{"id":7065,"date":"2012-01-22T18:00:00","date_gmt":"2012-01-22T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=7046"},"modified":"2026-03-01T20:04:10","modified_gmt":"2026-03-01T19:04:10","slug":"a-broken-hallelujah-31","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/01\/22\/a-broken-hallelujah-31\/","title":{"rendered":"A Broken Hallelujah 31."},"content":{"rendered":"
autor: Little Muse & Majestrix<\/strong><\/div>\n
\u00a0<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\u00a0<\/strong><\/div>\n
\n

Vytrvalost pam\u011bti<\/strong><\/p>\n

„Lord Tom z Domu Vave.“<\/p>\n<\/div>\n

Tom rychle vy\u0161el z teleportu a uvid\u011bl Kentova meroda<\/em> Maxmiliana.<\/div>\n
„Lorde Maxmiliane, jak mu je?“ zeptal se a sev\u0159el mu ruku do t\u011bch sv\u00fdch.<\/div>\n
Men\u0161\u00ed mu\u017e se smutn\u011b pousm\u00e1l a povzdychl si. „Mohlo to b\u00fdt mnohem hor\u0161\u00ed. Mohl\u2026“ Lord Maxmilian n\u011bkolikr\u00e1t zamrkal a zavrt\u011bl hlavou. „Odpus\u0165te, Lorde Tome. P\u0159i\u0161el jste se pod\u00edvat na m\u00e9ho syna. L\u00e9ka\u0159i mu napravili zlomen\u00e9 kosti, a tak u\u017e nen\u00ed v ohro\u017een\u00ed \u017eivota. Brzy by m\u011bl b\u00fdt schopn\u00fd sp\u00e1t.“<\/div>\n
\n

„Budu se sna\u017eit b\u00fdt rychl\u00fd a stru\u010dn\u00fd,“ sl\u00edbil Tom. Lord Maxmilian p\u0159ik\u00fdvl a nechal ho j\u00edt ke Kentovi do pokoje. Atmosf\u00e9ra uvnit\u0159 pokoje byla t\u011b\u017ek\u00e1 a tich\u00e1. Patriarcha Crae, Lord Grant, n\u011bco \u0161eptal vedle postele sv\u00e9ho d\u011bdice, obli\u010dej zamra\u010den\u00fd a bled\u00fd. Kdy\u017e Tom p\u0159istoupil, on i Kent zvedli pohled a Kent se zt\u011b\u017eka, ale up\u0159\u00edmn\u011b usm\u00e1l.<\/p>\n

„Tome,“ \u0159ekl pot\u011b\u0161en\u011b. „P\u0159i\u0161el ses pod\u00edvat, jestli po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b simuluju, jako kdy\u017e jsme byli mal\u00ed?“<\/p>\n<\/div>\n

„Ty a Jason jste m\u011bli v\u017edycky pot\u0159ebu zveli\u010dovat a protahovat v\u0161echny va\u0161e neduhy,“ odpov\u011bd\u011bl Tom. V\u0161ichni sebou cukli p\u0159i zm\u00ednce o b\u00fdval\u00e9m d\u011bdici Qalu, ale Kent pokr\u010dil rameny a pohl\u00e9dl na sv\u00e9 rodi\u010de.<\/div>\n
„M\u016f\u017eu s Tomem mluvit o samot\u011b?“<\/div>\n
Lord Maxmilian byl n\u011b\u017en\u011b vystr\u010den z m\u00edstnosti a dokonce i L\u00e9ka\u0159 se poklonil a ode\u0161el, aby jim dop\u0159\u00e1l soukrom\u00ed. Tom nepromluvil, dokud se za nimi dve\u0159e nezav\u0159ely. „To Brendan, \u017ee ano?“ za\u0161eptal.<\/div>\n
„Ofici\u00e1ln\u00ed zpr\u00e1va zn\u00ed, \u017ee jsem byl zodpov\u011bdn\u00fd hned za n\u011bkolik\u2026 choulostiv\u00fdch \u0160et\u0159en\u00ed, a mohlo by to tak b\u00fdt kter\u00e9koliv z nich. Pro\u0161et\u0159uj\u00ed ka\u017ed\u00e9ho, kdo by mohl tu explozi zavinit.“<\/div>\n
Tom zavrt\u011bl hlavou. „V\u00edme, kdo to ud\u011blal, Kente.“<\/div>\n
„V\u00edme, ale co s t\u00edm budeme d\u011blat? Je to jen domn\u011bnka; kdy\u017e se m\u011b zeptaj\u00ed, jak jsem k tomu z\u00e1v\u011bru do\u0161el, budu jim muset \u0159\u00edct, \u017ee jsem ud\u011blal neschv\u00e1len\u00e9 \u0160et\u0159en\u00ed na velmi z\u00e1mo\u017en\u00e9ho mu\u017ee, kter\u00fd skon\u010dil mrtv\u00fd. Sen\u00e1tora k tomu v\u0161emu.“<\/div>\n
„Jsem r\u00e1d, \u017ee jsi v po\u0159\u00e1dku,“ \u0159ekl Tom v\u00e1\u017en\u011b. „Nem\u011bl jsem t\u011b do toho zatahovat.“<\/div>\n
\n

