{"id":7030,"date":"2012-01-30T15:00:00","date_gmt":"2012-01-30T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=7011"},"modified":"2012-01-30T15:00:00","modified_gmt":"2012-01-30T14:00:00","slug":"haus-fur-ungewollt-4","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/01\/30\/haus-fur-ungewollt-4\/","title":{"rendered":"Haus F\u00fcr Ungewollt 4."},"content":{"rendered":"
autor: Saline A.<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
pairing Bill\/Bushido<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Kdy\u017e jsem m\u011bl v\u0161echny sv\u00e9 v\u011bci kone\u010dn\u011b poskl\u00e1dan\u00e9 tam, kam pat\u0159ily, neboli v kabelce, a hodiny u\u017e p\u0159ed n\u011bkolika minutami ohl\u00e1sily druhou hodinu, s hlubok\u00fdm n\u00e1dechem jsem se vydal sm\u011brem k Bushidov\u011b kancel\u00e1\u0159i, samoz\u0159ejm\u011b n\u00e1sledov\u00e1n jednou z goril, kter\u00e9 si z\u0159ejm\u011b usmyslely, \u017ee budou kontrolovat i to, jestli spr\u00e1vn\u011b d\u00fdch\u00e1m.<\/div>\n
S kr\u00e1tk\u00fdm zaklep\u00e1n\u00edm na Bushidovy dve\u0159e jsem vstoupil dovnit\u0159, ani\u017e bych \u010dekal na pozv\u00e1n\u00ed. Byl jsem p\u0159eci o\u010dek\u00e1v\u00e1n, ne?“<\/div>\n
„Ah, Bille, r\u00e1d t\u011b vid\u00edm!“ ze\u0161iroka se usm\u00e1l, ale j\u00e1 jen k\u00fdvnul hlavou. „Douf\u00e1m, \u017ee ti nevad\u00ed, \u017ee jsem se o tob\u011b trochu informoval u Adriena a Grety. Mluvili o tob\u011b moc hezky.“<\/div>\n
Vzpurn\u011b jsem zk\u0159\u00ed\u017eil ruce na prsou. „Dob\u0159e, p\u0159\u00ed\u0161t\u011b u\u017e to neud\u011bl\u00e1m,“ u\u0161kl\u00edbl se. V dal\u0161\u00ed vte\u0159in\u011b ale zv\u00e1\u017en\u011bl a neuv\u011b\u0159iteln\u011b pomalu zvedl ruku s nata\u017eenou dlan\u00ed sm\u011brem ke mn\u011b, tak\u017ee jsem instinktivn\u011b couvl, ale zarazila m\u011b ta hromada sval\u016f v podob\u011b Michaela, kter\u00fd m\u011b okam\u017eit\u011b chytil za rameno, aby m\u011b ani nenapadlo ut\u00e9ct.<\/p>\n

„Jen klid,“ zap\u00edskal Bushido, jedin\u00fdm pohybem odvolal Michaela, tak\u017ee jsme v m\u00edstnosti z\u016fstali sami. „Bille, j\u00e1 tu nejsem od toho, abych ti ubli\u017eoval. Jsem si jist\u00fd, \u017ee za cel\u00fd \u017eivot to zvl\u00e1dlo u\u017e dost lid\u00ed.“<\/div>\n

