{"id":7021,"date":"2012-02-01T14:00:00","date_gmt":"2012-02-01T13:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=7002"},"modified":"2012-02-01T14:00:00","modified_gmt":"2012-02-01T13:00:00","slug":"prosinec-9","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/02\/01\/prosinec-9\/","title":{"rendered":"Prosinec 9."},"content":{"rendered":"
autor: Cathrine & Kerli<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
21. prosince<\/p>\n

<\/em> Byl p\u0159\u00edjemn\u00fd ve\u010der. Za okny domu dvoj\u010dat poletovaly tis\u00edce b\u00edl\u00fdch vlo\u010dek a krajina byla jak z rusk\u00e9 poh\u00e1dky. Uvnit\u0159 domu bylo p\u0159\u00edjemn\u00e9 teplo a v\u0161echny pokoje byly provon\u011bn\u00e9 pr\u00e1v\u011b pe\u010d\u00edc\u00edm se cukrov\u00edm. Dredat\u00fd chlapec se zvoniv\u011b zasm\u00e1l, kdy\u017e se ve vzduchu rozv\u00ed\u0159ila mouka a p\u0159ist\u00e1la jeho dvoj\u010deti ve vlasech. Bylo to n\u011bkolik dn\u00ed, co se \u010dernovl\u00e1sk\u016fv zdravotn\u00ed stav viditeln\u011b zlep\u0161il. Slzav\u00e9 dny jako by nikdy nebyly a nahradily je op\u011bt dny pln\u00e9 sm\u00edchu.<\/div>\n

Cel\u00fd dne\u0161n\u00ed den p\u0159ipravovala dvoj\u010data t\u011bsta na v\u00e1no\u010dn\u00ed cukrov\u00ed, aby ve\u010der mohli v\u0161echno spole\u010dn\u00fdmi silami up\u00e9ct. Cel\u00fd d\u016fm byl u\u017e p\u0159\u00edjemn\u011b provon\u011bn\u00fd pern\u00ed\u010dky. Na plech\u00e1ch byly r\u016fzn\u00e9 vykrojen\u00e9 tvary, v\u0161echno ale byly v\u011bt\u0161inou v\u00e1no\u010dn\u00ed motivy. Jen z\u0159\u00eddkakdy tvar nesouvisel s V\u00e1nocemi. Byla tady ale jedna v\u011bc, kterou Bill miloval je\u0161t\u011b v\u00edce ne\u017e pe\u010den\u00ed. Zdoben\u00ed. U\u017e se nemohl do\u010dkat, a\u017e cukrov\u00ed vychladne a on ho nazdob\u00ed sladk\u00fdm sn\u011bhem.<\/p>\n

„U\u017e abychom to zdobili,“ vydechnul \u010dernovl\u00e1sek, kdy\u017e rozv\u00e1lel nov\u00fd pl\u00e1t t\u011bsta. Nabral do dlan\u011b tro\u0161ku mouky a fouknul nad n\u00ed, tak\u017ee se zastavila a\u017e na Tomov\u011b obli\u010deji. Star\u0161\u00ed chlapec se zasm\u00e1l a set\u0159el si z tv\u00e1\u0159e vrstvu b\u00edl\u00e9ho prachu.<\/div>\n

