{"id":7056,"date":"2012-01-24T17:00:00","date_gmt":"2012-01-24T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=7037"},"modified":"2012-01-24T17:00:00","modified_gmt":"2012-01-24T16:00:00","slug":"side-by-side-13","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/01\/24\/side-by-side-13\/","title":{"rendered":"Side by side 13."},"content":{"rendered":"
autor: Catherine<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
TOM<\/p>\n

<\/strong> Stoj\u00edm tv\u00e1\u0159\u00ed v tv\u00e1\u0159 Billovi. D\u00edv\u00e1m se do jeho tmav\u011b hn\u011bd\u00fdch o\u010d\u00ed, p\u0159ipom\u00ednaj\u00edc\u00edch \u010dokol\u00e1du, kter\u00e9 mi u\u010darovaly ji\u017e napoprv\u00e9. Takhle re\u00e1ln\u011b\u2026 Jsou je\u0161t\u011b kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e kdy\u017e jsem se do nich d\u00edval na fotografii a n\u00e1sledn\u011b na obrazovce po\u010d\u00edta\u010de. Jsou n\u00e1dhern\u011b hlubok\u00e9, m\u00e1m pocit, \u017ee se v nich ka\u017edou chv\u00edli pravd\u011bpodobn\u011b utop\u00edm. Ani ve snu by m\u011b nenapadlo, \u017ee se potk\u00e1me pr\u00e1v\u011b tady – na maturitn\u00edm plese. Dozv\u011bd\u011bl jsem se to a\u017e tehdy, kdy mi poslal fotografii s\u00e1lu. Bylo mi to hned jasn\u00e9, proto\u017ee je prakticky nemo\u017en\u00e9, aby byly dva s\u00e1ly vyzdobeny naprosto toto\u017en\u011b. Nepsal jsem mu, \u017ee jsem tady, proto\u017ee\u2026 Vlastn\u011b ani nev\u00edm. Nepsal jsem mu to mo\u017en\u00e1 proto, \u017ee jsem cht\u011bl, aby bylo na\u0161e setk\u00e1n\u00ed p\u0159ekvapen\u00edm.<\/p>\n

A \u017ee to teda bylo p\u0159ekvapen\u00ed.<\/em> Jakmile jsem vstoupil na p\u00f3dium, vyhled\u00e1val jsem okam\u017eit\u011b pohledem \u010dernou \u010dup\u0159inu vlas\u016f. Co m\u011b na tom zarazilo, byla ale skute\u010dnost, \u017ee je Bill na voz\u00ed\u010dku. V\u016fbec jsem to nemohl pochopit, v hlav\u011b se mi tvo\u0159ily r\u016fzn\u00e9 ot\u00e1zky, kter\u00e9 v ten okam\u017eik nemohly b\u00fdt zodpov\u011bzeny. Pro\u010d mi to Bill ne\u0159ekl? Nenazna\u010dil? Prost\u011b\u2026 Nic? B\u00e1l se snad moj\u00ed reakce?<\/em> Vlastn\u011b to p\u0159\u00edli\u0161 nech\u00e1pu dote\u010f. Jsem\u2026 Jo, jsem zklaman\u00fd. Myslel jsem si, \u017ee m\u00e1me k sob\u011b d\u016fv\u011bru\u2026 A \u0159\u00edk\u00e1me si v\u0161echno. Je je\u0161t\u011b n\u011bjak\u00e1 v\u011bc, o kter\u00e9 nev\u00edm? Mysl\u00edm si, \u017ee tohle je celkem d\u016fle\u017eit\u00e9. Nevyka\u0161lal bych se na n\u011bj, nejsem tak moc povrchn\u00ed, ale\u2026 V\u011bd\u011bl bych to, a to je z\u00e1sadn\u00ed.<\/em><\/div>\n

