{"id":7,"date":"2020-04-13T13:44:00","date_gmt":"2020-04-13T12:44:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2"},"modified":"2020-08-12T10:47:46","modified_gmt":"2020-08-12T08:47:46","slug":"berlin-berlin-berlin","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2020\/04\/13\/berlin-berlin-berlin\/","title":{"rendered":"Berlin. Berlin, Berlin"},"content":{"rendered":"
autor: Alexia<\/strong><\/div>\n
\n

Ahojte, posielam svoju kratu\u010dk\u00fa jednodielku v \u010de\u0161tin\u011b, ktor\u00e1 ma napadla pri pesni\u010dke Berlin, vlastne som ju nap\u00edsala hne\u010f po koncerte e\u0161te na hoteli. \ud83d\ude42 V pc m\u00e1m poviedok fakt ve\u013ea, aj ve\u013ea rozp\u00edsan\u00fdch, ale nikdy som sa neodv\u00e1\u017eila ich takto verejne posla\u0165. Nako\u013eko je poviedok \u017ealostne m\u00e1lo, mo\u017eno pri\u0161la moja chv\u00ed\u013ea \ud83d\ude42 Budem v\u010fa\u010dn\u00e1 za ka\u017ed\u00e9 jedno pre\u010d\u00edtanie, koment\u00e1r, \u010doko\u013evek \ud83d\ude42 Autora to ve\u013emi povzbud\u00ed, ke\u010f vid\u00ed, \u017ee to m\u00e1 v\u00fdznam \ud83d\ude42 Vopred sa ospravedl\u0148ujem za nejak\u00e9 chyby alebo nejasnosti v texte, ale tie jazyky sa mi tro\u0161ku plet\u00fa \ud83d\ude42 \u010eakujem Janule za zverejnenie a opravu \ud83d\ude42 Alexia<\/em><\/p>\n<\/div>\n

\n

Berl\u00edn, Berl\u00edn, Berl\u00edn\u2026 Tak r\u00e1d bych se vr\u00e1til, kdyby to tak \u0161lo. Uplynulo deset let\u2026 Deset let a j\u00e1 jsem ka\u017ed\u00fd den p\u0159em\u00fd\u0161lel, zda nebyla chyba odej\u00edt, jestli jsem nem\u011bl z\u016fstat alespo\u0148 pobl\u00ed\u017e a potichu sledovat situaci tak, aby na to nikdo nep\u0159i\u0161el. Mohl jsem, av\u0161ak byla by to psychosebevra\u017eda. Ne \u017ee by te\u010f nebyla, ale je to men\u0161\u00ed zlo. Rozhodn\u011b men\u0161\u00ed, ne\u017e z\u016fstat.<\/p>\n<\/div>\n

Tak stra\u0161n\u011b mi v\u0161echno chyb\u00ed, m\u00e1ma, Gordon, p\u0159\u00e1tel\u00e9 a v neposledn\u00edm \u0159ad\u011b ON.<\/div>\n
Tom. Dal bych v\u0161echno na sv\u011bt\u011b za to, abych ho mohl aspo\u0148 jednou obejmout, jednou vid\u011bt, c\u00edtit, v\u011bd\u011bt, \u017ee je tady. \u00dapln\u011b by mi sta\u010dilo, kdyby se na m\u011b jednou usm\u00e1l a j\u00e1 bych byl \u0161\u0165astn\u00fd. Mo\u017en\u00e1 bych vydr\u017eel dal\u0161\u00edch deset let, kdo v\u00ed? Nebo tak\u00e9 ne\u2026<\/div>\n
\n

Posledn\u00ed t\u00fdden jsem p\u0159em\u00fd\u0161lel nad Tomem ka\u017ed\u00fd den. Ne \u017ee bych o n\u011bm p\u0159edt\u00edm nep\u0159em\u00fd\u0161lel, ale te\u010f to bylo jin\u00e9. Po celou dobu, co jsem se p\u0159ist\u011bhoval do Los Angeles, jsem ho nep\u0159estal milovat, ale postupem \u010dasu jsem se alespo\u0148 dok\u00e1zal za\u010dlenit do norm\u00e1ln\u00edho \u017eivota, i kdy\u017e to bylo po\u0159\u00e1dn\u011b t\u011b\u017ek\u00e9, ale posledn\u00edch p\u00e1r dn\u00ed bylo \u00fapln\u011b zvl\u00e1\u0161tn\u00edch. P\u0159edstavoval jsem si ho, kdy\u017e jsem d\u011blal absurdn\u011b oby\u010dejn\u00e9 v\u011bci, nap\u0159\u00edklad kdy\u017e jsem pil \u010daj nebo si \u010distil zuby. Myslel jsem na n\u011bj p\u0159ed span\u00edm, dokonce se mi o n\u011bm zd\u00e1lo. Ano, sny byly nejhor\u0161\u00ed\u2026<\/p>\n<\/div>\n