„Jak bys je cht\u011bl nazdobit?“ usm\u00e1l se a objal bratra kolem bok\u016f, na kter\u00fdch m\u011bl pov\u011b\u0161enou pestrobarevnou z\u00e1st\u011bru, kterou pou\u017e\u00edval v\u00fdhradn\u011b jen p\u0159i zvl\u00e1\u0161tn\u00edch p\u0159\u00edle\u017eitostech. Co\u017e te\u010f v podstat\u011b byla. Byl neoby\u010dejn\u011b klidn\u00fd den, provon\u011bn\u00fd sladk\u00fdm cukrov\u00edm a l\u00e1skou. \u010cernovl\u00e1sek t\u00e9m\u011b\u0159 d\u011btsky rozezvu\u010del sv\u00e9 dlan\u011b nad\u0161en\u00fdm tlesk\u00e1n\u00edm. Tom r\u00e1d vid\u011bl bratra, kdy\u017e se takhle raduje. Byl u toho nesm\u00edrn\u011b roztomil\u00fd.<\/div>\n
\n
„Barevn\u011b\u2026 Hodn\u011b barevn\u011b,“ usm\u00e1l se a ol\u00edznul si rty. Bill zbo\u017e\u0148oval v\u0161echno v\u00e1no\u010dn\u00ed cukrov\u00ed, ale barevn\u00e9 pern\u00ed\u010dky mu chutnaly nejv\u00edc ze v\u0161eho. Dred\u00e1\u010d se usm\u00e1l a p\u0159ik\u00fdvnul. P\u0159e\u0161el na druh\u00fd konec kuchyn\u011b a z velk\u00e9 sk\u0159\u00edn\u011b pln\u00e9 ko\u0159en\u00ed, sm\u011bs\u00ed a podobn\u00fdch p\u0159\u00edsad, vyndal v pytl\u00ed\u010dk\u00e1ch jedl\u00e9 barvivo v nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edch barv\u00e1ch. V\u0161echny p\u0159\u00edsady na polevu vyskl\u00e1dal na linku a pustil se do m\u00edch\u00e1n\u00ed sladk\u00e9 polevy, kter\u00e1 bude zanedlouho zdobit pern\u00ed\u010dky. Mezit\u00edm se neust\u00e1le usm\u00edval a pomrk\u00e1val na bratra. Byl \u0161\u0165astn\u00fd jako dlouho ne. Pln\u011b si toho u\u017e\u00edval. Stejn\u011b, jako bratr, zbo\u017e\u0148oval tuhle v\u00e1no\u010dn\u00ed atmosf\u00e9ru, kterou by za nic na sv\u011bt\u011b nevym\u011bnil. Sjel pohledem bratrovu postavu, kter\u00e1 se vlniv\u00fdmi pohyby p\u0159esouvala k p\u0159ehr\u00e1va\u010di, ze kter\u00e9ho po chvilce za\u010daly vych\u00e1zet t\u00f3ny v\u00e1no\u010dn\u00edch koled, kter\u00e9 Bill dopl\u0148oval sv\u00fdm zp\u011bvem.<\/p>\n

„L\u00e1sko, jsem tak \u0161\u0165astn\u00fd,“ p\u0159esunul se \u010dernovl\u00e1sek k Tomovi, na\u010de\u017e mu omotal sv\u00e9 dlouh\u00e9 \u0161t\u00edhl\u00e9 pa\u017ee kolem bok\u016f. Zabo\u0159il obli\u010dej do jeho krku, n\u011b\u017en\u011b ho tam pol\u00edbil. Na rtech m\u011bl po\u0159\u00e1d n\u00e1znak mal\u00e9ho \u00fasm\u011bvu.<\/div>\n

„To j\u00e1 taky, zlat\u00ed\u010dko…“ spokojen\u011b se usm\u00e1l star\u0161\u00ed z bratr\u016f a pohladil \u010dernovl\u00e1ska po tepl\u00e9, hladk\u00e9 pa\u017ei. „Kone\u010dn\u011b je v\u0161echno zase jako p\u0159edt\u00edm,“ spokojen\u011b vydechl a m\u00edrn\u011b k bratrovi nato\u010dil obli\u010dej. Kr\u00e1tce zachytil jeho pohled a hned na to se sv\u00fdmi m\u011bkk\u00fdmi pol\u0161t\u00e1\u0159ky jemn\u011b p\u0159itiskl na ty Billovy.<\/span>Ten mu to oplatil, z\u00edskal nav\u00edc i pohlazen\u00ed po tv\u00e1\u0159i.
„J\u00e1 taky br\u00e1\u0161ko\u2026 Jsem stra\u0161n\u011b moc r\u00e1d,“ za\u0161eptal Bill a propletl s Tomem prsty. Jemn\u011b mu stiskl ruku a zabo\u0159il obli\u010dej do jeho krku. Zhluboka se nadechl a na jemnou k\u016f\u017ei vtisknul p\u00e1r mokr\u00fdch pusinek. Tom se pod p\u0159\u00edjemn\u00fdm dotykem lehce zachv\u011bl a na mal\u00fd moment p\u0159iv\u0159el o\u010di.<\/span><\/div>\n
„To je moc p\u0159\u00edjemn\u00e9, l\u00e1sko…“ ti\u0161e vydechl a pohladil bratrovu dla\u0148. U\u017e\u00edval si ka\u017ed\u00fd sebemen\u0161\u00ed \u010dernovl\u00e1sk\u016fv dotek. Byl neuv\u011b\u0159iteln\u011b \u0161\u0165astn\u00fd, \u017ee m\u00e1 zp\u00e1tky sv\u00e9ho mal\u00e9ho \u0161\u0165astn\u00e9ho br\u00e1\u0161ku.<\/span><\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b?“ zazubil se \u0161\u0165astn\u011b Bill a ol\u00edznul si rty. Po\u010din, kter\u00fd p\u0159ed chv\u00edli ud\u011blal, znovu zopakoval. Cht\u011bl dop\u0159\u00e1t Tomovi co nejv\u00edc p\u0159\u00edjemn\u00fdch pocit\u016f, a\u0165 byly jak\u00e9koliv. Hlavn\u011b aby byl \u0161\u0165astn\u00fd. Proto\u017ee kdy\u017e byl \u0161\u0165astn\u00fd jeden z bratr\u016f, r\u00e1zem byl i druh\u00fd. A dne\u0161n\u00ed den byl pro \u0161t\u011bst\u00ed jako stvo\u0159en\u00fd. Billovi bylo po dlouh\u00e9 dob\u011b v\u00e1\u017en\u011b dob\u0159e, muselo se z toho vyt\u011b\u017eit co nejv\u00edc. Nikdo toti\u017e nev\u011bd\u011bl, co p\u0159ijde z\u00edtra. Ale i tak oba brat\u0159i doufali, \u017ee u\u017e to bude jen a jen lep\u0161\u00ed\u2026 A pro\u017eij\u00ed spolu n\u00e1dhern\u00e9 v\u00e1no\u010dn\u00ed sv\u00e1tky.<\/p>\n

