{"id":6999,"date":"2012-02-05T17:00:00","date_gmt":"2012-02-05T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6980"},"modified":"2012-02-05T17:00:00","modified_gmt":"2012-02-05T16:00:00","slug":"genesis-40","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/02\/05\/genesis-40\/","title":{"rendered":"Genesis 40."},"content":{"rendered":"
autor: Janule<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
„Ahoj, prcku,“ usm\u00e1l se na svou malou sest\u0159i\u010dku Bill, kdy\u017e str\u010dil hlavu do d\u011btsk\u00e9ho pokoje.<\/div>\n
„Billy!“ vyk\u0159ikla blond\u00fdnka a vysko\u010dila mu do n\u00e1ru\u010de z podlahy, na kter\u00e9 si zrovna n\u011bco d\u016fle\u017eit\u011b \u010dm\u00e1rala do bloku. „Bude\u0161 si se mnou hr\u00e1t?“ hned se informovala, kdy\u017e se dostate\u010dn\u011b naba\u017eila l\u00edb\u00e1n\u00ed bratrov\u00fdch tv\u00e1\u0159\u00ed.<\/div>\n
„Jasn\u011b, proto jsem tady,“ p\u0159ik\u00fdvl Bill, a\u010dkoliv to nebyla a\u017e tak \u00fapln\u011b pravda. M\u011bl tu i jin\u00e9 posl\u00e1n\u00ed, ne\u017e se jen rozlou\u010dit se svou zdej\u0161\u00ed rodinou, ale to u\u017e m\u011bl spolehliv\u011b ukryt\u00e9 v kapse mikiny. Bylo mu sice l\u00edto, \u017ee je opou\u0161t\u00ed, ale na druhou stranu se nemohl do\u010dkat, a\u017e pozn\u00e1 vn\u011bj\u0161\u00ed sv\u011bt, sv\u011bt za oponou, kter\u00fd p\u0159ed n\u00edm dote\u010f skr\u00fdvali, a kter\u00fd ho l\u00e1kal u\u017e jen proto, \u017ee v n\u011bm bude \u017e\u00edt se sv\u00fdm Tomem.<\/div>\n
„Tak cos to kreslila, uka\u017e?“ sedl si k Jenny na podlahu, trochu j\u00ed pomohl dokreslit obr\u00e1zek dome\u010dku, p\u0159esn\u011b takov\u00e9ho, jak\u00fd vid\u011bla na obr\u00e1zku v poh\u00e1dkov\u00e9 kn\u00ed\u017ece, a tak ho to chytilo, \u017ee p\u0159estal chv\u00edli myslet na v\u0161echno v\u010detn\u011b \u010dasu.<\/p>\n

„U\u017e budu muset j\u00edt,“ \u0159ekl, kdy\u017e se pod\u00edval na n\u00e1st\u011bnn\u00e9 hodiny, kter\u00e9 mezit\u00edm ub\u00edhaly jako spla\u0161en\u00e9. Pol\u00edbil svou viditeln\u011b zklamanou sest\u0159i\u010dku na \u010delo a zvedl se k odchodu. „M\u011bj se tady hezky, brzy t\u011b zase p\u0159ijdu nav\u0161t\u00edvit,“ lhal, v o\u010d\u00edch m\u011bl skoro slzy, kdy\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee to nen\u00ed pravda. U\u017e nikdy sem nep\u0159ijde, dnes je v apartm\u00e1nu, ve kter\u00e9m vyrostl, \u00fapln\u011b naposledy. Jen se je\u0161t\u011b rozlou\u010d\u00ed s Mirou, oba mlad\u0161\u00ed brat\u0159i byli ve \u0161kole, a p\u016fjde.<\/div>\n

„Ale aby ti to zase netrvalo tak dlouho,“ trochu si post\u011b\u017eovala Jenny, kdy\u017e ji l\u00edbal do vl\u00e1sk\u016f. „P\u0159ij\u010f z\u00edtra, jo?“ zaji\u0161\u0165ovala si co nejkrat\u0161\u00ed term\u00edn.<\/div>\n
„Z\u00edtra nem\u016f\u017eu, m\u00e1m toho moc na pr\u00e1ci, v\u00ed\u0161?“ zahu\u010del j\u00ed do vlas\u016f, tiskl ji k sob\u011b, necht\u011blo se mu ji v\u016fbec pou\u0161t\u011bt. Ale musel. Postavil hol\u010di\u010dku zp\u00e1tky na podlahu. „Tak pa, a bu\u010f hodn\u00e1.“ P\u0159ipomn\u011bl j\u00ed je\u0161t\u011b jako v\u017edycky.<\/p>\n

