{"id":7048,"date":"2012-01-26T16:00:00","date_gmt":"2012-01-26T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=7029"},"modified":"2012-01-26T16:00:00","modified_gmt":"2012-01-26T15:00:00","slug":"zeiten-andern-dich-33","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/01\/26\/zeiten-andern-dich-33\/","title":{"rendered":"Zeiten \u00e4ndern dich 33."},"content":{"rendered":"
autor: Mintam<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong> <\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Zasko\u010d\u00ed mi jak\u00e1koli dal\u0161\u00ed slova v krku. „Pro\u010d to te\u010f \u0159\u00edk\u00e1\u0161?“
„Proto\u017ee se ob\u00e1v\u00e1m, \u017ee s\u00e1m nedok\u00e1\u017eu zastavit ten rozjet\u00fd vlak.“
„Rozjet\u00fd vlak?“
„Prost\u011b abys byl v po\u0159\u00e1dku, i kdy\u017e tam j\u00e1 zrovna nebudu.“
Nev\u00edm najednou, co \u0159\u00edct. Absolutn\u011b v tom nepozn\u00e1v\u00e1m toho Toma, kter\u00e9ho jsem znal doposud. A a\u010d u\u017e jsem si zvykl na ur\u010ditou zm\u011bnu, tohle je snad zat\u00edm ta nejv\u011bt\u0161\u00ed. „To ale p\u0159ece nen\u00ed u\u017e…“
„Nedok\u00e1\u017eu se postavit Andreasovi. T\u0159eba to v p\u00e1tek, nev\u00edm, co kdy\u017e se to bude opakovat a…“
„Tome,“ vydechnu a p\u0159ijdu k n\u011bmu bl\u00ed\u017e, „pom\u00e1h\u00e1\u0161 mi u\u017e jen t\u00edm, \u017ee v\u00edm, \u017ee jsi pobl\u00ed\u017e. Neo\u010dek\u00e1v\u00e1m od tebe p\u0159ece, \u017ee m\u011b te\u010f bude\u0161 vodit za ru\u010di\u010dku v\u0161ude.“ Zvednu k n\u011bmu pohled a hned na to se kouknu na psy, kte\u0159\u00ed se poslu\u0161n\u011b posad\u00ed pod n\u00e1s a \u010dekaj\u00ed, a\u017e jim n\u011bkdo op\u011bt hod\u00ed klacek, kter\u00fd jeden z nich p\u0159inesl v tlam\u011b. „Nemus\u00ed\u0161 p\u0159ece kv\u016fli tomu ru\u0161it ve\u0161ker\u00e9 vztahy a v\u011bci, kter\u00e9 do t\u00e9hle doby trvaly norm\u00e1ln\u011b.“<\/p>\n

„Vztah s Andreasem ale netrval norm\u00e1ln\u011b.“
„\u0158\u00edkal jsi, \u017ee do jist\u00e9 doby norm\u00e1ln\u00edm byl, tak to bude muset cht\u00edt pochopit.“
„A ty to ch\u00e1pe\u0161?“
„J\u00e1 to chci pochopit.“ Jeho stavy n\u00e1hl\u00fdch prom\u011bn n\u00e1lad mne asi fascinovat nep\u0159estanou. Najednou tu p\u0159ede mnou stoj\u00ed a prohl\u00ed\u017e\u00ed si m\u011b hodnou chvilku, ne\u017e se pousm\u011bje.
„Necht\u011bl jsem to \u0159\u00edct takhle hloup\u011b.“
„Ne\u0159ekl jsi nic, co by zn\u011blo hloup\u011b. Jen se ztr\u00e1c\u00edm v t\u011bch prom\u011bn\u00e1ch tv\u00e9ho p\u0159\u00edstupu k v\u011bcem.“
„Nedok\u00e1\u017eu to kontrolovat,“ \u0159ekne u\u017e s \u00fasm\u011bvem a nedo\u010dkav\u00fdm ps\u016fm hod\u00ed klacek.