Dred\u00e1\u010dek se na bratra \u00fapln\u011b oto\u010dil a ro\u0161\u0165\u00e1cky se usm\u00e1l. P\u0159itom jeho dla\u0148 opustila Billovu a ob\u011b ruce pomalu sm\u011b\u0159ovaly k jeho bok\u016fm. Tom si nemohl odpustit ten z\u00e1ke\u0159n\u00fd \u00fasm\u011bv. Bylo to tak dlouho, co bratra naposledy lechtal! On ale okam\u017eit\u011b zakroutil rozhodn\u011b hlavou. V\u0161iml si Tomova v\u00fdrazu v o\u010d\u00edch, bylo mu nadm\u00edru jasn\u00e9, co se bude d\u00edt. Chystal se br\u00e1nit, nesn\u00e1\u0161el to, jeliko\u017e byl lechtiv\u00fd snad \u00fapln\u011b v\u0161ude.<\/span><\/div>\n

„Ne, ne, ne!“ zasm\u00e1l se \u010dernovl\u00e1sek a zakroutil rychle hlavou. P\u0159itiskl Tomovi na hru\u010f svoje dlan\u011b a sna\u017eil se ho odstr\u010dit – ne\u00fasp\u011b\u0161n\u011b. Rozhodn\u011b nem\u011bl tolik s\u00edly jako on.<\/span><\/div>\n
„Ale, zlat\u00ed\u010dko, copak nechce\u0161 obejmout sv\u00e9ho milovan\u00e9ho br\u00e1\u0161ku?“ zasm\u00e1l se Tom a sv\u00fdmi hbit\u00fdmi zku\u0161en\u00fdmi prsty ihned za\u00fato\u010dil na bratrovy boky a \u017eebra. Musel b\u00fdt hodn\u011b obratn\u00fd, jeliko\u017e se Bill okam\u017eit\u011b za\u010dal sv\u00edjet v z\u00e1chvatu sm\u00edchu a m\u00e1chal sv\u00fdmi kostnat\u00fdmi ru\u010dkami v\u0161ude kolem sebe.<\/span><\/div>\n
„Nech m\u011b, nech m\u011b, nech m\u011b!“ sm\u00e1l se Bill a u\u0161t\u011bd\u0159il Tomovi malou r\u00e1nu svoj\u00ed p\u011bsti\u010dkou. Pobaven\u011b se zazubil, kdy\u017e si Tom za\u010dal m\u00edsto okam\u017eit\u011b t\u0159\u00edt. Nyn\u00ed m\u00e1 \u010das\u2026 \u010cas ut\u00e9ct mu. Nev\u00e1hal ani minutu a rozb\u011bhl se z kuchyn\u011b pry\u010d do ob\u00fdv\u00e1ku.<\/p>\n

