{"id":7027,"date":"2012-01-30T18:00:00","date_gmt":"2012-01-30T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=7008"},"modified":"2012-01-30T18:00:00","modified_gmt":"2012-01-30T17:00:00","slug":"novel-of-dreams-my-dream-14","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/01\/30\/novel-of-dreams-my-dream-14\/","title":{"rendered":"Novel of Dreams – My Dream 14."},"content":{"rendered":"
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
TOM<\/p>\n

Kdy\u017e jsme dorazili do restaurace, zav\u0159el jsem za n\u00e1mi dve\u0159e a rozhl\u00e9dl se. Bill se roze\u0161el hned dozadu k voln\u00e9mu stolu pro dva. N\u00e1hle mi cel\u00e1 vzpom\u00ednka probleskne p\u0159ed o\u010dima. Zastav\u00edm se na m\u00edst\u011b.<\/p>\n

Vjel jsem s Molly dovnit\u0159 a \u010dernovlas\u00fd kluk, kter\u00fd vych\u00e1zel ze z\u00e1chod\u016f, m\u00e1lem narazil do jej\u00edho voz\u00edku.<\/em><\/div>\n

„Je\u017ei\u0161, pardon,“ omluv\u00ed se. Prohl\u00e9dne si m\u011b a pot\u00e9 se pod\u00edv\u00e1 na Molly. „Promi\u0148, mali\u010dk\u00e1. Nevid\u011bl jsem t\u011b.“<\/em><\/div>\n
„To je dobr\u00fd,“ usm\u011bje se na n\u011bj. Je\u0161t\u011b jednou si ji prohl\u00e9dne, obejde n\u00e1s a odejde se posadit dozadu ke stolu pro dva k n\u011bjak\u00e9 d\u00edvce.<\/p>\n

<\/em> „Tome?“ broukne Bill.<\/p>\n

Odvezu Molly ke stolu a usad\u00edm se. Pod\u00e1m j\u00ed j\u00eddeln\u00ed l\u00edstek a ohl\u00e9dnu se po tom klukovi. Tak\u00e9 m\u011b pozoroval. Nakonec n\u011bco \u0159ekl t\u00e9 sle\u010dn\u011b a odvr\u00e1til ode m\u011b pohled.<\/em><\/div>\n

„Tak, co to bude, slun\u00ed\u010dko?“ usm\u011bju se na Molly. „Pizza?“<\/em><\/div>\n
„Jo, \u0161unkov\u00e1,“ zasm\u011bje se.<\/p>\n

<\/em> „Tome,“ uc\u00edt\u00edm jeho ruku na ramenu, kdy\u017e ke mn\u011b dojde.<\/div>\n