„Co\u017ee?“ posadil se Kent zamra\u010den\u011b. „V\u016fbec se o tom nezmi\u0148uj. Tam, kde je korupce, dob\u0159\u00ed mu\u017ei um\u00edraj\u00ed. Za sv\u00e9 p\u0159\u00e1tele a C\u00edsa\u0159e bych polo\u017eil \u017eivot. Je to slib, kter\u00fd jsem slo\u017eil \u00da\u0159adu \u0160et\u0159en\u00ed. Tome, jdi dom\u016f za sv\u00fdm chot\u011bm, jsem v po\u0159\u00e1dku.“<\/p>\n<\/div>\n

\n
Tom se zastavil, zav\u00e1hal, a nakonec p\u0159ik\u00fdvl. „Kdybys n\u011bco pot\u0159eboval, cokoliv<\/em>, zavolej mi. I kdyby sis jen pot\u0159eboval popov\u00eddat. P\u0159ed lety jsem si zlomil nohu a st\u00e1le si pamatuju, jak m\u011b pak bolela, kdy\u017e mi ji spravili. Co sis zlomil?“<\/div>\n
„Dv\u011b \u017eebra a ruku.“ Zvedl ji Kent a usykl. „Nemysl\u00edm si, \u017ee se v noci vysp\u00edm.“<\/div>\n
„Pak mi zavolej, kdyby sis cht\u011bl pov\u00eddat. Budu m\u00edt datapad u postele. Odpov\u00edm ti.“<\/div>\n
„Tvoje provinilost t\u011b d\u011bl\u00e1 velmi svoln\u00fdm. Budu si to pamatovat. Te\u010f u\u017e rad\u0161i jdi, ne\u017e m\u016fj merode<\/em> propadne dve\u0159mi z toho, jak se sna\u017e\u00ed poslouchat, o \u010dem se bav\u00edme.“ K\u00fdvl Kent sm\u011brem ke dve\u0159\u00edm a ty se otev\u0159ely. Lord Maxmilian, rud\u00fd a\u017e za u\u0161ima, si upravil r\u00f3bu a odka\u0161lal si.<\/div>\n
„M\u016fj syn pot\u0159ebuje odpo\u010d\u00edvat, Lorde Tome. D\u011bkujeme v\u00e1m, \u017ee jste se na n\u011bj p\u0159i\u0161el pod\u00edvat.“<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b, vyprovod\u00edm se ven.“ P\u0159ik\u00fdvl Tom na Lorda Maxmiliana a ode\u0161el, du\u0161e i t\u011blo se mu nervozitou chv\u011blo. Prapodivn\u00e1 hra na ko\u010dku s my\u0161\u00ed pr\u00e1v\u011b za\u010dala; Hra, kterou nev\u011bd\u011bl, jak hr\u00e1t, ani neznal jej\u00ed pravidla. C\u00edtil se\u2026 skoro bezmocn\u00fd. Na teleportu nama\u010dkal tla\u010d\u00edtka a poslouchal vr\u010den\u00ed, ne\u017e vstoupil dovnit\u0159.<\/div>\n
\n

Tom nem\u011bl v pl\u00e1nu prohr\u00e1t. Ne, kdy\u017e bylo v s\u00e1zce tolik.<\/p>\n

 <\/p>\n<\/div>\n

~*~<\/p>\n<\/div>\n
\n

Bylo t\u011b\u017ek\u00e9 zlobit se na sp\u00edc\u00edho Billa, Tom to zjistil, kdy\u017e spolu za\u010dali sd\u00edlet postel.<\/p>\n<\/div>\n

Pot\u00e9, co ode\u0161el od Kenta, doufal, \u017ee Bill bude je\u0161t\u011b vzh\u016fru, \u017ee si promluv\u00ed o tom, co Bill \u0159ekl, ale po tom, co byl u sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele, byl Tom a\u017e moc unaven\u00fd z p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed\u2026 ze strachu. Nep\u0159\u00e1l si p\u0159em\u00fd\u0161let o Raphaelovi a jeho choti nebo Brendanovi, nebo Kentovi. Ani o Billovi, kter\u00fd kdy byl s n\u011bk\u00fdm jin\u00fdm.<\/div>\n
Povzdychl si a svl\u00e9kl se, d\u00edval se na sv\u00e9ho p\u0159ekr\u00e1sn\u00e9ho sp\u00edc\u00edho chot\u011b, kter\u00fd se tulil k pol\u0161t\u00e1\u0159\u016fm, na nich\u017e spal. Pak si sundal kalhoty a ledabyle vlezl do postele vedle n\u011bj.<\/div>\n
Polo\u017eil ruku na Bill\u016fv pas, nas\u00e1l v\u016fni jeho hebk\u00fdch vlas\u016f, je\u017e mu le\u017eely na krku. „Pro\u010d m\u011b tak zlob\u00ed\u0161?“ zamumlal mu do krku.<\/div>\n
\n