Nebudu za to Billovi nad\u00e1vat. Nem\u016f\u017eu a ani nechci. Sta\u010dilo mi vid\u011bt ho plakat jednou a dlouho na to nezapomenu. Bylo mi ho \u0161\u00edlen\u00fdm zp\u016fsobem l\u00edto. Mo\u017en\u00e1 jsem ho v tu chv\u00edli zklamal, ale jak jinak jsem mohl zareagovat? Byl jsem v \u0161oku, stejn\u011b jako on.<\/div>\n
\n
Pohladil jsem Billa jemn\u011b po tv\u00e1\u0159i. Poko\u017eku m\u00e1 v\u00e1\u017en\u011b jemnou\u2026 Jako miminko. Set\u0159el jsem mu dotekem i \u010dern\u00e9 cesti\u010dky od slz.<\/div>\n
„Jsi trdlo, v\u00ed\u0161 to?“ zasm\u00e1l jsem se a t\u00edm mu na tv\u00e1\u0159i vykouzlil nepatrn\u00fd n\u00e1znak \u00fasm\u011bvu.<\/div>\n
„Nejsem trdlo. Jsem neuv\u011b\u0159itelnej blbec,“ zamumlal a zabo\u0159il pohled n\u011bkam do podlahy. Asi m\u00e1 velik\u00e9 v\u00fd\u010ditky\u2026 Chov\u00e1 se tak.<\/div>\n
„Ne, nejsi. Sice\u2026 Jo, mohl jsi mi \u0159\u00edct hned, jak se vlastn\u011b v\u011bci maj\u00ed, na druhou stranu jsi m\u011bl ale asi n\u011bjakej d\u016fvod, pro\u010d mi to nechce\u0161 \u0159\u00edct.“<\/div>\n
„J\u00e1,“ nadechnul se a pohled zvedl zp\u00e1tky k m\u00fdm o\u010d\u00edm, „p\u0159izn\u00e1v\u00e1m, \u017ee jsem se za to stra\u0161n\u011b moc styd\u011bl, v\u00e1\u017en\u011b. Bylo ale hodn\u011b t\u011b\u017ek\u00fd napsat ti to\u2026 Nebo pak \u0159\u00edct. Kdy\u017e u\u017e jsem byl kone\u010dn\u011b odhodlan\u00fd\u2026 v\u017edycky do toho n\u011bco sko\u010dilo, tak\u017ee z toho nic nebylo. Je mi to v\u00e1\u017en\u011b l\u00edto, omlouv\u00e1m se za to,“ promluvil jasn\u011b a bez p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed. Spojil si v kl\u00edn\u011b ruce, op\u0159el se z\u00e1dy v\u00edce o op\u011bradlo sv\u00e9ho k\u0159esla. Jenom jsem k\u00fdvnul. Je pravda, \u017ee u\u017e n\u011bkolikr\u00e1t cht\u011bl n\u011bco \u0159\u00edct, nebo napsat a poka\u017ed\u00e9 se n\u011bco p\u0159ihodilo, v\u017edycky jsme se ale dal\u0161\u00ed den taky kontaktovali, tak mi to snad mohl \u0159\u00edct, ne? Pravda, nedovedu si p\u0159edstavit, jak to pro n\u011bj bylo t\u011b\u017ek\u00e9, proto\u017ee jsem nebyl na jeho m\u00edst\u011b. P\u0159esto si mysl\u00edm, \u017ee tak t\u011b\u017ek\u00e9 to b\u00fdt nemohlo.<\/p>\n

„Dob\u0159e,“ k\u00fdvnul jsem, situaci u\u017e d\u00e1l nechci rozeb\u00edrat. Nebudu to t\u00edm te\u010f kazit, kdy\u017e u\u017e tady jsme oba\u2026 M\u016f\u017eeme si to u\u017e\u00edt.<\/div>\n