Zamrk\u00e1m a vzpamatuji se. Zad\u00edv\u00e1m se mu do o\u010d\u00ed. „Tady jsem t\u011b vid\u011bl,“ \u0159eknu polohlasem.<\/div>\n
„Ve snu nebo doopravdy?“ po\u0161ept\u00e1 opatrn\u011b.<\/div>\n
„Doopravdy. Vych\u00e1zel jsi tady ze z\u00e1chod\u016f a m\u00e1lem vrazil do Molly. Proto mi p\u0159i\u0161la Deborah tak pov\u011bdom\u00e1. Sed\u011bli jste t\u00e1mhle vzadu,“ uk\u00e1\u017eu ke stolu, kam se hned po p\u0159\u00edchodu roze\u0161el.<\/div>\n
Tro\u0161ku svra\u0161t\u00ed obo\u010d\u00ed, jako by p\u0159em\u00fd\u0161lel. „Nevzpom\u00edn\u00e1m si na to, ale kdy\u017e to \u0159\u00edk\u00e1\u0161, tak asi ano.“ Jasn\u011b, jak by si to mohl pamatovat. Bylo mu to jedno. Ale j\u00e1 si to pamatuji moc dob\u0159e.<\/em><\/div>\n
„\u2026jo,“ \u0161eptnu. Obejdu ho a dojdu k tomu stolu, kam \u0161el. Sund\u00e1m si mikinu a usad\u00edm se. Po chvilce ke mn\u011b dojde a posad\u00ed se naproti mn\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
\n
„Chce\u0161 tady z\u016fstat, nebo j\u00edt jinam?“ up\u0159e ke mn\u011b oddan\u011b o\u010di.<\/div>\n
„Dobr\u00fd. O nic nejde,“ \u0159eknu ti\u0161e a chop\u00edm se j\u00eddeln\u00edho l\u00edstku. U\u017e kdy\u017e jsme byli s Molly v nemocnici a ona tam vid\u011bla Billa, \u0159\u00edkala, \u017ee u\u017e ho n\u011bkde vid\u011bla. Pamatovala si pr\u00fd ten pohled a \u00fasm\u011bv. Bill skoro a\u017e provinile sklop\u00ed hlavu a sund\u00e1 si kab\u00e1t. Nic ne\u0159\u00edk\u00e1m. Najednou nev\u00edm co. Vzpom\u00edn\u00e1m si na ten jeho p\u0159\u00edstup v nemocnici. M\u011bl jsem chu\u0165 po n\u011bm n\u011bco hodit. A jak je\u0161t\u011b \u0159ekl, \u017ee je Molly dementn\u00ed. Kdyby tam nebyla, vrhl bych se mu kolem krku. Kdy\u017e jsem do n\u011bj vrazil poprv\u00e9 na ulici, byl tak zl\u00fd a hnusn\u00fd. Je to n\u011bkde v n\u011bm. Jen nikdy nev\u00edm, zda \u010dekat hodn\u00e9ho Billa nebo arogantn\u00edho. Mo\u017en\u00e1 m\u00e1 rozdvojenou osobnost.<\/div>\n
„Je to moje vina,“ vydechne po chvilce, co si m\u011b jen ti\u0161e prohl\u00ed\u017e\u00ed.<\/div>\n
„Nen\u00ed. Nem\u016f\u017ee\u0161 za nic,“ zavrt\u00edm hlavou, ale i p\u0159esto d\u00e1l kouk\u00e1m do j\u00eddeln\u00edho l\u00edstku, a\u010dkoli ani nev\u00edm, co je tam naps\u00e1no. Kv\u016fli jeho chov\u00e1n\u00ed jsem se vzdal \u010dlov\u011bka, kter\u00e9ho jsem miloval. No dob\u0159e, byl to sen, ale i tak. Tr\u00e1pil jsem se kv\u016fli n\u011bmu\u2026 Je to vlastn\u011b moje vina. Bo\u017ee\u2026<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ \u0161eptne. Nastane znovu chvilka ticha.<\/p>\n

„Jak je to zhruba dlouho, cos m\u011b tu vid\u011bl?“<\/div>\n

„To netu\u0161\u00edm. N\u011bjak\u00fd ten m\u011bs\u00edc u\u017e to bude,“ odpov\u00edm co nejklidn\u011bj\u0161\u00edm hlasem, jak\u00fd moment\u00e1ln\u011b zvl\u00e1dnu.<\/div>\n
„Aha,“ poklepe nehty do stolu. „Mm, co si d\u00e1\u0161?“ Je\u0161t\u011b jsem se do toho ani nepod\u00edval, i kdy\u017e na to \u010dum\u00edm jako blb.<\/div>\n
„Mmm,“ p\u0159ejedu rychle pohledem str\u00e1nku, „asi ten vegetari\u00e1nsk\u00fd sal\u00e1t.“<\/div>\n
„Jsi vegetari\u00e1n?“ zaj\u00edm\u00e1 se.<\/div>\n
„V podstat\u011b jo,“ p\u0159ik\u00fdvnu. Odlo\u017e\u00edm j\u00eddeln\u00ed l\u00edstek na st\u016fl a zalo\u017e\u00edm si ruce na stole.<\/div>\n
„J\u00e1 tak\u00e9,“ pokus\u00ed se o lehk\u00fd \u00fasm\u011bv. Vzhledem k jeho postav\u011b m\u011b to nep\u0159ekvapuje.<\/div>\n
„Myslel jsem si to,“ pod\u00edv\u00e1m se na p\u0159ich\u00e1zej\u00edc\u00ed \u010d\u00ed\u0161nici.<\/div>\n
„Dobr\u00fd den, d\u00e1te si n\u011bco k pit\u00ed?“ zept\u00e1 se.<\/div>\n
„J\u00e1 bych si dal miner\u00e1lku bez p\u0159\u00edchut\u011b a\u2026“ pod\u00edv\u00e1m se t\u00e1zav\u011b na Billa. St\u0159etneme se pohledem.<\/div>\n
„\u2026j\u00e1 tak\u00e9,“ vydechne.<\/div>\n
„Dob\u0159e. A m\u00e1te vybr\u00e1no n\u011bco k j\u00eddlu, nebo chcete je\u0161t\u011b chvilku?“ prohl\u00e9dne si n\u00e1s s \u00fasm\u011bvem. Znovu se na n\u011bj zad\u00edv\u00e1m.<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b chvilku, pros\u00edm,“ broukne potichu.<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b,“ k\u00fdvne \u010d\u00ed\u0161nice. Znovu si m\u011b prohl\u00e9dne, v\u011bnuje mi \u00fasm\u011bv a odejde. Jenom za n\u00ed ml\u010dky kouk\u00e1m. Opravdu m\u011b balila, nebo se mi to jenom zd\u00e1lo? Po\u0159\u00e1d se na m\u011b tak usm\u00edvala\u2026 Hmm\u2026<\/p>\n