Bill vydal n\u011bjak\u00fd nesrozumiteln\u00fd zvuk a Tom se s\u00e1m pro sebe usm\u00e1l, pol\u00edbil Billa na hol\u00e9 rameno, je\u017e mu koukalo z py\u017eama. Kdy\u017e to ud\u011blal, m\u011bl nutk\u00e1n\u00ed l\u00edbat ho d\u00e1l a d\u00e1l, a brzy Tom jemn\u011b s\u00e1l k\u016f\u017ei na Billov\u011b rameni a dlouh\u00e9m krku.<\/p>\n

„Tomi,“ vydechl Bill a za chv\u00edli m\u011bl Tom ve vlasech ruku, je\u017e ho tahala p\u0159\u00edjemn\u011b za dredy, a zadek jeho chot\u011b se mu tla\u010dil do kl\u00edna p\u0159es hedv\u00e1bn\u00e9 pe\u0159iny.
\nTom p\u016fvodn\u011b nem\u011bl v\u016fbec v \u00famyslu se t\u00e9 noci s Billem milovat, obzvl\u00e1\u0161t\u011b ne pot\u00e9, kdy mu \u0159ekl to, co \u0159ekl, ale te\u010f, kdy\u017e se na n\u011bj tak tiskl, \u0161kemral a dot\u00fdkal se jeho p\u0159irozen\u00ed, nic nezn\u011blo jako lep\u0161\u00ed pl\u00e1n.<\/p>\n<\/div>\n

„Jsi vzh\u016fru?“ zahuhlal Tom do jeho ramena s \u00fasm\u011bvem a Bill ho za dredy chytl je\u0161t\u011b pevn\u011bji.<\/div>\n
„Ano,“ zalapal Bill po dechu a nohou se zah\u00e1kl dozadu za Tomovo stehno, p\u0159it\u00e1hl si ho t\u00edm k sob\u011b tak bl\u00edzko, jak jen to \u0161lo. Tom vjel rukou mezi jejich t\u011bla a sv\u00fdm prstem za\u010dal p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bt Billovi mezi p\u016flkami, nahoru a dol\u016f, a pak znovu nahoru. Bill zana\u0159\u00edkal n\u011bkde hluboko v krku a zatahal Toma za vlasy skoro a\u017e bolestiv\u011b, bez pochyb mu tak n\u011bm\u011b sp\u00edlal.<\/div>\n
„Nezn\u00ed\u0161 spokojen\u011b,“ za\u0161eptal, jeho dech si pohr\u00e1val s jemn\u00fdmi vlasy na Billov\u011b \u0161\u00edji a Bill mu frustrovan\u011b zaryl nehty do k\u016f\u017ee na krku.<\/div>\n
„Tomi.“ \u0158ekl jen, neschopn\u00fd vyj\u00e1d\u0159it svoje podr\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed, kdy\u017e nebyl pln\u011b vzh\u016fru.<\/div>\n
\n

Tom poslu\u0161n\u011b zajel rukou Billovi pod oble\u010den\u00ed a pohladil ho po t\u0159\u00edsle, nahrnul jemnou l\u00e1tku a dal ji na stranu. Bill zvedl ruce nad hlavu, jak to d\u011bl\u00e1val, kdy\u017e ho m\u011bl slou\u017e\u00edc\u00ed svl\u00e9kat, a Tom se usm\u00e1l, za\u010dal Billa l\u00edbat po nah\u00e9m boku. Hned jak byl jeho cho\u0165 nah\u00fd, jeho prsty znovu zajely Tomovi do vlas\u016f a op\u011bt se na n\u011bj z\u00e1dy p\u0159itiskl.<\/p>\n

Tom se prstem znovu vr\u00e1til mezi Billovy p\u016flky, a tentokr\u00e1t jedn\u00edm prstem zajel dovnit\u0159. Bill okam\u017eit\u011b zast\u00e9nal, nejsp\u00ed\u0161 byl z vy\u010derp\u00e1n\u00ed p\u0159ecitliv\u011bl\u00fd, a ten zvuk z Toma vydral sten. Jestli\u017ee byl jeho cho\u0165 takhle vn\u00edmav\u00fd jen k jeho prst\u016fm, Tom m\u011bl znenad\u00e1n\u00ed zoufalou pot\u0159ebu se do Billa dostat nejen jimi. Bill v sob\u011b Tom\u016fv prst sev\u0159el, a ten ho z n\u011bj netrp\u011bliv\u011b vyt\u00e1hl; magie, kterou vys\u00edlal, byla \u010d\u00edm d\u00e1l t\u00edm agresivn\u011bj\u0161\u00ed. Bill prostop\u00e1\u0161n\u011b zast\u00e9nal a ani nepoc\u00edtil, \u017ee uvnit\u0159 n\u011bj prst u\u017e nen\u00ed, svou p\u00e1nv\u00ed znovu p\u0159itla\u010dil k Tomovu kl\u00ednu. Tom stiskl Bill\u016fv \u00fatl\u00fd bok a p\u0159irazil. Skousl si ret z horka, kter\u00e9 ho obklopilo, a schoval sv\u016fj obli\u010dej Billovi do vlas\u016f p\u0159i zvuku jeho pronikav\u00e9ho v\u00fdk\u0159iku.<\/p>\n<\/div>\n

