{"id":6993,"date":"2012-02-06T17:00:00","date_gmt":"2012-02-06T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6974"},"modified":"2012-02-06T17:00:00","modified_gmt":"2012-02-06T16:00:00","slug":"someone-like-you-9","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/02\/06\/someone-like-you-9\/","title":{"rendered":"Someone like you 9."},"content":{"rendered":"
autor: B-kay<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
„Myslel jsem, \u017ee jste cht\u011bli zaj\u00edt na ob\u011bd,“ promluvil Bill tich\u00fdm, naprosto pr\u00e1zdn\u00fdm hlasem, kter\u00fd v sob\u011b neukr\u00fdval jakoukoliv emoci. Trpce stiskl rty a rychle pustil Tomovu dla\u0148. C\u00edtil na sob\u011b jeho pohled, vn\u00edmal, jak byl Tom sed\u00edc\u00ed vedle n\u011bj nesv\u016fj a rozt\u0159esen\u00fd, p\u0159esto mu v\u0161ak nev\u011bnoval ani krati\u010dk\u00fd pohled. Neust\u00e1le zaryt\u011b hled\u011bl p\u0159ed sebe, smutn\u00fdma o\u010dima sledoval rodinku kachen a p\u0159\u00e1l si b\u00fdt jednou z nich. P\u0159\u00e1l si odplout od Toma tak daleko, jak jen by to \u0161lo. Odplout a u\u017e jej nikdy nepotkat.<\/div>\n
Ano! P\u0159esn\u011b to si p\u0159\u00e1l.<\/div>\n
„Ehm,“ Tom rychle odvr\u00e1til tv\u00e1\u0159 a sna\u017eil se vymyslet n\u011bco, cokoliv, co by donutilo Billa zapojit se do konverzace.<\/div>\n
„Geo m\u00e1 je\u0161t\u011b hodn\u011b pr\u00e1ce a myslel si, \u017ee by byl ob\u011bd se mnou jenom zbyte\u010dn\u00e1 ztr\u00e1ta \u010dasu,“ sna\u017eil se pohl\u00e9dnout do Billovy tv\u00e1\u0159e, ale Bill ji poka\u017ed\u00e9 odvr\u00e1til tak, aby se na n\u011bj Tom pod\u00edvat nemohl.<\/div>\n
„I tohle je zbyte\u010dn\u00e1 ztr\u00e1ta \u010dasu,“ odsekl mu Bill tich\u00fdm hlasem, hodil posledn\u00ed zbytky sv\u00e9ho ob\u011bda do jezera a s lehk\u00fdm \u00fasm\u011bvem sledoval drobn\u00e9 k\u00e1\u010d\u00e1tko, kter\u00e9 se odpojilo od sv\u00e9 rodiny a plavalo si pro potravu.<\/p>\n

„J-j\u00e1 v\u00edm, \u017ee se na m\u011b z\u0159ejm\u011b zlob\u00ed\u0161,“ Tom si k n\u011bmu poposedl o kousek bl\u00ed\u017e a naklonil se k n\u011bmu. Byl si jist\u00fd, \u017ee mu to Bill neodpust\u00ed tak snadno, ale s takovou ignorac\u00ed opravdu nepo\u010d\u00edtal. Byl si jist\u00fd, \u017ee posta\u010d\u00ed omluva a v\u0161echno bude zase tak jako d\u0159\u00edv, ale p\u0159i pohledu na Billa, kter\u00fd se tv\u00e1\u0159il, jako by tam s n\u00edm Tom v\u016fbec nebyl, si t\u00edm n\u00e1hle nebyl tak jist\u00fd.<\/div>\n