<\/em> Bill si odka\u0161le. „Jestli jsem t\u011b na\u0161tval, tak mi to \u0159ekni.“<\/div>\n

Pod\u00edv\u00e1m se na mluv\u00edc\u00ed stvo\u0159en\u00ed naproti sob\u011b. „Nejsem na\u0161tvan\u00fd.“<\/div>\n
„Tak co je ti?“<\/div>\n
„Nic,“ pousm\u011bju se, „co by.“<\/div>\n
„Oba moc dob\u0159e v\u00edme, \u017ee od t\u00e9 doby, co jsme sem p\u0159i\u0161li, je to jin\u00e9.“ Hm, asi jo.<\/em><\/div>\n
„V pohod\u011b. Jenom jsem se zamyslel. O nic nejde,“ ujist\u00edm ho.<\/div>\n
„Okay,“ broukne a op\u0159e se. B\u011bhem chvilky n\u00e1m serv\u00edrka p\u0159inese pit\u00ed.<\/div>\n
„Tak, tady to m\u00e1te. U\u017e jste si vybrali?“ zept\u00e1 se, ale zd\u00e1 se, jako by se ptala op\u011bt jenom m\u011b. M\u016f\u017ee na mn\u011b o\u010di nechat. Znovu se pod\u00edv\u00e1m na Billa, abych j\u00ed trapn\u011b nazna\u010dil, \u017ee tu nejsem s\u00e1m.<\/div>\n
„D\u00e1m si tot\u00e9\u017e, co ty,“ \u0159ekne skoro a\u017e urychlen\u011b a nespust\u00ed ze m\u011b o\u010di.<\/div>\n
„Ok, tak\u017ee si d\u00e1me dva ty vegetari\u00e1nsk\u00e9 sal\u00e1ty,“ pod\u00edv\u00e1m se na ni, ov\u0161em jenom ze slu\u0161nosti. Mohla by se trochu ovl\u00e1dat. Je snad dost star\u00e1.<\/em><\/div>\n
„Dob\u0159e. Je\u0161t\u011b n\u011bco jin\u00e9ho?“<\/div>\n
„Zat\u00edm ne, d\u00edky,“ odvr\u00e1t\u00edm od n\u00ed pohled, aby u\u017e vypadla. Pomalu odejde jako spr\u00e1skan\u00fd pes. Nech\u00e1pu \u017eensk\u00fd.<\/em> Jenom zakrout\u00edm hlavou.<\/p>\n

„Mohla na tob\u011b o\u010di nechat,“ \u0159ekne Bill a st\u00e1le se na m\u011b d\u00edv\u00e1.<\/div>\n

„Holky po mn\u011b jedou,“ zasm\u011bju se a nevinn\u011b pokr\u010d\u00edm rameny. „Asi nevypad\u00e1m jako klasick\u00fd gay.“<\/div>\n
„Taky bych to do tebe ne\u0159ekl,“ usm\u011bje se.<\/div>\n
„U\u017e del\u0161\u00ed dobou p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm, \u017ee zm\u011bn\u00edm image. Takhle po mn\u011b po\u0159\u00e1d \u010dum\u00ed jenom \u017eensk\u00fd a n\u011bkdy mi to vad\u00ed. Koukaj\u00ed na m\u011b jako na kus masa. Jsou to mrchy,“ uchechtnu se. „U tebe ka\u017ed\u00fd pozn\u00e1, \u017ee jsi gay. To je fajn. Asi se sebou taky n\u011bco ud\u011bl\u00e1m.“<\/div>\n
„Ne, ned\u011blej,“ vyhrkne ze sebe hned a nedb\u00e1 na dal\u0161\u00ed p\u0159ipom\u00ednky.<\/div>\n
„Pro\u010d ne. V\u017edy\u0165 je to fuk. Brianovi stejn\u011b jde o \u0161uk\u00e1n\u00ed,“ zasm\u011bju se. Sklon\u00edm pohled ke sv\u00e9mu z\u00e1p\u011bst\u00ed, kde m\u00e1m vytetov\u00e1no Mollyino jm\u00e9no, a za\u010dnu si ho mnout. N\u011bkdy si p\u0159eji, aby to tak nebylo, n\u011bkdy to tak dokonce i vypad\u00e1. Ale kdy\u017e jsme spolu, co mysl\u00edte, \u017ee d\u011bl\u00e1me? Ano, \u0161uk\u00e1me.<\/em><\/div>\n
„Takhle ti to\u2026 slu\u0161\u00ed,“ usm\u011bje se. „Myslel jsem, \u017ee vy dva\u2026 spolu chod\u00edte a tak,“ sleduje moje ruce.<\/div>\n
„Chod\u00edme, ale je to jen p\u00e1r t\u00fddn\u016f. Do t\u00e9 doby jsme spolu jenom spali. \u0158\u00edk\u00e1, \u017ee m\u011b m\u00e1 r\u00e1d. V jist\u00fdch ohledech mi rozum\u00ed a tak, ale kdy\u017e jsme spolu, v\u011bt\u0161inou jenom\u2026 \u0161uk\u00e1me,“ po\u0161ept\u00e1m ho\u0159ce a ironicky si odfrknu.<\/p>\n