<\/div>\n

\"\"<\/p>\n

\u00a0<\/span><\/div>\n
\n<\/div>\n
\n

„U v\u0161ech Boh\u016f, jsi tak \u00fa\u017easn\u00fd,“ za\u00fap\u011bl Tom a odt\u00e1hl se, jen aby mohl znovu p\u0159irazit. Billovy ruce se zoufale chytaly prost\u011bradla a Toma, a Tom m\u011bl pocit, \u017ee takhle se nec\u00edtil u\u017e v\u011bky. Bolest zlomen\u00e9ho srdce jej vedla k dlouhodob\u00e9mu odm\u00edt\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 se posl\u00e9ze stalo n\u011b\u010d\u00edm, co p\u0159etrv\u00e1valo i pot\u00e9, co ten nejv\u011bt\u0161\u00ed srdcebol ustoupil. Tom c\u00edtil, jak se jeho strachy rozpl\u00fdvaj\u00ed v p\u0159\u00edjemn\u00e9m pocitu a ext\u00e1zi, kterou mu nab\u00edzelo Billovo t\u011blo, a rozhodl se, \u017ee pro te\u010f, pro dne\u0161n\u00ed noc, to bude br\u00e1t jako dobr\u00e9 znamen\u00ed.<\/p>\n

 <\/p>\n<\/div>\n

~*~<\/p>\n<\/div>\n
\n

„Ale m\u00e1 dobrou n\u00e1ladu?“ zeptal se Bill zdr\u00e1hav\u011b druh\u00e9ho r\u00e1na. Bylo to t\u00e9ma obch\u00e1zej\u00edc\u00ed jin\u00e9 t\u00e9ma,<\/em> aby v\u0161e mohlo z\u016fstat v duchu minul\u00e9 noci, Tom si povzdychl.<\/p>\n<\/div>\n

„Ano. Nemysl\u00edm si, \u017ee se Kent um\u00ed chovat jinak. M\u011bl celkem \u0161t\u011bst\u00ed, chystal se ten den z pr\u00e1ce u\u017e odej\u00edt, kdy\u017e do\u0161lo k v\u00fdbuchu.“<\/div>\n
„D\u00edky Boh\u016fm,“ zamumlal Bill, hlavu sklopenou. „C\u00edt\u00edm, \u017ee jsi neklidn\u00fd, m\u016fj man\u017eeli.“<\/div>\n
„To ano,“ souhlasil Tom. „Bude\u0161 si muset d\u0159\u00edv nebo pozd\u011bji promluvit s Lordem Benjaminem. Rozum\u00edm, \u017ee to nechceme usp\u011bchat, ale tohle je opravdu tenk\u00fd led a na\u010dasov\u00e1n\u00ed mus\u00ed b\u00fdt perfektn\u00ed, nebo budeme v\u0161ichni v konc\u00edch.“<\/div>\n
Bill p\u0159ik\u00fdvl. „Dnes se ho pokus\u00edm zastihnout.“<\/div>\n
„Dob\u0159e.“ Tom se zastavil, zap\u0159em\u00fd\u0161lel, pak se nat\u00e1hl po sv\u00e9m choti a jemn\u011b ho pohladil po ruce. „Neprohrajeme, Bille,“ \u0159ekl jemn\u011b.<\/div>\n
Bill rozt\u0159esen\u011b vydechl a pod\u00edval se Tomovi do o\u010d\u00ed. Vid\u011bl s\u00edlu a rozhodnut\u00ed; nec\u00edtil pot\u0159ebu uji\u0161t\u011bn\u00ed skrze Vizi. „Naprosto ti v\u011b\u0159\u00edm.“<\/div>\n
\n

Tom se za\u010dervenal a s omluvou ode\u0161el do sv\u00e9ho Slune\u010dn\u00edho Pokoje kv\u016fli n\u011b\u010demu, co je pot\u0159eba ud\u011blat.<\/p>\n

Bill p\u0159e\u0161el ke sv\u00e9mu datapadu a sna\u017eil se vymyslet, jak \u0159\u00edct to, co pot\u0159ebuje, ale nic ho nenapadalo.<\/p>\n<\/div>\n