Oddechl si, kdy\u017e do\u0161el do sv\u00e9ho apartm\u00e1nu, vyt\u00e1hl mal\u00fd zmuchlan\u00fd bal\u00ed\u010dek z kapsy a s nostalgi\u00ed jej rozlo\u017eil na postel p\u0159ed sebe. Sv\u011btle modr\u00fd bal\u00ed\u010dek se v tu r\u00e1nu zm\u011bnil v jeho star\u00fd svet\u0159\u00edk, kter\u00fd m\u011bl na sob\u011b, kdy\u017e ho sem p\u0159ivezli. Pe\u010dliv\u011b jej uhladil, aby nevypadal zmuchlan\u011b, p\u0159ejel prsty po \u010dty\u0159ech vypleten\u00fdch p\u00edsmenk\u00e1ch tvo\u0159\u00edc\u00edch jeho jm\u00e9no, a vyhrkly mu do o\u010d\u00ed slzy.<\/div>\n

Povzdychl si. Tak moc se t\u011b\u0161il, a\u017e potk\u00e1 svou maminku, a\u017e uvid\u00ed, jak to vypad\u00e1 naho\u0159e, ale sou\u010dasn\u011b mu bylo stra\u0161n\u011b l\u00edto, \u017ee mus\u00ed opustit lidi, kter\u00e9 m\u00e1 r\u00e1d, je\u017e zn\u00e1 odjak\u017eiva. Nejrad\u0161i by s sebou vzal Jenny, Miru s miminkem a dv\u011bma bratry, a klidn\u011b i Sakiho, sv\u00e9ho v\u011brn\u00e9ho str\u00e1\u017ece, jen aby je mohl je\u0161t\u011b n\u011bkdy v \u017eivot\u011b vid\u011bt. Ale copak to \u0161lo? Bylo mu zvl\u00e1\u0161tn\u011b. Nesm\u00ed si to p\u0159ipou\u0161t\u011bt. Z\u00edtra v noci ute\u010dou, a\u0165 se d\u011bje cokoliv. Miluje Toma, a tady je riziko ka\u017ed\u00e1 dal\u0161\u00ed minuta, kterou vedle n\u011bj str\u00e1v\u00ed. \u017divot rozhodl za n\u011bj.<\/div>\n
\n
\n

<\/div>\n

~*~<\/div>\n
\n

„Eriko?“ oslovil Sascha svou kolegyni, kdy\u017e obslou\u017eila z\u00e1kazn\u00edka a nikde v dohledu se dal\u0161\u00ed nevyskytoval.<\/p><\/div>\n

„Co pot\u0159ebuje\u0161?“ usm\u00e1la se na n\u011bj kolegyn\u011b. Sascha se j\u00ed l\u00edbil od prvn\u00edho dne, kdy nastoupil, byl svobodn\u00fd, p\u0159esn\u011b v t\u00e9 v\u011bkov\u00e9 kategorii, kterou pot\u0159ebovala, tak\u017ee ho ochotn\u011b zau\u010dovala a doufala, \u017ee bude jej\u00ed n\u00e1klonnost op\u011btovat. Sna\u017eila se celkem markantn\u011b, ka\u017ed\u00fd v\u010detn\u011b jejich \u0161\u00e9fa si toho v\u0161iml, ov\u0161em z\u0159ejm\u011b a\u017e na Saschu. Zat\u00edm \u010dekala marn\u011b, ale te\u010f svitla jist\u00e1 nad\u011bje.<\/div>\n
„Kdyby ses cht\u011bla dostat n\u011bkam, kde by v\u0161echno hl\u00eddali, necht\u011bli by tam nikoho pustit, aby u nich ne\u010dmuchal a neodhalil jejich tajemstv\u00ed, jak bys na to \u0161la?“ Sascha na nic jin\u00e9ho nemyslel, a napadlo ho, \u017ee mo\u017en\u00e1 jin\u00fd pohled na v\u011bc by mu mohl pomoci.<\/div>\n
„A kde by to jako m\u011blo b\u00fdt?“ nech\u00e1pala Erika, jak p\u0159esn\u011b to mysl\u00ed. „Jak\u00e9 prost\u0159ed\u00ed?“<\/div>\n
„No t\u0159eba dejme tomu n\u011bjak\u00e1 tov\u00e1rna, kde se vyr\u00e1b\u00ed zak\u00e1zan\u00e1 l\u00e1tka, o kter\u00e9 nikdo nev\u00ed, a ty by ses tam pot\u0159ebovala dostat, abys z\u00edskala o t\u00e9 v\u00fdrob\u011b d\u016fkazy.“<\/p>\n