A j\u00e1 si to nedok\u00e1\u017eu vysv\u011btlit, ale budu si na ty prom\u011bny muset zvyknout. Podle m\u00e9ho se chov\u00e1 i dost majetnicky, co\u017e jsem usoudil z toho rychl\u00e9ho sledu v\u0161ech ud\u00e1lost\u00ed posledn\u00edch dn\u00ed. Ale d\u00e1 se to pochopit u\u017e jen z d\u016fvodu, \u017ee d\u00e1 se \u0159\u00edct, cel\u00fd \u017eivot vyr\u016fstal jako jedin\u00e1\u010dek. Pak ale nech\u00e1pu sv\u016fj p\u0159\u00edstup a pocit, \u017ee jsem schopen to p\u0159ekousnout a z\u00edrat na n\u011bho st\u00e1le t\u011bma sam\u00fdma o\u010dima, kter\u00e9 ho ch\u00e1pou.<\/div>\n

\n
Po n\u011bjak\u00e9 ub\u011bhl\u00e9 dob\u011b, kdy vypadaj\u00ed utahan\u00ed hlavn\u011b psi, a kdy jsme si zabrali m\u00edsto u p\u0159\u00edjemn\u011b st\u00edn\u00edc\u00edho stromu, jsou na\u0161e rozhovory rozp\u0159edeny u\u017e daleko norm\u00e1ln\u011bj\u0161\u00edmi a p\u0159\u00edjemn\u011bj\u0161\u00edmi t\u00e9maty.
„Ach tak. To si zapamatuju.“
„Zkus to,“ pob\u00eddne mne, abych zkusil p\u0159ivolat jm\u00e9nem jednoho psa.
„Basta?“ oto\u010d\u00edm se s ne velk\u00fdm v\u00fdk\u0159ikem.
Tom se ale rozesm\u011bje. „Zacpi si u\u0161i.“ Kdy\u017e zm\u011b\u0159\u00edm vzd\u00e1lenost mezi n\u00e1mi, rad\u011bji Toma poslechnu, a i p\u0159esto jeho hv\u00edzdnut\u00ed sly\u0161\u00edm, jako bych si nic nezacp\u00e1val. Na to se k n\u00e1m odn\u011bkud ze z\u00e1kout\u00ed parku p\u0159i\u017eenou oba psi, a oba se jako na znamen\u00ed sval\u00ed vedle n\u00e1s.
„\u010cernej je Basta, to je jednoduch\u00fd,“ pokr\u010d\u00edm rameny se sm\u00edchem, proto\u017ee jsem doposud nebyl schopen to n\u011bjak pochytit. Jmenovan\u00fd pozvedne jen u\u0161i a o\u010dima si mne prohl\u00e9dne. Pozorn\u00ed a poslu\u0161n\u00ed v\u00e1\u017en\u011b jsou, je\u0161t\u011b k\u00e9\u017e by se dal i jejich p\u00e1n\u00ed\u010dek v\u017edy p\u0159ivolat jen hv\u00edzdnut\u00edm.
„A taky v\u00edc poslu\u0161nej.“
„Asi maj\u00ed skv\u011blou \u0161kolu.“ Na to Tom ale jen s pousm\u00e1n\u00edm pozvedne pohled a mrkne. Jeliko\u017e sed\u00edm \u010delem k n\u011bmu, c\u00edt\u00edm se tak mnohem v\u00edc v klidu a jak\u00e9msi bezpe\u010d\u00ed.<\/p>\n

„M\u016f\u017eu dotaz?“
„Hm?“
„Co jsi d\u011blal minul\u00fd pond\u011bl\u00ed na t\u00fd um\u011bleck\u00fd z\u00e1kladce?“
„Chod\u00edm tam dou\u010dovat prcky kytaru.“
„V\u00e1\u017en\u011b? Wow. Hraje\u0161 na kytaru hodn\u011b dob\u0159e?“
„Nev\u00edm, zda hodn\u011b dob\u0159e, ale dou\u010duju je dost pravideln\u011b. Jsem tam minim\u00e1ln\u011b t\u0159i dny v t\u00fddnu. Je to docela relax. D\u00edky t\u00e1tovi hraju t\u00e9m\u011b\u0159 u\u017e od d\u011btstv\u00ed, tak\u017ee n\u011bco v ruce u\u017e m\u00e1m,“ p\u0159ik\u00fdvne s \u00fasm\u011bvem.
