkal, \u017ee na pam\u00e1tky bude dost \u010dasu z\u00edtra. Dnes m\u00e1m narozeniny, co kdybych t\u011b pozval n\u011bkam na j\u00eddlo?“ zeptal se Tom a jeho zast\u0159en\u00fd hlas a dech lechtaj\u00edc\u00ed Billa na uchu nutily Billa k zachichot\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
„To zn\u00ed jako pl\u00e1n.“<\/div>\n
„A dobr\u00fd pl\u00e1n, jestli si ho m\u016f\u017eu pochv\u00e1lit,“ zazubil se Tom. „P\u016fjdeme, nebo se chce\u0161 je\u0161t\u011b d\u00edvat?“<\/p>\n

Tom pustil Billa, aby mu nechal prostor k oto\u010den\u00ed se, a Bill se oto\u010dil. „P\u016fjdeme,“ usm\u00e1l se a jeho \u00fasm\u011bv se je\u0161t\u011b zn\u00e1sobil, kdy\u017e ho Tom chytil za ruku. Bill \u010dekal dal\u0161\u00ed zb\u011bsil\u00fd \u00faprk nezn\u00e1m\u00fdmi ulicemi Lond\u00fdna, av\u0161ak Tom se kone\u010dn\u011b poddal voln\u011bj\u0161\u00edmu tempu. Bok po boku se propl\u00e9tali mezi t\u011bly turist\u016f, kte\u0159\u00ed nad\u0161en\u011b fotografovali v\u0161echno, co jim p\u0159i\u0161lo zvl\u00e1\u0161tn\u00ed. Tom si v\u0161iml, \u017ee n\u011bkte\u0159\u00ed z japonsk\u00fdch skupinek si dokonce fot\u00ed i Billa. Z\u0159ejm\u011b to p\u0159ekvapen\u00ed a \u010dir\u00fd \u00fadiv pramenily z obou stran.<\/p>\n

Tom Billa vedl k jedn\u00e9 men\u0161\u00ed pizzerii. Znal to tu jako sv\u00e9 boty, \u010dasto sem s m\u00e1mou zav\u00edtali. Va\u0159ili tu skute\u010dn\u011b dob\u0159e a neomezovali se pouze na pizzu. V nab\u00eddce byla i n\u011bkter\u00e1 tradi\u010dn\u00ed anglick\u00e1 nebo italsk\u00e1 j\u00eddla a mnoho druh\u016f sal\u00e1t\u016f. Sal\u00e1ty zde byly vyhl\u00e1\u0161en\u00e9 snad po cel\u00e9m Lond\u00fdn\u011b. Ka\u017ed\u00fd sem musel zav\u00edtat, aby jich zakusil. Bill s Tomem se usadili v rohu restaurace s p\u0159\u00edjemnou dom\u00e1ckou atmosf\u00e9rou, kter\u00e1 d\u00fdchala a\u0165 u\u017e z velk\u00e9ho krbu, p\u0159es l\u00e9to nevyu\u017e\u00edvan\u00e9ho, nebo rozm\u011brn\u00e9 \u010d\u00ed\u0161nice p\u0159\u00edjemn\u00e9ho mate\u0159sk\u00e9ho vzhledu. Okam\u017eit\u011b k jejich stolu docupitala a zap\u00e1lila jim sv\u00ed\u010dku uprost\u0159ed stolku.<\/div>\n

„Brzy se budou zatahovat z\u00e1v\u011bsy,“ vysv\u011btlila s mil\u00fdm \u00fasm\u011bvem. „\u010c\u00edm v\u00e1m mohu poslou\u017eit?“<\/div>\n
„Zat\u00edm jenom j\u00eddeln\u00ed l\u00edstky a dv\u011b sklenice coly, d\u011bkujeme,“ usm\u00e1l se Tom na opl\u00e1tku. \u010c\u00ed\u0161nice si objedn\u00e1vku zapsala do blo\u010dku a zase odcupitala. Brzy se v\u0161ak vr\u00e1tila s j\u00eddeln\u00edmi l\u00edstky.<\/p>\n

„Nev\u00edm, co si d\u00e1m. Nezn\u00e1m to podle jmen. Vybere\u0161 mi n\u011bco?“ zeptal se Bill a nakl\u00e1n\u011bl se ze \u017eidle, aby vid\u011bl na drdol \u0161ed\u00fdch vlas\u016f \u010d\u00ed\u0161nice, ze kter\u00e9ho n\u011bkolik pram\u00ednk\u016f neposlu\u0161n\u00fdch vlas\u016f vypadalo a kroutilo se j\u00ed kolem hlavy v podob\u011b svatoz\u00e1\u0159e. Billovi se tlust\u00ed lid\u00e9 nel\u00edbili, ale tahle pan\u00ed byla u\u017e od pohledu tak p\u0159\u00edjemn\u00e1, \u017ee nemohl odolat a musel ji prozkoumat bl\u00ed\u017e. Tom ob\u010das vzhl\u00e9dl od j\u00eddeln\u00edho l\u00edstku, aby proto\u010dil o\u010di, kdy\u017e se Bill zachytil stolu, aby ze \u017eidle nespadl. Bill nep\u0159est\u00e1val z\u00edrat, dokonce ani kdy\u017e jim \u010d\u00ed\u0161nice donesla jejich pit\u00ed a zapsala si objedn\u00e1vku j\u00eddla.<\/p>\n