Z\u00edral jsem na tu mohutnou mu\u017eskou dla\u0148 spo\u010d\u00edvaj\u00edc\u00ed jen p\u00e1r centimetr\u016f od m\u00e9 tv\u00e1\u0159eje vzpom\u00ednka na to, kolikr\u00e1t u\u017e mi podobn\u00e9 dlan\u011b ubl\u00ed\u017eily, byla p\u0159\u00edli\u0161 siln\u00e1, proto jsem jen odvr\u00e1til tv\u00e1\u0159 a zad\u00edval se z okna na zata\u017eenou oblohu.<\/div>\n
„Fajn,“ zabru\u010del rozmrzele. „Mo\u017en\u00e1, kdybys se mnou mluvil, v\u0161echno by bylo jednodu\u0161\u0161\u00ed, ale ty odm\u00edt\u00e1\u0161 i to. \u0158ekni, jak ti m\u00e1m pomoct?“<\/div>\n
\n
<\/div>\n
„Nepot\u0159ebuju pomoc,“ zamumlal jsem t\u00e9m\u011b\u0159 nesly\u0161n\u011b. Bohu\u017eel, Bushido to sly\u0161el a po n\u011bkolika vte\u0159in\u00e1ch se ke mn\u011b p\u0159ekvapen\u011b oto\u010dil.<\/div>\n
„Ka\u017ed\u00fd, kdo pot\u0159ebuje pomoc, skon\u010d\u00ed u m\u011b, Bille. Jinak by byl m\u016fj d\u016fm pr\u00e1zdn\u00fd,“ ti\u0161e zabroukal, p\u0159i\u010dem\u017e nep\u0159est\u00e1val sledovat m\u00e9 rty.<\/div>\n
„Proto odch\u00e1z\u00edm,“ vzhl\u00e9dl jsem k n\u011bmu.<\/div>\n
„Co\u017ee?“ nech\u00e1pav\u011b vydechl.<\/div>\n
„Odch\u00e1z\u00edm.“<\/div>\n
„Neodejde\u0161, ani kdyby t\u011b na ka\u017ed\u00e9m kroku m\u011bl n\u011bkdo hl\u00eddat. Rad\u0161i nasad\u00edm m\u0159\u00ed\u017ee do oken a zamknu v\u0161echny v\u00fdchody, ne\u017e abych t\u011b m\u011bl nechat j\u00edt \u017e\u00edt zp\u00e1tky na ulici, Bille,“ zavr\u010del mi vztekle do obli\u010deje z t\u011bsn\u00e9 vzd\u00e1lenosti. „A te\u010f b\u011b\u017e. Pov\u011b\u0159\u00edm n\u011bkoho, aby se od tebe na krok nehnul,“ zamumlal s o\u010dima p\u0159ilepen\u00fdma na mobilu.<\/div>\n
S o\u010dima roz\u0161\u00ed\u0159en\u00fdma strachem jsem sp\u011b\u0161n\u011b vyb\u011bhl ke sv\u00e9mu pokoji. Pr\u00e1v\u011b jsem si uzav\u0159el jedinou br\u00e1nu ke svobod\u011b.<\/p>\n

*<\/p>\n

BUSHIDO<\/p>\n

<\/strong> Zcela konsternovan\u00fd jsem sed\u011bl a z\u00edral na dve\u0159e, ze kter\u00fdch pr\u00e1v\u011b vyb\u011bhl Bill. Tot\u00e1ln\u011b m\u011b uzemnil, kdy\u017e pou\u017eil sv\u016fj hlas, skr\u00fdvaj\u00edc\u00ed sametovou kr\u00e1su barvy, nemluv\u011b o jemn\u00e9m n\u00e1znaku chrapl\u00e1ku. Jeho o\u010di, kter\u00e9 se na m\u011b vzdorovit\u011b up\u00edraly, p\u0159esto\u017ee za po\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed slupkou se skr\u00fdvala mal\u00e1 ustra\u0161en\u00e1 du\u0161e. Je\u0161t\u011b jednou jsem si v duchu vybavil Billovu pomilov\u00e1n\u00ed hodnou postavu, ne\u017e jsem znovu vzal do ruky sv\u016fj telefon a kone\u010dn\u011b vyto\u010dil Blainovo \u010d\u00edslo.<\/div>\n

„Zdrav\u00edm, Bushido. \u010c\u00edm poslou\u017e\u00edm?“<\/div>\n
„Pot\u0159ebuju dva chlapy, kte\u0159\u00ed mi pojedou dvan\u00e1ctihodinovky. Chci m\u00edt kontrolu nad Billem Kaulitzem, kter\u00fd by ode m\u011b r\u00e1d pl\u00e1chnul zp\u00e1tky do ulic.“<\/div>\n
„Bill Kaulitz? D\u011bl\u00e1\u0161 si ze m\u011b srandu?“ horliv\u011b vyk\u0159ikl. „Jak se ti ho poda\u0159ilo z\u00edskat?! Des\u00edtky chlap\u016f se ho sna\u017eily z\u00edskat i n\u00e1sil\u00edm, ale nikomu se to nepovedlo!“<\/div>\n
„J\u00e1 nejsem \u017e\u00e1dnej n\u00e1siln\u00edk, Blaine. Ani jedenkr\u00e1t ho tu nikdo neuhodil a neuhod\u00ed, na to my tu nehrajeme,“ vztekle jsem zavr\u010del.<\/div>\n
„Jen klid, Bu. Do p\u016fl hodiny ti tam n\u011bkoho po\u0161lu.“<\/div>\n
„D\u00edky, Blaine. Uvid\u00edme se,“ unaven\u011b jsem telefon odlo\u017eil a zap\u0159el se do op\u011bradla \u017eidle.<\/div>\n
Hlavou se mi m\u00edhaly des\u00edtky nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edch p\u0159edstav, v nich\u017e nejrozmanit\u011bj\u0161\u00ed mu\u017esk\u00e9 postavy ubli\u017eovaly Billovi, tvrd\u011b si ho braly, ani\u017e by hled\u011bly na n\u011bjak\u00e9 n\u00e1sledky nebo jen na Billovy city. Hnusilo se mi to, a u\u017e kv\u016fli tomu jsem byl r\u00e1d, \u017ee odte\u010f budu m\u00edt Billa pod kontrolou, aby se mu nic nemohlo st\u00e1t. Jemu u\u017e nikdy nikdo neubl\u00ed\u017e\u00ed.<\/p>\n

