{"id":7019,"date":"2012-02-01T15:00:00","date_gmt":"2012-02-01T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=7000"},"modified":"2012-02-01T15:00:00","modified_gmt":"2012-02-01T14:00:00","slug":"cizinec-15","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/02\/01\/cizinec-15\/","title":{"rendered":"Cizinec 15."},"content":{"rendered":"
autor: Helie<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
„Kluci? M\u016f\u017eu d\u00e1l?“ zeptala se Simone a zatahala za kliku. S p\u0159ekvapen\u00edm zjistila, \u017ee dve\u0159e do Tomova pokoje jsou zam\u010den\u00e9. Bill k nim ale rychle p\u0159isp\u011bchal a odemkl. Pustil Simone dovnit\u0159, zat\u00edmco Tom pod deku rychle schoval d\u011bde\u010dk\u016fv den\u00edk. Simone ve\u0161la do pokoje a oddechla si. B\u00e1la se, \u017ee tu najde chlapce polonah\u00e9 a… ne, necht\u011bla na to myslet. Posadila se k Tomovi na postel.<\/div>\n
„Co pot\u0159ebuje\u0161, mami?“ zeptal se netrp\u011bliv\u011b Tom.<\/div>\n
„Bl\u00ed\u017e\u00ed se tvoje narozeniny, zlat\u00ed\u010dko, a j\u00e1 jsem se p\u0159i\u0161la zeptat, jak bys je r\u00e1d oslavil. U\u017e v \u00fater\u00fd je 1. z\u00e1\u0159\u00ed. Je na \u010dase, abys za\u010dal pl\u00e1novat oslavu.“<\/div>\n
„Vlastn\u011b jsem myslel, \u017ee bych si p\u016fj\u010dil auto a zajel s Billem do Lond\u00fdna. Pokud by to tedy nem\u011blo znamenat n\u011bjak\u00fd probl\u00e9m. Jestli chce\u0161, abych byl na narozeniny doma, m\u016f\u017eeme jet a\u017e druh\u00e9ho nebo tak n\u011bkdy.“<\/div>\n
„To je v po\u0159\u00e1dku. Nemus\u00ed\u0161 b\u00fdt na narozeniny doma. U\u017e ostatn\u011b nejsi mal\u00fd kluk. D\u00e1m v\u00e1m s sebou n\u011bjak\u00e9 pen\u00edze, a\u0165 to nemus\u00ed\u0161 platit ze sv\u00e9ho. Jsem si jist\u00e1, \u017ee si to spolu u\u017eijete,“ usm\u00e1la se Simone. „Jinak… na\u0161li jste, co jste pot\u0159ebovali?“<\/div>\n
„Ne,“ odpov\u011bd\u011bl rychle Bill. Mo\u017en\u00e1 a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 rychle. „Bylo tam p\u0159\u00edli\u0161 moc prachu. Necht\u011bli jsme tam tr\u00e1vit zbyte\u010dn\u011b moc \u010dasu. Oba jsme z toho k\u00fdchali,“ dodal je\u0161t\u011b Bill na svoji obranu. Simone pok\u00fdvala hlavou a zvedla se z postele.<\/p>\n<\/div>\n
\n
„Nachyst\u00e1m v\u00e1m n\u011bco na sva\u010dinu, tak si to potom p\u0159ijd\u011bte sn\u00edst,“ \u0159ekla je\u0161t\u011b Simone, ne\u017e ode\u0161la z pokoje a nechala chlapce o samot\u011b. Bill si sedl na jej\u00ed m\u00edsto na posteli a \u010dekal, co se bude d\u00edt d\u00e1l. Tom vyt\u00e1hl zpod pe\u0159iny d\u011bde\u010dk\u016fv den\u00edk a polo\u017eil ho mezi n\u011b.<\/div>\n
„Kdo bude \u010d\u00edst te\u010f?“ zeptal se zv\u011bdav\u011b.<\/div>\n
„Ty, j\u00e1 bych m\u011bl je\u0161t\u011b \u0161et\u0159it hlasivky,“ mrkl na n\u011bj Bill. „Nav\u00edc si s t\u00edm l\u00e1mu hlavu daleko v\u00edc ne\u017e ty, tak\u017ee bude dobr\u00e9, kdy\u017e se m\u00edsto na \u010dten\u00ed budu soust\u0159edit na detaily, kter\u00e9 by pozd\u011bji mohly hr\u00e1t d\u016fle\u017eitou roli.“ Tom pok\u00fdval hlavou, musel spolknout hrdost a uznat, \u017ee Bill m\u00e1 pravdu. Byl daleko soust\u0159ed\u011bn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e Tom s\u00e1m a dok\u00e1zal \u010d\u00edst mezi \u0159\u00e1dky.<\/p>\n