„J\u00e1\u2026“ skousnul si v\u00e1hav\u011b ret, „nep\u016fjdeme chvilku ven? Je tady hrozn\u00fd vzduch a\u2026 Cht\u011bl bych si s tebou pov\u00eddat,“ do tv\u00e1\u0159\u00ed se mu nahrnula lehk\u00e1 \u010derve\u0148. U\u017easle jsem se na n\u011bj pod\u00edval, v\u00e1\u017en\u011b je roztomil\u00fd\u2026 A takhle vypad\u00e1 je\u0161t\u011b nevinn\u011bji ne\u017e norm\u00e1ln\u011b.<\/div>\n
„Nevid\u00edm v tom \u017e\u00e1dn\u00fd probl\u00e9m. Byl jsem tady u\u017e brzo odpoledne, abych si stihnul nacvi\u010dit \u0159e\u010d,“ srde\u010dn\u011b se zasm\u011bji. Jsem tr\u00e9mista, kdybych si v\u0161echno nezkusil \u0159\u00edct dop\u0159edu, ur\u010dit\u011b bych potom n\u011bco pokazil, jak se zn\u00e1m. „D\u00edval jsem se venku po zahrad\u011b. V\u00ed\u0161, \u017ee je tady malink\u00fd alt\u00e1n? M\u016f\u017eeme se tam pod\u00edvat, co ty na to?“<\/div>\n
„\u0158\u00edk\u00e1m, \u017ee je to dobr\u00fd n\u00e1pad,“ p\u0159itakal.<\/div>\n
„A\u2026“ v\u00e1hav\u011b jsem si skousnul ret, „m\u016f\u017eu t\u011b\u2026 no v\u00ed\u0161\u2026 v\u00e9zt?“ pousm\u00e1l jsem se. Nev\u011bd\u011bl jsem, jak to \u0159\u00edct, aby si nep\u0159ipadal hloup\u011b. Je mi jasn\u00e9, \u017ee se na tom zvl\u00e1dne pohybovat s\u00e1m, tak\u017ee by to mohl vz\u00edt \u0161patn\u011b. J\u00e1 bych ale v\u00e1\u017en\u011b st\u00e1l o to, abych ho tam mohl odv\u00e9zt. Mohlo by to b\u00fdt p\u011bkn\u00e9.<\/p>\n

„No\u2026 Pokud v\u00e1\u017en\u011b tou\u017e\u00ed\u0161 po tom, abys vezl voz\u00ed\u010dek s mrz\u00e1kem\u2026 Tak m\u016f\u017ee\u0161,“ pokr\u010dil rameny a zk\u0159ivil tv\u00e1\u0159 \u00fa\u0161klebkem. Vyt\u00e1hnul jsem obo\u010d\u00ed. Jak myslel toho mrz\u00e1ka? Mysl\u00ed si snad, \u017ee o n\u011bm uva\u017euju takhle? To je na hlavu.<\/em> Pohladil jsem ho jemn\u011b po rameni. Necht\u011bl jsem se ho siln\u011bji dotknout, abych ho nevystra\u0161il. Mohl by si myslet, \u017ee chci venku n\u011bco\u2026 v\u00edc, a r\u00e1zem by se rozhodl, \u017ee nikam nep\u016fjde.<\/div>\n

„Nejsi mrz\u00e1k, Billy. Jsi na voz\u00ed\u010dku, norm\u00e1ln\u00ed kluk. Tenhle v\u00fdraz pro sebe nepou\u017e\u00edvej, ano?“<\/div>\n
„J\u00e1\u2026 Jo, tak dob\u0159e,“ \u0161kleb vym\u011bnil \u00fasm\u011bv, „hlavn\u011b m\u011b nevyklop,“ \u00fasm\u011bv vym\u011bnil sm\u00edch. Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, jak rychle zvl\u00e1dne m\u011bnit svoje emoce. U \u017e\u00e1dn\u00e9ho jin\u00e9ho \u010dlov\u011bka jsem tohle nikdy nezaznamenal. A \u017ee jsem se opravdu setkal se spoustou r\u016fzn\u00fdch lid\u00ed.<\/em><\/div>\n
„Budu t\u011b st\u0159e\u017eit jako oko v hlav\u011b, souhlas\u00ed\u0161?“ chytnul jsem ob\u011b kovov\u00e1 dr\u017eadla pota\u017een\u00e1 gumou.<\/div>\n
„Tak na to jsem v\u00e1\u017en\u011b zv\u011bdavej,“ k\u00fdvnul, „tak honem, jedeme.“<\/p>\n