Cht\u011bl mi t\u00edm \u017eivot n\u011bco \u0159\u00edct? S\u00e1m jsem nev\u011bd\u011bl pro\u010d, a hlavn\u011b pro\u010d te\u010f. Za\u010d\u00ednalo to b\u00fdt po\u0159\u00e1dn\u011b nep\u0159\u00edjemn\u00e9\u2026<\/div>\n
\u2026 A bolestiv\u00e9.<\/div>\n
\n

U\u017e ani po\u0159\u00e1dn\u011b nev\u00edm, jak vypad\u00e1; vid\u011bl jsem sice p\u00e1r fotek v novin\u00e1ch, ale to je v\u0161echno. Zaj\u00edmalo by m\u011b, jestli se mu tak\u00e9 d\u011blaj\u00ed takov\u00e9 hrozn\u00e9 vr\u00e1sky jako mn\u011b. Holt u\u017e jsem star\u00fd.<\/p>\n<\/div>\n

Je mi t\u0159icet, proboha!<\/div>\n
R\u00e1no jsem se vzbudil z kr\u00e1sn\u00e9ho snu. Setkali jsme se v n\u011bm a j\u00e1 se t\u00e9 p\u0159edstavy, \u017ee by to n\u011bkdy mohla b\u00fdt skute\u010dn\u011b pravda, neum\u011bl zbavit. Moje mysl si st\u00e1le pohr\u00e1vala s my\u0161lenkou jet do Berl\u00edna.<\/div>\n
Och, Bo\u017ee! Tak r\u00e1d bych jel! Ale b\u00e1l jsem se s\u00e1m sebe\u2026 Co kdybych to neunesl? Tak jako v den, kdy jsem se rozhodl odej\u00edt? Co kdyby mi to p\u0159evr\u00e1tilo \u017eivot naruby a dostalo je\u0161t\u011b v\u00edce na dno? Co kdyby cel\u00e1 m\u00e1 obrann\u00e1 ze\u010f, kterou jsem tak dlouho budoval, kv\u016fli jednomu pohledu na Toma padla? A nepadla by jen ona. B\u00e1l jsem se, \u017ee cel\u00e9 m\u00e9 byt\u00ed by se rozsypalo jako hrad z p\u00edsku. A co potom?<\/div>\n
\n

Ne, nem\u016f\u017eu se vr\u00e1tit, i kdy\u017e bych velmi cht\u011bl. Nedok\u00e1\u017eu se na Toma jen tak pod\u00edvat. Ne po tom, co jsem beze slova zmizel z jeho \u017eivota. Mo\u017en\u00e1 by se mnou ani nemluvil, v\u017edy\u0165 j\u00e1 mu nedal \u017e\u00e1dn\u00e9 vysv\u011btlen\u00ed, ne\u0159ekl jsem mu ani jen blb\u00e9 „sbohem“, nic!<\/p>\n<\/div>\n

Kdyby tak v\u011bd\u011bl, jak moc mi to je l\u00edto. Ale to se z\u0159ejm\u011b nikdy nedozv\u00ed.<\/div>\n
Polo\u017eilo by m\u011b, kdybych Toma vid\u011bl znovu \u0161\u0165astn\u00e9ho s jeho \u017eenou. Ur\u010dit\u011b mu je takhle l\u00edp, beze m\u011b.<\/div>\n
\n
Ona byla d\u016fvod, pro\u010d jsem ode\u0161el. Tomovo „Ano“, kter\u00e9 \u0159ekl sv\u00e9 l\u00e1sce p\u0159ed olt\u00e1\u0159em, bylo to nejbolestiv\u011bj\u0161\u00ed slovo, jak\u00e9 jsem kdy sly\u0161el. A den, kdy se o\u017eenil, byla \u017eiv\u00e1 no\u010dn\u00ed m\u016fra. Bylo to ode m\u011b zbab\u011bl\u00e9, ale nezb\u00fdvalo mi nic jin\u00e9ho, \u200b\u200bjen se po svatb\u011b sbalit a ut\u00e9ct co nejd\u00e1l, jak to jen bylo mo\u017en\u00e9. Jedin\u00e1 mo\u017enost, jak si zachovat sv\u00e9 tajemstv\u00ed, nezhnusit se mu a tot\u00e1ln\u011b se p\u0159ed n\u00edm nezhroutit, bylo prost\u011b zmizet.<\/div>\n
Tom mi tolikr\u00e1t volal, musel jsem si dokonce zm\u011bnit \u010d\u00edslo. Jedin\u00e1 zpr\u00e1va, kterou jsem mu poslal, byla: „Jsem v po\u0159\u00e1dku, nevolej mi. Sbohem, Tomi. „<\/div>\n
A on mi opravdu u\u017e nikdy v\u00edce nezavolal\u2026<\/div>\n
\n