„Mrz\u00ed m\u011b to. Choval jsem se jako idiot. Nev\u00edm, pro\u010d jsem byl takov\u00fd,“ ukazov\u00e1\u010dkem zlehka dloubl do Billova stehna a doufal, \u017ee t\u00edm kone\u010dn\u011b zaujal jeho pozornost.<\/div>\n
M\u00fdlil se. Bill neust\u00e1le ml\u010del a tentokr\u00e1t se stala st\u0159edem jeho pozornosti zamilovan\u00e1 dvojice, kter\u00e1 se k sob\u011b vroucn\u011b tulila na druh\u00e9 stran\u011b jez\u00edrka. Op\u011bt poc\u00edtil necht\u011bnou p\u0159\u00edtomnost slz, a proto jenom rychle sklonil tv\u00e1\u0159 a sna\u017eil se myslet na n\u011bco hezk\u00e9ho. M\u00e1lem se uhodil ve chv\u00edli, kdy jeho mysl\u00ed prol\u00e9tla vidina Tomova \u00fasm\u011bvu…<\/p>\n<\/div>\n
\n
„Co m\u00e1m ud\u011blat, aby bylo v\u0161echno tak, jako d\u0159\u00edv? Ud\u011bl\u00e1m cokoliv.“ Bill ne\u0161\u0165astn\u011b nakr\u010dil horn\u00ed ret a zhluboka se nadechl. Nen\u00e1vid\u011bl se za to, jak snadno tomu podl\u00e9hal. Tomova slova mu p\u0159i\u0161la up\u0159\u00edmn\u00e1 a on jej ji\u017e d\u00e9le ignorovat nedok\u00e1zal. Ne\u0159ekl ani sl\u016fvko, p\u0159esto se v\u0161ak k n\u011bmu kone\u010dn\u011b oto\u010dil tv\u00e1\u0159\u00ed a zad\u00edval se mu hluboce do o\u010d\u00ed. Tomovy o\u010di v sob\u011b ukr\u00fdvaly provinilost, a ve chv\u00edli, kdy spat\u0159ily zaschl\u00e9 cesti\u010dky po slz\u00e1ch na Billov\u011b tv\u00e1\u0159i, vyza\u0159ovaly jenom jedin\u00e9. Nev\u00fdslovnou l\u00edtost. „P\u0159esn\u011b tohohle jsem b\u00e1l,“ \u0161eptal, zat\u00edmco kone\u010dky sv\u00fdch prst\u016f zlehka p\u0159ilo\u017eil k Billov\u011b tv\u00e1\u0159i a obkreslil jimi trasu Billov\u00fdch slz. Bill nev\u011bdomky pootev\u0159el rty, a i kdy\u017e necht\u011bl, op\u0159el se do Tomova doteku.<\/div>\n
„\u010ceho ses b\u00e1l?“ Bill po dlouh\u00e9 dob\u011b, kter\u00e1 Tomovi p\u0159i\u0161la p\u0159\u00edmo nekone\u010dn\u00e1, ti\u0161e promluvil, vp\u00edjej\u00edc se do jeho bezedn\u00fdch o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Pot\u0159ebuje\u0161 c\u00edtit, \u017ee t\u011b m\u00e1m r\u00e1d. Kdy\u017e to nec\u00edt\u00ed\u0161, jsi ne\u0161\u0165astn\u00fd, a to nen\u00ed spr\u00e1vn\u00e9,“ Tomovo srdce bilo tak prudce, \u017ee c\u00edtil jeho tlukot t\u00e9m\u011b\u0159 v krku.<\/div>\n
Cel\u00fdm t\u011blem se mu rozl\u00e9val jeho zb\u011bsil\u00fd tlukot, co\u017e bylo opravdu zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, proto\u017ee si myslel, \u017ee jeho srdce zem\u0159elo v den, kdy zem\u0159eli i jeho rodi\u010de. Byl si jist\u00fd, \u017ee ji\u017e nikdy nebude tlouct pro nic tak d\u016fle\u017eit\u00e9ho, jako byli jeho rodi\u010de, a n\u00e1hle bylo v\u0161echno jinak.<\/div>\n
V Billov\u011b bl\u00edzkosti jej c\u00edtil.<\/div>\n
C\u00edtil jeho prudk\u00e9 n\u00e1razy, zb\u011bsil\u00fd tlukot a op\u011bt se c\u00edtil \u017eiv\u00fdm. V Billov\u011b bl\u00edzkosti se op\u011bt st\u00e1val \u017eivou bytost\u00ed, kter\u00e1 tou\u017eila poznat, jak\u00e9 to je, b\u00fdt op\u011bt \u0161\u0165astn\u00fd.<\/div>\n
„Nen\u00ed to spr\u00e1vn\u00e9?! Jist\u011b\u017ee pot\u0159ebuji c\u00edtit, \u017ee m\u011b m\u00e1\u0161 r\u00e1d. \u00dapln\u011b stejn\u011b, jako to pot\u0159ebuje\u0161 c\u00edtit i ty. Nebo ti na m\u00fdch citech k tob\u011b v\u016fbec nez\u00e1le\u017e\u00ed?“ Tom, do t\u00e9 chv\u00edle, sv\u00edraj\u00edc Billovu tv\u00e1\u0159, zaslechl jemn\u00e9 chv\u011bn\u00ed Billova hlasu. Nebyl si jist\u00fd, zdali byl p\u0159ipraven na to, aby \u0159ekl Billovi pravdu. Ale na druhou stranu mu pro dne\u0161ek ubl\u00ed\u017eil ji\u017e dost.<\/p>\n