„Co bys cht\u011bl ve\u010der d\u011blat?“ zeptal se Tom, kdy\u017e se \u010d\u00ed\u0161nice vzd\u00e1lila, aby p\u0159edala kucha\u0159i Tomovy pokyny. Bill pokr\u010dil rameny. Copak on tu\u0161il, co se d\u00e1 za\u017e\u00edt v tak velk\u00e9m m\u011bst\u011b? Nikdy nic takov\u00e9ho nevid\u011bl. Znal pouze Broken Manor a jeho zahrady, nic v\u00edc. Mo\u017en\u00e1 se n\u011bco podobn\u00e9ho nach\u00e1zelo tam, odkud p\u0159i\u0161el, ale on si to nepamatoval. Dokonce u\u017e se pomalu za\u010d\u00ednal pova\u017eovat za sou\u010d\u00e1st tohoto sv\u011bta. Brzy by si na n\u011bj dok\u00e1zal zvyknout.<\/div>\n

„Mohli bychom zaj\u00edt n\u011bkam na proch\u00e1zku nebo n\u011bkam do klubu. Ulice neb\u00fdvaj\u00ed po setm\u011bn\u00ed tak pln\u00e9. Sice je to nebezpe\u010dn\u011bj\u0161\u00ed kv\u016fli kaps\u00e1\u0159\u016fm a podobn\u011b, ale Lond\u00fdn v noci je k nezaplacen\u00ed. Osv\u011btlen\u00e9 pam\u00e1tky a tak. Je to rozhodn\u011b z\u00e1\u017eitek na cel\u00fd \u017eivot. Nikdy nezapomenu, jak jsem se c\u00edtil, kdy\u017e jsem to vid\u011bl poprv\u00e9,“ pousm\u00e1l se Tom. V\u00fdraz v jeho o\u010d\u00edch prozrazoval, \u017ee Tom se toul\u00e1 n\u011bkam daleko skrze sv\u00e9 vzpom\u00ednky.<\/div>\n
„V\u011b\u0159\u00edm, \u017ee vybere\u0161 n\u011bco dobr\u00e9ho,“ usm\u00e1l se Bill. „V\u0161echno tady je dobr\u00e9. Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, nezn\u00e1m\u00e9. L\u00edb\u00ed se mi tu. A tolik lid\u00ed!“ povzdechl si Bill a Tom proto\u010dil o\u010di. U\u017e to tu zase bylo\u2026 Billova neust\u00e1le se opakuj\u00edc\u00ed p\u00edsni\u010dka, jeho op\u011bvov\u00e1n\u00ed lidsk\u00e9 rasy.<\/p>\n

Dlouhou p\u0159edn\u00e1\u0161ku o zvl\u00e1\u0161tnosti lidsk\u00e9ho pokolen\u00ed v\u0161ak p\u0159eru\u0161ila \u010d\u00ed\u0161nice, kter\u00e1 p\u0159ed n\u011b postavila dv\u011b misky s Tomov\u00fdm obl\u00edben\u00fdm t\u011bstovinov\u00fdm sal\u00e1tem.<\/div>\n

„Miluju narozeniny,“ zasm\u00e1l se Tom a s chut\u00ed se pustil do j\u00eddla. Bill k misce ned\u016fv\u011b\u0159iv\u011b p\u0159i\u010dichl. D\u00edky b\u00edl\u00e9 om\u00e1\u010dce j\u00eddlo p\u016fsobilo dojmem, \u017ee ho u\u017e n\u011bkdy n\u011bkdo poz\u0159el. Kdy\u017e v\u0161ak vid\u011bl, jak si Tom pomlask\u00e1v\u00e1, rozhodl se, \u017ee nebude d\u00e1vat na vzhled a rad\u0161i vyzkou\u0161\u00ed, co \u017ee jim to Tom vlastn\u011b objednal. Ned\u016fv\u011b\u0159iv\u011b na vidli\u010dku nap\u00edchl jedno t\u011bstovinov\u00e9 v\u0159et\u00e9nko a str\u010dil jej do \u00fast. P\u0159ekvapila ho p\u0159\u00edjemn\u00e1 kombinace chut\u00ed. Musel uznat, \u017ee je to dobr\u00e9\u2026 Co dobr\u00e9, vynikaj\u00edc\u00ed\u2026<\/p>\n