Hlavn\u011b, \u017ee si Brian za\u0161uk\u00e1 jako obvykle. K ni\u010demu jin\u00e9mu mu nejsem. Ani nev\u00edm, pro\u010d na n\u011bj n\u00e1hle m\u00e1m vztek\u2026 Nejsp\u00ed\u0161 to d\u011bl\u00e1 Billova p\u0159\u00edtomnost. T\u011b\u017eko \u0159\u00edct. Ti dva se nedaj\u00ed srovn\u00e1vat. Nebo mo\u017en\u00e1 ano\u2026<\/p>\n

<\/em> „Vyhovuje ti to?“ zept\u00e1 se narovinu.<\/div>\n

„Jak kdy,“ pokr\u010d\u00edm rameny, „n\u011bkdy je dobr\u00fd si jen za\u0161ukat, nev\u00e1zat se a zas j\u00edt. Ale z t\u00e9 druh\u00e9 strany mi to n\u011bkdy nevyhovuje. No\u2026 to je jedno,“ zakrout\u00edm hlavou a napiji se.<\/div>\n
„Promi\u0148,“ sklop\u00ed o\u010di. „Sm\u00edm?“ nat\u00e1hne se po m\u00e9 ruce, kdy\u017e odlo\u017e\u00edm sklenku. Chv\u00edli na n\u011bj udiven\u011b z\u00edr\u00e1m, ale pak mi dojde, \u017ee se nejsp\u00ed\u0161 chce pod\u00edvat jen na to tetov\u00e1n\u00ed. Nat\u00e1hnu k n\u011bmu beze slov ruku. Opatrn\u011b mi ji chytne a prohl\u00ed\u017e\u00ed si ho. „Jak dlouho u\u017e to m\u00e1\u0161?“<\/div>\n
„P\u0159ibli\u017en\u011b rok,“ pousm\u011bju se. „Molly m\u00e1 r\u00e1da hv\u011bzdi\u010dky. Proto je to takhle zdoben\u00fd. V\u017edycky tak bude se mnou.“<\/div>\n
Pohlad\u00ed m\u011b prstem po tom tetov\u00e1n\u00ed a usm\u011bje se. „J\u00e1 v\u00edm,“ po\u0161ept\u00e1.<\/div>\n
„Jinak na tetov\u00e1n\u00ed moc nejsem. Sp\u00ed\u0161 na piercingy. Jestli si ud\u011bl\u00e1m je\u0161t\u011b n\u011bkdy n\u011bjak\u00e9 tetov\u00e1n\u00ed, tak to bude na druh\u00e9 z\u00e1p\u011bst\u00ed. Nech\u00e1m si tam vytetovat jm\u00e9no \u010dlov\u011bka, kter\u00fdm si budu do \u017eivota jist\u00fd,“ uchechtnu se. „J\u00e1 v\u00edm, \u017ee to zn\u00ed pitom\u011b, ale j\u00e1 cel\u00fd jsem divn\u00fd. Co ty? M\u00e1\u0161 n\u011bjak\u00e1 tetov\u00e1n\u00ed a piercingy krom\u011b t\u011bch na obli\u010deji?“ Ur\u010dit\u011b mu p\u0159ipad\u00e1m d\u011btinsk\u00fd.<\/em> Zaujat\u011b si ho prohl\u00e9dnu.<\/div>\n
„Ne, zn\u00ed to p\u011bkn\u011b. P\u0159eju ti, aby sis takov\u00e9 tetov\u00e1n\u00ed nechal n\u011bkdy ud\u011blat,“ usm\u011bje se na m\u011b sladce, „\u2026a hlavn\u011b, aby tam byl ten prav\u00fd,“ broukne ti\u0161e. „J\u00e1? No\u2026“ zasm\u011bje se, „\u2026m\u00e1m n\u011bkolik tetov\u00e1n\u00ed a je\u0161t\u011b jeden piercing,“ usm\u011bje se.<\/div>\n
„Pov\u00eddej,“ pob\u00eddnu ho se z\u00e1jmem.<\/div>\n
„V\u0161echno je to d\u016fkladn\u011b schovan\u00e9,“ zasm\u011bje se. „M\u00e1m tetov\u00e1n\u00ed na krku, ruce, boku a podb\u0159i\u0161ku,“ ucul\u00ed se, „a piercing\u2026 v bradavce.“<\/div>\n
„Hust\u00fd,“ zasm\u011bju se jako n\u011bjak\u00fd puber\u0165\u00e1k, \u010demu\u017e se za\u010dnu sm\u00e1t. Bill se jen usm\u011bje a zvedne pohled k serv\u00edrce. Tak\u00e9 k n\u00ed vzhl\u00e9dnu.<\/p>\n