„Tv\u016fj t\u00e1ta taky hraje?“
„M\u016fj t\u00e1ta hlavn\u011b kdysi vlastnil nahr\u00e1vac\u00ed studio, a j\u00e1 d\u00edky tomu p\u0159i\u0161el do styku s mnoha a mnoha lidma, a d\u00edky doch\u00e1zen\u00ed tam, jsem se nau\u010dil hr\u00e1t. N\u011bco jsem odkoukal od lid\u00ed, co u t\u00e1ty nahr\u00e1vali, n\u011bco jsem se nau\u010dil d\u00edky ochotn\u00fdm kytarist\u016fm jednotliv\u00fdch skupin a jejich voln\u00e9mu \u010dasu. Ten mi poradil tohle, dal\u0161\u00ed zas n\u011bco jin\u00fdho a bylo.“
„Mn\u011b v\u017edy p\u0159i\u0161el nejv\u00edce impozantn\u00ed klav\u00edr, ale na kytaru bych asi nikdy nebyl schopn\u00fd se nau\u010dit.“
„Klav\u00edr je fajn, ale nem\u016f\u017ee\u0161 ho s sebou vozit jako kytaru,“ usm\u011bje se a pokr\u010d\u00ed rameny. „Ale jinak uzn\u00e1v\u00e1m, \u017ee klav\u00edr je hodn\u011b elegantn\u00ed n\u00e1stroj. N\u011bco jako k\u016f\u0148 ve zv\u00ed\u0159ec\u00edm sv\u011bt\u011b.“
„Tos \u0159ekl hezky. Um\u00ed\u0161 i na ten?“
„Za\u010dal jsem skladbou Imagine, logicky, pak se to houplo trochu d\u00e1l, ale nijak moc dob\u0159e na n\u011bj neum\u00edm. Za celou tu dobu jsem tam nepotkal snad nikoho, kdo by nahr\u00e1val klav\u00edr, tak\u017ee bych musel na klav\u00edr doch\u00e1zet zvl\u00e1\u0161\u0165, a na to jsem byl l\u00edn\u00fd.“<\/p>\n

„Musel jsi potkat i tak spoustu zaj\u00edmav\u00fdch lid\u00ed.“
„Jo, p\u00e1r se jich tam na\u0161lo. P\u0159es Die Toten Hosen, Kraftwerk, <\/a>S\u00f6hne Mannheims<\/span> t\u0159eba a\u017e k Bushidovi. \u0158ekl bych nic tak velk\u00e9ho, a\u010d bych te\u010f mnoh\u00fdm k\u0159ivdil. Otec toho nechal p\u0159ed p\u011bti lety.“
Nevypt\u00e1v\u00e1m se u\u017e pro\u010d p\u0159esn\u011b, ale je mi to v\u00edce m\u00e9n\u011b jasn\u00e9. „Bushido. Sly\u0161el jsem ho u tebe.“
„Jo, m\u00e1m ho r\u00e1d. Dost jsme se sp\u0159\u00e1telili. A vlastn\u011b, v p\u00e1tek jsem mu sl\u00edbil \u00fa\u010dast v Berl\u00edn\u011b, m\u016f\u017ee\u0161 jet se mnou.“
„Co?“
„No v\u00e1\u017en\u011b. N\u011bkdy mu jezd\u00edm pom\u00e1hat s v\u011bcma a tak, tak kdybys cht\u011bl.“
„V\u00e1\u017en\u011b bych mohl?“
„Pro\u010d mysl\u00ed\u0161, \u017ee ne?“ usm\u011bje se a jeliko\u017e nesed\u00edm a\u017e tak daleko od n\u011bho, lehce mi prstem p\u0159ejde po tv\u00e1\u0159i.
„Tome, jse\u0161 te\u010f stra\u0161n\u011b hodnej a milej, tak jak to, \u017ee zrovna j\u00e1?“ up\u0159u na n\u011bho pohled.