Zhluboka se nadechl, otev\u0159el rty a o\u010dima naposled prol\u00e9tl Billovu tv\u00e1\u0159. Cht\u011bl mu \u0159\u00edct v\u0161echno, co m\u011bl na srdci. Cht\u011bl mu \u0159\u00edct, \u017ee jej m\u00e1 r\u00e1d. \u017de jej m\u00e1 r\u00e1d dokonce v\u00edc, ne\u017e mu m\u011blo b\u00fdt dovoleno. Byl p\u0159ipraven\u00fd se mu p\u0159iznat i s t\u00edm, \u017ee jej v noci pol\u00edbil, a \u017ee to byla ta nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed pusa, jakou kdy c\u00edtil. Bylo toho tolik, co mu cht\u011bl \u0159\u00edct. Billova kr\u00e1sa mu v\u0161ak \u00fapln\u011b vyrazila dech. Je\u0161t\u011b nikdy mu nebylo umo\u017en\u011bno d\u00edvat se na n\u011bj z takov\u00e9 bl\u00edzkosti, dot\u00fdkat se p\u0159itom jeho tv\u00e1\u0159e a vn\u00edmat jeho jemnou v\u016fni.<\/div>\n

„Nesm\u00ed\u0161 m\u011b m\u00edt r\u00e1d. A j\u00e1 nesm\u00edm m\u00edt r\u00e1d tebe. Za p\u00e1r t\u00fddn\u016f odjede\u0161, a pak u\u017e se z\u0159ejm\u011b nikdy neuvid\u00edme. Opravdu si chce\u0161 takhle zkomplikovat \u017eivot?“ hled\u011bli si up\u0159en\u011b do o\u010d\u00ed a sna\u017eili se jeden druh\u00e9mu vy\u010d\u00edst z pohled\u016f to, co nedok\u00e1zali \u0159\u00edct nahlas.<\/div>\n
Bill pevn\u011b stiskl rty a zamyslel se nad v\u00fdznamem Tomov\u00fdch slov. N\u011bco mu p\u0159ipomn\u011bla, akor\u00e1t nemohl hned p\u0159ij\u00edt na to, co p\u0159esn\u011b to bylo. Trvalo mu n\u011bkolik vte\u0159in, ne\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee p\u0159esn\u011b tato slova mu prol\u00e9tla mysl\u00ed hned v prvn\u00ed den, kdy Toma poznal. Tak\u00e9 byl pevn\u011b rozhodnut\u00fd, \u017ee se na nikoho nebude v\u00e1zat a \u017ee t\u011bch n\u011bkolik t\u00fddn\u016f n\u011bjak p\u0159e\u017eije. N\u00e1hle mu v\u0161ak ta slova p\u0159i\u0161la zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, ciz\u00ed. Nerozum\u011bl tomu, jak je n\u011bkdy mohl tvrdit s takovou jistotou.<\/p>\n