Na dne\u0161n\u00ed den jsem si vzal volno. Nem\u011bl jsem chu\u0165 se s nik\u00fdm setk\u00e1vat, nikomu odpov\u00eddat na hloup\u00e9, st\u00e1le se opakuj\u00edc\u00ed ot\u00e1zky. Cel\u00fd den jsem prole\u017eel v posteli a zam\u00fd\u0161lel se nad sv\u00fdm \u017eivotem a nejv\u011bt\u0161\u00ed ztr\u00e1tou v n\u011bm. C\u00edtil jsem se opravdu hrozn\u011b a de\u0161tiv\u00e9 po\u010das\u00ed mi nijak nepom\u00e1halo. Vstal jsem z k\u0159esla a p\u0159e\u0161el k oknu. Sledoval jsem, jak se kapky hust\u00e9ho de\u0161t\u011b sna\u017e\u00ed prorazit okno znovu a znovu. Dnes to byl obzvl\u00e1\u0161\u0165 nep\u0159\u00edjemn\u00fd d\u00e9\u0161\u0165. Zd\u00e1lo se, \u017ee m\u00e1m dokonce nad sebou jeden mrak. Takov\u00fd jen pro m\u011b. Moje soukrom\u00e1 deprese.<\/p>\n<\/div>\n

\n

Bo\u017ee, Tome, jak se t\u011b m\u00e1m zbavit? Nechci na tebe u\u017e v\u00edc myslet, sly\u0161\u00ed\u0161? Nechci!<\/p>\n<\/div>\n

Kdy\u017e jsme byli mal\u00ed, mysleli jsme si, \u017ee si um\u00edme navz\u00e1jem \u010d\u00edst my\u0161lenky. Ob\u010das se to i opravdu stalo. Tedy\u2026 nebyly to my\u0161lenky, sp\u00ed\u0161e pocity nebo jak to \u0159\u00edct. Kdy\u017e byl smutn\u00fd, c\u00edtil jsem to tak\u00e9. I jeho \u0161t\u011bst\u00ed m\u011b tot\u00e1ln\u011b dok\u00e1zalo pohltit d\u0159\u00edv, ne\u017e jsem v\u016fbec v\u011bd\u011bl d\u016fvod jeho \u00fasm\u011bvu. Byly to n\u00e1dhern\u00e9 \u010dasy\u2026 Mysl\u00edm, \u017ee to fungovalo i pak, a proto mi Tom u\u017e nezavolal. Prost\u011b musel tu\u0161it, \u017ee m\u011b mus\u00ed nechat tak, jinak si to neum\u00edm vysv\u011btlit. Nebo \u017ee bych mu byl tak lhostejn\u00fd? To ne\u2026 Tomu nev\u011b\u0159\u00edm.<\/div>\n
\n

Po\u0159\u00e1d jsem st\u00e1l u okna jako nostalgick\u00e1 troska. Za\u010d\u00ednaly m\u011b bolet svaly kolem krku, n\u011bjak to cel\u00e9 na m\u011b dolehlo nejen psychicky, ale i fyzicky. Mo\u017en\u00e1 bych si m\u011bl j\u00edt lehnout a prost\u011b jen z\u00edrat do blba. N\u011bjak\u00fdm zp\u016fsobem vypnout mysl, d\u00e1t si takov\u00fd restart. Ano, to by mi mohlo pomoct.<\/p>\n<\/div>\n