„No\u2026 z\u00e1le\u017eelo by na tom, jak\u00fd lidi by m\u011b tam m\u011bli pustit. Kdyby to byl mlad\u0161\u00ed nebo i star\u0161\u00ed chl\u00e1pek, nejsp\u00ed\u0161 bych na n\u011bj pou\u017eila v\u0161echny \u017eensk\u00e9 zbran\u011b a sbalila ho,“ prohl\u00e1sila sebejist\u011b, byla si v\u011bdoma toho, jak na mu\u017ee p\u016fsob\u00ed. V\u010detn\u011b toho pisklav\u00e9ho skr\u010dka, co jim d\u011bl\u00e1 vedouc\u00edho, na jeho\u017e evidentn\u00ed z\u00e1jem zase nereagovala ona.<\/div>\n

„A co kdyby na to nezabral?“<\/div>\n
„V\u0161ichni zaberou, pokud to nejsou impotenti nebo teplou\u0161i,“ zasm\u00e1la se Erika Saschov\u011b naivit\u011b. „Ale kdyby to fakt ne\u0161lo, nezn\u00e1m \u010dlov\u011bka, na kter\u00fdho by nezabraly prachy.“<\/div>\n
„Jak to mysl\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„Tak, jak to \u0159\u00edk\u00e1m. Korupce je v\u0161ude, lidi se daj\u00ed snadno koupit, z\u00e1le\u017e\u00ed na tom, jak draz\u00ed jsou. Prost\u011b bych musela nab\u00eddnout pen\u00edze. Kdybych je m\u011bla, samoz\u0159ejm\u011b.“<\/div>\n
„A kdybys je nem\u011bla?“<\/div>\n
„No\u2026 to bych m\u011bla asi sm\u016flu,“ zaksichtila se pobaven\u011b, Sascha byl n\u011bkdy p\u011bkn\u011b nech\u00e1pav\u00e9 trdlo. P\u0159esto ho m\u011bla r\u00e1da.<\/div>\n
„Hmm\u2026 tak d\u00edk,“ p\u0159ik\u00fdvl, a za\u010dala uva\u017eovat, jestli n\u00e1pad s \u017eensk\u00fdmi zbran\u011bmi m\u016f\u017ee n\u011bjak rozvinout ve sv\u00fdch podm\u00ednk\u00e1ch, proto\u017ee pen\u00edze byly zcela jist\u011b vylou\u010den\u00e9. Vzhledem k tomu, \u017ee Eri\u010dina ohromn\u00e1 prsa mu z\u0159ejm\u011b p\u0159es noc nenarostou, nebyla mu tahle pomoc k ni\u010demu.<\/div>\n
„Nem\u00e1\u0161 za\u010d,“ odpov\u011bd\u011bla kolegyn\u011b. „N\u011bjak\u00fd probl\u00e9m?“ zeptala se, r\u00e1da by pomohla, ale bylo vid\u011bt, \u017ee pan budouc\u00ed novin\u00e1\u0159 je u\u017e zase duchem n\u011bkde jinde.<\/div>\n
„Ale ne,“ zavrt\u011bl hlavou Sascha. Za\u010d\u00ednal se pomalu vzd\u00e1vat, ne a ne na nic p\u0159ij\u00edt.<\/p>\n

„V\u011bnujte se laskav\u011b z\u00e1kazn\u00edk\u016fm,“ ozvalo se jim za z\u00e1dy nep\u0159\u00edjemn\u00fdm t\u00f3nem.<\/div>\n

„\u017d\u00e1dn\u00ed tu nejsou,“ oto\u010dila se Erika p\u0159ekvapen\u011b na \u0161\u00e9fa, kter\u00fd se zase zjevil jako duch, nejsp\u00ed\u0161 cel\u00fd jejich rozhovor poslouchal zpovzd\u00e1l\u00ed.<\/div>\n
„Co\u017e je va\u0161e chyba,“ p\u00edskl podr\u00e1\u017ed\u011bn\u011b \u0161\u00e9f. Oba jeho zam\u011bstnanci pokr\u010dili bezradn\u011b rameny, na tohle u\u017e se nedalo odpov\u011bd\u011bt. Hodili na sebe jen spikleneck\u00e9 pohledy za jeho z\u00e1dy a \u0161li si ka\u017ed\u00fd po sv\u00fdch. Sascha v\u011bd\u011bl, \u017ee u\u017e prost\u011b mus\u00ed n\u011bco ud\u011blat, jinak se tady z toho brzy zbl\u00e1zn\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/div>\n
\n

„To-Tome?“ zvedla p\u0159ekvapen\u011b o\u010di Clea, kdy\u017e se ve dve\u0159\u00edch jej\u00ed m\u00edstnosti objevila zn\u00e1m\u00e1 k\u0161iltovka a za n\u00ed dredy. V\u011bt\u0161\u00ed \u0161ok posledn\u00ed dobou neza\u017eila. Tom. Panebo\u017ee, jej\u00ed idol za n\u00ed p\u0159i\u0161el a\u017e sem, do jej\u00ed m\u00edstnosti, to n\u011bco znamen\u00e1, to ur\u010dit\u011b n\u011bco znamen\u00e1. Pomalu se za\u010dala zvedat, a\u010dkoliv j\u00ed v tom b\u0159icho, kter\u00e9 j\u00ed lezlo tak na nervy, p\u0159ek\u00e1\u017eelo.<\/p><\/div>\n