„13. srpna, t\u0159et\u00ed den, ve kter\u00e9m se nach\u00e1z\u00ed m\u016fj cizinec. \u017dena si na Christiana pomalu zvykala a Simone ho milovala. Nech\u00e1vala se j\u00edm h\u00fd\u010dkat a on o ni r\u00e1d pe\u010duje. Rozum\u00ed si i bez zbyte\u010dn\u00fdch slov. Simone ho r\u00e1da tah\u00e1 za dlouh\u00e9 \u010dern\u00e9 vlasy, domem se rozn\u00e1\u0161\u00ed jej\u00ed vesel\u00e9 v\u00fdsk\u00e1n\u00ed. Christian si v\u0161echnu jej\u00ed bl\u00edzkost u\u017e\u00edv\u00e1, ale z\u00e1rove\u0148 je ochotn\u00fd se u\u010dit. Sestavil jsem pro n\u011bj tabulku, ve kter\u00e9 si m\u016f\u017ee procvi\u010dovat p\u00edsmo. U\u010d\u00ed se ps\u00e1t, kdykoliv ho Simone nech\u00e1 na chv\u00edli vydechnout. A je v tom dobr\u00fd. Nikdy nep\u0159estanu \u017easnout nad t\u00edm, jak dob\u0159e a rychle se u\u010d\u00ed.“<\/p>\n

<\/em> „To v\u00edme. P\u0159esn\u011b tak to bylo i u m\u011b. Tohle nen\u00ed tak \u00fapln\u011b d\u016fle\u017eit\u00e9. \u010cti d\u00e1l,“ popohnal Bill Toma.<\/div>\n

„Tak\u017ee \u017e\u00e1dn\u00e9 \u010dten\u00ed mezi \u0159\u00e1dky?“<\/div>\n
„Vid\u00ed\u0161 snad n\u011bco, co tam skute\u010dn\u011b nen\u00ed? Tady tv\u016fj d\u011bde\u010dek mezi \u0159\u00e1dky nic nenapsal,“ zabru\u010del Bill. Nel\u00edbilo se mu, \u017ee si z n\u011bj Tom utahoval.<\/p>\n

„Srpen se p\u0159ekulil p\u0159es polovinu a j\u00e1 zji\u0161\u0165uji, jak m\u00e1lo \u010dasu si pro sv\u00e9 z\u00e1pisky dok\u00e1\u017eu ud\u011blat. Christian je na m\u00e9m panstv\u00ed \u0161est dn\u00ed, je\u0161t\u011b ani ne t\u00fdden, a u\u017e um\u00ed ps\u00e1t daleko l\u00e9pe ne\u017e j\u00e1. Sv\u00fdmi v\u011b\u010dn\u011b popsan\u00fdmi pap\u00edrky n\u00e1m d\u00e1v\u00e1 najevo sv\u016fj vd\u011bk a sna\u017e\u00ed se odhalit to m\u00e1lo, co si pamatuje z m\u00edsta, odkud p\u0159i\u0161el. Bohu\u017eel toho nen\u00ed moc. V ka\u017ed\u00e9 jeho vzpom\u00ednce na domov se objevuje zm\u00ednka o pravidlech, kter\u00e1 mu nedovoluj\u00ed, abych ho by\u0165 jen popl\u00e1cal po rameni. Doteky m\u00e9 \u017eeny nebo Simone mu v\u0161ak v\u016fbec nevad\u00ed.<\/p>\n