P\u0159esunul jsem se do lo\u017enice, t\u011b\u0161il jsem se, jak si lehnu do t\u011bch nad\u00fdchan\u00fdch pe\u0159in a budu prost\u011b odpo\u010d\u00edvat. Ano, skv\u011bl\u00fd n\u00e1pad!<\/div>\n
Lehl jsem si do postele, z pe\u0159in byla c\u00edtit jemn\u00e1 kv\u011btinov\u00e1 v\u016fn\u011b. Miluji vo\u0148av\u00e9 v\u011bci, p\u016fsob\u00ed tak \u010dist\u011b a p\u0159\u00edjemn\u011b. Kde by se m\u011bl \u010dlov\u011bk c\u00edtit l\u00e9pe, kdy\u017e ne ve vlastn\u00ed posteli?<\/div>\n
Nat\u00e1hl jsem se do no\u010dn\u00edho stolku, kde jsem m\u011bl u\u017e p\u00e1r let roze\u010dtenou knihu z dobr\u00fdch \u010das\u016f. Kniha by mi mohla pomoci tro\u0161ku se odpoutat od vlastn\u00edch my\u0161lenek a p\u0159em\u00fd\u0161let nad n\u011b\u010d\u00edm jin\u00fdm.<\/div>\n
Otev\u0159el jsem ji na posledn\u00ed p\u0159e\u010dten\u00e9 stran\u011b, odkud mi vypadla z\u00e1lo\u017eka, na kterou jsem \u00fapln\u011b zapomn\u011bl.<\/div>\n
Dobr\u00fd pokus, Bille, dnes ti to nen\u00ed souzeno!<\/div>\n
\n

Z\u00e1lo\u017eka byla fotka n\u00e1s dvou s Tomem. Pr\u00e1v\u011b tehdy jsme oslavovali patn\u00e1ct\u00e9 narozeniny. Jsme vyfocen\u00ed s dortem, jak nalepen\u00ed na sob\u011b sfouk\u00e1v\u00e1me sv\u00ed\u010dky. Pamatuji si to, jako by to bylo v\u010dera. Byly to narozeniny, kdy mi Tom dal naposled pusu na tv\u00e1\u0159. Od t\u00e9 doby nic, za\u010dal m\u00edt ke mn\u011b jak\u00fdsi divn\u00fd odstup. Ur\u010dit\u011b si myslel, \u017ee jsme u\u017e dost sta\u0159\u00ed na takov\u00e9 v\u011bci, ale j\u00e1 bych dal fakt cokoliv za takovou pusu na tv\u00e1\u0159. Alespo\u0148 objet\u00ed\u2026 cokoliv. I jeden pohled by mi sta\u010dil.<\/p>\n<\/div>\n

\n

D\u00edval jsem se na tu fotku nep\u0159etr\u017eit\u011b tak dlouho, a\u017e mi za\u010daly t\u00e9ct slzy. Jedna po druh\u00e9 \u2026 Cht\u011bl bych v\u0161echno vr\u00e1tit zp\u011bt, cht\u011bl bych, aby mi znovu bylo patn\u00e1ct a \u017e\u00edt si sv\u016fj bezstarostn\u00fd \u017eivot s Tomem. Ale u\u017e je pozd\u011b bre\u010det, v\u0161e je nen\u00e1vratn\u011b pry\u010d a mn\u011b nezb\u00fdv\u00e1, ne\u017e \u010das od \u010dasu prol\u00edt p\u00e1r slz a prost\u011b j\u00edt d\u00e1l bez n\u011bj. A takto to sn\u00e1\u0161et a\u017e do konce \u017eivota \u2026<\/p>\n<\/div>\n

Jak\u00fd to je \u017eivot bez Toma? Je to jen p\u0159e\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed, jako kdyby mi chyb\u011bla polovina du\u0161e. C\u00edt\u00edm se \u00fapln\u011b nekompletn\u00ed a nejen to. C\u00edt\u00edm se tak provinile za to, \u017ee jsem si v\u016fbec dovolil se zamilovat. Kdyby to byl kdokoliv jin\u00fd, ale vlastn\u00ed dvoj\u010de? Vesm\u00edr si pro m\u011b vymyslel fakt katastrof\u00e1ln\u00ed sc\u00e9n\u00e1\u0159.<\/div>\n
\n

Se slzami v o\u010d\u00edch jsem na chvilku usnul. Ze sp\u00e1nku m\u011b vytrhl pocit, \u017ee n\u011bkdo klepal. Myslel jsem si, \u017ee se mi to zd\u00e1lo ve snu, ale \u010d\u00edm v\u00edc jsem se probouzel a vn\u00edmal realitu, t\u00edm v\u00edc jsem si uv\u011bdomoval, \u017ee se mi to jen nezd\u00e1 a \u017ee na opa\u010dn\u00e9 stran\u011b dve\u0159\u00ed opravdu n\u011bkdo stoj\u00ed a klepe. Neochotn\u011b jsem se vysoukal z postele, nahodil \u017eupan a vydal se ke dve\u0159\u00edm. Kdo to m\u016f\u017ee b\u00fdt? Dnes jsem rozhodn\u011b ne\u010dekal \u017e\u00e1dn\u00e9 n\u00e1v\u0161t\u011bvy, cht\u011bl jsem se jen ut\u00e1p\u011bt ve smutku. Takov\u00fd „pohodov\u00fd“ den.<\/p>\n<\/div>\n