V ob\u00fdv\u00e1ku se schoval \u010dernovl\u00e1sek za obrovskou pohovku a dusil sm\u00edch v dlan\u00edch. Cht\u011bl z\u016fstat ukryt\u00fd alespo\u0148 na chv\u00edli. Dred\u00e1\u010d po n\u011bkolika m\u00e1lo sekund\u00e1ch do ob\u00fdv\u00e1ku dob\u011bhl taky.<\/span><\/div>\n

„Hal\u00f3, Billi, kdepak jsi?“ zasm\u00e1l se a pozorn\u011b prohl\u00ed\u017eel velk\u00fd prostor, kde by se mohl bratr ukr\u00fdt. \u0160kodolib\u011b se usm\u00e1l, kdy\u017e spat\u0159il bratrovu \u010dernou \u010dup\u0159inu vykukovat zpoza gau\u010de. „Kdepak asi m\u016fj mal\u00fd br\u00e1\u0161ka je?“ zazp\u00edval a b\u011bhem okam\u017eiku p\u0159el\u00edtl cel\u00fd pokoj a\u017e ke gau\u010di, za kter\u00fdm se kr\u010dilo \u010dernovlas\u00e9 p\u00edskle, „aaa! Tady je!“ zasm\u00e1lo se star\u0161\u00ed dvoj\u010de a povalilo Billa pod sebe. M\u00edrn\u011b mu zasedl nohy, aby mu neubl\u00ed\u017eil, a pustil se do lecht\u00e1n\u00ed cel\u00e9ho bratrova t\u011bla<\/span>.<\/span><\/div>\n
„Neee!“ vyp\u00edsknul Bill a za\u010dal se kroutit. Hlasit\u011b se sm\u00e1l a zakr\u00fdval se dlouh\u00fdmi pa\u017eemi, ve snaze ubr\u00e1nit se p\u0159ed chtiv\u00fdmi lechtaj\u00edc\u00edmi prsty. „Po\u010d\u016fr\u00e1m se!“ \u0159ekl naprosto v\u00e1\u017en\u011b. Bohu\u017eel, jeho v\u00fdraz ve tv\u00e1\u0159i a\u017e tak v\u00e1\u017en\u00fd nebyl. Tv\u00e1\u0159 m\u011bl celou pokroucenou sm\u00edchem a po\u0159\u00e1d p\u0159ich\u00e1zely nov\u00e9 a nov\u00e9 salvy.<\/div>\n
Tom ale jen se sm\u00edchem zavrt\u011bl hlavou a d\u00e1l hbit\u011b sv\u00fdmi prsty \u00fato\u010dil na bratrovy \u00fatl\u00e9 boky. Ale nakonec, k \u010dernovl\u00e1skov\u011b \u00falev\u011b, po chvilce se sv\u00fdmi pohyby p\u0159estal. Opatrn\u011b bratra propustil ze sv\u00e9ho sev\u0159en\u00ed a s \u00fasm\u011bvem pozoroval jeho zarudlou tv\u00e1\u0159.<\/p>\n

<\/span> „Kone\u010dn\u011b,“ zalapal po dechu Bill a zasm\u00e1l se, st\u00e1hnul si bratra na sebe. Pohladil ho po boku a vtiskl mu malou pusinku na rty. Usm\u00e1l se, pohladil ho po tv\u00e1\u0159i. R\u00e1d se ho jakkoliv dot\u00fdkal, laskal ho\u2026 D\u011blal mu sv\u00fdmi \u010dinny dobr\u00e9 pocity. Pod\u00edval se do bratrov\u00fdch o\u010d\u00ed a jen tak se usm\u00edval. V tenhle okam\u017eik nepot\u0159eboval mluvit, pouh\u00fdm pohledem si \u0159ekli v\u0161echno.<\/div>\n