*<\/p>\n

Unaven\u00fd a naprosto zdrcen\u00fd jsem le\u017eel v posteli a d\u00edval se ven, kde se z nebe sn\u00e1\u0161ely drobn\u00e9 de\u0161\u0165ov\u00e9 kapky, a v\u0161ichni, co museli vyj\u00edt z domu, byli mrzut\u00ed. A\u017e po chv\u00edli m\u011b upoutal mladi\u010dk\u00fd p\u00e1r, vesele pob\u00edhaj\u00edc\u00ed od lou\u017ee k lou\u017ei, ve kter\u00fdch nad\u0161en\u011b poskakovali a ob\u010das to propojili n\u011b\u017en\u00fdmi polibky. Tou\u017eil jsem vym\u011bnit si to s nimi, cht\u011bl jsem b\u011bhat bos\u00fd tr\u00e1vou, zat\u00edmco d\u00e9\u0161\u0165 by mi l\u00edn\u011b sm\u00e1\u010del t\u011blo.<\/div>\n

D\u0159\u00edv, ne\u017e jsem si cokoliv dok\u00e1zal promyslet, jsem si k sob\u011b p\u0159it\u00e1hl notebook a bleskov\u011b se p\u0159ihl\u00e1sil do sv\u00e9 mailov\u00e9 schr\u00e1nky. Byla zahlcena stovkami nen\u00e1vistn\u00fdch a posm\u011b\u0161n\u00fdch mail\u016f od b\u00fdval\u00fdch p\u0159\u00e1tel i spolu\u017e\u00e1k\u016f, kter\u00e9 jsem d\u016fkladn\u011b ignoroval, a rovnou se vrhnul na psan\u00ed nov\u00e9ho mailu, ur\u010den\u00e9ho Tomovi.<\/p>\n

„Douf\u00e1m, \u017ee tenhle mail si p\u0159e\u010dte\u0161 d\u0159\u00edv, ne\u017e t\u011b napadne obvolat policii cel\u00e9 republiky, aby po mn\u011b vyhl\u00e1sili p\u00e1tr\u00e1n\u00ed, proto\u017ee bych ti moc r\u00e1d \u0159ekl, \u017ee moment\u00e1ln\u011b m\u00e1m st\u0159echu nad hlavou a je mi relativn\u011b dob\u0159e. Ujal se m\u011b jeden \u0161lechetn\u00fd mu\u017e, p\u0159esto douf\u00e1m, \u017ee brzy budu schopn\u00fd postavit se na vlastn\u00ed nohy, co\u017e s pen\u011bzi od tebe, kter\u00e9 ti jednou do posledn\u00edho centu vr\u00e1t\u00edm, nebude zas tak velk\u00fd probl\u00e9m. P\u00ed\u0161u ti, abych ti \u0159ekl, jak moc mi chyb\u00ed\u0161 ty, tv\u00e9 objet\u00ed a \u00fasm\u011bv, ale nehledej m\u011b, Tomi. A\u017e bude ten spr\u00e1vn\u00fd \u010das, p\u0159ijdu s\u00e1m. Zat\u00edm n\u00e1m mus\u00ed sta\u010dit tento zp\u016fsob komunikace. Jen je\u0161t\u011b jednu v\u011bc, Tomi. Nezapome\u0148, \u017ee nikdy nejsem moc daleko od tebe. M\u00e1m t\u011b r\u00e1d. Bill.“<\/p>\n