„Tady je va\u0161e objedn\u00e1vka,“ polo\u017e\u00ed p\u0159ed n\u00e1s ka\u017ed\u00e9ho m\u00edsu a doprost\u0159ed polo\u017e\u00ed tal\u00ed\u0159ek s p\u0159\u00edbory.<\/div>\n

„D\u00edky,“ pousm\u011bju se na ni.<\/div>\n
„Nechte si chutnat,“ pop\u0159eje n\u00e1m, usm\u011bje se na m\u011b a sp\u011b\u0161n\u011b odejde. Vezmu si p\u0159\u00edbor a ubrousek. N\u00e1hle mi z n\u011bj vypadne pap\u00edrek. Zasko\u010den\u011b ho vezmu. Je na n\u011bm telefonn\u00ed \u010d\u00edslo. To se mi snad zd\u00e1.<\/em><\/div>\n
Bill jen tro\u0161ku podzvedne obo\u010d\u00ed a usm\u011bje se. „Dobrou chu\u0165.“<\/div>\n
„Za\u0159ad\u00edm ji do sv\u00e9ho fanklubu,“ zasm\u011bju se. Zmuchl\u00e1m pap\u00edrek, d\u00e1m ho do popeln\u00edku a znovu se chop\u00edm p\u0159\u00edboru. „Dobrou.“<\/div>\n
„Ani sis to nep\u0159e\u010detl. Bude smutn\u00e1,“ ucul\u00ed se.<\/div>\n
„Je tam jenom jej\u00ed telefonn\u00ed \u010d\u00edslo,“ u\u0161kl\u00edbnu se pobaven\u011b a d\u00e1m stranou raj\u010de. „Fuj. Nesn\u00e1\u0161\u00edm raj\u010data.“<\/div>\n
„Ne? J\u00e1 je m\u00e1m r\u00e1d,“ zasm\u011bje se.<\/div>\n
„Bleh,“ zaksicht\u00edm se. Jsou odporn\u00fd. Jednou jsem jedno sn\u011bdl, a pak jsem se pozvracel. Od t\u00e9 doby nem\u016f\u017eu raj\u010data ani c\u00edtit. Fuj, jen a\u0165 vypadnou z moj\u00ed porce. D\u00e1m mu je, kdy\u017e mu tolik chutnaj\u00ed. Nap\u00edchnu jedno mini raj\u010de na vidli\u010dku a p\u0159istr\u010d\u00edm mu ho k puse. Hned ji tro\u0161ku pootev\u0159e. Opatrn\u011b mu ho vlo\u017e\u00edm mezi rty. Soust\u0159ed\u011bn\u011b povystr\u010d\u00edm jazyk. Te\u010f by ho mohl po\u0159\u00e1dn\u011b ol\u00edznout a pak sn\u00edst. Uuuh. Povystr\u010d\u00ed jej tak\u00e9 a sousto ode m\u011b p\u0159ijme. No dob\u0159e, i tohle bylo p\u016fsobiv\u00fd.<\/p>\n