\n

Otev\u0159el jsem dve\u0159e, a to, co jsem za nimi vid\u011bl, m\u011b t\u00e9m\u011b\u0159 dostalo na kolena. P\u0159estal jsem d\u00fdchat, srdce mi vynechalo jeden \u00fader. Nemohl jsem uv\u011b\u0159it, na koho se d\u00edv\u00e1m. Byl to ON. Byl to Tom a byl tak kr\u00e1sn\u00fd a tak dosp\u011bl\u00fd. P\u0159ipadal jsem si hloup\u011b, nech\u00e1pav\u011b jsem na n\u011bj z\u00edral dost dlouhou dobu beze slova, ale nev\u011bd\u011bl jsem, co \u0159\u00edct. I kdybych cht\u011bl, nedalo se. Ka\u017ed\u00e1 hl\u00e1ska, kterou jsem se alespo\u0148 pokusil vydat, se zasekla n\u011bkde na p\u016fli cesty ven. Cel\u00e9 t\u011blo mi \u00fapln\u011b strnulo, kdy\u017e ud\u011blal krok bl\u00ed\u017e ke mn\u011b.<\/p>\n

„Ahoj.“ \u0158ekl Tom, dokonce i jeho hlas byl mu\u017en\u011bj\u0161\u00ed. D\u00edval se na m\u011b stejn\u011b p\u0159ekvapen\u011b jako j\u00e1 na n\u011bj. Museli jsme vypadat jako zrcadlo. Byl tak jin\u00fd, m\u011bl rozpu\u0161t\u011bn\u00e9 vlasy sahaj\u00edc\u00ed pod ramena, vousy, p\u00e1r jemn\u00fdch vr\u00e1sek, ale st\u00e1le to byl on. M\u016fj Tomi.<\/p>\n<\/div>\n

„Ahoj, c-co tady d\u011b-d\u011bl\u00e1\u0161?“ Sotva jsem ze sebe vykoktal. Byl jsem tot\u00e1ln\u011b p\u0159ekvapen\u00fd. Chvilku jsem dokonce p\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli st\u00e1le nele\u017e\u00edm v posteli a prost\u011b nesn\u00edm, ale ne. Nesnil jsem, to jsem pochopil, kdy\u017e Tom p\u0159ekro\u010dil hranici a objal m\u011b. Najednou jsem c\u00edtil to teplo jeho t\u011bla, kter\u00e9 mi dlouh\u00e1 l\u00e9ta tak chyb\u011blo. Sev\u0159el m\u011b v n\u00e1ru\u010d\u00ed pevn\u011b jako nikdy p\u0159edt\u00edm. Sna\u017eil jsem se nepodlehnout emoc\u00edm, ale byl to p\u0159edem prohran\u00fd boj. V\u0161\u00ed l\u00e1skou jsem Toma objal zp\u00e1tky. Neuv\u011b\u0159iteln\u011b mi chyb\u011bl, nev\u011b\u0159il jsem, \u017ee mi bude dop\u0159\u00e1no je\u0161t\u011b jednou ten pocit za\u017e\u00edt, \u017ee m\u011b Tom je\u0161t\u011b n\u011bkdy bude obj\u00edmat, a stalo se. A\u0165 jsem se sna\u017eil sebev\u00edc, kolena se mi podlomila a j\u00e1 Tomovi do n\u00e1ru\u010d\u00ed doslova padl. Chytil m\u011b je\u0161t\u011b pevn\u011bji a up\u0159en\u011b se na m\u011b zad\u00edval.<\/div>\n
\n

„Tak moc jsi mi chyb\u011bl.“ Za\u0161eptal, o\u010di se mu zaleskly stejn\u011b jako mn\u011b. Byl jsem doslova paralyzovan\u00fd, jedin\u00e9, co jsem dok\u00e1zal, bylo nechat slz\u00e1m volnou cestu.<\/p>\n<\/div>\n