Nad t\u00edm, co \u0159\u00edct, p\u0159em\u00fd\u0161lel asi hodinu; bylo t\u0159eba, aby ta o\u0161emetn\u00e1 \u0159e\u010d, kterou musel napsat, pro\u0161la i p\u0159es kontrolu Lorda Raphaela, a i tak t\u011bsn\u011b p\u0159ed ve\u010de\u0159\u00ed Bill st\u00e1le d\u00e1l z\u00edral do sv\u00e9ho datapadu bez jedin\u00e9ho n\u00e1padu, co napsat. Hodil ho na postel a s povzdychnut\u00edm \u0161el na ve\u010de\u0159i, kdy\u017e se p\u0159\u00edstroj s\u00e1m od sebe probral k \u017eivotu a zap\u00edpal.<\/div>\n
Bill m\u011bl zpr\u00e1vu.<\/div>\n
Pod\u00edval se a pod\u011bkoval Boh\u016fm.<\/div>\n
\n

Benjamin se cht\u011bl znovu sej\u00edt.<\/p>\n

 <\/p>\n<\/div>\n

~*~<\/p>\n<\/div>\n
\n

Kdy\u017e vystoupil z teleportu, foukal v\u00e1nek, a Bill si na krku upravil sponu, ne\u017e sundal svou kapuci. Tohle nebyly C\u00edsa\u0159sk\u00e9 zahrady, ale nebylo to daleko od nich, a p\u0159esn\u011b jak \u0159\u00edkaly instrukce, hned za teleportem a za zdoben\u00fdm mostem postaven\u00fdm p\u0159es jez\u00edrko st\u00e1l Lord Benjamin. Blon\u010f\u00e1k se usm\u00e1l a vypadal vcelku dob\u0159e na to, jak\u00e9ho r\u00e1zu byla jejich sch\u016fzka.<\/p>\n

„Lorde Benjamine,“ \u0159ekl Bill bez dechu. „Douf\u00e1m, \u017ee ne\u010dek\u00e1\u0161 dlouho.“<\/p>\n<\/div>\n

„Ne. M\u016fj man\u017eel dnes v\u00ed, \u017ee jsem \u0161el nakupovat a proj\u00edt se do zahrad. Jsme v bezpe\u010d\u00ed.“<\/div>\n
Bill p\u0159ik\u00fdvl. „Dob\u0159e. \u0158\u00edkals, \u017ee pro m\u011b n\u011bco m\u00e1\u0161?“<\/div>\n
„Ano.“ Lord Benjamin vyndal datapad a Bill vykulil o\u010di. „Tv\u016fj man\u017eel by nem\u011bl m\u00edt probl\u00e9m s rozlu\u0161t\u011bn\u00edm Raphaelova hesla.“<\/div>\n
„Tys mu vzal datapad?“<\/div>\n
Benjamin p\u0159ik\u00fdvl a pokr\u010dil rameny. „M\u00e9mu man\u017eelovi nebude chyb\u011bt. Zd\u00e1 se, \u017ee ho ztr\u00e1c\u00ed ka\u017edou chv\u00edli a neobt\u011b\u017euje se ho hledat. Prost\u011b si jen vezme dal\u0161\u00ed a pokra\u010duje v obchodu. Tenhle je st\u00e1le je\u0161t\u011b p\u0159ipojen\u00fd k na\u0161\u00ed dom\u00e1c\u00ed s\u00edti, tak\u017ee informace, kter\u00e9 on sepisuje, n\u00e1m budou k dispozici.“ Lord Benjamin p\u0159ejel rukou p\u0159es obrazovku a p\u0159edal p\u0159\u00edstroj Billovi. „Nejd\u0159\u00edv se pod\u00edvej na ty citliv\u011bj\u0161\u00ed slo\u017eky; jednou mo\u017en\u00e1 bude\u0161 muset proj\u00edt skrz ochrannou br\u00e1nu. U\u017e jsem v\u0161echna hesla smazal. Ud\u011blal jsem to u\u017e kdysi, omylem, kdy\u017e jsem se sna\u017eil objednat n\u011bjak\u00e9 \u0161perky.“<\/div>\n
„To je\u2026“ \u0161t\u011bst\u00ed, cht\u011bl Bill \u0159\u00edct, „neopatrn\u00e9\u2026 Opravdu mu nebude chyb\u011bt?“<\/div>\n
Benjamin se zvl\u00e1\u0161tn\u011b usm\u00e1l. „Mu\u017ei s iluzemi o sv\u00e9 vlastn\u00ed velkoleposti jsou \u010dasto zaslepeni a nev\u011bdomi si vlastn\u00edch nedostatk\u016f.“<\/div>\n
Bill p\u0159ik\u00fdvl, pod\u00edval se zp\u00e1tky na datapad. „Lorde Benjamine, tohle je pro n\u00e1s tak moc velk\u00fd dar, jsem si jist\u00fd, \u017ee to v\u00edte. Mus\u00edm se zeptat\u2026 Budete sv\u011bd\u010dit na na\u0161\u00ed stran\u011b?“ Bill se nat\u00e1hl po jeho ruce, ale vr\u00e1til se s tou svou d\u0159\u00edv, ne\u017e se ho stihl dotknout.<\/div>\n
„O tom u\u017e jsme mluvili. Budu.“<\/div>\n
„I kdy\u017e je to tak nebezpe\u010dn\u00e9?“<\/div>\n
„V\u011b\u0159\u00edm, \u017ee to nebezpe\u010d\u00ed zn\u00e1m l\u00e9pe ne\u017e ty, Lorde Bille. Mus\u00edm j\u00edt a n\u011bco si koupit\u2026 M\u016fj man\u017eel mi nebude v\u011b\u0159it, kdy\u017e \u0159eknu, \u017ee se mi nic nel\u00edbilo.“ Lord Benjamin si nasadil k\u00e1pi. „Tento sv\u011bt se m\u011bn\u00ed, Lorde Bille, c\u00edt\u00edte to?“<\/div>\n
\n