„Se\u010f, nenam\u00e1hej se, a\u0165 si neubl\u00ed\u017e\u00ed\u0161, to b\u0159icho t\u011b mus\u00ed stra\u0161n\u011b omezovat,“ zarazil ji uprost\u0159ed pohybu Tom. „Nepot\u00ed\u0161 se moc? J\u00e1 \u017ee bych ti t\u0159eba pustil klimatizaci na v\u011bt\u0161\u00ed stupe\u0148 nebo tak, kdy\u017e u\u017e jsem tady.“ V duchu se u\u0161kl\u00edbl, ale na Cleu se tv\u00e1\u0159il jako m\u00edlius, aby ji nenapadlo, \u017ee se o jej\u00edm podrazu na vlastn\u00edho bratra dozv\u011bd\u011bl. Jen si p\u0159i\u0161el tak trochu vy\u0159\u00eddit \u00fa\u010dty, ne\u017e se z\u00edtra v noci vypa\u0159\u00ed z t\u00e9hle cvok\u00e1rny.<\/div>\n
„Jsem tak r\u00e1da, \u017ee sis na m\u011b vzpomn\u011bl,“ rozpl\u00fdvala se Clea, ani\u017e by reagovala na Tomovy lehce nelichotiv\u00e9 nar\u00e1\u017eky na sv\u016fj stav, rozhodla se to velkoryse p\u0159ehl\u00e9dnout. „Nechce\u0161 n\u011bco k pit\u00ed? T\u00e1mhle je d\u017eus, kdybys\u2026“ Tom ji gestem zarazil, necht\u011bl nic, a\u010dkoliv to, \u017ee by ho tahle mal\u00e1 \u010darod\u011bjnice otr\u00e1vila, nejsp\u00ed\u0161 nehrozilo. V\u011bd\u011bl, \u017ee ho miluje, to bylo zcela jasn\u00e9 z toho, jak na n\u011bj zbo\u017en\u011b z\u00edrala, a hodlal toho pr\u00e1v\u011b te\u010f vyu\u017e\u00edt. No\u2026 sp\u00ed\u0161 to cht\u011bl trochu zneu\u017e\u00edt. Zaslou\u017eila si to.<\/p>\n

Kecnul si naproti n\u00ed na pohovku, hodil si nohu p\u0159es nohu, co\u017e jak tu\u0161il, Clea v tomhle stavu jen tak ud\u011blat nedok\u00e1zala, a pohr\u00e1val si s k\u0161iltem, do kter\u00e9ho sem tam cvrnknul.<\/div>\n