„Nechci,“ p\u00edpl tich\u00fdm hl\u00e1skem, ignoruj\u00edc n\u011bkolik mal\u00fdch d\u011bt\u00ed vesele pob\u00edhaj\u00edc\u00edch kolem nich. Sed\u011bli na tr\u00e1vn\u00edku ji\u017e v\u00edc ne\u017e p\u016fl hodiny a park se za\u010dal pomalounku zalid\u0148ovat.<\/div>\n

„To je dob\u0159e,“ za\u0161eptal Tom, opatrn\u011b pustil Billovu tv\u00e1\u0159 a p\u0159ik\u00fdvl na znamen\u00ed, \u017ee nyn\u00ed ji\u017e v\u0161emu rozum\u00ed a u\u017e nikdy nebude nad Billem p\u0159em\u00fd\u0161let jako nad objektem sv\u00fdch tu\u017eeb.<\/div>\n
„Poj\u010f, odvezu t\u011b dom\u016f. Chci m\u00edt jistotu, \u017ee bude\u0161 v po\u0159\u00e1dku,“ vr\u00e1vorav\u011b vstal, napravil si \u0161pinav\u00e9 pracovn\u00ed kalhoty a s Billem za z\u00e1dy pomalu kr\u00e1\u010del k autu, kter\u00e9 mu p\u016fj\u010dil Georg. Na \u010dty\u0159kolku by Billa ji\u017e nikdy nevzal, proto si od n\u011bj p\u016fj\u010dil jeho auto s p\u0159\u00edslibem, \u017ee mu jej v po\u0159\u00e1dku vr\u00e1t\u00ed\u2026<\/p>\n

Pot\u00e9, co se Tom vr\u00e1til do pr\u00e1ce a Bill z\u016fstal v dom\u011b Andreasov\u00fdch rodi\u010d\u016f osam\u011bl\u00fd, jako by se \u010das zpomalil. Billovi p\u0159i\u0161lo t\u011bch n\u011bkolik hodin jako cel\u00e1 v\u011b\u010dnost. Netu\u0161il, co by m\u011bl v tom velik\u00e9m dom\u011b d\u011blat. V\u011bt\u0161inou se zdr\u017eoval v Tomov\u011b pokoji a hr\u00e1l si s mal\u00fdm kocourkem. Jist\u011b, mohl d\u011blat \u00fapln\u011b cokoliv, d\u00edvat se na televizi nebo si j\u00edt zaplavat do baz\u00e9nu, ale jenom v Tomov\u011b pokoji se c\u00edtil chr\u00e1n\u011bn a nerad z n\u011bj vych\u00e1zel.<\/div>\n

T\u011bch n\u011bkolik hodin, co byl Tom pry\u010d, str\u00e1vil pouze p\u0159em\u00fd\u0161len\u00edm nad t\u00edm, na co se jej v parku ptal, a tak\u00e9 nad odpov\u011bd\u00ed, kterou mu dal. Najednou si nebyl tak jist\u00fd, zdali odpov\u011bd\u011bl skute\u010dn\u011b spr\u00e1vn\u011b. Tom jej p\u0159ed sebou varoval. Sna\u017eil se jej pouze chr\u00e1nit, ale p\u0159ed \u010d\u00edm?!<\/div>\n
Z \u010dist\u00e9ho zoufalstv\u00ed se rozvalil na posteli, do rukou vzal n\u011bkolik \u010dist\u00fdch pap\u00edr\u016f a rozhodl se, \u017ee si nap\u00ed\u0161e v\u0161echny p\u0159ednosti, kter\u00e9 by m\u011bla m\u00edt osoba, do kter\u00e9 by byl schopen se zamilovat. Cht\u011bl s\u00e1m sebe p\u0159esv\u011bd\u010dit, \u017ee Tom tou osobou jist\u011b nen\u00ed, a tak za\u010dal ps\u00e1t.<\/p>\n