Vezu Billa na voz\u00ed\u010dku po \u00fazk\u00e9m chodn\u00ed\u010dku velikou zahradou. Nen\u00ed mi ani zima, proto\u017ee m\u011b h\u0159eje pocit, \u017ee m\u00e1m Billa ve sv\u00e9 bl\u00edzkosti. C\u00edt\u00edm se\u2026 Nesv\u016fj. M\u00e1m strach, \u017ee ud\u011bl\u00e1m nebo \u0159eknu n\u011bco \u0161patn\u011b a Bill se uraz\u00ed. Nejv\u011bt\u0161\u00ed strach m\u00e1m ov\u0161em z toho, \u017ee se do cesty p\u0159iplete n\u011bjak\u00fd nep\u0159ej\u00edc\u00ed k\u00e1men, j\u00e1 na n\u011bj najedu a Billa z voz\u00ed\u010dku vyklop\u00edm. To by byl\u2026 v\u00e1\u017en\u011b hodn\u011b hloup\u00fd trapas. Nav\u00edc bych mu t\u00edm necht\u011bn\u011b ubl\u00ed\u017eil a zamazal ten b\u00e1je\u010dn\u00fd b\u00edl\u00fd oblek, kter\u00fd m\u00e1 na sob\u011b oble\u010den\u00fd. Na nikom jin\u00e9m jsem je\u0161t\u011b nevid\u011bl b\u00edlou barvu, kter\u00e1 by mu slu\u0161ela tolik, jako pr\u00e1v\u011b slu\u0161\u00ed Billovi. Jeho \u010dern\u00e9 vlasy s tou barvou nav\u00edc skv\u011ble kontrastuj\u00ed, tak\u017ee je v\u00e1\u017en\u011b okouzluj\u00edc\u00ed. Snad v\u011bt\u0161in\u011b lidem mus\u00ed jeho vzhled na prvn\u00ed pohled u\u010darovat – stejn\u011b jako mn\u011b. U\u010daroval mi z pohledu na fotografii, nyn\u00ed ve skute\u010dnosti. P\u0159ipad\u00e1m si jako v kr\u00e1sn\u00e9m snu, je to prost\u011b tak\u2026 Nere\u00e1ln\u00e9, na to, aby to byla pravda.<\/p>\n

„Stejn\u011b je to takov\u00e9\u2026 zvl\u00e1\u0161tn\u00ed,“ zamyslel se, „je zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, \u017ee jsme se potkali pr\u00e1v\u011b tady, na maturitn\u00edm plese. To jsem si v\u00e1\u017en\u011b ani nep\u0159edstavoval a to jsem hodn\u011b velk\u00fd sn\u00edlek,“ kouzeln\u011b se zasm\u00e1l. Bill\u016fv sm\u00edch zn\u00ed velmi up\u0159\u00edmn\u011b, je od srdce. Nen\u00ed to \u017e\u00e1dn\u00e9 fale\u0161n\u00e9 hih\u0148\u00e1n\u00ed, jako u jeho vrstevn\u00edk\u016f. Bill mi v\u017edycky na sv\u016fj v\u011bk p\u0159i\u0161el hodn\u011b vysp\u011bl\u00fd, mo\u017en\u00e1\u2026 Asi je to t\u00edm, \u017ee je voz\u00ed\u010dk\u00e1\u0159. Vn\u00edm\u00e1 \u017eivot jinak.<\/div>\n

„Jo, to m\u00e1\u0161 pravdu. Nev\u00edm, jak to nazvat\u2026 Mo\u017en\u00e1 n\u00e1hoda?“<\/div>\n
„Ne, nenaz\u00fdval bych to n\u00e1hodou,“ zakroutil hlavou, „\u0159ekl bych sp\u00ed\u0161, \u017ee je to osud. P\u0159ece jsi \u0159\u00edkal, \u017ee ty na tyhle v\u011bci norm\u00e1ln\u011b mluvit nechod\u00ed\u0161, ne?“<\/div>\n
„To m\u00e1\u0161 pravdu,“ k\u00fdvnul jsem na souhlas.<\/div>\n
„A\u0165 je to cokoliv\u2026 Je to n\u00e1dhern\u00e9.“<\/div>\n
„Op\u011bt m\u00e1\u0161 pravdu,“ zasm\u00e1l jsem se. Mus\u00edm se mu zd\u00e1t jako idiot, jako kdybych neum\u011bl s\u00e1m na \u017e\u00e1dn\u00e9 t\u00e9ma mluvit. Ve v\u0161em s n\u00edm souhlas\u00edm\u2026 Ale jinak to nejde, kdy\u017e m\u00e1 prost\u011b pravdu.<\/p>\n