„Nem\u016f\u017eu si pomoct\u2026 R\u00e1d t\u011b takhle t\u00fdr\u00e1m,“ ti\u0161e se zasm\u00e1l dred\u00e1\u010dek a pod\u00edval se zbl\u00edzka do identick\u00fdch o\u010d\u00ed, zalit\u00fdch tou nejjemn\u011bj\u0161\u00ed \u010dokol\u00e1dou. M\u00edrn\u011b se sklonil a n\u011b\u017en\u011b p\u0159itiskl sv\u00e9 rty na bratrovy, kter\u00e9 byly sladce pootev\u0159en\u00e9 a vlhk\u00e9. P\u0159\u00edmo prosily o polask\u00e1n\u00ed. A on jim to moc r\u00e1d splnil.<\/span><\/div>\n
„Jsi zl\u00fd,“ zasm\u00e1l se potichu Bill a pohladil br\u00e1\u0161ku po boku. Ol\u00edznul si rty, jemn\u011b mezi n\u011b nas\u00e1l Tom\u016fv spodn\u00ed a n\u011b\u017en\u011b ho stiskl mezi zuby. Hr\u00e1l si s n\u00edm, u toho m\u011bl pootev\u0159en\u00e9 o\u010di a d\u00edval se do bratrova obli\u010deje.<\/span><\/div>\n
„V\u016fbec nejsem,“ zaprotestoval ti\u0161e star\u0161\u00ed z bratr\u016f a pohladil Billa po tv\u00e1\u0159i. Musel se usm\u00edvat. Byl tolik \u0161\u0165astn\u00fd, kdy\u017e si mohl s bratrem u\u017e\u00edvat takov\u00e9hle bezstarostn\u00e9 chv\u00edle.<\/span><\/div>\n
„Jsi, lechtals m\u011b,“ nakr\u010dil \u010dernovl\u00e1sek nos a zhluboka se nadechl. Zamrkal, kdy\u017e c\u00edtil sp\u00e1leninu. „Tome?“ vyt\u00e1hnul obo\u010d\u00ed, „vyndali jsme\u2026 Ten posledn\u00ed plech z trouby?“<\/div>\n
Tom\u016fv \u00fasm\u011bv okam\u017eit\u011b zamrzl a jen vykulil o\u010di.<\/p>\n

„Do prdele,“ ulevil si a urychlen\u011b se zvedl z Billa. Rychle vyb\u011bhl z pokoje a zam\u00ed\u0159il rovnou do kuchyn\u011b. Zrovna v\u010das otev\u0159el troubu a ven se okam\u017eit\u011b vyvalil z\u00e1pach sp\u00e1leniny a kou\u0159e.<\/span><\/div>\n

„To je smradu,“ sm\u00e1l se Bill, kdy\u017e to kuchyn\u011b t\u00e9\u017e do\u0161el. Objal br\u00e1\u0161ku zezadu kolem pasu a p\u0159es jeho rameno se zad\u00edval na plech s cukrov\u00edm, kter\u00e9 bylo sp\u00e1leno na uhel. Byl r\u00e1d, \u017ee tohle byl pouze posledn\u00ed plech a ostatn\u00ed u\u017e byly upe\u010den\u00e9. Proto\u017ee kdyby ne, museli by zad\u011bl\u00e1vat znovu v\u0161echna t\u011bsta, znovu vykr\u00e1jet tvary a ke zdoben\u00ed by se dostali a\u017e n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed den.<\/span><\/div>\n
„Kruci, zrovna tyhle se mi povedly…“ zamra\u010dil se dred\u00e1\u010d a opatrn\u011b vyndal plech, kter\u00fd polo\u017eil na spor\u00e1k. Nespokojen\u011b nakr\u010dil nos a pohladil bratra po pa\u017e\u00edch. „\u0160koda t\u011bsta. A budeme muset vy\u010distit troubu, cel\u00e1 smrd\u00ed.“<\/span><\/div>\n
„Jo, jako kdyby v n\u00ed chc\u00edpnul tcho\u0159,“ zase se \u010dernovl\u00e1sek zasm\u00e1l. P\u0159i\u0161lo mu to vtipn\u00e9, ani nev\u011bd\u011bl pro\u010d. Mo\u017en\u00e1 proto, \u017ee jeho br\u00e1\u0161ka byl vtipn\u00fd, kdy\u017e byl nazloben\u00fd? S\u00e1m si to nemohl vysv\u011btlit. Odt\u00e1hnul se od Toma a nat\u00e1hl si na ruku rukavici. Plech vzal a cel\u00fd odpad vysypal do ko\u0161e. Tom jen celou v\u011bc pozoroval.<\/span><\/div>\n
„Aspo\u0148, \u017ee m\u00e1me ostatn\u00ed cukrov\u00ed u\u017e hotov\u00fd,“ k\u00fdvnul si pro sebe a op\u0159el se o linku. U toho pozoroval \u010dernovl\u00e1ska, jak se skl\u00e1n\u00ed k troub\u011b a nespokojen\u011b kr\u010d\u00ed nos. Ten se ale vz\u00e1p\u011bt\u00ed narovnal a troubu zav\u0159el.<\/span><\/div>\n
„Poj\u010f, nazdob\u00edme to, co m\u00e1me. Ano?“ usm\u00e1l se na dvoj\u010de. Ani\u017e by \u010dekal na odpov\u011b\u010f, za\u010dal na st\u016fl p\u0159ipravovat v\u0161e, co bylo pot\u0159eba k ozdoben\u00ed cukrov\u00ed.<\/p>\n