– M\u011bl by b\u00fdt spolehliv\u00fd a up\u0159\u00edmn\u00fd<\/em><\/div>\n

– M\u011bl by m\u00edt d\u011btsky nevinn\u00e9 o\u010di a ve chv\u00edl\u00edch, kdyby se usm\u00edval, by se jeho o\u010di sm\u00e1ly s n\u00edm<\/em><\/div>\n
– M\u011bl by b\u00fdt vtipn\u00fd a ch\u00e1pav\u00fd<\/em><\/div>\n
– M\u011bl by b\u00fdt bl\u00e1zniv\u00fd, ale z\u00e1rove\u0148 i citliv\u00fd a vn\u00edmav\u00fd<\/em><\/div>\n
– M\u011bl by m\u011b m\u00edt r\u00e1d<\/em><\/div>\n
– M\u011bl by to b\u00fdt n\u011bkdo jako ty, Tome<\/p>\n

<\/em> Bill se na kr\u00e1tkou chvilku zad\u00edval na kocourka, rozvalen\u00e9ho jenom mal\u00fd kousek od jeho pap\u00edr\u016f, a vz\u00e1p\u011bt\u00ed je rychle zmuchlal a odhodil ke dve\u0159\u00edm. To, \u017ee ud\u011blal velikou hloupost, v\u011bd\u011bl i bez toho, aby si to napsal na pap\u00edr. Nikdy by ne\u0159ekl, \u017ee v\u0161echno to, co kdy tou\u017eil naj\u00edt u sv\u00e9 sp\u0159\u00edzn\u011bn\u00e9 du\u0161e, by se ukr\u00fdvalo pr\u00e1v\u011b v Tomovi. Necht\u011bl, aby to tak bylo, proto\u017ee jim nebylo souzen\u00e9 b\u00fdt spolu. A i kdyby bylo, cht\u011bl by s n\u00edm Tom vlastn\u011b b\u00fdt?<\/p>\n

„Ach Tome,“ povzdechl si a hlavou se op\u0159el o pol\u0161t\u00e1\u0159. Jedin\u00fdm d\u016fvodem, pro kter\u00fd se sna\u017eil dodr\u017eovat mezi n\u00edm a Tomem jist\u00fd odstup, byli jeho rodi\u010de a smysl toho, pro\u010d do tohohle domu vlastn\u011b p\u0159i\u0161el. P\u0159i\u0161el si sem hledat pr\u00e1ci a ne se zamilovat. Na n\u011bco takov\u00e9ho, jako je l\u00e1ska, nem\u011bl pr\u00e1vo. I kdy\u017e po Tomovi tou\u017eil snad ka\u017edou bu\u0148kou sv\u00e9ho t\u011bla, nemohl dopustit, aby touha vyhr\u00e1la nad zdrav\u00fdm rozumem.<\/div>\n

Rychle zavrt\u011bl hlavou, zhasl stoln\u00ed lampi\u010dku, zav\u0159el o\u010di a zaposlouchal se do pomal\u00e9 melodie linouc\u00ed se pokojem. Zhluboka d\u00fdchal a soust\u0159edil se pouze na kouzeln\u00fd souzvuk n\u00e1stroj\u016f a slov, kter\u00fd vytv\u00e1\u0159el skute\u010dn\u011b obdivuhodnou p\u00edse\u0148. V tu chv\u00edli se c\u00edtil skute\u010dn\u011b kr\u00e1sn\u011b. Jednou dlan\u00ed si poklep\u00e1val do rytmu, zat\u00edmco tu druhou no\u0159il do chlupat\u00e9ho ko\u017e\u00ed\u0161ku mal\u00e9ho kot\u011bte. Tich\u00e9ho vrznut\u00ed dve\u0159\u00ed by si v\u016fbec nev\u0161iml, kdyby jej na malou chvilku neoz\u00e1\u0159il p\u00e1s sv\u011btla poch\u00e1zej\u00edc\u00edho zvenku.<\/p>\n

Tom potichu ve\u0161el dovnit\u0159, beze slova ze sebe svl\u00e9kl pleten\u00fd svetr a posadil se na postel k Billovi, kter\u00fd jej sledoval nesm\u011bl\u00fdm pohledem.<\/div>\n