„Tak jak jsi dopadla u \u0161\u00e9fa, povolil ti, \u017ee to nemus\u00ed\u0161 porodit?“ k\u00fdvl bradou k jej\u00edmu b\u0159ichu, \u010d\u00edm\u017e za\u010dal zd\u00e1nliv\u011b nenucenou konverzaci.<\/div>\n
„No\u2026 nepovolil, bude to muset ven, ale dal\u0161\u00ed tam hned tak nebude, to se m\u016f\u017ee\u0161 spolehnout,“ nazna\u010dila, \u017ee nebude stejn\u00e1 jako ostatn\u00ed d\u011bv\u010data, aby se nechala hned po \u0161estined\u011bl\u00ed znovu zbouchnout.<\/div>\n
„Jak to? Myslel jsem, \u017ee z\u00e1kony jsou tady p\u0159\u00edsn\u00e9?“ povyt\u00e1hl v hran\u00e9m \u00fadivu Tom obo\u010d\u00ed. „To p\u0159ece nem\u016f\u017ee\u0161,“ dodal je\u0161t\u011b r\u00e1doby naivn\u011b. „Mus\u00ed\u0161 p\u0159ece rodit nov\u00e9 lidstvo, ne?“ podotkl p\u0159esn\u011b v duchu \u0161\u00e9fov\u00fdch m\u0161\u00ed, kter\u00e9 byl nucen denn\u011b poslouchat. Aspo\u0148 k n\u011b\u010demu mu to bylo. „Ale ch\u00e1pu to, ni\u010d\u00ed to postavu, vi\u010f? Nep\u0159ipad\u00e1\u0161 si n\u011bkdy jako p\u0159efouklej basketovej m\u00ed\u010d?“ h\u00e1zel Clee dal\u0161\u00ed odm\u011bny za jej\u00ed udava\u010dskou misi, u\u017e\u00edval si jej\u00edch potla\u010dovan\u00fdch emoc\u00ed, kter\u00e9 pe\u010dliv\u011b sledoval, pomalu se j\u00ed za\u010d\u00ednala v o\u010d\u00edch ukazovat podr\u00e1\u017ed\u011bnost a\u017e vztek.<\/div>\n
„T\u011bhotenstv\u00ed je p\u0159ece posl\u00e1n\u00ed,“ za\u010dala sv\u016fj po\u017eehnan\u00fd stav br\u00e1nit, a\u010dkoliv ho jinak nesn\u00e1\u0161ela. „Je to posv\u00e1tn\u00e1 v\u011bc, tak pro\u010d bych si m\u011bla p\u0159ipadat jako n\u011bjakej bal\u00f3n? Georg by dal nev\u00edm co za to, kdybych se s n\u00edm\u2026“ zarazila se, asi nebylo nejvhodn\u011bj\u0161\u00ed odhalovat tady zak\u00e1zan\u00e9 praktiky, kter\u00e9 po n\u00ed cht\u011bl jej\u00ed partner, ale Tom stejn\u011b pochopil, o \u010dem cht\u011bla mluvit.<\/div>\n
„Jo, to jsem sly\u0161el, \u017ee jsou tady chlapi tak pra\u0161t\u011bn\u00fd, \u017ee cht\u011bj sp\u00e1t s t\u011bhotn\u00fdma, nech\u00e1pu, co na tom vid\u011bj, mn\u011b to p\u0159ijde tak trochu\u2026 nechutn\u00fd,“ dodal jakoby ohledupln\u011b, ale naplno si u\u017e\u00edval Cleiny brun\u00e1tn\u011bj\u00edc\u00ed tv\u00e1\u0159e.<\/p>\n

„Ale kv\u016fli tomu tady nejsem, p\u0159i\u0161el jsem se t\u011b na n\u011bco zeptat.“<\/div>\n

„Tak se ptej,“ pokynula mu Clea, pomalu ji ten nabub\u0159el\u00fd a samolib\u00fd kytarista naproti za\u010d\u00ednal sv\u00fdmi neotesan\u00fdmi pozn\u00e1mkami \u0161tv\u00e1t, ale necht\u011bla p\u0159\u00edmo vybuchnout, musela se krotit, pokud se j\u00ed m\u011bl poda\u0159it z\u00e1m\u011br, kter\u00fd s n\u00edm m\u011bla.<\/div>\n
„Nev\u00ed\u0161 n\u00e1hodou, kdy m\u00e1 patn\u00e1ctiny Ada?“ zeptal se Tom bezelstn\u011b na n\u011bco, o \u010dem v\u011bd\u011bl, \u017ee sle\u010dnu naproti nepot\u011b\u0161\u00ed. Ada byla, jak mu sd\u011blil Bill, nejv\u011bt\u0161\u00ed Cleina rivalka v kr\u00e1se a v obdivu mu\u017e\u016f ze spole\u010denstv\u00ed, a jej\u00ed patn\u00e1ctiny se kvapem bl\u00ed\u017eily, tud\u00ed\u017e i jej\u00ed velice o\u010dek\u00e1van\u00e9 zasv\u011bcen\u00ed. Devades\u00e1t procent zdej\u0161\u00edch mu\u017e\u016f by bylo velice r\u00e1do jeho sou\u010d\u00e1st\u00ed, ale mo\u017enost m\u011bli jen n\u011bkte\u0159\u00ed.<\/div>\n
„Pro\u010d to pot\u0159ebuje\u0161 v\u011bd\u011bt?“ zn\u011bla Clea v\u00edc ne\u017e podr\u00e1\u017ed\u011bn\u011b.<\/div>\n
„Tak v\u00ed\u0161, kdy je m\u00e1? J\u00e1 bych nerad p\u0159i\u0161el o zasv\u011bcen\u00ed s n\u00ed, ale netu\u0161\u00edm, jestli nen\u00ed star\u0161\u00ed ne\u017e j\u00e1, to by mi ta ko\u010dka akor\u00e1t utekla,“ smls\u00e1val si na Billov\u011b sest\u0159i\u010dce \u010d\u00edm d\u00e1l t\u00edm v\u00edc, u\u017e mu j\u00ed za\u010d\u00ednalo b\u00fdt skoro i l\u00edto.<\/div>\n
„A jak v\u00ed\u0161, \u017ee ona bude cht\u00edt tebe?“ \u0161t\u011bkla na n\u011bj Clea p\u0159es stolek, div ho nepoprskala.<\/div>\n
„M\u011b chce ka\u017ed\u00e1, to nem\u00e1m strach,“ posunul si Tom frajersky k\u0161ilt a za\u010dal se pomalu zvedat. „Tak\u017ee ty nev\u00ed\u0161, kdy m\u00e1 narozeniny, jo?“ zeptal se je\u0161t\u011b jednou provokativn\u011b. Do\u010dkal se jen odm\u00edtav\u00e9ho zavrt\u011bn\u00ed hlavou, tak se zvedl na nohy. „No nic, tak j\u00e1 si to zjist\u00edm jinde, m\u011bj se,“ dal se rychle na \u00fastup, proto\u017ee m\u011bl pocit, \u017ee co nevid\u011bt vybuchne sm\u00edchy, jestli bude je\u0161t\u011b chv\u00edli nucen sledovat ten na\u0161tvan\u00fd a ura\u017een\u00fd ksicht p\u0159ed sebou. Kam se pod\u011bla jej\u00ed kr\u00e1sa? Kdyby ji takhle vid\u011bli v\u0161ichni ti, co se jim tak l\u00edbila\u2026 Tom by j\u00ed to p\u0159\u00e1l. Za Billa a za jeho utrpen\u00ed, kter\u00e9 kv\u016fli n\u00ed musel pro\u017e\u00edt. Usm\u00e1l se, kdy\u017e za n\u00edm zapadly dve\u0159e jej\u00ed m\u00edstnosti, posko\u010dil si spokojen\u011b a p\u00e1dil zp\u00e1tky za Billem. Z\u00edtra v noci se seberou a u\u017e je tady nikdo neuvid\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/div>\n
\n

