{"id":6994,"date":"2012-02-06T16:00:00","date_gmt":"2012-02-06T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6975"},"modified":"2012-02-06T16:00:00","modified_gmt":"2012-02-06T15:00:00","slug":"haus-fur-ungewollt-5","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/02\/06\/haus-fur-ungewollt-5\/","title":{"rendered":"Haus F\u00fcr Ungewollt 5."},"content":{"rendered":"
autor: Saline A.<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
pairing Bill\/Bushido<\/strong><\/div>\n
\n

„Bo\u017ee Bille, ani nev\u00ed\u0161, jakou mi tv\u016fj email ud\u011blal radost, doopravdy jsem se o tebe hrozn\u011b b\u00e1l a nev\u00edm, jestli bych nepostavil na nohy cel\u00fd sv\u011bt, kdyby ses mi neozval. Kdy\u017e jsi mi napsal, \u017ee se t\u011b ujal n\u011bjak\u00fd mu\u017e, bodl ve mn\u011b ostr\u00fd n\u016f\u017e \u017e\u00e1rlivosti, \u017ee od n\u011bj sis pomoci nechal a ode m\u011b ne, ale asi v tom muselo b\u00fdt n\u011bco v\u00edc, nev\u011b\u0159\u00edm, \u017ee bys s n\u00edm \u0161el jen tak. Ale nebudu vyzv\u00eddat, neboj. Po\u010dk\u00e1m, ne\u017e mi to v\u0161echno bude\u0161 cht\u00edt \u0159\u00edct s\u00e1m. Od doby, co ses ztratil z ulic a hlavn\u011b, z na\u0161\u00ed koupelny, c\u00edt\u00edm se tu hrozn\u011b s\u00e1m, chyb\u00ed mi tv\u00e1 v\u016fn\u011b. Proto jsem tak\u00e9 ze sk\u0159\u00edn\u011b vyndal p\u00e1r kousk\u016f tv\u00e9ho oble\u010den\u00ed a rozh\u00e1zel je po pokoji – je tu tv\u00e1 v\u016fn\u011b i nepo\u0159\u00e1dek.<\/em><\/div>\n

Chyb\u00ed\u0161 mi, Bille. Pot\u0159ebuju t\u011b obejmout, c\u00edtit, \u017ee ti nikdo nezk\u0159ivil ani vl\u00e1sek. \u0158ekni, Bille, m\u00e1\u0161 se dob\u0159e? Cht\u011bl bych t\u011b vid\u011bt\u2026 Brzy napi\u0161, a\u0165 m\u00e1m alespo\u0148 n\u011bjak\u00fd druh kompenzace. M\u00e1m t\u011b r\u00e1d, Tom.“<\/p>\n

<\/em> Prsty jsem krou\u017eil po monitoru, kde jsem si otev\u0159el fotku, kterou Tom p\u0159ilo\u017eil k emailu, a nemohl se ubr\u00e1nit dojmu, \u017ee u\u017e zase se mu zm\u011bnily rysy v obli\u010deji. Zm\u011bnil jsem se i j\u00e1? M\u00e1m tak\u00e9 takov\u00e9 ztrhan\u00e9 rysy a smutn\u00e9 o\u010di?<\/p>\n<\/div>\n