„J-jak bylo v pr\u00e1ci?“ p\u00edpl a v t\u00e9 tm\u011b se sna\u017eil rozeznat obrysy Tomova obli\u010deje. Nedok\u00e1zal v\u0161ak rozeznat nic. Jedin\u00e9, co dok\u00e1zal vn\u00edmat, byl Tom\u016fv zrychlen\u00fd dech a n\u00e1dhernou v\u016fni, kter\u00e1 mu popletla hlavu. „Tome,“ za\u0161eptal a poposedl si bl\u00ed\u017e. Dlan\u00ed se zlehka dotkl Tomovy tv\u00e1\u0159e a ti\u0161e zast\u00e9nal ve chv\u00edli, kdy na n\u00ed uc\u00edtil vroucn\u00fd polibek. Tom se do Billova doteku op\u0159el, zoufale se sna\u017eil zklidnit sv\u00e9 d\u00fdch\u00e1n\u00ed l\u00edb\u00e1n\u00edm Billov\u00fdch ledov\u00fdch prst\u016f, ale bylo to a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 t\u011b\u017ek\u00e9.<\/div>\n
„Nechci, abys m\u011b nen\u00e1vid\u011bl,“ zast\u00e9nal tak bl\u00edzko Billov\u00fdm rt\u016fm, \u017ee c\u00edtil ka\u017ed\u00fd jeho prud\u0161\u00ed n\u00e1dech nebo v\u00fddech.<\/div>\n
„To bych nikdy nedok\u00e1zal,“ bylo mu rychlou odpov\u011bd\u00ed. Cht\u011bl je\u0161t\u011b n\u011bco dodat, ale nemohl promluvit. Nedok\u00e1zal rozev\u0159\u00edt rty, proto\u017ee mu v tom br\u00e1nil p\u00e1r dal\u0161\u00edch, kter\u00e9 vz\u00e1p\u011bt\u00ed zmizely.<\/div>\n
„Te\u010f u\u017e m\u011b nen\u00e1vid\u00ed\u0161?“ Tomova ot\u00e1zka dolehla k jeho u\u0161\u00edm jakoby z d\u00e1lky. Je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d se t\u0159\u00e1sl a nemohl popadnout dech.<\/div>\n
„Ne,“ zavrt\u011bl hlavou a vzru\u0161en\u011b zast\u00e9nal, jakmile na rtech uc\u00edtil dal\u0161\u00ed polibek, tentokr\u00e1t mnohem del\u0161\u00ed a odv\u00e1\u017en\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e ten p\u0159ede\u0161l\u00fd. Ve chv\u00edli, kdy uc\u00edtil, \u017ee polibek se z\u0159ejm\u011b ch\u00fdl\u00ed ke konci, nesouhlasn\u011b zamru\u010del, chytil Toma za t\u00fdl a v\u011bnoval mu plnohodnotn\u00fd polibek. Tom v t\u00e9 chv\u00edli nemohl jednat jinak. St\u00e1hl si Billa k sob\u011b na kl\u00edn, sev\u0159el jeho huben\u00e9, po medu von\u00edc\u00ed t\u011blo v n\u00e1ru\u010d\u00ed, a nal\u00e9hav\u011b se vpil do rt\u016f, o kter\u00fdch tak dlouho snil. V\u011bd\u011bl, \u017ee ned\u011bl\u00e1 spr\u00e1vnou v\u011bc, ale tak\u00e9 v\u011bd\u011bl to, \u017ee d\u011bl\u00e1 tu nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed v\u011bc na sv\u011bt\u011b\u2026<\/p>\n

autor: B-kay<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: B-kay „Myslel jsem, \u017ee jste cht\u011bli zaj\u00edt na ob\u011bd,“ promluvil Bill tich\u00fdm, naprosto pr\u00e1zdn\u00fdm hlasem, kter\u00fd v sob\u011b neukr\u00fdval jakoukoliv emoci. Trpce stiskl rty a rychle pustil Tomovu dla\u0148. C\u00edtil na sob\u011b jeho pohled, vn\u00edmal, jak byl Tom sed\u00edc\u00ed vedle n\u011bj<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[474],"tags":[],"class_list":["post-6993","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-someone-like-you"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6993","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6993"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6993\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6993"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6993"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6993"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}