<\/em> Zaklapl jsem notebook a pohl\u00e9dl na Tomovu fotku. Doopravdy se mi st\u00fdskalo po v\u0159el\u00e9m objet\u00ed.<\/div>\n

Po chvilce kr\u00e1tk\u00e9ho uva\u017eov\u00e1n\u00ed jsem se zvedl z postele, zachumlal se do tepl\u00e9ho svetru a rychl\u00fdm krokem vyrazil sm\u011brem k Adrienovu pokoji, kde jsem doufal, \u017ee ho najdu. \u010c\u00edslo 13 z\u00e1\u0159ilo jasn\u011b tyrkysovou barvou, co\u017e p\u0159edv\u00eddalo, \u017ee jeden z obyvatel\u016f tohoto pokoje byl velmi kreativn\u00ed a nudn\u00e1 \u010der\u0148 ho zna\u010dn\u011b otravovala.<\/p>\n

S nesm\u011bl\u00fdm zaklep\u00e1n\u00edm jsem str\u010dil hlavu do dve\u0159\u00ed a nahodil omluvn\u00fd v\u00fdraz, kdy\u017e ke mn\u011b vzhl\u00e9dla tv\u00e1\u0159 u\u0161mudlan\u00e1 od barev. „Promi\u0148,“ zamumlal jsem. Adrien p\u0159ekvapen\u011b otev\u0159el pusu a nepokryt\u011b na m\u011b z\u00edral, a\u017e jsem se musel za\u010d\u00edt sm\u00e1t. „Um\u00edm mluvit, jen jsem byl zvykl\u00fd mluvit jen s m\u00fdm bratrem. Nem\u011blo cenu mluvit s n\u011bk\u00fdm jin\u00fdm, nikdo o to nest\u00e1l.“<\/div>\n

„Ty m\u00e1\u0161 bratra?“ nad\u0161en\u011b vyp\u00edskl.<\/div>\n
„Dvoj\u010de,“ pousm\u00e1l jsem se. „Ale vzhledov\u011b jsme \u00fapln\u011b jin\u00ed,“ posadil jsem se vedle n\u011bj.<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b? Taky jsem m\u011bl bratra,“ n\u00e1hle posmutn\u011bl.<\/div>\n
„Nemus\u00ed\u0161 o tom mluvit,“ jemn\u011b jsem ho chytil za ruku. „V\u00edm, \u017ee o n\u011bkter\u00fdch v\u011bcech se \u0161patn\u011b mluv\u00ed, tak\u017ee to m\u016f\u017eeme zat\u00edm proml\u010det, co ty na to?“<\/div>\n
„D\u011bkuju,“ ruku mi stisknul. „Ale bude\u0161 cel\u00fd od barvy, omylem jsem rukou hr\u00e1bnul do toho obr\u00e1zku, cel\u00fd se zni\u010dil. Asi u\u017e to nezachr\u00e1n\u00edm.“<\/p>\n

Rozhl\u00ed\u017eel jsem se kolem, dokud jsem vedle Adrienovy nohy nespat\u0159il kr\u00e1sn\u00fd portr\u00e9t n\u011bjak\u00e9 sle\u010dny, p\u0159i\u010dem\u017e uprost\u0159ed se kr\u00e1sn\u011b vyj\u00edmal otisk Adrienovy dlan\u011b. S p\u0159imhou\u0159en\u00fdma o\u010dima jsem portr\u00e9t prohl\u00ed\u017eel ze v\u0161ech stran, a\u017e jsem nakonec do\u0161el k n\u00e1zoru, \u017ee i p\u0159es otisk ruky to nen\u00ed v\u016fbec k zahozen\u00ed, co\u017e jsem \u0159ekl i nahlas, aby si toho byl Adrien v\u011bdom.<\/p>\n