\n
„Bill\u00e9?“ ozvalo se za dve\u0159mi. Popla\u0161en\u011b jsem notebook polo\u017eil na st\u016fl a zav\u0159el, aby nikdo nem\u011bl \u0161anci vl\u00e9zt do m\u00e9ho soukrom\u00ed, a rychle dve\u0159e otev\u0159el.<\/div>\n
„Ano?“ usm\u00e1l jsem se na rozespal\u00e9ho Adriena.<\/div>\n
„Odch\u00e1z\u00edm do \u0161koly a vr\u00e1t\u00edm se a\u017e ve t\u0159i, ale cht\u011bl jsem ti \u0159\u00edct, \u017ee m\u016fj pokoj je otev\u0159en\u00fd. Pokud chce\u0161, m\u016f\u017ee\u0161 si j\u00edt n\u011bco nakreslit, barev je tam spousta a pl\u00e1tna taky,“ sp\u011b\u0161n\u011b drmolil. „Co je tohle za chlapa?“ s \u0161eptem se ke mn\u011b nahnul, aby to nesly\u0161el.<\/div>\n
„Jsi moc hodn\u00fd, Adriene, d\u011bkuju. Mo\u017en\u00e1 t\u00e9 nab\u00eddky vyu\u017eiju, abych n\u011bjak rozumn\u011b vyplnil \u010das. Tohle je\u2026 m\u016fj bodyguard. Vysv\u011btl\u00edm ti to odpoledne, a\u017e se vr\u00e1t\u00ed\u0161 ze \u0161koly, ano? Jinak bys mohl p\u0159ij\u00edt pozd\u011b.“<\/div>\n
„Dob\u0159e, dob\u0159e. M\u011bj hezk\u00fd den,“ usm\u00e1l se, ale st\u00e1le pohledem visel na dvoumetrov\u00e9m obrovi stoj\u00edc\u00edm hned vedle dve\u0159\u00ed v ochrann\u00e9m postoji. Cel\u00e1 tahle situace byla k sm\u00edchu.<\/div>\n
„A\u0165 ti \u0161kola rychle ute\u010de,“ pop\u0159\u00e1l jsem mu na opl\u00e1tku.<\/p>\n

Kdy\u017e ode\u0161el, s\u00e1m jsem si vzal boty a vydal se sm\u011brem k j\u00eddeln\u011b, proto\u017ee jsem rozhodn\u011b nem\u011bl v pl\u00e1nu zme\u0161kat sn\u00eddani, m\u016fj \u017ealudek se nekompromisn\u011b hl\u00e1sil o slovo zp\u016fsobem, \u017ee jsem se b\u00e1l, aby nevysko\u010dil, nechytil m\u011b za ruku a osobn\u011b m\u011b k j\u00eddlu nedot\u00e1hl. Slastn\u011b jsem se usm\u00e1l, kdy\u017e mi Greta na tal\u00ed\u0159 dala t\u0159i velk\u00e9 l\u00edvance zalit\u00e9 javorov\u00fdm sirupem, p\u0159i\u010dem\u017e nezapomn\u011bla ani na drobnost v podob\u011b osma\u017een\u00e9ho citronu posypan\u00e9ho sko\u0159ic\u00ed.<\/div>\n

„Budete dnes cht\u00edt pomoci s ob\u011bdem?“<\/div>\n
„Nemus\u00ed\u0161,“ elegantn\u011b zamluvila p\u0159ekvapen\u00ed z toho, \u017ee s n\u00ed mluv\u00edm. „Jen si u\u017eij hezk\u00fd den se sv\u00fdmi z\u00e1libami, v\u0161ak oni mi pomohou ostatn\u00ed, m\u016f\u017ee\u0161 mi pomoct z\u00edtra.“<\/div>\n
„Z\u00e1liby? Ale no\u2026 dob\u0159e, pom\u016f\u017eu v\u00e1m teda z\u00edtra,“ jemn\u011b jsem se pousm\u00e1l a s tich\u00fdm pod\u011bkov\u00e1n\u00edm se odebral k jednomu z pr\u00e1zdn\u00fdch stol\u016f, kter\u00fdch bylo navzdory m\u00fdm obav\u00e1m spousta. Jak se uk\u00e1zalo, minim\u00e1ln\u011b \u010dtvrtina obyvatel zdej\u0161\u00edho domu byla ve \u0161kol\u00e1ch nebo prost\u011b vyrazili s p\u0159\u00e1teli ven. Ven\u2026 S povzdechem jsem si str\u010dil do pusy kousek l\u00edvance, a zat\u00edmco jsem tou\u017eebn\u011b z\u00edral z okna, jen matn\u011b jsem si uv\u011bdomoval, \u017ee krom m\u00e9ho hl\u00edda\u010de u stolu sed\u00ed je\u0161t\u011b n\u011bkdo. Toho jsem si v\u0161iml a\u017e tehdy, kdy se ke mn\u011b donesl hlubok\u00fd hlas.<\/p>\n

