{"id":6990,"date":"2012-02-07T14:00:00","date_gmt":"2012-02-07T13:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6971"},"modified":"2012-02-07T14:00:00","modified_gmt":"2012-02-07T13:00:00","slug":"darovane-srdce-6","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/02\/07\/darovane-srdce-6\/","title":{"rendered":"Darovan\u00e9 srdce 6."},"content":{"rendered":"
autor: Terry Kaulitz
<\/strong> <\/p>\n

Omlouv\u00e1m se za d\u00e9lku tohohle d\u00edlu, ale nem\u011bla jsem n\u011bjak inspiraci, ale douf\u00e1m, \u017ee i tak se v\u00e1m to bude l\u00edbit \ud83d\ude42 A je\u0161t\u011b chci pod\u011bkovat za v\u0161echny va\u0161e komenty. \ud83d\ude09<\/em><\/div>\n

Zat\u00edm TK<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
\"\" <\/em><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Kdy\u017e do\u0161el do t\u0159\u00eddy, okam\u017eit\u011b omluvil Billa. U\u010ditelka mu jen pod\u011bkovala a na v\u00edc se neptala, co\u017e mu p\u0159i\u0161lo divn\u00e9, ale ml\u010del. M\u011bl dal\u0161\u00ed v\u011bc, o kter\u00e9 bude p\u0159em\u00fd\u0161let.<\/div>\n
Den se mu neskute\u010dn\u011b vlekl, kdy\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee je v lavici s\u00e1m. O p\u0159est\u00e1vce za n\u00edm za\u0161li Gustav s Georgem.<\/p>\n

„\u010cus, k\u00e1mo,“ pozdravil ho Georg.<\/div>\n

„\u010cau,“ hlesl Tom a d\u00e1l p\u0159em\u00fd\u0161lel.<\/div>\n
„Kde je Bill?“ zeptal se te\u010f naopak Gustav.<\/div>\n
„Doma. Nebylo mu dob\u0159e,“ koukl se kone\u010dn\u011b na n\u011b.<\/div>\n
„No nediv\u00edm se, \u017ee ho nechali doma. Taky bych se b\u00e1l o d\u00edt\u011b po tom, co za\u017eil on,“ \u0159ekl Georg.<\/div>\n
„Jak to mysl\u00ed\u0161? Co za\u017eil?“ zeptal se Tom.<\/div>\n
„No… moje m\u00e1ma d\u011bl\u00e1 v Magdebursk\u00fd nemocnici a Bill tam chod\u00ed na kontroly. V t\u00fdhle dob\u011b jednou za rok, ale d\u0159\u00edv tam byl \u010dast\u011bji,“ vysv\u011btlil Georg.<\/div>\n
„Na jak\u00fd kontroly? V\u00edm, \u0159\u00edkal mi, \u017ee jeho d\u011btstv\u00ed nebylo r\u016f\u017eov\u00fd, \u017ee chodil po doktorech, ale v\u00edc mi ne\u0159ekl,“ odpov\u011bd\u011bl Tom.<\/div>\n
„No, to mi m\u00e1ma ne\u0159ekla. Zn\u00e1\u0161 p\u0159ece l\u00e9ka\u0159sk\u00fd tajemstv\u00ed. Ale kdy\u017e ti to nechce \u0159\u00edct, tak se asi k tomu nechce vracet,“ \u0159ekl Georg.<\/div>\n
„Asi ne, no,“ hlesl Tom a pak u\u017e jen ml\u010del.<\/div>\n
\n
Celou dobu mu vrtalo hlavou, pro\u010d asi Bill l\u00edtal po doktorech a co asi tak za\u017eil, \u017ee se o n\u011bj rodi\u010de boj\u00ed. L\u00e1mal si s t\u00edm hlavu, ale na nic nep\u0159i\u0161el.<\/div>\n
Z uva\u017eov\u00e1n\u00ed o Billovi a jeho zdrav\u00ed ho vytrhlo a\u017e zvon\u011bn\u00ed oznamuj\u00edc\u00ed konec vyu\u010dov\u00e1n\u00ed. Jeho p\u0159\u00e1tel\u00e9 nech\u00e1pali jeho zamlklost.<\/p>\n