<\/div>\n

\u00b0\u00b0*\u00b0\u00b0<\/div>\n
\n

Kdy\u017e opou\u0161t\u011bli p\u0159\u00edjemnou atmosf\u00e9ru pizzerie, t\u00e1hlo na sedmou hodinu a lond\u00fdnsk\u00e9 ulice za\u017e\u00edvaly ten nejv\u011bt\u0161\u00ed boom. Lid\u00e9 m\u00ed\u0159ili do restaurac\u00ed, klub\u016f, kin nebo divadel, kde str\u00e1v\u00ed zbytek ve\u010dera, kter\u00fd pr\u00e1v\u011b za\u010d\u00ednal. Turist\u00e9 vyhled\u00e1vali hlu\u010dn\u011bj\u0161\u00ed podniky, kter\u00e9 p\u0159es den zely pr\u00e1zdnotou nebo dokonce nebyly ani otev\u0159en\u00e9. No\u010dn\u00ed kluby sice skoro v\u0161ude vypadaj\u00ed stejn\u011b, ale doma je to p\u0159ece jen o n\u011b\u010dem \u00fapln\u011b jin\u00e9m ne\u017e na dovolen\u00e9. Tom se rozhodl, \u017ee ruchu u\u017e bylo a\u017e dost, a proto vzal Billa na kr\u00e1tkou proch\u00e1zku pod\u00e9l b\u0159ehu Tem\u017ee. Lid\u00e9 se stahovali do centra, proto tu te\u010f panovalo skoro ticho a\u017e na p\u00e1r lid\u00ed se psy nebo sportovce, kte\u0159\u00ed chod\u00ed nave\u010der b\u011bhat.<\/p>\n

Spolu s p\u0159ich\u00e1zej\u00edc\u00edm soumrakem se Lond\u00fdn m\u011bnil k nepozn\u00e1n\u00ed. Sv\u011btlo na nebi nahrazovaly pouli\u010dn\u00ed lampy \u010di osv\u011btlen\u00ed nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edch bar\u016f, diskot\u00e9k, no\u010dn\u00edch klub\u016f, heren a jin\u00fdch podnik\u016f, kter\u00e9 na sebe p\u0159itahovaly pozornost pomoc\u00ed sv\u011btel. Tak\u00e9 no\u010dn\u00ed osv\u011btlen\u00ed pam\u00e1tek se za\u010d\u00ednalo pomalu rozsv\u011bcovat. Magick\u00e1 atmosf\u00e9ra p\u0159ich\u00e1zej\u00edc\u00ed noci zalila Lond\u00fdn jako p\u0159\u00edlivov\u00e1 vlna a d\u00fdchala z ka\u017ed\u00e9 ulice, z ka\u017ed\u00e9ho m\u00edsta, kter\u00e9 Bill s Tomem m\u00edjeli. Bill byl p\u0159ekvapiv\u011b potichu. I jeho ovl\u00e1dla neuv\u011b\u0159iteln\u011b okouzluj\u00edc\u00ed kr\u00e1sa m\u011bsta. V o\u010d\u00edch mu z\u00e1\u0159ily jisk\u0159i\u010dky, kdy\u017e nad\u0161en\u011b, av\u0161ak poprv\u00e9 za cel\u00fd den pom\u011brn\u011b poklidn\u011b zkoumal v\u0161echny kr\u00e1sy, kter\u00e9 jim m\u011bsto nab\u00eddlo p\u0159i jejich kr\u00e1tk\u00e9 proch\u00e1zce.<\/p>\n

Tom na b\u0159ez\u00edch Tem\u017ee r\u00e1d tr\u00e1vil \u010das, proto v\u011bd\u011bl, kterou cestou se nejrychleji dostanou do hotelu. Zni\u010dehonic zahnul do jedn\u00e9 z postran\u00edch uli\u010dek, kde p\u0159idali na kroku. Nebylo bezpe\u010dn\u00e9 potulovat se s p\u0159ich\u00e1zej\u00edc\u00edm soumrakem na takov\u00fdch m\u00edstech. Bez \u00fahony dovedl Billa a\u017e p\u0159ed dve\u0159e hotelu. Kdy\u017e ve\u0161li dovnit\u0159, recep\u010dn\u00ed d\u011blala, \u017ee je nevid\u00ed. Tom se j\u00ed ani nedivil. Proto bez jedin\u00e9ho sl\u016fvka zalezli do v\u00fdtahu, kter\u00fd je dopravil a\u017e do jejich patra.<\/p>\n

autor: Helie<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Helie Bill se nat\u00e1hl na postel. Nohy a ruce mu povl\u00e1valy v\u0161emi sm\u011bry a Tomovi p\u0159ipadalo, \u017ee jich m\u00e1 snad daleko v\u00edce ne\u017e norm\u00e1ln\u00ed \u010dlov\u011bk. Pokoj 483 zaji\u0161\u0165oval v\u0161echno, co pro pobyt na n\u011bkolik dn\u00ed pot\u0159ebovali, a dokonce obsahoval i mnohem<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[476],"tags":[],"class_list":["post-6973","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-cizinec"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6973","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6973"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6973\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6973"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6973"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6973"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}