„Spal jsi dob\u0159e?“<\/div>\n

„Mysl\u00edte? Celou dobu mi p\u0159ed dve\u0159ma stepoval ten chlap,“ odsekl jsem, ani\u017e bych se n\u011bjak nam\u00e1hal vzhl\u00e9dnout k n\u011bmu a d\u00e1l jsem pokra\u010doval v j\u00eddle.<\/div>\n
„Nebudu to s tebou \u0159e\u0161it tady, Bille. A\u017e doj\u00ed\u0161, p\u0159ij\u010f za mnou do kancel\u00e1\u0159e,“ zabru\u010del a nakva\u0161en\u011b odkr\u00e1\u010del.<\/div>\n
Spolu s na\u0161tvan\u00fdm bru\u010den\u00edm pod nosem jsem pomalu, ale opravdu pomalu jedl, p\u0159i\u010dem\u017e po cest\u011b k Bushidov\u011b kancel\u00e1\u0159i jsem se taky nijak nenam\u00e1hal posp\u00edchat, tak\u017ee m\u00edsto obvykl\u00fdch t\u0159\u00ed minut jsem \u0161el skoro deset. \u010clov\u011bk by ne\u0159ekl, \u017ee neznalost cel\u00e9ho objektu m\u016f\u017ee b\u00fdt jakkoli prosp\u011b\u0161n\u00e1. Bohu\u017eel, i p\u0159es m\u00e9 nejpomalej\u0161\u00ed tempo jsem nakonec p\u0159ed dve\u0159mi kancel\u00e1\u0159e skon\u010dil a musel bych ochrnout, aby mohl zd\u016fvodnit nechu\u0165 k zaklep\u00e1n\u00ed, ani\u017e by se mi n\u011bco stalo. I kdy\u017e, jsem si jist\u00fd, \u017ee ten dvoumetrov\u00fd chl\u00e1pek by zaklepal jistojist\u011b miler\u00e1d za m\u011b.<\/p>\n

„Jsem tu,“ povzdechl jsem si, kdy\u017e jsem kone\u010dn\u011b st\u00e1l uvnit\u0159 kancel\u00e1\u0159e.<\/div>\n

„D\u00e1val sis je\u0161t\u011b n\u00e1\u0161up?“ u\u0161kl\u00edbl se.<\/div>\n
„M\u00e1 se j\u00edst pomalu, jinak by \u010dlov\u011bku mohlo b\u00fdt \u0161patn\u011b od \u017ealudku a j\u00e1 bych se r\u00e1d vyvaroval pozornosti, u\u017e tak dost zv\u00fd\u0161en\u00e9,“ rukou jsem m\u00e1vnul sm\u011brem ke dve\u0159\u00edm, abych pouk\u00e1zal na st\u00e1lou p\u0159\u00edtomnost hl\u00edda\u010de.<\/div>\n
„Nechci, abys ode\u0161el,“ bojovn\u011b zavr\u010del a p\u0159e\u0161el t\u011bsn\u011b ke mn\u011b.<\/div>\n
„A kdy\u017e sl\u00edb\u00edm, \u017ee neodejdu, budu od n\u011bj m\u00edt klid?“ tak\u00e9 bojovn\u011b jsem vystr\u010dil bradu a pevn\u011b se mu zad\u00edval do o\u010d\u00ed. Dv\u011b tmav\u00e9 hn\u011bd\u00e9 o\u010di se do m\u011b zap\u00edchly s neuv\u011b\u0159itelnou silou. D\u0159\u00edv, ne\u017e jsem sta\u010dil n\u011bjak zareagovat, jsem m\u011bl jeho rty p\u0159ilepen\u00e9 na t\u011bch sv\u00fdch, jen st\u011b\u017e\u00ed jsem vn\u00edmal, \u017ee m\u011b n\u011b\u017en\u011b laskaj\u00ed, zat\u00edmco jeho dlan\u011b pevn\u011b sv\u00edraly mou tv\u00e1\u0159.<\/p>\n