Oto\u010dil se a zmizel za zat\u00e1\u010dkou bez dal\u0161\u00edho ohl\u00e9dnut\u00ed.<\/p>\n

Bill se pod\u00edval na datapad, co m\u011bl v rukou, a nedok\u00e1zal potla\u010dit nad\u0161en\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n

\n

Tom bude v\u00edc ne\u017e pot\u011b\u0161en.<\/p>\n

 <\/p>\n<\/div>\n

~*~<\/p>\n<\/div>\n
\n

„No tohle, mus\u00edm \u0159\u00edct, v\u016fbec<\/em> se mi to nel\u00edb\u00ed.“<\/p>\n<\/div>\n

Tom si povzdychl, promnul si ko\u0159en nosu, byl unaven\u00fd z toho, \u017ee se musel neust\u00e1le se sv\u00fdm otcem a ov\u0161em h\u00e1dat. „Ot\u010de-„<\/div>\n
„Ne, neuklid\u0148uj m\u011b, jako bych byl tv\u016fj merode<\/em>; p\u0159em\u00fd\u0161lej o tom,“ nal\u00e9hal Jorg, m\u00e1vl nad Tomov\u00fdm t\u00f3nem rukou a oto\u010dil si datapadem v rukou. „Jak lehk\u00e9 by bylo podsunout n\u00e1m n\u011bjakou nepravou informaci.“<\/div>\n
„Ano,“ souhlasil Tom neochotn\u011b. „Kdybychom st\u00e1le je\u0161t\u011b nev\u011b\u0159ili Lordu Benjaminovi.“ Bill byl tak nad\u0161en\u00fd, kdy\u017e ten p\u0159\u00edstroj Tomovi ve\u010der p\u0159edal, Tomovi t\u00edm tak\u00e9 zvedl n\u00e1ladu, a on se ke sv\u00e9mu choti necht\u011bl vr\u00e1tit se zpr\u00e1vami, \u017ee jeho otci je st\u00e1le v\u0161echno podez\u0159el\u00e9.<\/div>\n
\n

„Ano, a zat\u00edmco ty mu z\u0159ejm\u011b v\u011b\u0159\u00ed\u0161, j\u00e1-“ Jorg ztichl a Tom zvedl hlavu, aby se pod\u00edval pro\u010d. Jeho otec z\u00edral na rozsv\u00edcen\u00fd display a znovu na n\u011bj poklepal.<\/p>\n

„Co se d\u011bje?“ zeptal se Tom zv\u011bdav\u011b.“<\/p>\n<\/div>\n

„Je tu n\u011bjak\u00e1 nahr\u00e1vka,“ \u0159ekl mu Jorg. „Nen\u00ed star\u00e1, ale je z p\u0159ed Bauber Ha. Nem\u016f\u017eu si vzpomenout na p\u0159esn\u00fd datum na\u0161eho \u0160et\u0159en\u00ed, ale a\u0165 je to, jak chce, m\u016f\u017eu \u0159\u00edct, \u017ee tohle datum je mu velice bl\u00edzko.“<\/div>\n
Tom si odfrkl. „Jak p\u0159ekvapiv\u00e9.“<\/div>\n
„Tohle by mohlo-“ Jorg vydechl a Tom m\u011bl na chv\u00edli dojem, \u017ee se mu mo\u017en\u00e1 popletly my\u0161lenky, ale pak pokra\u010doval. „Jdi a u\u017eij si sv\u016fj ve\u010der s Billem, synu. V\u010dera jsem kontaktoval sv\u00e9ho inform\u00e1tora ve Veden\u00ed, p\u016fjdu mu znovu zavolat a vysv\u011btlit mu na\u0161e nov\u00e1 zji\u0161t\u011bn\u00ed. Z\u00edtra, chci, abys tohle vzal ke Kentovi a uk\u00e1zal mu to. Rozum\u00ed\u0161?“<\/div>\n
Tom p\u0159ik\u00fdvl a v\u00e1hav\u011b se zvedl na nohy. M\u011bl cel\u00fd ve\u010der na to, aby si s Billem promluvil o samot\u011b.<\/div>\n
\n