„Ty Gustave, nep\u0159ijde ti Tom od Billova p\u0159\u00edchodu n\u011bjakej jinej?“ zeptal se Georg kamar\u00e1da.<\/div>\n

„Jak jinej?“ nech\u00e1pal ho Gustav.<\/div>\n
„No, \u017ee kdy\u017e Bill p\u0159i\u0161el, tak se hned skamar\u00e1dili. Ale toto by tak divn\u00fd nebylo. Mn\u011b nedoch\u00e1z\u00ed, pro\u010d se o n\u011bj tolik zaj\u00edm\u00e1,“ vysv\u011btlil Georg.<\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161, \u017ee by se do n\u011bj Tom zamiloval nebo co?“ navrhl Gustav.<\/div>\n
„Je to hovadina, ale pro\u010d by to nemohlo bejt mo\u017en\u00fd,“ p\u0159ik\u00fdvl Georg.<\/div>\n
„Takovej kanec jako Tom? Georgu, probu\u010f se. Tom nen\u00ed na kluky,“ Gustav jen zakroutil hlavou a d\u00e1l se o tom nebavili.<\/p>\n

*<\/p>\n

Zat\u00edmco Tom sed\u011bl ve \u0161koln\u00ed lavici, le\u017eel Bill ve sv\u00e9 posteli a odm\u00edtal vst\u00e1t. Andy m\u011bl o n\u011bj starost, ale poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e za n\u00edm p\u0159i\u0161el, Bill ho odp\u00e1lkoval. Necht\u011bl s nik\u00fdm mluvit. Jen le\u017eel v pe\u0159in\u00e1ch a koukal do stropu. B\u00e1l se, \u017ee se mu v\u010derej\u0161ek jen zd\u00e1l. B\u00e1l se, \u017ee ho Tom ve skute\u010dnosti u\u017e nechce vid\u011bt, \u017ee tu s n\u00edm nez\u016fstal a nekonej\u0161il ho.<\/p>\n

„Bille, tohle mus\u00ed p\u0159estat,“ ve\u0161el do pokoje bez zaklep\u00e1n\u00ed Andy.<\/div>\n

„Andy, nechci s nik\u00fdm mluvit,“ kn\u00edkl Bill.<\/div>\n
„Bille, co se d\u011bje? Jsi bez n\u00e1lady. Doufal jsem, \u017ee po tom, co tu byl Tom s tebou, ti bude l\u00edp,“ \u0159ekl starostliv\u011b Andy.<\/div>\n
„Byl tu… ale nev\u00edm, jestli jsem neblouznil,“ \u0161eptl Bill.<\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161, jestli tu s tebou opravdu z\u016fstal?“ Andymu to hned do\u0161lo.<\/div>\n
Bill jen p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
„Br\u00e1\u0161ko, neblouznil jsi. On tu s tebou z\u016fstal, dokud jsi neusnul. S\u00e1m v\u00ed\u0161, \u017ee ti nikdy nel\u017eu,“ usm\u00e1l se na n\u011bj Andy a doufal, \u017ee to Billovi trochu zlep\u0161\u00ed n\u00e1ladu.<\/div>\n
„Opravdu tu byl?“ Bill se rychle posadil, ale vz\u00e1p\u011bt\u00ed zase dopadl do postele.<\/div>\n
„Kl\u00eddek, br\u00e1\u0161ko. Ano, byl tu celou dobu. Kdy\u017e jsem se ho ptal, cos mu \u0159ekl, tak mi odpov\u011bd\u011bl, \u017ee mi to nejsp\u00ed\u0161 \u0159ekne\u0161 ty. Tak cos mu \u0159ekl?“ vyzv\u00eddal.<\/div>\n
„No… co bych mu asi \u0159ekl,“ Bill proto\u010dil o\u010di.<\/div>\n
„\u017de ho miluje\u0161?“ divil se Andreas, proto\u017ee tomu nemohl uv\u011b\u0159it.<\/div>\n
Bill op\u011bt p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
„Hmmm, tak ale z\u016fstal tu, a je\u0161t\u011b jsi mu usnul na kl\u00edn\u011b. Nev\u00edm, co si myslet,“ \u0159ekl Andy a sna\u017eil se tomu p\u0159ij\u00edt na kloub.<\/div>\n
„A j\u00e1 snad jo?“ Bill ho doslova propaloval pohledem.<\/div>\n
„Nemysl\u00ed\u0161, \u017ee to u\u017e n\u011bco znamen\u00e1, kdy\u017e tu s tebou z\u016fstal a konej\u0161il t\u011b. Neposlal t\u011b do h\u00e1je, to je hlavn\u00ed,“ \u0159ekl Andy.<\/div>\n
„J\u00e1 pr\u00e1v\u011b nev\u00edm, Andy. Jsem zmaten\u00fd jako je\u0161t\u011b nikdy,“ vzdychl Bill.<\/div>\n
„No… uvid\u00ed\u0161, jinak se tu r\u00e1no stavil, jestli nep\u016fjdete spolu do \u0161koly a nech\u00e1 t\u011b pozdravovat,“ usm\u00e1l se Andy.<\/div>\n
„Fakt?“ to bylo pro Billa obrovsk\u00e9 p\u0159ekvapen\u00ed.<\/div>\n
„Jo. Dokonce se nab\u00eddl, \u017ee t\u011b omluv\u00ed ve \u0161kole,“ odsouhlasil mu to Andy.<\/div>\n
„P\u00e1ni,“ hlesl Bill a d\u00e1l u\u017e jen ml\u010del.<\/p>\n