„Co to kruci\u2026“ vy\u0161t\u011bkl jsem, ale znovu m\u011b za\u010dal l\u00edbat. Bohu\u017eel, m\u00e9 t\u011blo prahnouc\u00ed po dotec\u00edch m\u011b tot\u00e1ln\u011b zradilo a j\u00e1 se do polibku vlo\u017eil se stejnou vervou jako Bushido. Kdy\u017e se na\u0161e jazyky poprv\u00e9 st\u0159etly na p\u016fli cesty, t\u00e1hle jsem zast\u00e9nal a obmotal ruce kolem jeho krku, Bushido si m\u011b za zadek p\u0159it\u00e1hl ke sv\u00e9mu kl\u00ednu.<\/div>\n

„Ne, ne, stop! Sta\u010d\u00ed,“ prudce jsem se od n\u011bj odtrhl, jakmile mi do\u0161lo, co to vlastn\u011b d\u011bl\u00e1m, a hlavn\u011b, s k\u00fdm<\/em>. O krok jsem ustoupil a sna\u017eil se vzpamatovat z pr\u00e1v\u011b pro\u017eit\u00e9ho z\u00e1\u017eitku. „J\u00e1\u2026 Mus\u00edm, mus\u00edm j\u00edt.“<\/div>\n
„Bille, po\u010dkej!“ozval se najednou vyd\u011b\u0161en\u00fd Bushido.<\/div>\n
„Ne, j\u00e1 te\u010f mus\u00edm j\u00edt na vzduch. A vy odvolejte toho chlapa.“<\/div>\n
„Odejde\u0161?“ rychle ke mn\u011b do\u0161el a pohladil m\u011b po tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„Ne,“ za\u0161eptal jsem. „Ale te\u010f u\u017e v\u00e1\u017en\u011b mus\u00edm j\u00edt. Pros\u00edm.“<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ pomalu se vzd\u00e1lil a otev\u0159el mi dve\u0159e, abych m\u011bl volnou cestu. Rychle, bez ohl\u00e9dnut\u00ed, jsem od n\u011bj utekl, ani\u017e bych p\u0159em\u00fd\u0161lel kam. Jedin\u00e9, co jsem je\u0161t\u011b zaslechl, byl Bushid\u016fv hlas oznamuj\u00edc\u00ed tomu chlapovi, \u017ee jeho slu\u017eby u\u017e nebude pot\u0159ebovat.<\/p>\n

*<\/p>\n

Vy\u010derpan\u011b jsem se op\u0159el hlavou o okno, zat\u00edmco z p\u0159ehr\u00e1va\u010de v po\u010d\u00edta\u010di mi vyhr\u00e1valy p\u00edsn\u011b z Tomova zaslan\u00e9ho v\u00fdb\u011bru. Posledn\u00ed hodinu jsme str\u00e1vili t\u00edm, \u017ee jsme si psali, co\u017e mi neuv\u011b\u0159iteln\u011b pomohlo. V\u011bdom\u00ed, \u017ee mi n\u011bkdo naslouch\u00e1, pro m\u011b znamenalo neskute\u010dn\u011b moc, p\u0159esto\u017ee jsem mu nemohl \u0159\u00edct, co se dnes stalo mezi mnou a Bushidem, nato\u017e abych mu v\u016fbec \u0159ekl, \u017ee je to Bushido, u koho \u017eiju.<\/div>\n