<\/span> ***<\/p>\n

„Dredat\u00fd chlapec si rozv\u00e1zal dredy a uvoln\u011bn\u011b vydechl, kdy\u017e osvobozen\u00e9 dlouh\u00e9 had\u00ed prov\u00e1zky sklouzly po jeho ramenech. S \u00fasm\u011bvem pot\u00e9 vy\u0161el z koupelny, ve kter\u00e9 provedl \u0159\u00e1dnou zubn\u00ed hygienu a po chodb\u011b do\u0161el a\u017e do spole\u010dn\u00e9ho pokoje dvoj\u010dat. Vlezl si k bratrovi, kter\u00fd na n\u011bj u\u017e \u010dekal a pohladil ho po dlani. \u010cernovl\u00e1sek se k n\u011bmu okam\u017eit\u011b p\u0159itulil a pol\u00edbil ho na krk. Nechal se pohladit po z\u00e1dech, propletl s bratrem prsty na prav\u00e9 ruce a dla\u0148 mu jemn\u011b stisknul.<\/div>\n

„P\u016fjdeme z\u00edtra nakupovat d\u00e1re\u010dky?“ usm\u00e1l se a dal Tomovi pusu na tv\u00e1\u0159. Ten se usm\u00e1l a p\u0159ik\u00fdvl.<\/span><\/div>\n
„Jo\u2026 u\u017e je docela na \u010dase,“ pohladil bratra po tv\u00e1\u0159i a l\u00edbnul ho na drobn\u00fd nos. Nebyl zrovna nad\u0161encem n\u00e1kup\u016f, ale nakupov\u00e1n\u00ed s bratrem mu nevadilo. „T\u011b\u0161\u00ed\u0161 se, a\u017e bude\u0161 rozbalovat svoje d\u00e1re\u010dky?“ usm\u00e1l se Tom. P\u0159itakal k\u00fdvnut\u00edm.<\/span><\/div>\n
„Ani nev\u00ed\u0161 jak. Ale ne kv\u016fli d\u00e1rk\u016fm, ale proto\u017ee ty si bude\u0161 rozbalovat ty svoje,“ za\u0161eptal Bill a v\u00edc br\u00e1\u0161ku objal. Pot\u0159eboval, aby u\u017e usnul. Cht\u011bl si dneska zapsat do den\u00ed\u010dku, a to musel ud\u011blat tajn\u011b.<\/p>\n

Nemusel ani \u010dekat dlouho. Po p\u00e1r minut\u00e1ch usly\u0161el tich\u00e9, klidn\u00e9 oddechov\u00e1n\u00ed a s \u00fasm\u011bvem se pod\u00edval do bratrova uvoln\u011bn\u00e9ho obli\u010deje. Vypadal ze span\u00ed tak nevinn\u011b, jako and\u00edlek.<\/span><\/div>\n

Opatrn\u011b se tedy od bratra odt\u00e1hl a z \u0161upl\u00edku vyndal z\u00e1pisn\u00edk a propisku. Pohodln\u011b se uvelebil a za\u010dal ps\u00e1t.<\/p>\n

21. prosince<\/p>\n

Ahoj brat\u0159\u00ed\u010dku.<\/p>\n

Ub\u011bhla spousta dn\u00ed a j\u00e1 jsem nenapsal ani jeden \u0159\u00e1dek. V\u016fbec si nedok\u00e1\u017ee\u0161 p\u0159edstavit, jak moc se za to styd\u00edm. V\u00ed\u0161, j\u00e1 chci, abys m\u011bl na m\u011b tuhle vzpom\u00ednku. Vzpom\u00ednku na posledn\u00ed spole\u010dn\u00fd m\u011bs\u00edc. V\u00edm, \u017ee bude\u0161 m\u00edt vzpom\u00ednky na m\u011b zachovan\u00e9 v sob\u011b, ale tohle bude materi\u00e1ln\u00ed. Ur\u010dit\u011b tu\u0161\u00ed\u0161, z jak\u00e9ho d\u016fvodu jsem nic nepsal. Posledn\u00edch p\u00e1r dn\u00ed bylo zvl\u00e1\u0161tn\u00edch. Po dnech, co mi bylo p\u0159\u00ed\u0161ern\u011b zle, nastaly na\u0161t\u011bst\u00ed ty dobr\u00e9\u2026 Ale ve\u010der jsem byl tak moc unaven\u00fd, \u017ee ani v t\u011bch dobr\u00fdch dnech jsem nic nenapsal.<\/em><\/div>\n