„V\u00e1\u017en\u011b si to mysl\u00ed\u0161?“<\/div>\n

„Jasn\u011b, jen\u2026 m\u016f\u017eu?“ jemn\u011b jsem mu zatahal za \u0161t\u011btec.<\/div>\n
„Oh, ur\u010dit\u011b, tu m\u00e1\u0161!“ vyhrkl a str\u010dil mi do ruky \u0161t\u011btec i s paletou.<\/div>\n
\u0160pi\u010dku \u0161t\u011btinek na \u0161t\u011btci jsem nepatrn\u011b namo\u010dil do n\u00e1mo\u0159nick\u00e9 modr\u00e9 a jemn\u00fdmi tahy zd\u016fraznil n\u011bkter\u00e9 detaily otisku, nap\u0159\u00edklad rozmanitou \u010d\u00e1ru \u017eivota. Spokojen\u011b jsem zamlaskal, kdy\u017e bylo v\u0161e pot\u0159ebn\u00e9 obta\u017eeno, a p\u0159esto se podstata portr\u00e9tu v\u016fbec nezm\u011bnila.<\/div>\n
„Chodil jsi na n\u011bjak\u00e9 kurzy?“ usm\u00e1l se na m\u011b a obraz um\u00edstil na stojan, aby m\u011bl lep\u0161\u00ed prostor k schnut\u00ed. „Je\u0161t\u011b nikdy jsem nevid\u011bl, aby n\u011bkdo kreslil s takovou d\u00e1vkou citu jako ty.“<\/div>\n
„P\u0159ed rokem jsem chodil na kurzy um\u011bn\u00ed. Kreslen\u00ed, zp\u011bv, literatura, socha\u0159stv\u00ed\u2026 Ale socha\u0159stv\u00ed m\u011b moc nechytlo,“ u\u0161kl\u00edbl jsem se. „Pr\u00fd nem\u00e1m v prstech dostate\u010dn\u00fd cit pro vytv\u00e1\u0159en\u00ed obli\u010dej\u016f z hl\u00edny,“ znovu jsem se u\u0161kl\u00edbl.<\/div>\n
„P\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m teda, \u017ee jsi exceloval v kreslen\u00ed?“ bleskov\u011b si umyl ruce, aby mohl usednout zp\u00e1tky vedle m\u011b.<\/div>\n
„Ne,“ s \u00fasm\u011bvem jsem zakroutil hlavou. „Ve zp\u011bvu. Moc mi v tom pom\u00e1hal m\u016fj bratr, kdy\u017e jsem s n\u00edm doma mohl zp\u00edvat, zat\u00edmco on hr\u00e1l na kytaru. Je to v\u00fdborn\u00fd kytarista.“<\/p>\n

„Zp\u011bv?“ p\u0159ekvapen\u011b vykulil o\u010di. „N\u011bkdy bych t\u011b cht\u011bl sly\u0161et zp\u00edvat.“<\/div>\n

„Vlastn\u011b, zn\u00e1m jednu p\u00edsni\u010dku, kter\u00e1 mi docela sed\u00ed\u2026 Zn\u00e1\u0161 Fix you od Coldplay?“<\/div>\n
„Jasn\u011b, dokonce j\u00ed m\u00e1m i st\u00e1hnutou! Hned j\u00ed pust\u00edm,“ bleskov\u011b za\u010dal prsty rejdit po kl\u00e1vesnici notebooku, ne\u017e na\u0161el v\u0161e pot\u0159ebn\u00e9. Naslouchal jsem jemn\u00fdm t\u00f3n\u016fm kytary, ne\u017e jsem se zp\u011bv\u00e1kem p\u0159idal naprosto dokonal\u00fd text. Spole\u010dn\u011b jsme proplouvali tichou, n\u011b\u017enou melodi\u00ed, doprov\u00e1zen\u00ed Adrienov\u00fdm zasn\u011bn\u00fdm pohledem.<\/p>\n

„Tears stream down your face. I promise you I will learn from my mistakes. Tears stream down your face and I\u2026 Lights will guide you home and ilite your bones and I will try to fix you.“<\/p>\n

<\/em> „Wow!“ obdivn\u011b vydechl. „Nediv\u00edm se, \u017ee jsi exceloval pr\u00e1v\u011b ve zp\u011bvu.“<\/div>\n

„Jsi hodn\u00fd, Adriene,“ pohladil jsem ho po ruce. „Tuhle p\u00edse\u0148 jsme s Tomem m\u011bli nejrad\u011bji,“ pousm\u00e1l jsem se. „No nic. P\u016fjdu si u\u017e lehnout, za dne\u0161ek jsem u\u017e docela vy\u010derpan\u00fd,“ hbit\u011b jsem vstal. „Uvid\u00edme se z\u00edtra.“<\/div>\n
„Ty neodch\u00e1z\u00ed\u0161?“ nad\u0161en\u011b vyp\u00edskl.<\/div>\n
„Ne\u2026“<\/div>\n
„Ale\u2026 jak to?“<\/div>\n
„Pov\u00edm ti to jindy, dob\u0159e? M\u011bj hezk\u00fd ve\u010der,“ s \u00fasm\u011bvem jsem vy\u0161el ze dve\u0159\u00ed, ale rovnou jsem do n\u011b\u010deho tvrd\u00e9ho narazil. Po vzhl\u00e9dnut\u00ed a rychl\u00e9m zji\u0161t\u011bn\u00ed, \u017ee je to Bushido, jsem se bez jedin\u00e9ho slova dal znovu do ch\u016fze a sm\u011b\u0159oval ke sv\u00e9mu pokoji, kde jsem se p\u0159ed n\u00edm cht\u011bl schovat.<\/p>\n