Vlastn\u011b jsem mu nemohl \u0159\u00edct v\u016fbec nic o tom, kde \u017eiju, proto\u017ee by si pro m\u011b p\u0159i\u0161el a odvedl m\u011b pry\u010d. A to jsem, kdo v\u00ed pro\u010d, necht\u011bl. P\u0159esto\u017ee to nebylo prost\u0159ed\u00ed, kde bych cht\u011bl z\u016fstat, n\u011bco m\u011b tu dr\u017eelo a j\u00e1 se za\u010d\u00ednal ob\u00e1vat, \u017ee to n\u011bco<\/em> je Bushid\u016fv polibek.<\/p>\n

„Bille?“ s nesm\u011bl\u00fdm zaklep\u00e1n\u00edm mi vlezl do pokoje Adrien. „Mluvil jsem s Gretou, pr\u00fd jsi vynechal ob\u011bd. Stalo se n\u011bco?“<\/div>\n

„Nen\u00ed mi dob\u0159e,“ l\u00edn\u011b jsem na\u0161kr\u00e1bal na znovu nalezenou tabulku.<\/div>\n
„Bille, pro\u010d u\u017e zase nemluv\u00ed\u0161? Ubl\u00ed\u017eil ti n\u011bkdo?“ vyd\u011b\u0161en\u011b m\u011b za\u010dal prohl\u00ed\u017eet. Jsem si jist\u00fd, \u017ee kdyby na\u0161el sebemen\u0161\u00ed ranku, okam\u017eit\u011b by vyhl\u00e1sil poplach.<\/div>\n
„Jsem v po\u0159\u00e1dku, doopravdy. Jen to vypad\u00e1, \u017ee mi nesedla sn\u00eddan\u011b. Mo\u017en\u00e1 si p\u016fjdu lehnout, abych to zaspal.“<\/div>\n
„Oh, no, dob\u0159e. Chce\u0161, abych t\u011b vzbudil p\u0159ed ve\u010de\u0159\u00ed?“<\/div>\n
„D\u011bkuju, ale uvid\u00edm, jak mi bude,“ vd\u011b\u010dn\u011b jsem ho pohladil po ruce. „Kdybych nedorazil, ur\u010dit\u011b se uvid\u00edme z\u00edtra, Adriene. Ale v\u00e1\u017e\u00edm si tv\u00e9ho z\u00e1jmu.“<\/div>\n
„Dob\u0159e, tak a\u0165 je ti brzy dob\u0159e, Bille,“ jemn\u011b se usm\u00e1l a odcupital pry\u010d z m\u00e9ho pokoje.<\/div>\n
Zat\u00edmco jsem poslouchal kroky nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edch lid\u00ed na chodb\u011b, pomalu jsem si vlezl do postele, kde jsem se schoulil do tit\u011brn\u00e9ho klub\u00ed\u010dka t\u0159esouc\u00edho se p\u0159ekvapen\u00edm, \u00fa\u017easem a nepochopen\u00edm. Kdy\u017e jsem se zachumlal do pe\u0159iny, hlavou mi b\u011b\u017eela jedin\u00e1 v\u011bc: Co ode m\u011b Bushido o\u010dek\u00e1v\u00e1?<\/p>\n

autor: Saline A.<\/strong><\/div>\n

betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Saline A. pairing Bill\/Bushido „Bo\u017ee Bille, ani nev\u00ed\u0161, jakou mi tv\u016fj email ud\u011blal radost, doopravdy jsem se o tebe hrozn\u011b b\u00e1l a nev\u00edm, jestli bych nepostavil na nohy cel\u00fd sv\u011bt, kdyby ses mi neozval. Kdy\u017e jsi mi napsal, \u017ee se t\u011b<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[481],"tags":[],"class_list":["post-6994","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-haus-fur-ungewollt"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6994","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6994"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6994\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6994"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6994"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6994"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}