Rad\u0161i by tr\u00e1vil ve\u010der s datapadem.<\/p>\n

 <\/p>\n<\/div>\n

~*~<\/p>\n<\/div>\n
\n

Tom ve\u0161el do jejich apartm\u00e1 a uvid\u011bl Billa u kosmetick\u00e9ho stolku, jak si \u010de\u0161e vlasy a brouk\u00e1 si p\u0159i tom. Ta melodie byla nezn\u00e1m\u00e1, ale p\u0159\u00edjemn\u00e1, nesla se vzduchem a tvo\u0159ila p\u0159\u00edjemnou n\u00e1ladu. Usm\u00e1l se a p\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli jeho osobnost je t\u00edm prav\u00fdm d\u016fvodem, pro\u010d je\u0161t\u011b nevkro\u010dili do man\u017eelsk\u00e9ho blaha. M\u011bl by to prost\u011b nechat j\u00edt?<\/p>\n<\/div>\n

\n

Jeho odpov\u011b\u010f byla jedno velk\u00e9 a rozhodn\u00e9 ne<\/em>.<\/p>\n

„Bille,“ \u0159ekl lehce. Ozn\u00e1mil tak svou p\u0159\u00edtomnost a pohodil datapad na jejich postel. Bill se na n\u011bj pod\u00edval do zrcadla a s \u00fasm\u011bvem se oto\u010dil.<\/p>\n<\/div>\n

„Zjistils n\u011bco?“ zeptal se s nad\u011bj\u00ed a Tom pokr\u010dil rameny.<\/div>\n
„Stahujeme si v\u0161echno, co m\u016f\u017eeme, a budeme si to pro\u010d\u00edtat a\u017e v na\u0161ich vlastn\u00edch p\u0159\u00edstroj\u00edch kv\u016fli na\u0161emu a Kentovu bezpe\u010d\u00ed. Mo\u017en\u00e1 si toho nev\u0161imnou a my to zvl\u00e1dneme bez poskvrny.“<\/div>\n
„Kdy\u017e budeme chyceni, jak\u00fd je trest?“ zeptal se Bill ti\u0161e.<\/div>\n
\n

Tom zavrt\u011bl hlavou. „O to si ned\u011blej starosti; o tom jsem si te\u010f nep\u0159i\u0161el promluvit.“ Tom se podrbal na krku a donutil se posadit na malou sedac\u00ed soupravu. Bill se beze slova zvedl a sedl si vedle Toma, vy\u010dk\u00e1val. Tom nemohl sv\u00e9ho chot\u011b vinit; temperament mu\u017e\u016f domu Vave byl legend\u00e1rn\u00ed a Billovi se ho posledn\u00ed dobou dost\u00e1valo a\u017e moc.<\/p>\n

„Budu se sna\u017eit nek\u0159i\u010det,“ \u0159ekl up\u0159\u00edmn\u011b a to ozn\u00e1men\u00ed Billovi trochu povolilo uzl\u00ed\u010dek nerv\u016f.<\/p>\n<\/div>\n

„O \u010dem si p\u0159eje\u0161 mluvit?“<\/div>\n
„O tv\u00e9\u2026 neust\u00e1l\u00e9 v\u00e1\u0161ni \u0159e\u0161it n\u00e1sledky Gener\u00e1la Bushida,“ \u0159ekl Tom pomalu. „P\u0159ijde mi zvl\u00e1\u0161tn\u00ed\u2026“<\/div>\n
„Ale o tom u\u017e jsme mluvili, Tome. J\u00e1-„<\/div>\n
„Nejsou to tv\u00e9 minul\u00e9 pocity k n\u011bmu. Je to fakt, \u017ee jsi s jeho \u017eivotem a vzpom\u00ednkami na n\u011bj st\u00e1le tak bl\u00edzce spjat\u00fd, \u017ee t\u011b pouh\u00e1 zm\u00ednka jeho jm\u00e9na dok\u00e1\u017ee vydr\u00e1\u017edit, ba vyprovokovat k \u00fatoku a ne\u010dekan\u00e9 reakci. Je to nevhodn\u00e9, Bille, a vyvol\u00e1 to spoustu ot\u00e1zek u neprav\u00fdch osob, jak jsme oba vid\u011bli.“<\/div>\n
Bill zav\u00e1hal a povzdychl si. „Nem\u016f\u017eu si pomoci,“ p\u0159iznal. „St\u00e1le m\u011b to zaj\u00edm\u00e1, a nem\u016f\u017eu prost\u011b jen vypnout sv\u00e9 pocity pro ur\u010dit\u00fd \u010das v m\u00e9m \u017eivot\u011b. Prost\u011b\u2026 nemohu.“ Tom\u016fv obli\u010dej ztvrdl a Bill nat\u00e1hl ruku, polo\u017eil mu svou dla\u0148 na tv\u00e1\u0159, ne\u017e jeho v\u00fdraz sta\u010dil zkysnout u\u017e \u00fapln\u011b. „Moje l\u00e1sko, lid\u00e9 mluv\u00ed o Lordu Jasonovi a maj\u00ed v\u00fdbu\u0161n\u00e9 reakce, a ty si ho p\u0159esto pamatuje\u0161 jako miluj\u00edc\u00edho a hodn\u00e9ho p\u0159\u00edtele, \u00factyhodn\u00e9ho \u010dlov\u011bka, bl\u00edzk\u00e9ho druha. Jeho h\u0159\u00edch proti spole\u010dnosti nesmyje pry\u010d tvou \u00factu k n\u011bmu, \u017ee?“<\/div>\n
Tom zavrt\u011bl hlavou a zav\u0159el o\u010di, kdy\u017e poc\u00edtil, jak se v n\u011bm probouz\u00ed emoce. Tak moc, jak si p\u0159\u00e1l opak, p\u0159edst\u00edrat, \u017ee si nep\u0159eje mluvit o Jasonovi z Domu Qal, neskute\u010dn\u011b se mu ulevilo, kdy\u017e o n\u011bm n\u011bkdo za\u010dal mluvit, kdy\u017e n\u011bkdo dok\u00e1zal p\u0159iznat, \u017ee v\u016fbec existoval. Dovolovalo mu to vzpom\u00ednat bez pocitu provinilosti.<\/div>\n
\n