Paul byl na \u00fat\u011bk p\u0159ipraven\u00fd. Ve sv\u00e9 sk\u0159\u00edni s oble\u010den\u00edm m\u011bl schovanou baterku, „vyp\u016fj\u010denou“ z jejich pokoje pro p\u0159\u00edpady v\u00fdpadk\u016f proudu, zrovna tak si opat\u0159il siln\u011bj\u0161\u00ed prov\u00e1zek, kdyby byl na n\u011bco pot\u0159eba, a v kuchyni ukradl jeden z no\u017e\u016f st\u0159edn\u00ed velikosti, ani\u017e by si toho Emily, kterou p\u0159i\u0161el „jen tak“ nav\u0161t\u00edvit, v\u0161imla, tak\u017ee mu zb\u00fdvala u\u017e jen jedna d\u016fle\u017eit\u00e1 v\u011bc, na kter\u00e9 za\u010dal pr\u00e1v\u011b pracovat. Dvakr\u00e1t po sob\u011b siln\u011b zaka\u0161lal.<\/p><\/div>\n

„Copak?“ zeptal se Kat, zvedl o\u010di od obrazovky, na kter\u00e9 sledoval video nahran\u00e9 v\u010dera v noci. Tom spal jako d\u0159evo, tud\u00ed\u017e to byla celkem nuda.<\/div>\n
„Asi budu m\u00edt ka\u0161el, za\u010d\u00edn\u00e1 m\u011b trochu bolet v krku,“ odchrchlal si znovu Paul, aby demonstroval u\u017e \u0159e\u010den\u00e9. „Jestli dostanu teplotu\u2026“ povzdychl si r\u00e1doby zkrou\u0161en\u011b, pot\u0159eboval, aby mu Kat jeho po\u010d\u00ednaj\u00edc\u00ed nemoc uv\u011b\u0159il.<\/div>\n
„Tak si lehne\u0161, dostane\u0161 pr\u00e1\u0161ek a vypot\u00ed\u0161 se,“ dokon\u010dil za n\u011bj v\u011btu Kat. „Hlavn\u011b mi sem nenos \u017e\u00e1dn\u00fd bacily, nech si je naho\u0159e,“ mimod\u011bk se trochu odt\u00e1hl od Paula. Ten samoz\u0159ejm\u011b znal Katovu nechu\u0165 k bacil\u016fm a vir\u016fm v\u0161eho druhu, byla to jeho mal\u00e1 obsese, kterou na sebe pr\u00e1skl jednou, kdy\u017e \u0159e\u0161ili n\u011bco z Katova oboru, a Paul se to rozhodl vyu\u017e\u00edt.<\/div>\n
„Jasn\u011b, \u0161\u00e9fe,“ p\u0159ik\u00fdvl Paul a p\u0159ikryl si rukou pusu, aby mohl lehce poka\u0161l\u00e1vat a provokovat tak sv\u00e9ho u\u010ditele. Malinko i popot\u00e1hl, aby tomu dodal na v\u011brohodnosti.<\/p>\n

„M\u016f\u017eu se na n\u011bco zeptat?“ rozhodl se je\u0161t\u011b zkusit risknout posledn\u00ed v\u011bc, kter\u00e1 mu chyb\u011bla ke \u0161t\u011bst\u00ed, ne\u017e tady za sebou pr\u00e1skne dve\u0159mi.<\/div>\n