„P\u0159ede mnou se neschov\u00e1\u0161, Bille, pamatuje\u0161? Tohle je m\u016fj d\u016fm,“ posm\u011b\u0161n\u011b si odfrkl.<\/div>\n

„Tak pro\u010d m\u011b kruci nenech\u00e1te odej\u00edt zp\u00e1tky na ulici? M\u011bli bychom to jednodu\u0161\u0161\u00ed oba!“ vy\u0161t\u011bkl jsem rozzu\u0159en\u011b a rychle zab\u011bhl do pokoje, p\u0159ed dal\u0161\u00ed cestou m\u011b ale zastavilo pevn\u00e9 sev\u0159en\u00ed pa\u017ee Bushidovou dlan\u00ed, tud\u00ed\u017e jsem se k n\u011bmu s cuknut\u00edm oto\u010dil.<\/div>\n
„Proto\u017ee nechci, aby ti tam n\u011bkdo ubl\u00ed\u017eil!“ zavr\u010del mi z t\u011bsn\u00e9 bl\u00edzkosti do obli\u010deje.<\/div>\n
„Pr\u00e1v\u011b te\u010f mi ubli\u017eujete jen vy!“ B\u011bhem p\u00e1r vte\u0159in pustil mou ruku, proto jsem t\u00e9m\u011b\u0159 okam\u017eit\u011b ustoupil o dva kroky, abych mezi n\u00e1mi udr\u017eoval vzd\u00e1lenost.<\/div>\n
„P\u0159i\u0161el jsem ti p\u0159edstavit Petra a Julia. Dnes v noci s tebou z\u016fstane Petr, z\u00edtra dopoledne ho vyst\u0159\u00edd\u00e1 Julio.“<\/div>\n
„Takov\u00fd dozor nemaj\u00ed ani vrazi,“ odsekl jsem a sundal ze sebe svetr i tri\u010dko, v p\u0159\u00edprav\u00e1ch do koupelny a k odrazen\u00ed Bushida. „Dovol\u00edte? R\u00e1d bych se osprchoval,“ zasy\u010del jsem, kdy\u017e mi do\u0161lo, \u017ee jsem si ud\u011blal sp\u00ed\u0161 medv\u011bd\u00ed slu\u017ebu, proto\u017ee Bushido na m\u011b hladov\u011b z\u00edral.<\/div>\n
„Dobrou noc,“ rychle se vzpamatoval a hbit\u011b, bez dal\u0161\u00edch slov ode\u0161el.<\/div>\n
S jemn\u00fdm mas\u00edrov\u00e1n\u00edm zarudl\u00e9 pa\u017ee s patrn\u00fdmi otisky prst\u016f Bushida, jsem se po cest\u011b do sprchy nemotorn\u011b svl\u00e9kal jen jednou rukou, cht\u011bl jsem ze sebe co nejrychleji sm\u00fdt cel\u00fd dne\u0161n\u00ed den.<\/p>\n

autor: Saline A.<\/strong><\/div>\n

betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Saline A. pairing Bill\/Bushido Kdy\u017e jsem m\u011bl v\u0161echny sv\u00e9 v\u011bci kone\u010dn\u011b poskl\u00e1dan\u00e9 tam, kam pat\u0159ily, neboli v kabelce, a hodiny u\u017e p\u0159ed n\u011bkolika minutami ohl\u00e1sily druhou hodinu, s hlubok\u00fdm n\u00e1dechem jsem se vydal sm\u011brem k Bushidov\u011b kancel\u00e1\u0159i, samoz\u0159ejm\u011b n\u00e1sledov\u00e1n jednou z<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[481],"tags":[],"class_list":["post-7030","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-haus-fur-ungewollt"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7030","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7030"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7030\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7030"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7030"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7030"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}