„Nedok\u00e1\u017eu po\u0159\u00e1dn\u011b odpov\u011bd\u011bt ani s\u00e1m sob\u011b. Nev\u00edm, jsem tebou fascinov\u00e1n. Nev\u00edm, co a jak d\u011bl\u00e1\u0161, ale d\u011bl\u00e1\u0161 to perfektn\u011b.“<\/p>\n

S \u00fasm\u011bvem se na n\u011bho zad\u00edv\u00e1m a lehce si skousnu spodn\u00ed ret. Nev\u00edm, co bych na to m\u011bl po\u0159\u00e1dn\u011b \u0159\u00edci, proto\u017ee mne naprosto on\u011bm\u00ed.
„Tak co, pojede\u0161?“
„R\u00e1d,“ vypust\u00edm ze sebe nakonec a lehce p\u0159ik\u00fdvnu. A kdyby mne nevyru\u0161il telefon, jist\u011b bych vydr\u017eel s \u00fasm\u011bvem na n\u011bho koukat do konce sv\u00e9ho \u017eivota. „Sakra. Budu muset j\u00edt.“ Zvednu telefon a v rychlosti Gordonovi vysv\u011btl\u00edm, \u017ee do dvaceti minut budu i s Nelly u babi\u010dky.
„Oni jsou u\u017e dost unaven\u00ed, tak\u017ee bych m\u011bl taky vyrazit.“ Kdy\u017e se postav\u00edme, oba psi zbyst\u0159\u00ed a r\u00e1zem jsou na nohou i oni. „A jen, douf\u00e1m, \u017ee vzhledem k tomu p\u0159ede\u0161l\u00e9mu p\u00e1tku a jin\u00fdm okolnostem ch\u00e1pe\u0161, \u017ee jsem schopen si t\u011b ve \u0161kole odchyt\u00e1vat jen ve voln\u00fdch chv\u00edl\u00edch,“ \u0159ekne neutr\u00e1ln\u00edm t\u00f3nem.
„Jo, samoz\u0159ejm\u011b. Naopak, sp\u00ed\u0161 bych to vy\u017eadoval. Nechci, aby si m\u011bla \u0161kola o \u010dem pov\u00eddat.“ Na to Tom jen p\u0159ik\u00fdvne a upne ps\u016fm vod\u00edtka. „Samoz\u0159ejm\u011b nemysl\u00edm, \u017ee by si m\u011bla \u0161kola myslet o n\u00e1s dvou, \u017ee…“ rozhod\u00edm rukama, kdy\u017e mne nenapadnou n\u00e1hle vhodn\u00e1 slova, ale jeho sebejist\u00fd \u00fasm\u011bv m\u011b p\u0159esv\u011bd\u010d\u00ed, \u017ee to dokon\u010dovat nem\u00e1m.<\/p>\n

P\u0159ijde ke mne a v\u011bnuje mi mal\u00fd n\u011b\u017en\u00fd polibek. M\u00e1m pocit, \u017ee se neudr\u017e\u00edm na nohou. „Co by si m\u011bli myslet?“ \u0159ekne proti m\u00fdm rt\u016fm a j\u00e1 jsem schopen jen rychle zamrkat.
„Nev\u00edm jak ty, ale j\u00e1 m\u00e1m zku\u0161enost, \u017ee tohle se lidem \u0161patn\u011b p\u0159ij\u00edm\u00e1,“ pohledem zajedu zrovna na pan\u00ed proch\u00e1zej\u00edc\u00ed kolem po p\u011b\u0161ince, kter\u00e1 n\u00e1s dost neskryt\u011b pozoruje.
„Dobr\u00fd den,“ pod\u00edv\u00e1 se na ni Tom s \u00fasm\u011bvem a pohled j\u00ed op\u011btuje, do doby, ne\u017e ona dobrovoln\u011b uhne. Malinko vyval\u00edm o\u010di, ale nakonec vyprsknu sm\u00edchy.
Tom se rozesm\u011bje nakonec se mnou a pevn\u011b si p\u0159ichyt\u00ed vod\u00edtka, abychom se mohli vydat na cestu zp\u011bt. Ok, nejrad\u011bji bych se dotkl jeho ruky, ale mo\u017en\u00e9 to nen\u00ed, pokud chce oba psy udr\u017eet.