<\/em> Zastavil jsem s Billem u b\u00edl\u00e9ho alt\u00e1nku. A te\u010f\u2026 jak ho m\u00e1m dostat nahoru? Nen\u00ed tady \u017e\u00e1dn\u00e1 plo\u0161ina, po kter\u00e9 by mohl jet voz\u00ed\u010dek. Nen\u00ed tady nic takov\u00e9ho. Jenom t\u0159i d\u0159ev\u011bn\u00e9 schody. V\u00e1hav\u011b jsem si skousnul ret. M\u00e1m ho snad vz\u00edt na ruce a vyn\u00e9st ho tam? Lavi\u010dka tam je, tam se posad\u00edme, to u\u017e nebude takov\u00fd probl\u00e9m. Skousnul jsem si ret, budu se ho muset op\u011bt zeptat.<\/div>\n

„Billy\u2026 Jak t\u011b m\u00e1m dostat nahoru?“ v\u00e1hav\u011b jsem se mu pod\u00edval do o\u010d\u00ed, proto\u017ee jsem u\u017e st\u00e1l zase p\u0159ed n\u00edm. Zav\u00e1hal, poznal jsem to na n\u011bm.<\/div>\n
„No, umh\u2026 Mus\u00ed\u0161 m\u011b vz\u00edt na ruce a posadit m\u011b na tu lavi\u010dku, kter\u00e1 tam je. Tam to u\u017e bude v pohod\u011b.“<\/div>\n
Tak\u017ee jsem uva\u017eoval spr\u00e1vn\u011b. Mus\u00edm ho tam vz\u00edt na rukou.<\/em> Nemysl\u00edm si, \u017ee v tom bude probl\u00e9m, proto\u017ee je huben\u00fd, mo\u017en\u00e1 a\u017e moc. Sklonil jsem se k n\u011bmu a pravou ruku mu dal pod kolena. Tro\u0161ku jsem j\u00ed musel pokr\u010dit, aby mu nohy nesklouzly. Bill se po\u0161oupnul na kraj voz\u00ed\u010dku, tak\u017ee jsem ho druhou rukou vzal kolem pasu. On mi dal kolem krku svoji pa\u017ei a usm\u00e1l se. Te\u010f si jsme v\u00e1\u017en\u011b bl\u00edzko. Skousnul jsem si ret a s Billem v n\u00e1ru\u010di jsem se narovnal. Vy\u0161el jsem d\u0159ev\u011bn\u00e9 sch\u016fdky a ud\u011blal t\u0159i kroky k lavi\u010dce, kter\u00e1 byla stejn\u00e9 barvy jako cel\u00fd alt\u00e1nek. Opatrn\u011b, abych mu neubl\u00ed\u017eil, jsem ho posadil na lavi\u010dku. Sedl jsem si vedle n\u011bj.<\/p>\n

„Vid\u00ed\u0161, zvl\u00e1dl jsi to,“ \u0161\u0165ouchnul m\u011b jemn\u011b do boku.<\/div>\n