„Ptej se,“ dostal pokyn, Kat st\u00e1le z\u00edral na sp\u00edc\u00edho Toma na monitoru, snad \u010dekal, \u017ee za\u010dne vyk\u0159ikovat ze span\u00ed, co\u017e se ov\u0161em u\u017e dlouho nestalo.<\/div>\n
„Jak vym\u00fd\u0161l\u00edte ta hesla, kter\u00fdma dost\u00e1v\u00e1te lidi z hypn\u00f3zy,“ padla dlouho vym\u00fd\u0161len\u00e1 ot\u00e1zka. Paul \u0159e\u0161il, jak\u00fdm zp\u016fsobem se na tak o\u0161emetn\u00e9 t\u00e9ma zeptat, aby to nevypadalo podez\u0159ele. „Napadlo m\u011b, co kdy\u017e je zapomenete?“ dodal rychle, aby p\u0159ivedl Kata tam, kde ho cht\u011bl m\u00edt. „U\u017e se v\u00e1m n\u011bco takov\u00e9ho stalo?“<\/div>\n
„Ne, zat\u00edm se mi to nestalo,“ zamyslel se Kat. „M\u00e1m na to svou techniku, tu t\u011b n\u011bkdy nau\u010d\u00edm, abys v\u011bd\u011bl, jak si zvolit spr\u00e1vnou kombinaci,“ ujistil ho Kat. Sakra. Nezb\u00fdvalo, ne\u017e si zahr\u00e1t na \u0161prta.<\/div>\n
„J\u00e9\u00e9\u00e9, \u0161\u00e9fe, nemohl byste m\u011b to nau\u010dit u\u017e dneska? J\u00e1 o tom u\u017e dva dny p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm, nem\u016f\u017eu to dostat z hlavy\u2026“ div nesepnul ruce a nepadl na kolena.<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b se\u0161 tak nedo\u010dkav\u00fd?“ usm\u00e1l se Kat, byl pot\u011b\u0161en\u00fd \u017e\u00e1kov\u00fdm z\u00e1jmem, byl to pro n\u011bj d\u016fkaz, \u017ee ho u\u010d\u00ed dob\u0159e. Kdyby ho l\u00e1tka nebavila, nejsp\u00ed\u0161 by neprojevoval z\u00e1jem v\u016fbec o nic. Paul byl \u0161ikovn\u00fd, tak pro\u010d by ho nenau\u010dil n\u011bco o trochu d\u0159\u00edv, ne\u017e p\u016fvodn\u011b pl\u00e1noval.<\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/div>\n
\n

„Pane Wernicke, na slov\u00ed\u010dko, pros\u00edm,“ ozvalo se p\u0159es prodejnu, do zav\u00edra\u010dky zb\u00fdvalo u\u017e jen \u010dtvrt hodiny.<\/p><\/div>\n

„Pros\u00edm, \u0161\u00e9fe,“ naklusal poslu\u0161n\u011b mlad\u00fd prodava\u010d do kancel\u00e1\u0159e, zav\u0159el za sebou dve\u0159e.<\/div>\n
„Z\u00edtra u\u017e necho\u010fte, pane Wernicke,“ stru\u010dn\u011b pronesl \u0161\u00e9f, ani\u017e by zvedl ke sv\u00e9mu zam\u011bstnanci pohled.<\/div>\n
„Co\u017ee?“ vypadlo z p\u0159ekvapen\u00e9ho Saschi. „To jako \u017ee m\u00e1m v\u00fdpov\u011b\u010f?“ otev\u0159el nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b pusu. No to snad ne? V\u017edy\u0165 nic neprovedl. „A d\u016fvod?“<\/div>\n
„Nepot\u0159ebuji \u017e\u00e1dn\u00fd d\u016fvod, pane Wernicke, jste ve zku\u0161ebn\u00ed dob\u011b. Prost\u011b mi jako zam\u011bstnanec nevyhovujete a te\u010dka. V\u00fdplata v\u00e1m p\u0159ijde na \u00fa\u010det, o to se b\u00e1t nemus\u00edte,“ dodal \u0161\u00e9f a zvedl se od stolu. „Ob\u010das se st\u00e1v\u00e1, \u017ee si lid\u00e9 nesednou, \u017ee?“ za\u0161klebil se, vzal za kliku a ztuhl\u00e9ho, op\u011bt nezam\u011bstnan\u00e9ho novin\u00e1\u0159e vy\u0161oupl elegantn\u011b na chodbu. Bude si muset asi sehnat bu\u010f n\u011bjak\u00e9ho star\u00e9ho d\u011bdka, kter\u00fd mu nebude l\u00e9zt do zel\u00ed, nebo \u017eenskou. Ta snad po Erice nevyjede. Nem\u011bl to, chud\u00e1k, jednoduch\u00e9.<\/p>\n