Andy nechal Billa o samot\u011b, aby si to srovnal v hlavince, a \u0161el dol\u016f. Dnes m\u011bl jen p\u00e1r odpoledn\u00edch p\u0159edn\u00e1\u0161ek, tak\u017ee se jen rozlou\u010dil s matkou a zam\u00ed\u0159il na univerzitu.<\/p>\n

**<\/p>\n

Tom se vydal loudav\u00fdm krokem ze \u0161koln\u00edho pozemku. D\u011blal si trochu o Billa starosti, ale to, co mu \u0159ekl Georg, mu vlastn\u011b Bill s\u00e1m \u0159ekl, kdy\u017e byl u n\u011bj na n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b s matkou. Uva\u017eoval nad t\u00edm, \u017ee by se za n\u00edm zastavil, ale nem\u011bl tu pot\u0159ebnou odvahu pod\u00edvat se mu po v\u010derej\u0161ku do o\u010d\u00ed. S\u00e1m nev\u011bd\u011bl, pro\u010d tomu tak je. Byl v\u00edc zmaten\u00fd ne\u017e kdy jindy.<\/div>\n

Nep\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, kam jde, ale udivilo ho, kdy\u017e zastavil u dve\u0159\u00ed prot\u011bj\u0161\u00edho domu. Byl t\u00edm docela p\u0159ekvapen\u00fd, kdy\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee k tomuhle domu ani j\u00edt necht\u011bl, ale nohy ho neposlouchaly.<\/div>\n
Nejist\u011b p\u0159e\u0161lapoval p\u0159ed Billov\u00fdm domem. Nev\u011bd\u011bl, jestli zaklepat, nebo se oto\u010dit. Nedok\u00e1zal se najednou rozhodnout.<\/p>\n

autor: Terry Kaulitz<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Terry Kaulitz Omlouv\u00e1m se za d\u00e9lku tohohle d\u00edlu, ale nem\u011bla jsem n\u011bjak inspiraci, ale douf\u00e1m, \u017ee i tak se v\u00e1m to bude l\u00edbit \ud83d\ude42 A je\u0161t\u011b chci pod\u011bkovat za v\u0161echny va\u0161e komenty. \ud83d\ude09 Zat\u00edm TK Kdy\u017e do\u0161el do t\u0159\u00eddy, okam\u017eit\u011b omluvil<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[480],"tags":[],"class_list":["post-6990","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-darovane-srdce"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6990","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6990"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6990\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6990"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6990"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6990"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}