„M\u00e1m tu je\u0161t\u011b t\u0159i. Chce\u0161 je?“ zept\u00e1m se s \u00fasm\u011bvem a u\u017e napichuji dal\u0161\u00ed. I kdy\u017e \u0159ekne, \u017ee ne, tak mu je nastrk\u00e1m do pusy.<\/em><\/div>\n

„Mmm, pokud by ti to znechucovaly, tak jo,“ usm\u011bje se sladce a ol\u00edzne si rty. „Co m\u00e1\u0161 z toho sal\u00e1tu nejrad\u011bji?“<\/div>\n
„Nic zvl\u00e1\u0161tn\u00edho. Chutn\u00e1 mi cel\u00fd,“ odpov\u00edm bezelstn\u011b a p\u0159istr\u010d\u00edm mu dal\u0161\u00ed \u010dervenou kuli\u010dku k puse. Docela m\u011b bav\u00ed ho krmit, ale to je zvyk od d\u011bt\u00ed. Nespokojen\u011b zabru\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Chci ti za to d\u00e1t n\u011bco na opl\u00e1tku,“ semkne rty k sob\u011b.<\/div>\n
„Jestli pro m\u011b chce\u0161 n\u011bco ud\u011blat, tak a\u017e se na m\u011b znovu pod\u00edv\u00e1 ta otravn\u00e1 \u010d\u00ed\u0161nice, ud\u011blej n\u011bco, co j\u00ed d\u00e1 najevo, \u017ee jsme gayov\u00e9,“ zasm\u011bju se a nen\u00e1padn\u011b se po n\u00ed kouknu.<\/div>\n
„No, dobr\u00e1,“ usm\u011bje se a otev\u0159e zase pusu. Str\u010d\u00edm mu ho tam a skousnu si s \u00fasm\u011bvem ret. Takhle ho nakrm\u00edm v\u0161emi t\u011bmi hnusn\u00fdmi raj\u010daty, a pot\u00e9 se u\u017e norm\u00e1ln\u011b pust\u00edme do j\u00eddla. Asi po deseti minut\u00e1ch se mi rozezvon\u00ed mobil.<\/p>\n

„Promi\u0148,“ omluv\u00edm se Billovi, jeliko\u017e ho to p\u0159eru\u0161ilo v pov\u00edd\u00e1n\u00ed, a vynd\u00e1m iPhon. Hned se uti\u0161\u00ed a spo\u0159\u00e1dan\u011b d\u00e1l j\u00ed. Pod\u00edv\u00e1m se na displej. Zpr\u00e1va od Briana. Otev\u0159u ji a za\u010dtu se.<\/div>\n

„Kde jsi? Domluvili jsme se, \u017ee po jedn\u00e1n\u00ed na m\u011b po\u010dk\u00e1\u0161 p\u0159ed \u0161kolou a p\u016fjdeme na ob\u011bd a pak ke mn\u011b. U\u017e tu \u010dek\u00e1m p\u016fl hodiny. Ozvi se!“ Zamra\u010d\u00edm se. Nedomluvili jsme se, on to \u0159ekl. Mysl\u00ed si, \u017ee budu sk\u00e1kat, jak p\u00edsk\u00e1? A\u0165 se t\u0159eba posere. Nem\u00e1m na n\u011bj dneska n\u00e1ladu.<\/div>\n
„Stalo se n\u011bco?“ zept\u00e1 se opatrn\u011b Bill.<\/div>\n
„Pan Werner se p\u0159edvedl v nejlep\u0161\u00edm sv\u011btle. Kokot,“ zabru\u010d\u00edm. Sma\u017eu sms a pohod\u00edm iPhone po stole. Zase za\u010dnu j\u00edst. Sklop\u00ed pohled a chvilku nej\u00ed.<\/div>\n
„To m\u011b mrz\u00ed,“ vydechne a pak za\u010dne zase pomalu j\u00edst.<\/div>\n
„Nemus\u00ed. N\u011bkdy se prost\u011b chov\u00e1 jako egoistick\u00fd idiot. Mysl\u00ed si, \u017ee kdy\u017e si usmysl\u00ed, \u017ee p\u0159ijdu, \u017ee spolu p\u016fjdeme na ob\u011bd a pak m\u011b vo\u0161uk\u00e1, tak j\u00e1 hned p\u0159ib\u011bhnu a sko\u010d\u00edm mu kolem krku. To nic,“ m\u00e1vnu klidn\u011b rukou. Brian m\u00e1 sv\u00e9 sv\u011btl\u00e9 i tmav\u00e9 chvilky, stejn\u011b jako ka\u017ed\u00fd jin\u00fd. Tohle bohu\u017eel nen\u00ed jedna z t\u011bch nejlep\u0161\u00edch.<\/p>\n