St\u00e1le v\u00edce se p\u0159izp\u016fsobuje, a dokonce m\u011b po\u017e\u00e1dal o mo\u017enost vlastn\u00edho pokoje. Mile r\u00e1d jsem mu vyhov\u011bl a p\u0159enechal mu jeden pokoj v prav\u00e9m k\u0159\u00eddle. Sv\u016fj pokoj si vybral s\u00e1m, a kdy\u017e jsme vyp\u00e1\u010dili dve\u0159e, jejich\u017e kl\u00ed\u010d si snad vzala do hrobu moje maminka, zabydlel se. P\u0159ed p\u00e1r minutami za mnou p\u0159i\u0161el, \u017ee si vzpom\u00edn\u00e1 na p\u00e1r detail\u016f. \u00dadajn\u011b ho k tomu dovedla aura vyza\u0159uj\u00edc\u00ed z onoho pokoje. Ne\u0159ekne mi je pr\u00fd v\u0161ak d\u0159\u00edve, ne\u017e se nau\u010d\u00ed mluvit. Nedok\u00e1\u017ee sv\u00e9 sm\u00ed\u0161en\u00e9 pocity sd\u011blovat p\u00edsmem, kter\u00e9 je pro n\u011bj st\u00e1le je\u0161t\u011b ciz\u00ed.“<\/p>\n

<\/em> „Mysl\u00ed\u0161, \u017ee Christian si vybral Eri\u010din pokoj n\u00e1hodou?“ zeptal se Bill a oto\u010dil hlavu na Toma. U\u017e p\u0159ed n\u011bjakou chv\u00edl\u00ed si lehl na z\u00e1da a nohama se op\u00edral o st\u011bnu, tak\u017ee jeho t\u011blo tvo\u0159ilo tvar p\u00edsmene L. Tom pokr\u010dil rameny.<\/div>\n

„J\u00e1 bych ani nep\u0159i\u0161el na to, \u017ee d\u011bda psal o Eri\u010din\u011b pokoji.“ Bill proto\u010dil o\u010di.<\/div>\n
„Je to tak snadn\u00e9… V tom pokoji mus\u00ed b\u00fdt n\u011bco, co k sob\u011b p\u0159itahuje m\u016fj lid. Nav\u00edc je \u00fapln\u011b jin\u00fd ne\u017e v\u0161echny ostatn\u00ed pokoje v prav\u00e9m k\u0159\u00eddle. Sice nec\u00edt\u00edm auru, kterou podle v\u0161eho c\u00edtil Christian, ale jsem si stoprocentn\u011b jist\u00fd, \u017ee pr\u00e1v\u011b tenhle pokoj tv\u016fj d\u011bde\u010dek myslel. V\u0161echno je to jako skl\u00e1danka, Tomi. To, co pot\u0159ebujeme v\u011bd\u011bt, zjist\u00edme, a\u017e kdy\u017e v\u0161echny d\u00edlky zapadnou na sv\u00e9 m\u00edsto,“ vysv\u011btloval Bill. Najednou se vymr\u0161til do sedu, div \u017ee se nezamotal do vlastn\u00edch nohou. „Je to hra a tv\u016fj d\u011bde\u010dek ji vy\u0159e\u0161il. Mo\u017en\u00e1 ji p\u0159edt\u00edm vy\u0159e\u0161ila i Erika, nebo sp\u00ed\u0161 Arien. Pokud v n\u00ed vyhrajeme i my, moje cesta zp\u00e1tky bude otev\u0159en\u00e1, t\u00edm jsem si jist\u00fd.“<\/p>\n

Tom sledoval jiskry poskakuj\u00edc\u00ed v Billov\u00fdch o\u010d\u00edch. Sv\u00edralo se mu z toho v\u0161eho srdce. Bill cht\u011bl odej\u00edt, nechat ho samotn\u00e9ho v nekone\u010dn\u00e9 pustin\u011b. Bill si v\u0161iml, \u017ee Tomovo \u0161t\u011bst\u00ed pohaslo. P\u0159isunul se k n\u011bmu bl\u00ed\u017e a konej\u0161iv\u011b ho pohladil po h\u0159betu ruky.<\/div>\n

„Neboj se, Tomi, my vyhrajeme,“ \u0159ekl naprosto p\u0159esv\u011bd\u010div\u011b. Tom mu to nevy\u010d\u00edtal, Bill p\u0159eci nemohl v\u011bd\u011bt, \u017ee to je pr\u00e1v\u011b to, \u010deho se boj\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
\u00b0\u00b0*\u00b0\u00b0<\/div>\n
\n