Nev\u011bd\u011bl jsem, co na to \u0159\u00edct. V hlav\u011b jsem m\u011bl nespo\u010det ot\u00e1zek, jak m\u011b na\u0161el, pro\u010d p\u0159i\u0161el, pro\u010d pr\u00e1v\u011b te\u010f\u2026 A takto bych mohl pokra\u010dovat hodiny.<\/div>\n
„Ty mn\u011b taky, Tome.“ Vydechl jsem mu do krku, trochu se ode m\u011b odd\u00e1lil, aby mi vid\u011bl do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Jen jedno mi \u0159ekni, pros\u00edm, jen to, \u017ee jsi nezmizel proto, \u017ees m\u011b p\u0159estal m\u00edt r\u00e1d?! Nev\u011b\u0159\u00edm tomu. Nev-\u2026 „<\/div>\n
„Ne! Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee ne jen\u2026 Je to tak komplikovan\u00e9, neum\u00edm ti to vysv\u011btlit jenom tak.“ P\u0159eru\u0161il jsem ho a zat\u00e1hl ho dovnit\u0159, opravdu nepot\u0159ebuji, aby n\u00e1s sly\u0161el je\u0161t\u011b n\u011bkdo dal\u0161\u00ed.<\/div>\n
Pravdou je, \u017ee nejde o to, co mu neum\u00edm vysv\u011btlit\u2026 J\u00e1 nechci. Neum\u00edm si p\u0159edstavit, \u017ee bych mu m\u011bl te\u010f jen tak vyklopit, jak moc ho od \u010dtrn\u00e1cti let miluji a jak nesnesiteln\u00e9 to pro m\u011b bylo. Nebylo jin\u00e9 v\u00fdchodisko, ze\u0161\u00edlel bych.<\/div>\n
\n

„Bille, mo\u017en\u00e1 se vid\u00edme naposledy, ale\u2026 Posledn\u00ed t\u00fdden nemohu ani sp\u00e1t, byl jsem cel\u00e9 noci vzh\u016fru, musel jsem t\u011b naj\u00edt, i kdyby m\u011b to st\u00e1lo \u017eivot. A vlastn\u011b mo\u017en\u00e1 i bude\u2026“ Nech\u00e1pal jsem, o \u010dem mluv\u00ed, tedy\u2026 pro\u010d naposledy te\u010f, kdy\u017e m\u011b na\u0161el? Jedin\u00e9, co mi z jeho slov d\u00e1valo smysl, bylo, \u017ee u\u017e v\u00edm, pro\u010d moje deprese zes\u00edlila p\u0159esn\u011b p\u0159ed t\u00fddnem. Opravdu jsme na sebe napojen\u00ed, proto jsem na n\u011bj tolik myslel. Bylo to vz\u00e1jemn\u00e9, p\u0159ivol\u00e1val si m\u011b.<\/p>\n<\/div>\n

„Tomi, j\u00e1 v\u016fbec nev\u00edm, o \u010dem mluv\u00ed\u0161, co se d\u011bje? Pro\u010d by t\u011b m\u011bla tv\u00e1 n\u00e1v\u0161t\u011bva st\u00e1t \u017eivot? Pro\u010d naposledy? Ni\u010demu nerozum\u00edm. „<\/div>\n
„Ach \u2026“ t\u011b\u017eko si oddechl, jemn\u011b zavrt\u011bl hlavou v nesouhlasu\u2026 Pousm\u00e1l se, ale jeho \u00fasm\u011bv v\u016fbec nebyl \u0161\u0165astn\u00fd, pr\u00e1v\u011b naopak. Op\u011bt se mu o\u010di leskly. Nerv\u00f3zn\u011b zatnul p\u011bsti, zhluboka se nadechl, v sekund\u011b popo\u0161el ke mn\u011b a p\u0159itiskl sv\u00e9 rty na ty moje.<\/div>\n
\n

Mozek se mi odpojil od t\u011bla, pro\u0161el mnou p\u0159\u00edmo elektrick\u00fd v\u00fdboj. \u017daludek mi d\u011blal kotrmelce, a dokonce jsem chvilku myslel, \u017ee omdl\u00edm. Neum\u011bl jsem zpracovat, co se pr\u00e1v\u011b stalo, i kdy\u017e to trvalo jen chvilku. Tom m\u011b opravdu pol\u00edbil? Stalo se to, na co jsem \u010dekal cel\u00fd \u017eivot?<\/p>\n<\/div>\n

„Promi\u0148,“ ani se mi nepod\u00edval do o\u010d\u00ed, jen se oto\u010dil sm\u011brem ke dve\u0159\u00edm. Cht\u011bl odej\u00edt. Posb\u00edral jsem v sob\u011b ve\u0161kerou s\u00edlu, kterou jsem na\u0161el, chytil ho za rameno, oto\u010dil ho a p\u0159is\u00e1l se na jeho rty znovu. M\u016fj sen se stal skute\u010dnost\u00ed a j\u00e1 ho nemohl nechat jen tak odej\u00edt, i kdy\u017e jsem st\u00e1le nech\u00e1pal, co se to vlastn\u011b d\u011bje. Tom m\u011b chytil za pas, p\u0159it\u00e1hl si m\u011b bl\u00ed\u017e a polibek je\u0161t\u011b v\u00edce prohloubil. Miloval m\u011b, c\u00edtil jsem to tak intenzivn\u011b jako nikdy nic ve sv\u00e9m \u017eivot\u011b.<\/div>\n
Miloval m\u011b\u2026<\/a><\/p>\n

autor: Alexia<\/strong><\/p>\n<\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\n