„Co se stalo?“ zeptala se Erika, kdy\u017e k n\u00ed zkoprn\u011bl\u00fd Sascha do\u0161el.<\/div>\n

„M\u00e1m pad\u00e1ka,“ vydechl, „to je p\u011bkn\u011b v hajzlu,“ dodal je\u0161t\u011b, a\u010dkoliv si nebyl tak \u00fapln\u011b jist\u00fd, jestli je to sp\u00ed\u0161 pohroma nebo \u00faleva. Zbav\u00ed se toho nep\u0159\u00edjemn\u00e9ho skr\u010dka, ale co bude d\u011blat? Jestli nebude m\u00edt co nejrychleji sv\u016fj \u010dl\u00e1nek, nem\u00e1 \u0161anci p\u0159e\u017e\u00edt. Dal\u0161\u00ed poni\u017euj\u00edc\u00ed misi u sv\u00fdch rodi\u010d\u016f nebo u Julie, aby je \u017e\u00e1dal o p\u016fj\u010dku, u\u017e se mu absolvovat necht\u011blo. Sakra\u2026 tohle byla \u010d\u00e1ra p\u0159es rozpo\u010det. Ani si nev\u0161iml, jak Erika zara\u017een\u011b z\u00edr\u00e1, jako by dostala v\u00fdpov\u011b\u010f ona. Dal\u0161\u00ed \u017eenich v h\u00e1ji, konstatovala zklaman\u011b.<\/p>\n

„Tak se tady m\u011bj p\u011bkn\u011b, n\u011bkdy zajdu,“ rozlou\u010dil se Sascha s Erikou, kdy\u017e se rozch\u00e1zeli p\u0159ed v\u00fdchodem pro zam\u011bstnance.<\/div>\n

„Je to \u0161koda,“ zak\u0148u\u010dela Erika. „Ur\u010dit\u011b p\u0159ij\u010f brzy,“ dodala, o\u010dek\u00e1vala, \u017ee by mohla t\u0159eba na rozlou\u010denou dostat polibek, ale toho se nedo\u010dkala. Sascha ji jen popl\u00e1cal po rameni a zmizel ve tm\u011b.<\/div>\n
„Juli,“ zaslechla je\u0161t\u011b ve tm\u011b hlas sv\u00e9ho te\u010f u\u017e b\u00fdval\u00e9ho kolegy, jak mluv\u00ed do telefonu. „Mohl bych se stavit?“ Dal\u0161\u00ed slova zanikla v d\u00e1lce, jak se postava mlad\u00e9ho prodava\u010de vzdalovala.<\/div>\n
„Ach jo,“ povzdechla si Erika a vydala se na opa\u010dnou stranu sm\u011brem k domovu. M\u00e1lem ji trefil \u0161lak, kdy\u017e se p\u0159ed n\u00ed n\u00e1hle rozsv\u00edtila sv\u011btla nov\u00e9ho Mercedesu a z ok\u00fdnka j\u00ed pokynula ruka, aby se \u0161la posadit na sedadlo vedle \u0159idi\u010de. Skr\u010dek. U\u017e zase. Kolikr\u00e1t mu je\u0161t\u011b bude muset \u0159\u00edct, \u017ee star\u00e9 p\u00e1prdy nesn\u00e1\u0161\u00ed? Jen\u017ee za\u010d\u00ednalo malinko sn\u011b\u017eit, tak se rozhodla, \u017ee se pro jednou nech\u00e1 odv\u00e9zt. V\u0161ak on si d\u011bdek stejn\u011b nem\u016f\u017ee d\u011blat \u017e\u00e1dn\u00e9 n\u00e1roky, uva\u017eovala, kdy\u017e za sebou zabouchla dve\u0159e luxusn\u00edho auta.<\/p>\n

autor: Janule<\/strong><\/div>\n

betaread: \u00c1\u010fa<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Janule „Ahoj, prcku,“ usm\u00e1l se na svou malou sest\u0159i\u010dku Bill, kdy\u017e str\u010dil hlavu do d\u011btsk\u00e9ho pokoje. „Billy!“ vyk\u0159ikla blond\u00fdnka a vysko\u010dila mu do n\u00e1ru\u010de z podlahy, na kter\u00e9 si zrovna n\u011bco d\u016fle\u017eit\u011b \u010dm\u00e1rala do bloku. „Bude\u0161 si se mnou hr\u00e1t?“ hned<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[428],"tags":[],"class_list":["post-6999","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-genesis"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6999","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6999"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6999\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6999"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6999"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6999"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}