„No… Asi jo. Nikde jsem t\u011b nevyklopil, te\u010f jsem s tebou nezakopnul\u2026 Zd\u00e1\u0161 se b\u00fdt nepo\u0161kozen\u00fd,“ zasm\u00e1l jsem se a tro\u0161ku jsem se na lavi\u010dce zavrt\u011bl. Je studen\u00e1. Je\u0161t\u011b aby ne, kdy\u017e je polovina prosince. Za\u010d\u00edn\u00e1m pomalu zji\u0161\u0165ovat, \u017ee asi nebyl nej\u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00ed n\u00e1pad j\u00edt sem. Douf\u00e1m, \u017ee Bill nebo j\u00e1 to neodneseme n\u011bjakou hnusnou nemoc\u00ed, proto\u017ee by to byla prakticky moje vina.<\/div>\n
„Je ti zima?“ ustaran\u011b se na m\u011b pod\u00edval, „m\u016f\u017eeme j\u00edt dovnit\u0159, nechci, aby ses nachladil.“<\/div>\n
„To je v pohod\u011b,“ zakroutil jsem hlavou. Nebudu mu d\u011blat s t\u00edm zbyte\u010dn\u00e9 starosti. T\u00edm p\u00e1dem douf\u00e1m, \u017ee to nen\u00ed a\u017e tak moc vid\u011bt.<\/em><\/div>\n
„Dob\u0159e,“ k\u00fdvnul, ne moc p\u0159esv\u011bd\u010den\u011b, „v\u00ed\u0161, co mi te\u010f na zim\u011b chyb\u00ed?“<\/div>\n
Nep\u0159est\u00e1v\u00e1 m\u011b fascinovat, jak dok\u00e1\u017ee p\u0159esko\u010dit z jednoho t\u00e9matu na n\u011bjak\u00e9 \u00fapln\u011b jin\u00e9.<\/em><\/div>\n
„Nev\u00edm,“ zakroutil jsem hlavou. Zaj\u00edm\u00e1 m\u011b, co ho napad\u00e1. Mn\u011b osobn\u011b na zim\u011b nic nechyb\u00ed, nejrad\u011bji bych ji zru\u0161il. Nesn\u00e1\u0161\u00edm ji.<\/em><\/div>\n
„Sn\u00edh. Hoodn\u011b sn\u011bhu,“ sladce se usm\u00e1l a p\u0159ejel si po rtech \u0161pi\u010dkou jazyka. Pod\u00edval se mi do o\u010d\u00ed, „kdy\u017e je u\u017e takov\u00e1 zima\u2026 Mohl by b\u00fdt. Vypad\u00e1 to n\u00e1dhern\u011b, kdy\u017e sed\u00ed\u0161 za oknem\u2026 a d\u00edv\u00e1\u0161 se, jak padaj\u00ed z nebe vlo\u010dky.“<\/div>\n
„Tak\u017ee si p\u0159eje\u0161 sn\u00edh. \u0160koda, kdybych mohl, za\u0159\u00eddil bych, aby za\u010dalo sn\u011b\u017eit, kdy\u017e by ti to ud\u011blalo takovou radost,“ usm\u00e1l jsem se na n\u011bj. Znovu jsem zachytil jeho pohled.<\/p>\n

D\u00edval jsem se Billovi do o\u010d\u00ed, on se d\u00edval do m\u00fdch. Oba jsme ml\u010deli, ani jsme se nehnuli. Vychutn\u00e1vali jsme si ka\u017edou sekundu, co jsme tady mohli takhle sami spolu sed\u011bt. Po dlouh\u00e9 dob\u011b m\u016f\u017eu prohl\u00e1sit, \u017ee se opravdu c\u00edt\u00edm \u0161\u0165astn\u00fd. Je to jin\u00e9, ne\u017e kdy\u017e jsme si psali, volali\u2026 Je to milionkr\u00e1t lep\u0161\u00ed, intenzivn\u011bj\u0161\u00ed. Jsem si jist\u00fd, \u017ee dneska m\u011b \u010dek\u00e1 noc beze sp\u00e1nku. Budu neust\u00e1le myslet na Billa a na to, jak se na m\u011b celou dobu d\u00edval. Jak se usm\u00edval, na jeho hlas.<\/div>\n

A pak to p\u0159i\u0161lo. Za\u010dali jsme se k sob\u011b pomalu p\u0159ibli\u017eovat. Bill se nakl\u00e1n\u011bl ke mn\u011b, j\u00e1 se nakl\u00e1n\u011bl k n\u011bmu. V\u011bd\u011bl jsem, co p\u0159ijde. Ol\u00edznul jsem si je\u0161t\u011b naposledy rty a p\u0159iv\u0159el jsem o\u010di. Jemn\u011b jsem p\u0159itiskl sv\u00e9 rty na ty Billovy a n\u011b\u017en\u011b jsem ho pol\u00edbil. Vydechnul mi na rty hork\u00fd vzduch a \u010delo si op\u0159el o m\u00e9. T\u011blem mi prob\u00edhalo neuv\u011b\u0159iteln\u00e9 mno\u017estv\u00ed p\u0159\u00edjemn\u00fdch pocit\u016f. V podb\u0159i\u0161ku mot\u00fdli sv\u00e1d\u011bli boj, vzru\u0161en\u00ed jsem c\u00edtil v cel\u00e9m t\u011ble, chv\u011bl jsem se. U polibku jsem tohle za\u017eil poprv\u00e9.<\/p>\n