Koment\u00e1\u0159e<\/h3>\n
\n
1<\/a> \u00a0Zuzu<\/strong>\u00a0| 15. \u00fanora 2020 v 19:37 |\u00a0Reagovat<\/a><\/div>\n
\n

No a kde m\u00e1me n\u011bjak\u00e9 pokra\u010dov\u00e1n\u00ed??? Takhle to utnout v tom nejlep\u0161\u00edm, kdy\u017e u\u017e jsou kone\u010dn\u011b zase spolu, to se ned\u011bl\u00e1!!!! \ud83d\ude01
\nBolelo to, \u010d\u00edst v\u0161echny ty Billovy my\u0161lenky, ale h\u00e1d\u00e1m, \u017ee Tom to celou tu dobu c\u00edtil \u00fapln\u011b stejn\u011b, tak\u017ee jsem r\u00e1da, \u017ee se kone\u010dn\u011b vzmu\u017eil a Billa si zase na\u0161el \u2764<\/p>\n<\/div>\n<\/div>\n

\n
2<\/a> \u00a0Kathulle<\/strong>\u00a0| 16. \u00fanora 2020 v 21:15 |\u00a0Reagovat<\/a><\/div>\n
\n

Jeee to byla mila povidka. \ud83d\ude42 Pekne se cetla a s happy endem \ud83d\udc95 klidne posilej dal, rada si prectu neco aktualniho. \ud83d\ude42<\/p>\n<\/div>\n<\/div>\n

\n
3<\/a> \u00a0Karin<\/strong>\u00a0| 18. \u00fanora 2020 v 20:33 |\u00a0Reagovat<\/a><\/div>\n
\n

To je n\u00e1dhern\u00e1 pov\u00eddka douf\u00e1m \u017ee m\u00e1\u0161 je\u0161t\u011b dal\u0161\u00ed kr\u00e1sn\u00e9 pov\u00eddky.<\/p>\n<\/div>\n<\/div>\n

\n
4<\/a> \u00a0Krist\u00fdna<\/strong>\u00a0| 18. \u00fanora 2020 v 23:05 |\u00a0Reagovat<\/a><\/div>\n
\n

\u00da\u017easn\u00e1 pov\u00eddka \u2764\ufe0f. A kdyby m\u011bla pokra\u010dov\u00e1n\u00ed, byla by nej\u00fa\u017easn\u011bj\u0161\u00ed. D\u00edky \u2764\ufe0f<\/p>\n<\/div>\n<\/div>\n

\n
5<\/a> \u00a0Jasalia<\/strong>\u00a0| 1. b\u0159ezna 2020 v 10:08 |\u00a0Reagovat<\/a><\/div>\n
\n

Ten za\u010diatok mi bol stra\u0161ne povedom\u00ed, zrejme si nebola prv\u00e1, ktor\u00fa nie\u010do tak\u00e9 napadlo. Ale koniec u\u017e bol o inom. Ke\u010f pri\u0161iel Tom, za\u010dal hovori\u0165, ako na\u0148ho myslel, ako sa mo\u017eno vidia naposledy, norm\u00e1lne som si myslela, \u017ee m\u00e1 nejak\u00fa smrte\u013en\u00fa chorobu a pri\u0161iel sa vlastne rozl\u00fa\u010di\u0165. Ale zd\u00e1 sa, \u017ee nie. Na\u0161\u0165astie. Tak \u010fakujem za pr\u00edbeh, rada si pre\u010d\u00edtam aj \u010fal\u0161ie.<\/p>\n<\/div>\n<\/div>\n

\n
6<\/a> \u00a0D\u00e9monka<\/strong>\u00a0| 2. b\u0159ezna 2020 v 15:04 |\u00a0Reagovat<\/a><\/div>\n
\n