Chlapci se prob\u00edrali z\u00e1pisky Tomova d\u011bde\u010dka, dokud je Simone nezavolala na sva\u010dinu. V\u0161ichni t\u0159i zasedli k j\u00eddlu v j\u00eddeln\u011b a asi by celou dobu ml\u010deli, kdyby si Simone hlasit\u011b neodka\u0161lala. Bylo jasn\u00e9, \u017ee jim chce n\u011bco \u0159\u00edct.<\/div>\n

„Tak\u017ee v \u00fater\u00fd skute\u010dn\u011b pojedete do Lond\u00fdna?“<\/div>\n
„R\u00e1di bychom,“ odpov\u011bd\u011bl za oba Tom.<\/div>\n
„Vlastn\u011b v \u00fater\u00fd se tu m\u00e1 stavit pan Tr\u00fcmper, aby se pod\u00edval na prav\u00e9 k\u0159\u00eddlo a pouva\u017eoval o jeho rekonstrukci. M\u00e1m mu \u0159\u00edct i o pokoji pro tebe, Bille?“<\/div>\n
„Zat\u00edm ne. Ur\u010dit\u011b se tu objev\u00ed i n\u011bkdy jindy, ne? R\u00e1d bych to s n\u00edm prokonzultoval s\u00e1m. Mysl\u00edm, \u017ee m\u00e1m p\u0159edstavu, co by pro m\u011b bylo ide\u00e1ln\u00ed, realizaci bych ale nechal na n\u011bm, pokud by to \u0161lo. Mus\u00edm to s n\u00edm ale probrat, proto\u017ee si nejsem jist\u00fd, jestli by v\u0161echno \u0161lo tak, jak bych si p\u0159\u00e1l,“ usm\u00e1l se Bill. Simone pok\u00fdvala hlavou. N\u011bco v jej\u00edm roztr\u017eit\u00e9m chov\u00e1n\u00ed Billa uchv\u00e1tilo. Simone p\u0159ed nimi tajila n\u011bco, s \u010d\u00edm by se hrozn\u011b r\u00e1da pochlubila, ale netu\u0161ila, jak to nakousnout.<\/p>\n

Bill se pousm\u00e1l, kdy\u017e Simone mezi prsty zma\u010dkala pap\u00edrov\u00fd ubrousek a prsty o\u017edibovala jeho kraje. T\u011bkala pohledem z jednoho chlapce na druh\u00e9ho, a p\u0159esto si nev\u0161imla, \u017ee ji Bill bedliv\u011b pozoruje.<\/div>\n

„Simone, \u0159ekn\u011bte, pan Tr\u00fcmper je sympatick\u00fd mu\u017e, vi\u010fte?“ zeptal se Bill s potuteln\u00fdm \u00fasm\u011bvem.<\/div>\n
„Zd\u00e1 se b\u00fdt,“ op\u011btovala mu Simone rozpa\u010dit\u011b \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
„V kolik p\u0159esn\u011b m\u00e1 p\u0159ijet?“<\/div>\n
„Kolem poledne.“<\/div>\n
„V tom p\u0159\u00edpad\u011b mus\u00edme vyjet a\u017e po poledni, Tomi. R\u00e1d bych pana Tr\u00fcmpera poznal, pokud by to nevadilo,“ \u0159ekl Bill a nasadil naprosto nevinn\u00fd \u00fasm\u011bv. Tom jen pokr\u010dil rameny a d\u00e1l se zab\u00fdval sv\u00fdm j\u00eddlem. Ani on, ani Simone netu\u0161ili, co m\u00e1 Bill za lubem.<\/p>\n

autor: Helie<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Helie „Kluci? M\u016f\u017eu d\u00e1l?“ zeptala se Simone a zatahala za kliku. S p\u0159ekvapen\u00edm zjistila, \u017ee dve\u0159e do Tomova pokoje jsou zam\u010den\u00e9. Bill k nim ale rychle p\u0159isp\u011bchal a odemkl. Pustil Simone dovnit\u0159, zat\u00edmco Tom pod deku rychle schoval d\u011bde\u010dk\u016fv den\u00edk. Simone<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[476],"tags":[],"class_list":["post-7019","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-cizinec"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7019","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7019"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7019\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7019"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7019"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7019"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}