<\/em> „J\u00e1 ho natolik nezn\u00e1m, tak\u017ee ti k tomu asi ne\u0159eknu nic v\u00edc, ne\u017e\u2026 z\u0159ejm\u011b si t\u011b nezaslou\u017e\u00ed.“ No, od tebe to sed\u00ed, Billou\u0161ku.<\/em> Jen se ironicky uchechtnu a rad\u011bji dr\u017e\u00edm hubu.<\/div>\n

„No, snad to bude dobr\u00e9,“ \u0159ekne ti\u0161e a zacpe si pusu dal\u0161\u00edm soustem. Nen\u00ed a\u017e tak pitom\u00fd, jak se zd\u00e1.<\/em> Nic ne\u0159eknu a prohr\u00e1bnu se vidli\u010dkou v j\u00eddle. Zaslechnu klapot podpatk\u016f. Opatrn\u011b vzhl\u00e9dnu. Ta \u010d\u00ed\u0161nice stoj\u00ed u vedlej\u0161\u00edho stolu a pokukuje po mn\u011b. Odlo\u017e\u00edm p\u0159\u00edbor. Bill si je\u0161t\u011b vezme dv\u011b sousta, a potom taky p\u0159\u00edbor odlo\u017e\u00ed. Kdy\u017e na sob\u011b c\u00edt\u00edm jej\u00ed pohled, nadzvednu se, a co nejp\u0159irozen\u011bji se nahnu p\u0159es st\u016fl k Billovi. Z\u016fstane se na m\u011b d\u00edvat. Vezmu ho jemn\u011b za tv\u00e1\u0159 a p\u0159ibl\u00ed\u017e\u00edm se t\u011bsn\u011b a\u017e k jeho rt\u016fm. Nepol\u00edb\u00edm ho, proto\u017ee nen\u00ed d\u016fvod. P\u0159es jeho hlavu na n\u00e1s nevid\u00ed. Bill pootev\u0159e tro\u0161ku rty a zv\u00e1\u017en\u00ed. Pochopil\u2026<\/em> P\u0159iv\u0159e o\u010di a hlavu nahne. P\u0159ibl\u00ed\u017e\u00ed se ke mn\u011b je\u0161t\u011b v\u00edc.<\/div>\n
„Dobr\u00fd, nemus\u00ed\u0161. Nevid\u00ed sem,“ \u0161eptnu. Nen\u00e1padn\u011b se pod\u00edv\u00e1m za n\u011bj. Usly\u0161\u00edm jej\u00ed zara\u017een\u00fd v\u00fddech a rychl\u00fd klapot podpatk\u016f. „Pochopila. U\u017e je pry\u010d. D\u00edky,“ zasm\u011bju se a dosednu zp\u00e1tky. Nahlas oddechne a sklop\u00ed o\u010di. Chvilku jen tak sed\u00ed s pootev\u0159en\u00fdmi rty. Napiju se a zad\u00edv\u00e1m se na hodinky.<\/p>\n

„U\u017e jsi dojedl? Bude\u0161 cht\u00edt je\u0161t\u011b n\u011bco. nebo m\u016f\u017eu zaplatit?“ zept\u00e1m se.<\/div>\n