Sakra, pro\u010d jen on se dok\u00e1\u017ee chovat tak sebejist\u011b? J\u00e1 cokoliv se rozhodnu ud\u011blat, hned zase zavrhnu, proto\u017ee si mysl\u00edm, \u017ee by to bylo \u0161patn\u011b. Ach sakra, pro\u010d nem\u016f\u017eu m\u00edt v\u00edce sebev\u011bdom\u00ed? Ch\u00e1pu, \u017ee mi to nebylo d\u00e1no do v\u00ednku, ale alespo\u0148 trochu bych si cht\u011bl b\u00fdt jist\u00fd s\u00e1m sebou.<\/p>\n

„Nem\u00e1\u0161 to, ale zrovna kousek dom\u016f, \u017ee? Aby byli schopni,“ mrknu s \u00fasm\u011bvem na oba psy, kte\u0159\u00ed se jen tak l\u00edn\u011b vle\u010dou s Tomov\u00fdm krokem.
„Je tu p\u00e1r zkratek a jim to neu\u0161kod\u00ed. Oni mi to zase vr\u00e1t\u011bj.“
„To je pravda, zv\u00ed\u0159ata si pamatuj\u00ed hodn\u011b.“
„Mohu t\u011b z\u00edtra zase p\u0159epadnout?“
„Ve \u0161kole? Ov\u0161em,“ zasm\u011bju se a s notnou d\u00e1vkou moment\u00e1ln\u00ed odvahy ho bez v\u00e1h\u00e1n\u00ed pol\u00edb\u00edm tentokr\u00e1t j\u00e1.
„Dob\u0159e. Tak hezk\u00fd ve\u010der ve spole\u010dnosti t\u00e9 princezny, kter\u00e1 t\u011b asi nerada jen tak p\u016fj\u010duje.“
Oto\u010d\u00edm se s \u00fasm\u011bvem, abych spat\u0159il Nelly ut\u00edkaj\u00edc\u00ed p\u0159es pozemek \u00fatulku sm\u011brem k n\u00e1m. „Netou\u017e\u00ed ani tak po mn\u011b jako po tom, aby v\u011bd\u011bla, kdo jse\u0161 ty,“ \u0159eknu s \u00fasm\u011bvem a lehce mu pust\u00edm dla\u0148, kterou jsem dote\u010f od polibku tisknul. „Tob\u011b taky hezk\u00fd ve\u010der.“
Kdy\u017e se rozlou\u010d\u00edme, oto\u010d\u00edm se, jak je mo\u017en\u00e9, \u017ee n\u00e1s Nelly nestihla dob\u011bhnout, kdy\u017e byla tak zv\u011bdav\u00e1. Setk\u00e1m se ale s t\u00edm, \u017ee ona m\u00edsto b\u011bhu sem, se nechala zaujmout Malou d\u00e1mou, pob\u00edhaj\u00edc\u00ed s jakousi hra\u010dkou v tlami\u010dce. Miluju, jak jsou d\u011bti schopn\u00e9 se nechat rozpt\u00fdlit b\u011bhem sekundy a zapomenout, co p\u016fvodn\u011b m\u011bly v pl\u00e1nu.<\/p>\n

autor: Mintam<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong> <\/p>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Mintam Zasko\u010d\u00ed mi jak\u00e1koli dal\u0161\u00ed slova v krku. „Pro\u010d to te\u010f \u0159\u00edk\u00e1\u0161?“„Proto\u017ee se ob\u00e1v\u00e1m, \u017ee s\u00e1m nedok\u00e1\u017eu zastavit ten rozjet\u00fd vlak.“„Rozjet\u00fd vlak?“„Prost\u011b abys byl v po\u0159\u00e1dku, i kdy\u017e tam j\u00e1 zrovna nebudu.“Nev\u00edm najednou, co \u0159\u00edct. Absolutn\u011b v tom nepozn\u00e1v\u00e1m toho Toma,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[462],"tags":[],"class_list":["post-7048","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-zeiten-andern-dich"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7048","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7048"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7048\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7048"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7048"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7048"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}