Ale vina se i tak v\u017edy dostavila.<\/p>\n

 <\/p>\n<\/div>\n

„C\u00edt\u00ed\u0161 se provinile, kdy\u017e na n\u011bj mysl\u00ed\u0161?“ zeptal se Tom ti\u0161e. Pod\u00edval se Billovi do o\u010d\u00ed a uvid\u011bl tam neprolit\u00e9 slzy.<\/div>\n
\n

„Ano,“ p\u0159iznal. „\u010castokr\u00e1t, proto\u017ee moje pam\u011b\u0165 se m\u011b na svolen\u00ed nept\u00e1 a r\u00e1ny jsou st\u00e1le velmi \u010derstv\u00e9. Ale m\u00e9 srdce si po n\u011bm ani zdaleka tak bolestn\u011b nest\u00fdsk\u00e1, jako si st\u00fdsk\u00e1 po tob\u011b, i kdy\u017e ty jsi tady se mnou. Poci\u0165uji to nejsiln\u011bji, kdy\u017e se mi vyh\u00fdb\u00e1\u0161 a oddaluje\u0161, kdy\u017e jsi se mnou nespokojen\u00fd. Nechci ti zp\u016fsobovat u\u017e dal\u0161\u00ed bolest, man\u017eeli. P\u0159eji si, abys mi v\u011b\u0159il, kdy\u017e tohle \u0159\u00edk\u00e1m.“<\/p>\n

Tom p\u0159ik\u00fdvl. „V\u011b\u0159\u00edm ti,“ zav\u00e1hal tro\u0161ku, „jen se boj\u00edm, ve skrytu sv\u00e9 du\u0161e, \u017ee se nikdy nebudu moci vyrovnat jeho st\u00ednu. A\u0165 se sna\u017e\u00edm, jak chci.“<\/p>\n

Bill cht\u011bl odpov\u011bd\u011bt, ale ozvalo se za\u0165uk\u00e1n\u00ed na dve\u0159e, hlasit\u00e9 a netrp\u011bliv\u00e9. „D\u00e1le,“ \u0159ekl Tom, zvedl hlas, dovnit\u0159 vplul David, obli\u010dej pln\u00fd strachu a rozru\u0161en\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n

„Lorde Davide, co se d\u011bje?“ zeptal se Bill. Oba se zvedli, kdy\u017e Tom\u016fv merode<\/em> p\u0159istoupil bl\u00ed\u017e.<\/div>\n
\n

„Bylo to ozn\u00e1meno,“ \u0159ekl David bez dechu, „na Infonexu, a tv\u016fj otec dostal dopis z \u0159editelstv\u00ed \u0160et\u0159en\u00ed. Jsme p\u0159edvol\u00e1ni k \u0159\u00edzen\u00ed u Soudu.“<\/p>\n

 <\/p>\n<\/div>\n

autor: Little Muse & Majestrix<\/strong><\/div>\n
p\u0159eklad: LilKatie<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule & modrozelen\u00e1<\/strong><\/div>\n
\u00a0<\/strong><\/div>\n
original<\/span><\/a><\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Little Muse & Majestrix \u00a0 \u00a0 Vytrvalost pam\u011bti „Lord Tom z Domu Vave.“ Tom rychle vy\u0161el z teleportu a uvid\u011bl Kentova meroda Maxmiliana. „Lorde Maxmiliane, jak mu je?“ zeptal se a sev\u0159el mu ruku do t\u011bch sv\u00fdch. Men\u0161\u00ed mu\u017e se smutn\u011b<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[434],"tags":[],"class_list":["post-7065","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-a-broken-hallelujah"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7065","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7065"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7065\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":79440858,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7065\/revisions\/79440858"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7065"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7065"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7065"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}