„Chci je\u0161t\u011b n\u011bco,“ pod\u00edv\u00e1 se znovu na m\u011b. Hah, ur\u010dit\u011b chce n\u011bjak\u00fd poh\u00e1r.<\/em><\/div>\n
„Jo, m\u00e1\u0161 pravdu. Chce to je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1dnou porci zmrzliny,“ zasm\u011bju se a otev\u0159u j\u00eddeln\u00ed l\u00edstek. Nalistuji deserty a za\u010dnu si vyb\u00edrat. „Oooh. Maj\u00ed tu \u010dokol\u00e1dov\u00fd poh\u00e1r se \u0161leha\u010dkou a kr\u00e9mem. M\u0148am. To si ur\u010dit\u011b d\u00e1m.“<\/div>\n
„Jo\u2026 jen si dej,“ pousm\u011bje se a rty semkne k sob\u011b. Ol\u00edzne se a potom si prstem p\u0159ejede po rtech.<\/div>\n
„A co\u2026“ na\u010dnu ot\u00e1zku, ale p\u0159eru\u0161\u00ed m\u011b zvon\u00edc\u00ed iPhone. „Promi\u0148.“ Vezmu ho do ruky a pod\u00edv\u00e1m se na displej. Brian. Bezva.<\/em> Povzdechnu a p\u0159ijmu hovor.<\/div>\n
„No?“ zabru\u010d\u00edm.<\/div>\n
„Tak kde se\u0161? M\u00e1 cenu tu na tebe \u010dekat?“ povzdechne. „Nestalo se nic Molly, \u017ee ne.“ Nen\u00ed na\u0161tvan\u00fd\u2026 A m\u00e1 starost o Molly. U\u017e ch\u00e1pu, pro\u010d nal\u00e9hal, abych se ozval. Byl jsem na\u0161tvan\u00fd zbyte\u010dn\u011b. M\u011bl bych j\u00edt. Bill u\u017e stejn\u011b ur\u010dit\u011b bude muset j\u00edt zp\u00e1tky do kanclu.<\/div>\n
„Ne, je v pohod\u011b\u2026 tedy v mez\u00edch samoz\u0159ejm\u011b. Zakecal jsem se s k\u00e1mo\u0161em, promi\u0148,“ \u0159eknu mu.<\/div>\n
„A uvid\u00edme se tedy dnes nebo ne? Vybereme si post\u00fdlku, hm?“ zasm\u011bje se.<\/div>\n
Nad t\u00edm se usm\u011bju. „Fajn, tak do hodiny budu u tebe. Zat\u00edm si dej n\u011bco k ob\u011bdu. U\u017e jsem po n\u011bm. Tak zat\u00edm ahoj.“<\/div>\n
„Ahoj,“ rozlou\u010d\u00ed se se mnou Brian. Zavrt\u00edm hlavou a ukon\u010d\u00edm hovor.<\/p>\n

„No, tak j\u00e1 u\u017e budu muset\u2026“ pod\u00edv\u00e1m se na Billa. „Stejn\u011b u\u017e taky ur\u010dit\u011b bude\u0161 muset j\u00edt zp\u00e1tky do kancel\u00e1\u0159e, vi\u010f. M\u016f\u017ee\u0161 si klidn\u011b je\u0161t\u011b n\u011bco d\u00e1t. Nech\u00e1m ti tu pen\u00edze, kdy\u017e jsem t\u011b pozval. Ale bylo to v\u00e1\u017en\u011b fajn. D\u011bkuju, \u017ee jsi m\u011b neodm\u00edtnul,“ usm\u011bju se. Moc to pro m\u011b znamen\u00e1.<\/em><\/div>\n

„J\u00e1 d\u011bkuju za pozv\u00e1n\u00ed, ale p\u0159\u00ed\u0161t\u011b zvu j\u00e1 tebe a budu r\u00e1d, kdy\u017e p\u0159ijme\u0161,“ tro\u0161ku sklesle se pousm\u011bje. „No, j\u00e1 u\u017e p\u016fjdu tak\u00e9. Nic u\u017e si ned\u00e1m, asi bych prasknul,“ broukne a za\u010dne se spole\u010dn\u011b se mnou zvedat. Obl\u00e9knu si mikinu a obejdu k n\u011bmu st\u016fl.<\/div>\n
„D\u00edky za dne\u0161ek,“ usm\u011bju se vd\u011b\u010dn\u011b. Naklon\u00edm se k n\u011bmu a n\u011b\u017en\u011b ho pol\u00edb\u00edm na tv\u00e1\u0159. „Tak se m\u011bj.“<\/div>\n
„Ty taky, d\u011bkuju,“ usm\u011bje se. Pohlad\u00edm ho po ramenu a dojdu zaplatit. Nem\u00e1m \u010das \u010dekat na to, a\u017e p\u0159ijde \u010d\u00ed\u0161nice. Pot\u00e9 si zapnu mikinu a vyjdu z restaurace. Tak\u2026 a te\u010f za Brianem.<\/p>\n

<\/em> autor: *Mischa* :o* & Turmawenne<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: *Mischa* :o* & Turmawenne TOM Kdy\u017e jsme dorazili do restaurace, zav\u0159el jsem za n\u00e1mi dve\u0159e a rozhl\u00e9dl se. Bill se roze\u0161el hned dozadu k voln\u00e9mu stolu pro dva. N\u00e1hle mi cel\u00e1 vzpom\u00ednka probleskne p\u0159ed o\u010dima. Zastav\u00edm se na m\u00edst\u011b. Vjel jsem<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[479],"tags":[],"class_list":["post-7027","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-novel-of-dreams-my-dream"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7027","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7027"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7027\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7027"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7027"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7027"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}