„Po tomhle\u2026 Po tomhle tou\u017e\u00edm tak sakra dlouho,“ za\u0161eptal Bill a pohladil m\u011b dlouze po boku.<\/div>\n

„J\u00e1 taky,“ p\u0159iznal jsem a vtisknul jsem mu na nos jemnou pusinku. P\u0159ekvapilo m\u011b, \u017ee prvn\u00ed krok ale ud\u011blal Bill. Ne\u0159ekl bych to do n\u011bj, proto jsem se s\u00e1m k tomu neodva\u017eoval. Je\u0161t\u011b st\u00e1le se chv\u011bji, na rtech c\u00edt\u00edm chu\u0165 t\u011bch Billov\u00fdch. Polibek m\u011b zah\u0159\u00e1l. Kdybych mohl, sed\u011bl bych te\u010f s n\u00edm tady v\u011b\u010dn\u011b.<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b?“ st\u00e1le mluvil \u0161eptem, jako kdyby se snad b\u00e1l, \u017ee siln\u011bj\u0161\u00edm hlasem tenhle okam\u017eik \u00fapln\u011b cel\u00fd poni\u010d\u00ed. Pohladil jsem ho kone\u010dky prst\u016f po tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b. Ale\u2026 B\u00e1l jsem se, \u017ee bych t\u011b t\u00edm vylekal, tak\u017ee jsem nic neud\u011blal. Neodv\u00e1\u017eil jsem se\u2026“<\/p>\n

Bill mi u\u017e na tohle t\u00e9ma neodpov\u011bd\u011bl. Chytil moje tv\u00e1\u0159e do dlan\u00ed. Chce snad dal\u0161\u00ed pusu? Br\u00e1nit se rozhodn\u011b nebudu.<\/em> Ale to, co ud\u011blal, bylo nad moje o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed. Oto\u010dil mi obli\u010dej do strany.<\/div>\n

„Pod\u00edvej se, sn\u011b\u017e\u00ed,“ zasm\u00e1l se, „splnilo se moje t\u0159et\u00ed nejv\u011bt\u0161\u00ed p\u0159\u00e1n\u00ed, kter\u00e1 m\u00e1m te\u010f cel\u00fd prosinec.“<\/div>\n
„T\u0159et\u00ed?“ vyt\u00e1hnul jsem obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„T\u0159et\u00ed,“ odsouhlasil k\u00fdvnut\u00edm, „prvn\u00ed bylo kone\u010dn\u011b t\u011b vid\u011bt, druh\u00e9\u2026 C\u00edtit tv\u00e9 rty na sv\u00fdch a t\u0159et\u00ed\u2026 Sn\u00edh,“ sladce se na m\u011b usm\u00e1l a dal mi pusu na tv\u00e1\u0159.<\/p>\n

autor: Catherine<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Catherine TOM Stoj\u00edm tv\u00e1\u0159\u00ed v tv\u00e1\u0159 Billovi. D\u00edv\u00e1m se do jeho tmav\u011b hn\u011bd\u00fdch o\u010d\u00ed, p\u0159ipom\u00ednaj\u00edc\u00edch \u010dokol\u00e1du, kter\u00e9 mi u\u010darovaly ji\u017e napoprv\u00e9. Takhle re\u00e1ln\u011b\u2026 Jsou je\u0161t\u011b kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e kdy\u017e jsem se do nich d\u00edval na fotografii a n\u00e1sledn\u011b na obrazovce po\u010d\u00edta\u010de. Jsou<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[475],"tags":[],"class_list":["post-7056","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-side-by-side"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7056","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7056"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7056\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7056"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7056"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7056"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}