Te\u010f ti to chci napravit. Nev\u00edm, jak dne\u0161n\u00ed z\u00e1pis bude dlouh\u00fd, to nev\u00edm nikdy. Pad\u00e1 na m\u011b toti\u017e zase \u00fanava. Z\u00e1pis ale dokon\u010d\u00edm!<\/p>\n

Dne\u0161n\u00ed den prob\u011bhl n\u00e1dhern\u011b. Pekli jsme cukrov\u00ed na V\u00e1noce, kter\u00e9 jsme stihli i ozdobit. V\u00e1\u017en\u011b se mi hrozn\u011b l\u00edb\u00ed a je\u0161t\u011b l\u00e9pe chutn\u00e1. T\u011b\u0161\u00edm se na to, a\u017e ho budeme uj\u00eddat pod strome\u010dkem. To bude je\u0161t\u011b kouzeln\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e dneska.<\/em><\/div>\n

Z\u00edt\u0159ek bude tak\u00e9 moc dobr\u00fd. P\u016fjdeme nakupovat d\u00e1re\u010dky. A taky strome\u010dek a kapra. Poz\u00edt\u0159\u00ed to v\u0161echno p\u0159iprav\u00edme\u2026 A V\u00e1noce budou moct za\u010d\u00edt. T\u011b\u0161\u00edm se na n\u011b, jako kdy\u017e jsem byl mal\u00fd. V\u00ed\u0161\u2026 Net\u011b\u0161\u00edm se z d\u016fvodu d\u00e1rk\u016f, ale kv\u016fli tomu, co na V\u00e1noce pl\u00e1nuji. Sice se to te\u010f je\u0161t\u011b nedozv\u00ed\u0161, ale ps\u00e1t to sem nebudu. P\u0159\u00edsah\u00e1m, \u017ee se ti to bude l\u00edbit.<\/p>\n

Tomi, nezlob se, ale dne\u0161n\u00ed z\u00e1pis nech\u00e1m jenom takhle\u2026 P\u016fjdu toti\u017e sp\u00e1t, a\u0165 jsem na z\u00edt\u0159ek po\u0159\u00e1dn\u011b odpo\u010dat\u00fd.<\/p>\n

Miluji t\u011b, Bill.<\/p>\n

<\/em> \u010cernovl\u00e1sek nakreslil pod slova l\u00e1sky je\u0161t\u011b srd\u00ed\u010dko a a\u017e pot\u00e9 se\u0161it zaklapnul. Schoval ho do \u0161upl\u00edku, zhasnul lampi\u010dku a zachumlal se do pe\u0159in. Okam\u017eit\u011b se p\u0159ivinul k Tomovi a spokojen\u011b p\u0159iv\u0159el o\u010di.<\/div>\n

Netrvalo to dlouho a brat\u0159i spokojen\u011b oddechovali ze sp\u00e1nku. Nic je neru\u0161ilo, oba se v\u00e1\u017en\u011b t\u011b\u0161ili na n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed den.<\/p>\n

autor: Catherine & Kerli<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Cathrine & Kerli 21. prosince Byl p\u0159\u00edjemn\u00fd ve\u010der. Za okny domu dvoj\u010dat poletovaly tis\u00edce b\u00edl\u00fdch vlo\u010dek a krajina byla jak z rusk\u00e9 poh\u00e1dky. Uvnit\u0159 domu bylo p\u0159\u00edjemn\u00e9 teplo a v\u0161echny pokoje byly provon\u011bn\u00e9 pr\u00e1v\u011b pe\u010d\u00edc\u00edm se cukrov\u00edm. Dredat\u00fd chlapec se zvoniv\u011b<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[374],"tags":[],"class_list":["post-7021","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-prosinec"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7021","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7021"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7021\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7021"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7021"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7021"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}