Ja jsem mela takovou radost, kdyz jsem zde zahledla novou pov\u00eddku, ud\u011blala jsi tim muj den krasnejsim, za to Ti pat\u0159\u00ed muj prvni d\u00edk \ud83d\ude0d!!! Pochopitelne jde i za Januli \ud83d\ude09. Rovn\u011b\u017e si cenim p\u0159ekladu do \u010de\u0161tiny, um\u00edm si predstavit, ze to byla makacka a 100% by bylo mnohem pohodln\u011bj\u0161\u00ed to sem hodit v mate\u0159sk\u00e9m jazyce. Takze dekuju i za snahu\u2763\ufe0f K deji samotne jednohubky – presne jak tu psala p\u0159ede mnou tusim Zuzu … ukon\u010dit to ve chvili, kdy to vlastne cele teprve poradne za\u010dalo??? To se delaaa?!?!?! WTF \ud83d\ude02\ud83d\ude02\ud83d\ude02 !\u00a0\u00a0 Neboj, zertuju, samozrejme chapu, ze o tom tenhle p\u0159\u00edb\u011bh byt nemel a sd\u011blen\u00ed bylo nekde uplne jinde. Za me \ud83d\udc4c\ud83c\udffc. Uz ted se tesim na dalsi Tve po\u010diny, Alexia \ud83e\udd70. Pokud jsi tedy neztratila odvahu k jejich zve\u0159ejn\u011bn\u00ed. Uprimne doufam, ze ne – tak uz neotalej a poj\u010f do nas haha \ud83d\ude03\ud83d\ude18\ud83d\ude0e.<\/p>\n<\/div>\n<\/div>\n

\n
7<\/a> \u00a0Kirsten<\/strong>\u00a0| 11. b\u0159ezna 2020 v 23:54 |\u00a0Reagovat<\/a><\/div>\n
\n

Konecneeeeeeee…nejaka pov\u00eddka zas. Moc hezk\u00e1.
\nCht\u011blo by to potla\u010dov\u00e1n\u00ed kdxz u\u017e takhle za\u010dali.. \ud83e\udd23\ud83e\udd23\ud83e\udd23<\/p>\n<\/div>\n<\/div>\n

\n
8<\/a> \u00a0ahybner96<\/strong>\u00a0| 15. b\u0159ezna 2020 v 21:37 |\u00a0Reagovat<\/a><\/div>\n
\n

P\u00e1ni, to bylo \u00fa\u017easn\u00e9 \ud83d\ude42 Miluju takov\u00e9 konce \u2764\ufe0f<\/p>\n<\/div>\n<\/div>\n

\n
9<\/a> \u00a0D\u00e9monka<\/strong>\u00a0| 16. b\u0159ezna 2020 v 21:46 |\u00a0Reagovat<\/a><\/div>\n
\n

Tak copak se d\u011bje, bude n\u011bco nov\u00e9ho, nebo ne?<\/p>\n<\/div>\n<\/div>\n

\n
10<\/a> \u00a0Alexia<\/strong>\u00a0| 18. b\u0159ezna 2020 v 23:30 |\u00a0Reagovat<\/a><\/div>\n
\n

\u010eakujem V\u00e1m v\u0161etk\u00fdm kr\u00e1sne \u2764\ufe0f<\/p>\n

[9]:<\/a>\u00a0ur\u010dite bude av\u0161ak nastali komplik\u00e1cie oh\u013eadne \u010dasu a prekladu a bla bla ale pracujem na tom aby som januli mohla\u00a0\u00a0\u010do najsk\u00f4r posla\u0165 nie\u010do viacdielne \ud83d\ude42<\/p>\n<\/div>\n<\/div>\n

\n
11<\/a> \u00a0D\u00e9monka<\/strong>\u00a0| 22. b\u0159ezna 2020 v 15:47 |\u00a0Reagovat<\/a><\/div>\n
\n

[10]:<\/a>\u00a0Tak toho \u010dasu ted budeme m\u00edt asi v\u0161ichni dost, nem\u00e1m-li pravdu \ud83d\ude02\ud83d\ude02\ud83d\ude02 #cernyhumor \ud83d\ude05. Kazdopadne dekuju za odpoved a uz se moc tesim na vysledek, o to vic, kdyz jde o vicedilovku \ud83d\ude0d\u2763\ufe0f<\/p>\n<\/div>\n<\/div>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Alexia Ahojte, posielam svoju kratu\u010dk\u00fa jednodielku v \u010de\u0161tin\u011b, ktor\u00e1 ma napadla pri pesni\u010dke Berlin, vlastne som ju nap\u00edsala hne\u010f po koncerte e\u0161te na hoteli. \ud83d\ude42 V pc m\u00e1m poviedok fakt ve\u013ea, aj ve\u013ea rozp\u00edsan\u00fdch, ale nikdy som sa neodv\u00e1\u017eila ich takto<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-7","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":20918,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7\/revisions\/20918"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}